Mendelovo gymnázium Opava Nikol Premusová Božena Němcová Babička Seminární práce do jazyka českého a literatury Opava 2015
Prohlašuji, že jsem tuto seminární práci vypracoval(a) samostatně na základě uvedených pramenů a literatury. V Opavě dne 5. září 2015 Podpis: Premusová Nikol
Anotace Seminární práce se zaměřuje na život Boženy Němcové a její nejslavnější dílo Babičku. V práci je popsáno její dětství, manželství, seznámení s literárním světem a zamyšlení se nad jejím původem. Dále jsou zde nastíněny počátky Babičky a popsán a rozebrán děj. Z práce vyplývá blízký vztah mezi jejím dětstvím a dílem, který je v mnoha věcech shodný. Klíčová slova Božena Němcová, Babička, životopis, novodobá próza, česká kultura
Obsah 1. Úvod... 5 2. Božena Němcová... 6 2.1. Život... 6 2.2. Původ... 6 2.3. Literární aktivity... 7 3. Babička... 9 3.1. Vznik a počátky... 9 3.2. Obsah... 9 3.3. Rozbor... 10 4. Závěr... 12 5. Použité zdroje... 13 4
1. Úvod S dílem Babička od Boženy Němcové se setkal snad každý Čech, tudíž ani já jsem se nestala výjimkou. Nejprve jsem viděla filmové zpracování a až poté jsem se odhodlala přečíst si knížku, na kterou jsem byla zvědavá. Moje zvědavost nebyla dána ani tak dějem, jako spíše obdivem k autorce, která mě fascinovala a dodnes fascinuje. Dle mého názoru to byla silná a velmi emancipovaná žena, která bohužel žila v době mužů, kde pro ženy nebylo místo. Dokázala však, že i z nemožného se může stát možné, když si stojíme za svým snem a nebojíme se pro něj riskovat. Díky tomuto postoji si dnes můžeme přečíst její krásnou tvorbu, která je velkým přínosem pro českou literaturu. Obrázek 1 - Památník Babičky 5
2. Božena Němcová 2.1. Život Božena Němcová, vlastním jménem Barbora Panklová, se narodila 4. 2. 1820 ve Vídni jako dcera panského kočího a české služky. Většinu dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice, kde s ní chvíli žila i její babička Magdaléna Novotná, která na ní měla velký vliv. Ve svých 10 letech byla poslána na výchovu na zámek Chvalkovice, kde získala díky rozsáhlé zámecké knihovně mnoho vědomostí. V roce 1837 došlo k domluvenému sňatku Boženy s Josefem Němcem, který byl o patnáct let starší. Jejich soužití však nebylo šťastné, protože rodina trpěla nouzí a jedinou věcí, která Boženu a Josefa spojovala, bylo vlastenecké cítění. Kvůli manželovým politickým názorům se skoro každý rok stěhovali, když se jim v roce 1838 narodil syn Hynek, do kterého Barbora vkládala velké naděje. O rok později se jí narodil další syn Karel, v roce 1841 jediná dcera Theodora a později poslední z dětí Jaroslav. Finanční situace rodiny i vztahy mezi manžely byly však stále horší, avšak největším šokem byla smrt prvorozeného syna Hynka, kterého Božena nadevše milovala. V roce 1861, kdy už byla těžce nemocná, odešla od svého muže do Litomyšle, avšak nedostatek peněz a zdravotní stav jí donutily vrátit se zpět k manželovi do Prahy. Dlouho spolu však nezůstali, protože 21. ledna 1862 v Praze zemřela. V současnosti je pochována na Vyšehradě spolu s jinými velikány, mezi které patří. 2.2. Původ Život autorky je opředen mnoha nejasnostmi, které se objevují již od jejího narození. V dnešní době ani nevíme, jestli byla skutečně dcerou panského kočího a české služky nebo nemanželským dítětem vévodkyně Dorothey a hraběte Clam-Martinice. Někomu se může zdát směšné, že by Božena Němcová byla šlechtického původu, ale je zde mnoho nejasností nasvědčujících, že to tak být klidně mohlo. 6
Vše začíná již datem jejího narození, které se dodnes neví přesně, protože nemůžeme pořádně určit ani rok, jelikož podle matriky se narodila v roce 1817, ale všude jinde je uveden rok 1820. S datem 1820 souhlasí i datum jejího křtu tj. 5. únor 1820, který je den po jejím údajném narození. Proč byl ale v matrice uveden rok 1817? Možná, že se odpověď na tuto otázku nikdy nedozvíme, musíme však uznat neskutečnou podobu Dorothey a Boženy. Jedna z dalších věcí, která tomuto tvrzení dává váhu je to, že Dorothea údajně měla porodit kolem roku 1816 nemanželské dítě, které se snažila rodina zamaskovat. Je jen na Vás, k čemu se přikloníte, já však jsem toho názoru, že je Božena Němcová nevlastní dcerou vévodkyně Dorothey a hraběte Clam-Martinice, však se podívejte sami na tu podobu. Obrázek 3 - vévodkyně Dorothea Obrázek 4 - Božena Němcová Literární aktivity Její literární aktivita začala příjezdem do Prahy roku 1842, kde se seznámila s Václavem Bolemírem Nebeským 1 a Karlem Jaromírem Erbenem, pod jejichž vlivem začala psát česky. Její první báseň Ženám českým vytiskli 5. dubna 1843 za podpory Nebeského v českém časopisu Květy. V Praze se také setkávala s téměř všemi představiteli českého a slovenského kulturního světa jako např. s Karolínou Světlou, Čelakovským aj. Kvůli manželovi se však museli r. 1843 odstěhovat z Prahy do Domažlic, kde se snažila probudit v lidech vlastenectví. Dále se zde věnovala národopisu a také sbírala pohádky a pověsti, které dále upravovala a zapisovala. V následujících letech se stále 1 český obrozenecký básník, novinář, literární teoretik a kritik, který měl intimní vztah s Boženou Němcovou 7
přesouvali z místa na místo, až v roce 1861 odešla do Litomyšle, jak už jsem se zmínila výše, kde se ujala redakce svých spisů. Největšího úspěchu dosáhla mezi lety 1844-1848, kdy napsala vlastenecké a milostné básně, ve kterých vyslovila požadavek, aby se i ženy zúčastnily boje za českou kulturu např. Ženám českým. Mezi její nejslavnější povídky a prózy patří Babička, Divá Bára, V zámku a podzámčí, Karla aj. Díky tomu všemu, co v literárním světě dokázala, je dnes považována za zakladatelku novodobé prózy. 8
3. Babička Babička je nejznámějším dílem Boženy Němcové, které bylo přeloženo do 21 cizích jazyků vč. japonštiny, čínštiny nebo dokonce katalánštiny. Od prvního vydání do roku 2005 vyšlo cca. 340 dalších vydání v češtině, což nám ukazuje, že zájem o knihu je velký a můžeme tvrdit, že je to jedno z největších děl české literatury. Nezůstalo se však jen u knižního zpracování, jelikož byly natočeny tři stejnojmenné filmy a dodnes se můžeme setkat i s operou, či divadelní hrou. 3.1. Vznik a počátky Když v roce 1853 zemřel milovaný syn Hynek, tak si Božena plná smutku musela vytvořit svůj vlastní svět, do kterého by se mohla schovat před tvrdou realitou. Neexistuje lepší místo k zahnání žalu než útěk do nevinného a bezstarostného dětství, které je plné snů a nadějí. To si navíc zidealizovala a sama se do něj vsadila v roli Barunky. Dílo je tedy autorčiným útěkem do romantické reality. Dokončeno bylo o rok později a roku 1855 se dočkalo prvního vydání ve čtyřech graficky stejně upravených sešitech. První tři stály 10 krejcarů a poslední sešit přišel na 12 krejcarů. I přesto ale nebyla Němcová spokojená, protože vyšly s tiskovými chybami a ani autorčino ohodnocení nebylo dobré, jelikož dostala pouhých 151 zlatých a 20 krejcarů, což je ještě méně, než dostal písař, který rukopis opisoval. Němcová však stále nechávala vydávat své dílo, které se své první ilustrované verze dočkalo až roku 1888. 3.2. Obsah Povídka začíná příjezdem babičky Magdalény Novotné na Staré bělidlo, kde už na ní čeká její dcera s manželem a jejich čtyři děti Barunka, Adélka, Vilém a Jan. Vnoučata vidí svou babičku poprvé, proto jsou jí unešení a okamžitě se ji zamilují stejně jako ona je. Babička se však nestará jen o vnoučata, ale pečuje také o kuřata a psy Sultána a Tyrla. Po krátkém čase se stane pro lidi moudrou stařenkou, která dává rady dokonce i kněžně Zaháňské a její svěřenkyni Hortensii. V knížce se velmi často objevují i jiné postavy jako např. mlynář nebo myslivec, kteří jsou přátelé Proškových a jejich 9
vzájemné návštěvy tvoří podstatnou část děje. Také se zde objevuje příběh o bláznivé Viktorce, kterou očaroval císařský voják, a ta nakonec utekla do lesů, kde prožila zbytek života. Babička však změnila i osudy některých postav, jak v případě svatby komtesy Hortensie a jejího malíře, která se nebýt babičky neuskutečnila, tak příběhem dvou milenců Kristly a Míly, kteří se vzali také jen díky její přímluvy u kněžny. To všechno je součástí děje, který popisuje život na Starém bělidle a trvá až do doby, kdy už jsou děti velké. Vše je zakončeno babiččinou smrtí a poslední větou, kterou vyřkla kněžna sledující pohřební průvod: Šťastná to žena! (Babička, Nakladatelství Svoboda, Praha 1987, str. 198) 3.3. Rozbor Už první stránky vás okamžitě vtáhnou do dávných časů našich předků, kdy převládaly lidové tradice, zvyky, náboženství a lidé obdivovali přírodu a také si ji velmi vážili. Když už se zmiňuji o náboženství, které hrálo v jejich životě velkou roli, tak přesto se objevovali a dodnes objevují pohanské zvyky, o kterých ani nevíme, že nejsou křesťanské jako např. pomlázka nebo malované kraslice. V knížce jsou však obsažena i moudra, kterými bychom se měli alespoň trochu řídit i my, avšak opak je pravdou. Jedním z těchto příkladů je úcta k přírodě. Kdysi si ji velmi vážili, jelikož věděli, že nám dává potravu, vzduch, vodu a vše potřebné k životu, a kdyby nebyla ona, tak bychom nebyli ani my. Proto se také spoléhali na přírodní léky, které však dnes nahrazujeme různými chemickými látkami, kterými si akorát ničíme tělo. V knížce se to objevuju pořád a sama babička si léčivých účinků bylinek velmi váží. Každý si asi také všimne množství popisů, historismů či archaismů a také trochu přehozeného slovního pořádku př. Dávno, dávno již tomu, co jsem posledně se dívala do té milé mírné tváře, (Babička, Nakladatelství Svoboda, Praha 1987, str.10) Díky různým romantickým prvkům, kterými je proset nešťastný osud Viktorky a také představa, že by kněžna přijala pohostinství prostého lidu, můžeme také vidět, že je Božena Němcová typická romantička, i když je někdy označována za realistku. Dalším znakem Němcové je také řešení společenských rozdílů, které věří, že je může překonat láska. Příkladem toho je vztah komtesy Hortensie a malíře, kterého by si 10
ve skutečnosti nemohla vzít, avšak v knížce ke sňatku došlo. Celá knížka je tedy autorčiným zidealizovaným dětstvím, jelikož sama babička Magdaléna Novotná nezemřela ve skutečnosti na Starém bělidle, ale u své druhé dcery ve Vídni. 11
4. Závěr Tato práce mě velmi bavila, protože jsem se díky ní dozvěděla mnoho informací ze života Boženy Němcové a také něco o jejím nejslavnějším díle Babička. Byla to velice zajímavá žena a obdivuji její neúprosnou snahu o to, zachovat co nejvíce pohádek a povídek, aby měl náš národ být na co hrdý a zachoval si dědictví našich předků pro další generace. Každý z nás musí uznat, že na to, jak jsme malý národ, máme mnoho velikánů, na které můžeme být hrdí, protože takovou Boženu Němcovou, Karla Hynka Máchu, Karla Jaromíra Erbena a jiné spisovatele nám už nikdo nevezme. 12
5. Použité zdroje NĚMCOVÁ, Božena. Babička. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 25-001-87 Božena Němcová [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/bo%c5%beena_n%c4%9bmcov%c3%a1 Božena Němcová [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.ceskyjazyk.cz/zivotopisy/bozena-nemcova.html Václav Bolemír Nebeský [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/vaclav-bolemir-nebesky Božena Němcová [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/261- nazory-a-komentare/8060-pres-300-tvari-babicky/#.vboakpntlhw Božena Němcová [online]. [cit. 2015-07-30]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/261- nazory-a-komentare/8060-pres-300-tvari-babicky/#.vboakpntlhw Tajemství původu Boženy Němcové [online]. [cit. 2015-07-31]. Dostupné z: http://www.praguecityline.cz/osobnosti-prahy/tajemstvi-puvodu-bozeny-nemcove 13