Účtování o zásobách ve vybrané účetní jednotce

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Účtování o zásobách ve vybrané účetní jednotce Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Michael Burian Pavel Kyllar Brno 2011

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Michaelu Burianovi za odborné a metodické vedení, náměty a připomínky, které jsem využil při zpracování své bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval společnosti Isolit-Bravo, s. r. o., především vedoucímu účtárny panu Ing. Jiřímu Bláhovi za ochotné poskytnutí cenných rad, údajů a podkladů pro vypracování praktické části bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně podle pokynů vedoucí bakalářské práce s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury na konci této práce. V Brně dne 29. prosince 2011

Abstract Kyllar, P., Accounting of stock in selected accounting entity. Bachelor thesis. Brno, 2011. The thesis deals with the valuation and accounting of inventory in the selected entity. Includes suggestion of accounting system and inventory valuation, which would lead to more authentic view of stocks in company Isolit-Bravo, s. r. o. The theoretical part includes the legislative accounting and its meaning, definition and characteristics of stocks and their accounting and valuation, as well as the process of inventory stocks. In the practical part is applied target of work, essence of which is first to characterize the current method of accounting and inventory valuation and a comparison with other methods to assess their suitability for the company. Keywords Stock, accounting, record, inventory valuation, inventory, company. Abstrakt Kyllar, P., Účtování o zásobách ve vybrané účetní jednotce. Bakalářská práce. Brno, 2011. Práce se zabývá problematikou oceňování a účtováním zásob ve vybrané účetní jednotce. Obsahuje návrh systému účtování a oceňování zásob, který by vedl k věrnějšímu zobrazení zásob ve společnosti Isolit-Bravo, s. r o. V teoretické části je zahrnuta legislativní úprava účetnictví a jeho význam, vymezení a charakteristika zásob a jejich účtování a oceňování, dále také proces inventarizace zásob. V praktické části je aplikován cíl práce, jehož podstatou je nejprve charakterizovat současný způsob účtování a oceňování zásob a na základě porovnání s ostatními metodami zhodnotit jejich vhodnost pro společnost. Klíčová slova Zásoby, účetnictví, evidence, oceňování zásob, inventarizace, společnost.

Obsah 1 Úvod 15 2 Cíl práce a metodika 17 2.1 Cíl práce... 17 2.2 Metodika práce...17 3 Teoretická část 21 3.1 Legislativní úprava účetnictví...21 3.2 Podstata a význam účetnictví...21 3.3 Charakteristika zásob... 22 3.3.1.1 Skladovaný materiál... 24 3.3.2 Zásoby vlastní výroby... 24 3.3.3 Skladované zboží... 25 3.4 Oceňování přírůstku zásob... 25 3.5 Oceňování zásob při úbytku... 27 3.6 Způsoby účtování zásob... 29 3.6.1 Používané účty z účtové osnovy... 30 3.6.2 Účtování zásob způsobem A... 33 3.6.3 Účtování zásob způsobem B... 35 3.7 Účetní doklady... 36 3.7.1 Příjemka... 36 3.7.2 Skladní karta...37 3.7.3 výdejka... 38 3.8 Inventarizace... 39 3.8.1 Postup inventarizace... 39 3.8.2 Manko...41 3.8.3 Přebytky...41 3.8.4 Opravné položky...41

4 Praktická část 43 4.1 Charakteristika podniku...43 4.1.1 Předmět činnosti...44 4.2 Vymezení zásob ve firmě...45 4.3 Charakteristika účetnictví v podniku...47 4.3.1 Účtování zásob v podniku... 48 4.3.2 Inventarizace zásob... 50 4.4 Účetní doklady zásob... 51 4.5 Skladování zásob ve společnosti...52 4.6 Oceňování zásob...52 4.7 Srovnání jednotlivých způsobů účtování a oceňování zásob při úbytku ze skladu...53 4.7.1 Dopad použitých oceňovacích metod na účetnictví a účetní výkazy... 60 4.7.2 Souhrnné zhodnocení metod oceňování... 64 5 Návrh metody účtování a oceňování zásob ve společnosti 67 6 Závěr 69 7 Literatura 71 Seznam příloh 73

Seznam obrázků Obr. 1 Příklad příjemky... 37 Obr. 2 Ukázka skladní karty... 38 Obr. 3 Výdejka... 39 Obr. 4 Současné sídlo firmy... 43 Obr. 5 Logo společnosti... 44 Seznam grafů Graf. 1: Struktura zásob společnosti Isolit-Bravo, s. r. o. k 31. 12. 2010... 46

Seznam tabulek Tab. 1: Skladová karta materiálu... 54 Tab. 2: Příjmy materiálu Lente BMW E90 za září 2011... 55 Tab. 3: Zaúčtování materiálu v pevných cenách a odchylkách... 56 Tab. 4: Skladová karta materiálu... 57 Tab. 5: Zaúčtování materiálu při aplikaci metody FIFO... 58 Tab. 6: Skladová karta materiálu... 59 Tab. 7: Zaúčtování materiálu v průměrných cenách...60 Seznam schémat Schéma 1: Členění zásob v účetnictví... 23 Schéma 2: Účet 112 100 Materiál na skladě v pevných cenách při oceňování metodou pevné skladové ceny... 62 Schéma 3: Účet 112 101 Materiál na skladě v cenových odchylkách při oceňování metodou pevné skladové ceny... 62 Schéma 4: Účet 112 Materiál na skladě při oceňování metodou FIFO... 62 Schéma 5: Účet 112 Materiál na skladě při oceňování metodou váženého průměru proměnlivého... 63 Schéma 6: Účet 501 Spotřeba materiálu při ocenění metodou pevných skladových cen... 63 Schéma 7: Účet 501 Spotřeba materiálu při ocenění metodou FIFO... 63 Schéma 8: Účet 501 Spotřeba materiálu při ocenění metodou váženého průměru proměnlivého... 64

Úvod 15 1 Úvod Účetnictví je nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků podnikatelské činnosti v peněžních jednotkách. Je to uspořádaný systém evidencí s určitými platnými normami a definovanými pravidly, který poskytuje nejkomplexnější charakteristiku podniku pro ekonomická rozhodnutí, proto je pro podnik velice důležité a ve vyspělých tržních ekonomikách je považováno za velice prestižní obor. Správné vedení účetnictví v podniku podává ucelený pohled na podnik a věrohodně dokládá fungování společnosti, díky kterému se mohou případní investoři spolehlivě rozhodnout a částečně mohou předvídat vývoj podniku. Zásoby jsou v mnoha společnostech významnou položkou oběžného majetku, obzvláště v podniku, jehož předmětem podnikání je výrobní nebo obchodní činnost. Tyto podniky musí věnovat zásobám dostatečnou pozornost, aby jejich hospodaření se zásobami bylo co nejefektivnější. Obzvláště v dnešním konkurenčním prostředí, kdy se ekonomika vzpamatovává z ekonomické recese, by se firma měla vyvarovat nedostatku nebo nadbytku zásob. Pokud má společnost nadbytek zásob, váže zbytečně mnoho kapitálu, který by mohla investovat do jiné investice, spotřebovávají další práci a prostředky, nesou s sebou riziko znehodnocení či nepoužitelnosti. Pokud má společnost naopak nedostatek zásob, podnik nemůže vykonávat svoji činnost, vznikají ztráty z ušlých prodejů a problémy v obchodních vztazích, pokud nejsou zakázky plněny v čas. Firma by měla své zásoby udržovat na takové úrovni a v takovém složení, aby byla zabezpečena nepřerušovaná výroba a úplnost dodávek odběratelům, přičemž celkové náklady s tím spojené by měly být co nejnižší. Proto je účetnictví velice cenným zdrojem informací, především účetní výkazy, které podniku poskytují ucelený přehled o majetku. Pomocí výkazů může společnost efektivně řídit a analyzovat hospodaření se zásobami. V rozvaze spadají zásoby pod oběžný majetek, jejich doba použitelnosti je kratší než jeden rok, může však zahrnout i takový majetek hmotné povahy, který se postupně opotřebovává, ale jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a jeho vstupní cena je nižší než hranice stanovená účetní jednotkou pro zařazení do hmotného dlouhodobého majetku.

Cíl práce a metodika 17 2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem práce je, na základě analýzy účtování a oceňování zásob ve vybrané společnosti Isolit-Bravo, s. r. o., formulovat doporučení, která by vedla k věrnějšímu zobrazení zásob v daných podmínkách a zároveň poskytnout souhrnný pohled na tuto problematiku z účetního hlediska. Práce má pomoci pochopit důležitost přesného evidování zásob v účetnictví ve výrobním podniku. Jedná se především o popis právní úpravy účetnictví v České republice a vymezení pojmu účetnictví jako takového. Charakteristiku zásob, jejich způsoby oceňování a účtování. V neposlední řadě proces inventarizace, který se zásobami úzce souvisí. Teoretická část práce postihuje pouze problematiku, která obsahuje důležité informace pro zpracování praktické části. V praktické části je aplikován cíl práce, jehož podstatou je nejprve charakterizovat současný způsob účtování a oceňování zásob a na základě porovnání s ostatními metodami zhodnotit jejich vhodnost pro společnost. Vzhledem k značné obsáhlosti a složitosti problematiky, jsou v práci uvedeny základní poznatky a vybrané příklady. 2.2 Metodika práce V první částí práce nazvané Teoretická část jsou informace získány sběrem poznatků z odborných publikací a právních předpisů zaměřených na tuto problematiku. Použité odborné publikace jsou uvedeny v seznamu na konci této práce. V této části se práce zabývá právní úpravou účetnictví, definováním základních pojmů, jako jsou charakteristika a členění zásob, způsoby jejich oceňování a účtování. Dále se věnuje dokladům souvisejícími se zásobami a také popisuje inventarizaci zásob. V teoretické části byl použit především deskriptivní přístup. V druhé části nazvané příhodně Praktická část se opět využije metody deskripce a na základě poskytnutých informací od společnosti Isolit-Bravo, s. r. o. nejprve charakterizuje podnik, jeho účetnictví, vymezí se jednotlivé druhy zásob, jejich ocenění a inventarizace. Následně se na příkladu z praxe použije metoda komparace, kde se porovnají metody účtování zásob a jejich oceňování. Příklady z praxe ukazují skutečné skladové pohyby sledovaného materiálu během jednoho měsíce. Na základě těchto pohybů se mezi sebou porovnají obě metody účtování a jednotlivé oceňovací techniky při úbytku zásob. Vybrané metody pro oceňování zásob jsou tyto:

18 Cíl práce a metodika pevná skladová cena a cenové odchylky, metoda FIFO, vážený aritmetický průměr proměnlivý. a) Nejprve se použije metoda pevné skladové ceny, jenž vyžaduje vedení analytické evidence: pevná cena (předem stanovená cena), odchylky od skutečné pořizovací ceny. Vzorec pro výpočet koeficientu odchylek na úbytek vypadá takto: Koeficient odchylky na úbytek = (počáteční stav odchylek + přírůstek odchylek) (počáteční stav zásob + přírůstek zásob) Dále je potřeba při vyskladnění zásob doúčtovat odchylku, která připadá na úbytek zásob ve skladové ceně. Výše odchylky připadající na vyskladněnou zásobuje vypočítá jako: koeficient odchylky úbytek zásob b) Poté bude aplikována metoda FIFO, která je považována za základní metodu. U této metody jsou vyskladněné zásoby vydávány za cenu, která se váže k nejstarší dodávce. Zásoby tedy budou oceněny pořizovacími cenami nejstarších dodávek. c) Nakonec bude použita metoda váženého aritmetického průměru proměnlivého, kde se průměrná cena přepočítává při každém výdeji. Používá se následující vzorec: VP prom. = hodnota zásob na skladě + poslední přírůstek v Kč množství zásob na skladě + přírůstek posledního množství V závěru praktické části jsou, na základě získaných informací, vyhodnoceny jednotlivé způsoby oceňování a účtování zásob. Kritérium při výběru je hlavně praktičnost a vhodnost metody. Pro hodnocení je dále důležité, jaký vliv mají

Cíl práce a metodika 19 různé metody účtování a oceňovaní zásob na výsledek hospodaření. Na základě výsledku je navrhnuto vhodné doporučení pro účetní jednotku.

Teoretická část 21 3 Teoretická část 3.1 Legislativní úprava účetnictví Právní úprava účetnictví v České republice je řízena pomocí zákonů, právních norem a předpisů, které dohromady tvoří komplexní ucelený systém (Ministerstvo financí České republiky, 2011). Účetní jednotky se v praxi řídí především obchodním zákoníkem, který stanovuje obecnou povinnost podnikatelů vést účetnictví, rovněž také zákonem o účetnictví, který stanovuje metodické a některé obsahové náležitosti účetnictví. Daňovými a dalšími předpisy, kterými se určují především obsahové stránky účetnictví, jako například způsoby a postupy stanovení částek zachycovaných v účetnictví (daně z příjmů, zdravotní a sociální pojištění atd.) (Sedláček, 2005). Právní síla norem je následující: 1. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Poslední změny byly provedeny novelou zákona 410/2010 Sb., je nejvyšší právní normou v problematice účetnictví a platí pro všechny účetní jednotky. 2. Vyhlášky Ministerstva financí České republiky, kterými se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví. Pro podnikatele je to vyhláška č. 500/2002 Sb. 3. České účetní standarty poskytují podrobnější výklad k jednotlivým oblastem účtování. Včetně účetního standartu č. 015 Zásoby. 4. Vnitropodnikové směrnice nejsou regulovány vnějšími právními předpisy, ale každý podnik má povinnost ji vytvořit a v souladu se všemi platnými právními předpisy vytvoří vlastní vnitropodnikovou směrnici, ve které jsou upraveny konkrétní postupy, metody a pravidla v oblasti účetnictví (Sedláček, 2005). 3.2 Podstata a význam účetnictví Účetnictví přináší podnikatelským subjektům informace potřebné k řízení a rozhodování. Informace získané pomocí účetnictví slouží i ostatním uživatelům, s kterými podnikatel přichází do styku při své podnikatelské činnosti. Jsou to především banky, finanční úřady, odběratelé a dodavatelé (Mrkosová, 2006).

22 Teoretická část K charakteristickým funkcím účetnictví podle Mrkosové (2006) patří: Účetnictví zachycuje skutečný stav a pohyb majetku a závazků a zjišťuje skutečný výsledek hospodaření. Evidence se vede z časového hlediska, tj. za určité období, např. kalendářní rok, který je v účetnictví účetním obdobím. Vede se jako soustava účetních záznamů, k jejichž vyhotovení lze použít technických prostředků; takovými účetními záznamy jsou účetní doklady, účetní knihy, účetní zápisy, účetní závěrka apod. Vede se nepřetržitě, to znamená po celou dobu existence účetní jednotky. Účetnictví se vede úplně, průkazným způsobem a správně. Pro účetní jednotku to znamená, že účetnictví zahrnuje veškeré činnosti podnikatelského subjektu, účetní záznamy pravdivě vypovídají o její činnosti a lze je prokázat předepsaným způsobem. Vede se v peněžních jednotkách české měny, v některých případech zároveň i v cizí měně. Účetnictví se vede v českém jazyce. Vytváří ústavu, která je upravena Zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb. Zákon o účetnictví se vztahuje na všechny účetní jednotky, kterými podle 1 odst. 2 zákona jsou: o Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky. o Zahraniční osoby, které na území republiky podnikají. o Organizační složky. o Fyzické osoby, které podnikají a jejich obrat (tržby) za předcházející rok přesáhla částku 15 mil. Kč. o Ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí. o Ostatní fyzické osoby, které podnikají a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity. 3.3 Charakteristika zásob Zásoby představují majetek, hmotné podstaty, pro podnik to jsou aktiva. Zařazujeme v zásadě všechny majetkové hodnoty, které nemají dlouhodobý charak-

Teoretická část 23 ter, a nejedná se o finanční majetek. Ve výrobním procesu mění svoji podobu, proto je nazýváme oběžným majetkem podniku. Do zásob řadíme majetek, jehož doba použitelnosti je kratší než jeden rok. Účetní jednotka však může zahrnovat i takový majetek, který se postupně opotřebovává (doba použitelnosti je delší než 1 rok), ale jeho vstupní cena je nižší než hranice stanovená účetní jednotkou pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku (Mrkosová, 2006). Schéma 1: Členění zásob v účetnictví Zásoby Materiál Vlastní výroba Zboží Suroviny Pomocné látky Provozovací látky atd. Nedokončená výroba Nakoupené za účelem prodeje Polotvary vlastní výroby Výrobky Zdroj: Vlastní práce autora. Zásoby dělíme do skupin: Skladovaný materiál Zásoby vlastní výroby Skladované zboží

24 Teoretická část 3.3.1 Skladovaný materiál Do materiálu řadíme majetek, který je pořízen za účelem výrobní i nevýrobní spotřeby, bez ohledu na jeho pořizovací cenu, s dobou použitelnosti kratší než jeden rok (Louša, 2007). Podle literatury Mrkosová (2006) je skladovaný materiál tvořen: Surovinami hmoty, které při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu (dřevo při výrobě dřevěné židle). Pomocnými látkami přechází do výrobku, ale netvoří jeho podstatu (lepidlo, hřebíky). Provozovacími látkami to jsou hmoty, které jsou potřeba pro provoz podniku jako celku (čisticí prostředky, úklidové prostředky, pohonné hmoty). Náhradními díly předměty, které slouží k uvedení dlouhodobého majetku do původního stavu. Obaly slouží k ochraně, jednodušší identifikaci a snadnější přepravě nakoupeného materiálu, výrobků a zboží. Drobným hmotným majetek je majetek, jehož pořizovací cena se rovná nebo je nižší než 40 000 Kč a jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a účetní jednotka o něm rozhodla, že jej bude zařazovat do zásob (nářadí, nábytek). Movitými věcmi s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na pořizovací cenu. 3.3.2 Zásoby vlastní výroby To jsou zásoby, které účetní jednotka vytvoří pomocí svých zaměstnanců z nakoupeného materiálu. Podle Loušy (2007) do zásob vlastní výroby zahrnujeme: Nedokončenou výrobu jsou to produkty, které již prošly jedním nebo několika stupni, nejsou již materiálem, ale také ne hotovým výrobkem. Za nedokončenou výrobu se považují i rozpracované služby. Polotvary vlastní výroby jsou odděleně evidované produkty, které ještě neprošly všemi výrobními stupni a musí být proto dokončeny nebo zkompletovány do finálních výrobků v dalším výrobním procesu účetní jednotky.

Teoretická část 25 Tyto produkty už jsou schopny uspokojit potřebu, proto je může účetní jednotka prodávat (např. potraviny). Výrobky jsou to předměty vlastní výroby určené převážně k realizaci mimo účetní jednotku, ale mohou být využiti i uvnitř podniku. Jsou prodávány konečnému spotřebiteli. Zvířata náležející do zásob jsou všechna, která mají dobu životnosti kratší než jeden rok nebo jejich cena je menší než 40 000 Kč. Jsou to zvířata vlastní produkce i nakupovaná. Patří sem mladá zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, kožešinová zvířata, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt a perliček. 3.3.3 Skladované zboží Zbožím jsou takové zásoby, které účetní jednotka nabyla za účelem dalšího prodeje nebo jde o výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen. U účetních jednotek, jejichž předmět podnikání je nákup a prodej nemovitostí, mohou být nemovitosti zahrnuty do zásob za podmínky, že nejsou účetní jednotkou používány, pronajímány nebo technicky zhodnocovány (Mrkosová, 2006). 3.4 Oceňování přírůstku zásob Pomocí oceňování zásob se v účetnictví přiřadí peněžní hodnota k jednotlivým účetním položkám, které mají podobu hmotnou (fyzickou). Ocenění je nutno provést ještě před účtováním o stavu a pohybu zásob (Březinová, 2006) Podle zákona o účetnictví se zásoby oceňují pořizovacími cenami, vlastními náklady, reprodukční pořizovací cenou. Pořizovací cena Touto cenou se oceňují veškeré nakoupené zásoby. Je tvořena cenou, kterou zaplatíme při nákupu od dodavatele a vedlejšími náklady vynaložených na pořízení zásoby (např. přeprava interní vyúčtované jako vnitropodniková služba, externí provedené jinou společností, provize, clo, pojistné atd.). Do skupiny vedlejších nákladů vynaložených na pořízení řadíme i náklady na přípravu materiálu před jeho vydáním ke spotřebě ve výrobě. Naopak součástí pořizovací ceny nejsou úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení (Buchtová, 2003).

26 Teoretická část Vlastní náklady Vlastními náklady se oceňují zásoby vytvořené vlastní činností nedokončená výroba, polotvary a výrobky. (Sedláček, 2005, str. 155) Jedná se o náklady přímo na ně vynaložené, tedy přímé náklady a nepřímé náklady, které se vztahují k této činnosti. Přímé náklady nejsou konkrétně definovány žádným předpisem. Můžeme je stanovit pouze na základě teoretických poznatků. Pak bychom do přímých nákladů zahrnovali přímý materiál a přímé mzdy včetně sociálního a zdravotního pojištění, tj. takový materiál a takové mzdy, které lze přesně vyčíslit na jednici výroby. Mezi nepřímé náklady (tzv. výrobní režii) řadíme náklady na odpisy, spotřebu energie, opravy a mzdové náklady na řízení nebo obsluhu výroby. Vždy musí jít o vynaložené náklady, do přímých i nepřímých nákladů nelze zahrnovat náklady sankční povahy (Louša, 2007). Vlastní náklady jsou tedy náklady skutečně zjištěné nebo to jsou náklady ve výši zjištěné podle předběžných (plánových) kalkulací. Tyto kalkulace se tvoří ještě před započetím výroby a vychází z konkrétních technologických, organizačních a finančních aspektů výroby, jež byly určeny technickou přípravou výroby (Sedláček, 2005). Reprodukční pořizovací cena Touto cenou oceňujeme zásoby, které nebyly získány nákupem nebo vlastní činností. Jsou to tedy zásoby získané bezplatně. V účetnictví je to cena, kterou bychom za předmět zaplatili, kdybychom ho koupili v době, kdy se o něm účtuje. Zákon přesně nedefinuje, zda do reprodukční ceny zahrnujeme i náklady související s pořízením. V žádném účetním předpisu není stanoven způsob, jakým má být stanovena cena, proto se předpokládá, že cena může být stanovena znaleckým posudkem i odborným odhadem (Louša, 2007). Zásoby mohou být získány darem nebo dědictvím. Získané jako odpad, který může účetní jednotka znovu použít ve výrobě. Zásoby nalezené jako inventarizační přebytek. Zásoby vložené společníky obchodní společnosti nebo individuálním podnikatelem do firmy oceňujeme také reprodukční pořizovací cenou. Ve výjimečných případech použijeme metodu reprodukční pořizovací ceny i na výrobky vlastní výroby a to tehdy, pokud vlastní náklady nelze zjistit nebo jsou vyšší než reprodukční pořizovací cena (Sedláček, 2005).

Teoretická část 27 3.5 Oceňování zásob při úbytku Jelikož se prodává nebo jinak spotřebovává tentýž druh zásob nakoupených za různé pořizovací ceny, vznikají otázky, jak ocenit úbytek určitého druhu zásob a jak ocenit zásobu, která zbyla na skladě (Kovanicová, 2005). V účetnictví se používá několik způsobů při oceňování skladové evidence a s tím související evidenci úbytku zásob (Mrkosová, 2006). Na ocenění zásob je dovoleno aplikovat výhradně model historických nákladů. Pro jeho konkrétní aplikaci byly postupem času vyvinuty čtyři metody, označované jako nákladové vzorce. (Kovanicová, 2005, str. 175) Při spotřebě nebo prodeji zásob stejného druhu se úbytek oceňuje: metodou FIFO metodou LIFO metodou váženého aritmetického průměru metodou pevných cen Účetní jednotka musí mít ve vnitropodnikové směrnici uveden způsob ocenění vydaného materiálu ze skladu a během účetního období se nesmí měnit. Pro jednotlivé skupiny materiálu může účetní jednotka používat kombinaci uvedených způsobů ocenění (Březinová, 2006). Metoda FIFO Toto je základní metoda pro oceňování vyskladněných položek. Podstatou této metody je vyskladňování položek cenou, která byla dosažena při pořízení nejstarší skladované zásoby. Název FIFO je zkratka, která vychází z anglického first in, first out ( první do skladu, první ze skladu ). Tato metoda podporuje snahu přiblížit rozvahové ocenění zásob co nejvíce současným cenám na trhu (Louša, 2007). Metoda LIFO Tato metoda je přesný opak metody FIFO. Zkratka znamená last in, first out ( poslední do skladu, první ze skladu ). Pomocí této metody se naopak dosáhne ocenění nákladů cenami přibližujícími se cenám na trhu. Čím delší dobu držíme zásoby na skladě, tím více rozvahové ocenění nebude odpovídat současným cenám. Tato metoda je u nás zakázána (Louša, 2007).

28 Teoretická část Metoda váženého aritmetického průměru Pomocí této metody oceňujeme zásoby cenou, kterou jsme stanovili pomocí aritmetického průměru z individuálních pořizovacích cen zásob. Vahami jsou množství zásob v jednotlivých dodávkách. V celosvětovém měřítku je tato metoda nejvíce používána. Tuto metodu je vhodné používat tam, kde není možné oceňovat jednotlivý fyzický tok zásoby a kde jsou zásoby poměrně homogenní. Zjišťujeme vážený aritmetický průměr proměnlivý nebo periodický (Kovanicová, 2005). Vážený aritmetický průměr proměnlivý Nový průměr se počítá při každém novém přírůstku určitého druhu. Tento průměr se používá do příštího nákupu. Průměr vypočítáme pomocí tohoto vzorce: VP prom. = hodnota zásob na skladě + poslední přírůstek v Kč množství zásob na skladě + přírůstek posledního množství Pro správný výpočet této rovnice je třeba znát hodnotu celkového množství materiálu na skladě také celkovou hodnotu posledního stavu skladu. Proto je nutné, aby účetní jednotka vedla skladovou evidenci ve hmotném i peněžním vyjádření (Březinová, 2006). Vážený průměr periodický Princip periodického průměru spočívá v tom, že se vypočítá jediný průměr za určité časové období, které není delší než 1 měsíc. Nezjišťuje se tedy po každém jednotlivém nákupu. Takto vypočítaná průměrná pořizovací cena se používá při ocenění určitého spotřebovaného materiálu v následujícím období až do dalšího zjištění průměrné ceny periodicky. Pomocí tohoto vzorce vypočítáme vážený periodický průměr: hodnota zásob na začátku období + hodnota přírůstku za období VP per. = množství zásob na začátku období + přírůstek v množství za období

Teoretická část 29 Metoda pevných cen U této metody si účetní jednotka stanoví pevnou skladovou cenu zásob materiálu. Jak se pevná skladová cena stanoví, není žádným předpisem upraveno. Proto by se společnost měla řídit obecnými pravidly, díky kterým by docílila nejvěrnějšího zobrazení skutečného stavu. Účetní jednotka si metodiku stanoví ve vnitřní směrnici. Nejčastěji se pro stanovení pevné ceny vychází z předpokládaných pořizovacích cen nebo z cen zásoby, kterou máme momentálně na skladě. Pro nově stanovenou cenu musíme přecenit stávající zásoby nebo se cena použije až pro nově pořizované zásoby (Louša, 2007). U této metody vzniká cenový rozdíl mezi skutečnou a pevnou skladovou cenou. Rozdíl se zaznamenává na analytický účet ke koncertnímu účtu zásob. Při spotřebě materiálu ze skladu odepisujeme cenový rozdíl do nákladů podle průměrného procenta za určité období, tedy periodicky (Mrkosová, 2006). 3.6 Způsoby účtování zásob České účetní standarty umožňují účtování zásob dvěma možnými způsoby. Tyto způsoby označujeme jako způsob A a B. Účetní jednotka se rozhodne, kterou z těchto dvou metod účtování zásob bude využívat. Tyto způsoby se odlišují postupem účtování v průběhu účetního období a při uzavírání knih. Způsob A je pro účetní jednotku složitější, ale má výhodu v tom, že podává přesné informace o stavu na účtech zásob v každém okamžiku účetního období. Na účtech se zaznamenává počáteční stav, všechen pohyb zásob a stav konečný. Pořizovací cena zásob se eviduje na majetkových účtech ve skupinách 11 a 13. Výdej ze skladu a spotřeba zásob se účtuje na vybrané nákladové účty třídy 5, ale úbytek zásob způsobený předáním do prodejen se zaúčtuje do účtové skupiny 61 Změna stavu zásob vlastní činností, jelikož účetní jednotka předáním do prodejen mění své výrobky na zboží. Fyzický přepočet položek zásob udržovaných na skladě se vyžaduje, alespoň 1 ročně, je to časově i finančně náročný proces. Tento způsob účtování by měl používat podnik, který se zabývá výrobní činností. Způsob B je označován jako zjednodušený nebo periodický. Je méně nákladný. Při účtování způsobem B se během roku při nákupu zásob účtuje přímo do spotřeby, tedy jako náklad. Skutečný stav zásob ve skladu se zjišťuje na konci účetního období pomocí fyzické inventarizace, konečný stav zjištěný inventurou se zaúčtuje na příslušný majetkový účet (Mrkosová, 2006). Metodu B nesmí používat účetní jednotky, pro které je stanovena povinnost ověřit účetní závěrku auditorem. (Mrkosová, 2006, str. 58)

30 Teoretická část Zjednodušený způsob účtování vede spíše k problémům a je vhodnější pro účetní jednotky s jednoduchou činností nebo pro účetní jednotky, u kterých jsou náklady na spotřebu materiálu zanedbatelnou položkou. Nehledě na to, že při užívání způsobu B je během roku zkreslován hospodářský výsledek, protože náklady na materiál jsou vykazovány v momentě pořízení a ne v momentě jeho spotřeby. Některé problémy, které uvádí Louša (2007), při účtování zásob způsobem B: Při nákupu není známo, jak bude materiál použit (je to materiál přímý či režijní, na jakou zakázku, pro jaké středisko atd.). Účetní jednotka, která se zabývá maloobchodním prodejem, má sklad zásob, který používá před rozvozem do jednotlivých prodejen, není vždy jasné, do které prodejny je zásoba určena. 3.6.1 Používané účty z účtové osnovy Pro účetní jednotky jsou závazné účtové osnovy, které standardizují finanční účetnictví. Účtové osnovy představují právní předpis, jelikož byly vydány Ministerstvem financí ČR a registrovány ve Sbírce zákonů. Ministerstvo financí je vydává jako směrné účtové osnovy. Směrná účtová osnova zobrazuje seznam účtových tříd a účtových skupin, v rámci kterých si účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty, které jsou číselně a slovně označeny a které může účetní jednotka používat v rámci svého účetnictví. Analytický účet vzniká rozkladem účtu syntetického. Analytické účty poskytují účetní jednotce podrobnější informace potřebné pro řízení podniku. Analytické účty se mohou tvořit v několika úrovních podle potřebné hloubky členění a jejich název si určuje podnik sám. Existuje několik účtových osnov, které jsou pro účetní jednotky závazné. Například účtová osnova pro podnikatele, účtová osnova pro banky, účtová osnova pro pojišťovny, účtová osnova pro rozpočtové a příspěvkové organizace atd. Při účtování o zásobách využijí účetní jednotky směrnou účtovou osnovu pro podnikatele. Tato účetní osnova je uspořádána dekadicky do 10-ti účtových tříd. Pro zásoby je v této směrné účtové osnově vyznačena účtová třída 1. Třída 1 slouží k zachycení stavu a pohybu zásob vytvořené vlastní činností nebo pořízené nákupem (Březinová, 2006). Podle Březinové (2006) se třída pro zásoby člení na tyto skupiny: účtová skupina 11 materiál,

Teoretická část 31 účtová skupina 12 zásoby vlastní výroby, účtová skupina 13 zboží, účtová skupina 15 poskytnuté zálohy na zásoby, účtová skupina 19 opravné položky k zásobám. 111 Pořízení materiálu Na tento účet se účtují všechny nakoupené zásoby pořizovací cenou účtované způsobem A, včetně nákladů související s pořízením, jako například přepravné, clo, provize, pojistné při přepravě. Účtujeme na základě přijaté faktury, případně pokladního dokladu při nákupu za hotové. Účet 111 Pořízení materiálu je kalkulační účet. Při uzavírání účtu nesmí mít jakýkoliv zůstatek. Při účtování způsobem B se nepoužívá vůbec (Havit, c2011). 112 Materiál na skladě Tento účet se používá pro evidenci hodnoty veškerého materiálu, kterým účetní jednotka disponuje. Zůstatek tohoto účtu musí souhlasit s evidencí materiálu, kterou vede účetní jednotka v evidenci a která je součástí účetního softwaru. Při účtování zásob způsobem B se na účet 112 Materiál na skladě účtuje pouze při roční uzávěrce (Havit, c2011). 119 Materiál na cestě Využití tohoto účtu nastává vždy na konci účetního období v případě, kdy účetní jednotka obdržela fakturu za materiál, ale materiál ještě nepřevzala, tedy je ještě na cestě a potřebuje operaci přijetí materiálu zaúčtovat. Jelikož kalkulační účty musejí být na konci účetního období vyrovnané, používá se pro vyúčtování za dodaný materiál, který účetní jednotka ještě nepřevzala, tento účet (Havit, c2011). 12 Zásoby vlastní výroby V této účtové skupině se účtuje o stavu a pohybu zásob ve vlastních nákladech při účtování způsobem A. Při účtování způsobem B se zde účtuje na konci účetního období, při uzavírání účetních knih (Havit, c2011).

32 Teoretická část Výčet účtů účtové skupiny: 121 Nedokončená výroba - výrobky, které již prošli jedním nebo více výrobními stupni a nejsou již materiálem, ale také ještě ne hotovými výrobky, ale i rozestavěné stavby apod. 122 Polotvary vlastní výroby - tyto výrobky představují nedokončenou výrobu, které jsou určeny k dohotovení do podoby výrobků, ale mohou se už samostatně prodávat. 123 Výrobky - vyrábí podnik s cílem je prodat. 124 Zvířata - nakoupená zvířata, zvířata v pořizovacích cenách, mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu, ryby, hejna slepic, kachen, krůt apod. 13 Zboží Tato účtová skupina funguje na stejném principu jako účtová skupina 11 - Materiál. Místo účtování materiálu se zde účtuje o zboží (Havit, c2011). Účty v účtové skupině jsou: 131 Pořízení zboží 132 Zboží na skladě a v prodejnách 139 Zboží na cestě 15 - Poskytnuté zálohy na zásoby Hlavní charakteristika této účtové skupiny je, že účetní jednotka účtuje o poskytnutých zálohách na zásoby dodavatelům před splněním smlouvy ze strany dodavatele (Havit, c2011). Účty v této účtové skupině jsou následující: 151 Poskytnuté zálohy na materiál 152 Poskytnuté zálohy na zvířata 153 Poskytnuté zálohy na zboží

Teoretická část 33 19 Opravné položky k zásobám Na účty v této účtové skupině účtujeme o opravných položkách, které zachycují přechodné snížení ocenění zásob na podkladě údajů inventarizace. Jde zejména o snížení ceny z titulu předpokládané nižší prodejní ceny, než je ocenění zásob v účetnictví (Havit, c2011). 3.6.2 Účtování zásob způsobem A Pořízení materiálu a zboží Účetní jednotka účtuje v průběhu účetního období při pořízení materiálu na vrub účtu 111 Pořízení materiálu. Při pořízení zboží účtuje účetní jednotka na vrub účtu 131 Pořízení zboží se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů, případně na finančních účtech. Pokud nakupujeme materiál nebo zboží ze zahraničí, je závazek vůči celním orgánům na clu a DPH účtován na účet 379 Jiné závazky. Při účtování zásob způsobem A nám účty 111 a 131 slouží ke zjištění pořizovací ceny materiálu, popřípadě zboží, tudíž to jsou účty kalkulační. Pořízení materiálu nebo zboží se obvykle obstarává dodavatelským způsobem, ale pokud si podnik sám vytvoří nějaké předměty, které mají povahu materiálu nebo zboží, zaúčtuje tento materiál nebo zboží pomocí tzv. aktivace, to znamená, že proúčtuje na vrub příslušných účtů zásob se souvztažným zápisem ve prospěch výnosového účtu 621 Aktivace materiálu a zboží (Buchtová, 2003). V případě, že účetní jednotka nakoupený materiál nebo zboží dopraví vlastními dopravními prostředky jako vnitropodnikovou službu, jež je součástí pořizovací ceny materiálu nebo zboží, účtuje se na vrub účtu 111 nebo 131 a v podniku je považováno za výnos, jenž se účtuje ve prospěch účtu 622 Aktivace vnitropodnikových služeb. V principu jde o zahrnutí vnitropodnikových služeb do hodnoty zásob, tj. aktiv, proto se používá pojem aktivace (Březinová, 2006). Následné převzetí materiálu nebo zboží na sklad účetní jednotka zaúčtuje v pořizovacích cenách na vrub účtu 112 Materiál na skladě nebo na účet 132 Zboží na skladě a v prodejnách ve prospěch účtu 111 Pořízení materiálu nebo 131 Pořízení zboží. Na konci účetního období, kdy účetní jednotka uzavírá účetní knihy, účty 111 a 131 nevykazují zůstatek. Účetní jednotka může nákupy materiálu účtovat přímo na účet 112 Materiál na skladě a nákupy zboží na účet 132 Zboží na skladě a v prodejnách, to znamená, že účty 111 a 131 nemusí vůbec používat,

34 Teoretická část ale pokud jsou součástí pořizovací ceny i vedlejší náklady, je vhodnější použít účet 111 a 131 (Buchtová, 2003). Úbytky materiálu a zboží O úbytku materiálu ze skladu se obvykle účtuje při jeho skutečné spotřebě, to znamená při jeho fyzickém přemístění ze skladu do výroby. Spotřeba materiálu se účtuje na vrub účtu 501 Spotřeba materiálu se souvztažným zápisem ve prospěch účtu 112 Materiál na skladě. V praxi se nepotřebný materiál prodává. Při prodeji materiálu podnik účtuje v ocenění pořizovací cenou na vrub účtu 542 Prodaný materiál se souvztažným zápisem na účtu 112 Materiál na skladě. Poté se zaúčtuje tržba za prodaný materiál na účet 642 Tržby z prodeje materiálu. Při porovnání účtů 642 a 542 zjistíme zisk nebo ztrátu z prodeje materiálových zásob. Účtování úbytku zboží je velice podobné. Prodej zboží je účtován v pořizovací ceně na účtu 504 Prodané zboží se souvztažným zápisem na účtu 132, zároveň se účtuje tržba z prodeje zboží na účtu 604. V případě inventarizačních rozdílů fyzického stavu materiálu nebo zboží na skladě se stavem zaúčtovaným na příslušných účtech, zjištěných při inventarizaci, vyúčtuje účetní jednotka při uzavírání účetních knih na vrub účtu 501 - Spotřeba materiálu, případně na vrub účtu 504 Prodané zboží, pokud jde o úbytky do výše norem přirozených úbytků, které si podnik sám stanoví. Tyto normy přirozených úbytků musí účetní jednotka umět zdůvodnit. Manka a škody, která jsou nad tuto normu, se zaúčtují na vrub účtu 549 Manka a škody. Naopak případné přebytky zásob budou účtovány ve prospěch účtu 648 - Ostatní provozní výnosy se souvztažným zápisem na patřičném účtu zásob (Buchtová, 2003). Při uzavírání účetních knih nastávají situace, kdy je potřeba proúčtovat zásoby na cestě a nevyfakturované dodávky. Materiál nebo zboží na cestě je v případě, že účetní jednotka obdržela fakturu, ale materiál nebo zboží zatím nebyl(o) převzat(o) na sklad. Tato skutečnost se zachytí na vrub účtu 119- Materiál na cestě, v případě zboží na vrub účtu 139 Zboží na cestě a souvztažně na účet 111 Pořízení materiálu, respektive 131 Pořízení zboží. Naopak, pokud účetní jednotce dojde objednaný materiál nebo zboží a ke dni účetní závěrky dosud nebyl doručen účetní a daňový doklad, mluvíme o nevyfakturované dodávce. Tento jev je v praxi velice vzácný. Účtujeme ve prospěch účtu 389 - Dohadné účty pasivní, na vrub příslušného účtu zásob 111 Pořízení materiálu (příp. 131 Pořízení zboží). Účet 389 se považuje za dohadnou položku, jelikož

Teoretická část 35 hospodářská operace již nastala, ale podnik dosud neobdržel účetní doklad pro zaúčtování závazku vůči dodavateli. Po obdržení účetního dokladu (faktury) v následujícím účetním období se účet 389 zruší a nahradí se vzniklým závazkem na účet 321 Závazky z obchodních vztahů (Sedláček, 2005) Účtování zásob vlastní výroby Nedokončená výroba, polotvary vlastní výroby, výrobky, zvířata jsou zahrnuty v účtové skupině 12 Zásoby vlastní výroby. V průběhu účetního období je potřeba přírůstky zásob vlastní výroby v ocenění vlastními náklady zaúčtovat na vrub účtů účtové skupiny 12, se souvztažným zápisem ve prospěch účtu příslušných účtů účtové skupiny 61 Změny stavu zásob vlastní činnosti. Při vyskladnění se použije opačný zápis, tedy zaúčtujeme na vrub příslušných účtů v účtové skupině 61 a ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 12 (Buchtová, 2003). 3.6.3 Účtování zásob způsobem B Pořízení materiálu a zboží Pořízení materiálu a zboží při účtování způsobem B je obdobné jako účtování způsobem A, akorát účetní jednotka účtuje přímo do spotřeby. Při této metodě má velký význam průběžné vedení skladové evidence zásob, aby bylo možné zjistit stav zásob v průběhu účetního období a složky pořizovací ceny zásob. Účtuje se tedy na vrub účtů 501 Spotřeba materiálu, případně na vrub účtu 504 Prodané zboží se souvztažným zápisem na příslušných účtech zúčtovacích vztahů. Při pořízení materiálu a zboží způsobem B je potřeba také aktivovat vnitropodnikové služby související s přepravou dodávek. Aktivace materiálu, případně zboží je účtována stejně jako u způsobu A, akorát místo účtu 112 se zaúčtuje na vrub účtu 501, popřípadě na vrub účtu 504 v ocenění ve vlastních nákladech (Buchtová, 2003). Při uzavírání účetních knih je zapotřebí převést počáteční stavy na účtech 112 Materiál na skladě a 132 Zboží na skladě a v prodejnách na vrub účtu 501 Spotřeba materiálu a na účet 504 Prodané zboží a skutečný stav zásob na skladě podle skladové evidence zaúčtovat u materiálu na vrub účtu 112 - Materiál na skladě souvztažně s účtem 501 Spotřeba materiálu a u zboží na vrub účtu 132 Zboží na skladě a v prodejnách souvztažně s účtem 504 Prodané zboží. (Buchtová, 2003, str. 143)

36 Teoretická část Účtování zásob vlastní výroby U účtování zásob vlastní výroby způsobem B se během účetního období neprovádějí žádné zápisy na účtovou skupinu 12 Zásoby vlastní výroby. Náklady vynaložené na výrobu se účtují na příslušných účtech účtové třídy 5 Náklady. Až na konci účetního období při uzavírání účetních knih se převedou počáteční zůstatky z účtů zásob vlastní výroby ve prospěch účtové skupiny 61 - Změna stavu vnitropodnikových zásob. Stav zjištěný při inventarizaci na konci účetního období zaúčtujeme jako přírůstek na stejné účty, avšak na jejich opačné strany. Případné inventarizační rozdíly se zaúčtují na stejné účty jako v případě účtování způsobem A (Buchtová, 2003). 3.7 Účetní doklady Účetní doklady, které nejvíce souvisejí se zásobami a se skladovým hospodářstvím, jsou příjemky, skladní karty, výdejky. V tomto případě neuvažujeme doklady, jako jsou faktury a pokladní doklady, které vznikají při koupi jakéhokoli majetku. 3.7.1 Příjemka Tento doklad se vystavuje ve skladu odběratele. Eviduje přijaté zboží na skladě. Příjemka je jednorázový multidruhový doklad, můžeme tedy na jednu příjemku přijmout na sklad větší množství druhů zboží. Příjemka je snadno zaměnitelná s pojmem přejímka. Pojem přejímka popisuje proces kontroly a přijímání zboží na sklad. Příjemka by měla obsahovat tyto náležitosti: identifikaci přijímaných zásob, měrnou jednotku zásob, datum přijetí zásob, množství přijatých zásob vyjádřené v Kč i ks, cenu za kus (Švarcová, c2011).

Teoretická část 37 Obr. 1 Příklad příjemky Zdroj: www.ceed.cz 3.7.2 Skladní karta Skladní karta stejně jako příjemka se vystavuje ve skladu. Je to doklad jednodruhový. Slouží k trvale aktuální evidenci pohybu zásoby určitého druhu v čase. Při příjmu nové zásoby je vystavena příjemka a na skladovou kartu, která přísluší druhu zásoby, se připíše jeden řádek zvyšující zásobu na novou hodnotu. Naopak při výdeji ze skladu je vystavena výdejka a na skladovou kartu se připíše další řádek snižující hodnotu zásoby. Každá skladní karta by měla obsahovat tyto údaje: číslo skladní karty, název dané položky zásob, popis dané položky zásob, měrná jednotka, u metody pevných cen a u oceňovacích odchylek pevná cena (Švarcová, c2011).

38 Teoretická část Obr. 2 Ukázka skladní karty Zdroj: www.iwolingerova.cz 3.7.3 Výdejka Pomocí tohoto dokladu evidujeme výdej zásoby ze skladu do výroby. Je jednorázový multidruhový doklad. Při výdeji se provede odepsání vydaného množství ze skladní karty. Výdejka obsahuje tyto náležitosti: datum vyskladnění, údaj, komu se vyskladňuje, označení, co se vyskladňuje (druh, množství a ocenění zásob), osoba, která vyskladňuje (Švarcová, c2011).

Teoretická část 39 Obr. 3 Výdejka Zdroj: www.ceed.cz 3.8 Inventarizace Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. podle 29 a 30 ukládá obchodním společnostem povinnost provádět inventarizaci. Inventarizací ověřuje účetní jednotka skutečný stav majetku a závazků se skutečným stavem majetku a závazků v účetnictví ke dni řádné a mimořádné účetní závěrky a zajišťuje se pravdivé zobrazení majetku a závazků. U zásob se inventarizace provádí alespoň jedenkrát ročně k okamžiku sestavení účetní závěrky, tzv. periodická inventarizace. Dále se provádí také průběžná inventarizace, která se provádí v době, kdy je stav zásob na skladě minimální (Sedláček, 2005). Účetní jednotky mají povinnost prokázat provedení inventarizace po dobu 5 let po jejím uskutečnění (Strouhal, 2008). 3.8.1 Postup inventarizace Postup inventarizace si účetní jednotka stanoví ve vnitropodnikové směrnici. Inventarizaci podle Strouhala (2008) můžeme rozdělit na tyto navazující kroky: 1. zjištění skutečného stavu zásob, 2. porovnání skutečného stavu zásob se stavem účetním, 3. zjištění inventarizačních rozdílů a jejich příčin a návrh na odstranění, 4. proúčtování inventarizačních rozdílů.

40 Teoretická část ad 1) Zjištění skutečného stavu zásob Skutečný stav zásob získáme pomocí inventury. Inventura je nejdůležitější části inventarizace (Mrkosová, 2006). Inventura má formu fyzické inventury, která se provádí u majetku hmotné povahy. Zjištěné stavy inventurou je potřeba zapsat do inventurních soupisů, které jsou považovány za průkazné účetní záznamy. Inventurní soupisy musejí obsahovat náležitosti jako skladní čísla u zásob, název zásoby, ocenění zásoby k okamžiku ukončení inventury, okamžik zahájení a ukončení inventury, podpisový záznam osoby odpovědné za inventuru a podpisový záznam osoby odpovědné za inventarizaci (Kovanicová, 2009). ad 2) Porovnání skutečného stavu se stavem účetním V druhé etapě porovnáváme zjištěný skutečný stav se stavem účetním v dokladech. Zásoby s údaji na skladových kartách materiálu a podobně. ad 3) Zjištění inventarizačních rozdílů a jejich příčin a návrh na jejich odstranění Inventarizační rozdíl znamená, že skutečný stav zjištěný inventurou a účetní stav zásob se neshoduje. V praxi to znamená, že jsme pomocí porovnání skutečného stavu se stavem účetním, zjistili: manko skutečný stav zásob je nižší než údaje v účetnictví, přebytek naopak skutečný stav zásob je vyšší než údaje v účetnictví. U veškerých zjištěných inventarizačních rozdílů musí účetní jednotka do konce inventarizace objasnit příčinu vzniku a přijmout taková opatření, aby už více nevznikaly. Ke všem rozdílům by se měli vyjádřit zaměstnanci odpovědní za příslušný majetek. U manka je třeba zjistit, zda jde o manko zaviněné určitou osobou nebo nezaviněné. Manka zaviněná jsou předepsána k náhradě hmotně odpovědným osobám za svěřený majetek (Mrkosová, 2006). ad 4) Proúčtování inventarizačních rozdílů Případné inventarizační rozdíly musí být zaúčtovány do období, ve kterém jsou zjištěny.

Teoretická část 41 3.8.2 Manko Manko označuje případ, kdy je skutečný stav nižší než je stav účetní a rozdíl nelze prokázat dokladem ani jiným způsobem stanoveným v zákoně. Je to tedy úbytek zásob, u něhož neznáme přesnou příčinu. Avšak u některých druhů zásob dochází k přirozeným úbytkům hmotnosti nebo objemu, kterým nelze zabránit (např. seschnutí, rozprášení, vypařování). Pro tyto druhy zásob si podnik stanoví svou vnitřní směrnici normy přirozených úbytků zásob, která má platnost pro určité období. O této normě, stejně jako o zúčtovacích vztazích jsem se již zmiňoval v podkapitole 3.6.2. Tyto normy musí účetní jednotka řádně odůvodnit. Za manka se nepovažují technologické a technické úbytky vyplívající z přirozených vlastností zásob (vypařování, sesychání), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat. Manka a škody se v účetnictví považují za provozní náklad, avšak daňově uznatelný jsou pouze do výše náhrad (Kovanicová, 2009). 3.8.3 Přebytky Přebytkem nazýváme stav, kdy je skutečný stav zásob na skladě vyšší než vykazuje účetnictví. Účtuje se jako provozní výnos na zúčtovací vztahy uvedené v podkapitole 3.6.2. Pokud se jedná o přebytek zásob na skladě z důvodu chyby při účtování, potom se přebytek účtuje jako snížení spotřeby ve prospěch účtové skupiny 50 Spotřeba materiálu nakupovaných zásob (Kovanicová, 2009). 3.8.4 Opravné položky Výsledkem inventarizace může být také vznik povinnosti vytvořit opravnou položku na zásoby. Vytvářejí se v případě, že jsou splněny tyto podmínky: skutečná hodnota zásob je nižší než účetní hodnota, snížení zásob není trvalého charakteru. Účetní jednotka může opravné položky tvořit kromě zásob i k dlouhodobému majetku, k pohledávkám. Opravné položky však nesmějí mít aktivní zůstatek, tvořit opravnou položku na zvýšení hodnoty majetku a nesmí se tvořit zároveň s rezervou (Kovanicová, 2009).

Praktická část 43 4 Praktická část V praktické části nejprve charakterizujeme společnost, vymezíme zásoby společnosti, zaměříme se na účtování a oceňování zásob ve společnosti a témata s tím související. Porovnáme metody účtování a oceňování zásob. Následně porovnané metody zhodnotíme. Práci se zásobami si ukážeme na společnosti Isolit-Bravo, s. r. o., která sídlí v Jablonném nad Orlicí. 4.1 Charakteristika podniku Společnost Isolit Bravo, spol. s r. o. je ryze českou firmou a uznávaným dodavatelem kvalitních výrobků pro celosvětově známé zákazníky. Sídlí na Jablonském nábřeží 305 v Jablonném nad Orlicí. Firma je zapsána v Obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 2 125. Den zápisu 21. 5. 1992. Obr. 4 Současné sídlo firmy Zdroj: www.isolit-bravo.cz Společnost se převážně zabývá výrobou a montáží elektrických spotřebičů, plastových výrobků a forem. Firma má v průměru 450 zaměstnanců, její roční obrat se pohybuje přes 900 mil. Kč, z toho podíl exportu je 60 %. Společnost Isolit Bravo, spol. s r. o. staví spolupráci s existujícími zákazníky na spolehlivých základech, jako je použití nejmodernější strojů, zařízení a technologií, maximální kvalitu výrobků, dostatečnou pružnost výroby, téměř 100% dodavatelskou účinnost, včetně Total Marketing Support (spolupráce se zákazníkem již ve fázi vývoje výrobku).

44 Praktická část Obr. 5 Logo společnosti Zdroj: Interní materiály Isolit-Bravo neustále investuje do nových strojů, zařízení a linek, poněvadž jedině špičková úroveň technologií může firmě poskytnout konkurenční výhodu. Je také jeden z největších zaměstnavatelů v regionu, kde je dlouhodobě nízká nezaměstnanost. Proto je pro společnost důležité vybudovat se zaměstnanci pevné vazby. Nabízí svým pracovníkům nadprůměrnou finanční motivaci a také dbá o další vzdělávání svých pracovníků. Jako významný podnik regionu se společnost Isolit-Bravo chová šetrně ke svému okolí. Působení na ovzduší je minimalizováno výrobou tepla ze zemního plynu a využíváním tepelných čerpadel. Odpadové hospodářství a ostatní činnosti ovlivňující životní prostředí jsou certifikovány normou ISO 14001. V rámci dalšího zlepšování úrovně v oblasti bezpečnosti práce a ochrany pracovníků před pracovními úrazy se rozhodlo vedení firmy navázat na zkušenosti získané při zavádění systému bezpečné práce OHSAS 18001 a zavést systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle programu MPSV ČR Bezpečný podnik. Na základě splnění požadovaných kritérií toto ocenění podnik získal. Společnost se snaží být také veřejnosti prospěšná. V roce 1995 založila Nadaci nadaných, později změněnou na Nadační fond nadaných. Cílem je podpora lidí, kteří při studiu, sportu nebo jiné oblasti vykazují nadprůměrné výsledky a jejichž sociální situace by mohla být příčinou snížených šancí na uplatnění. Dalším cílem příspěvků jsou veřejně prospěšné aktivity ve zdravotnictví, péči o handicapované spoluobčany atd. (Antušek, c1999). 4.1.1 Předmět činnosti Jak již bylo zmíněno výše, společnost se zabývá výrobou a montáží elektrických spotřebičů, plastových výrobků a forem. Společnost se dělí na 3 hlavní divize, tedy na Lisovnu, Nástrojárnu a Montáž. V lisovně firma zpracovává prakticky všechny druhy a typy plastů, které se v průmyslu používají a má s nimi dlouholeté zkušenosti. Vyrábí vysoce náročné technické i pohledové dílce (např. pro automobilový průmysl). Certifikace dle