Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Podnikatelský plán s posouzením alternativ získání finančních prostředků Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Petra Létalová Jméno a příjmení autora: Lucie Pelikánová Brno 2009
Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce Ing. Petře Létalové za odborné vedení, rady a připomínky při zpracování bakalářské práce. Děkuji také paní Radce Štohandlové za možnost zpracování bakalářské práce jejím jménem a dále za poskytnutí potřebných údajů.
Prohlášení Prohlašuji, že tato bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně, pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborných pramenů, které uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 26. května 2009 Lucie Pelikánová
Abstrakt Pelikánová, L. Podnikatelský plán s posouzením alternativ získání finančních prostředků. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bakalářská práce zpracovává podnikatelský plán nově vznikajícího ekonomického subjektu v oblasti kadeřnictví a dále možnosti jeho financování. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. V první části jsou definovány pojmy související s podnikatelským plánem a samotný podnikatelský plán z hlediska struktury a doporučených náležitostí. Dále jsou zde rozebrány možnosti financování začátku podnikání. Praktická část obsahuje zpracování konkrétního podnikatelského plánu kadeřnictví. Součástí bakalářské práce je i posouzení alternativ získání peněžních prostředků z dostupných zdrojů. Klíčová slova: podnikatelský plán, začátek podnikání, kadeřnictví, možnosti financování. Abstract Pelikánová, L. Business plan with the assessment of alternatives to obtain funds. Bakalářská práce. Brno, 2009. Bachelor thesis handles the business plan of an emerging economic entity in the field of hairdressing and the possibility of its funding. The work is divided into two parts of theoretical and practical. In the first part of the terms associated with the business plan and the actual business plan in terms of structure and recommended requirements. There are also discussed possibilities for funding the start of business. The practical part includes the processing of a specific business plan hairdresser. As part of work is an assessment of alternatives to obtain funds from available sources. Key words: business plan, start business, hairdresser, funding options.
OBSAH 1. ÚVOD...8 2. CÍL PRÁCE...9 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE...10 3.1. Právní úprava živnostenského podnikání...10 3.2. Živnostenské podnikání...10 3.3. Vymezení pojmu podnikatelský plán...11 3.4. Požadavky na podnikatelský plán...12 3.5. Struktura podnikatelského plánu...12 3.5.1. Titulní strana...13 3.5.2. Exekutivní souhrn...13 3.5.3. Popis podniku...13 3.5.4. Externí prostředí trh...13 3.5.5. Marketingový plán...14 3.5.6. Finanční plán...15 3.5.6.1. Rozvaha podniku...15 3.5.6.2. Výkaz zisků a ztrát...16 3.5.6.3. Výkaz cash flow...16 3.5.6.4. Poměrové ukazatele...17 3.5.7. SWOT analýza a rizika podniku...19 3.5.7.1. SWOT analýza...19 3.5.7.2. Rizika projektu...19 3.5.8. Přílohy podnikatelského záměru...20 3.6. Zdroje financování podnikatelské činnosti...20 3.6.1. Vlastní zdroje...21 3.6.2. Cizí zdroje...21 3.6.2.1. Úvěrové financování...21 3.6.2.2. Leasing...22 3.6.2.3. Soukromí investoři...22 3.6.2.4. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo...23 3.6.2.5. Podpůrné programy...23 4. METODIKA PRÁCE...27 5. VLASTNÍ PRÁCE...28 5.1. Identifikace firmy...28
5.2. Charakteristika firmy...29 5.2.1. Místo podnikání...29 5.2.2. Předmět činnosti...29 5.2.3. Cíle firmy...30 5.3. Definice produktu...30 5.4. Analýza trhu...31 5.4.1. Vývoj v odvětví...31 5.4.2. Vývoj počtu potenciálních zákazníků...32 5.5. Analýza konkurence...33 5.6. Dodavatelé...35 5.7. Marketingový plán...36 5.8. SWOT analýza a rizika záměru...37 5.8.1. SWOT analýza projektu...38 5.8.2. Analýza rizika záměru...39 5.9. Finanční plán...40 5.9.1. Výlohy před zahájením činnosti...40 5.9.2. Náklady spojené s provozem podniku...43 5.9.3. Plánové účetní výkazy...44 5.10. Zdroje financování podnikatelského záměru...50 5.10.1. Příspěvek na společensky účelné pracovní místo...50 5.10.2. Bankovní úvěr...52 5.10.3. Podpůrné programy...55 6. ZÁVĚR...57 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...61 8. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ...63 9. PŘÍLOHY...64
1. ÚVOD Zahájit vlastní podnikatelskou činnost a být sám sobě vlastním pánem je snem nesčetného množství lidí. Každý však nemá dost odvahy ani zkušeností k realizaci svého snu. Začínající podnikatel musí projít mnoha rozhodnutími, než začne opravdu fyzicky vykonávat podnikatelskou činnost. Rozhodnutí zahájit podnikání předpokládá zpracování podnikatelského plánu. Ten je vlastně takovým průvodcem při zahájení obchodní činnosti. Zahrnuje jak stěžejní myšlenku podnikatele, tak i kalkulaci potřebných finančních prostředků k zahájení podnikatelské činnosti. Výsledkem podnikatelského plánu je rozhodnutí podnikatele, jestli svůj záměr zrealizuje, a také rozhodnutí potenciálních investorů, zda podnikateli poskytnou potřebné finanční prostředky. Korektní podnikatel nesmí při svém rozhodování myslet jenom sám na sebe, musí myslet i na své zákazníky a na tržní prostředí, ve kterém se hodlá pohybovat. Je nutné, aby znal potřeby zákazníka a snažil se je uspokojovat a v mnohých případech i předčit. Uspokojování potřeb zákazníka je na prvním místě pro každého podnikatele, a proto by podnikatel měl zákazníkovy potřeby uspokojovat lépe než konkurence. Druhým cílem podnikatele je samozřejmě udržení se na trhu. Pro splnění tohoto cíle se podnikatel snaží nabízet buď heterogenní výrobky, či služby než konkurenční podniky, nebo se tyto výrobky či služby snaží o něco zdokonalit. Největším problémem každého začínajícího podnikatele však může být jak začátek své vysněné činnosti financovat. Pro mnoho z nich je nepředstavitelné, že by se upsali peněžnímu ústavu na mnoho let dopředu. Proto by měl podnikatel, zvláště pak živnostník přehodnotit svoji stávající finanční situaci i svoje odhodlání k začátku podnikání a zjistit si všechny možné alternativy financování daného podnikání. A právě společníkem při získání finančních prostředků je i podnikatelský plán, který vyžadují jak komerční peněžní ústavy, tak i státní instituce. Podnikání v osobních službách má v kraji Vysočina rostoucí tendenci. To znamená, že počet podnikatelů se každým rokem zvětšuje. Podle zveřejněných průzkumů však je počet kadeřníků v kraji Vysočina stále pod celorepublikovým průměrem, což přimělo paní Štohandlovou k zahájení podnikání v tomto odvětví. 8
2. CÍL PRÁCE Bakalářská práce se zabývá problematikou založení drobné živnosti paní Radky Štohandlové v kraji Vysočina. Cílem této práce je sestavení podnikatelského plánu pro otevření kadeřnictví. Dále zjištění potřebných finančních zdrojů a vyčíslení plánované finanční situace prostřednictvím sestavení základních plánových účetních výkazů. V další části budou zváženy možné varianty získání prostředků od potenciálních investorů, či jiných pověřených institucí, konkrétně od komerčních finančních ústavů, úřadu práce či agentur zprostředkovávajících finanční prostředky z evropských fondů. Výsledkem bakalářské práce bude zhodnocení vhodnosti výběru podnikatelské činnosti a doporučení jedné varianty či kombinace různých alternativ získání finančních prostředků, kterou by paní Štohandlová měla využít. 9
3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1. Právní úprava živnostenského podnikání Právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno již v Listině základních práv a svobod článku 26 odst. 1. Živnostenské podnikání jako takové je upravováno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů. Uvedený základní zákon byl změněn a doplněn zákonem č. 286/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje základní zákon. (Živělová, 1996) Zmíněné zákony prošly v posledních letech řadou novelizací, ale stále platí jako primární předpisy živnostenského podnikání. Dalším úzce souvisejícím právním předpisem je zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, který zejména vymezuje kompetence živnostenských úřadů. Na předcházející dva zákony navazují některé nařízení vlády, které tyto zákony provádějí, jsou to například nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností. 3.2. Živnostenské podnikání Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené živnostenským zákonem. Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou: a) dosažení věku 18 let, b) způsobilost k právním úkonům c) bezúhonnost. Zvláštními podmínkami provozování živnosti jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Živnostenský zákon rozlišuje dva typy živností, a to živnosti koncesované a ohlašovací. Koncesované živnosti smějí být provozovány pouze na základě udělení koncese. Ohlašovací živnosti jsou ty, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení 10
živnostenskému úřadu. Splní-li ohlašovatel všechny podmínky stanovené zákonem, provede živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku do 5 dnů ode dne doručení ohlášení a vydá podnikateli výpis. Ohlašovacími živnostmi jsou: a) živnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost, b) živnosti vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 živnostenského zákona, c) živnosti volné, u kterých není stanovena jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost. Kadeřnictví je živností ohlašovací řemeslnou, neboť je uvedena v Příloze č. 1 živnostenského zákona. Pro provozování živností řemeslných musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti a odborná způsobilost k výkonu živnosti. Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání. (Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání) 3.3. Vymezení pojmu podnikatelský plán Na samém počátku každého malého podniku existuje přesvědčení zakladatele, že objevil příležitost, kterou jiní přehlédli nebo že dovede něco udělat lépe, tedy lepším způsobem než dosavadní dodavatelé. (Barrow, 1995) Aby byl schopen dosáhnout tohoto cíle, musí podnikatel velmi objektivně a uvážlivě posoudit, jak vypadají základní předpoklady pro podnikání a stanovit strategii podniku. Výchozím nástrojem pro zhodnocení podnikatelských strategií je podnikatelský plán. (Suchá, 1994) Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující podstatné vnější i vnitřní faktory související se založením podniku. (Hisrich, Peters, 1996) Podnikatelský plán umožňuje porovnat plány s realitou a pokud se liší, identifikovat, kde se liší, v jaké míře a proč. Je to tedy dokument, který slouží jak pro majitele firmy, jejich manažery, tak pro externí investory. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Uvnitř firmy slouží podnikatelský plán jako plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces, nástroj kontroly atd., zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá a kdy firma stojí 11
před výraznými změnami, které mohou mít dlouhodobé důsledky na její chod. Externí subjekty analyzují na základě podnikatelského plánu schopnost firmy realizovat náročnější investiční program, připravenost ucházet se o některý druh podnikatelské podpory apod. Kvalitně vypracovaný podnikatelský plán může významně přispět k získání potřebného kapitálu. (Veber, Srpová, 2008) 3.4. Požadavky na podnikatelský plán Při zpracování podnikatelského plánu by měly být respektovány obecně platné zásady. Jejich smyslem není zpracovatele plánu nějakým způsobem omezovat. Jde o to, že zejména externí subjekt bude mít největší pravděpodobností k dispozici plány jiných firem, které na něj chtějí také zapůsobit. Je vhodné, aby podnikatelský plán byl: Srozumitelný při sestavování podnikatelského plánu je vhodné vyjadřovat se jednoduše, neprezentovat zbytečně mnoho myšlenek v jedné větě. Logický myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu musí na sebe navazovat, musí být podloženy fakty, tvrzení obsažená v plánu si nesmí odporovat. Uváženě stručný myšlenky či závěry obsažené v plánu je třeba uvést stručně, ovšem v žádném případě ne na úkor postižení základních faktů. Pravdivý a reálný pravdivost uváděných údajů a reálnost předikovaného vývoje by měla být samozřejmostí. Respektování rizika podnikatelský plán je o budoucnosti. Řadě podnikatelů dělá problém se dobře orientovat v současné chaotické realitě a předvídat budoucí vývoj je ještě obtížnější. Respektování rizik, proto zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského záměru. (Veber, Srpová, 2008) 3.5. Struktura podnikatelského plánu Na trhu působila, působí a bude působit nepřeberná řada firem, a to jak z hlediska velikosti, tak odvětví, právní formy, způsobu řízení a podobně. Proto není možné doporučit, ba dokonce nařídit pevnou strukturu 12
podnikatelského plánu, která by vyhovovala všem firmám. Na druhou stranu i přes tyto rozdíly existují některé části plánu, které by se něm měly vyskytovat bez ohledu na to, o jakou konkrétní firmu se jedná. (Veber, Srpová, 2008) 3.5.1. Titulní strana Podává stručný výklad o obsahu podnikatelského plánu. Obvykle by zde měly být uvedeny údaje jako název a sídlo společnosti, jména podnikatelů a kontakty, popis podniku a povaha podnikání či způsob financování a jeho struktura. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Titulní strana uvádí základní koncepci, kterou podnikatel hodlá rozvíjet. Investoři ji považují za důležitou, neboť se z ní doví o výši částky potřebných investic, aniž by museli pročítat celý plán. (Hisrich, Peters, 1996) 3.5.2. Exekutivní souhrn Tato kapitola se zpracovává až po sestavení celého podnikatelského plánu, jejímž úkolem je podnítit zájem potenciálních investorů. Investoři se na základě exekutivního souhrnu rozhodují, zda má vůbec cenu číst plán jako celek. (Hisrich, Peters, 1996) 3.5.3. Popis podniku V této části podnikatelského plánu je ve stručné, ale výstižné a konkrétní podobě popsáno, na čem celý záměr a zakládaný podnik stojí. Věcným východiskem části popisující budoucí podnikání je solidní prezentace produktů a služeb. Jejich popis by měl jít do takové míry detailu, aby z něj bylo zřejmé, na čem je založeno přesvědčení, že produkty budou pro trh zajímavé a konkurenceschopné. V plánu je třeba respektovat realitu a vypíchnout klíčové kompetence a opřít záměr o silné stránky a příležitosti, jak je vnímáme a v něž bezmezně věříme my jako tvůrci plánu. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.5.4. Externí prostředí trh Firma jako živý ekonomický organismus nemůže existovat osamoceně. Je obklopena prostředím, které na ni působí a ovlivňuje její chování. Firma 13
by měla své vnější prostředí velmi dobře znát, protože právě tam na ni čekají eventuální příležitosti, ale také ohrožení. (Veber, Srpová, 2008) Podnik by měl prozkoumat a zpracovat příležitosti a hrozby pro dané podnikání v úrovni makroprostředí, vymezit respektive vydefinovat potenciální a dostupný trh s jeho základními charakteristikami a trendy, a analyzovat konkurenci, dodavatele a potenciální zákazníky a následně vymyslet, jak na ně. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.5.5. Marketingový plán Tento plán je vlastně strategickým plánem podniku, který naznačuje, jakým způsobem se podnik hodlá prosadit na trhu proti konkurenci. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Jako hlavní nástroj zpracování marketingového plánu se používá marketingový mix. Marketingový mix je interakcí čtyř hlavních proměnných veličin v rámci marketingového systému, a to: Produkt nebo služba Tato součást marketingového mixu může plně vystihovat povahu nového podniku, který může ve své první fázi produkovat také jen jeden výrobek nebo službu. Stanovení cen Jedním z nejsložitějších úkolů, stojících před novým podnikem, je stanovení správné ceny výrobku nebo služby. Při stanovení ceny musí být zohledněny i další faktory náklady, slevy, režijní přirážky. Distribuce Tato variabilní hodnota poskytuje klientovi užitek v místě, tj. lze jej snadno nakoupit v případě potřeby. Pro podnikatele může být distribuční kanál nebo zprostředkovatel rozhodujícím faktorem, v němž se může promítat cena, propagace i prestiž výrobku či služby. (Hisrich, Peters, 1996) Propagace Podnikatel musí hledat způsoby, jak upozornit své okolí na své nabízené výrobky a služby, jejich úroveň, podstatné rysy, cenu, dosažitelnost, odlišnosti v porovnání s konkurenční nabídkou. Při podněcování odbytu hrají nejdůležitější roli reklama, osobní nabídka zboží, různé způsoby podpory prodeje a publicita. (Synek, 2007) 14
3.5.6. Finanční plán Finanční plán je spojovacím článkem mezi představami a touhami vlastníků podniku. Ověřuje reálnost podnikatelského záměru, případně přesvědčuje investora o jeho výnosnosti. Finance podniku vystupují jako integrující prvek systému podnikového řízení, v němž se komplexně projevují všechny stránky činnosti podniku. Veškerá činnost podniku (založení, zřizovací výdaje, nákup, výroba, prodej, inovace, fúze, likvidace) se vždy projeví v pohybu peněžních prostředků a je hodnocena s ohledem na kritéria efektivnosti podnikání. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Finanční plán by měl obsahovat přehledně celkový rozpočet projektu, potřebu finančních prostředků, zdroje financování projektu a prokázání schopnosti splácet cizí zdroje. Musíme si uvědomit, že v případě začínající firmy potřebujeme prostředky na založení podniku, prostředky na pořízení dlouhodobého majetku a prostředky na zahájení podnikatelské činnosti, tj. na financování nákladů z provozní činnosti do doby, než obdržíme první tržby. (Srpová, 2007) Nejpodstatnějšími částmi finančního plánu jsou účetní výkazy, a to rozvaha podniku, výkaz zisků a ztrát a výkaz cash flow. Dle autorky Staňkové (2007) se do finančního plánu započítávají i poměrové ukazatele, které udávají analýzu finanční situace daného podniku. 3.5.6.1.Rozvaha podniku Rozvaha představuje základní účetní výkaz, který se sestavuje jak při vzniku podniku, tak i v rámci účetní závěrky. Rozvaha poskytuje statický pohled na majetek podniku (aktiva) a jeho financování (pasiva). Vzhledem k tomu, že žádná firma nemůže vlastnit víc majetku, než má zdrojů, musí platit bilanční rovnost mezi aktivy a pasivy firmy. Aktiva podniku přestavují jeho majetek a jsou důsledkem minulých investičních rozhodnutí. V rozvaze jsou uspořádány podle funkce, kterou v podniku plní, a podle likvidnosti, tj. času, po který jsou v podniku vázány. Majetek je tvořen dvěma základními složkami, a to dlouhodobým majetkem a oběžným majetkem. Obsahem strany pasiv v rozvaze podniku jsou zdroje financování majetku. V rozvaze je prvotně zdůrazněné členění zdrojů financování na vlastní 15
a cizí, až v druhé úrovni na dlouhodobé a krátkodobé. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.5.6.2.Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát je zprávou o tom, jak fungovala firma za stanovené minulé období, nebo je sestaven na základě odhadovaného průběhu podnikání. Zachycuje obchodní aktivity v pojmech tržby a náklady nutné k jejich dosažení a z toho vyplývající zisk nebo ztrátu. V případě zahájení nového podnikání se prognóza může vypracovat i na delší období, alespoň na dva, popřípadě tři roky. Výkaz zisků a ztrát poskytuje souhrnnou sumarizaci obdržených tržeb, které jsou výsledkem obchodní činnosti za vykazované období. Základními položkami jsou: Výnosy: - tržby z obchodní činnosti, - finanční výnosy, např. úroky, příjmy z cenných papírů, - mimořádné výnosy, např. náhrady škody. Náklady: - náklady na provozní činnost, tj. spotřeba materiálu, služby, osobní náklady, daně a poplatky, odpisy a rezervy apod., - finanční náklady, - mimořádné náklady. Rozdíl mezi výnosy a náklady tvoří hospodářský výsledek. (Staňková, 2007) 3.5.6.3.Výkaz cash flow Výkaz o peněžních tocích nebo-li cash flow podává informaci o pohybu peněžních prostředků firmy v souvislosti s její podnikatelskou činností za určité období. Obsahuje příjmy a jejich strukturu, výdaje a jejich strukturu a peněžní tok (rozdíl mezi příjmy a výdaji za určité období). Příkladem sestavení výkazu cash flow nepřímou metodou může být (Veber, Srpová, 2008): 16
Počáteční stav peněžních prostředků + zisk po daních a úrocích + odpisy + obdobné náklady jako odpisy (rezervy, opravné položky) + úbytek pohledávek - přírůstek pohledávek + úbytek zásob - přírůstek zásob + úbytek krátkodobých závazků (dluhů) - přírůstek krátkodobých dluhů CF z provozní činnosti + úbytek dlouhodobého majetku - přírůstek dlouhodobého majetku CF z investiční činnosti + přírůstek dlouhodobých dluhů - úbytek dlouhodobých dluhů + vklady do vlastního kapitálu - výplaty dividend CF z finanční činnosti CF celkem Konečný stav peněžních prostředků (Počáteční stav PP + CF celkem). 3.5.6.4.Poměrové ukazatele Poměrové ukazatele se využívají k zjištění výkonnosti podniku, ať už z dat skutečných nebo plánovaných. Výkonnost podniku se musí měřit nejen v absolutních ukazatelích (jak vysoký je zisk), nýbrž i v relativních ukazatelích, tj. v poměru zisku k vynaloženým prostředkům. 1. Ukazatele rentability Rentabilita tržeb - zisková marže je poměr zisku k tržbám (v procentech). Rentabilita investovaného kapitálu představuje základní míru výkonnosti podnikatelské činnosti. 17
a) Rentabilita celkového kapitálu (ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost podniku, bez ohledu na finanční strukturu. b) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) podle tohoto ukazatele mohou investoři zjišťovat, zda je kapitál zhodnocován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. c) Rentabilita nákladů vyjadřuje, jak 1 Kč vynaložených nákladů přispívá k vytvoření zisku. 2. Ukazatele aktivity Obrat aktiv vyjadřuje schopnost firmy využívat celková aktiva. Ukazuje, jak produktivně používá aktiva při tvorbě tržeb. Udává, kolikrát se celková aktiva obrátí za rok. Doba obratu zásob vyjadřuje průměrný počet dnů, po němž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby. Doba obratu pohledávek ukazuje, za jak dlouhé období jsou pohledávky splaceny. své závazky. Doba obratu závazků ukazuje, za jak dlouhé období splácí firma 3. Ukazatelé zadluženosti Ukazatel zadluženosti odráží finanční strukturu firmy. 18
závazkům. 4. Ukazatele likvidity Běžná likvidita vyjadřuje schopnost malé firmy dostát svým Peněžní likvidita poměr finančního majetku a krátkodobých závazků. Finančním majetkem se rozumí hotové peníze, peníze na bankovních účtech a krátkodobý finanční majetek. (Staňková, 2007) 3.5.7. SWOT analýza a rizika podniku V této části je třeba popsat největší rizika, která mohou vyplynout z reakce konkurence, ze slabých stránek marketingu, výroby či manažerského týmu nebo technologického vývoje. Tato rizika je žádoucí analyzovat a připravit alternativní strategie pro jejich eliminaci. K vyloučení rizik může sloužit SWOT analýza, která vytváří strategie prostřednictvím identifikace silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb daného podniku. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.5.7.1.SWOT analýza SWOT analýza je obecným rámcem a postupem, který identifikuje a posuzuje významnost faktorů z pohledu silných a slabých stránek zkoumaného objektu, tedy v daném případě samotného podnikatelského záměru a budoucího podniku, a dále z pohledu příležitostí a hrozeb, kterým je nebo bude zkoumaný podnik vystaven. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Výsledek SWOT analýzy se musí projevit ve změně strategie firmy, která by se měla zaměřit na odstranění slabých stránek, posílení a získání dalších silných stránek, eliminace hrozeb a využití příležitostí. (Veber, Srpová, 2008) 3.5.7.2.Rizika projektu Každý podnikatelský záměr a plán v sobě nese určitou míru nejistoty, tedy rizika, že reálné výsledky se budou lišit od očekávaných. Proto je sestavována tzv. analýza rizik, která se snaží předcházet negativním 19
důsledkům možného vývoje konkrétních rizikových faktorů. V zásadě existují čtyři klíčové kroky řízení rizika: Identifikace rizikových faktorů důsledné promýšlení toho, z jakých důvodů a příčin se podnikatelský záměr může zvrtnout jinam, než bychom chtěli. Kvantifikace rizik číselné vyjádření rizika, tj. odhadnout pravděpodobnost výskytu nechtěného faktoru a odvození možných důsledků. Plánování krizových scénářů příprava strategií, plánů, postupů, politik a procedur podniku v případě eskalace rizikového faktoru. Monitoring a řízení představuje průběžnou a trvalou kontrolu a sledování očekávaných, ale obecně i neočekávaných vlivů zejména externího prostředí prostřednictvím rizikové analýzy. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.5.8. Přílohy podnikatelského záměru V této části jsou obvykle uvedeny informativní materiály, které nelze začlenit do samotného textu podnikatelského plánu. Na jednotlivé přílohy by však měli být v textu odkazy. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Do této části projektu se většinou řadí projektová dokumentace, předběžné dohody s dodavateli materiálu, osobní charakteristiky zakladatele a vedoucích pracovníků a propagační dokumentace o výrobku. (Vejdělek, 1997) 3.6. Zdroje financování podnikatelské činnosti Sebelepší podnikatelský záměr a nadšení jeho tvůrců mohou ztroskotat na jednom zásadním problému, kterým jsou finanční zdroje. Dlouhodobě vázaný majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, krátkodobě vázaný majetek, tzn. majetek okamžitě spotřebovávaný, může být financovaný zdroji s krátkodobou splatností. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) Z hlediska původu v zásadě rozlišujeme dva základní typy finančních zdrojů: vlastní zdroje a cizí zdroje. 20
3.6.1. Vlastní zdroje Vklady vlastníků představují vlastní zdroj financování. Prakticky žádné podnikání se neobejde bez počátečního vkladu osob, které se rozhodnou podnikat. Rozdíl je pouze v tom, zda je zákonem stanovena povinnost při zakládání vložit do společnosti základní kapitál a jeho výše nebo ne. Výhodou fyzické osoby podnikající samostatně na základě živnostenského nebo jiného oprávnění při zakládání je, že není stanovena povinnost vložit do společnosti počáteční vklad. Vlastní zdroje financování jsou hlavním nositelem podnikatelského rizika. Vyznačují ochotu majitelů podílet se na podnikatelském riziku. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční nezávislosti. Při použití zisku jako zdroje financování hovoříme o samofinancování. Výhodou využití zisku je to, že nevznikají náklady na cizí zdroje, tudíž se nezvyšuje objem závazků a nesnižuje se podstupované finanční riziko. (Veber, Srpová, 2008) 3.6.2. Cizí zdroje Za cizí zdroje nebo-li externí zdroje financování jsou pokládány všechny zdroje, které přicházejí do firmy zvenčí, tzn. od různých subjektů, bez ohledu na to, zda se jedná o jiné podnikatele, banky, stát apod. (Živělová, 1996) 3.6.2.1.Úvěrové financování Úvěrové financování představuje finanční prostředky, které si podnikatel půjčil a které musí splatit i s úroky. Úvěry musí být splaceny i příslušným úrokem v daném čase. Před rozhodnutím vzít si úvěr, je dobré provést důkladnou analýzu finanční situace a zdrojů pro začátek financování podnikání. (Staňková, 2007) Při rozhodování o poskytnutí úvěru banka prověřuje dodržení zásad návratnosti, výnosnosti a zajištění úvěru. Banka poskytne úvěr klientům, kteří prokáží, že jejich současná i předpokládaná finanční situace jim umožní splatit úvěr v navrhovaných termínech a uhradit úrok, popř. ostatní poplatky. (Nehybová, 1999) Při žádosti o úvěr má velký význam ratingové hodnocení žadatele. Rating je vyjádřením momentální situace podniku, zejména úvěrového rizika, 21
tj. pravděpodobnosti, že bude neschopný dostát svým závazkům. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 3.6.2.2.Leasing Leasing je obchodní dohoda, na jejímž základě pronajímatel postupuje nájemci předmět leasingu a právo k jeho užívání výměnou za stanovené splátky na určité časové období. Leasing však nelze chápat jako pouhý pronájem, ale jako formu pořízení příslušného majetku. Dle přechodu vlastnictví dělíme leasing na leasing operativní a finanční. Operativní leasing spočívá v tom, že pronajímatel převádí na nájemce práva k užívání předmětu leasingu. Obvykle poskytuje současně i servis, provádí údržbu a opravy. Předmět leasingu může být pronajat na nespecifikovanou, i poměrně krátkou dobu. Po uplynutí doby pronájmu zůstává pronajímatel majitelem předmětu. Finanční leasing je nejrozšířenějším druhem leasingové operace. Při finančním leasingu pronajímatel převádí na nájemce veškerá rizika a prospěch plynoucí z užívání předmětu pronájmu. Během nájemní smlouvy musí nájemce formou splátek obvykle uhradit pořizovací cenu prostředku, úrok, zisk pronajímatele, případně další náklady. Základním znakem je oddělení vlastnictví a užívání předmětu leasingu. Po uplynutí doby pronájmu se majitelem předmětu stává nájemce. (Živělová, 1996) 3.6.2.3.Soukromí investoři Jsou to movití jednotlivci, často rovněž podnikatelé, kteří investují do rozjezdu podnikání s cílem požadovat vyšší výnos z vložených prostředků s dlouhodobější splatností rozloženou zejména do pozdějších let v závislosti na prosperování firmy. Soukromí investoři, přestože poskytují prostředky s očekáváním budoucích výnosů zpravidla požadují menší výnosy než oficiální investorské firmy. Bude záležet zejména na výši rizika spojeného s podnikáním a tím i investicí. (Staňková, 2007) Soukromí investoři jsou často označování jako obchodní andělé, kteří mají zájem pomoci v rozvoji malým a středním podnikům svými finančními prostředky a zkušenostmi s řízením společnosti a současně zhodnotit svůj kapitál. (Koráb, Peterka, Režňáková, 2007) 22
3.6.2.4.Příspěvek na společensky účelné pracovní místo Úřady práce mají možnost poskytnout příspěvek na hrazení nákladů spojených se vznikem společensky účelných pracovních míst. (Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, tj. zejména uchazeči kterým úřad práce věnuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které si zřídí uchazeč o zaměstnání tím, že zahájí samostatnou výdělečnou činnost. Na jedno pracovní místo lze poskytnout pouze jeden druh příspěvku. Příspěvek může být poskytnut jako: návratný příspěvek, příspěvek na úhradu úroků z úvěru, jiný účelově určený příspěvek. Při určení limitní částky příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo je rozhodující porovnání míry nezaměstnanosti v daném okrese a v České republice v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek. Délku trvání zřízeného pracovního místa a délku poskytování příspěvku stanovuje úřad práce s ohledem na vývoj situace na trhu práce a s ohledem na účelné vynakládání potřebných peněžních prostředků státního rozpočtu. (http://portal.mpsv.cz/sz/local/cb_info/apz/nastrojeapz) 3.6.2.5.Podpůrné programy Malí a střední podnikatelé mají v ČR mnoho zvýhodnění a možností, kterých mohou využít v podnikatelské činnosti. Systém podpor je rozsáhlý, získat ucelený přehled o všech možnostech pro podnikatele může být obtížné. Proto se zakládají informační místa podnikatelů v mikroregionech. Podpora podnikání je v kompetenci ministerstva průmyslu a obchodu. (Malach a kolektiv, 2005) 23
Principy poskytování podpor Růst ekonomik rozvinutých i méně rozvinutých zemí způsobuje především podnikavost. Tyto země přicházejí s programy podpory rozvoje podnikání, založené na několika osvědčených principech: - efektivnosti, podložené dobrými podnikatelskými záměry a také neztrácením finančních prostředků cestou k cílovému podnikateli, - adresného zaměření s předpokladem, že programy jsou určeny konkrétnímu podniku či podnikateli, - věcné orientace, kdy programy jsou dotovány na určité aktivity či odstranění bariér podnikání, - komplexnosti a komplementarity tak, aby programy se vzájemně doplňovaly a nechyběli jim podstatné části a souvislosti. (Malach a kolektiv, 2005) Podmínky poskytnutí dotace Mezi podmínky, ke kterým se příjemce podpory zavazuje, patří zejména (http://www.czechinvest.org/data/files/priloha001-1175-cz.pdf): - vedení analytického účetnictví, - výběr dodavatelů zakázek, na které bude poskytnuta podpora z Operačního programu Podnikání a inovace, - zajištění publicity projektů, na které je poskytnuta dotace, během a po realizaci projektu, - dělení déletrvajících projektů na jednotlivé etapy dle harmonogramu prací dle stanovených pravidel (délka etapy je omezena časovou délkou a výší platby dotace). Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Operační program Podnikání a inovace rozpracovává významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce ČR Konkurenceschopná česká ekonomika, vychází z hlavních strategických dokumentů ČR a je v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost. Operační program Podnikání a inovace je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti ČR 24
a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků. (http://www.mpo.cz/dokument12175.html) Finanční prostředky z programu Operačního programu Podnikání a inovace budou moci žadatelé využít na spolufinancování podnikatelských projektů. Peníze pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Z Operačního programu budou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. (http://www.czechinvest.org/podnikani-a-inovace) OPPI zahrnuje programy podpory v 7 prioritách, v materiálech Ministerstva průmyslu a obchodu nazývaných prioritní osy: 1. prioritní osa 1 vznik firem, 2. prioritní osa 2 rozvoj firem, 3. prioritní osa 3 efektivní energie, 4. prioritní osa 4 inovace, 5. prioritní osa 5 prostředí pro podnikatele a inovace, 6. prioritní osa 6 služby pro rozvoj podnikání, 7. prioritní osa 7 technická pomoc. (Staňková, 2007) Pro začínající podnikatele je zřízena prioritní osa 1, která se zabývá vznikem firem nebo prioritní osa 2, týkající se rozvoje firem. V rámci těchto prioritních os existují dva operační programy, které by začínající podnikatel mohl využít. Zprostředkujícím subjektem programů START a ZÁRUKA je Českomoravská záruční a rozvojová banka. Tato banka napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu. Banka poskytuje především (http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/): - podpory malým a středním podnikům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, - podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci, 25
- zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty. Program START má za cíl vytvářet zvýhodněné podmínky pro vznik a rozvoj malého podnikání. Umožňuje realizaci nadějných podnikatelských záměrů a přispívá k rychlejší ekonomické stabilizaci této podnikatelské vrstvy. Je určen především kapitálově slabým, malým a začínajícím podnikatelům, kteří musí mít sídlo v ČR. (Živělová, 1996) Charakteristika programu: - bezúročný úvěr se splátkovou bonifikací až 8 % z počáteční výše úvěru, - bezúročný úvěr až 0,75 mil. Kč, splatnost 7 let, - poskytován až do výše 90 % předpokládaných uznatelných nákladů, - pro podnikatele začínající nebo nepodnikající po dobu 7 let, - malí podnikatelé (http://www.czechinvest.org/ostatni-programy) Program ZÁRUKA umožní získat cenově zvýhodněnou záruku na bankovní úvěr určený k realizaci podnikatelského záměru. Cenově zvýhodněná záruka může být poskytnuta pouze k úvěru na podnikatelský projekt s prokazatelnou návratností a se zajištěním odpovídajícím rizikovosti projektu. (Živělová, 1996) Charakteristika programu: - malí a střední podnikatelé, - záruka do výše 80 % jistiny zaručovaného úvěru, - cena 0,1 až 0,3 % p.a. (http://www.czechinvest.org/ostatniprogramy) 26
4. METODIKA PRÁCE Bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je zaměřena na zpracování teoretických poznatků získaných z použitých literárních pramenů, které jsou uvedeny na konci bakalářské práce v seznamu použité literatury. Tato část popisuje základní znalosti z živnostenského podnikání a dále je zde rozebrán samotný podnikatelský plán, požadavky a popis jednotlivých částí struktury podnikatelského plánu. Dále je v literární části rozpracováno teoretické hledisko financování začínající podnikatelské činnosti. Jsou zde rozebrány teoretické možnosti získání finančních prostředků začínajícího podnikatele. V druhé části bakalářské práce je sestaven podnikatelský plán začínajícího podnikatele, konkrétně začínajícího živnostníka v oboru holičství, kadeřnictví. Praktická část se skládá ze dvou podkapitol, konkrétně z podnikatelského plánu a z alternativ získání finančních prostředků. Celá tato část vychází z poznatků získaných z literární rešerše. V podnikatelském plánu je nejprve představena podnikatelka a její podnikatelská činnost, dále je zde popsán produkt, v tomto případě služby, které bude podnikatelka nabízet svým potenciálním klientům. Nedílnou součástí podnikatelského plánu je i analýza trhu, dodavatelů a konkurence, ze kterých může podnikatelka usoudit, zda je její začátek podnikání reálný. Neméně důležité je i zjistit svůj marketingový plán prostřednictvím marketingového mixu a v neposlední řadě zvážit svoje silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby daného projektu a také rizika podnikání, které musí podnikatelka brát v úvahu v začátku svého podnikání. Získání finančních prostředků je omezeno na tři části. První se věnuje získání příspěvku na společensky účelné pracovní místo od Úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou, druhá se zabývá zvolením vhodného bankovního úvěru pro začínajícího podnikatele a poslední zvažuje alternativu získání finančních prostředků od státu či Evropské unie prostřednictvím agentury CzechInvest a České záruční a rozvojové banky. 27
5. VLASTNÍ PRÁCE Logo 5.1. Identifikace firmy Název firmy Kadeřnictví Radka Štohandlová Sídlo firmy Vejmluvova 424/36, Žďár nad Sázavou 2 Předmět podnikání holičství, kadeřnictví (dle Přílohy č. 1 živnostenského zákona) Právní forma fyzická osoba na základě živnostenského oprávnění Jméno zakladatele Radka Štohandlová Rodné číslo zakladatele 745810/4775 Datum narození 10. 8. 1974 IČO/DIČ 45653771 Telefonní číslo 737554389 Provozovna Ostrov nad Oslavou Dům služeb a zdr. střediska Polnička Obecní úřad Životopis Příloha č. 1 Provozní doba Kadeřnictví Pondělí 8:00 12:00, 14:00 18:00 => Ostrov nad Oslavou Úterý 8:00 12:00, 14:00 18:00 => Ostrov nad Oslavou Středa 8:00 12:00, 14:00 18:00 => Ostrov nad Oslavou Čtvrtek 8:00 12:00, 14:00 18:00 => Ostrov nad Oslavou Pátek 8:00 12:00, 14:00 18:00 => Polnička Sobota dle objednávek 28
5.2. Charakteristika firmy Charakteristikou firmy se rozumí identifikace lokalit podnikání, předmět činnosti začínající podnikatelky a vytyčené cíle podnikání. 5.2.1. Místo podnikání Podnikání je situováno do samého srdce Vysočiny, do dvou vesnic Ostrova nad Oslavou a Polničky. Obě vesnice leží nedaleko Žďáru nad Sázavou, což je okresní město ležící na rozhraní Čech a Moravy v malebné krajině Českomoravské vrchoviny. Okresní město Žďár nad Sázavou si paní Štohandlová nevybrala kvůli nesčetnému množství konkurenčních podniků, které právě ve Žďáře nad Sázavou působí. Ostrov nad Oslavou je vzdálený od Žďáru nad Sázavou necelých 11 kilometrů. Žije zde 913 obyvatel, z toho 462 žen a 451 mužů. Paní Štohandlová pochází z Ostrova nad Oslavou, proto se domnívá, že ji obyvatelé vesnice dobře znají a tudíž budou kladně oceňovat i domácký přístup. Obec Polnička je vzdálena od Žďáru nad Sázavou 7 kilometrů, bydlí tu 754 obyvatel, z toho 388 žen a 366 mužů. Do této vesnice přivedli paní Štohandlovou kamarádi, kteří jí doporučil i místnímu zastupitelstvu obce. Z počtů obyvatel obou obcí vyplývá, že množství potenciálních zákazníků může být dostačující. Po rozhovoru s představiteli obou vesnic se obě strany dohodly, že podnikání bude nejstrategičtější umístit do středů vesnic, v Ostrově nad Oslavou do Domu služeb a zdravotního střediska a v Polničce do budovy Obecního úřadu. Dům služeb a zdravotního střediska v Ostrově nad Oslavou obývá kromě kadeřnictví paní Štohandlové i praktický lékař, dětský lékař, zubní ordinace, masérské studio a pedikérské studio. V Obecním úřadě v Polničce má své útočiště i praktický lékař a šička oděvů. Do obou budov chodí občané i za jiným účelem, tudíž mohou spojit dvě návštěvy najednou. 5.2.2. Předmět činnosti Předmětem podnikání paní Štohandlové bude poskytování služeb v kadeřnictví a holičství. Jejím hlavním úkolem však bude uspokojovat zákazníka, a to jak v oblastech stříhání vlasů dle přání, potřeb a nároků klienta, ale také poradenství v oboru a poskytování služeb do domu pro občany, kteří 29
nemohou či z nějakého důvodu nechtějí dojít do kadeřnického studia. Poskytování služeb do domu bude poskytovat i v období plesových sezón nebo v období nejrůznějších rodinných událostí, jako jsou svatby, pohřby, vánoce či jiné události, při kterých chtějí být lidé upraveni. Další částí podnikání bude nabídka a prodej vlasových produktů od vybraných dodavatelských společností. 5.2.3. Cíle firmy Posláním činnosti paní Štohandlové je, aby se lidé ve svém účesu cítili vždy dobře. Cílem je poskytování kvalitních služeb s využitím nejkvalitnějších výrobků v oblasti péče o vlasy zákazníků z vybraných míst podnikání a jejich okolí. Toho dosáhne, bude-li dodržovat sebou vytyčené cíle: vybudovat stabilní provozovny, do 3 let získat 70 % stálých klientů, utvořit přístupnou cenu pro zákazníky, trvale nabízet aktuální módní trendy, zkvalitňovat poskytování služeb, uspokojovat zákazníky všech věkových kategorií. 5.3. Definice produktu Snaha líbit se je stará jako lidstvo samo. Dnešní doba je taková, že lidé, ať už ženy, muži či děti, se snaží držet krok s módou. Toho se však nikdy nedosáhne bez kvalitního kadeřníka. Vlasy se stříhají podle speciálních potřeb zákazníka nebo na jeho přání. Stříhání vyžaduje nejen vysokou odbornost a zručnost, ale klade také veliké nároky na vkus a na představitelnost kadeřníka. Pro práci v tomto oboru je třeba mít výtvarné a tvůrčí schopnosti. Kadeřník by měl také umět komunikovat s lidmi. Hlavní náplní je totiž dokonalá péče o zdraví a krásu zákazníka. K plynulému provozu bude podnikatelce pomáhat objednávkový systém, který zamezí nespokojenostem zákazníků z důvodu dlouhého čekání na poskytované služby. Paní Štohandlová plánuje poskytování nejrůznějších kadeřnických služeb, konkrétní nabídka a ceník je uveden v Příloze č. 2. Ukázky tvorby podnikatelky znázorňuje Příloha č. 3. Dále bude podnikatelka nabízet vlasové produkty za ceny, kterými budou dané produkty označeny. 30
5.4. Analýza trhu Před zahájením podnikatelské činnosti se paní Štohandlová rozhodla, že si z dostupných internetových stránek Českého statistického úřadu provede analýzu trhu tzn. odvětví a potenciálních zákazníků. 5.4.1. Vývoj v odvětví Kadeřnictví jako odvětví patří dle Českého statistického úřadu do služeb osobních dle OKEČ 93, 95. Pokud tyto aktivity realizují samostatní jedinci jsou koncentrovány do OKEČ 93. V případě, že tyto služby provádějí zaměstnanci domácností, pak náleží do oddílu OKEČ 95. Vývoj v odvětví je pro podnikatelku samozřejmě důležitý, protože pokud by byl trh přesycen podobnými živnostmi, pak by úspěch podnikatelky nezávisel jenom na jejích kadeřnických a tvůrčích schopnostech, ale i na manažerských dovednostech a schopnostech čelit mnohé konkurenci. Nejenom, že by podnikatelka musela více bojovat o pozici na trhu, ale i počet potenciálních zákazníků by se musel rozpočítat mezi konkurenty a její kadeřnictví. Počet pracovníků ve fyzických osobách v letech 2000 až 2008 má rostoucí tendenci, což znamená, že počet živnostníků v osobních službách, kam patří i kadeřnictví stále přibývá jak znázorňuje graf č. 1. Graf. č. 1: Fyzické osoby podnikající v osobních službách v kraji Vysočina Zdroj: Český statistický úřad Avšak i když kvantum živnostníků v osobních službách má v kraji Vysočina rostoucí tendenci, tak počet kadeřníků (kadeřnic) byl vždy 31
pod celorepublikovým průměrem. Postavení Vysočiny na trhu nejlépe znázorňuje graf. č. 2. Graf. č. 2: Počet firem v oboru kadeřnictví, kosmetika apod. na 1000 obyvatel k 31. 12. 2007 Zdroj: Český statistický úřad Jak je zřejmé z předchozího grafu, Vysočina je v počtu kadeřníků a kosmetických salonů nejméně početným krajem z celé České republiky, na 1000 obyvatel zde připadá pouze 2,8 kadeřnických a kosmetických firem. Je tedy zřejmé, že ve srovnání s ostatními kraji se v kraji Vysočina zdají být ještě nevyužité rezervy, kterých paní Štohandlová hodlá využít. 5.4.2. Vývoj počtu potenciálních zákazníků Pro podnikatelku představují potenciální zákazníky muži, ženy i děti, proto zjišťovala vývoj populace a složení v kraji Vysočina (viz graf č. 3). Dá se předpokládat, že zvýšený zájem o služby paní Štohandlové bude i v době svateb, rodinných oslav atd. Tudíž pro ni může být rozhodujícím ukazatelem i vývoj sňatečnosti v kraji Vysočina. Vývoj sňatečnosti s dostupných zdrojů také roste, tudíž zájem o nabízející služby může být dostatečný. 32
Graf č. 3: Složení obyvatelstva dle pohlaví k 31. 12. 2007 v kraji Vysočina Zdroj: Český statistický úřad Z výše zmíněného grafu je zřejmé, že počet obyvatel v kraji Vysočina stále přibývá. Počet žen, které budou jistě využívat služeb podnikatelky častěji v kraji převažuje, což znamená, že vývoj počtu potenciálních zákazníků i zákaznic je pro začínajícího podnikatele v daném odvětví uspokojivé. 5.5. Analýza konkurence Analýza konkurence umožňuje upotřebit kladné stránky kadeřnictví k odklonění ohrožování ze strany konkurence. Ve vybraných místech podnikání nejsou žádné konkurenční podniky, které by mohly paní Štohandlovou ohrožovat nebo dokonce zničit. Možná konkurence se však může projevit ze strany okolních vesnic, nebo ze strany okresního města Žďáru nad Sázavou, kam obyvatelé obou vesnic jezdí za prací, na nákupy nebo za zábavou. V okolních vesnicích je možná konkurence pouze v Kadeřnictví Lindy Humlíčkové, které se nachází tři kilometry od Ostrova nad Oslavou. V okolních vesnicích obce Polnička se nenachází ohrožující konkurence. Ve Žďáře nad Sázavou je malých podnikatelů v tomto oboru nesčetné množství, ale za nejvýznamnější potenciální konkurenty lze považovat Kadeřnictví Dvořáková, Bruknerová a Kadeřnictví Dagmar Věžníková. 33
Kadeřnictví Linda Humlíčková Zmíněné kadeřnictví se nachází v obci Obyčtov, která je vzdálena od Ostrova nad Oslavou pouze 3 kilometry. Slečna Humlíčková provozuje živnost v této obci každý lichý týden v pátek od 10:00 do 19:00 hodin. Silné stránky prezentace na webových stránkách obce Obyčtov, mládí provozovatelky => lepší soudržnost s módními trendy, široká nabídka vlasových produktů. Slabé stránky nedostačující provozní doba (pouze lichý týden), na webových stránkách absence kontaktu provozovatelky, starší vybavení. Kadeřnictví Dvořáková Hana, Bruknerová Věra Tento podnik se nalézá v okresním městě Žďáru nad Sázavou. Místo podnikání mají tyto dvě kadeřnice situováno do středu okresního města do Hotelu Fit. Silné stránky možnost docházení zákazníků z hotelu, strategické umístění, zaběhlá klientela. Slabé stránky vyšší ceny, dlouhé čekací doby, nesympatické jednání jedné provozovatelky. Kadeřnictví Dagmar Věžníková Jmenované kadeřnictví nalezne zákazník přímo na Náměstí Republiky ve Žďáře nad Sázavou. Náměstí Republiky je v centru města a přes den tímto místem proudí davy lidí. Silné stránky delší doba působení na trhu, provozovna na náměstí, dlouholetá praxe. Slabé stránky dlouhá objednávající lhůta, nedostatečná parkovací plocha, neesteticky upořádané prostředí. 34
5.6. Dodavatelé Pro zajištění dostačujícího množství zboží a materiálu, které bude kadeřnictví potřebovat je důležité vybrat a získat kvalitní a hlavně věrohodné dodavatele. Po dlouhé úvaze se paní Štohandlová setkala se zástupci čtyř dodavatelských firem, aby zjistila jaké podmínky pro ni přichystali a následně si z nich dva nejvhodnější vybere. Londa Professional se zabývá prodejem vlasové kosmetiky. V této firmě získá každý kadeřník svého obchodního poradce, který za zákazníkem dojíždí domů nebo do provozovny a sepisuje s ním objednávky a dále jim objednávku zprostředkuje a nechá dovést. Další výhodou této firmy je poradenská služba, kterou poskytují pracovníci i nově příchozím kadeřníkům. Při uzavření smlouvy jsou zajištěna různá zvýhodnění, např. množstevní slevy, školení nebo různé reklamní nástroje. Podnikatelka se i přes nabídku vyšších cen rozhodla pro tohoto dodavatele, z důvodu příznivých podmínek spolupráce. Schwarzkopf Professional má svůj velkosklad umístěn v Brně. Tato firma má široký sortiment a nabízí spoustu novinek. Avšak v dodatku smlouvy uvádí, že zákazník nesmí brát zboží od jiného dodavatele, což se paní Štohandlové nezamlouvalo. Z tohoto důvodu nelze o tomto dodavateli dále uvažovat, protože se paní Štohandlová na začátku rozhodla brát zboží od dvou dodávajících společností. L Oréal Professional má také kvalitní a široký sortiment. Velkosklad má tento dodavatel v Litomyšli. Na této firmě se podnikatelce nezdály vyšší ceny. Další nevýhodou, kterou paní Štohandlová objevila, je dovoz zboží za poplatek. Pohner kadeřnické potřeby s.r.o. se nachází v městě Chrudim. Tento podnik nabízí bezplatnou poradenskou službu při vybavování nových provozoven. Pro stálé odběratele jsou připraveny slevy jako věrnostní prémie. Nejvýznamnějším kritériem, který zaujal podnikatelku, byly kvalitní výrobky za nižší ceny. Po dlouhém rozhodování se paní Štohandlová rozhodla pro firmu Pohner kadeřnické potřeby s.r.o. a firmu Londa Professional. Se zmiňovanými podniky uzavřela podnikatelka smlouvu na následující rok. 35