C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL POROTHERM

C. PROVÁDĚNÍ ZDIVA Z CIHEL POROTHERM Cihly POROTHERM jsou určeny pouze pro omítané zdivo. Definice zdiva podle ČSN EN 1996-1-1 Navrhování zděných konstrukcí (Eurokód 6) zní: Zdivo je sestava zdicích prvků uložených podle stanoveného uspořádání a spojených maltou. Zdivo (a tudíž jeho jednotlivé komponenty) musí splňovat tyto základní požadavky a funkce: bezpečnost; trvanlivost a rozměrovou stálost; únosnost; požární odolnost; tepelnou ochranu; akumulační schopnost; ochranu proti hluku; zdravotní nezávadnost; schopnost propouštět vzdušnou vlhkost apod. K zajištění těchto funkcí musí společnou měrou přispět i jednotlivé komponenty zdiva - zdicí prvky (v našem případě cihelné bloky POROTHERM), malty pro zdění a pro omítky. Velký vliv na konečné vlastnosti zdiva má však pečlivost a způsob jeho provedení. Proto cílem této příručky je blíže definovat jednotlivé složky zdiva a podrobněji popsat technologii zdění a omítání stěn z cihel POROTHERM. 1. Přehled zdicích prvků POROTHERM Cihelné bloky POROTHERM jsou určeny pro různé druhy zdiva: pro zdivo nosné i nenosné; výplňové a příčkové; vnější a vnitřní; jednovrstvé i vrstvené. Z hlediska svého provedení a některých svých výjimečných vlastností se dělí na cihly na: POROTHERM P+D v základní řadě; superizolační cihly POROTHERM Si pro vnější stěny; broušené cihly POROTHERM CB; akustické cihly POROTHERM AKU pro vnitřní stěny. Pro odstranění lineárních tepelných mostů jsou vnější stěny u cihel POROTHERM P+D, Si a CB doplněny koncovými cihlami pro ostění, parapety a doplňkovými polovičními a rohovými cihlami v rozích a koutech. 9

Pro určitý druh zdiva je možné použít pouze některé druhy cihel POROTHERM a určitý druh malty a omítky odpovídající budoucí funkci zdiva. K cihlám POROTHERM se vyrábí doplňkový sortiment, tj. poloviční, rohové, nízké a koncové cihly usnadňující vyzdívání rohů, koutů, ostění, parapetů a výšek stěn mimo výškový modul. Protože sortiment cihel akustických PORO- THERM AKU, superizolačních POROTHERM Si a broušených POROTHERM CB se částečně nebo podstatně liší zejména v provádění zdiva, jsou jim věnovány samostatné kapitoly. 2. Ložná spára Tlouš ka ložné spáry pro cihly POROTHERM P+D, Si, a AKU vyplývá z používaného výškového modulu stavby 250 mm a jmenovité výšky cihel POROTHERM 238 mm. Ložná spára nesmí být příliš tenká ani příliš tlustá, její tlouš ka by měla být v průměru 12 mm. Tato tlouš ka zcela postačuje k vyrovnání přípustných rozměrových tolerancí cihel. Tlustší nebo nerovnoměrně tlusté ložné spáry snižují pevnost zdiva a v důsledku rozdílných deformačních sil sousedních různě tlustých spár mohou vznikat místa se zvýšeným pnutím. Malta se musí nanášet tak, aby celá cihla ležela v maltovém loži. Pro snazší a hlavně rovnoměrné maltování ložné spáry se používají různé pomůcky pro zdění, které jsou popsány v samostatné kapitole D na str. 58, případně na str. 46 a 47 pro broušené cihly. Promaltování vodorovné ložné spáry až do líce zdiva - vnější a vnitřní zdivo U staticky namáhaných stěn a příček musí být ložná spára vždy promaltována zplna. Za staticky namáhané stěny se považují všechny nosné vnitřní stěny z cihel POROTHERM tlouštěk 175 až 365 mm a vnější stěny, které ve stavbě přebírají též nosnou funkci. U zdiva vnějších stěn k požadavku na únosnost přistupuje další základní požadavek - a to na poměrně vysoký tepelný odpor, resp. nízký součinitel prostupu tepla. Normou ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov - Část 2 stanovené požadavky splňují cihelné bloky POROTHERM určené právě pro vnější zdivo. Pro zdění běžně 10

používaná obyčejná vápenocementová malta má však cca 5x horší tepelné vlastnosti než samotné cihelné bloky, čímž při společném použití ve zdivu dochází k určité ne nevýznamné degradaci tepelněizolační schopnosti cihelných bloků POROTHERM. Tento nepříznivý účinek obyčejné zdicí malty lze redukovat několika způsoby: omezením (cihly s kapsou na maltu) či odstraněním (cihly na pero a drážku) použití malty ve svislých styčných spárách mezi jednotlivými zdicími prvky; provedením přerušované ložné spáry (nízký účinek, z hlediska únosnosti zdiva kontraproduktivní); použitím lehké (tepelně izolační) zdicí malty (pro zdění nelze použít lehké omítky!); použitím systému broušených cihel POROTHERM CB s ložnými spárami tlouš ky 1 3 mm. První způsob je již aplikován u všech cihelných bloků PORO- THERM (velikost je limitována ergonomickým požadavkem na maximální hmotnost jednoho prvku do cca 20 kg), o zbývajících třech způsobech je nutné zmínit se podrobněji. Přerušovanou ložnou spárou (maltováním v pruzích) docílíme toho, že tepelný most tvořený obyčejnou maltou v ložné spáře je jednou nebo dvakrát přerušen vzduchovou mezerou šířky 30 až 50 mm. Toto opatření ve svém důsledku zvýší tepelný odpor zdiva o 1 až 3 %, zároveň však významně sníží únosnost takového zdiva! Snížení únosnosti zdiva (výpočtové pevnosti v dostředném a mimostředném tlaku) lze vypočítat podle Změny b/1988 státní normy ČSN 73 1101 Navrhování zděných konstrukcí jako podíl šířky vzduchových mezer v přerušované ložné spáře ku šířce plně promaltované ložné spáry. Např. u zdiva tlouš ky 400 mm při dvou vzduchových mezerách šířky po 50 mm v maltovém loži se sníží jeho únosnost o 25 %! Z tohoto důvodu nelze přerušované maltování ložné spáry používat libovolně, ale pouze tam, kde je možnost jejího provedení doložena statickým výpočtem. Popsanou nevýhodu odstraňuje použití tzv. lehké malty, která při zachování pevnosti v tlaku obyčejné malty má navíc výborné tepelněizolační vlastnosti téměř dokonale eliminující tepelné mosty v ložných a případně i ve svislých spárách. Zcela nenahraditelná je lehká malta u vnějších stěn s kruhovým půdorysem, kde je nutné maltou vyplňovat klínovitě se rozevírající svislé spáry (pro takové zdivo jsou cihly POROTHERM P+D méně vhodné). Vzhledem k vyšší ceně lehkých malt oproti obyčejným je ekonomicky nejvýhodnější používat lehké malty v kombinaci s cihelnými bloky POROTHERM pro vnější konstrukce. Lehké malty vyráběné jako suché maltové směsi mají navíc oproti obyčejným maltám větší vydatnost. Nejdokonaleji eliminuje tepelný most v ložných spárách systém broušených cihel, který je podrobně popsán v kapitole 15. Broušené cihly str. 44. 11

3. Svislá spára Cihelné zdivo se podle druhu svislé styčné spáry dělí na: zdivo s viditelně (plně) promaltovanými svislými spárami; zdivo bez viditelně promaltovaných svislých spár. Tradiční zdivo s viditelně promaltovanými svislými styčnými spárami (zdivo z CP, CV 14, CDm, Pk - CD apod.) se používá pro vnitřní a vnější nosné i nenosné zdivo bez větších nároků na tepelněizolační vlastnosti. Protože se většinou jedná o maloformátové prvky, spotřeba malty a pracovního času je oproti moderním cihelným blokům vysoká. Nové druhy zdiva bez viditelně promaltovaných svislých spár se používají právě i na vnější jednovrstvé tepelně izolační stěny. Cihelné bloky, které jsou pro tento druh zdiva speciálně určeny, se ve vodorovném směru kladou na sraz a proto se žádná svislá spára nepřiznává. 4. Vazba zdiva Ze statického hlediska je pro vlastnosti zdiva velmi důležitá tzv. vazba cihel. Cihly se ve stěně nebo v pilíři mají po vrstvách převázat tak, aby se stěna nebo pilíř chovaly jako jeden konstrukční prvek. Aby se zajistila náležitá vazba zdiva, musí být svislé spáry mezi jednotlivými cihlami vždy ve dvou sousedních vrstvách přesazeny alespoň na délku rovnou větší z hodnot 0,4 x h nebo 40 mm, kde h je jmenovitá výška cihel. Pro cihelné bloky PORO- THERM s výškou 238 mm je tedy minimální délka převázání 95 mm, pro broušené cihly POROTHERM CB s výškou 249 mm je 100 mm. Doporučený půdorysný modul stavby 250 x 250 mm zaručuje u cihel POROTHERM délku převazby 125 mm. Jak by se tato vazba měla v praxi realizovat, ukazují schematické obrázky uvedené v kapitole E - PROJEKTOVÉ A PROVÁDĚCÍ DETAILY ZDIVA Z CIHEL POROTHERM (str. 64-78). Minimální delka převazby u bloků POROTHERM je 95 mm 5. Malty pro zdění Dříve bylo běžné, že veškeré malty pro zdění a omítání se vyráběly z jednotlivých složek (vápno, cement, písek, voda) přímo na stavbě. Vzhledem k požadavkům na stálost kvality malt při současném způsobu stavění již není možné vyrábět malty tímto 12

způsobem a tak absolutní většina našeho stavebnictví přešla na používání tzv. suchých maltových směsí (SMS). Technologie výroby a stálá výstupní kontrola zajiš ují trvale vysokou kvalitu SMS. Díky způsobu výroby lze připravit SMS pro různá použití. Protože výrobců a dodavatelů je v ČR více, je i nabídka malt pro zdění poměrně široká. Obecně lze malty pro zdění rozlišit na dvě skupiny: na obyčejné a lehké malty. Obyčejné malty jsou směsí kameniva, anorganických pojiv a přísad zlepšujících zpracovatelské a užitné vlastnosti malty. Pevnost v tlaku se pohybuje od 2,5 do 10 MPa, malty jsou většinou určeny pro ruční zpracování. Lehké malty navíc obsahují lehká plniva, která snižují jejich objemovou hmotnost pod 1300 kg/m 3 a zároveň vylepšují tepelnětechnické vlastnosti. Na druhu (většinou se používá perlit) a množství lehkého plniva závisí výsledné vlastnosti malty - pevnost v tlaku, pevnost v tahu za ohybu, objemová hmotnost a součinitel tepelné vodivosti. Pro vnitřní zdivo z cihel POROTHERM je možné použít všechny druhy obyčejných malt pro zdění, které se na našem trhu prodávají. Pro vnější zdivo pak vzhledem k výborným tepelněizolačním vlastnostem cihelných bloků POROTHERM doporučujeme použít lehkou (tepelněizolační) zdicí maltu POROTHERM TM, která byla rakouskou firmou BAUMIT speciálně vyvinuta pro zdivo z cihelných bloků POROTHERM. Malta POROTHERM TM vylepšuje tepelný odpor zdiva o 16 až 21% podle druhu a tlouš ky použitých zdicích prvků. Z hlediska tepelnětechnických vlastností je takové zdivo téměř jednotným podkladem (cihly i spáry) hlavně pod vnější omítky, které pak (ale i z jiných dále popsaných důvodů) nemají snahu vykreslovat spáry zdiva. 6. Technologie zdění Optimálního výsledku při použití cihelných bloků PORO- THERM docílíte, pokud se budete řídit následujícími pravidly. Postup zdění neplatí pro broušené cihly POROTHERM CB. Příprava před uložením první vrstvy cihel: Podklad zdi musí být 1 vodorovný. Proto zjištěné odchylky ve výšce základů či v povrchu stropní konstrukce vyrovnejte maltou od nejvyššího bodu podkladové plochy. Pokud je zapotřebí provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti, na zatvrdlou maltu položte pásy izolačního materiálu. Pásy musí být nejméně o 150 mm širší než bude tlouš ka stěny. 13

Pro kontrolu délkového a výškového modulu při zdění si připravte rovnou hoblovanou la, na které si udělejte značky po 125 mm. Délka latě musí odpovídat projektované výšce hotové zdi (nejlépe násobek 250 mm). Zdění stěn: Pro zdění první vrstvy vnějších i vnitřních stěn používejte vápenocementovou maltu, nikoli tepelněizolační maltu, která je více nasákavá a tím zvyšuje nebezpečí vzniku výkvětů u paty zdiva při zatečení stavby. Nejprve osa te cihly v rozích stěn. Dbejte při tom na správné směrování kapsy na maltu či systému per a drážek z boku cihly. Rohové cihly spojte zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva. 2 Přesah přes hranu základu nebo stropu může být max.1/6 tlouš ky zdiva Maltu ložné spáry naneste na podklad ve stejné šířce jako je tlouš ka stěny. Do čerstvé malty pokládejte cihlu po cihle podél šňůry těsně vedle sebe tak, aby se vzájemně dotýkaly (systém per a drážek zde slouží jako šablona pro přesné ukládání jednotlivých cihel). Polohu cihel korigujte podle vodováhy a latě pomocí gumové paličky. Přesah cihelných bloků přes hranu základu nebo stropu může být max. 1/6 tlouš ky zdiva! Malta v ložné spáře musí být nanesená až k oběma lícům stěny, ale nesmí přesahovat přes hrany cihel a proto přebytečnou 3 4 14

maltu vytékající z ložné spáry po položení cihel stáhněte zednickou lžící. Kapsy ve svislých spárách u cihel POROTHERM zcela vyplňte maltou. U cihel POROTHERM P+D, Si, CB a většiny AKU se svislé spáry vůbec nemaltují. Před nanášením malty ložné spáry pro další vrstvu cihel navlhčete vrchní část cihel poslední vyzděné vrstvy. Zdicí malta musí mít takovou konzistenci, aby nezatékala do svislých otvorů v cihlách! 5 Zdění následujících vrstev prove te stejným způsobem tak, že vzdálenost svislých spár mezi sousedními vrstvami cihel je ve směru délky stěny 125 mm (viz. předchozí kapitola Vazba zdiva). Nezapomínejte na kontrolu jednotné výšky vrstev zdiva pomocí připravené latě a kontrolu svislosti zdiva pomocí vodováhy či olovnice. Doporučujeme také občas zkontrolovat správnou polohu šňůry. V případě, že délka vyzdívané stěny není v modulu 250 mm nebo v šikmých rozích, je nezbytné cihly řezat. Řezání lze provádět bu na stolních okružních pilách nebo ručními elektrickými pilami řetězovými či s protiběžnými listy. Potřebné rozměry upravovaných cihel pro jednotlivé tlouš ky stěn najdete v kapitole E. Zdění příček: Nejprve, pokud je to potřebné, vyrovnejte podlahu v místě budoucí příčky maltou. Pro zdění používejte dobrou plastickou vápenocementovou nebo cementovou maltu. První vrstvu příčkových cihel uložte do nejméně 10 mm silného maltového lože naneseného na pás izolačního materiálu. Od druhé vrstvy osazujte cihly se spárou cca 12 mm. 6 7 15

Ostatní zásady zdění, tj. kladení cihel, jejich vyrovnání ve vodorovném a svislém směru, maltování atd., jsou totožné se zásadami pro zdění stěn. Při napojování nosné příčky z cihel POROTHERM 30 P+D, 24 P+D, 17,5 P+D, 30 AKU P+D, 25 AKU P+D a 19 AKU na vnější stěnu cihly namaltujte z boku a namaltovanou stranou k ní přisa te a přimáčkněte. V každé druhé spáře nosnou příčku zavažte do obvodové stěny tak, jak je znázorněno dále v kapitole E. Při zvýšených nárocích na protihlukové vlastnosti zdiva je zapotřebí dbát na pečlivé provedení zdiva na sraz ve svislých spárách a pečlivé promaltování vodorovných ložných spár. Vnitřní nosné příčky můžete též napojit pomocí dvojice plochých stěnových kotev z korozivzdorné oceli (např. stěnovou kotvou FD KSF od firmy fischer international) umís ované do každé druhé ložné spáry. Příprava a napojení vnitřní nosné příčky na obvodovou stěnu pomocí stěnových spon Při napojování příčky na 8 nosnou ze na tupo cihly POROTHERM 11,5 P+D, 11,5 AKU, 8 P+D nebo 6,5 P+D namaltujte z boku a namaltovanou stranou přisa te a přimáčkněte k nosné stěně. U tohoto typu styku je nutné v každé druhé ložné spáře provést vyztužení v místě napojení jednou plochou stěnovou sponou z korozivzdorné oceli, kterou ohnutou do pravého úhlu vodorovnou částí vmáčkněte do malty ložné spáry a svislou částí přišroubujte pomocí vrutu a hmoždinky k nosné stěně. 1/3 90 2/3 16

Ukotvení stěnových spon ve stěně můžete také realizovat přímo při zdění této stěny jejich vložením do ložných spár v místě budoucího napojení příčky. Dveřní zárubně vyrovnejte pomocí klínů a zafixujte šikmými latěmi. Zárubně se v příčkách upevňují maltou nebo napěňovanou izolační hmotou. Nad zárubněmi můžete místo překladu vložit do maltového lože vodorovné spáry dva pruty hřebínkové betonářské výztuže do maximálního průměru 8 mm s přesahem cca 500 mm na obě strany zárubně nebo speciální výztuž do ložných spár MURFOR od firmy BEKAERT. 9 10 Mezeru mezi poslední vrstvou příčky a stropem vyplňte maltou. Pokud je rozpětí stropu větší než 3,5 m, vyplňte tuto mezeru z důvodu možného průhybu stropu stlačitelným materiálem. Rohy příček se spojují na vazbu stejně jako u ostatních stěn. U rohů nebo ostění přečnívající pera jednoduše uklepněte zednickým kladívkem, drážku vyplňte maltou. Vytváření a velikost instalačních drážek svislých, vodorovných i šikmých se řídí po le zasa uve ených v násle ující kapitole. 7. Drážky a výklenky Drážky a výklenky nesmí snižovat stabilitu stěny a nemají procházet překlady nebo jinými částmi konstrukce zabudovanými do stěny. Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu, které jsou přípustné bez posouzení statickým výpočtem, jsou uvedeny v tabulce 1. Vodorovné a šikmé rážky by se neměly používat. Není-li možné se jim vyhnout, měly by být vzdáleny od horního nebo dolního líce stropu nejvíce o 1/8 výšky podlaží. Jejich celková hloubka přípustná bez posouzení statickým výpočtem je uvedena v tabulce 2. Jestliže je některá z mezí uvedených v obou tabulkách překročena, má se únosnost stěny v tlaku, smyku a ohybu ověřit výpočtem. 17

Tabulka 1 Rozměry svislých drážek a výklenků ve zdivu přípustné bez posouzení Tloušťka stěny (mm) Poznámky: 1. Přitom se za největší hloubku drážky nebo výklenku uvažuje hloubka otvorů předvrtaných při vytváření drážky nebo výklenku. 2. Svislé drážky nedosahující výše než do třetiny výšky patra nad stropní desku mohou mít u stěn tlouš ky > 225 mm hloubku do 80 mm a šířku do 120 mm. 3. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami nebo mezi drážkou a výklenkem nebo otvorem ve stěně nesmí být menší než 225 mm. 4. Vodorovná vzdálenost mezi dvěma souse ními výklenky bez ohledu, zda leží na stejné nebo opačných stranách, a mezi drážkou a otvorem ve stěně nesmí být menší než dvojnásobek šířky širší drážky. 5. Součet šířek svislých drážek a výklenků nesmí být větší než 0,13 násobek délky stěny. Tabulka 2 Rozměry vodorovných a šikmých drážek ve zdivu přípustné bez posouzení Tloušťka stěny (mm) Poznámky: Dodatečně prováděné drážky a výklenky Největší hloubka (mm) Největší šířka (mm) Neomezená délka Největší hloubka drážky Vyzdívané drážky a výklenky Největší šířka (mm) Délka 1.250 mm 85 až 115 0 0 116 až 175 0 15 176 až 225 10 20 226 až 300 15 25 více než 300 20 30 Min. zbytková tlouš ka stěny (mm) 85 až 115 30 100 300 70 116 až 175 30 125 300 90 176 až 225 30 150 300 140 226 až 300 30 175 300 175 více než 300 30 200 300 215 1. Největší hloubka drážky nesmí být překročena ani v místech otvorů, které byly předvrtány při vytvoření drážky. 18

2. Vodorovná vzdálenost mezi koncem drážky a otvorem ve stěně nesmí být menší než 500 mm. 3. Vodorovná vzdálenost mezi sousedními drážkami omezené délky nesmí být menší než dvojnásobná délka delší z nich, bez ohledu na to, zda leží na stejné nebo opačných stranách stěny. 4. U stěn o tlouš ce > 175 mm se smí přípustná hloubka drážky o 10 mm zvětšit, pokud bude drážka vyřezána na danou hloubku. Tímto nástrojem mohou být vyřezány drážky do hloubky 10 mm z obou stran stěny, která má tlouš ku nejméně 225 mm. 5. Šířka drážek nesmí být větší než polovina tlouš ky stěny v místě oslabení. Ruční provádění drážek v cihelném zdivu paličkou a sekáčem je pomalé a pracné a vzhledem k výsledku (cihly rozbité víc než je potřeba) spíše nevhodné. Pro značné snížení pracnosti a zrychlení provádění doporučujeme použít elektrickou drážkovačku, která je ve specializovaných prodejnách ručního elektrického nářadí běžně v prodeji, nebo alespoň úhlovou brusku. Materiál mezi prořezy se následně opatrně vysekne plochým sekáčem. 8. Povětrnostní vlivy Většina stavebních materiálů musí být při skladování na stavbě chráněna před povětrnostními vlivy. U cihel PORO- THERM je nutné zabránit jejich provlhnutí, přičemž dostatečnou ochranou je jejich neporušená balicí fólie. Teplota prostředí při zdění, tuhnutí a tvrdnutí malty nesmí klesnout pod + 5 C, nebo by se narušily chemické procesy probíhající v maltách a malty by již nedosáhly výrobcem deklarovaných vlastností. Pro zdění se nesmí použít zmrzlé cihly, tj. cihly, na kterých ulpívá sníh či led! Zásadně je třeba hotovou ze chránit před provlhnutím, nebo se v komůrkách svisle děrovaných cihel může naakumulovat voda, která by vysychala dlouhou dobu. Zvláště vrchní povrchy stěn a parapetů se mají přikrýt nepropustnými obaly, aby se nevyplavila malta ze spár a aby se zabránilo tvoření výkvětů a vyplavování snadno rozpustných hmot, např. vápna. 19

13. Akustické cihly Pokud má mít stavební dílo trvalou hodnotu, měly by se při jeho budování dodržovat řešení, postupy a detaily dané projektem. Nové poznatky z praxe (realizovaných staveb) ukazují, že nesprávným zabudováním zdicích prvků dochází ke zvukovému propojení konstrukcí, čímž neprůzvučnost konstrukcí ve stavbě se zhoršuje. Akustické cihly tvoří v cihelném systému POROTHERM samostatnou skupinu výrobků, u kterých je kladen velký důraz nejen na akustické, ale i na tepelnětechnické vlastnosti. Zvláště se jedná o vyzdívání vnitrobytových, mezibytových a meziobjektových stěn. Konkrétně se jedná o cihly: POROTHERM 36,5 AKU, PORO- THERM 30 AKU P+D, POROTHERM 25 AKU P+D, PORO- THERM 19 AKU, POROTHERM 11,5 AKU. POROTHERM 36,5 AKU rozměry: 247/365/238 mm (d/š/v) R w = 57 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 52 db pevnost 10 a 15 N/mm 2 použití: oddělení prostor s vyššími nároky na akustickou i tepelnou izolaci průchody, podchody 26

Důležité upozornění: V každé styčné spáře se obě kapsy POROTHERM 36,5 AKU vyplňují maltou pro zdění! POROTHERM 30 AKU P+D rozměry: 247/300/238 mm (d/š/v) R w = 56 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 52 db pevnost 10, 15 a 20 N/mm 2 použití: mezibytové stěny v bytových domech veřejně užívané prostory (chodby, schodiště, terasy) POROTHERM 25 AKU P+D rozměry: 372/250/238 mm (d/š/v) R w = 55 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 52 db pevnost 10, 15 a 20 N/mm 2 použití: mezibytové stěny v bytových domech místnosti druhých bytů POROTHERM 19 AKU rozměry: 372/190/238 mm (d/š/v) R w = 52 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 47 db pevnost 10 a 15 N/mm 2 použití: při výstavbě nemocnic, sanatorií, škol, hotelů atd mezibytové dvojité stěny rodinných dvojdomů či řadových domů POROTHERM 11,5 AKU rozměry: 497/115/238 mm (d/š/v) R w = 47 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 42 db pevnost 10 a 15 N/mm 2 použití: vnitrobytové příčky výukové prostory, chodby, schodiště 27

Výše uvedené hodnoty vážené (vzduchové) neprůzvučnosti byly stanoveny na základě laboratorních měření stěn a rozumějí se jako vstupní hodnoty pro další zvukově technické výpočty a posouzení dané stavby prováděné odborníky v oboru akustiky podle příslušných norem a předpisů. Z hlediska konstrukčního řešení se akustické stěny dělí na: jednoduché stěny oboustranně omítnuté - nosné a nenosné; dvojité stěny omítnuté z vnějších stran - uvnitř mezera vyplněna minerální izolací; obě části dvojité stěny jsou od sebe dokonale oddilatovány - nosné i nenosné. Dále uvedené postupy a detaily provádění je nutné chápat pouze jako obecně informativní (doporučené). Konkrétní postupy a detaily musí být pro každou stavbu stanoveny v projektu. Nosné stěny: stěny se zakládají do maltového lože naneseného přímo na vodorovnou konstrukci (základ, strop) opatřenou těžkým asfaltovým pásem; nosné boční konstrukce se připojují tuhým stykem (na vazbu nebo stěnovými sponami - plochými kotvami z korozivzdorné oceli); strop se ukládá většinou přímo na stěnu (bez akustické vložky); strop na akustické vložce vyžaduje speciální statické opatření (prefabrikovaná výztuž nebo pozední věnec pod uložením stropní konstrukce). Nenosné stěny: vyzdívají se na vhodnou zvukově izolační podložku (korkový pás + stavební lepenku, těžký asfaltový pás); pro zdění je vhodné použít těžkou cementovou maltu; cihly s maltovými kapsami nebo P+D se kladou ve vodorovném směru na sraz; ložné, příp. styčné spáry nebo maltové kapsy musí být zcela vyplněny; boční a horní připojení se provádí pomocí akustické izolace. Při vyzdívání zvukově izolačních stěn je proto vhodné řídit se těmito doporučeními: na vodorovný a očištěný podklad se v šířce vždy o 40 mm větší než je navržená šířka akustické nenosné stěny položí vhodná zvukově izolační podložka (např. korkové pásy); aby nedošlo k mechanickému poškození a nasáknutí akustické podložky vodou z maltové směsi, podložka se zakryje stavební lepenkou; 28

pro zdění zvukově izolačních stěn je vhodné používat malty s vysokou objemovou hmotností - min. 1750 kg/m 3 (např. těžkou cementovou maltu); je nezbytné dbát na pečlivé promaltování ložných, příp. i styčných spár po celé tlouš ce zdiva, aby ve spárách nevznikly otvory, kterými se může hluk šířit bez většího odporu. Proto i cihly s bočním zazubením je nutné ve vodorovném směru klást k sobě až na sraz! napojení zvukově izolačních stěn zvláště nenosných na obvodové stěny se provádí pomocí akustické izolace, která se vkládá do svislé drážky tak, aby konstrukce nebyly pevně spojeny. Dalším způsobem kolmého napojení na nosnou ze je kotvení plochými stěnovými sponami, které se vkládají do ložných spár, stěny musí být rovněž odděleny akustickou izolací; nenosné stěny se pod stropní konstrukcí zakončí pomocí zvukové izolace (tzv. pružné ukončení); stejný důraz se klade i na omítání stěn. Omítka má přibližně stejné akustické vlastnosti jako cihelné stěny a omítnuté stěny lze prakticky považovat za homogenní. Omítka zvyšuje hmotnost stěny a tím přispívá ke zvýšení neprůzvučnosti. Jakýmkoli zásahem do akustických stěn (např. vedením vzduchotechniky, kanalizačního či vodovodního potrubí stěnou, zasekáním elektroinstalačních krabic apod.) může dojít k tzv. akustickému mostu, který způsobuje nepřímý přenos zvuku. Všechna případná místa styků instalačních vedení s akustickou stěnou je proto nutné upravit pomocí vhodných izolačních materiálů, nejlépe je se však takovým oslabením vyhnout. Doporučení při zajiš ování stavební neprůzvučnosti akusticky dělicích stěn ve stavbách: 1. Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace (výtahy, čerpadla, spínače, shozy odpadů, vzduchotechnická zařízení, výměníkové stanice, trafostanice apod.) musí být umístěna a instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce a jejich šíření zejména do akusticky chráněných místností. 2. Instalační potrubí (vodovodní, plynovodní, vzduchotechnická, kanalizační, parovodní, teplovodní, horkovodní) a instalační vedení (elektrická silnoproudá i slaboproudá) se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do akusticky chráněných místností hluk způsobený při jejich používání ani zachycený hluk cizí. 3. Dodržet projektem stanovený výběr stavebních materiálů pro dosažení předepsané plošné hmotnosti a tuhosti stěn. 4. Zamezit šíření hluku vedlejšími stavebními cestami (akustickými mosty): 29

pečlivým provedením napojení akusticky dělicích stěn navazujících na stěnové a stropní konstrukce podle detailů daných projektem stavby; pečlivým provedením napojení nenosných dělicích stěn na přilehlou konstrukci stěny a stropu podle detailů daných projektem stavby; dodržení navržené skladby podlahové konstrukce a jejího napojení u stěn podle detailů daných projektem stavby. 5. Věnovat zvýšenou pozornost vlastnímu provádění stavebního díla, a to zejména: použití předepsaných cihel, malty a omítek s příslušnými objemovými hmotnostmi; dodržení předepsané tlouš ky omítek; plnoplošnému promaltování ložných spár; použití nepoškozených a silně nepopraskaných cihel v akusticky citlivých stavebních konstrukcích. 6. Zvláštní pozornost je třeba věnovat provádění (drážkování, sekání) instalací do akusticky citlivých stavebních konstrukcí: elektrické zásuvky by na protilehlých površích stěny neměly být umístěny proti sobě, ale vystřídaně; instalační rozvody by měly být vedeny pokud možno pouze z jedné strany stěny; vodovody nebo plynovody mají být vedeny vedle sebe a ne křížem. Tuhé připojení více vede zvuk šířící se konstrukcí více brání rozkmitání konstrukce pod akustickým tlakem korekce k = 2 až 4 db. Půdorys POROTHERM P+D, POROTHERM Si nebo POROTHERM CB POROTHERM AKU Půdorys POROTHERM P+D, POROTHERM Si nebo POROTHERM CB POROTHERM AKU vnější omítka spára 1,5 cm zcela vyplněná maltou stěnové spony vnější omítka spára 1,5 cm zcela vyplněná maltou vnitřní omítka vnitřní omítka Připojení stěny pomocí tupého spoje Připojení stěny do drážky 30

Svislý řez Tuhé připojení 15 14 16 11 15 115 175 15 1 Kotvení příčky ke stropní konstrukci Boční pohled Tuhé připojení 7 20 1 1/3 ŽLB SLOUP 2/3 7 11 14 1 Kotvení příčky pomocí stěnové spony (ploché nerezové kotvy) 20 Vodorovný řez PŘISTŘELIT NEBO PŘIŠROUBOVAT DO HMOŽDINKY Legenda: 31

Měkké/pružné připojení méně vede zvuk konstrukcí korekce k = 2 db. 1 11 Kluzné připojení ke stěně 14 5 Vyzdění příčky do drážky KOTEVNÍ KOLEJNIČKA 1 5 14 7 11 BETONOVÁ STĚNA Připojení příčky pomocí stěnových spon PŘI VĚTŠÍM ROZPĚTÍ STROPŮ VLOŽIT FÓLII, ABY SE PŘI PROHNUTÍ STROPU ZABRÁNILO PORUŠENÍ SPODNÍCH VRSTEV CIHEL Dolní připojení 30 11 1 20 15 Uložení paty příčky Poznámka: Kotvení příčky k nosné konstrukci stěnovými sponami se provádí v každé druhé ložné spáře. 32

Dvojité stěny Optimální ochrany proti hluku v obytných budovách lze dosáhnout použitím dvojitých stěn, jejichž obě části jsou od sebe dokonale odděleny. Toto řešení je obzvláště vhodné pro zvýšení ochrany proti hluku u schodiště, mezi byty, řadovými domy apod. Doporučené zásady pro zdění dvojitých stěn: stěny založit nejlépe na samostatné základy oddilatované speciální izolací (Sylomer apod.); nejprve vyzdít celou jednu stěnu a povrchy očistit od přeteklé malty; při postupném vyzdívání druhé stěny průběžně vkládat desky z minerální izolace, aby nemohlo dojít k zatékání malty do mezery mezi stěnami; stropní konstrukce uložené na dvojitou stěnu také oddělit stejnou mezerou s minerální izolací. 65 db 65 db mezera vyplněná zvukově pohltivým materiálem mezera vyplněná zvukově pohltivým materiálem 61 db 65 db svislá dilatace mezi základy vyplněná speciální izolací Vliv provedení základů na neprůzvučnost dvojité stěny ve spodním podlaží Jednou ze staveb, kde jsou doporučeny akustické cihly, jsou vícepatrové bytové domy 33

Dvojitá nosná příčka z cihel POROTHERM 25 AKU P+D + minerální izolace tl. 50 mm objemová hmotnost cihel: 980 kg/m 3 hmotnost stěny včetně omítky: 567 kg/m 2 R w = 68 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 57 db stěny s omítkou zvukově pohltivý materiál Dvojitá nosná příčka z cihel POROTHERM 24 P+D + minerální izolace tl. 50 mm objemová hmotnost cihel: 870 kg/m 3 hmotnost stěny včetně omítky: 497 kg/m 2 R w = 63 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 57 db 15 240 240 50 560 15 stěny s omítkou zvukově pohltivý materiál Dvojitá nosná příčka z cihel POROTHERM 19 AKU + minerální izolace tl. 50 mm objemová hmotnost cihel: 980 kg/m 3 hmotnost stěny včetně omítky: 446 kg/m 2 R w = 65 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 57 db 15 190 190 50 460 15 34

stěny s omítkou zvukově pohltivý materiál Dvojitá nenosná příčka z cihel POROTHERM 11,5 AKU + minerální izolace tl. 50 mm objemová hmotnost cihel: 1230 kg/m 3 hmotnost stěny včetně omítky: 340 kg/m 2 R w = 58 db (laboratorní hodnota) požadavek normy R w = 52 db 15 115 115 50 15 310 Příklad zdění dvojité akustické stěny POROTHERM 24 P+D s vloženou minerální izolací tl. 50 mm Vyplnění obou kapes maltou v každé styčné spáře u cihel POROTHERM 36,5 AKU Vyzdívání vnitrobytových příček z akustických cihel POROTHERM 25 AKU P+D 35

14. Superizolační cihly Stále se zvyšující nároky na snižování potřeby tepla v budovách se promítly do požadavků na maximální přípustné hodnoty součinitelů prostupu tepla U (dříve k) téměř všech stavebních konstrukcí. Konstrukcemi, které zhruba z 20-30% ovlivňují celkovou potřebu tepla na vytápění budov, jsou obvodové stěny. Akciová společnost Wienerberger cihlářský průmysl pro nízkopodlažní obytné budovy včetně rodinných domů vyvinula nové Superizolační cihly s velmi nízkou hodnotou součinitele prostupu tepla (tj. velmi vysokou hodnotou tepelného odporu). Výrobky POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si tvořící systém hrubé stavby POROTHERM Si přinášejí novou užitnou kvalitu jako příspěvek k ochraně životního prostředí snižováním emisí při výrobě tepla potřebného pro vytápění obytných budov. Vedle mnoha ostatních tisíciletími ověřených vlastností cihel vynikají cihelné bloky POROTHERM Si svými tepelněizolačními vlastnostmi. Nejde však pouze o tepelné vlastnosti ideální plné stěny, ale také o vazby s ostatními konstrukcemi důležité z hlediska tepelné techniky: styk stěny se základy, stropem a hlavně výplněmi otvorů - s okny a dveřmi. Proto byly doplňkové tvary k základním superizolačním cihlám POROTHERM Si vyvinuty s ohledem na zpřísněná ustanovení revidované tepelné normy. Velikost cihel se zásadně nezměnila, tvary však ano. U základních cihel POROTHERM 44 Si a POROTHERM 40 Si se částečně změnilo boční zazubení - zmenšila se hloubka zazubení ze 14 na 10 mm. U cihelných bloků POROTHERM 44 Si byla navíc odstraněna vada nesymetrického zazubení cihel pro tlouš ku stěny 440 mm, aby se cihly nemusely klást pouze jedním směrem a bylo možné je půdorysně otočit o 180. Délka cihly se zvětšila o 1 mm na 248 mm, přínosem pro praktické použití na stavbách je změna tolerančního pole tohoto rozměru z nesymetrického ( 7 až +2 mm) na symetrické (±4 mm). POROTHERM 44 Si základní tvar POROTHERM 40 Si základní tvar Nedílnou součástí systému hrubé stavby POROTHERM Si jsou též doplňkové cihly poloviční, koncové a rohové, jejichž tvary byly řešeny z pohledu maximální možné eliminace lineárních tepelných mostů v místech napojení stěn v rozích a na styku stěny s výplněmi otvorů - v ostění, nadpraží a parapetu. 36

Poloviční cihly POROTHERM 44 1/2 Si a POROTHERM 40 1/2 Si mají na své původně hladké straně kapsu na celou výšku - vybrání 35 x 250 mm pro tepelný izolant (extrudovaný polystyren XPS). Při zdění rohové vazby se kapsa vyplňuje lehkou (tepelněizolační) maltou POROTHERM TM - viz detaily na str. 38. POROTHERM 44 1/2 Si poloviční cihla POROTHERM 40 1/2 Si poloviční cihla Zcela nové výrobky - koncové cihly POROTHERM 44 K Si a POROTHERM 40 K Si - byly zavedeny právě kvůli vybrání pro tepelný izolant (XPS), který probíhá v obou ostěních a příp. v parapetu otvorů. Koncové cihly spolu s polovičními tak zajiš ují požadavek českých norem na převazbu zdicích prvků mezi jednotlivými vrstvami zdiva i v ostění. POROTHERM 44 K Si koncová cihla POROTHERM 40 K Si koncová cihla Koncové a poloviční cihly POROTHERM Si vyplněné tepelným izolantem (extrudovaným polystyrenem) v ostění a parapetu obvodové stěny Také rohové cihly POROTHERM 44 R Si a POROTHERM 40 R Si změnily svůj tvar. Díky novému vybrání v polovičních cihlách přišly o svou kapsu na maltu, nebo tato se stala nadbytečnou. 37

POROTHERM 44 R Si rohová cihla POROTHERM 40 R Si rohová cihla 250 250 125 190 440 PTH TM 250 XPS tl. 30 mm 125 440 125 Vazba rohu z cihel POROTHERM 44 Si 250 250 125 150 400 PTH TM XPS tl. 30 mm 250 125 Vazba rohu z cihel POROTHERM 40 Si 125 400 38

XPS 3-5 cm 3-5 cm Detail parapetu s použitím poloviční cihly POROTHERM 44 1/2 Si a umístění okna v případě použití POROTHERM překladu 23,8 Detail parapetu s použitím koncové cihly POROTHERM 44 K Si a umístění okna v případě použití překladu RONO Poloviční nebo koncovou cihlu lze jednoduchým způsobem použít i v parapetu okenních otvorů. Cihly se kladou vedle sebe namaltovanými řeznými plochami na sraz tak, aby vybrání pro tepelný izolant (XPS) bylo shora, směrem k rámu okna, a na sebe plynule navazovalo. Svou zazubenou stranou se cihly zamáčknou do vodorovného lože z lehké malty POROTHERM TM. (K) (K) 1/2 K 1/2 K C PPS mezi POROTHERM překlady 23,8 (resp. mezi POROTHERM překlady RONO) souvislý pás XPS 30 x 250 mm nalepený do vybrání cihel v ostění a v parapetu A 1/2 K 1/2 K 1/2 D B 1/2 K (K) (K) (K) (K) (K) 1/2 1/2 1/2 1/2 1/2 K Schéma použití doplňkových cihel u otvoru Zdění ostění a parapetu je potřebné provádět s dostatečnou přesností, aby vybrání v cihlách nad sebou, resp. vedle sebe, navazovala a bylo možné do vzniklé drážky široké 250 mm vlepit pruh extrudovaného polystyrenu XPS tlouš ky 30 mm. Pokud se 39

cihly s vybráním použijí i v parapetu, je nutné XPS vlepit do drážky v obou ostěních ještě před vyzděním poslední vrstvy parapetu z cihel polovičních nebo koncových. Rámy výplní otvorů se uchycují dvěma způsoby: 1. do cihelné části ostění pomocí příchytek z pozinkovaného plechu upevněných na rám, nebo Příchytka okenního rámu 2. šrouby do hmoždinek nebo tzv. turbošrouby skrze rám a extrudovaný polystyren až do cihly, a zároveň v obou případech vypěněním montážní PUR pěnou po celém obvodu rámu běžným způsobem. Uchycení turbošrouby však omezuje dilatační pohyb rámu při tepelném namáhání. Detail použití připojovacích profilů - napojení vnější a vnitřní omítky k okennímu rámu Použití koncových cihel POROTHERM 44 K Si v parapetu a ostění vnější stěny Použití polovičních cihel POROTHERM 1/2 Si v atypickém řešení okenního ostění 40

Pro správnou funkčnost připojovací spáry výplně otvoru je potřebné navíc použít speciální připojovací pásky pro vnitřní a vnější uzávěr spáry (např. TREMCO illbruck). Tyto pásky zajistí neprůvzdušnost spáry a zamezí kondenzaci vodní páry uvnitř spáry. Před omítáním musí být XPS opatřen výztužnou sklotextilní sí ovinou zatlačenou do lepicího tmelu. Sí ovina by měla přesahovat alespoň 50 mm na cihelný podklad. Pro tzv. čisté provedení detailu v napojení omítky na rám okna, příp. na vodicí lišty rolety, doporučujeme použít připojovací profily pro vnější a vnitřní omítku nebo začiš ovací lišty, které vytvoří dokonalou hranu styku omítky s rámem okna bez jeho znečištění a bez trhlin. Systém nezapomíná ani na ostatní vazby vnější stěny s hlavními stavebními konstrukcemi. Nabízí detaily, které svým řešením odpovídají požadavkům revidované ČSN 73 0540-2: napojení podezdívky u nepodsklepeného domu; napojení podezdívky u podsklepeného domu; ostění otvoru; parapet otvoru; nadpraží otvoru i pro vnější rolety; styk vnější stěny se stropní konstrukcí; napojení dvou- či třípláš ové střechy na vnější stěnu v místě pozednice a další detaily. Styk vnější stěny se stropní konstrukcí Maximální světlost POROTHERM překladů 23,8 a RONO při použití na POROTHERM Si Označení překladů Délka [mm] Uložení [mm] Světlost [mm] POROTHERM překlad 100 1000 150 700 POROTHERM překlad 125 1250 150 950 POROTHERM překlad 150 1500 150 1200 POROTHERM překlad 175 1750 150 1450 POROTHERM překlad 200 2000 250 1500 POROTHERM překlad 225 2250 250 1750 POROTHERM překlad 250 2500 300 1900 POROTHERM překlad 275 2750 300 2150 POROTHERM překlad 300 3000 300 2400 POROTHERM překlad 325 3250 300 2650 41

Systém hrubé stavby POROTHERM Si varianta 1 Napojení dvoupláš ové střechy Nadpraží otvoru - řez C (viz str. 81) Okenní parapet - řez D (viz str. 39) Vnější stěna nad základem 42

Systém hrubé stavby POROTHERM Si varianta 2 Napojení třípláš ové střechy Nadpraží otvoru s venkovní roletou - řez C (viz str. 85) Okenní parapet - řez D (viz str. 39) Vnější stěna nad suterénem 43