Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina. (Mor. Budějovice a okolí)

Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Mor. Budějovice a okolí)

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 29. 4. 2014... Podpis

Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní RNDr. Ing. Martině Zámkové, Ph.D. za její odborné a cenné rady, poskytnuté informace, materiály, pomoc a ochotu při zpracování této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu během celé doby studia. Své díky bych také vyjádřila všem dotazovaným, kteří se šetření zúčastnili.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Mor. Budějovice a okolí) Bakalářská práce Autor: Lenka Mikolášová Vedoucí práce: RNDr. Ing. Martina Zámková, Ph.D. Jihlava 2014

Copyright 2014 Lenka Mikolášová

ABSTRAKT MIKOLÁŠOVÁ, Lenka: Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Mor. Budějovice a okolí). Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Ing. Martina Zámková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Počet stran: 78 Cílem této bakalářské práce je zjistit profil návštěvníků daného turistického regionu, speciálně se zaměřením na analýzu jednodenních a vícedenních návštěv. Na základě zjištěných údajů a podle turistické charakteristiky vybraného regionu budou stanovena doporučení, jakými způsoby může daný region ovlivnit návštěvnost ve prospěch vícedenních pobytů. Ke zpracování budou využity vhodné statistické metody, především studium závislosti pomocí kontingenčních tabulek a koeficientů. Klíčová slova: Moravské Budějovice a okolí, profil návštěvníka, dotazníkové šetření, kontingenční tabulky, závislost ABSTRACT MIKOLÁŠOVÁ, Lenka: Research and statistical evaluation of the visitor s profile of the Vysočina Region (Mor. Budějovice). Bachelor thesis. The college of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: RNDr. Ing. Martina Zámková, Ph.D. Level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2014. Number of pages: 78 The bachelor thesis aim is to identify the profile of visitors to the tourist region with special focus on the analysis of one-day and overnights visits. Based on the data and by tourist characteristics of the region will be set suggestions, how the region can affect turnout in favor of overnight stays. For the processing will be used appropriate statistical methods, mainly studying of dependence using contingency tables and coefficients. Keywords: Moravské Budějovice and its surroundings, profile of visitor, questionnaries, contingency tables, dependence

OBSAH ÚVOD... 10 TEORETICKÁ ČÁST... 12 1. Kraj Vysočina... 12 2. Moravské Budějovice a okolí... 13 2.1 Přírodní lokalizační předpoklady... 15 2.1.1 Povrch... 15 2.1.2 Vodstvo... 16 2.1.3 Podnebí... 17 2.1.4 Biosféra... 17 2.2 Kulturně lokalizační předpoklady... 18 2.2.1 Moravské Budějovice... 18 2.2.2 Jaroměřice nad Rokytnou... 19 2.2.3 Památky a zajímavosti v okolních obcích... 21 2.2.4 Kulturní a společenské akce v regionu... 23 2.3 Realizační předpoklady... 24 2.3.1 Dopravní předpoklady... 24 2.3.2 Ubytovací zařízení... 25 2.3.3 Stravovací zařízení... 27 2.3.4 Další realizační předpoklady... 28 3. Metoda výzkumu... 29 3.1 Statistické zjišťování... 29 3.2 Použitá metoda... 30 3.3 Grafické zpracování... 30

3.4 Kontingenční tabulky... 30 4. SWOT analýza... 31 PRAKTICKÁ ČÁST... 32 5. Zpracování dotazníkového šetření... 32 5.1 Grafické znázornění... 32 5.2 Kontingenční tabulky... 52 6. SWOT analýza... 64 7. Doporučení a návrhy... 65 ZÁVĚR... 67 ZDROJE INFORMACÍ... 68 SEZNAM OBRÁZKŮ... 72 SEZNAM GRAFŮ... 72 SEZNAM KONTINGENČNÍCH TABULEK... 73 SEZNAM TABULEK... 74 PŘÍLOHY... 75

ÚVOD Téma bakalářské práce s názvem Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Moravské Budějovice a okolí) jsem si vybrala s přihlédnutím ke skutečnosti, že z této oblasti pocházím. Již od začátku bakalářského studia jsem byla rozhodnutá, že si chci vybrat téma, které se bude týkat právě mého rodného kraje. Toto téma mě také zaujalo, protože získávání podkladů k vypracování dotazníkového šetření se jedná o přímý kontakt s návštěvníky. Poznatky získané během studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava jsem mohla realizovat v praxi. Ve své bakalářské práci chci představit kraj Vysočina a Moravské Budějovice s jeho bezprostředním okolím jako turisticky atraktivní lokalitu. Teoretická část práce obsahuje informace o předpokladech pro rozvoj cestovního ruchu. Předpoklady jsou myšleny přírodní, kulturně historické atraktivity a materiálně technická základna cestovního ruchu, tedy stravovací a ubytovací zařízení a dopravní infrastruktura. Při zpracování této části práce budu čerpat jak z knižních, tak i z internetových zdrojů. V praktické části práce se zabývám zpracováním výsledků z předem sestavených dotazníků. Dotazníky jsou vyhotoveny v několika jazycích, jako jsou český, anglický, německý, polský a ruský. Šetření jsem prováděla v letních měsících roku 2013 za pomoci náhodně vybraných návštěvníků v turistické destinaci. Dotazníků k vyhodnocení vyplnilo 110 dotazovaných v turisticky nejnavštěvovanějších místech v oblasti Moravských Budějovic a okolí. V této části práce jsou nejprve dotazníky vyhodnoceny za pomoci četností. Výsledky jsou následně zpracovány v podobě sloupcových a výsečových grafů. Další část této kapitoly se zabývá problematikou závislostí délky pobytu v daném regionu na ostatních aspektech zjišťovaných dotazníkovým výzkumem. Závislost je prokazována pomocí kontingenčních tabulek a koeficientů (Pearsonův a Cramérův koeficient), které jsou zpracovány v programu Microsoft Office Excel 2010. Cílem je zjistit profil návštěvníků zkoumaného regionu, speciálně se zaměřením na analýzu jednodenních a vícedenních návštěv. Na základě zjištěných údajů je vypracována SWOT analýza daného regionu. V poslední kapitole praktické části jsou 10

navržena doporučení, která by mohla napomoci vybrané lokalitě ke zvýšení návštěvnosti, především ve prospěch vícedenních pobytů. Tyto návrhy vychází ze SWOT analýzy a výsledků dotazníkového šetření. V závěru bakalářské práce je poté představen profil návštěvníka Moravských Budějovic a okolí, jehož potřeby a požadavky byly zjištěny prostřednictvím tohoto šetření. 11

TEORETICKÁ ČÁST 1. Kraj Vysočina Jedním z celkového počtu 14 krajů v České republice je kraj s názvem Vysočina, který se nachází na hranici mezi Čechami a Moravou. Vysočina sousedí se čtyřmi dalšími kraji: Jihočeským, Jihomoravským, Pardubickým a Středočeským. Jako samosprávní celek vznikl tento kraj v roce 2000. Krajským městem je statutární město Jihlava, které leží přímo na bývalé zemské hranici Čech a Moravy. Tato hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části. Celé území se dále dělí na okresy Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Na Vysočině najdeme celkem 704 obcí, což je druhý nejvyšší počet mezi kraji. [1], [2] Rozloha tohoto území je 6 796 km 2, což je asi 9 % celkové plochy České republiky. Celkově zde žije 513 195 obyvatel, hustota zalidnění je tedy 75 osob na km 2. [1], [2] Kraj se nachází na podstatné části Českomoravské vrchoviny. Vyvýšená zvlněná krajina dosahuje nadmořské výšky až osmi set metrů ve dvou oblastech. Jednou z nich jsou Žďárské vrchy na severu a druhou vrchy Jihlavské na jihozápadě. Vrchovina, která je členěná táhlými kopci a údolími, byla původně porostlá hustým pralesem. V harmonickou krajinu s množstvím lesů, hájků, polí, luk a pastvin ji proměnily až generace lidí. Potoky jsou přehrazeny řadou rybníků, které slouží k tvorbě krajiny, rekreaci a samozřejmě mají funkci hospodářskou. [1] Vysočina má zachované čisté životní prostředí. Díky tomu se jako první z českých krajů stala členem organizace zdravých měst a regionů. [1] Kraj leží v dopravním středu země. Prochází jím hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1, která spojuje města Prahu, Brno a Ostravu. Výhodnou pozici má i co se týče ekonomiky. Východní část kraje ovlivňuje brněnská aglomerace, severozápadní část je spádovou oblastí hlavního města Prahy. V posledních letech přilákala výhodná poloha Vysočiny zahraniční investory, kteří sem soustřeďují výrobní kapacity, výzkum a vývoj. [1] Na Vysočině se nachází množství významných kulturních památek. Tři z nich byly zapsány na seznam světového kulturního dědictví UNESCO historické centrum Telče, 12

poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou a bazilika sv. Prokopa spolu s židovskou čtvrtí a hřbitovem v Třebíči. Kromě kulturního dědictví zde nalezneme i přírodní atraktivity, jako chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory. Dále pak národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step a Velký Špičák a četné přírodní rezervace. [1] 2. Moravské Budějovice a okolí Oblast dotazování se nachází v jižní části kraje Vysočina. Tento region zahrnuje obce patřící do Moravskobudějovického mikroregionu a přilehlé město Jaroměřice nad Rokytnou. Obrázek č. 1: Poloha Moravských Budějovic na mapě kraje Vysočina [zdroj: http://notes3.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/13002e644e/$file/geogr_vyscn2.gif] Moravské Budějovice Město Moravské Budějovice je důležitým hospodářským a kulturním střediskem jihozápadní Moravy. Město leží v okrese Třebíč na státní silnici mezi Jihlavou a 13

Znojmem, bývalé císařské cestě spojující Vídeň s Prahou. Nachází se v nadmořské výšce 466 metrů nad mořem. [44] Rozkládají se asi 21 kilometrů jižně od Třebíče a z turistického a geografického hlediska patří do širší oblasti Českomoravské Vysočiny. Od rakouských hranic je obec vzdálená asi 20 kilometrů. Na katastrálním území tohoto menšího města má nahlášený trvalý pobyt asi 7910 obyvatel. Moravské Budějovice se dále dělí na pět částí, konkrétně to jsou: Jackov, Lažínky, Moravské Budějovice, Vesce a Vranín. [3] V písemných pramenech jsou Moravské Budějovice poprvé zmíněny v roce 1251 v listině papeže Řehoře IX., na město je povýšil český král Přemysl Otakar II. ve 13. století. Dominanty města tvoří zámek a kostel sv. Jiljí. [44] Moravské Budějovice jsou obcí s rozšířenou působností a historická část tohoto města byla vyhlášena městskou památkovou rezervací. [4] Moravskobudějovický mikroregion Dne 7. 3. 2000 se v Moravských Budějovicích starostové 23 obcí usnesli na založení dobrovolného svazku obcí Moravskobudějovický mikroregion se sídlem v Moravských Budějovicích. Do registru zájmových sdružení byl zapsán na Okresním úřadě v Třebíči v dubnu 2000. Nejvyšším orgánem je členská schůze se statutárními zástupci z jednotlivých obcí. Výkonným orgánem je rada s předsedou sdružení. Dne 27. 2. 2008 přistoupila do sdružení obec Meziříčko. Moravskobudějovický mikroregion se tak skládá z 24 obcí. [5] Jaroměřice nad Rokytnou Jaroměřice nad Rokytnou jsou menší město na jihozápadní Moravě. V současné době mají 4260 obyvatel. Dominantou města je zámecký barokní areál, který kromě budovy zámku zahrnuje kostel sv. Markéty a zámeckou zahradu, rozkládající se na obou březích říčky Rokytné. Nadmořská výška Jaroměřicka činí 400 500 m. Největší plochy zaujímají polní, luční a lesní kultury, které předurčují kraji velmi rozšířené zemědělské využití. Ve čtyřtisícovém městě se vedle větších firem daří také drobnému a střednímu podnikání. Drobní podnikatelé se zaměřují převážně na dřevozpracující výrobu, zemědělství a pohostinství. [6] 14

2.1 Přírodní lokalizační předpoklady 2.1.1 Povrch Území Moravskobudějovicka leží na jihozápadní Moravě a je součástí rozlehlé geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny. Krajinu v okolí Moravských Budějovic charakterizuje reliéf mírně zvlněný táhlými hřbety, rozevřenými údolími, plošinami a nízkými pahorky. Znakem povrchu je malá výšková členitost a sklonitost, která se projevuje plochostí reliéfu. Toto území je možné v rámci Českomoravské vrchoviny přiřadit ke dvěma geomorfologickým celkům, k Jevišovické pahorkatině a Křižanovské vrchovině. Křižanovská vrchovina zasahuje do tohoto území jen okrajově, Jevišovická pahorkatina naopak zaujímá jeho naprostou většinu. Podstatnou část Jevišovické pahorkatiny tvoří dvě kotliny Moravskobudějovická a Jemnická. Nad plochý povrch Moravskobudějovické kotliny nápadně vystupují vrchy Holý kopec (580 m. n. m.), Kozí vrch (526 m. n. m.) a Lukovská Hora (530 m.n.m) u obce Lukov s několika opuštěnými lomy. Nejvyšším bodem oblasti je Srnčí vrch s nadmořskou výškou 683 metrů, který leží severně od obce Cidlina. Nejníže položeným místem jsou břehy vranovské údolní nádrže, která zasahuje do údolí Želetavky jižně od Dešova. [43] Pararulová vrása Pararulová vrása je vzácný geologický útvar, který je vidět na skalním ostrohu, na němž se vypíná budova fary v Moravských Budějovicích. Vznikla za tzv. kodomské horotvorné činnosti, která probíhala před 600 800 milióny lety. Útvar se řadí mezi geologické rarity, v celé České republice není podobná k vidění. [7] Lukovská hora Nápadný hřbet probíhající od Lukovské hory u Moravských Budějovic až po Brdo u Horních Lažan v sobě ukrývá řadu opuštěných vápencových lomů. Ty byly v činnosti patrně již ve středověku a dodávaly vápno na řadu místních staveb. Toto místo je nalezištěm krystalického vápence a dolomitů, přesněji kalcitických a dolomitických mramorů. Vzhledem ke skutečnosti můžeme v oblasti objevit několik jeskyní (tzv. podzemní dobývky) vzniklých právě díky této aktivitě. [8], [9] 15

Pro příznivce celosvětové hry Geocaching využívající GPS zařízení pro hledání ukrytých pokladů, je na tomto místě vytvořena také jedna multi keš se zaměřením právě na tyto jeskyně. [9], [10] Obrázek č. 2.: Jeskyně Lukovská hora [zdroj: http://www.geocaching.com/geocache/gc17zrr_mb-jeskyne-wavova-vanocni?guid=fc3fbcdf- 817a-4c32-9ce5-06508a325f97] 2.1.2 Vodstvo Nejvýznamnějšími vodními toky v dané oblasti jsou řeky Rokytná, Rokytka a Jevišovka. [11] Řeka Rokytná v povodí řeky Jihlavy je typickým vodním tokem v západní části Českomoravské vrchoviny. Pramen se nachází 10 kilometrů západně od Třebíče v Jaroměřické kotlině u Rokytnice nad Rokytnou v nadmořské výšce 580 m. n. m. Délka jejího toku činí 88,2 km. Za Jaroměřicemi nad Rokytnou vytváří hluboce zaklesnuté úzké údolí s meandrujícím, místy i peřejnatým tokem. Řeka protéká po hranici Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. [12], [13], [35] Řeka Rokytka pramení v nadmořské výšce 535 m. n. m. severovýchodně od obce Štěpkov. Délka jejího toku činí 22,5 km a plocha povodí 98,7 km 2. Jihozápadně od Jaroměřic nad Rokytnou se jako pravostranný přítok vlévá do řeky Rokytné.[11] Řeka Jevišovka pramení v nadmořské výšce 560 m. n. m. západně od Komárovic. Délka jejího toku činí 83 km a plocha povodí 779 km 2. Východně od stejnojmenné obce Jevišovka poblíž státních hranic s Rakouskem se jako levostranný přítok vlévá do řeky Dyje. [11] Z vodních ploch jsou nejvýznamnější rybník Nový a Nový u Háje na Rokytce a jejích přítocích. Dále oba Hrachovce a Jackovický rybník na Jevišovce. Pro Moravské Budějovice mají místní význam rybníky Mastník a tzv. Na Plovárně. [11] 16

2.1.3 Podnebí Moravské Budějovice a okolí se nachází v mírně teplé oblasti. Klimatická charakteristika tohoto regionu zahrnuje počet letních dnů, který se pohybuje v rozmezí od 30 do 40 dnů a naopak mrazových dnů, jejichž počet je uváděn mezi 130 a 140 dny v roce. Dalším charakteristickým znakem je průměrná teplota, která se pohybuje v lednu od -2 do -3 C a v červenci od 16 do 17 C. Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období činí 400 mm a období zimním 275 mm. Délka období se sněhovou pokrývkou je v rozmezí 60 až 100 dnů. [14] 2.1.4 Biosféra Příroda v území nebyla narušena rozvojem průmyslu ani zemědělstvím. Jsou zde zastoupeny 2 větší lesní komplexy, a to les Kosová u rybníků Hrachovců a les Ochozu. Na území města Moravské Budějovice je to pak lesní komplex Lukovské hory a Babického hřbetu. Převládají smrkové monokultury. Smrkovým monokulturám hrozí polomy, vývraty a jiné kalamity, včetně větší náchylnosti k šíření škůdců. [14], [15] Nelesní přirozená vegetace téměř zcela z krajiny zmizela, najdeme jen smutné zbytky remízků, mezí a solitérních stromů případně křovin. Jejich protierozní funkce a zároveň stanoviště pro živočišstvo tak byla výrazně až drasticky snížena. V krajině nenajdeme souvislé pruhy přirozené vegetace, jež by bylo možné označit za regionální biokoridory, maximálně se zde objevují lokální biokoridory. S tím souvisí i nízký podíl luk a pastvin daný výrazným zorněním krajiny jejich návrat by znamenal posílení stability nejen půdního pokryvu, ale i krajiny celkově. Na okrajích sídel přežívají přestárlé sady. [15] V mikroregionu není žádné velkoplošné zvláště chráněné území (národní park, chráněná krajinná oblast). Je zde však řada maloplošných zvláštně chráněných území, v nichž je možné setkat se vzácnými druhy rostlin, ojedinělými druhy živočichů a zajímavými geologickými útvary. V katastrálním území obce Dešov je známá přírodní rezervace Suchá hora s bohatým bylinným patrem a cennými listnáči a přírodní památka Černá blata, přirozená bučina s bohatým bylinným podrostem. V katastrálním území obce Nové Syrovice se nachází přírodní rezervace Habrová seč a přírodní památka U Lusthausu. V obvodu obce Cidlina byla vyhlášena přírodní rezervace Blatná hráz. [15] 17

2.2 Kulturně lokalizační předpoklady V této lokalitě najdeme nejvýznamnější kulturně historické památky především ve městech Moravské Budějovice a Jaroměřice nad Rokytnou. V okolních obcích tohoto regionu nalezneme spíše památky sakrální, jako jsou kostely, sochy apod. 2.2.1 Moravské Budějovice Hrad Již ve 13. století stával v Moravských Budějovicích zeměpanský hrad. Ten pravděpodobně zanikl za velkého požáru města v roce 1532. Dlouho nebylo známo, kde vlastně stál, až při výstavbě sokolovny ve 30. letech 20. století byly objeveny jeho stopy. Podle těchto nálezů byl situován v severozápadní části města. [40] Zámek a muzeum Barokně klasicistní zámek nechal vystavět v druhé polovině 17. století hrabě Rudolf Jindřich Schaumburk. Zámek jako panské sídlo byl vybudován z radnice a čtyř měšťanských domů. V roce 1945 bylo panství vyvlastněno a o rok později Ministerstvo zemědělství darovalo budovu zámku s nádvořím a hospodářskými budovami městu pro zřízení muzea. Od roku 1947 je zde umístěno Krajinské muzeum, které je od roku 1969 začleněno pod Muzeum Vysočiny v Třebíči. To zde vybudovalo expozici zachycující historii města, zaniklá a zanikající městská řemesla. V zámeckých konírnách jsou pořádány nejrůznější výstavy a koncerty. [7], [39] Chrám sv. Jiljí s věží a kaplí sv. Michala (rotunda) Dominantou vytvářející charakteristické panorama města je farní kostel sv. Jiljí, trojdílný basilikální chrám s presbytářem. Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století. Z období gotiky pochází kněžiště. Oltářní obraz sv. Jiljí namaloval vídeňský malíř Ignác Dullinger. V období baroka byly přistavěny lodě a 50 m vysoká věž, která byla vystavěna při severní straně presbytáře roku 1714. Dochovaly se v ní dva zvony první z roku 1532 o váze 300 kg a druhý z roku 1535 o váze 1700 kg. Věž kostela je po rekonstrukci schodiště přístupná veřejnosti a z ochozu věže je vyhlídka na město a okolí. 18

Na jihozápadní straně stojí stavba válcovitého tvaru, původně románská rotunda, zřejmě ze 13. století. Spodní část sloužila jako kostnice, horní jako kaple s nástropní freskou Posledního soudu z roku 1726. [7], [44] Masné krámy Původní masné krámy stály na tzv. Dolním rynku, dnes náměstí Míru a první zmínka o nich pochází z roku 1522. V roce 1837 byly tyto masné krámy zrušeny a namísto nich bylo v roce 1839 postaveno nových 12 krámů ve tvaru podkovy na zahradě a části školního dvora v dnešní Purcnerově ulici. [7] Obrázek č. 3: Masné krámy [zdroj: http://www.festival-hudecek.cz/pruvodce-festivalem/moravskebudejovice-turisticky-pruvodce/; http://foto.mapy.cz/147769-moravske-budejovice-masne-kramy] Další památky a zajímavosti Dále se na katastru města nachází kaple sv. Anny, kaple sv. Jana Nepomuckého, v historickém centru se zachovala řada měšťanských domů. Zajímavý je například dům č. 60 s atikou, cimbuřím, nárožním renesančním arkýřem a se sgrafitti na fasádě. [44] 2.2.2 Jaroměřice nad Rokytnou Zámecký areál V Jaroměřicích nad Rokytnou nalezneme monumentální a umělecky cenný komplex honosného barokního zámku, jednoho z největších ve střední Evropě, kostela a parku. [37] Na místě původní vodní tvrze přestavěné na renesanční zámek byl v 1. polovině 18. století vybudovaný nový vrcholně barokní zámek s přilehlou barokní zahradou zdobenou sochami a anglickým parkem. Zámek má dvě patra a půdorys ve tvaru 19

písmene H. Páteří je hlavní trakt obrácený do náměstí a boční lodě vymezují čestný dvůr. Okrovobílá barva omítek zvyšuje plastičnost fasády. V zámku se nabízí návštěvníkům výběru ze dvou prohlídkových okruhů, které zpřístupňují celou část zámku původně obývanou šlechtou. Ze zámeckých interiérů na sebe upozorňují zejména reprezentační prostory: sál předků s alegorickou kresbou na stropě, taneční sál s malbou od Jeana Baptisty a dochovaným souborem sedacího nábytku a čínský salonek s intarziemi. V přízemí zámku byly zřízeny římské lázně a salla terrena. Během letní sezony se v zámeckém parku každoročně koná mezinárodní hudební festival. [36], [39] Obrázek č. 4: Zámecký areál Jaroměřice nad Rokytnou [zdroj: http://www.jashrotovice.com/photo.php?id=43&e=8&pid=7] Chrám sv. Markéty Rovnocennou a nedílnou součást zámeckého souboru tvoří děkanský chrám sv. Markéty. Klenba v kupoli lodi nese fresku, oslavující sv. Markétu, namalovanou roku 1734 Karlem Františkem Tepperem. Baroknímu hlavnímu oltáři dominuje obraz Neposkvrněného početí s třinácti výjevy ze Starého a Nového zákona Před dolní částí obrazu stojí socha patronky chrámu, která vystupuje z těla draka. Autorem sochy byl roku 1733 sochař Caspar. Chrám byl v polovině minulého století v havarijním stavu a byl zachráněn díky děkanu P. Václavu Küchlerovi a s pomocí místních farníků. Vrata kostela byla ozdobena reliéfy místního učitele Josefa Kapinuse. [16] 20

Muzeum Otokara Březiny Muzeum Otokara Březiny, první literární muzeum na Moravě, je umístěno v budově města Jaroměřice nad Rokytnou. Mapuje život a dílo významného českého básníka Otokara Březiny, vlastním jménem Václava Jebavého, který od roku 1901 až do své smrti v roce 1929 právě v tomto domě žil. Roku 1932 bylo muzeum slavnostně otevřeno současně s odhalením Březinova pomníku. [17], [36] Nejsvětější Trojice Jan Adam z Questenberka se zasloužil roku 1716 rovněž o vztyčení sousoší Nejsvětější Trojice na nynějším náměstí Míru. Dvoustupňový podstavec na půdorysu trojúhelníka s uťatými rohy nese trojici soch sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána a trojici sloupů s kompozitními hlavicemi, na kterých spočívá sousoší Nejsvětější Trojice, obrácené čelem k zámku. Při opravě v roce 1898 bylo nahrazeno kopií. Na východní straně náměstí stojí ještě šestiboká kašna se dvěma sochami uprostřed. K Moravským Budějovicím se obrací sv. Alžběta s malým Janem Křtitelem a zády k ní klesá v bolesti sv. Kateřina. Provedení soch se již odvrací od barokního slohu a je ovládáno estetikou nastupujícího klasicismu. [17] Další památky a zajímavosti V Jaroměřicích nad Rokytnou dále najdeme Špitál s kaplí sv. Kateřiny, kapli sv. Josefa, základní školu Otokara Březiny a Radnici. Pozoruhodná je sochařská výzdoba města, například Sousoší s názvem Tvůrce a jeho sestra Bolest, které korunuje hrobu básníka Otokara Březiny. [17] 2.2.3 Památky a zajímavosti v okolních obcích Venkovská památková rezervace Dešov Obec leží 12 km jihozápadně od Moravských Budějovic. Vznikla v roce 1960 sloučením dvou obcí a to Malého a Velkého Dešova. Nařízením vlády ČR č. 127/9 byla část obce Velký Dešov prohlášena památkovou rezervací jako obec s dochovanými soubory lidové architektury s barokní kaplí P. Marie Bolestné z roku 1781. [5] 21

Středověká tvrz Hornice Obec Hornice leží 11,5 km jihozápadně od Moravských Budějovic a první zmínka o nich pochází z roku 1358. Na jihozápadním konci obce, na okraji skalnatého výběžku jsou patrné zbytky středověké tvrze, v roce 1528 již pusté. [5] Zřícenina kaple sv. Víta u Lukova Obec Lukov se nachází 2,5 km severovýchodně od Moravských Budějovic. Hora sv. Víta, na které nalezneme zříceninu, se původně jmenovala hora Křížová, neboť na ní stávaly tři kříže (kalvárie). Zřícenina stojí na uměle navršeném pahorku okrouhlého tvaru a má podobu osmibokého hranolu. Stavba je jednopatrová se základy z vápence. Při kapli byla postavena poustevna. Patřila k ní zahrada a dva kousky pole. Kolem roku 1782 ji opustil poslední poustevník a kaple byla zrušena. Od tohoto roku kaple chátrala a byla prodána v roce 1788 v dražbě jaroměřické vrchnosti za 12 zlatých. V této době byla již zcela zbořena. V dnešní podobě je zřícenina bez střechy, stropů i podlah. [5], [18] Zámek Lesonice Obec 7,5 km severozápadně od Moravských Budějovic. Lesonice, dříve Horní Lesonice, se poprvé připomínají roku 1190 v zakládací listině kláštera louckého. Dne 25. července 1775 vyvrcholilo na lesonickém panství nevolnické povstání, které bylo potlačeno přivolaným vojskem. Událost selských rebelií připomíná pamětní deska na budově zámku. Současný dvoukřídlý zámek byl postaven v letech 1830 1840. V budově zámku byla v roce 1890 založena obecní škola a v období let 1950 2003 bylo v zámku lesnické učiliště. [5] Zámek a kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nových Syrovicích Obec 5 km jihozápadně od Moravských Budějovic. K chráněným památkám patří zámek ze 17. stol., přestavěný v 18. a 19. století, anglický park s bránou z poloviny 19. století a kostel sv. Cyrila a Metoděje z konce 19. století. [5] Další památky a zajímavosti V obcích Moravskobudějovického mikroregionu nalezneme nespočet památek. Nejčastěji se v obcích nacházejí kostely, jako například kostel sv. Barbory 22

v Častohosticích, kostel sv. Prokopa v Domamili, kostel sv. Jakuba Staršího v obci Jakubov nebo kostel sv. Martina s kaplí sv. Kateřiny v Želetavě. Mezi zajímavosti v těchto obcích patří určitě i jejich sochařská výzdoba, kaple, kapličky, kříže nebo boží muka. Například sochy sv. Floriána a Panny Marie v Lesonicích nebo socha sv. Jana Křtitele v Želetavě. Kaple a kapličky nalezneme například v obcích Babice, Cidlina, Dědice, Kojatice či Zvěrkovice. Boží muka potom nalezneme téměř ve všech obcích mikroregionu. [8] 2.2.4 Kulturní a společenské akce v regionu Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského je jedinečný letní festival, který do zámecké zahrady v Jaroměřicích nad Rokytnou, do historického pivovaru v Dalešicích a na zámek do Valče u Hrotovic každoročně láká tisíce posluchačů. Festival zaštítěný jedním z nejúspěšnějších tenoristů své generace, Petrem Dvorským, se snaží navázat na někdejší hudební slávu Jaroměřic nad Rokytnou, který již v baroku založil rod Questenberků. Hlas jako hlavní dramaturgická koncepce umožňuje pořadatelům zvát na festival soubory rozličných žánrů, operou počínaje a crossoverovými projekty konče. Přesto zůstávají největší chloubou festivalu operní galakoncerty situované do jaroměřické zámecké zahrady, jejichž amfiteátr má kapacitu až tři tisíce diváků. K největším událostem v tomto směru patří vystoupení legendární španělské sopranistky Montserrat Caballé na festivalu v srpnu 2010 nebo galakoncert Dame Kiri Te Kanawy v roce 2012. Od roku 2003 jsou závěrečné galakoncerty festivalu neodmyslitelně spjaty s multimediálními projekty z dílny přední české ohňostrojové společnosti. Zasazení pyrotechnických efektů do architektury unikátního barokního komplexu a jeho zahrady je mimořádné a v České republice nemá svou originalitou obdoby. [19] Festival Proti Proudu Proti proudu je multi-kulturní festival pořádaný od roku 1997 občanským sdružením K4 v Moravských Budějovicích. Proti proudu je jedním z největších letních festivalů na Vysočině, každoročně se na něj sjíždí 2000 3500 návštěvníků. Vystupovala na něm 23

řada tuzemských i zahraničních hvězd a i několik stovek interpretů, se kterými se návštěvníci běžně nesetkají, například Kryštof, Skyline, Anna K, Wohnout, Rybičky 48 a mnoho dalších. Festival probíhá v unikátních prostorách letního kina a parků v centru města Moravských Budějovic, díky tomu se atmosféra zásadně odlišuje od uniformní koncepce loukových festivalů, jakých je ve festivalové, celorepublikové nabídce většina. [20] Festival se v letošním roce konat nebude. Důvodem je, že se dlouhodobě nedaří festival finančně zabezpečit a v posledních rocích se vystupňovala i únava pořadatelů. Není ale vyloučeno, že se festival někdy v budoucnu vrátí. [21] 2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady zahrnují dopravní infrastrukturu, ubytovací a stravovací zařízení a další infrastrukturu jako jsou obchody, sportoviště, informační centra apod. 2.3.1 Dopravní předpoklady Poloha Moravských Budějovic je zvláště významná pro silniční dopravu, která zajišťuje prostřednictvím silnice II. třídy postačující dostupnost bývalého okresního města Třebíče, které je vzdálené 23 km a Jemnice vzdálené 18 km. Silnice I. třídy spojující Znojmo s Jihlavou zajišťuje dobrou dostupnost krajského města, vzdáleného 40 km, s možností napojení na dálnici D1. Významný hraniční přechod Hatě/Kleinhaugsdorf z České republiky do Rakouska jižně od Znojma je vzdálen od Moravských Budějovic 40 km jihovýchodním směrem. Silnice III. tříd slouží jako spojnice jednotlivých obcí. Místní komunikace pak zajišťují přímou obsluhu jednotlivých objektů. [11] Železniční doprava není na tak vysoké úrovni jak doprava silniční, ba naopak za silniční dopravou velmi zaostává a je nevýznamná. Nejvýznamnější tratí celostátního významu je trať ve směru Okříšky Moravské Budějovice Znojmo. Další trať regionálního významu je trať ve směru Moravské Budějovice Jemnice. Provoz vlaků na této trati byl však k 31. 12. 2010 z ekonomických důvodů ukončen. Zvažuje se však obnovení jejího provozu. Veřejná autobusová doprava zajišťuje spojení mezi jednotlivými obcemi regionu, avšak se snižujícím se počtem spojů. [11] 24

2.3.2 Ubytovací zařízení Hotel Opera *** Nově zrekonstruovaný hotel se nachází ve městě Jaroměřice nad Rokytnou nedaleko barokního zámku. Kapacita hotelu je 108 pokojů, které jsou rozděleny do 37 jednolůžkových, dvoulůžkových a čtyřlůžkových pokojů a 1 apartmánu. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, televizí, sejfem, minibarem, připojením k internetu, telefonem apod. [22] Obrázek č. 5: Ubytování v hotelu Opera *** [zdroj: http://www.hotelopera.cz/fotogalerie] SPORTLAND Litohoř Sportovní areál SportLand se nachází v Litohoři vzdálené 2 km od města Moravské Budějovice. Celkový počet lůžek je 85, přičemž ubytování je zajištěno ve dvoulůžkových pokojích HOTELU*** Harley s Pub s možností přistýlky, penzionu SPORTLAND se sociálním zařízením na patře a možností přistýlky, třípokojových dřevěných srubech pro 6 osob. Každý srub má 2 ložnice, obývací a jídelní kout s lednicí a varnou konvicí, koupelnu, topení v každé místnosti. Parkování aut je zajištěno v oploceném areálu. V areálu se nachází restaurace pro 80-100 osob, pivnice s posezením pro 40-60 osob, 2 zastřešené pergoly pro 140 a 50 osob, 2 terasy pro 35 a 50 osob, 8 antukových tenisových kurtů s umělým automatickým zavlažováním (možnost tréninku s profesionálním trenérem), 2 fotbalové hřiště - zajistíme po domluvě s fotbalovým klubem, 2 beachvolleyballové kurty, minigolfové hřiště, 2x stolní fotbálek, lezecká stěna, ruské kuželky, venkovní stolní tenis, přírodní koupaliště, možnost zapůjčení horských kol, nafukovací vodní fotbal a paintballové hřiště. [23] 25

Hotel Stern *** Hotel Stern nabízí kvalitní ubytování v pokojích s televizí, wifi připojením a vlastní koupelnou s WC. K dispozici je bar, restaurace a pizzerie. Celková kapacita Hotelu Stern je 45 míst v 17 pokojích a 2 apartmánech. V létě je v provozu terasa. Před hotelem se nachází uzavřené parkoviště pro automobily i autobusy. Hotel se nachází v Moravských Budějovicích naproti benzinové pumpě, směrem na Jihlavu. [24] Hotel Turek Hotel se nachází v obci Želetava a nabízí ubytování v jednolůžkových až čtyřlůžkových pokojích. Je vhodný k pořádání rautů a kulturních akcí. Hostům je k dispozici bar a herna. [25] Penzion M Firma GATEX, provozující ubytovací a rekreační služby, nabízí ubytování v příjemném prostředí penzionu v Moravských Budějovicích. Ubytování je zajištěno ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Penzion M je situován poblíž centra. Velkou výhodou je vlastní uzavřené parkoviště, možnost nákupu v nedalekém supermarketu či návštěva blízké restaurace s bowlingem. [26] Pacherův Mlýn Pacherův Mlýn se nachází v Želetavě, 14 km od Moravských Budějovic na hlavním tahu Jihlava Znojmo. Penzion má k dispozici 14 dvou- až čtyřlůžkových pokojů s možností dalších přistýlek. Ke každému pokoji patří vlastní sociální zařízení. Hosté mají k dispozici velkou jídelnu s barem. Je možné si objednat polopenzi, plnou penzi nebo pouze snídani. Pacherův mlýn nabízí mimo jiné i pořádní rautů, svatebních hostin, firemních akcí a jiných společenských událostí. [27] Penzion a restaurace u Tesařů Penzion leží v obci Nové Syrovice vzdálené 5 km od Moravských Budějovic. Ubytovat se je možné v nekuřáckých pokojích, které jsou vybavené vlastním sociálním zařízením, kvalitními matracemi a lůžkovinami, minibarem, sejfem, TV, WIFI připojením, fénem apod. V každém pokoji je možnost přitopit si elektrickým topením. V penzion je k dispozici krytý bazén, sauna a půjčovna sportovních potřeb. V přízemí penzionu se nachází nekuřácká restaurace, pivnice s odděleným salonkem a terasa. [28] 26

Penzion Venuše Penzion nabízí ubytování v klidném prostředí v samém centru Moravských Budějovic. K dispozici má jednolůžkové až čtyřlůžkové pokoje vybavené koupelnou, TV, domácím telefonem a rádiobudíkem. Penzion také nabízí služby jako roomservice, zapůjčení vysoušeče vlasů, žehličky nebo postýlky pro malé dítě. [29] Obrázek č. 6: Ubytování v Penzionu Venuše [zdroj: http://www.venusemb.cz/] Turistická ubytovna Jaroměřice nad Rokytnou Ubytovna se nachází v nově zrekonstruovaném areálu firmy SVAMAB, s. r. o. K dispozici jsou celkem čtyři pokoje a jeden apartmán s vlastním sociálním zařízením a společnou kuchyňkou. Dva pokoje jsou třílůžkové a dvoulůžkové. Apartmán je třílůžkový s možností přistýlky. Parkování je zajištěno v uzavřeném objektu areálu. [30] Ubytování v soukromí Ubytovací kapacita se nachází v nově zrekonstruované krásné vile pouze 5 minut od zámku uprostřed zeleně. K dispozici je dvoulůžkový pokoj s možností přistýlky pro 2 osoby, se samostatnou koupelnou a toaletou společnou pro dva pokoje. Pokoj má vlastní lodžii s výhledem do zahrady. Dále nabízí další pokoj pro 2-4 osoby, příslušenství tvoří koupelna s kuchyňkou, toaleta společná pro dva pokoje. [31] 2.3.3 Stravovací zařízení Kvalita a rozsah stravovacích služeb v tomto regionu jsou na dobré úrovni. Nabídka stravování ve městech Moravské Budějovice a Jaroměřice nad Rokytnou je velmi pestrá. Turisté mohou využít služeb restaurací, pizzerií, kaváren, cukráren, barů 27

a nejrůznějších hospůdek. V okolních obcích také nalezneme stravovací zařízení, pochopitelně ale v menším rozsahu než ve městech. 2.3.4 Další realizační předpoklady Do skupiny těchto předpokladů patří materiálně - technická základna, která slouží k uspokojení dalších potřeb a požadavků turistů. Zahrnují možnosti kulturního a společenského vyžití, sportovních aktivit, získávání informací o regionu apod. Moravské Budějovice a okolí nabízí mnoho příležitostí pro cyklisty a pěší. V regionu nalezneme řadu upravovaných cyklostezek, z nichž nejvýznamnější je cyklotrasa Jihlava Třebíč Raabs, která spojuje kraj Vysočina s Rakouskem. Na území se nachází několik značených turistických tras a naučných stezek. Pro příznivce sportovních aktivit jsou v regionu k dispozici nejrůznější sportoviště jako například tenisové kurty, fotbalové hřiště, městská koupaliště, minigolf a další. V zimní sezoně mají turisté možnost navštívit zimní stadion. Obrázek č. 7: Městské koupaliště Moravské Budějovice [zdroj: http://www.koupalistemb.cz/] Jsou zde zastoupena i zařízení pro kulturní a společenské vyžití. V Moravských Budějovicích mají turisté možnost navštívit divadelní představení v Městském kulturním středisku BESEDA, v letní sezoně pak letní kino. Informovanost turistů zajišťují informační centra v Moravských Budějovicích a Jaroměřicích nad Rokytnou, kde mohou turisté najít informace o dění ve městech a v mikroregionu [33] 28

3. Metoda výzkumu Statistická práce se dělí do několika etap. Jedná se o etapu statistického zjišťování (šetření), statistického zpracování získaných údajů (dat) a v neposlední řadě o etapu statistického vyhodnocování (analýze), přičemž nejdůležitější je fáze třetí analytická, ve které probíhá rozbor statistických údajů pomocí vhodných metod. Ten je předpokladem k její úspěšnosti, aby byly předchozí etapy provedeny správně. [38] 3.1 Statistické zjišťování Prostřednictví statistického zjišťování získáváme statistické údaje, kterými jsou číselné nebo slovní obměny sledovaných statistických znaků. Nejprve je třeba určit, kdo, kdy a jakým způsobem bude zjišťování provádět. Existují dva druhy zjišťovaných údajů. Ty, které získáváme za určitý časový interval a ty, které se zjišťují k určitému okamžiku. Statistické údaje lze zjišťovat několika způsoby, přičemž nejčastějšími jsou přímé dotazování a dotaz. Prvním způsobem přímo pozorujeme statistické jednotky a zjišťované hodnoty znaku prostřednictvím sčítání, měření, vážení apod. V případě druhého způsobu zjišťování údajů dotazováním lze použít metodu expediční, kdy existují sčítací komisaři či tazatelé nebo metodu korespondenční, kdy zpravodajská jednotka sama sdělí požadované údaje na předem připravených formulářích. Stále častější používanou metodou, především v marketingových výzkumech, je telefonické dotazování. Výsledkem šetření, za použití kterékoli metody, množství údajů, které je třeba určitým způsobem utřídit a shrnout. Tříděním se rozumí rozdělení jednotek souboru do skupin tak, aby vynikly charakteristické vlastnosti zkoumaných jevů. Provádíme-li třídění podle jednoho statistického znaku (vlastnosti), jedná se o třídění jednostupňové. O vícestupňovém třídění hovoříme tehdy, provádíme-li ho podle více statistických znaků. Zpracování statistických informací by mělo být vždy započato kontrolou. [38] 29

3.2 Použitá metoda Pro účely tohoto výzkumu byla vybrána metoda osobního dotazování za pomoci Dotazníku pro návštěvníky regionu. Dotazování probíhalo v letních měsících roku 2013 v Moravských Budějovicích a okolí. Veškeré odpovědi byly anonymní a respondenti byli vybíráni náhodně. Respondenti o své osobě uvedli pouze informace o místě bydliště, věku, vzdělání a pohlaví. V rámci výzkumu se podařilo oslovit celkem 110 respondentů. Dotazník obsahuje 22 otázek, převážně uzavřených, které se zabývají problematikou hodnocení rozsahu a kvality nabízených služeb, infrastrukturou a péčí o rozvoj cestovního ruchu v regionu. Část dotazníků také řeší, jaké ubytování, stravování, dopravu turista zvolil, jaký byl hlavní důvod jeho návštěvy dané lokality a zda má v plánu se ještě někdy vrátit na místo dotazování. 3.3 Grafické zpracování Důležitou formou zobrazování statistických údajů je grafické znázornění. Tento způsob zobrazování dává rychlou a přehlednou představu o tendencích a charakteristických rysech analyzovaných jevů. Grafy jsou také prostředkem statistických výsledků a lze je rozdělit do několika skupin, jako jsou grafy spojnicové, sloupcové, výsečové, bodové a krabičkové. [38] 3.4 Kontingenční tabulky Kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným. Analýza kontingenční tabulky je založena na tom, že pro každé políčko tabulky lze stanovit četnost, která by zde byla v případě, že znaky A, B by byly nezávislé. Tuto četnost nazveme četností vypočtenou. Z povahy této četnosti vyplívá, že závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. Čtvercová kontingence χ2 měří tuto rozdílnost souhrnně za celou tabulku a koeficient kontingence nabývá hodnot od nuly 30

do jedné. Hodnota nula signalizuje nezávislost znaků A, B a hodnoty blížící se k 1 signalizují velmi velkou závislost. Hlavním cílem této práce je analyzovat závislost mezi délkou pobytu respondentů v regionu a dalších zjišťovaných aspektech pomocí Personova a Cramérova koeficientu kontingence. [42] Pearsonův koeficient P 2 2 n Cramérův koeficient C 2 n min{( r 1),( s 1)} 4. SWOT analýza SWOT analýza sloučí k určení silných stránek (Strengths), slabých stránek (Weakness), příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), které se váží k jakémukoli projektu, zejména podnikatelského charakteru. Často se užívá ve strategickém marketingu, je to nejjednodušší metoda komplexního hodnocení fungování firmy. Metoda sestává z třídění a evaluace jednotlivých činitelů, které jsou rozděleny do 4 výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. [34] Obrázek č. 8: SWOT analýza [zdroj: http://www.sunmarketing.cz/nastroje/slovnik/swot-analyza] 31

PRAKTICKÁ ČÁST 5. Zpracování dotazníkového šetření Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo analyzovat profil návštěvníka Moravských Budějovic a okolí. Práce je především zaměřena na závislost jednodenních a vícedenních návštěv na nejrůznějších aspektech. Pomocí údajů z dotazníků, celkového charakteru zvoleného regionu, kterým se zabývá teoretická část této práce, a informací obsažených ve SWOT analýze, budou zpracována doporučení a návrhy, jak může vybraná oblast vylepšit podmínky ke zvýšení počtu vícedenních návštěv. K vyhodnocení budou použity vhodné statistické metody. Vyhodnocení bude zpracováno graficky a pomocí kontingenčních tabulek, které budou doplněny Pearsonovým a Cramérových koeficientem kontingence vyjadřujícím závislost délky návštěv a ostatních otázek. 5.1 Grafické znázornění Dotazníkové šetření obsahuje celkem 22 otázek, z nichž některé zahrnují ještě další podotázky. Otázky jsou jednotlivě rozebrané. K přehlednému zpracování odpovědí z celkem 110 dotazníků jsem použila grafy sloupcové a výsečové. Otázka č. 1: Pocházíte z České republiky? První otázka se týká informace, odkud dotazovaní pochází. Jedná se tedy o rozdělení turistů na domácí a zahraniční. Otázka nabízí pouze dvě možnosti ano a ne, na které mohli respondenti odpovědět. Většina dotazovaných pochází z našeho státu. Z celkového počtu se jedná o 85 % respondentů. Zahraniční návštěvníci pak měli doplnit stát, ze kterého přicestovali. Nejvíce z nich přicestovalo ze Slovenska, dále pak z Polska, Rakouska, Anglie a Francie. 32

Otázka č. 2: Která místa v České republice jste již při nynějším pobytu navštívil/a nebo hodláte navštívit? Druhá otázka byla určena pouze pro zahraniční návštěvníky. V této otázce měli respondenti vypsat místa, která by chtěli během pobytu navštívit nebo je již navštívili. Nejčastěji zmiňovanými městy byla především ta, která se nachází v blízkosti Moravských Budějovic. Všichni zahraničních turistů již navštívili nebo se chystali navštívit Třebíč. Ti co přijeli za památkami UNESCO, vypsali i města Telč a Žďár nad Sázavou. Někteří zvolili výlety pár kilometrů od místa dotazování, jako Znojmo, Vranov, Bítov. A v neposlední řadě byla samozřejmě zmíněna města Praha a Český Krumlov. Otázka č. 3: Z kterého města či obce pocházíte? Cílem u otázky číslo 3 bylo zjistit, ze kterého města či obce pochází domácí turisté. Respondenti uváděli města, okresy a PSČ. Vzhledem k množství jednotlivých měst a obcí, jsem je převedla do příslušných krajů. Z grafu č. 1 tedy vyplývá, že nejvíce dotazovaných pochází právě z kraje Vysočina, dále potom z kraje Jihomoravského a Středočeského. Graf č. 1: Ze kterého kraje pocházíte? [zdroj: vlastní zpracování] 33

Otázka č. 4: Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od místa dotazování? Tato otázka byla směřována pouze opět na tuzemské turisty. Vzhledem k výsledkům u otázky č. 3 je zajímavé, že bydliště většiny respondentů leží dál než 100 kilometrů od místa dotazování. Z grafu č. 2 je tedy zřejmé, že 59 % dotazovaných pochází z měst či obcí vzdálených nad 100 kilometrů od místa dotazování. Ve vzdálenosti od 51 do 100 kilometrů žije pouhých 9 % návštěvníků. Počet respondentů, kteří žijí 21 až 50 kilometrů je 14 % a 19 % dotazovaných bydlí do 20 kilometrů od tohoto místa. Graf č. 2: Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa? [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 5: Jak jste sem přicestovali? (pouze 1 převažující způsob) Počínaje touto otázkou jsou dotazy směřovány na všechny respondenty. Otázka č. 5 se zabývá tím, jakým dopravním prostředkem přicestovali turisté do tohoto místa. Na výběr bylo ze 7 možností, přičemž měli zvolit pouze jeden převažující způsob dopravy. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že preferují dopravu autem, kterým přijelo více než 60 % návštěvníků. Jako další dopravní prostředek zvolili respondenti vlak, který využilo 14 %. Autobusem přijelo pouhých 11 % turistů. Z toho 8 % linkovým a 3 % autokarem se zájezdem. Šetrnou formu dopravy, tedy cyklistiku a pěší turistiku, si vybralo 10 % dotazovaných. A jako poslední možností bylo zvolit jiný dopravní prostředek, čímž bylo letadlo, kterým přicestovali někteří ze zahraničních návštěvníků. 34

Graf č. 3: Jak jste sem přicestovali? [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 6: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? Jedná se o otázku, na které stojí celá další část vyhodnocení dotazníkového šetření. V této otázce jsem zjišťovala, jak dlouho turisté setrvávají v místě dotazování. To znamená, zda jsou zde jen na jednodenním výletě či vícedenním pobytu. Z grafu č. 4 vyplývá, že nejvíce respondentů navštíví tento region pouze na jeden den. Jedná se o více než 60 % dotazovaných. Návštěvu na 1 2 noclehy podniklo do tohoto místa 20 % turistů. Pobyt na 3 7 nocí zvolilo 13 % a pobyt delší než týden si vybralo pouhých 5 % návštěvníků. Je zřejmé, že je zde prostor ke zlepšení či rozšíření nabídky ubytovacích kapacit, které by přilákaly turisty na vícedenní pobyty. Graf č. 4: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? [zdroj: vlastní zpracování] 35

Otázka č. 7: Navštívil(a) jste někdy tento region? Dotazovaní měli za úkol odpovědět, jestli tento region již někdy navštívili. Pokud ano měli 2 možnosti, ze kterých měli vybrat kolikrát. Dotazovaných, kteří tento region ještě nenavštívili bylo nejvíce. Tuto možnost si vybralo 43 % z celkového počtu. Respondentů, kteří toto místo již navštívili 1 až 3 krát bylo 33 %. Nejméně pak bylo turistů, kteří zde byli už vícekrát, a to 25 % Graf č. 5: Navštívil(a) jste někdy tento region? [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 8: S kým jste sem přijel(a)? Otázka č. 8 zjišťuje, s kým respondent přicestoval. Na výběr bylo ze čtyř možností. Z grafu č. 6 vyplývá, že více než 60 % turistů přijelo společně se svým partnerem či s přáteli a známými. Dotazovaných, kteří na svoje cesty vzali i své rodiny bylo celkem 23 %. Z toho 7 % mělo s sebou děti školního věku a 16 % děti věku předškolního. Respondentů, kteří cestovali sami bylo 14 %. 36

Graf č. 6: S kým jste sem přijel(a)? [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 9: Kde jste zde ubytován(a)? Tato otázka se zaměřuje především na osoby, které jsou zde ubytované, ale odpovídat měli všichni dotazovaní. Jedná se o výběr ubytovacího zařízení, kde turisté setrvávají během svého pobytu v tomto regionu. Graf č. 7 znázorňuje, že 63 % respondentů zde není ubytováno, což je zřejmé už z grafu č. 4. Největší část turistů zvolila ubytování v tří a vícehvězdičkovém hotelu nebo v penzionu. Celkem je jich 20 %. Dotazovaných, kteří přijeli na vlastní chatu nebo na návštěvu a přenocovali u příbuzných či známých bylo 7 %. Ostatní si vybrali nocleh v kempech, jiných hromadných ubytovací zařízeních či v pronajatých apartmánech, chatách nebo chalupách. Graf č. 7: Kde jste zde ubytován(a)? [zdroj: vlastní zpracování] 37

Otázka č. 10: Stravujete se zde v restauračních zařízeních? V grafu č. 8 je znázorněno, zda se turisté v tomto regionu stravují v restaračních zařízeních. Je zřejmé, že co se týče stravování jsou počty odpovědí téměř vyrovnané. Nejnižší počet respondentů, tedy 26 %, se v restauracích stravuje téměř vždy. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že restaurační zařízení využívají jen částečně, jejich počet je 39 %. Poslední skupinou s počtem 35 % jsou ti, kteří se v pohostinstvích nestravují téměř nikdy nebo vůbec. Nastává zde otázka, jak zkvalitnit nabídku a respondenty nalákat do stravovacích zařízení. Graf č. 8: Stravujete se zde v restauračních zařízeních? [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 11: Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: Dotazovaní měli v této otázce uvést, jaký byl hlavní důvod jejich návštěvy tohoto místa. Téměř polovina respondentů přijela za poznáním, celkově 47 %. Druhým nejčastějším důvodem byla uvedena relaxace, kvůli které přicestovalo 17 % turistů. Na návštěvu příbuzných nebo známých do těchto míst dorazilo 15 % dotazovaných. Turistiku a sport jako důvod návštěvy uvedlo 8 %, stejně jako zábavu. Na nákupy přijela 2 % a kvůli práci 1 %. Projíždějících turistů bylo také pouhé 1 %. 38

Graf č. 9: Převažujícím důvodem Vaší návštěvy je: [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 12: Které aktivity v regionu jsou pro Vás nejlákavější? Zde měli respondenti za úkol zvolit, které aktivity jim přijdou v tomto regionu nejlákavější. Každý měl uvést minimálně jednu odpověď, mohl jich ale zvolit i více, maximálně však tři. V grafu č. 10 je vyobrazeno kolik osob si zvolilo určitou aktivitu. Jako nejoblíbenější aktivitu si 67 turistů zvolilo poznávací turistiku. Následující aktivitou jsou kulturní akce pořádané v tomto regionu, které jsou lákavé pro 28 turistů. Ikdyž se v této lokalitě nenachází žádné významné poutní místní, celkem 24 respondentů si vybralo církevní turistiku. Ve městech Moravské Budějovice a Jaroměřice nad Rokytnou se nachází koupaliště, která přilákala 18 dotazovaných. Pěší turistika a cykloturistika získaly celkem 30 hlasů. Za dalšími aktivitami dorazilo do těchto míst také 18 návštěvníků, z čehož 10 osob přijelo za zábavou. 39

Graf č. 10: Které aktivity jsou pro Vás nejlákavější? [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 13: Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? U této otázky se měli dotazovaní vyjádřit, zda mají v plánu se do této lokality někdy vrátit. O další návštěvě v brzké době uvažuje čtvrtina respondentů. Nejvíce turistů odpovědělo, že by tento region znovu navštívili, ale až někdy později. Pouhých 8 % dotazovaných uvedlo, že se do tohoto místa nechystají znovu přijet a zbývajích 17 % nedokázala říci jestli ano či ne. Graf č. 11: Uvažujete o opakované návštěvě regionu? [zdroj: vlastní zpracování] 40

Otázka č. 14: Jak celkově hodnotíte následující poskytované služby? Ubytovací služby Ze strany ubytovaných návštěvníků bylo z velké části hodnocení kladné. Celkem 21 % bylo zcela spokojeno s poskytovanými ubytovacími službami, 42 % ohodnotilo tyto služby, jako postačují a uspokojivé. Pouze 4 % tázaných uvedlo, že byli nespokojeni a zbylá část respondentů neuměla vyjádřit svůj názor, protože zde ubytovaní nikdy nebyli. Graf č. 12: Ubytovací služby [zdroj: vlastní zpracování] Stravovací služby Téměř 70 % turistů ohodnotilo stravování v regionu kladně. Nespokojených návštěvníků s úrovní těchto služeb byla jen mizivá část, celkem 3 %. Posoudit kvalitu pohostinství v této lokalitě nedokázalo posoudit celkem 28 %. Služby pro motoristy Problematiku služeb pro motoristy zhodnotilo jako velmi dobrou 11 % návštěvníků. Převážně odpovídali turisté, že jsou s těmito službami spíše spokojeni, jejich celkový počet je 47 %. Dotazovaných, kteří nejsou s nabídkou pro motoristy spokojeni, je 25 %, z toho 5 % odpovědělo, že je na velmi špatné úrovni. Respondentů, kteří zvolili možnost neumím posoudit, je 17 %. 41

Služby pro cykloturisty Celkem 40 % dotazovaný nedokázalo posoudit úroveň nabízených služeb pro cykloturisty. Kladně hodnotících turistů bylo 54 %, z toho téměř 20 % nemělo žádné výhrady a bylo zcela spokojeno. Spíše negativně klasifikovalo tyto služby pouze 5 %. Služby pro lyžaře Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetření probíhalo v letních měsících, výsledek ve své podstatě nemá žádnou statisticky vypovídající hodnotu. Celkem 63 % dotazovaných odpovědělo, že tuto otázku neumí posoudit. Ze zbytku odpovědí vyplývá, že v tomto směru je na tom region se službami pro lyžaře spíše špatně. Tato lokalita se nachází v místě, které samo o sobě nenabízí vhodné podmínky pro tento sport. Úroveň personálu ve službách cestovního ruchu Personál ve službách získal chvályhodné ohodnocení. Převážná většina dotazovaných byla spokojena s jeho úrovní. Nikdo nebyl zcela nespokojen a turistů, kteří svůj názor nevyjádřili, bylo jen 12 %. Graf č. 13: Úroveň personálu ve službách [zdroj: vlastní zpracování] 42

Péče o čistotu a pořádek S udržováním čistoty a pořádku v místě dotazování byli turisté převážně spokojeni, jejich celkový počet je 83 %. Spíše nebo velmi špatně ohodnotilo tuto péči 16 % respondentů. Pouze 2 % návštěvníků neumělo vyjádřit svůj názor k této problematice. Cenová úroveň služeb Cenová úroveň služeb v tomto regionu byla 53 % respondentů hodnocena spíše dobře. Spokojených turistů bylo 29 %, kteří ceny klasifikovali možností velmi dobře. Částečně nespokojených, kteří zvolili spíše špatně bylo 15 %. A mizivé procento návštěvníků nevědělo, jak má ohodnotit ceny v této oblasti. Graf č. 14: Cenová úroveň služeb [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 15: Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost regionu? Rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit Více než polovina turistů hodnotila rozsah a dostupnost ubytování kladně, jejich celkový počet je 54 %, z toho 6 % bylo plně spokojeno. Celkem 13 % respondentů mělo výhrady k rozsahu ubytovacích kapacit a mizivé 1 % nebylo vůbec spokojeno. Dotazovaných, kteří neohodnotili tento aspekt, bylo 33 %. 43

Rozsah a dostupnost stravovacích kapacit Převážná většina odpovědí prokázala, že rozsah a dostupnost stravovacích zařízení je na dobré úrovni. Velmi dobře ohodnotilo tyto služby 23 % respondentů, spíše dobře pak 45 %. Pouze 4 % dotazovaných odpovědělo, že bylo spíše nespokojeno s rozsahem nabídky stravování. Nehodnotilo celkem 28 % turistů. Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura regionu byla ohodnocena jako dobrá až velmi dobrá, ačkoliv 24 % respondentů bylo nespokojených, z toho 6 % klasifikovalo infrastrukturu jako velmi špatnou. Dotazovaných, kteří neposoudili dopravní vybavenost, bylo 17 %. Graf č. 15: Dopravní infrastruktura [zdroj: vlastní zpracování] Dostupnost regionu hromadnou dopravou Vzhledem k tomu, že většina turistů využila jako způsob dopravy automobil, nevyjádřila svůj názor téměř polovina respondentů, celkem 46 %. Celkové hodnocení bylo spíše negativní, celkem 28 % hodnotilo dostupnost hromadnou dopravou jako spíše špatnou a 20 % jako velmi špatnou. Kladně se k této problematice vyjádřilo pouze 5 % dotazovaných. 44

Vybavení pro sportovní aktivity V otázce týkající se infrastruktury pro sportovní aktivity získal tento region převážně kladné hodnocení. Celkem 19 % dotazovaných nemá žádné výhrady ke sportovnímu vybavení v regionu a jsou s ním zcela spokojeni. Jako spíše dobrou ohodnotilo vybavenost 35 % respondentů. Zcela nespokojený nebyl nikdo, pouze 5 % klasifikovalo tuto možnost jako spíše špatnou. Turistů, kteří toto vybavení zřejmě nevyužili a tudíž ho neumí posoudit bylo celkem 40 %. Nákupní možnosti Spokojenost s nákupními možnostmi v regionu vyslovilo více než 60 % návštěvníků. Respondentů, kterým tato infrastruktura nedostačovala, bylo celkem 27 %. Zbývajících 10 % dotazovaných se nedokázalo vyjádřit k této problematice. Graf č. 16: Nákupní možnosti [zdroj: vlastní zpracování] Příležitosti pro zábavu a společenské vyžití Polovina respondentů ohodnotila poskytované možnosti pro zábavní a společenské vyžití pozitivně. Celkový počet spokojených a turistů, kteří zvolili možnost spíše dobře je 51 %. Spíše špatně zvolilo 17 % dotazovaných a zcela nespokojených bylo 5%. Respondentů, kteří zřejmě žádnou možnost zábavy nebo společenské vyžití nevyužili, tudíž neuměli posoudit, bylo celkem 27 %. 45

Vybavenost regionu atrakcemi pro děti Atrakce pro děti hodnotilo celkem 65 % oslovených, z nichž většina byla s vybavením pro malé návštěvníky spokojena. Celkem 9 % dotazovaných nemělo naprosto žádné výhrady a 45 % turistů uvedlo, že je tato vybavenost spíše dobrá. Respondentů, kteří klasifikovali atrakce pro děti jako spíše špatné, bylo 11 %. Otázka č. 16: Jak hodnotíte péči o rozvoj cest. ruchu v následujících oblastech? Poskytování informací o regionu Převážná část dotazovaných byla spokojena s poskytováním informací o regionu. Možnost velmi dobře zvolilo 21 % a spíše dobře potom 40 % respondentů. Negativních ohlasů bylo pouze 6 % a turistů, kteří neuměli vyjádřit svůj názor, bylo 33 %. Místní orientační značení Téměř 60 % respondentů vnímá značení jako dobré, z toho 12 % zvolilo velmi dobře a 46 % spíše dobře. Celkem 20 % dotazovaných vyjádřilo určité nespokojení a 5 % turistů bylo výhradně nespokojeno. Oslovených, kteří nedokázali posoudit tuto problematiku, bylo 17 %. Péče o památky a turistické atraktivity Výsledné součty odpovědí naznačují, že péče o památky a atraktivity v tomto regionu jsou na dobré úrovni. Celkem 21 % turistů bylo plně spokojeno a 44 % hodnotilo péči jako spíše dobrou. Negativních ohlasů bylo 7 %. Respondentů nehodnotících tuto otázku bylo 28 %. Péče o životní prostředí Hodnocení péče o životní prostředí bylo velice rozmanité. Více než polovina návštěvníků byla spokojena s jeho udržováním, z toho 25 % hodnotilo péči jako velmi 46

dobrou. Spíše nespokojených turistů bylo 24 % a výhradně nespokojených 5 %. Posoudit životní prostředí v regionu nedokázalo 14 % dotazovaných. Graf č. 17: Péče o životní prostředí [zdroj: vlastní zpracování] Péče o bezpečnost návštěvníků Celkem 22 % oslovených vyjádřilo, že péči o bezpečnost vnímá jako velmi dobrou. Turistů, kteří zvolili možnost spíše dobře bylo 42 %. Nespokojených dotazovaných bylo celkem 7 %, přičemž ani jeden nebyl zcela nespokojen. Svůj názor k tomuto problému nevyjádřilo 29 % návštěvníků. Nabídka programů pro volný čas Čtvrtina respondentů se k nabídce programů pro volný čas neuměla vyjádřit. Velmi špatné hodnocení volnočasovým aktivitám udělilo 5 % dotazovaných. Možnost spíše špatně zvolilo 17 % oslovených. Zbývající část turistů bylo spokojeno, z nichž 8 % nemělo vůbec žádné výhrady k poskytovaným službám tohoto typu. Drobný prodej U otázky týkající se drobného prodeje v regionu bylo nespokojených pouze 11 % z celkového počtu respondentů. Posoudit tento problém nedokázalo celkem 13 %. Zbylé tři čtvrtiny turistů byly spokojeny. 47

Přátelskost místních lidí k návštěvníkům Obyvatelé tohoto regionu a jejich vztah k turistům byl hodnocen převážně pozitivně. Celkem 84 % návštěvníků označilo přátelskost místních lidí jako velmi dobrou nebo spíše dobrou. S tímto výsledkem nesouhlasilo 15 %, z čehož jen 2 % byla velmi nespokojených. Toto kritérium klasifikovali téměř všichni dotazovaní, kromě 2 %. Graf č. 18: Přátelskost místních lidí [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 17: Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí? Tato otázka byla otevřená, to znamená, že turisté mohli vyjádřit, co jim v tomto regionu schází nebo vadí. Vzhledem k tomu, že vyplnění bylo dobrovolné, zůstávala tato kolonka povětšinou prázdná. Z odpovědí se nejvíce objevovali negativní ohlasy na kvalitu pozemních komunikací, které jsou v některých místech kraje Vysočina opravdu v havarijním stavu. V několika případech se objevil názor, ve kterém se turisté vyjádřili, že by ocenili možnost půjčení kol. Další upomínky se týkali převážně toho, že chybí například kavárna nebo veřejné záchody. Otázka č. 18: Využil(a) jste některé informace z následujících zdrojů? Informace o lokalitě získali návštěvníci nejrůznějšími způsoby. Nejvíce využívaným zdrojem informací byl internet, který využilo celkem 66 % dotazovaných, z toho 22 % pouze částečně. Dalším pomocníkem při získávání informací byla turistická informační 48

centra, jejichž služby využilo 55 % turistů, z toho 22 % se o lokalitě dozvědělo právě díky těmto turistickým zařízením. Naopak k nejméně označovaným zdrojem patřila média, která využila pouze 19 % respondentů. Turistická informační centra Graf č. 19: Turistická informační centra [zdroj: vlastní zpracování] Internet Graf č. 20: Internet [zdroj: vlastní zpracování] 49

Média (články v tisku, rozhlas, televize) Graf č. 21: Média (články v tisku, rozhlas, televize) [zdroj: vlastní zpracování] Otázka č. 19: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt? V otázce č. 19 jsem se snažila zjistit, jak moc zde lidé utrácejí. Respondenti měli uvést, kolik v průměru činí jejich útrata na osobu a den. Nejčastější uváděná částka byla v rozmezí od 200 do 500 Kč. Tuto možnost si vybralo 38 % dotazovaných. Téměř 30 % respondentů uvedlo, že v průměru utratí od 500 do 1 tisíce Kč. Možnost do 200 Kč si vybralo 17 % a od 1 tisíce do 2 tisíc Kč uvedlo celkem 15 % osob. Pouze 1 % návštěvníků utratilo v tomto regionu více než 2 tisíce Kč. Graf č. 22: Průměr Kč na den [zdroj: vlastní zpracování] 50