Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2010 Bc. Zuzana Kůdelová

Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2010 Bc. Zuzana Kůdelová

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce Zhodnocení změny skladového informačního a řídícího systému v ČSAD Hodonín a.s. Vypracovala: Bc. Zuzana Kůdelová Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Petr Pernica, CSc.

P r o h l á š e n í Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Zhodnocení změny skladového informačního a řídícího systému v ČSAD Hodonín a.s. jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 2. června 2010 Podpis

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala Ing. Františku Kynclovi PhD. za možnost zpracovávat tuto diplomovou práci ve spolupráci se společností ČSAD Hodonín a.s. Především děkuji Jaromíru Linhartovi za poskytnutí cenných informací o společnosti, které mi posloužily jako podklad pro mou práci a Ing. Josefu Černému ze společnosti ICZ a.s., který mi pomohl lépe proniknout do problematiky Warehouse Management System. Velice si také vážím cenných rad a připomínek, nejvíce však času, který mi věnoval vedoucí mé diplomové práce pan prof. Ing. Petr Pernica, CSc.

Obsah: Úvod... 3 1 Logistika versus Supply Chain Management... 4 1.1 Logistika... 4 1.2 Supply Chain Management... 5 2 Outsourcing... 5 2.1 Outsourcing logistiky v České republice... 5 3 Poskytovatelé logistických služeb... 6 3.1 Poskytovatelé pracující na úrovni 3PL... 8 3.2 Poskytovatelé pracující na úrovni 4PL... 8 3.3 Poskytovatelé pracující na úrovni 5PL... 9 3.4 Informační kompetence poskytovatelů logistických služeb... 9 3.5 Poskytovatelé s převažujícím podílem skladových služeb... 10 4 Skladový informační a řídící systém... 12 4.1 Možnosti a formy integrace WMS... 13 4.1.1 Vertikální integrace... 13 4.1.2 Horizontální integrace... 13 4.2 Moderní technologie využitelné ve spojitosti s WMS... 14 4.2.1 Mobilní terminály... 14 4.2.2 Technologie pick-by-voice... 15 4.2.3 Technologie RFID... 16 4.3 Spolupráce WMS s dalšími aplikacemi... 17 4.4 Efekty plynoucí z implementace WMS... 18 4.5 WMS nebo člověk... 19 5 Stručná charakteristika společnosti ČSAD Hodonín a.s... 20 5.1 Vize společnosti ČSAD Hodonín a.s... 23 5.2 Sklady provozované ČSAD Hodonín a.s... 23 5.2.1 Sklad Brno - Šlapanice... 25 5.3 Současní zákazníci společnosti ČSAD Hodonín a.s... 25 5.3.1 Diversey Česká republika, s.r.o... 26 5.3.2 HARTMANN RICO a.s... 26 6 Skladový informační a řídící systém ve společnosti ČSAD Hodonín a.s... 27 6.1 Požadavky společnosti ČSAD Hodonín a.s. na WMS... 28 6.2 Typy hmotných toků... 30 1

7 Popis skladového informačního a řídícího systému ve společnosti ČSAD Hodonín a.s.. 31 7.1 Společnost ICZ a.s... 31 7.2 Společnost CID International, a.s.... 31 7.3 Správa kmenových dat... 32 7.3.1 Katalog obchodních partnerů... 33 7.3.2 Katalog skladových lokací... 33 7.3.3 Katalog zboží... 34 7.3.4 Katalog Služby přidávající hodnotu... 35 7.3.5 Přehled dalších datových objektů... 35 7.4 Přehled skladových procesů řízených skladovým informačním a řídícím systémem... 38 7.4.1 Příjem zboží... 38 7.4.2 Zaskladnění přijatého zboží... 40 7.4.3 Výdej zboží... 41 7.4.4 Vyskladnění a vychystání dodávky... 42 7.4.5 Kontrola a expedice zboží... 44 7.4.6 Přesun zboží... 45 7.4.7 Inventarizace... 46 7.4.8 Služby přidávající hodnotu zboží... 46 7.4.9 Evidence výkonů... 47 7.4.10 Evidence skladu... 47 7.4.11 Tiskové sestavy... 48 7.4.12 Vnější rozhraní... 48 8 Rozdíly skladových systémů OSIRIS a LOGI v ČSAD Hodonín a.s.... 49 9 Výběr dodavatele skladového informačního a řídícího systému... 50 9.1 Příprava na výběrové řízení z pohledu zadavatele... 50 9.2 Sestavení projektového týmu... 52 9.3 Průběh výběrového řízení a následné implementace systému... 53 9.4 Kritéria pro výběr skladového informačního a řídícího systému... 55 9.4.1 Základní údaje o dodavateli skladového systému... 56 9.4.2 Technologická kritéria... 57 9.4.3 Funkcionality systému... 58 9.4.4 Adaptabilita systému... 66 10 Zhodnocení změny WMS ve společnosti ČSAD Hodonín a.s... 66 Závěr... 68 Zdroje... 69 2

Úvod V době, kdy skoro každý podnik nějak ovlivnila hospodářská a finanční krize, nevyjímaje ani poskytovatele logistických služeb, se mnohé firmy musely důrazně zamyslet nad obranou proti takovýmto neočekávaným vlivům ekonomiky. Většina z nich našla jediné řešení, úsporu nákladů. Tento přístup firmám možná krátkodobě pomůže, ovšem je třeba hledat daleko strategičtější řešení, které budou více zaměřené do budoucna. Nadto v posledních letech dramaticky vzrostla konkurence na trhu poskytování logistických služeb. Bojuje se především takovými zbraněmi, jako jsou šíře a nárůst nabídky. Ovšem pravdou zůstává, že jakoukoli logistickou službu dokáže za čas konkurence okopírovat a nabízet minimálně za stejnou cenu. Proto je třeba mít takovou konkurenční výhodu, která přinese zákazníkům jistou přidanou hodnotu, na kterou budou protivníci krátcí. Zda takovou konkurenční výhodou může být informační systém, konkrétně Warehouse Management System, který podporuje a řídí skladové procesy, by měla pomoci rozhodnout i tato diplomová práce. Odborné studie ukazují, že informační kompetence poskytovatelů logistických služeb je v dnešní době jedním z klíčových kritérií pro jejich výběr, a na druhé straně je velice často důvodem pro jejich změnu. Proto i poskytovatelé logistických služeb již pochopili, že je potřeba klást velký důraz na výběr vhodného informačního systému. Tato diplomová práce byla zpracovávána ve spolupráci se společností ČSAD Hodonín a.s., která se řadí mezi významné tuzemské poskytovatele logistických služeb s výrazným podílem služeb jakkoliv souvisejících se skladováním zboží pro cizí ukladatele. Z tohoto důvodu se také tato práce zaměřuje na skladový informační a řídící systém, jehož výběr společnost již nejednou podcenila. Práce má proto jako hlavní úkol zhodnotit změnu skladového systému v této společnosti. V průběhu hledání a zpracovávání podkladů se však objevil ještě druhý úkol, jehož podstata spočívá ve vytvoření jakéhosi ideálního postupu při výběru vhodného skladového systému a jeho dodavatele. Tento postup vychází z praktických zkušeností dodavatelů informačních systémů a jeho nejdůležitější součástí jsou kritéria pro objektivní zhodnocení jednotlivých systémů a jejich dodavatelů. 3

1 Logistika versus Supply Chain Management Pro celkové pochopení problematiky této diplomové práce by bylo vhodné nejprve na úvod vysvětlit dva základní pojmy, které jsou neustále zmiňovány ve spojitosti s jakýmkoliv logistickým tématem. Mám na mysli výraz logistika a supply chain management, nejčastěji překládaný do češtiny jako řízení dodavatelského (případně logistického) řetězce. Doposud není zcela jednoznačné, zda jsou tyto dva pojmy synonymem a je možné je za určitých okolností libovolně zaměňovat, tedy zda mají stejný či podobný význam. Na konci 90. let 20. století byl zřetelně patrný přechod od používání výrazu logistika ke slovnímu spojení supply chain management. Tento posun taktéž dokazuje nespočetné množství odborných článků, literatury a rovněž fakt, že jedna z nejvýznamnějších světových organizací zabývající se problematikou logistiky se v roce 2005 z Council of Logistics Management přejmenovala na Council of Supply Chain Management Professionals. V poslední době se tedy spíše odborníci přiklánějí k názoru, že výraz supply chain management je spíše rozšířením původní definice logistiky, a že bychom tyto dva pojmy rozhodně neměli zaměňovat. 1.1 Logistika Výraz logistika se poprvé objevil v 18. století ve Francii. Avšak koncept logistiky jako takové byl poprvé vysvětlen v knize barona Antoine-Henri de Jomini s názvem Umění války, která byla napsána v roce 1836. Autor, generálporučík napoleonské armády, odvodil pojem logistika z názvu pozice jednoho z Napoleonových generálů, v původním znění Major General des Logis (z francouzského logis = ubytování). Povinností této osoby bylo řízení ubytování celého vojska a stavba vojenského tábora, což jak se později ukázalo, bylo jedním z klíčových faktorů úspěchu dlouhých napoleonských bitev a tato pozice se stala následně jednou z nejdůležitějších v celé armádě. Tento koncept se následně přenesl i do více vojenských oblastí, v podstatě pomáhal řídit veškerou materiální i nemateriální podporu bojujícím jednotkám, např. potravu, munici, lékařské zabezpečení. Později, zhruba po druhé světové válce, se zásady vojenské logistiky začaly využívat i v ekonomice, mluvíme tedy o tzv. hospodářské logistice a následně i o logistice podnikové. Pro účely této diplomové práce nám zcela vyhovuje definice, kterou pravidelně reviduje již výše zmíněná organizace Council of Supply Chain Management Professionals, logistika je součástí procesu dodavatelského řetězce, který plánuje, realizuje, řídí a kontroluje účinný, efektivní tok a skladování zboží, služeb a s nimi souvisejících informací z místa vzniku do místa spotřeby za účelem uspokojení požadavků zákazníků. Převzato z definice CSCMP (Council of Supply Chain Management Professionals). Dostupné z WWW: http://cscmp.org/aboutcscmp/definitions.asp) 4

1.2 Supply Chain Management Termín Supply Chain Management poprvé použili zaměstnanci jedné americké konzultantské firmy na počátku 80. let 20. století, kdy se již zdála definice logistiky poněkud úzká a neříkala nic o velmi důležitých subjektech, jako například dodavatelích, distributorech, poskytovatelích logistických služeb ani zákaznících společnosti. Pokud chceme definovat řízení dodavatelského (někdy se také uvádí pojem logistický či zásobovací) řetězce, je nejprve nutné vysvětlit právě význam slovního spojení dodavatelský řetězec. Dodavatelský řetězec (supply chain) je obecně chápán v dnešní době více než řetězec spíše jako síť společností, který začíná u nezpracovaných surovin a končí finálním produktem u konečného spotřebitele. Řízení dodavatelského řetězce je tedy poněkud širší pojem než řízení logistiky. Pro účely této práce bychom z předešlých úvodních kapitol měli vyvodit cenný závěr, že v dnešní době se na první místo dostává optimalizace celého integrovaného dodavatelského řetězce před dílčí optimalizací logistiky uvnitř jedné společnosti. 2 Outsourcing Není žádnou novinkou, že mnohé společnosti všude po světě se stále více zaměřují na svůj core business, tedy na své klíčové aktivity, hlavní předmět podnikání a vedlejší činnosti vytěsňují mimo podnik, outsourcují a přenechávají tak specialistům v daném oboru. Nejvíce roste poptávka po těchto službách: provozování kontaktních center, přebírání obchodních procesů, informačních a komunikačních technologií a logistiky. Rozvoj outsourcingu je způsobován zvláště těmito skutečnostmi, úsporou nákladů, omezenými personálními zdroji a snahou vyhnout se rozsáhlým investicím. 2.1 Outsourcing logistiky v České republice Rozhodování, zda zajišťovat logistickou činnost vlastními silami a prostředky nebo ji zcela outsourcovat, leží pouze na bedrech samotné společnosti. V popředí mezi kritérii pro rozhodování stále stojí spíše taktické důvody než ty strategické, což zcela jistě není správné a často to vede právě k neúspěchu celého outsourcingového projektu. Správnými impulsy k outsourcingu by tedy měly být především pružnější reakce, lepší soustředění se na hlavní činnost, efektivnější vynakládání zdrojů, možnost dosažení vyšší či alespoň udržení stejné úrovně logistických (dodavatelských) schopností. Až po těchto důvodech by měly přijít na řadu ty taktické, tedy spíše důvody ekonomické, jako úspora nákladů. 5

České podniky přisuzují největší váhu těmto kritériím pro výběr poskytovatelů logistických služeb Zpracováno z PERNICA, Petr. Důvody pro outsourcing a výběr poskytovatele logistických služeb. Logistika (online archiv), 06-10-2008. Dostupné z WWW: http://vyhledavani.ihned.cz/109-28618510-onoutsourcing-m00000_d-5c: znalosti poskytovatele co do oboru a služeb, zkušenosti poskytovatele s obdobnými projekty, dobré zkušenosti s tímto poskytovatelem, dobrá pověst poskytovatele a jeho reference, kompetence poskytovatele. V současné době využívá outsourcingu logistických činností zhruba 52 % českých podniků, v průměru jde u nich o vytěsnění asi 48 % logistických činností. Zpracováno z PERNICA, Petr. Stav outsourcingu v logistice českých podniků. Logistika (online archiv), 08-09- 2008. Dostupné z WWW: http://vyhledavani.ihned.cz/109-27187710-on-outsourcing+pernica-m00000_d-0b Tyto hodnoty se nikterak neliší od situace v zahraničí, konkrétně ve Švýcarsku či Německu. Nejčastěji dochází k outsourcingu v distribuci, opatřování (nákup a zásobování) a výrobě (řízení výroby a výroba). 3 Poskytovatelé logistických služeb Poskytovatelé logistických služeb jsou specializované firmy, zapojující se do logistických řetězců, zpravidla buď do zásobovacích anebo do distribučních částí řetězců, jako externí partneři, nejčastěji vůči výrobcům hmotného zboží (prodávajícím), jimž poskytují individualizované služby (služby na míru ), a to od přeprav dílů, komponentů či hotových výrobků nebo jejich skladování, třídění a kompletace až po přebírání plné odpovědnosti za logistické uspokojení potřeb zákazníka nebo skupiny zákazníků podle objednávek, a to na základě logistického know-how dodaného poskytovatelem. PERNICA, Petr: Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století (2. díl). 1. vyd. Praha: Radix 2005. ISBN 80-86031-59-4, str. 1027 Mezi společnostmi, které outsourcují logistické služby a poskytovateli logistických služeb vývoj všeobecně směřuje k dlouhodobým, smluvně podloženým vztahům. Neformální partnerství jsou spíše obvyklá v oblastech logistiky, kde spíše pro výběr partnera převažuje nákladové kritérium, například v oblasti dopravy. Efekt, který ze strategického partnerství vyplývá pro poskytovatele logistických služeb, je především stabilita v podobě smlouvy dlouhodobějšího charakteru a tím snižování rizika znehodnocení dodatečných kapitálových investic. Poskytovatel logistických služeb by měl mít předem dohodnutý postup 6

při změně podmínek podnikání, stejně jako možnost odstoupit od dohody a v tom případě mít ošetřenu i otázku dalšího naložení se speciálním vybavením, jež eventuelně musel pořídit. PERNICA, Petr: Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století (2. díl). 1. vyd. Praha: Radix 2005. ISBN 80-86031-59-4, str. 1029 Na druhé straně výhodou pro výrobní, velkoobchodní či jinou firmu, která využívá služeb poskytovatele logistických služeb, může být významný předstih před konkurenty v úrovni služeb zákazníkům. Tento efekt vyplývá z hlavního předpokladu outsourcingu, že každá strana se zaměřuje pouze na svůj core business, tedy spočívá ve specializaci. Jako další pozitiva můžeme jmenovat například rozložení rizika mezi oba dva partnery, jakési pojištění proti riziku. Díky specializaci se snižuje možnost chyby a partneři nesou společně následky selhání a neúspěchu. Důležitým charakteristickým rysem strategické aliance je spolupráce, která spočívá především v dohodnutí základních pravidel mezi subjekty, a to hned na počátku tohoto partnerství, aby se předešlo pozdějším nedorozuměním. K těmto pravidlům patří: stanovení postupu při řešení případných konfliktů, vymezení úloh, které budou jednotliví partneři hrát, přesné vymezení prostoru, vymezení sdílení rizika v případě neúspěchu. K již tradičním logistickým službám (doprava, distribuce, skladování aj.) nabízejí poskytovatelé logistických služeb svým klientům tzv. služby přidávající hodnotu (z původního znění value added services). Mezi tyto služby patří: vychystávání, kompletace a balení, logistické poradenství, etiketování, funkce centrálního skladování, řízení zásob, kontrola jakosti, vyřizování zákaznických objednávek, sledování zásilek (tracking and tracing) a jiné. V současnosti nejvíce poskytovatelů logistických služeb pracuje na úrovni Third Party Logistics, ale jsou již známy i úrovně Fourth, Fifth Party Logistics a Lead Logistics Partner. 7

3.1 Poskytovatelé pracující na úrovni 3PL Tato forma spolupráce, známá pod zkratkou 3PL (Third Party Logistics), se začala rozvíjet teprve v 90. letech 20. století. Poskytovatel na této úrovni přebírá komplexní realizaci části nebo celého dodavatelského řetězce (supply chain), nabízí ucelené logistické služby a disponuje vlastní logistickou sítí. Tito poskytovatelé se především orientují na nákladové úspory. Spolupráce je vykonávána na základě dlouhodobé smlouvy mezi zadavatelem a poskytovatelem logistických služeb. Poskytoval typu 3PL pro vykonávání své činnosti investuje do nezbytných logistických technologií a podílí se na zvyšování úrovně logistických služeb zákazníka na základě společně stanovených cílů. Tuto formu outsourcingu v České republice stále využívají spíše velké tuzemské firmy, hlavně z oblasti automobilového průmyslu a zahraniční firmy. Tiskové zprávy SCHENKER spol. s r.o. 27-11-2009. Dostupné z WWW: http://www.schenker.cz/document_18337.html V dnešní době je pro tyto poskytovatele jejich působení ve strategických seskupeních, nabídka komplexních služeb jediným subjektem je spíše ojedinělá. Ovšem na druhé straně management klientských firem stále dává přednost vztahům s několika poskytovateli, což umožňuje porovnávat jejich logistické výkony a náklady a zároveň se firma nevystavuje riziku závislosti na jediném poskytovateli. Nabídka samotných logistických služeb je víceméně vyrovnaná, proto se jednotliví poskytovatelé snaží odlišit od svých konkurentů poskytováním tzv. služeb přidávajících hodnotu. 3.2 Poskytovatelé pracující na úrovni 4PL Další vývojový stupeň, poskytovatelé Fourth Party Logistics, se poprvé objevil a byl definován až v roce 1996. Tento pojem označuje logistický podnik manažera integrovaného logistického řetězce (supply chain) nabízející vysoce komplexní službu zahrnující analýzu, projektové řešení, realizaci a převzetí řízení logistického řetězce klientské firmy, event. logistických řetězců několika klientů z různých oborů, přičemž vystupuje jako neutrální integrátor propojující a slaďující činnost řady zapojených specializovaných poskytovatelů PERNICA, Petr: Logistika (Supply Chain Management) pro 21. století (2. díl). 1. vyd. Praha: Radix 2005. ISBN 80-86031-59-4, str. 1063, těmito specialisty mohou být poskytovatelé pracující na úrovni 3PL, specialisté na informační a komunikační technologie a systémy nebo poradenské organizace z různých oborů. Na rozdíl od poskytovatele na úrovni 3L, tento vyšší stupeň je orientován na tvorbu hodnot pro klienta nebo spíše pro klientovy zákazníky, a to v každém článku jeho integrovaného logistického řetězce. Tato orientace vede k těmto efektům: 8

zvýšení výkonů v celém logistickém řetězci, vedoucí k lepší kvalitě dodavatelských a služeb zákazníkům, snížení provozních nákladů, snížení provozního kapitálu, snížení fixních aktiv klienta, což mu umožňuje více investovat do klíčových aktivit (např. vývoje, výroby, marketingu či prodeje). Skutečnost, která většinou odlišuje poskytovatele na úrovni 4PL od úrovně 5PL, je, že Fourth Party Logistics Providers řídí vztahy, v nichž propojují vlastní zdroje, kapacity a technologie s těmi od zapojených specialistů. 3.3 Poskytovatelé pracující na úrovni 5PL Aktivity těchto poskytovatelů spočívají výlučně v oblasti poskytování know-how, důležitým znakem je, že kombinují pouze cizí zdroje, kapacity a technologie. Z těchto skutečností vyplývá, že jsou čistě virtuálními poskytovateli logistických služeb. I tito poskytovatelé působí na trhu poměrně krátkou dobu, zhruba od druhé poloviny 90. let 20. století, stejně jako poskytovatelé pracující na úrovni 4PL. Ani jeden z těchto poskytovatelů se však zatím v praxi nikterak neprosadil. Nedaří se jim překonat léty vybudovanou důvěru mezi poskytovateli 3PL a jejich klienty, jejich velký náskok ve zkušenostech, díky kterému jsou mnozí poskytovatelé na úrovni 3PL schopni nabízet podobné služby jako poskytovatelé 4PL, tedy organizování a řízení klientských logistických řetězců. Velkou nevýhodou poskytovatelů 4PL a 5PL taktéž zůstává i fakt, že většinou nedisponují vlastní logistickou sítí a mají velmi omezený přístup k sítím cizím. Přitom zákazník hodnotí vlastní logistickou infrastrukturu jako nespornou přednost, a to hlavně z hlediska disponibility kapacit v období špiček. 3.4 Informační kompetence poskytovatelů logistických služeb Z odborných studií vyplývá, že jedním z velmi významných důvodů pro změnu poskytovatele logistických služeb v Německu i Velké Británie je nespolehlivost poskytovatele v podobě pozdního a neúplného poskytování informací a nedostatečné informace. Proto se kromě odborné kompetence dostává do popředí zájmu při výběru poskytovatele logistických služeb také jeho kompetence informační. Informační technologie, zcela jednoznačně ovlivňující právě tuto kompetenci, se stávají klíčovou konkurenční výhodou na trhu poskytovatelů logistických služeb. Kromě toho ovšem ovlivňují i samotnou efektivnost vnitřních procesů poskytovatele. 9

Studie uvádějí tyto činitele úspěšnosti informační kompetence: propojitelnost on-line pro všechny podstatné trhy (vytvářet informační průhlednost přes trhy a lokality, nadto mít stále k dispozici významné, pro proces závažné informace), informace v reálném čase (schopnost poskytovat aktuální informace bez časového zpoždění), okamžitý přístup ke všem závažným informacím, nejen k vybraným dílčím hlediskům, rychlost integrace (time to market) doba zavedení informačního systému, ale také rychlá reakce na měnící se obchodní požadavky zákazníka (čím pružněji se dá informačním systémem reagovat na novou situaci, aniž by to bylo na újmu stabilitě celkového systému, tím vyšší je spokojenost zákazníka), zlepšení kvality a spolehlivosti procesů. Podle zahraničních pramenů. Význam informatiky pro logistický podnik. Logistika (online archiv), 13-06-2005. Dostupné z WWW: http://vyhledavani.ihned.cz/109-16294950-on-wms-m00000_d-37 Sami poskytovatelé, kteří si uvědomují výše zmíněné skutečnosti, tak kladou vysoké požadavky na informační technologie. Mezi klíčové požadavky patří pružnost, schopnost integrace a rychlá disponibilita. Dokonce tzv. klíčové ukazatele výkonnosti (KPI, Key Performance Index) poskytovatelů logistických služeb, které hodnotí úroveň služeb poskytovatele, a které se většinou měří převážně při příjmu, vyskladňování či vychystávání zboží, nyní zahrnují i úroveň komunikace mezi informačními systému poskytovatele a jeho klienta. 3.5 Poskytovatelé s převažujícím podílem skladových služeb Všechny podstatné skutečnosti o informační kompetenci jsou poplatné hlavně u poskytovatelů logistických služeb, jejichž největší podíl výkonů spočívá ve skladování zboží cizích ukladatelů. Tito poskytovatelé se zvláště v dnešní době, tedy v době hospodářské a finanční krize, zaměřují především na snížení provozních nákladů, což v praxi znamená hledat úspory vznikající kdekoliv v průběhu skladových procesů. Informační systém řídící právě tyto procesy je většinou jedním z možných řešení. Sklad se v současnosti považuje za jeden z klíčových prvků moderního logistického řetězce a zvláště v době, kdy je patrný velký tlak ze strany zákazníků a managementu poskytovatele logistických služeb na minimalizaci všech nákladů, zkracování dodacích lhůt a poskytování vyšší úrovně služeb zákazníkům. Není pochyb, že minimalizace nákladů prostřednictvím snížení administrativy, je tou správnou cestou, ale pro zákazníka to rozhodně 10

nesmí znamenat nižší spolehlivost nebo menší zákaznický komfort. Je třeba myslet na to, že zákazníci ve většině případů nepreferují prodejce s nejnižší cenou, ale prodejce s nejlepším poměrem ceny a výkonu, pod kterým si představujme v tomto kontextu spolehlivost logistických služeb. Je tedy mít skladový provoz plně pod kontrolou a efektivně ho řídit, nejlépe s pomocí vhodného skladového informačního a řídícího systému. Skladový provoz je možné označit za řízený v případě, že jeho všechny základní vnitřní procesy jsou plánovány a řízeny na takové úrovni podrobnosti, aby mohly být provozními pracovníky skladu snadno a jednoznačně interpretovány a dostatečně efektivně vykonávány, případně aby bylo možné nahradit tyto pracovníky automatickými zařízeními všude tam, kde je to účelné. To v praxi znamená, že: sklad je vybaven takovou skladovací technologií, která umožňuje umísťovat skladované položky do systému ukládacích míst (skladových lokací) tak, aby každé místo bylo možné jednoznačně identifikovat a určit jeho obsah, skladová evidence je vedena do podrobnosti odpovídající zvolenému systému ukládacích míst a manipulačních nebo skladových jednotek (palety, přepravky, kartony, svazky, cívky apod.), ve skladu jsou aplikována jednoznačná pravidla pro přidělování ukládacích míst pro položky do skladu přicházející (zaskladňovací strategie), ve skladu jsou aplikována jednoznačná pravidla pro výběr položek určených k vyskladnění (vyskladňovací a vychystávací strategie), základní provozní procesy probíhající ve skladu jsou popsány formou pracovních postupů s definovanými kroky, nutnými podmínkami jejich provedení a přidělenými rolemi jednotlivých profesí, provozní parametry skladu (klíčové indikátory jeho výkonnosti) jsou průběžně vyhodnocovány a v případě jejich neplnění jsou přijímána odpovídající opatření (zejména v organizaci a řízení). ČERNÝ, Josef. Řízený sklad v dodavatelském řetězci. Konference System Integration (online archiv), 2005. ISBN 80-245-0895-8. Dostupný z WWW: http://si.vse.cz/archive/proceedings/2005/rizeny-sklad-v-dodavatelskemretezci.pdfhttp://si.vse.cz/archive/proceedings/2005/rizeny-sklad-v-dodavatelskem-retezci.pdf 11

Základními prvky takto řízeného skladu tedy jsou: jednoznačná identifikace zboží, jednoznačná identifikace manipulačních jednotek a jednoznačná identifikace skladových pozic (lokací). K této identifikace se nejčastěji využívají čárové kódy. Nedílnou součástí skladu je i jeho bezprostřední okolí, prostory, které s ním úzce souvisejí, jako například prostor vykládky a příjmu nakupovaného zboží a jeho vstupní kontroly, prostor přípravy a kompletace zakázek a jejich výstupní kontroly, prostor expedice a nakládky expedovaného zboží, ani na ty se nesmí zapomínat při jejich řízení. 4 Skladový informační a řídící systém Zatímco v minulosti byl sklad považován spíše za pasivní úložiště více či méně potřebných zásob, hraje v současné době stále více aktivní roli ve schopnosti podniku reagovat nejen na požadavky trhu a svých zákazníků, ale zajišťovat rovněž potřebnou plynulost výroby a její efektivnost za situace, kdy se objem dodávek snižuje, ale zároveň roste jejich frekvence a variabilita. ČERNÝ, Josef. Vychystávání v moderním skladu. Reliant Logistics News (online archiv), 2007, roč. IV., č. 10/2007. Dostupný z WWW: http://www.logisticnews.cz/pdf/09_2007/24_cerny.pdf Důsledkem tohoto vývoje je mimo jiné i podstatná změna struktury a objemu skladových činností. Pokud tedy u provozovatele skladu již došlo k překročení celkového objemu a složitosti logistických operací nad určitou udržitelnou hranici a přestává být řízení skladového provozu a evidence pomocí běžného podnikového informačního systému efektivní, je nutné poohlédnout se po specializovaném řešení, které by pokrylo tyto skladové procesy. Tímto řešením bývá obvykle implementace skladového informačního a řídícího systému, známého i u nás pod anglickou zkratkou WMS (Warehouse Management System). Efektivní provoz skladu je často podmíněn právě nasazením takového systému ovšem v kombinaci s ostatními logistickými technologiemi (pro skladování, manipulaci a identifikaci) vybranými s ohledem na daný typ materiálových toků a průběh souvisejících obchodních procesů. Pokud se podíváme do minulosti, ani nemusí být moc daleká, stačí nějakých patnáct let zpátky, většina informačních systémů podporujících logistické procesy řešila pouze základní činnosti, a to příjem a výdej zboží. Dnešní WMS lze označit za systémy, které řídí veškeré skladové operace včetně služeb přidávajících hodnotu. Dříve také nebylo běžné, aby se v provozu (např. sklady, výrobní haly) používala jakákoliv počítačová technika, standardem byla práce s papírovými doklady. Vzhledem k potenciálu pracovníků takovýchto provozů, je nutné, 12

aby veškeré nástroje podporující logistické procesy nevyžadovaly vysokou počítačovou gramotnost a byla zde téměř vyloučena jakákoliv improvizace ze strany zaměstnanců provozu. Proto by měly být tyto systému uživatelsky přívětivé a intuitivně ovladatelné. 4.1 Možnosti a formy integrace WMS Pokud jakákoliv společnost zamýšlí nasadit pro řízení skladu informační systém, je nejen důležité věnovat dostatek času otázce rozsahu funkcionalit systému, ale taktéž jeho schopnosti a formy integrace. Na integraci aplikací typu skladového informačního a řídícího systému je třeba se dívat a řešit jak z pohledu horizontálního, tak i vertikálního. Z vertikálního hlediska lze řízené skladové procesy přiřadit do několika řídících úrovní, naopak z pohledu horizontálního se systém integruje do širšího okolí v rámci celého logistického řetězce. 4.1.1 Vertikální integrace Skladové procesy lze z hlediska vertikální integrace rozdělit do tří základních úrovní: úroveň podniku, úroveň skladového a expedičního provozu, úroveň automatizovaných technologických celků skladovacích a manipulačních systémů. Nejvyšší úroveň, úroveň podniku, je ponechána v kompetenci ERP (Enterprise Resource Planning) systému. Na tomto stupni zůstává ponechána pouze taková úroveň evidence zásob, která je nezbytná pro zajištění výrobních, obchodních a ekonomických procesů. Na nižší úrovni skladového a expedičního provozu je již skladová evidence podrobněji rozšířena tak, aby dokázala co nejlépe zajistit řízený pohyb položek skladovým provozem a navazující částí distribučního řetězce. Na tomto stupni, pro podporu skladových manipulací a lepší dosledovatelnost hmotného toku, se využívá v dnešní době nejčastěji čárového kódu nebo jiné technologie automatické identifikace. Vzájemná spolupráce a komunikace všech tří úrovní je zajištěna prostřednictvím obousměrných datových rozhraní. 4.1.2 Horizontální integrace Při horizontální integraci jde o propojení skladového informačního a řídícího systému s ostatními logistickými aplikacemi v jeho nejbližším okolí. Jednou z takových aplikací může být například systém pro řízení a plánování dopravy (Transport Management System, TMS), řízení pohybu vozidel a manipulačních prostředků uvnitř skladového provozu (Yard Management System, YMS), řízení zákaznických objednávek (Order Management System, 13

OMS), řízení celního skladu (logistické aplikace, které řídí veškerou celní agendu a zajišťují komunikaci s celním úřadem). Předpokládá se, že horizontální integrace bude nabývat na významu v souvislosti s růstem požadavků na sdílení informací v rámci logistického řetězce a snahy o efektivní plánování a řízení činnosti řetězce jako celku i jeho článků. 4.2 Moderní technologie využitelné ve spojitosti s WMS 4.2.1 Mobilní terminály Na trhu již existuje nepřeberné množství různých mobilních terminálů, nejčastěji se však používají ve spojení se snímači čárových kódů, zřídka zatím se snímači RFID tagů. Rozšířené jsou již dávkové snímače čárového kódu, to znamená, že data terminálu jsou s nadřazeným serverem synchronizována dávkově, jednou za určitý časový úsek. Ovšem pro práci s daty v reálném čase se využívá druhé možnosti, a tu přináší práce s radiofrekvenčním (RF) terminály, které komunikují se systémem díky ve skladu umístěným přístupovým bodům (tzv. AC, access point). Přístupový bod zajišťuje komunikaci s bezdrátovými zařízeními ve svém dosahu a má na starosti směřování (routování) provozu mezi bezdrátovými klienty. Informační databáze je tak díky mobilnímu terminálu v režimu on-line stále aktuální. Skladník dostává prostřednictvím terminálu v režimu on-line bez jakékoliv časové prodlevy příkaz k výdeji a na základě jím snímaného a vychystávaného zboží systém rovnou vytváří výdejku. Samozřejmě jak už vyplývá z uvedených charakteristik, hlavní výhodou oproti dávkovým terminálům je minimalizace časové prodlevy při předávání dat. Ovšem ne každý sklad je vhodný pro zavedení radiové sítě, například ve skladě hustě zaplněným kovovými díly se velice špatně šíří vysokofrekvenční radiový signál. 14

Obrázek 1 Porovnání vychystávání zboží pomocí mobilních terminálů s vychystáváním zboží pouze s papírovými doklady 1 4.2.2 Technologie pick-by-voice Technologii pick-by-voice můžeme označit za jeden z posledních trendů využívanou při skladových procesech. Jedná se o technologii, při které obsluha skladu provádí kompletaci zboží na základě hlasového navádění. V tomto případě skladník není vybaven mobilním terminálem se snímačem čárového kódu, ale má obě ruce volné pro skladové manipulace, jeho jediným vybavením jsou sluchátka s mikrofonem. Systém obsluhu hlasem naviguje na konkrétní lokaci pro vyskladnění konkrétního zboží a skladník při fyzickém vyskladnění určeného zboží nazpět hlasem splněný úkol potvrzuje. Výhody, které plynou se samotného bezdrátového přenosu, umocňují aplikace moderní hlasové technologie. Hlasem ovládané terminály dokáží zvýšit produktivitu práce běžně o 10 až 15 %, často i více, zvýšit přesnost operací a snížit náklady na zaškolení obsluhy. V některých případech tyto technologie dokáží zcela nahradit papírové dokumenty nebo manipulaci se 1 ŠURÁŇ, Petr. Jak WMS pomáhá optimalizovat skladové procesy a snižovat logistické náklady. IT řešení pro logistiku (on-line archiv), 04/05/2010. Dostupný z WWW: http://www.systemonline.cz/it-pro-logistiku/jak-wmspomaha-optimalizovat-skladove-procesy.htm 15

snímačem čárových kódů. V budoucnu se počítá s tím, že vhodně doplní moderní identifikační technologie. Jaké jsou výhody hlasových aplikací oproti dnes již tradičním snímačům čárových kódů? Jde především o volnost obou rukou a koncentrace zraku operátora při všech skladových operacích, například pro jakoukoliv manipulaci s břemeny. Dokonce se najde prostředí, kde je nepraktické či téměř nemožné pracovat se skenerem či příručním terminálem, například v extrémních klimatických podmínkách (např. chladírny, mrazírny), nebo v prostředí s extrémní vlhkostí či prašností. Efektivními se hlasové aplikace stávají především ve velkých distribučních centrech, kde se hlasem řídí většina skladových operací, od zaskladňování, doplňování vychystávacích pozic, tak vyskladňování nebo kontrola kvality. Hlasem řízené skladové systémy původem pocházejí z USA, avšak v dnešní době zaznamenávají úspěch už také v celé Evropě. Velký zájem o ně je i v oboru logistiky, ochodu a průmyslu. Důležité ale je zodpovědět si několik otázek, například ohledně technických detailů, aktuálního stavu vývoje, ceny a zkušeností. Využívá se všude tam, kde může nahradit papírové doklady nebo mobilní terminály. Mezi obory, ve kterých má tato technologie budoucnost, patří například obchod potravin, speciálně chladírenské sklady, velkoobchod se zdravotní a sanitární technikou, textilem nebo náhradními díly. Usnadňují procesy při vykládce, nakládce, zaskladňování, vyskladňování zboží, cross-dockingu nebo permanentních inventurách. Technologie zvyšuje produktivitu, pracovní bezpečnost, snižuje chybovost a díky bezdrátové síti umožňuje on-line propojení se skladovým řídícím systémem. 4.2.3 Technologie RFID Technologie RFID (Radio Frequency Identification), tedy identifikace založená na radiové frekvenci, vznikla již za druhé světové války, ale masivní vývoj související s využíváním této technologie pro komerční účely nastal až na počátku 21. století. Komunikace mezi RFID čtečkou a datovým médiem (RFID tagem) probíhá pomocí rádiových vln, které často slouží i k napájení datového média, v tomto případě hovoříme o tzv. pasivním tagu. Pokud je však RFID tag opatřen ještě vlastí baterií, můžeme dosáhnout větší čtecí a zapisovací vzdálenosti, případně je možné doplnit zařízení o další funkcionality (např. integrovaný senzor nárazu, tlaku nebo teploty). Další nesporným kladem technologie je kapacita paměti RFID tagů. Nejenže data můžeme do tagů přímo ukládat, ale později je možné je přepisovat a dále s nimi pracovat. U čárových kódu se musí všechny doplňkové informace čerpat z databáze nadřazených systémů. Nasazení technologie RFID není ovšem zcela vhodné ve všech skladových provozech, například při skladování kovových předmětů či kapalin. V mnohých případech však může 16

odstranit problémy, které se vyskytují při používání automatické identifikace pomocí čárových kódů. Existence čárových kódů není ani do budoucna ohrožena a v řadě aplikací čárový kód přináší stejný nebo i vyšší efekt s nižšími pořizovacími i provozními náklady. DOLEŽAL, Luboš. Úvod do tajů RFID technologie. CIO Business World (online archiv), 14-09-2007. Dostupný z WWW: http://businessworld.cz/produkty-a-sluzby/uvod-do-taju-rfid-technologie-2719 Existuje mnoho výrobních či logistických aplikací, kde je opravdu výhodnější využít technologii RFID, například při třídění zásilek, řízení skladového hospodářství či sledování výroby. Jedná se převážně o aplikace, ve kterých využíváme jednu z největších výhod této technologie, a to možnosti čtení několika RFID tagů najednou (např. při průchodu logistickou branou) nebo čtení tagů přes různé materiály. Již zmíněná funkcionalita aktivního tagu, integrovaný senzor teploty, se dá velmi dobře využít například při skladování či přepravě rychle se kazícího zboží. Takto vybavený čip může pravidelně zaznamenávat a kontrolovat okolní teplotu, a tím zajistit správné zaházení se zbožím. Vzhledem k tomu, že ve skladě poskytovatelů logistických služeb se velmi rychle střídají jednotliví ukladatelé, není identifikace samotného zboží pomocí této poměrně drahé technologie příliš efektivní. Z praxe je patrné, že technologie by se v tomto případě mohla spíše využít, pokud by RFID tagy kolovaly v uzavřeném oběhu (například spolu s vratným obalem nebo při sledování přepravních vozidel v areálu skladu). 4.3 Spolupráce WMS s dalšími aplikacemi Warehouse Management System je vždy napojen na nadřazený podnikový informační systém (ERP, Enterprise Resource Planning), mezi sebou komunikují prostřednictvím vhodného komunikačního rozhraní. Přes toto rozhraní jsou do WMS importována kmenová data, jako je katalog zboží a adresář firem, dále pak avíza o příjmu zboží (nákupní objednávky) a příkazy k vyskladnění (prodejní objednávky). Komunikace probíhá automaticky a je oboustranná. ŠURÁŇ, Petr. Jak WMS pomáhá optimalizovat skladové procesy a snižovat logistické náklady. IT řešení pro logistiku (online archiv), 04/05/2010. Dostupný z WWW: http://www.systemonline.cz/it-pro-logistiku/jak-wmspomaha-optimalizovat-skladove-procesy.htm Veškeré operace ovlivňující stav zboží na skladě zpětně systém řízení skladu potvrzuje do ERP systému. Díky takovéto komunikaci je zaručeno, že data v obou systémech odpovídají skutečnému stavu, jsou aktuální a dá se tedy s nimi pracovat v reálném čase. Nejčastěji se jedná o spolupráci systému řízení skladu se systémem řídícím distribuci zboží. Pokud společnost využívá k rozvozu zásilek externí přepravní společnost, v tomto směru je třeba připomenout, že je velmi nezbytné jednoznačné označení manipulační jednotky (paleta, balík atd.) pro následné dohledání, tzv. trasování. To mimo jiné umožňuje zákazníkovi průběžně 17

sledovat přes webové rozhraní přepravní společnosti, kde se jeho zásilka v danou chvíli nachází. Společnost však může zabezpečovat přepravu zboží vlastními dopravními prostředky, potom musí systém umět plánovat dopravu, tím se myslí, optimalizovat rozvozové trasy rozdělením zákazníků na regiony, trasy, linky. Dále je nutné věnovat pozornost optimálnímu využití přepravní kapacity dopravních prostředků. Většinou na základě určení rozměrů a váhy na kartě zboží dochází k výpočtu objemu expedovaných dodávek a na základě toho k navržení využití dopravních prostředků (počet aut, velikost). PECH, Pavel. Řízení logistických procesů v ERP systému. IT Systems (online archiv), 2010, č. 3/2010. Dostupný z WWW: http://www.systemonline.cz/it-pro-logistiku/rizenilogistickych-procesu-v-erp-systemu-1.htm S WMS systémem mohou spolupracovat nejen ostatní aplikace a informační systémy, ale například i skladová či manipulační technika. Ze skladů provozujících u nás v České republice jsou prozatím známy tyto příklady. Propojení WMS s vahami zabudovanými ve vidlicích vysokozdvižných vozíků, které přímo přenášejí údaje o hmotnosti zboží do informačního systému. Propojení teploměrů v určitých zónách skladu, například pro skladování zboží podléhajícího rychlé zkáze, se skladovým systémem. 4.4 Efekty plynoucí z implementace WMS Mezi největší efekty plynoucí z implementace WMS patří: snížení nákladů na administrativu díky odstranění duplicitního zadávání dat a možnosti elektronického přenosu dokladů apod., možnost práce s veškerými potřebnými daty v reálném čase, urychlení procesu zaskladnění a vyskladnění, optimalizace využití skladovacích kapacit, zpřesnění vychystání zboží vedoucí ke snížení procenta chybných dodávek a záměn zboží, snížení nákladů na tisk a papír, snížení závislosti na lidském faktoru, optimalizace skladových procesů, snížení logistických nákladů, minimalizace chyb při provádění skladových operací (např. vychystání špatného množství, záměna zboží či dodávka zboží se špatnou exspirací), možnost sledování výkonu jednotlivých skladníků, 18

zvýšení celkové produktivity, poskytnutí managementu společnosti dostatku kvalitních informací potřebných pro vyhodnocování, plánování, a hlavně zlepšování skladových procesů, zvýšení úrovně servisu pro zákazníky a jiné. Náklady na implementaci těchto systémů rozhodně nejsou nikterak zanedbatelné, ale je nutné tuto investici vždy porovnávat s druhou stranou mince, s přínosy tohoto řešení. V odborných článcích a studiích, které se věnují tomuto tématu, se uvádí růst produktivity pracovníků skladu po nasazení WMS až o polovinu, návratnost investice se pohybuje okolo 18 měsíců. 4.5 WMS nebo člověk Samozřejmě, že i v dnešní době najdeme mnoho společností, které stále preferují lidskou intuici před automatickými mechanismy informačních systémů. Mnohdy je opravdu člověk v dané chvíli chytřejší než automat, ovšem pokud vystaví společnost veškeré své logistické procesy pouze na lidské intuici, činí se tak sama zranitelnou a zcela závislou na svých zaměstnancích. Jakmile totiž dojde k výměně klíčového pracovníka, musí zákonitě dojít k částečné nebo dokonce naprosté paralýze procesu. V tomto je možné spatřovat jedno z největších pozitiv systému řídícího sklad. Pokud tedy do provozu přehledně označeného skladovými lokacemi a řízeného WMS přijme společnost novou pracovní sílu, vybaví ji mobilním terminálem s načteným příkazem k výdeji, je tato osoba schopna téměř okamžitě pracovat s velkou mírou přesnosti a dostatečnou rychlostí. Využití systému řízení skladu snižuje nároky na obsluhu skladu. 19

5 Stručná charakteristika společnosti ČSAD Hodonín a.s. Počátky společnosti ČSAD Hodonín a.s. sahají až do roku 1949, za ta léta ovšem prošla dlouhým vývojem, hlavně co se týče nabídky služeb a předmětu podnikání. Firma tak ale rozhodně může těžit ze své dlouholeté tradice a v České republice zavedené značky, která určitě patří mezi její klíčové konkurenční výhody. Společnost začínala jako státní subjekt nabízející výhradně přepravní služby. Krátce po roce 1993 došlo k významnému strategickému rozhodnutí, za prvé k transformaci státního podniku na akciovou společnost, za druhé soustředění zájmu i na jiné oblasti podnikání. Toto manažerské rozhodnutí vycházelo z vyhodnocení vývoje na trhu s přepravními službami v České republice, který se dal charakterizovat výrazným převisem nabídky nad poptávkou. Mnoho firem zmapovalo situaci na trhu obdobně, což vedlo v České republice k výraznému trendu, chce-li se firma, doposud orientovaná převážně na dopravu, rozvíjet, musí změnit přístup k partnerům a svoji nabídku rozšířit o další služby. Logistické služby a projekty. Logistika (online archiv), 2003. Dostupný z WWW: http://vyhledavani.ihned.cz/109-12885060-on- %C8SAD+Hodon%EDn-M00000_d-08 ČSAD Hodonín a.s. se tedy naplno zapojila do dodavatelských řetězců svých klientů svou nabídkou komplexních logistických služeb zaměřených na pohyb produktů v předvýrobní a zejména povýrobní sféře, až ke konečnému příjemci. Vzhledem k úrovni outsourcingu u nás v té době, se prvními zákazníky staly spíše společnosti se zahraniční majetkovou účastí nebo velké nadnárodní společnosti, které byly zvyklé z mateřských zemí poptávat tyto služby spojené se skladováním a distribucí zboží od specialistů, tedy poskytovatelů logistických služeb. Se zcela novou strategií a orientací na nové činnosti a aktivity přišla i restrukturalizace a změna organizace firmy. Projekty tohoto typu, tedy i tento projekt si vyžádal nemalé prvotní investice, hlavně do vyškolení a výcviku zaměstnanců, zakoupení moderní manipulační a dopravní techniky, pořízení skladových kapacit a taktéž zcela nezbytné informační podpory. Takto se tedy společnost ČSAD Hodonín a.s. programově přeorientovala na logistickou firmu, která vše podřídila tomu, aby co nejrychleji dosáhla úrovně, při které by obstála mezi konkurencí zahraničních logistických firem. V současné době je schopna společnost nabídnou svému zákazníkovi komplexní služby spojené s logistikou, vnitrostátní i mezinárodní silniční nákladní dopravu, celní služby, vnitrostátní i mezinárodní zasilatelství, 20

expresní přepravu kusových zásilek v systému TOPTRANS, skladování s možností přepracování zboží v různých formách, distribuci a zásobování na území České a Slovenské republiky v různě časově definovaném režimu, poradenskou činnost, realizaci projektů v oblasti logistiky. Kromě logistických služeb se dále společnost zabývá například poskytováním veřejné linkové osobní (autobusové) dopravy, prodejem a opravou osobních i užitkových vozidel nebo obchodováním s pohonnými hmotami a jejich prodejem. Podíl jednotlivých činností na celkovém obratu firmy v letech 2006 až 2008 znázorňuje tento graf. Pohled na další zajímavé ekonomické ukazatele společnosti nabízí Graf 2 a Graf 3. 100% 9 9 9 90% 8 7 7 80% 70% 30 34 34 60% 50% 1 1 1 40% 30% 52 49 49 20% 10% 0% 2006 2007 2008 Obchod (PHL) Správa Logistické služby (doprava, skladování, distribuce) Autobusová doprava Opravárenství Graf 1 Podíl jednotlivých činností společnosti ČSAD Hodonín a.s. na obratu v letech 2006-2008 2 2 Výroční zpráva ČSAD Hodonín a.s. za rok 2006, 2007, 2008 on-line. Dostupná z WWW: www.justice.cz 21

Graf 2 Přehled tržeb za dopravní, skladovací a distribuční logistiku v letech 2006-2008 3 Graf 3 Obrat společnosti ČSAD Hodonín a.s. v milionech Kč 4 3 Výroční zpráva ČSAD Hodonín a.s. za rok 2006, 2007, 2008 on-line. Dostupná z WWW: www.justice.cz 4 Konsolidovaná výroční zpráva ČSAD Hodonín a.s. za rok 2008 on-line. Dostupná z WWW: www.justice.cz 22

5.1 Vize společnosti ČSAD Hodonín a.s. Udržet postavení a.s. mezi deseti nejlepšími a vyhodnocovanými logistickými firmami v České republice a postupně se prosazovat mezi nejlepší firmy v EU prostřednictvím spokojených zákazníků za podpory: kvality a efektivity řízení s ohledem na šetrný vztah k životnímu prostředí a dodržování bezpečnosti při práci zakotvené v Integrovaném systému managementu komplexních logistických služeb odpovídajících zdrojů spolehlivé a výkonné sítě spolupráce s významnými tuzemskými a zahraničními subjekty. Vize byla převzata z oficiálních webových stránek společnosti ČSAD Hodonín a.s. Dostupné z WWW: http://www.csad.com/cs/c/distribuce-spedice-skladovani/profil-firmy.htm Společnosti se poměrně dobře daří naplňovat tuto svou stanovenou vizi, důkazem toho je, že společnost získala certifikát kvality ISO 9001:2000, Cenu logistiky ČR za rok 2003, a cenu The Czech Award for Logistics Excellence pro rok 2004. Cenu logistiky ČR společnost získala právě za úspěšnou transformaci na dopravně-logistickou firmu. ČSAD Hodonín a.s. je taktéž aktivním členem v mnoha institucích a organizacích, které se zabývají ať už přepravou nebo logistikou, například Svazu dopravy ČR, ČESMAD BOHEMIA, Svazu spedice a logistiky ČR nebo České logistické asociace. Odborné znalosti a profesionalitu společnosti na poli logistiky taktéž dokazuje fakt, že ředitel logistiky ČSAD Hodonín a.s., Ing. František Kyncl PhD., je zároveň současným prezidentem již výše zmíněné České logistické asociace. 5.2 Sklady provozované ČSAD Hodonín a.s. Pro účely této práce, ve které bych se ráda věnovala převážně informačním systémům podporujícím provoz logistických skladů, zúžíme pohled na společnost ČSAD Hodonín a.s. a budeme se věnovat pouze jednomu jejímu předmětu podnikání, a to skladování zboží cizích ukladatelů ve skladech, které k tomuto účelu provozuje. Na skladování zboží následně navazuje i samotná distribuce zboží, o té se budu zmiňovat pouze okrajově. Společnost v dnešní době disponuje celkovou skladovou plochou téměř 40 000 m 2. Logistická centra firmy jsou strategicky rozmístěná po celé České republice, jedno se nachází i na území Slovenské republiky, konkrétně blízko jihovýchodních hranic, v Senici. Aby společnost mohla uspokojit potřeby firem, které distribuují své zboží po celé střední Evropě, spolupracuje ČSAD Hodonín a.s. s vybranými partnery v Maďarsku, Polsku a Slovensku. 23

Jak už bylo naznačeno, firma disponuje hned několika sklady. Ovšem nejpodstatnější část jejího podnikání se v dnešní době odehrává v poměrně nedávno otevřeném skladě na Moravě, přesněji v Brně Šlapanicích. Pokud tedy dále ve své práci detailněji popisuji průběh implementace skladového informačního systému, zdroje informací pro tuto pasáž mi byly poskytnuty právě z provozu tohoto logistického centra v Brně. Ačkoliv cílem společnosti je v současné chvíli standardizovat všechny skladové procesy a pracovní postupy ve všech provozovaných skladech. Obrázek 2 Logistické sklady společnosti ČSAD Hodonín a.s. Společnost ČSAD Hodonín a.s. může nabídnout své komplexní logistické služby v pěti skladech, které se nacházejí v Mostě, Praze, Hodoníne, Brně a slovenské Senici, viz obrázek uvedený výše. Tabulka 1 naznačuje hlavní parametry jednotlivých skladů. Sklad Most Praha Hodonín Brno Plocha 11 000 m 2 8 800 m 2 2 000 m 2 21 000 m 2 Počet ramp 4 13 2 13 Počet příjemek [den] 1 35 13 25 Počet výdejek [den] 4 100 70 300 Počet skladových karet 1 000 1 000 3 450 3 850 Průměrný počet položek na příjemce 10 10 10 30 Průměrný počet položek na výdeji 20 20 5 10 Tabulka 1 Základní parametry jednotlivých skladů provozovaných ČSAD Hodonín a.s. 5 5 Interní dokumenty společnosti ČSAD Hodonín a.s. 24