Magazín společnosti New World Resources č. 1 2011 4 8 9 11 20 interview Petr Otava, obchodní ředitel téma Bezpečnost v dolech NWR roste společenská odpovědnost Nadace OKD letos rozdělí 60 milionů korun
Editorial Vážení čtenáři, když se ohlížíme za rokem 2010, vidíme především zřetelné ekonomické oživení v našem regionu a s tím spojený růst poptávky po koksovatelném uhlí i koksu. Byl to dobrý rok pro NWR i pro většinu našich zákazníků a partnerů. Věřím, že ekonomická krize je definitivně za námi. Naše výnosy se meziročně zvýšily o 40 %, EBITDA vzrostla o 1,5násobek, provozní cash-flow máme o 80 % vyšší. Mohli jsme také vyplatit dividendu ve výši 43 eurocentů na akcii za celý rok. Vrátili jsme se tím k naší dlouhodobé dividendové politice vyplácet 50 % našeho čistého zisku. Také rok 2011 zatím vypadá z hlediska prodeje uhlí a koksu optimisticky především jsme svědky jisté rekonvalescence v automobilovém průmyslu a v návazných oborech. Na světový i regionální obchod s koksovatelným uhlím mají nesporný vliv také tragické události v Austrálii. O tom, co vše ovlivňuje světový obchod s uhlím a koksem a jak v praxi vypadá vyjednávání o cenách uhlí, si ostatně můžete přečíst v interview s Petrem Otavou, který prodej našeho uhlí a koksu řídí. Chceme také pokročit v Polsku s projektem Dębieńsko. Průzkumné práce jsou za námi, do konce roku máme v úmyslu začít s postupným otevíráním dolu. V plném provozu bude důl přibližně za pět let. V letošním roce také budeme reinkorporovat do Velké Británie a budeme se moci zařadit do indexu FTSE. Tento krok nijak neovlivní náš každodenní byznys, ale bude mít velmi pozitivní vliv na naši firemní reputaci. Více o našich plánech a dalších novinkách ve skupině NWR se dozvíte uvnitř čísla. Od tohoto čísla vychází magazín Open Mine ve třech jazykových verzích anglické, české a polské. Příjemné čtení Marek Jelínek finanční ředitel New World Resources N.V. Open Mine č. 1 I 2011 Vydavatel: New World Resources N.V. Jachthavenweg 109h 1081 KM Amsterdam, Nizozemsko Tel.: +31 20 570 2200 Fax: +31 20 570 2222 E-mail: info@nwrgroup.eu Web: www.newworldresources.eu Šéfredaktor: Tomáš Píša Editor: Marek Síbrt Autoři: Vladimír Bystrov vladimir.bystrov@bisonrose.cz, Stephen Hough shough@nwrgroup.eu, Marek Síbrt marek.sibrt@okd.cz, Vladislav Sobol vladislav.sobol@okd.cz, Investor Relations NWR ir@nwrgroup.eu Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE Registrace: MK ČR E 18829 Uzávěrka čísla: 10. 3. 2011 Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat na e-mailovou adresu: openmine@nwrgroup.eu. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine.
2 3 Poptávka a ceny koksovatelného uhlí se v průběhu roku 2010 zvyšovaly. 4 8 Kvalitní servis zvyšuje jistotu, že si zákazníka udržíme. 9 11 Počet pracovních úrazů v dolech skupiny NWR poklesl za posledních 5 let o polovinu. 13 O tom, jak bude území po rekultivaci vypadat, rozhoduje zastupitelstvo obce. 14 17 Od záměru těžit v konkrétní lokalitě k první tuně vyvezené na povrch je dlouhá cesta. Obsah 2 3 ekonomika Hospodářské výsledky 2010 4 8 interview Obchod s uhlím je úzká specializace 9 11 bezpečnost Bezpečnost v dolech NWR roste 12 ekonomika Continuous Improvement 13 rekultivace Vracíme krajinu přírodě a lidem 14 17 technologie Těžíme uhlí 18 19 ekonomika Uhlí a koks na světových trzích 20 odpovědnost Nadace OKD rozdělí 60 milionů Kč, zaměří se na chráněné dílny 21 odpovědnost Horníci darovali Barborce přes 350 000 korun, nejvíce v historii
ekonomika interview technologie Hospodářské výsledky 2010 24. února 2011 oznámila společnost NWR velmi dobré výsledky za účetní rok 2010, založené na zvýšené efektivitě provozu i zlepšení podmínek na trhu. Poptávka a ceny se v průběhu roku zvyšovaly s výrazným posílením ke konci loňského roku. Významným výsledkem, dosaženým v loňském roce, bylo splnění stanovených cílů produkce při udržení nákladů pod kontrolou. Významnou událostí byl první celý rok zlepšené efektivity díky programu POP 2010 zaměřenému na rozsáhlou obnovu našeho důlního vybavení. Zároveň jsme dokončili program COP 2010, program kapitálových investic zaměřený na zdokonalení našich koksárenských provozů. V souladu s naší strategií, ohlášenou při vstupu na burzu, jsme pokračovali v zeštíhlování našich činností odprodejem posledního neklíčového provozu v průběhu roku 2010. V příštím období se budeme nadále věnovat přísné kontrole nákladů, která zmírňuje dopady vzrůstajících výdajů v souvislosti s těžbou ve stále větších hloubkách a inflační tlaky na naše vstupní náklady, jako jsou ceny oceli a energií. Mike Salamon, předseda představenstva NWR, k výsledkům za loňský rok a výhledu na ten letošní uvedl: Po obtížném roce 2009 následovalo v roce 2010 na našich trzích silné oživení poptávky po uhlí a koksu a my jsme v reakci na tuto poptávku úspěšně navýšili objemy našich dodávek. Celosvětově panuje nedostatek koksovatelného uhlí s tím, jak Čína Poptávka a ceny koksovatelného uhlí se v průběhu roku 2010 zvyšovaly a další nastupující ekonomiky zvyšují světovou poptávku. Naše rozhodnutí sjednávat ceny na většinu dodávek našeho koksovatelného uhlí v souladu s japonským účetním rokem (JFY) nám poskytuje možnost více využívat pozitivního vývoje cen na světových trzích. V současnosti panuje znatelný mezinárodní trend přechodu na čtvrtletní sjednávání cen, a je tudíž pravděpodobné, že většina našich odběratelů bude mít do budoucna zájem sjednávat ceny ve smlouvách na dodávky koksovatelného uhlí na tomto základě. Dokázali jsme splnit své stanovené cíle celkové produkce a dosáhli jsme významného pokroku ve zvyšování efektivity a maximalizaci návratnosti našich stávajících aktiv. V roce 2010 jsme nadále sklízeli ovoce kapitálového investičního programu POP 2010, se zlepšením jak v oblasti nákladů, tak v oblasti bezpečnosti. V průběhu roku 2010 jsme dosáhli pokroku v rozvoji našich investičních projektů v Polsku, zejména pak projektu Dębieńsko, kde byl vytvořen projektový tým a skupina poradců světové úrovně, kteří v současné době připravují podrobnou studii proveditelnosti. Nadále se držíme logiky i přínosů pozice regionálního konsolidátora. Konsolidace povede k nárůstu velikosti společnosti, objemu zdrojů a bude poskytovat výhody mnoha synergii. Coby první privatizovaná, restrukturalizovaná a modernizovaná uhelná společnost v regionu a první společnost s přístupem na mezinárodní kapitálové trhy jsme ve velice silném postavení, kdy dokážeme 2
bezpečnost rekultivace odpovědnost využít těchto výhod, spojujících v sobě provozní i finanční odbornost, a těžit z příležitostí, které se nám naskytnou. Ačkoli širší hospodářský výhled v evropském prostoru zůstává nejistý, očekáváme, že poptávka po koksovatelném uhlí ve střední a východní Evropě bude díky pokračujícímu oživení v automobilovém průmyslu a stavebnictví nadále silná. Oživení průmyslu ve střední Evropě rovněž podpoří poptávku po energetickém uhlí, kde jsme již zaznamenali nárůst cen. A v neposlední řadě náš záměr reinkorporace společnosti do Velké Británie a související získání kvalifikace pro index FTSE nám přinese rozšíření možností přístupu na mezinárodní kapitálové trhy. Stále máme před sebou ještě mnoho úkolů, ale jsme v takové pozici, abychom mohli plně využít náš potenciál, a rok 2011 zahajujeme jako silnější a odolnější firma. Nárůst výkonnosti a investiční programy Program optimalizace produktivity (POP 2010), dokončený ke konci roku 2010, nadále naplňuje svůj účel a nová zařízení vykazují narůstající výkonnost oproti původní technologii. Společnost OKD je tak schopna udržovat stabilní úroveň těžby jen se sedmnácti stěnovacími komplexy v provozu oproti dvaceti komplexům provozovaným v roce 2009 a třiceti dvěma v roce 2008. Zavedení nových technologií se pozitivně projevilo ve výkonnosti dolů. Kombinací nových a starých zařízení se průměrná produktivita dobývání v OKD v roce 2010 zvýšila přibližně o 15 % oproti roku 2009 na 1 743 tun na porub a den. Program optimalizace koksoven (COP 2010) společnosti NWR, tedy program kapitálových investic určených ke zlepšení efektivity a produktivity koksárenských provozů společnosti, byl úspěšně dokončen v plánovaném termínu ke konci roku 2010. Nově vybudovaná koksárenská baterie č. 10 v koksovně Svoboda společnosti OKK nyní pracuje na plnou kapacitu. Maximální celková kapacita, společně s kapacitou renovované baterie č. 8 a se dvěma zbývajícími bateriemi koksovny Svoboda, bude počínaje rokem 2011 činit 850 000 tun. Po uzavření programu COP 2010 očekává NWR snížení nákladů na tunu koksu, optimalizaci struktury zaměstnanců a zvýšení flexibility produkce, která bude umožňovat výrobu různých druhů koksu podle požadavků zákazníka. Polské rozvojové projekty: Dębieńsko NWR pokračuje v přípravě podrobného rozvojového plánu pro projekt Dębieńsko v Polsku. Tvorba podrobné studie proveditelnosti, která stanoví rozsah projektu, plán realizace, rozpočet, časový plán i značnou část potřebného technického zajištění pro projekt, byla zahájena v září 2010 a dokončení její první fáze se očekává v březnu 2011. Tato část zahrnuje povrchovou infrastrukturu, zpracovatelský závod a také přístupové a přepravní svážné štoly. Dodavatelské smlouvy na dodávky těchto prvků a podrobné studie proveditelnosti již byly z velké části uzavřeny s polskými a nadnárodními společnostmi. Společnost pokračuje v zajišťování pozemků a infrastruktury pro projekt, kdy se nákupy potřebných pozemků plánují na nejbližší období. NWR předpokládá, že do projektu Dębieńsko v roce 2011 investuje přibližně 50 mil. eur v investičních nákladech. V závislosti na vnitřním schvalovacím procesu a vydání konečných povolení společnost NWR předpokládá, že stavební práce na projektu Dębieńsko budou zahájeny v průběhu roku 2011. Dividenda V souladu se svou dividendovou politikou oznámila NWR konečnou dividendu ve výši 0,22 eura na akcii, která bude majitelům akcií druhu A vyplacena formou prozatímní dividendy 15. dubna 2011. Společně s dividendou ve výši 0,21 eura na akcii, vyplacenou v říjnu 2010, dosahuje celková výše dividendy za celý rok 2010 částky 0,43 eura na akcii. Výhled pro rok 2011 V letošním roce NWR plánuje těžbu 11 mil. tun uhlí a výrobu 800 000 tun koksu. Externí Hospodářské výsledky 2010 Těžba uhlí ve výši 11,4 mil. tun, výroba koksu ve výši 1 mil. tun Celkové externí prodeje 10,7 mil. tun uhlí a 1,1 mil. tun koksu Výnosy ve výši 1 590 mil. eur EBITDA ve výši 464 mil. eur Přepočtený výnos na akcii ve výši 0,86 eura Celková dividenda za rok 0,43 eura na akcii Zlepšení bezpečnosti o 24 % prodeje by měly dosáhnout přibližně 10,3 mil. tun uhlí a 720 000 tun koksu. Průměrná sjednaná cena energetického uhlí se bude letos pohybovat okolo 71 eur za tunu. Většina prodejů bude sjednávána čtvrtletně. 3
ekonomika interview technologie Obchod s uhlím je úzká specializace Kanceláře proskleného věžáku nad holešovickým přístavem v Praze obýval v minulosti jeden z největších podniků zahraničního obchodu Kovo. Dnes v něm sídlí kontrolní úřad a v jednom z horních pater také obchodní úsek OKD. 200 zákazníků pravidelně nakupuje uhlí skupiny NWR. Náš rozhovor s jeho šéfem jsme dělali nadvakrát kvůli jeho nabitému programu. Naše schůzky začínaly brzo po sedmé ráno a on už měl za sebou poradu se svým týmem. Seznamte se: Petr Otava, obchodní ředitel OKD. To začínáte pokaždé takhle brzo? Často. Den není nafukovací a my toho musíme hodně stihnout. Moji lidé jsou na to zvyklí. Co vlastně celou dobu děláte? Laik by si pomyslel, že každý čtvrtrok vyjednáte ceny, obnovíte smlouvy a máte tři měsíce pohov Většina kontraktů je sice opravdu sjednávána kvartálně, my ale musíme být v každodenním kontaktu s trhem po celou dobu. Musíme sledovat globální trendy Austrálii a Ameriku pokud jde o koksovatelné uhlí, Polsko, Rusko, Kolumbii, Jižní Afriku a Austrálii pokud jde o uhlí energetické. Potřebujeme vědět, co ovlivní poptávku v energetice a v celém průmyslu. Pro koksovatelné uhlí je klíčová situace v ocelářství. Musíme si udržovat důkladnou znalost trhu v celém regionu střední a východní Evropy, musíme vědět, co dělají naši konkurenti především v Polsku. Není toho málo. Které trendy kromě cen a výrobních nákladů potřebujete sledovat? U koksovatelného uhlí především monitorujeme nabídku a poptávku, která na trhu existuje. Pokud jsou v Austrálii povodně a zavřené doly, sníží se celosvětová nabídka uhlí. Sledujeme proto, jak funguje celá ekonomika, jak si vede ocelářství, stavebnictví a další odvětví. V energetickém uhlí je to podobné, pozorujeme výkon ekonomiky a s tím související spotřebu elektřiny, CO 2 certifikáty a podobně. Pak jsou tu ještě cementárny, které jsou závislé na výkonu celého stavebnictví. V uplynulých třech letech cementárny pracovaly na úrovni 30 40 % svých kapacit, protože neměly poptávku. Jaký dopad na vaše vyjednávání má dění na vzdálenějších trzích? Trh je čím dál tím otevřenější a tak, jak klesají objemy těžby přímo v našem regionu, významně narůstají importy energetického uhlí z východu, hlavně z Ruska, a koksovatelného uhlí z USA. Například s ruským uhlím se dnes obchoduje měsíčně především na spotu (spotová cena vyjadřuje cenu komodity v konkrétním čase a místě, je určována na komoditních burzách pozn. red.), musíme tedy vědět, jaké uhlí, v jaké kvalitě a za jakou cenu jsou konkurenti schopni dodat, jaké mají transportní náklady, a vůbec vše, co s tím souvisí. Tyhle informace nestačí tahat z různých reportů, které nám denně chodí, ty získáme jedině tím, že se dennodenně pohybujeme na trhu. Pravidelně se proto vídáme s našimi zákazníky a partnery. 4
bezpečnost rekultivace odpovědnost Kolika zákazníkům se věnujete vy osobně? Máme asi dvě stě stálých zákazníků. Já osobně jednám zhruba s padesáti největšími. Zjišťujeme, jaká je u nich situace, jaká je poptávka po jejich produktech. Rozhodně to nefunguje tak, že uzavřeme kontrakt, a tím to končí. Každý kontakt, i když zrovna nejednáme o konkrétním obchodu, je fakticky přípravou na příští vyjednávání, která povedeme nejpozději za čtvrt roku. Potřebujeme informace z první ruky, a jinak než osobně je nezískáme. Musíme mít v týmu lidi, kteří rozumí výrobě a kteří vědí, co si výroba v daný den nebo měsíc může dovolit. Připravujeme měsíční plány dodávek, ale ty musíme průběžně upravovat podle aktuální poptávky a situace v našich dolech. Jak koordinujete požadavky zákazníků s těžbou? Ideální stav je, když si připravíme plán, přijde objednávka od zákazníka a referent, který se o ni stará, se spojí s dispečinkem v Ostravě. Ten zorganizuje nakládku na jednotlivých dolech, zajistíme logistiku, vlak s uhlím pak sledujeme po cestě, dokud nedojede na místo určení. Byznys končí až ve chvíli, kdy zákazník zaplatí. A platí vaši zákazníci včas? Ano, zákazníci naštěstí platí (smích). Máte vždycky k dispozici to, co zákazníci právě chtějí, nebo spíš sledujete, na jaké uhlí kolegové v dolech právě narazili, a snažíte se prodat, co máte zrovna přichystané? My samozřejmě víme, co je schopná naše výroba na jednotlivých dolech v daném čase nabídnout. Kvalitativní parametry uhlí jsou dány, můžeme je ovlivnit jen minimálně. A naši zákazníci to také dobře vědí, s většinou z nich spolupracujeme dlouhodobě. Energetické uhlí se běžně hodnotí podle výhřevnosti, množství popela, síry, ale na koksovatelné uhlí fakticky zatím neexistují žádné indexy. Takže zákazníci znají zcela konkrétní kvalitu, kterou má například uhlí z dolů Darkov nebo Paskov. Druhou stejnou na světě nenajdou ani v dole ČSM, ani třeba v Austrálii. Uhlí z různých lokalit je nesrovnatelné. Zákazníci koksovatelného uhlí si tedy kupují konkrétní značku. Myslím ale, že do tří let se dočkáme nového světového indexu na koksovatelné uhlí. Jaká je tedy škála vašich typů uhlí? V naší produkci rozlišujeme obecně dvě kategorie uhlí: energetické a koksovatelné. Osvojili jsme si tuto terminologii, aby nám lépe rozuměli zahraniční investoři a aby nás analytici mohli porovnávat s ostatními firmami ve světě. Energetické uhlí v praxi reprezentují tři hlavní produkty vysokovýhřevné prané uhlí, 5
ekonomika interview technologie energetický prach a proplástek. Odebírají je hlavně elektrárny, teplárny, cementárny. V koksovatelném uhlí sledujeme dvě hlavní kategorie, tzv. hard coking coal a semi soft coking coal. V češtině pro tyto pojmy neexistuje ustálený překlad. Obchodujete i s koksem jaké typy máte v nabídce? U koksu rozlišujeme tři základní typy: vysokopecní koks (určený k výrobě oceli pozn. red.), slévárenský a pak různé sorty otopového koksu určeného pro průmysl, například pro cukrovary a vápenky, ale i pro domácnosti. Při výrobě koksu pak vzniká ještě řada chemických produktů, které se dají dále prodat, například koksárenský plyn, benzol, dehet a další. Vraťme se k vašim cenovým vyjednáváním. Jak dlouho obvykle trvá, než se s klientem, kterého léta znáte, dohodnete o ceně pro další kvartál? Je to o taktice jednání, s každým zákazníkem je to jiné. Záleží, nakolik se vzájemně známe. Samozřejmě nám pomáhá, když víme, jak se konkrétní partner chová při jednání, jak uvažuje, jaké představy na začátku asi má. Málokdy se ale stává, že se dohodneme hned napoprvé. Převládá spíše silové jednání, anebo je to víceméně přátelská, tak trochu společenská hra? Je to jako v každém obchodu. Samozřejmě chceme prodat za co nejvyšší cenu a zákazník chce cenu co nejnižší, ale obvykle víme, že je potřeba se domluvit. Máme zákazníky, kteří si cení, že se chováme standardně, transparentně a férově po celou dobu spolupráce. Takoví zůstanou u nás, i když jim konkurence nabídne o něco nižší cenu. Jiní řeknou, toto je tržní cena, když nám ji nedáte, nakoupíme jinde. Ta jednání jsou třeba i desetikolová, a mezitím si ještě telefonicky vyměňujeme názory, když hrozí, že přijedeme na jednání a zase se nedohodneme. Hledáme kompromis a většinou se ho podaří najít, pokud obě strany vědí, co je tržní a co je opodstatněné z obou stran. Zažíváte při cenových jednáních nějaká překvapení? Taková, která změní vaši taktiku, váš přístup ke klientovi? Byl tu rok 2009, který překvapil spoustu lidí, ale to byla výjimka. Po mnoha letech v oboru už mě toho moc překvapit nemůže. Jistěže se některý zákazník občas naštve, urazí a nakoupí jinde, ale u uhlí se to moc nestává. Při jednáních jsme za všech okolností velmi opatrní. V regionu je jen omezený okruh odběratelů a dodavatelů a každý spor znamená nepříjemný problém. Nejsme v pozici jako třeba australské firmy, které za stejnou cenu prodají uhlí do Číny, do Japonska, do Koreje, do Indie, do Brazílie nebo kamkoli jinam. My si nemůžeme dovolit své zákazníky naštvat vzhledem k naší geografické poloze není reálné přemýšlet, že bychom naše uhlí vozili někam dál mimo region. Do jaké míry rozhoduje spotová cena a jaký vliv mají dlouhodobé vazby s klienty a nadstandardní servis? Světové ceny na spotu a různé cenové indexy mohou být jistě podpůrným argumentem, pro nás je ale vždy rozhodující cenová úroveň v regionu. Pokud bude spot řekněme na hodnotě sto a polské firmy budou prodávat za polovinu, musíme vzít v potaz nejbližší konkurenci a cena API2 v Rotterdamu je spíše pomocné hledisko. Jindy může nastat situace, kdy máme my i Poláci vlivem produkčních nákladů ceny vyšší než spotové. Pak musíme mít spočítané, jestli na trhu existuje nějaká alternativa, například z Ruska, abychom byli cenově konkurenceschopní. A v neposlední řadě jde i o to, jaký servis jsme schopni zákazníkům dát. Jde například o dodávky just-in-time, dodržení kvality, způsob řešení problémů. To je něco, co zákazníci moc dobře vědí a oceňují. Kvalitní servis zvyšuje jistotu, že si zákazníka udržíme, i kdyby mu konkurence dávala o něco lepší cenu. Kdo jsou klíčoví hráči, kteří určují dění na evropském trhu, kde NWR působí? Trh s koksovatelným uhlím je hodně ovlivňován globálním vývojem, to znamená australskými a americkými producenty, jako jsou BHP Billiton a Rio Tinto, my ale vždy musíme nejprve sledovat, co se děje v Polsku, co dělá třeba Jastrzębzka Spółka Węglowa, Katowicki Holding Węglowy nebo Kompania Węglowa. Energetické uhlí je regionální záležitost a na trhu je stále nadprodukce uhlí z Polska, roste i význam Ruska. Naopak jihoafrické, kolumbijské nebo obecně zámořské uhlí se do regionu zatím téměř vůbec nevozí. A Ukrajina? Ukrajinské uhlí má vysoký obsah síry, proto se ve velkém objemu do zemí Evropské unie z ekologických důvodů nikdy pravděpodobně vozit nebude. Tamní uhlí se spotřebovává primárně u místních odběratelů. Jak jste vlastně přišel k uhlí? Naše rodina pracuje v OKD už několik generací, můj děda 6
bezpečnost rekultivace odpovědnost strávil v ostravských dolech prakticky celý život. V osmdesátých letech minulého století byl generálním ředitelem OKD. I on začínal jako horník? Byl původně strojař, pracoval v Bastru (český výrobce důlních technologií, dříve vlastněný OKD, dnes je součástí skupiny Bucyrus pozn. red.), později pracoval na ředitelství firmy. To byla první generace, alespoň co já si pamatuji. Podobně můj otec i jeho bratr vystudovali báňskou (Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě pozn. red.) a po škole nastoupili do dolů. Já k tomu přičichl až v devadesátých letech, když můj otec s panem Koláčkem zprivatizovali Českomoravské doly s Metalimexem. Studoval jsem tehdy ekonomickou fakultu v Ostravě, s uhlím to nemělo nic společného. Otec mi nabídl, jestli bych nechtěl dělat v obchodním oddělení v Metalimexu, což byla specializovaná firma, která ve skupině OKD měla na starosti obchod. Takže jsem se po škole, v roce 2000, přestěhoval do Prahy a nastoupil jako referent do divize paliv. V Ostravě jste zůstat nechtěl? Skoro do doby odchodu jsem byl ostravským patriotem, ale asi bych tam nezůstal. Určitě bych se nevěnoval uhlí, možná bych dělal obchod, ale s něčím jiným, nebo spíše tu ekonomiku, finance. Dnes tedy působíte v Praze? Ano, moje základna je v Praze. Přestěhoval jsem se a založil tu rodinu. Do Ostravy ale jezdím tak často, jak je potřeba, skoro každý týden. Kamarádi mi v Ostravě zůstali, ale vídáme se málo. Když jste začal pracovat ve firmě, kterou řídil váš otec, nemusel jste bojovat s předsudkem, že jste tatínkův chráněnec? Není to nic příjemného, když přijde syn do firmy svého otce. Ale víc záleží na tom, jak člověka vnímá jeho okolí, jakým způsobem se prezentuje, jak pracuje, musí zkrátka dokázat, že není horší než ti ostatní, že tomu týmu něco přinese. Začínal jsem od píky, zpracovával faktury, objednávky, dělal back office. Postupně jsem dostal možnost dělat náročnější věci, až nakonec se ze mě stal vedoucí obchodního oddělení a později ředitel. Bavíte se ještě s tátou o trhu? Jsou situace, kdy může poradit? Spíš to rozebíráme z širšího úhlu pohledu, co se děje v ocelářství a energetice, co se děje ve světě a tak. On už ten uhelný byznys aktivně pár let nedělá. Když člověk odejde z branže třeba na rok, není problém se do toho zpátky dostat, ale je potřeba mít každodenní kontakt s trhem. Je to ve vašich kruzích obvyklé, že se povolání dědí v rámci rodinné tradice? Určitě, znám spoustu takových případů, z Německa, Polska. Uhlí je svým způsobem specifická komodita, málokdo se o uhlí zajímá, málokdo tuší, jaký je rozdíl mezi uhlím a koksem. Obchodu s uhlím se věnuje velmi málo lidí, v Evropě jich určitě není víc než tisícovka, je to prostě úzká specializace. Jaké jsou v této obchodnické komunitě vztahy? Je snadné navazovat přátelské vztahy, nebo jde spíš o přátelství pragmatická, obchodní? Těch obchodníků je málo, často se potkávají, a tak není složité vybudovat si po nějaké době přátelské vztahy a osobní kontakt, ale nejde se přátelit úplně s každým.» Kvalitní servis zvyšuje jistotu, že si zákazníka udržíme.«je těžké nechat potom přátelství za dveřmi, když máte vyjednávat o cenách? Tam kamarádství nemůže. I nejlepší kamarád se někdy urazí, vstane od stolu a jde pryč. Pak to žehlíme až později, když horké hlavy vychladnou. Jak trávíte volný čas? Zbývá vám nějaký? Málo. Přemýšlím nad tím, jak si ho udělat. Mám malého syna, tak se snažím vyšetřit si čas aspoň o víkendech. V poslední době se taky věnuji golfu. 7
ekonomika interview technologie A z pohledu OKD? Z pohledu člověka, který tu firmu zná opravdu hodně dlouho? V čem ji to změnilo? Kde nejraději hrajete? Po Čechách nebo v cizině? Hraji hlavně v Česku a Španělsku.» Trh s koksovatelným uhlím je hodně ovlivňován globálním vývojem, ale my musíme nejprve sledovat, co se děje v Polsku.«Daří se vám na golfu nepracovat? Nebo používáte golf i jako pracovní nástroj? Spousta obchodních partnerů hraje. Ale kdo hraje golf, tak ví, že uprostřed zápalu při hře nejde moc dobře diskutovat o nějakých vážných tématech. Jistěže ale pak na příslovečné devatenácté jamce, tedy v klubovně, dojde mnohdy i na pracovní konverzaci. Kam nejčastěji jezdíte na dovolené? Jezdíme pravidelně do Španělska. A v zimě vždycky na týden do Svatého Mořice na lyže. K tomu se snažíme zařídit ještě alespoň jednu letní dovolenou. Kdo doma rozhoduje, kam se pojede? Vybíráme společně. Vždycky se snažíme vybrat něco, kde jsme ještě nikdy nebyli. Kdybyste měl něco změnit ve svém dosavadním profesním nebo osobním životě, co by to bylo? Asi bych zkusil jít co nejdřív pracovat ven, do nějaké větší firmy na vyspělém trhu. Tyhle zkušenosti nikde nekoupíte a čím dřív je získáte, tím lépe se dají později zúročit. Dnes už přece jen mám rodinu, nějaké zázemí, takže podobné úvahy jsou složitější. Byla to velká změna, když se OKD začlenilo do struktury NWR a na spoustu věcí se začalo pohlížet z jiné perspektivy? Změna to byla určitě, už jen tím, jací lidé přišli do skupiny. Klaus-Dieter Beck, Mike Salamon a třeba Hans-Jürgen Mende a další výrazné osobnosti, zkrátka lidé, kteří se na byznys dokázali dívat globálně. Musel jsem se v hodně věcech přizpůsobit, leccos dostudovat, například mezinárodní finanční terminologii, kterou jsme do té doby nepoužívali. Ale Zdeněk [Bakala] s Peterem [Kadasem] (zástupci majoritního akcionáře NWR pozn. red.) možná věděli, že se umím na ten obchod s uhlím a koksem podívat z širšího pohledu než z ostravské perspektivy. Dlužím jim oběma hodně za to, že mi tuhle šanci dali. Změny přišly s novým generálním ředitelem, Klausem-Dieterem Beckem. Změnil firmu od A do Z, od firemní kultury až po nový systém řízení. Bylo to umocněno i tím, že přivedl nové lidi, jako je Míla Trgiňová (finanční ředitelka OKD pozn. red.). Jsem rád, že s ním můžu pracovat, že mi ukázal, co s tou firmou jde udělat. Určitě mu hodně pomohla situace na trhu a ceny uhlí, jinak by si nemohl dovolit tu firmu měnit takovým tempem, jak ji změnil. Každopádně má můj obrovský respekt za to, jakým způsobem to provedl. Kdyby OKD nebylo součástí skupiny NWR, mohlo by si dovolit velké investiční programy, jako byl POP 2010, nebo úvahy o akvizicích polských těžebních firem? Úvahy o Polsku tu byly už dřív, ale nikdy nedostaly reálný rozměr. A pokud jde o investice a jejich financování, v OKD nikdy nebyl tým, který by si dokázal zajít pro peníze na finanční trh, do velkých bank v Londýně a podobně. Kolegové z NWR to dnes umí a ohromně nám to pomáhá. Banky a institucionální investoři vnímají NWR jinak už proto, že je na burze. Porovnám-li to se situací před pěti deseti lety, máme dnes naprosto jiné, mnohem širší možnosti, než tomu bylo kdykoli v minulosti. 8
bezpečnost rekultivace odpovědnost Bezpečnost v dolech NWR roste Bezpečnost zaměstnanců je pro NWR naprostou prioritou, proto nadále pokračuje ve zvyšování bezpečnostních standardů a snižování rizika pracovních úrazů v dceřiných společnostech OKD a OKK Koksovny. Klíčové ukazatele v oblasti bezpečnosti za rok 2010 potvrdily příznivý trend a ukázaly, že realizovaná opatření mají smysl a směřují jednoznačně správným směrem. 49 % Počet pracovních úrazů v dolech skupiny NWR poklesl za posledních 5 let na polovinu. Počet úrazů v dolech NWR kontinuálně klesá Počet úrazů v těžební dceřiné společnosti NWR, OKD, a.s., v loňském roce klesl o 22 procent z 346 v roce 2009 na 271 v tom následujícím. Úrazová četnost (LTIFR) se ve stejném období snížila z 11,29 v roce 2009 na loňských 8,61, čímž společnost překonala stanovený cíl pro rok 2010. Všechny údaje zahrnují také pracovníky dodavatelských firem. Mezinárodní ukazatel úrazové četnosti (LTIFR, The Lost Time Injury Frequency Rate) je nejprůkaznější ukazatel vývoje bezpečnosti práce. Zjednodušeně se dá říct, že je to počet pracovních úrazů vedoucích k pracovní neschopnosti v délce minimálně tří pracovních dnů na milion odpracovaných hodin. Firemní program PERSPektiva 2015 stanovuje jako cílovou hodnotu úrazové četnosti v roce 2015 hodnotu 5 a společnost NWR je rozhodnuta realizovat veškerá opatření, aby byl tento cíl splněn. NWR má ve všech svých dolech a koksovnách zavedeny detailní bezpečnostní předpisy, procesy a monitorovací systémy. Zaměstnanci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali nejen rizika, ale také odpovědnost za bezpečnost svou i svých spolupracovníků. 20 15 10 5 0 16,59 2006 15,33 2007 LTIFR OKD 12,49 2008 11,29 2009 Vedení společnosti, odborové organizace i státní instituce přistupují ke každé rizikové události mimořádně vážně, důsledně je prošetřují a svá doporučení předkládají Výboru pro zdraví, bezpečnost a životní prostředí (Health, Safety and Environmental Committee, HSEC), který navrhuje další opatření vedoucí k eliminaci rizik. Výbor od svého založení v roce 2007 dohlíží na otázky bezpečnosti a zdraví při práci a je jedním z pilířů Corporate Governance ve skupině NWR. 8,61 2010 Koeficient LTIFR udává počet pracovních úrazů na milion odpracovaných hodin NWR si uvědomuje, že pro zvyšování bezpečnosti na pracovištích je klíčovým faktorem motivace zaměstnanců. Odpovědnost totiž leží na bedrech každého jednotlivého pracovníka. Vyhlásila proto v roce 2010 individuální motivační soutěž, v níž měl šanci vyhrát hlavní cenu ve formě auta Škoda Fabia každý zaměstnanec dolů, který pracoval od 1. dubna do 31. prosince bez úrazu. Jednotlivé doly navíc losovaly další hodnotné ceny, kterými byly například zájezdy v hodnotě 50 000 Kč. Do slosování bylo zařazeno přes 15 000 pracovníků OKD a dodavatelských firem. Společnost NWR ve svých dolech zároveň vyhlásila 9
ekonomika interview technologie motivační program Bezpečné pracoviště, jehož cílem je udržování pořádku na pracovišti, odstranění nedostatků a eliminace rizik. Kolektivy v dolech byly pravidelně (minimálně šestkrát za čtvrtletí) hodnoceny a kontrolovány v dodržování pořádku na pracovišti a přístupových cestách, vedení důlního díla a větrání či udržování bezvadného stavu strojního a elektrického zařízení. Nejlepší kolektiv v úseku rubání obdržel 50 000 Kč, v přípravě 20 000 (15 000 Kč za druhé a 10 000 za třetí místo), ve vybavování a likvidaci 30 000 Kč. SAFETY 2010 V rámci programu SAFE- TY 2010 společnost NWR Ochranné osobní pracovní prostředky a technická zařízení Počet zakoupených kusů 2008 2010 (Safety 2010) Boty 38 963 Trička reflexní 60 092 Košile reflexní 111 384 Fáračky (komplety) 57 283 Ochranná přilba s očním štítem 15 197 Osobní svítidlo T 1005.1 15 363 Ind. a det. přístroj Drager X-am 823 Sebezáchranný přístroj 15 000 Nejen zaměstnanci OKD, ale i bánští záchranáři dostali nejmodernější ochranné pomůcky Parametry ochranných pracovních prostředků v OKD Osobní svítidlo T 1005.1 Rozměry 12 2 10 cm zhruba o 70 % menší než starší typy, s váhou 0,8 kg o kilogram lehčí LED dioda se svítivostí 2 500 luxů Svítivost je zaručena i po deseti hodinách užívání Hlavice vybavena pasivní anténou, suchý monočlánek je s hlavicí propojen kabelem s reflexním povrchem pracovník je pak lépe vidět při osvícení světlem svých kolegů Se změnou zároveň souvisela nutnost výměny všech 420 dobíjecích stojanů Svítidlo K 07 Bezúdržbový akumulátor a LED dioda Použití pro důlní vlaky a dopravu výbušnin Výměna 500 kusů svítidel 10
bezpečnost rekultivace odpovědnost investovala více než půl miliardy korun do nákupu nejmodernějších pracovních a ochranných pomůcek pro zaměstnance svých dolů. Dodávky začaly v roce 2008 a v roce 2010 došlo ke kompletaci vybavení. Nové osobní pracovní a technické prostředky přispěly k zvýšení bezpečnosti pracovníků v dolech a zvýšily komfort pracovního prostředí. Jde o špičkové výrobky, jimiž jsou vybaveny doly v nejvyspělejších zemích světa. Po mimořádných investicích musíme pokračovat v monitoringu možných rizik, abychom je eliminovali stále účinnějšími bezpečnostními a hygienickými opatřeními, říká provozní ředitel OKD Leo Bayer. Reflexní prvky, pevné boty, mnohem lehčí výstroj. Vybavení horníků v Česku je srovnatelné s podmínkami v západní Evropě nebo USA Indikační a detekční přístroj Dräger X-am Měří a hlídá výskyt životu nebezpečných plynů na čelbách (CO, CO 2, CH 4, NO x ) a v porubech (CO, CO 2, CH 4 ) Výrazně menší a lehčí než starší přístroje Kontinuální měření koncentrace nebezpečných plynů, jejich záznam a ukládání do paměti Optický i akustický alarm Sebezáchovné přístroje OXY K50S Životnost 10 let (o tři roky více než předchozí přístroje) Nezávislý na ovzduší s uzavřeným střídavým dýchacím systémem Hmotnost 3 kg Objem dýchacího vaku minimálně 6 litrů Ochranná doba 50 minut Teplota vdechovaných vzdušin maximálně 55 C Pracovní obuv Celková obměna pracovní obuvi Tři druhy pevné obuvi: Baťa Malenka S3, Baťa Jano S3 a Artra Bridget. Fáračky s odrazovými nášivkami Kompletní obměna nových fáraček s reflexním značením pro vyšší bezpečnost Reflexní pruhy ve stříbrné a žluté barvě GP 105 Pohodlnější střih a prodloužené upevňovací tkanice Trička a košile Bavlněná trička a košile s reflexními pruhy pro lepší viditelnost Ochranné přilby s očním štítem Ochranné přilby s očním štítem HC 600/4 z Velké Británie a Unierg Bieruň z Polska 11
ekonomika interview technologie Continuous Improvement Díky přínosům pro bezpečnost v dolech NWR a zefektivnění finančních nákladů při těžbě uhlí se firma rozhodla pokračovat v programu Continuous Improvement. Nově lze podávat návrhy také slovensky, polsky nebo anglicky. Zaměstnanci přihlásili stovky zlepšovacích návrhů NWR klade důraz na vlastní iniciativu, nápady a kreativitu zaměstnanců. Proto vyhlásila v roce 2010 pro zaměstnance dolů a dodavatelských firem motivační program Continuous Improvement, jehož cílem je povzbudit aktivitu v podávání zlepšovacích návrhů. Jednoznačně stanovená pravidla, systém posuzování a odměňování vedl k vyšší kvalitě nápadů a vysoké úrovni zapojení zaměstnanců, vysvětlil provozní ředitel OKD, dceřiné společnosti NWR, Leo Bayer. Zvýšení efektivity i bezpečnosti Každá skupina nebo jednotlivci, kteří v roce 2010 přišli s nápadem, jak zlepšit a zefektivnit práci při těžbě uhlí, příznivě ovlivnit pracovní prostředí, usnadnit práci při těžbě a zvýšit bezpečnost na pracovišti, jenž byl vyhodnocen jako smysluplný, získal od společnosti NWR odměnu. Motivační prvek projektu byl posílen losováním o mimořádnou odměnu osobní auto Škoda Fabia. Šanci na její získání měli všichni pracovníci, kteří se do projektu zapojili. Na jednotlivých dolech měli úspěšní inovátoři další možnost mimořádného ocenění svých návrhů, když se losovalo o další ceny zájezdy, televize a notebooky. Program se jednoznačně osvědčil. Posílil spoluzodpovědnost a sounáležitost zaměstnanců s firmou, přinesl mimořádné odměny, zvýšení bezpečnosti, zlepšení pracovního prostředí a snížení nákladů. Firma proto připravila pro rok 2011 další obdobně orientovaný program, popisuje Leo Bayer. Rok 2011: Continuous Improvement pokračuje Program ukazuje, že intenzivní spolupráce firmy se zaměstnanci a jejich angažování ve firmě se vyplácí všem zúčastněným stranám. Výraznou novinkou je možnost podávat zlepšovací návrhy kromě češtiny ve slovenštině, polštině a angličtině. Firma tak vychází vstříc především zaměstnancům dodavatelských firem, kde pracují také horníci z Polska či Slovenska. Výše odměny pro autora nápadu je přímo navázána na výši jeho úspory pro firmu (viz Continuous Improvement v roce 2010 806 smysluplné zlepšovací návrhy 2,85 mil. Kč vyplacené odměny 226 mil. Kč úspory firmy tabulka). I v letošním roce se bude ze všech smysluplných návrhů losovat mimořádná odměna v podobě Škody Fabia. Parametry se mírně změnily, ale základ zůstává stejný: Naším cílem je podpořit iniciativu zaměstnanců. Projekt Jednorázový přínos nebo úspora z realizace ukazuje, že to s důrazem na bezpečnost i se zapojením zaměstnanců do zlepšování výroby i pracovního prostředí myslíme vážně, uzavírá Bayer. Nápady pro vyšší bezpečnost Ondrej Škorík, provozní zámečník Dolu Paskov přišel na konci roku se čtyřmi nápady v rámci programu Continuous Improvement. Jeden z jeho podnětů se dočkal skutečně všeobecného rozšíření. Inspirovaly mě lékárničky v autech, ty musí být podle nové vyhlášky povinně vybaveny takzvanou kartou první pomoci. Navrhl jsem vybavit kartami i naše důlní lékárničky, uvedl Škorík. Doplnění lékárniček kartou první pomoci je při prvním ošetřování poraněného velmi vhodné. Z výchovného a propagačního hlediska by nebylo na škodu umístit tyto karty na bezpečnostní nástěnky, zhodnotil nápad paskovský vedoucí báňských záchranářů OBHP Zdeněk Potenský. Odměna 0 200 000 Kč 2 000 3 000 Kč 200 000 500 000 Kč 3 000 8 000 Kč 500 000 1 000 000 Kč 8 000 10 000 Kč 1 000 000 10 000 000 Kč 10 000 50 000 Kč 10 000 000 Kč a více 50 000 Kč a více zlepšení bez vyčíslení úspor o výši odměny rozhoduje ředitel VOJ 12
bezpečnost rekultivace odpovědnost Vracíme krajinu přírodě a lidem Společnost NWR si uvědomuje svou odpovědnost za změny v krajině, které přináší hlubinná těžba uhlí. Realizuje proto rekultivační projekty vedoucí k zahlazování následků hornické činnosti. Případová studie Dinopark Prostor pod odvalem v blízkosti obce Doubrava měl být využit pro další odvalování hlušin. Vzhledem k tomu, že území nebylo dlouho nijak využíváno, bylo vystaveno živelnému ukládání různorodého materiálu včetně černých skládek odpadů a postupně zarůstalo náletovými dřevinami. V důsledku útlumu Dolu Doubrava byla zahájena rekultivace prostoru spočívající v důkladném vyčištění a přetvarování území s následným pokrytím vrstvou zeminy. Upravený terén byl nově zatravněn, byly zde vysazeny dřeviny. Haldy hlušiny z krajiny rychle mizí. Místo nich na Karvinsku vyrůstají nové rybníky, lesy a louky Krajina na Karvinsku a Ostravsku se díky rekultivačním projektům v posledních letech výrazně proměnila, o čemž svědčí i nová publikace Vracíme krajině život, kterou společnost v dané souvislosti vydala. Jen v roce 2010 probíhalo 55 větších rekultivačních projektů na ploše 860 hektarů. Celkové náklady dosáhly téměř 265 milionů korun. Například lokalita Darkovského moře v blízkosti Karviné je největší rekultivační akcí na Moravě a ve Slezsku s potenciálem stát se atraktivní odpočinkovou a rekreační lokalitou, sděluje personální ředitel s odpovědností za rekultivační projekty dceřiné společnosti NWR, OKD, a.s., Radim Tabášek. Cílem rekultivačních projektů je návrat krajiny, která byla proměněna lidskou činností, do přirozeného stavu, v němž území funguje jako soběstačný ekosystém s původními živočišnými a rostlinnými druhy. Ty se do těchto lokalit postupně vrací a dávají vzniknout novému unikátnímu ekosystému s výskytem vzácných druhů fauny a flóry. Oproti alternativnímu názoru některých ekologů, kteří tvrdí, že ideálním řešením je nechat přírodu, aby se s následky vyrovnala sama, je přístup NWR i přes svou finanční náročnost nejrychlejší cestou, jak do krajiny poznamenané těžbou vrátit přírodu. O tom, jak bude území po rekultivaci vypadat a jaké bude jeho další využití, rozhoduje vždy zastupitelstvo jednotlivých obcí. Veškeré práce jsou pod kontrolou úřadů ochrany životního prostředí a klademe důraz na ekologický rozměr projektů, vysvětlil Tabášek. Od roku 1989 se celkové náklady na rekultivace v revíru OKD vyšplhaly na 4,25 miliardy korun. Téměř tři miliardy korun pocházely z prostředků OKD a 1,26 miliardy z financí státu v rámci programu Revitalizace Moravskoslezského kraje, který byl zahájen v roce 2003 a řeší škody na krajině způsobené hornictvím před rokem 1992, tedy před privatizací OKD. V roce 2009 byla ukončena biologická rekultivace na převážné části území a pozemky byly pronajaty za účelem vybudování Dinoparku. Areál byl otevřen v červenci 2009 a stal se výraznou atrakcí regionu, kterou hojně navštěvují rodiny s dětmi. Tech. rekultivace: 2007 08 Bio. rekultivace: 2008 12 Předpokl. výdaje: 7 mil. Kč Zdroj financování: OKD Rozloha území: 15,1 ha Cíl rekultivace: veřejná zeleň 13
ekonomika interview technologie Těžíme uhlí Černé uhlí je díky svým vlastnostem a využití v různých sektorech průmyslu strategickou surovinou budoucnosti. Experti odhadují jeho celosvětové zásoby na zhruba 479 000 milionů tun. Jeho efektivní a ekonomicky rentabilní těžbu předpokládají díky dynamické modernizaci technologií na dalších nejméně 200 300 let. 11,4 mil. Tolik tun uhlí vytěžila společnost OKD v uplynulém roce. Jak a kde se tedy v České republice černé uhlí těží? Na našem území se černé uhlí v minulosti těžilo v několika lokalitách (plzeňsko-manětínská pánev, kladensko-slánská pánev a další). Po jejich útlumu v 90. letech minulého století zůstal jediným činným ostravsko-karvinský černouhelný revír v jižní části Hornoslezské uhelné pánve, jejíž větší část (asi 80 %) leží v Polsku. V něm těží kvalitní černé uhlí s nízkým obsahem síry a vysokým obsahem uhlíku ve čtyřech dolech dceřiná společnost NWR, OKD, a.s. Dobývání na Ostravsku bylo definitivně ukončeno v devadesátých letech minulého století. V současné době se těží v Moravskoslezském kraji na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. V roce 2010 zde vytěžila společnost OKD zhruba 11,4 milionu tun uhlí. Zjednodušeně lze říci, že se zde dobývají dva typy uhlí: energetické, které nachází využití jako palivo s vysokou výhřevností, a koksovatelné, používané pro výrobu koksu. Další dceřiná společnost NWR, OKK Koksovny, a.s., je totiž největším evropským producentem slévárenského koksu. Specifika ostravsko-karvinského černouhelného revíru Díky ambicióznímu investičnímu programu POP 2010, Těžba uhlí na severní Moravě 121 km 2 rozloha dobývacích prostor 930 m průměrná hloubka, ve které se pod povrchem těží 0,8 6,5 m mocnost slojí kdy byly doly NWR vybaveny nejmodernějšími dobývacími a razicími komplexy od špičkových světových výrobců, se daří zpřístupňovat zásoby v hloubkách a podmínkách, kde to předchozími technologiemi z hlediska efektivity, bezpečnosti a technické vybavenosti nebylo možné. Ostravsko-karvinský černouhelný revír totiž patří z hlediska náročnosti těžby k nejkomplikovanějším na světě. To je dáno především geologickými podmínkami s mnoha tektonickými zlomy procházejícími jednotlivými slojemi a hloubkou, z níž je uhlí dobýváno. Průměrná hloubka dobývání uhelných zásob činí v ostravsko-karvinském revíru 930 metrů. Nejhlubší jáma Doubrava III na Dole Karviná má délku 1 177 metrů a nejhlubší činné patro se nachází na Dole Paskov v absolutní hloubce 1 120 metrů od povrchu. Těžba na Ostravsku a Karvinsku má několikasetletou tradici. Se systematizovanou těžbou se v revíru začalo zhruba v polovině 18. století, k rozvoji pravidelného dolování došlo v 19. století v souvislosti s rozvojem železáren a výstavbou železnice. V ostravsko-karvinském revíru je uloženo 90 % veškerých černouhelných zásob České republiky. 14
bezpečnost rekultivace odpovědnost Od záměru těžit v konkrétní lokalitě k první tuně vyvezené na povrch je dlouhá cesta Od záměru k těžbě Od prvotního záměru těžit v konkrétní lokalitě uhlí a plyn, který je na ložiska tradičně navázán, k první tuně vyvezené na povrch, vede dlouhá a komplikovaná cesta. Jak se tedy vlastně černé uhlí těží a co jeho těžbě předchází? Aby bylo možné lokalizovat černouhelné ložisko a kvalifikovaně určit, co se v něm nachází, je v první řadě nutné provést vrtný geologický průzkum z povrchu. Ten určí, co se v daném ložisku nachází, je možné vypočítat zásoby, které jsou pod zemí uloženy, a stanovit dobývací prostor. Následně je nutné provést dodatečný průzkum v podzemí, díky němuž dojde k upřesnění objemu zásob v dobývacím prostoru. Každý důl má totiž na základě legislativy vymezen dobývací prostor černého uhlí, případně i karbonského zemního plynu. Před realizací otvírky je nutné vyřešit přísné legislativní normy, které těžařům přikazují vyřešit vztahy a okolnosti průzkumu a těžby s místními samosprávami, obyvateli a orgány, v jejichž kompetenci je ochrana životního prostředí. Před podáním žádosti o povolení hornické činnosti je nutné potvrdit předpoklady, že průzkum a těžba nebude mít zásadní negativní vliv na obyvatele ani okolní přírodu a je v moci těžařů tyto vlivy eliminovat. Je proto dle zákona nutné připravit studii dopadů na životní prostředí, tzv. EIA. Uhelné sloje, které jsou v ostravsko-karvinském revíru uloženy převážně horizontálně. Mocnost karvinských slojí se pohybuje od 1 do 6,5 metru, hlouběji uložené ostravské sloje nyní dobývané v lokalitě Staříč a v Dole Lazy se vyskytují ve slojích s mocností od 0,8 do 1,3 metru. Společnost NWR těží uhlí v devíti dobývacích prostorech na rozloze 121 km². Ke konci roku 2010 měla ve svých dolech uhelné rezervy zhruba 206 milionů tun. Těžíme uhlí Po vyřešení legislativních náležitostí týkajících se možného zahájení těžby v konkrétní lokalitě se na základě znalosti ložiska na nejvhodnějším místě dobývacího prostoru vyhloubí dvě jámy. První slouží k dopravě mužstva a materiálu, druhá k těžbě vydobyté suroviny. Jámy mají také zásadní význam pro vedení větrů pro důlní díla. Jedna z nich je proto vtažná, kterou proudí vzduch pod zem, druhá výdušná, jíž vzduch z dolu odchází zpět na povrch. Výdušná jáma je vybavena výkonným hlavním důlním ventilátorem. Tento fakt má zásadní význam pro bezpečnost v dole především v důsledku zvládnutí důlního plynu a klimatických poměrů na pracovištích. Při otvírce dolu se ložisko rozdělí na patra v horizontálních rovinách a mezi prvním a druhým patrem se posléze začne dobývat odshora dolů a od hranice dobývacího prostoru k jámě. Patra jsou rozdělena patrovými překopy, které jsou raženy v kameni a procházejí slojemi, aby byla zaručena 15
ekonomika interview technologie Na dodávkách nových technologií se podíleli světoví giganti Bucyrus, Sandvik a Deilmann Haniel, ale i místní strojírenské firmy jejich stabilita. Oddílovými překopy se zároveň rozdělí prostor od hranice dobývacího prostoru k jámě. Ve sloji se vyrazí propojení mezi patry pro vedení větru. Následně se prorážkou propojí chodby a dodá technologie pro těžbu v porubu. Po ukončení těžby v porubu se vyrazí nové chodby a proces těžby je zahájen v novém porubu. Technologická revoluce v dolech NWR Uhlí je v ostravsko-karvinském revíru těženo nejčastěji Jednotka Stávající typ SANDVIK AM 50 Hmotnost t 23 Celkový příkon kw 155 Výkon rozpojovacího orgánu kw 100 Napětí V 500 Průměr izolační hlavy mm 650 Maximální profil m 2 16 Maximální tvrdost hornin MPa 80 Maximální úklon čelby o 16 Nové těžební technologie v číslech. pomocí kombajnů, v případě slojí ostravského typu pluhy. Společnost NWR investovala v uplynulých třech letech téměř 10 miliard korun do nákupu nejmodernějších razicích a dobývacích technologií. Bylo nakoupeno 12 dobývacích komplexů od firmy BUCYRUS, 13 razicích kombajnů s kompletním podpůrným závěsem převážně od firmy SANDVIK a 12 klasických razicích setů, vybavených vrtacím strojem a nakladačem vyrobených firmou DEILMANN HANI- EL. K vyztužování porubů se používá mechanizovaná výztuž. Ostravsko-karvinský uhelný revír je navíc specifický tím, že zatímco ve světě je běžná koncepce jeden důl, jeden porub, v dolech NWR je v průměru v každém dole provozováno pět porubů. Pro představu: Nové porubové komplexy dokázaly v roce 2010 produkovat v průměru asi 2 800-3 000 tun uhlí na porub denně. Některé poruby dosahovaly denní produkce špičkově až 10 000 tun a průměrná denní těžba jednoho porubu se kombinací nových a starých zařízení v dolech NWR meziročně zvýšila o 15 % na 1 743 tun. Zavedení nových technologií se pozitivně projevilo ve výkonnosti dolů. Těžba v porubu Těžba v porubu probíhá od hranice dobývacího prostoru směrem k jámě. Vytěžený prostor je následně vyplněn řízeným závalem, což je příčinou toho, že těžební činnost může vést k projevům na povrchu. Proto se před začátkem těžby v konkrétní lokalitě vypracovává tzv. poklesová mapa, která specifikuje, v jakých lokalitách může dojít k poklesům. Před zahájením těžby se realizují 16
bezpečnost rekultivace odpovědnost výkupy pozemků a objektů, u nichž se předpokládá negativní vliv těžby. Vytěžené uhlí se po pásech těží vyraženými důlními díly do zásobníku. Následně se sváží vlakem nebo pásem do skipového zásobníku u výdušné jámy. Odsud je uhlí skipovou nádobou, do níž se vejde přibližně dvacet až třicet tun vytěžené suroviny, vyvezeno a vysypáno do zásobníku skipové věže na povrchu. S těžbou uhlí zároveň neodmyslitelně souvisí seismické otřesy jako důsledek uvolňování energie nakumulované v masivu v souvislosti s přeskupováním napětí, ke kterému dochází při těžbě. Seismické jevy doprovázejí hornictví od jeho počátku. Jsou důsledkem vydobytých partií vytvořených hornickou činností za více než stoleté období, hloubkou a průvodními pevnými horninami dobývaných slojí aktivní části revíru. Četnost výskytu a úroveň intenzity seismických jevů je dlouhodobě sledována a vyhodnocována pro přijetí protiotřesových opatření při těžbě a ražbě. Úprava uhlí Ze skipové věže surové uhlí směřuje po pásovém dopravníku na úpravnu. Uhlí zde prochází třídicími síty a je rozdružováno v těžké kapalině a v sazečkách nebo cyklonech podle velikosti uhlí. Díky tomu dochází k oddělení uhlí od kamene. Mokré uhlí je odvodňováno v odstředivkách a na filtrech, případně v sušárně, kde je pomocí horkého vzduchu vysušeno. Uhlí je na úpravně zbaveno hlušiny. Hlušina je zčásti využívána ve stavitelství. Například Důl Paskov prodal loni pro stavební účely téměř jeden milion tun hlušiny. Hlušina zároveň nachází využití při rekultivačních pracích v rámci zahlazování následků hornické činnosti. Moderní úpravny neprodukují kaly, naopak zásoby kalu z venkovních nádrží jsou schopné zhodnotit jako surovinu pro další využití především v energetice. Technická likvidace dolu Po ukončení těžby dochází k technické likvidaci dolu. Při tomto procesu je nutné klást důraz na bezpečnostní problematiku ve vztahu k dalším dolům. Dobývací prostory na Karvinsku spolu sousedí. Je třeba proto dbát na to, aby nedocházelo k jejich vzájemnému ovlivnění, například zatápěním. Při likvidaci dolu se z podzemí vyvezou všechna ekologicky riziková zařízení. Hlavní důlní dílo jáma je následně zasypáno kamenem nebo cemento-popílkovou směsí. Po ukončení důlní činnosti se doly samovolně zaplavují podzemní vodou, která vykazuje vysokou salinitu. Jsou prováděna opatření proti výstupu důlního plynu na povrch, zejména k ochraně objektů a podobně. Důlní plyn Důlní plyny vznikají jako vedlejší produkt při těžbě uhlí a mají jiné složení než zemní plyn doprovázející ropu. Důlní plyn nazývaný také karbonský zemní plyn je z více než 90 % tvořen metanem, který má vynikající výhřevnost. Plyn se při ražbě a vlastním dobývání uvolňuje z masivu, v němž je vázán. Část plynu, který je ředěn větráním, je z důlního díla odváděna přirozeně výdušnou jámou. Důlní plyn totiž v kombinaci se vzduchem tvoří při koncentraci 5-15 % vysoce třaskavou směs. Část důlního plynu je odváděna degazačními vrty a degazačním potrubím ve výdušné jámě do degazační stanice na povrchu, kde je plyn čištěn a předán do sítě k dalšímu využití. Uhlí v budoucnosti paliva Uhlí je základem moderních kapalných paliv, která v budoucnosti mohou nahradit dnes používaná paliva z ropy. elektřina Uhlí je klíčovým zdrojem elektřiny a jeho význam dále poroste díky metodě zplynování uhlí a využití efektivnějších a čistějších metod spalování. materiály budoucnosti Uhlík je prvek, který se snadno váže s jinými a je schopen vytvářet obrovské množství sloučenin. Na této vlastnosti je založena celá organická chemie, průmysl plastických hmot, hnojiv, léků a dalších látek. S ubývajícími zásobami a rostoucími cenami ropy ji bude muset nahradit pro tyto potřeby právě uhlí. Černé uhlí jako strategická surovina budoucnosti Vzhledem k ubývajícím zásobám ropy je černé uhlí považováno za surovinu budoucnosti se širokým spektrem průmyslového využití. Pozornost se soustřeďuje především na efektivní energetické využití uhlí při výkonnějším spalování v elektrárnách. Odborníci zároveň hledají metody přeměny uhlí na kvalitní ekologické palivo pro automobily. Uhlí bude muset v budoucnu pravděpodobně nahradit ropu v chemickém průmyslu, ale i v dalších odvětvích. 17