Využití moderních technologií v cestovním ruchu

Využití moderních technologií v cestovním ruchu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne 29.4.2013.... Podpis

Poděkování V této části bych rád poděkoval vedoucímu práce panu doktoru Františku Smrčkovi, který mi ochotně zapůjčil GPS přijímač a poskytl velmi cenné rady ke zvolenému tématu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor: cestovní ruch Využití moderních technologií v cestovním ruchu bakalářská práce Autor: Michael Straka Vedoucí práce: PaeDr. František Smrčka, Ph.D Jihlava 2013

2013, Michael Straka

Anotace STRAKA, M. (2013): Využití moderních technologií v cestovním ruchu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu, 2013. 98 stran. Bakalářská práce se zabývá využitím moderních technologií v cestovním ruchu v současné době. V prvních kapitolách práce se řeší principy fungování dnešních technologií, které se v cestovním ruchu nejvíce využívají. V dalších částech jsou pak rozvedeny další možnosti, jak tyto technologie více upotřebit v cestovním ruchu. Část poslední se zabývá návrhem komplexního webového portálu s přidruženou mobilní aplikací, který by se měl stát výchozím bodem pro každého turistu či cestovatele a vytvořit tak jednotný ekosystém s osobním cloudem a možností sdílení zážitků. Klíčová slova: cestovní ruch, technologie, navigace, satelitní systémy, internet, GNSS, mobilní aplikace, turistické portály Vedoucí práce: PaeDr. František Smrčka, Ph.D. Annotation STRAKA, M. (2013): Usage of Modern Technologies in Tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava, Department of Tourism, 2013. 98 pages. This bachelor thesis deals with usage of modern technologies in tourism nowadays. In first chapters is described how these technologies and systems work. Another options how to use more of these technologies in tourism are mentioned further. In the last part is proposed a complex web portal with associated mobile app. This portal should be a start point for every tourist and create an integrated ecosystem and personal cloud for experiences sharing. Key words: tourism, technologies, navigation, satelite systems, internet, GNSS, mobile applications, the tourist portals Writers supervisor: PaeDr. František Smrčka, Ph.D. 9

10

Obsah Úvod... 15 A/ TEORETICKÁ ČÁST... 17 1 Historie mapování... 18 1.1 České země v mapách... 24 1.2 Vojenská mapování... 25 2 Souřadnicové systémy... 26 3 Určování polohy... 32 3.1 Družicová navigace... 32 3.2 NAVSTAR GPS... 32 3.2.1 Kosmický segment... 33 3.2.2 Kontrolní segment... 34 3.2.3 Uživatelský segment... 34 3.3 Další GNSS... 35 3.4 Galileo... 35 3.4.1 Jak bude Galileo fungovat... 36 3.4.2 Přínos pro cestovní ruch... 37 3.5 Průběh určení polohy... 38 3.6 Typy přijímačů... 39 4 Geocaching... 41 4.1 Historie... 41 4.2 První keš v ČR... 42 4.3 Princip a poslání hry... 42 4.4 Velikost a obsah keše... 43 4.5 Typy keší... 44 4.5.1 Tradiční keše... 44 4.5.2 Multi keše... 44 11

4.5.3 Mystery keše... 45 4.5.4 (Mega) Event keše... 45 4.5.5 CITO (Cache In Trash Out) Event... 45 4.5.6 Earth keš... 46 4.5.7 Letterbox hybrid... 46 4.5.8 WhereIGo keš... 46 4.6 Waymarking... 47 4.7 Hodnocení náročnosti a terénu... 47 B/ PRAKTICKÁ ČÁST... 48 5 Využití GNSS v cestovním ruchu... 49 5.1 Použité přístroje... 49 5.2 Mapy... 49 5.3 Mapové vrstvy... 52 5.4 Práce s autonavigací... 52 5.4.1 RDS-TMC... 53 5.5 Turistická GPS... 55 5.6 Software pro práci s GPS daty... 55 5.6.1 MapSource... 55 5.6.2 BaseCamp... 55 5.7 GPX... 56 5.7.1 GPX schéma... 57 5.8 Problémy při používání... 62 5.9 Možnosti dalšího rozvoje... 62 5.10 Virtuální realita... 65 5.10.1 Ingress... 65 5.10.2 Rozšířená realita ve městě... 66 5.11 Lokálně kontextové služby... 67 12

6 Moderní technologie při přípravě zájezdu... 68 6.1 Příprava postaru... 68 6.2 Příprava dnes... 69 6.3 GOOGLE EARTH... 69 6.4 Flightradar24... 71 6.4.1 Princip fungování... 71 6.4.2 Přínos pro cestovní ruch... 72 6.5 Mapové portály... 73 7 Webový portál... 76 7.1 Jednoduché přihlášení... 76 7.2 Mapové podklady... 77 7.3 Tipy od uživatelů... 77 7.4 Platební metody... 78 7.4.1 QR platby... 79 7.4.2 NFC A MOBITO... 80 7.5 Uživatelská sekce... 80 7.5.1 Fotogalerie... 81 7.6 Mobilní aplikace... 81 7.6.1 Možnosti aplikace... 83 7.7 Spolupráce s ostatními portály... 84 7.8 Možnosti financování projektu... 84 7.9 QR místa a on-demand průvodce... 85 7.10 Příklady... 87 7.10.1 Telečsko... 87 7.10.2 Čeřínek... 89 7.10.3 Cyklotrasa okolo Roštejna... 91 7.10.4 Velký okruh srdcem Vysočiny... 92 13

7.10.5 Cyklotrasa po vrších Vysočiny... 93 Závěr... 96 Zdroje... 97 A/ Tištěné... 97 B/ Elektronické... 97 14

Úvod Cestovní ruch je jedním z odvětví, který se v posledních dvou dekádách silně rozvíjí. Základní faktory rozvoje jsou otevřené hranice, více volného času a více peněz. Nesmíme zapomenout ani na větší informovanost veřejnosti. Počet informačních zdrojů a kanálů, kterými k nám informace tečou, je obrovský, a tak možnosti, jak si rozšířit obzory a znalosti jsou tak prakticky neomezené. Způsoby, jakým se dostávají informace až před nás, se v posledních dvaceti letech výrazně změnily a dovolím si předpovědět, že v budoucím desetiletí ještě výrazně změní. Vše pravděpodobně změnil masový nástup internetu do domácností. Internet se stal součástí našeho života a používáme jej každý den. Ať už jde o pracovní záležitosti, kontrolu soukromé emailové schránky či jen výběr z bankomatu. Mění se však i způsob, jakým informace přijímáme. Hovoříme-li o příjmu informací z internetu, myslíme příjem na osobním počítači (desktopu) nebo notebooku tedy zařízení, které leží na stole. S nástupem chytrých mobilních telefonů či dnes tolik populárních tabletů se tento trend otáčí a informace jsou ve větší míře přijímány v terénu na zařízeních mobilních. Tedy takových, které máme stále u sebe v kapse. Člověk cítí potřebu mít neustále u sebe aktuální informace. Cílem této práce je nastínit možnosti, jakým směrem je možné tyto technologie využívat v rámci cestovního ruchu. Protože pokud se má něco rozvíjet, je potřeba s velkou dynamikou reagovat na nejnovější trendy a nasazovat nové technologie. Pokud se stane, že někdo zaspí dobu, bude nekompromisně trhem eliminován, neboť konkurence je v dnešní době vysoká. Je třeba nalézat taková řešení, které přinesou zákazníkovi kvalitní služby za rozumnou cenu také něco navíc. Možná si ani neuvědomujeme, jak máme ulehčenou práce, proto je v úvodní části lehce zahrnuta i historie vzniku map, které jsou v podstatě základem všeho cestování. V dalších oddílech práce jsou popsány principy fungování navigačních systémů. Popsány jsou i různé souřadné systémy. 15

Praktická část je věnována využití navigačních systémů v cestovním ruchu. V dnešní době jsou sice systémy využívány (respektive pouze jeden systém GPS), ovšem stále existují možnosti rozvoje. Největší část práce je věnována návrhu unikátního webového portálu podpořeného mobilními aplikacemi. 16

A/ TEORETICKÁ ČÁST 17

1 Historie mapování Touha po objevování je jedna z hlavních vlastností, která člověka odlišuje od jiných forem. Člověk již od počátku věků hledá způsoby, jak si zpříjemnit a ulehčit život a taky vyvíjí a vynalézá různé nástroje, zlepšováky a metody, jak toho dosáhnout. Vraťme se doby před mnoha tisíci lety, zapomeňme na výdobytky moderní doby a vnesme se do doby, kdy člověk žil v jeskyních, kolem níž pobíhali mamuti. Možná si právě říkáte, že následující stať do zvoleného tématu práce vůbec nezapadá, ale opak je pravdou. Základem všeho je mapa. Krátkým pohledem do mapy ihned poznáme, kde se právě nacházíme a kterým směrem bychom se měli ubírat. V dnešní době, kdy jsou veškeré informace dostupné na jedno kliknutí na internetu, si musíme uvědomit, že nikdy nebylo jednoduché získat tyto informace. Člověk, jako lovec, se vydával na lov, aby přežil. Jít na lov znamenalo vzdálit se od své domovské jeskyně. A právě zde nastal problém. Když se v zápalu lovu vzdálí příliš od jeskyně, nenajde cestu zpět domů. Řešení bylo jednoduché nakreslit si plánek okolí mapu. Ano, tušíte správně. Primitivní formy nákresů, chcete-li mapy, vznikly dříve než samotné písmo a nacházejí se na stěnách v jeskyních, na velkých kostech či mamutích klech. Nejstarší mapová kresba dosud nalezená pochází dokonce z území dnešní České republiky. Jde o Pavlovskou mapu, které pochází z období 25 000 23 000 před naším letopočtem. Je vyrytá do mamutího klu a vyobrazuje meandry řeky Dyje, pomocí šrafování jsou vyznačeny svahy a kopce Pavlovských vrchů a také je ve středu mapy zakreslena osada lovců mamutů. 18

Obrázek 1: Mapa na mamutím klu. Zdroj: http://www.prodata.cz Další nalezená mapa se nachází na stěnách jeskyní Lascaux ve Francii. Mapy pravděpodobně vznikly kolem roku 16 500 př. n. l. Nejedná se však o mapu zemského povrchu, ale o mapu vesmírné oblohy, kde ve formě teček jsou vyobrazeny hvězdy Plejády Deneb, Vega a Altair. Další podobná kresba byla nalezena ve Španělsku datovaná o 4 000 let později. Můžeme tedy říci, právě v těchto letech byly položeny základy kartografie, i když se stále jedná o velmi primitivní výtvory. Posuneme-li se v historii směrem dopředu, narazíme na výtvory pocházející z Babylonu. Konkrétně na hliněnou destičku, na které je vyryto říční údolí s přilehlými kopci. Z Babylonu také pochází Babylonská mapa světa (500 před Kristem), která ve svém středu vyobrazuje město Babylon obklopené okolím horami, řekami, mořem, božstvem, atd. Z mapy je patrné, že se nepoužívalo žádné přesné měření prostoru. Do mapy bylo také zaneseno i spojení s božstvem, takže lze předpokládat, že se mapa považovala za něco posvátného a rozdíl mezi realitou (skutečným prostorem) a abstrakcí (božstvem) nebyl brán ohled a na mapě nebyly tyto dva odlišné prostory odlišeny. 19

Obrázek 2: Babylónská mapa. Zdroj: http://www.wikipedia.org Kolem roku 500 před Kristem vzniklo také mnoho map. Neznámějšími tvůrci byli Hekatæus, Anaximenes a Herodotus. 20 Obrázek 3: Herodotova mapa. Zdroj: http://www.wikipedia.org

Mapy vznikaly po celém světě, vždy ale vyobrazovaly pouze daný kousek světa. Jsou známy mapy například z Číny (některé malované na hedvábí), z Mongolské říše, z Indie i z Arabského světa. Za zmínku stojí jistě Hůlková mapa z Marshallových ostrovů, která sloužilo pro navigaci na moři. Byla sestavena z tenkých hůlek nebo plátků palmových listů ty zobrazovaly směr mořských vln a nejvýhodnější kurz plavby, dále z kamínků a malých mušlí, jež představovaly polohu ostrovů. Poměrně velký skok v kartografii se stal v roce 141 n. l., kdy řecký Ptolemaios vydal knihu Geógrafiké hyfégésis, která obsahuje popis konstrukce mapových sítí. Také začal využívat souřadný systém šířku a délku). V knize rozdělené do osmi svazků lze nalézt celkem 26 map, kdy 10 zobrazuje Evropu, 4 Afriku a zbytek náleží Asii. Ptolemaiův text byl natolik komplexní, že po jeho znovuobjevení v 11. století byl mnohokrát přepsán a reprodukován. Kniha Geografie se stala předlohou pro Ptolemaiův atlas, který byl později obohacen o lichoběžníkovou mapu se sbíhajícími se poledníky a zakřivenými rovnoběžkami. S postupným přibýváním nově objevených oblastí se atlas doplňoval. Na obrázku je vidět jeho podoba v roce 1511, tedy již po objevení Ameriky. Ptolemaiovy upravené mapy, doplněné o objevy Portugalců, se staly předlohou pro první zemský globus. Globus s průměrem 50 cm vytvořil v roce 1492 Martin Beheim, který se narodil v Českém Krumlově, avšak působil ve službách lisabonského mořeplavectví. 21

Obrázek 4: První globus. Zdroj: http://www.wikipedia.org Vedle Ptolemaiových map vnikla například i mapa od arabského geografa Muhammada al-idrisiho, které věrně zobrazuje Evropu a Středomoří. Obrázek 5: Mapa Muhammada al-idrisiho. Zdroj: http://www.wikipedia.org 22

Tím, že Evropané dováželi zboží do Evropy po moři, začaly v Itálii vznikat portolánové mapy. Název portolánové pochází z italského porotolani, což v překladu znamená písemné námořní pokyny. V mapě byly zaneseny mořská pobřeží s přístavy, zátokami a dalšími důležitými body. Portolánové mapy z počátku postrádaly geografickou síť, ta byla časem dodána ve formě kompasových růžic (většinou se 16 vrcholy), ze kterých vycházely Obrázek 6: Kompasová růžice paprsky. Tyto mapy předpokládaly použití z Katalánského atlasu. Zdroj: kompasu, říkalo se jim tedy kompasové mapy. http://www.wikipedia.org Kompas samotný nebyl v té době nic neznámého, neboť jej ve formě přírodního magnetu používali i Vikingové a Normani v 11. století. Později byl přírodní magnet nahrazen uměle zmagnetizovanou střelkou. Největšímu rozmachu kartografie se dostalo se středověku, v období velkých objevů, ve 14. století se velké oblibě těšily i globusy. S postupem času a přibývajícími objevy se mapy zdokonalovaly. Celý proces vyústil snahou vytvořit mapu celého světa. Tohoto úkolu se ujal Belgičan Philippe van der Maelen, který v roce 1827 vydal šestisvazkový Atlas universel. Ten obsahoval na 400 map. Co bylo výjimečné všechny mapy byly nakresleny ve stejném měřítku 1:1 641 863. Dalším pokusem byla Mezinárodní mapa světa 1:1 000 000. Podmínky pro vznik této mapy byly definovány v roce 1913, kdy byl také vydán první mapový list Budapešti. Mapové listy byly logicky očíslovány (NA NV pro severní šířky, SA SV pro jižní šířky). V mapě byly také zobrazeny vrstevnice po 500 m, podle nadmořské výšky vybarvené plochy (od zelené po hnědou). V mapě také nechyběly hloubnice pro mořská dna. Zmapovat celý svět ale nemohlo být úkolem pro pár lidí. Musel se zapojit celý svět. A tak každý stát za jasně definovaných podmínek, prováděl mapování svého území a získané podklady poté odesílal. Mapování států, které neměly sílu zmapovat vlastní území, pomáhaly okolní země. Celé mapové dílo nebylo nikdy dokončeno, avšak stalo se podnětem pro další rozvoj kartografie. 23

1.1 České země v mapách České země se do map dostaly až v 15. století. Zpočátku pouze Morava, neboť Moravou procházela obchodní Jantarová cesta. Nejstarší česká známá mapa pochází právě ze začátku 15. století z kroniky Vavřince z Březové. Sice nejsou české země v mapě ohraničené, názvy však v mapě jsou. Od roku 1500 začaly vznikat první mapy Čech, například mapa Mikuláše Klaudiána, první mapy Moravy (Pavel Fabricius). Jan Amos Komenský se mimochodem také ujal mapování Moravy s cílem opravit nedostatky Fabriciovy mapy a poskytnout mapu poutníkům. V 16. století také vznikla první mapa Slezska. Po roce 1526 se mělo začít s výběrem daní z půdy. To nebylo vcelku nic nového, pozemkové daně se vybíraly už za Přemysla Otakara II. Avšak v této době docházelo k zatajování vlastního majetku, takže se na daních vybíralo méně. Proto bylo potřeba vytvořit pozemkovou mapu, kde by byly jasně zanesené hranice pozemků a jejich vlastníci. Navzdory třem královským rozkazům nebylo mapové dílo dokončeno ani v roce 1638. Začaly vnikat tzv. lánské rejstříky. Stále však neexistovaly přesné podklady pro jasné vyměření půdy. Během let 1715 1729 vznikal tzv. První Tereziánský katastr rustikální, ve kterém bylo mnoho nedostatků, byl tedy aktualizován Druhým Tereziánským katastrem. Oba však nepočítaly s rovností panských a sedláckých pozemků. Josef II. nechal během čtyř let vypracovat nový Josefský katastr, jeho nástupce jej zrušil. Základ dnešního katastru nechal vytvořit až František I. Pro mapování byly určené dva výchozí trigonometrické body pro Čechy Gusterberg, pro Moravu Svatý Štěpán. Základní měřítko 1:2880 bylo zvolené tak, aby odpovídalo tehdejším rakouským jednotkám. Toto měřítko se používá i v dnešních katastrálních mapách. 24

1.2 Vojenská mapování Samozřejmě ani armáda se nemohla obejít bez mapových podkladů. Proto se samotná armáda významně podílela na vzniku mapových děl, která vynikala podrobností. V minulosti proběhlo několik mapování. První vojenské mapování velmi nepřesné, důstojníci vojenské topografické služby od oka pozorovali terén a zakreslovali jej do map. Druhé vojenské mapování bylo již přesnější, neboť vycházelo z přesně zaměřených triangulačních bodů. Podkladem pro byly právě katastrální mapy. Třetí vojenské mapování proběhlo v letech 1876 1880 v měřítku 1:25000 a do poloviny 20. století byly jediným komplexním mapovým dílem na území českých zemí. Do mapy byly zanesené i informace o nově vybudovaných železnicích a silnicích vše podle smluvených značek. Objevil se zde i výškopis, vrstevnice a barevné odlišení vodstva, půdy, lesů a ostatních ploch. Klub českých turistů obnovil ve spolupráci s Vojenským kartografickým ústavem vydávání turistických map, které také vycházejí z vojenských mapování. Obrázek 7: Ukázka mapy Klubu českých turistů. Problémem všech map bylo, pomineme-li nepřesné zakreslení, že každá mapa měla jiné měřítko, ale hlavně jiný souřadnicový systém. 25

2 Souřadnicové systémy Jak všichni víme, Země je kulatá a mapa je placatá. Ve skutečnosti však Země nemá tvar dokonalé koule, ale tzv. geoidu, což je matematicky popsaný skutečný tvar Země, který však na mnoha místech nekoresponduje s realitou a je třeba provádět korekce pro přesné zobrazení. Takže je nasnadě jednoduchá otázka: Jak překreslit kouli se třemi dimenzemi do dvou dimenzí? Způsobů je několik existuje několik typů projekcí. V případě zobrazení malého území nedochází k velkému zkreslení mapy, chceme-li však promítnout mapu celého světa do jedné velké mapy, je potřeba poskládat všechny, stejným způsobem zmapované, kousky dohromady. Pro zmapování velmi malého území postačí rovina s bodem dotyku na mapovaném místě. Pro zobrazení větších území či podlouhlých území se používá válec. Obrázek 8: Různé způsoby projekce povrchu země. Zdroj: http://oldgeogr.muni.cz/ 26

Dříve poměrně často využívané zobrazení UTM (Universal Transverse Mercator), jež rozděluje zemský povrch do zón (podle mřížky), je postaveno na elipsoidu WGS-84. Tyto UTM zobrazení pokrývá povrch od 84 s. š. do 80 j. š. Ve větších šířkách docházelo k enormnímu zkreslení, proto se užívalo systému UPS (Universal Polar Stereographics). Česká republika leží v pruhu 33U a 34U. V roce 1922 navrhl český vědec Josef Křovák vlastní metodu zobrazování tehdejšího Československa Křovákovo zobrazení postavené na Besselově elipsoidu Toto zobrazení vyhovovalo tehdejší podobě území Československa tedy dlouhé úzké nudli, kdy bylo třeba co nejvíce eliminovat délkové zkreslení. Křovákovo zobrazení se stalo základem pro souřadnicový systém S-JTSK (Jednotná trigonometrická síť katastrální). V tomto souřadnicovém systému je vytvořena mapa pozemkových katastrů. Na Krassovkého elipsoidu je postaven souřadnicový systém S-1942 (též S-42), který se využíval v sovětských zemích pro vojenská mapování. Tento systém přebíraly i další země, mezi které patří i Československo. Právě z map pocházejících z vojenským mapování vychází mnoho dalších mapových produktů, neboť tyto mapy jsou velmi podrobné. Odvozené mapy samozřejmě přebírají i souřadnicový systém. Například turistické mapy Klubu českých turistů tento systém využívají. Základem systému je válcové zobrazení. Zobrazovaná plocha je rozdělena do poledníkových pásů po 6. Území České republiky je zobrazeno na dvou pásech, jejichž středy prochází 15. a 21. poledník. Jedná se o kilometrickou pravoúhlou soustavu, která nekoresponduje se souřadnicemi v systému WGS-84. V případě využití mapy spolu s GPS přijímačem, je nutné souřadnice ručně přepočítávat, neboť přijímače neumožnují zobrazení souřadnic ve formátu S-42. Výhodou však je, že souřadnice či vzdálenosti se dají určit přímo z mapy za pomocí pravítka. 27

Obrázek 9: Rozdíl mezi souřadnicovou sítí (S-42 vs. WGS84). Zdroj: http://oldgeogr.muni.cz Systém S-42 používala česká armáda do roku 2005, kdy došlo ke sloučení se světovým systémem WGS-84, užívaným i v rámci NATO. Systém WGS-84 (World Geodetic System) zavedlo americké ministerstvo obrany v souvislosti s uvedením do provozu prvních navigačních satelitů. Toto označení v sobě nese a definuje jak souřadnicový systém, tak i elipsoid. Systém byl několikrát zpřesněn, poslední úpravy proběhly v roce 1996. V některých případech se systém označuje WGS-84 EGM96, kde EGM96 je právě sada instrukcí pro zpřesnění. 28

Obrázek 10: Podmořská výška -14 metrů na souši v Naardenu. Tento úlovek se mi podařilo ukořistit v nizozemském Naardenu. Všimněte si nadmořské výšky -14 m pod mořem. Zde by se dalo polemizovat o tom, zda se jedná o skutečnou výšku (což by v Nizozemsku nebylo ničím neobvyklým), nedokonalost matematického vyjádření elipsoidu WGS84 nebo jen nepřesnost GPS. Na popis povrchu země používáme souřadnice. V praxi se můžeme setkat s několika druhy zápisů. Základním typem jsou zeměpisné souřadnice. Souřadnice bodu získáme odečtem zeměpisné šířky a délky. Obě hodnoty se udávají ve stupních. Zeměpisná šířka se počítá od rovníku, kdy směrem k severnímu pólu určujeme šířku severní, směrem k jižnímu pólu šířku jižní. Šířka se pohybuje v rozsahu 0 (rovník) až 90 (póly). Zeměpisná délka se počítá od tzv. nultého poledníku, který prochází Greenwichskou hvězdárnou v Londýně. Tento poledním rozděluje zemi na dvě polokoule v podélném řezu západní a východní. Od Greenwiche směrem na východ hovoříme o východní délce, směrem na západ o západní délce. Délka se pohybuje v rozmezí 0 (Greewichský poledník) až 180. Tento systém popisu využívají i systémy GPS. Pro označení severní šířky se užívá písmeno N (angl.. north), jižní š. S (angl.. south), pro délky pak E (east východní) a W (west západní). 29

Zápis souřadnic tedy může vypadat takto: N 50 05'30.688" E 014 24'40.511 Ale i takto: N 50 05.51147' E 14 24.67518' Nebo takto: N 50.0918578 E 14.4112531 Všechny tři zápisy označují Strakovu akademii v Praze, jen se použilo jiného formátu zápisu. V prvním případě je použito zápisu hddd mm ss.s, tedy zápis stupňů, minut, vteřin a desetin vteřin. V druhém případě pak hddd mm.mmm, zápis stupňů, minut a desetin minut; ve třetí případě hddd.ddddd, zápis stupňů a desetin stupňů. Při zadávání souřadnic do GPS přístroje je tedy dobré mít se na pozoru, v jakém formátu souřadnice zadáváme. Při zadání souřadnic v jiném formátu totiž může dojít k velkému zkreslení a chybě. Problémem tohoto systému je, že v případě znalosti souřadnic dvou bodů nelze spočítat jejich vzdálenost. K tomu je potřeba mít mapu s měřítkem nebo je třeba souřadnice převádět do jiných metrových systémů, ale za cenu určité chyby. Dalším druhem jsou souřadnice rovinné, které používají systémy S-42 a UTM. Tyto souřadnice jsou uváděny v metrech. K popisu se užívá dvou os (většinou X a Y) a číslo poledníkového pásu. S-42: X = 5551369.97 Y = 357993.498 S-JTSK: X (jih) = 1042431.92 Y (západ) = 743452.031 UTM: 33U X = 5549009.289 Y = 457886.802 Jak jsem napsal výše, GPS přístroje nativně neumí zobrazovat souřadnice v systému S-42. K tomu je nutné přístroj ručně nakonfigurovat. Přijímač však nabízí více možností zobrazení souřadnic v těch nejpoužívanějších systémech. 30

Zde je právě problém roztříštěnosti souřadných systémů. Ani v dnešní době nejsme schopni přesně definovat tvar země tak, aby stoprocentně odpovídat skutečnému tvaru Země a tomu přizpůsobit souřadný systém. V dnešní době většina digitálních map obsahuje mnoho vrstev, mezi kterými nechybí ani vrstva s GPS souřadnicemi, takže tento problém je víceméně odstraněn, na internetu jsou k dispozici různé webové aplikace, které na dvě kliknutí převedou souřadnice napříč celým spektrem a hlavně do systému WGS-84, se kterým se v praxi setkáme nejčastěji a pravděpodobně ještě dlouho setkávat budeme. 31

3 Určování polohy Metod pro určení přesné polohy na Zemi je mnoho. S touhou objevovat se zdokonalovaly a vznikaly nové postupy, jak určit zemskou polohu - zvláště v oblasti námořní navigace. V dávných dobách, za pomoci různých nástrojů jako sextant či astroláb, odečítaly úhly hvězd na obloze, které v kombinaci s údaji o času a rychlosti a po složitém matematickém výpočtu, bylo možné určit polohu. Veškerá měření však musela být velmi přesná, neboť sebemenší chyba při měření znamenala odchylku o několik set kilometrů. Ale i v 21. století najdou tradiční metody určování polohy své uplatnění. Vždyť i na těch nejmodernějších letadlových lodích amerického námořnictva se aktuální poloha určuje pomocí kurzu (azimutu), času a rychlosti a zakreslují se do mapy. Děje se tak samozřejmě za asistence družicových systémů, které však nemusí vždy fungovat. Je tedy dobré mít záložní alternativu. 3.1 Družicová navigace Historie družicových navigačních systémů začíná v 60. letech 20. století, kdy americké námořnictvo a letectvo budovaly své vlastní systémy odděleně. V 70. letech však došlo k rozhodnutí vybudovat jeden systém pro využití obou armád. Začal vznikat systém NAVSTAR GPS. 3.2 NAVSTAR GPS (Navigation Signal Timing and Ranging Global Positioning System) Z předchozího odstavce je jasné, že se jedná primárně o vojenský systém, který byl po celá desetiletí zapovězen pro civilní použití. Dnes je však systém do jisté míry otevřen světu a velké množství služeb z něj těží, avšak stoprocentně se na něj nelze spoléhat. O tomto systému bylo napsáno již mnoho řádek, myslím si však, že pro lepší pochopení systému, jeho výhod, nevýhod a omezení, je třeba širší znalosti principu funkce, proto následujících pár odstavců bude poněkud odbornějších. 32

Systém se skládá ze tří hlavních segmentů: Kosmický Kontrolní Uživatelský 3.2.1 Kosmický segment V tomto segmentu se nachází to nejdůležitější, a to družice. Na oběžné dráze ve výšce asi 20 200 km obíhá celkem 27 družic + 4 záložní, které jsou v případě poruchy schopné přesunout se na pozici nefunkční družice. Těchto 27 družic obíhá po 6 kruhových drahách s periodou poloviny siderického dne (11h 58 min). Jedna družice tedy obkrouží Zemi dvakrát za den. Cílem této konstelace je, aby byl každý bod na planetě pokryt rádiovým signálem z minimálně 4 družic. Obrázek 11: Konstelace satelitů systému NAVSTAR GPS na orbitu. http://www.gps.gov/multimedia/images/constellation.jpg 33

Z názvu sytému je patrné, že pracuje s časem. Čas v tomto případě hraje klíčovou roli. Existuje více metod výpočtu polohy přijímače, v praxi (respektive v uživatelské oblasti) se setkáme pouze s jednou metodou dálkoměrné kódovým měřením. Každá družice nese na palubě dvoje atomové hodiny pro přesné určení času. Každá družice vysílá dva signály, které jsou na sobě závislé. První signál (L1) nese informace o přesných časech (čas družice, čas odeslání), navigační zprávu (informace o ostatních družicích) a dále šifrovaný kód použitelný pouze pro potřeby armády Spojených států. Druhý signál (L2) je taktéž zašifrovaný a je použitelný pouze se speciálními přístroji (např. pro geodézii). Veškeré informace, které družice vysílají, se dají zašifrovat takřka na jedno kliknutí v kontrolním segmentu. Tím se stane celý systém uzavřený pouze pro potřeby provozovatele a celý civilní segment se ocitne bez signálu. Do roku 2000 se dala poloha pomocí GPS určit na přesnost 100 metrů, což v civilním sektoru bylo nepoužitelné, navíc přijímače byly velmi drahé. 2. května 2000 však americké ministerstvo obrany přestalo šifrovat části signálů, takže dnes můžeme polohu určit s přesností jednotek metrů (5-10). S uvolněním GPS pro civilní sektor přišel velký boom, se kterým se na trh dostaly levné přijímače a rozvoj možností využití systému. Mějme však stále na paměti, že systém lze kdykoliv ostavit či zvětšit chybu, takže se pro civilní sektor stane nepoužitelný. 3.2.2 Kontrolní segment Tento segment tvoří 16 monitorujících stanic, které nepřetržitě přijímají signály z družic a dále je distribuují do hlavního řídícího centra v Coloradu, který na základě vyhodnocení může upravit dráhy jednotlivých družic, zašifrovat systém nebo ostavit porouchanou družici a nahradit jí novou funkční. 3.2.3 Uživatelský segment Tento segment je tvořen samotnými přijímači signálů. Systém GPS je pasivní, tzn., že družice pouze vysílají a přijímače pouze přijímají. To je dobré řešení, neboť systém se nikdy nezhroutí náporem mnoha připojených uživatelů, na straně přijímače tkví výhoda pasivity systému v energetické náročnosti na přijímač, který nevysílá. 34

3.3 Další GNSS Americký systém NAVSTAR GPS však není jediný funkční GNSS 1 systém. Za funkční můžeme považovat i ruský systém GLONASS 2, jehož princip fungování je velmi podobný, jako u americké alternativy. Některé přijímače jsou dokonce vybavené takovým čipem, který dokáže přijímat signály z obou dvou systémů, což pro uživatele znamená vyšší přesnost. Dalším podobný systém plánuje vybudovat Čína. Jak již bývá u této velmoci zvykem, snaží se vždy být nezávislá na systémech jiných zemí viz Google vs. Baidu 3. Systém se jmenuje COMPASS 4 a své omezené služby provozuje od roku 2010, od kterého je na oběžných drahách 10 družic z plánovaných 35. 3.4 Galileo Ani Evropa nechce zůstat pozadu a tak má v plánu nasadit do provozu svůj vlastní satelitní navigační systém. Plány má velkolepé, avšak realizace vázne. Evropská komise říká, že 6-7 % celoevropského HDP (přibližně 800 miliard eur) je závislých na satelitní navigaci. V současné době, kdy neexistuje jiná alternativa než americký systém GPS, jsou tyto prostředky v ohrožení, neboť americké ministerstvo obrany může kdykoliv tento vojenský systém znepřístupnit veřejnosti. Cílem projektu Galileo je vybudovat systém plně konkurenceschopný GPS a doplnit jej o další funkce. V mnohých podobně zaměřených materiálech jako je tato práce se lze dočíst, že by evropský navigační systém měl být v plném operačním provozu v roce 2010. Ani v roce 2013 však není Galileo v provozu schopném stavu. Informace, které lze z různých druhů akademických prací vyčíst (tedy alespoň z těch, co jsem měl k dispozici), jsou většinou typu: Evropská unie chce mít svůj vlastní systém. Proto jsem se rozhodl věnovat tomuto systému trochu více času, aby bylo jasné, oč konkrétně jde, jak bude systém fungovat a tak dále. V následujících odstavcích se tedy dozvíte více podrobností o systému Galileo. 1 Globální družicový polohový systém (angl. Global Navigation Satellite System) 2 ГЛОбальная НАвигационная Спутниковая Система - Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma Globální navigační satelitní systém 3 Baidu je internetový vyhledávač. Google má v Číně zakázáno působit. 4 Pro tento systém jsou známé i alternativní názvy Bei-dou2 či Pej-Ťou. 35

Galileo tak se má systém jmenovat. Na tomto projektu se podílí Evropská vesmírná agentura a Evropská unie. Předpokládané náklady na vybudování se pohybují na hranici 7 miliard eur (v přepočtu 130 miliard korun). Tato částka zahrnuje i náklady na výstavbu pozemních stanic. Roční náklady na provoz a údržbu by neměly přesáhnout 800 mil. eur, což je podobná částka jako v případě systému NAVSTAR GPS. První fáze programu měla za úkol ověřit fungování základních systémů jak družit, tak i provizorního řídícího střediska. V říjnu 2011 vynesla raketa Sojuz dvě experimentální družice, které byly dopraveny na své orbity. O rok později byly vypuštěny další dvě družice. Celkem jsou ve vesmíru 4 družice, které jsou plně funkční a lze z nich přijímat signál. Teprve nedávno (12. března 2013) dosáhli výzkumníci prvního zaměření pomocí těchto sirotků na přesnost ± 10 metrů, což je vynikající výsledek. Dalších 14 družic by mělo být vyneseno na orbity do konce roku 2014, kdy by měl být systém dostupný pro uživatele. Do plného provozu (30 fungujících družic) by měl být systém uveden kolem roku 2020. 3.4.1 Jak bude Galileo fungovat Základní princip funkce je stejný jako v případě Navstar GPS. Celkem 30 družic, z nichž 27 bude hlavních a po jedné v každé dráze záložní (ale také vysílající), bude umístěno ve třech oběžných drahách ve výšce 23 222 km nad zemí. Družice bude vysílat dva druhy signálů (stejně jako GPS), tedy signál L1 na stejné frekvenci jako GPS. Bude jej tedy možné zachytit na stávajících přístrojích. Na jednom přijímači budeme moci teoreticky přijímat signály ze tří systémů GPS, GLONASS i Galileo, čímž bude dosažena vysoká přesnost. Samotné Galileo počítá s maximální přesností (při využití konvenčních přijímačů) až +-1 m! Hlavním úkolem systému tak bude koncovému uživateli poskytovat geolokační data s vysokou přesností. Dále bude poskytovat také komerční služby pomocí dvou zakódovaných signálů. Tyto služby bude možné si koupit a se speciálními přístroji využívat. To ocení především odborníci v oblasti geodézie. Další a neméně důležitou funkcí je tzv. Search and Rescue. Nové typy přijímačů, přizpůsobené pro Galileo, by měli obsahovat červené tlačítko nouze. Dojde-li například k dopravní nehodě či ztrátě lodě na moři, po stisknutí tlačítka odešle přijímač (teď už vlastně vysílač) nouzový signál ke družici. Ta jej doručí do centrály integrovaného záchranného systému, který 36

tak může rychle reagovat a koordinovat záchranné akce. Spolu s nouzovým signálem se samozřejmě odešlou i data o přesné poloze. Systém předpokládá i vybudování lokálních vysílačů na povrchu. Ty by měly za úkol šířit signál do míst, kam satelity nevidí. Tato síť vysílačů by měla být přístupná i místním úřadům, které by s pomocí této sítě mohly předávat různá varování. Další informace o dalších funkcích nejsou v současné k dispozici. 3.4.2 Přínos pro cestovní ruch Tak v první řadě bezpečnost. Uživatel v nesnázích jednoduše stiskne tlačítko a automaticky si přivolá pomoc, která se k němu, díky znalosti přesné polohy, dostane rychle. Co když ale nebude uživatel schopen tlačítko stisknout? Například při automobilové nehodě? Tento problém by se dal jednoduše vyřešit. Do auta se zabuduje jednotka přijímající signály z družic. Tu ostatně nová auta s vyšší výbavou mají. V případě autonehody (po vyhodnocení na základě informací z řídící jednotky airbagů), odešle nouzový signál s polohou do střediska integrovaného záchranného systému. Zde musím poznamenat, že některá vozidla tuto funkci mají. Nouzové vysílání s polohou však odesílá pomocí GSM sítě. Neodpustím si ale poznámku o totální omezenosti a ignoranci výrobců aut, kteří tuto funkci, jež chrání životy, považují za nadstandartní výbavu a chtějí po zákaznících platit nehorázné sumy za systém, jehož výrobní cena se pohybuje v řádech stokorun. Doufám, že výrobci aut nebudou s nasazením této technologie zahálet. Jde přece o lidské životy! Dalším přínosem bude zajisté vyšší přesnost v kombinaci s příjmem dalších signálů a rozšíření signálů do oblastí, kde je příjem slabý či žádný. Díky systému včasné výstrahy bude možné včas varovat před různým nebezpečím např. vlnou tsunami apod. Česká republika si v konkurenci 11 zemí vydobyla velmi prestižní pozici, alespoň co se tohoto projektu týče. Centrála tohoto navigačního systému bude mít sídlo v Praze. Začátkem dubna, při příležitosti návštěvy Prahy, předseda Evropské komise José Barroso oznámil, že Praha by se mohla stát centrem dalších vesmírných akcí, které hodlá Evropská kosmická agentura pořádat. Taková důležitá role by jistě přidala Praze velké dávku prestiže. 37

3.5 Průběh určení polohy Po zapnutí začne přijímač vyhledávat družice. Jakmile zachytí signál z jednoho satelitu, dojde v první řadě k synchronizaci času s družicí, neboť krystal v přijímači není schopen určit přesný čas. Poté přijme navigační zprávu, která obsahuje informace o polohách ostatních družic a začne přijímat kódy nesoucí časové značky tedy čas odeslání, který porovná s časem přijetí v přijímači. Z rozdílu časů podle jednoduché rovnice vypočte vzdálenost přijímače od družice. To stejné udělá se signálem z druhé a třetí. Výsledkem budiž poloha na Zemi. Pro určení polohy je tedy zapotřebí minimálně tří družic. Pro určení nadmořské výšky je třeba mít signál ze čtvrté družice. Jednoduše řečeno čím více družic, tím větší přesnost. Některé přijímače jsou schopné přijímat signály i ze systému GLONASS, čili přesnost bude ještě vyšší. Pokud nebyl přijímač dlouho zapnutý, nezná polohy družic na orbitu a může vyhledávat signál a stahovat informace o ostatních družicích velmi dlouho (přes 10 minut). Pro zrychlení této procedury slouží tzv. A-GPS, tedy Assisted GPS. Je-li k dispozici připojení k internetu (většinou u smartphonů), stáhnou se tyto informace ze sítě. Nalezení a zafixování družic je pak mnohem rychlejší. Pro ještě vyšší přesnost byla vybudování síť korekčních stanic umístěných na přesných souřadnicích. Ty porovnávají výsledky měření s jejich přesnou polohou a tyto rozdíly doručují koncovému přijímači. Hovoříme o diferenční GPS. Dalšími možnostmi korekcí a zpřesňování jsou systémy WAAS (USA), EGNOS (Evropa) a další. Tyto družice obíhají na geostacionárních drahách, tváří se jako GPS družice a také vysílají korekční signály. Používají se především v letectví a námořnictví. A jedna perlička na závěr: používání GPS v Číně je ilegální. Ani nápojový gigant Coca Cola nevyšel z obvinění proti špionáži, když používal GPS přijímače pro navigaci v kamionech. Jiný kraj, 38

3.6 Typy přijímačů Pravděpodobně nejrozšířenějším typem přijímače bude automobilová navigace. Tyto navigace se těší velké oblibě a možnosti jejích využití a funkce jsou podrobněji rozepsány v další kapitole. Může se jednat o zařízení zabudované do palubních desek automobilů nebo přenosné přístroje. Výhody zabudovaných zařízení jsou na první pohled zcela jasné lépe to vypadá a nikde netrčí žádné kabely. Avšak bývá problém s aktualizacemi map, které závisí na straně výrobce. Tyto aktualizace pro OEM navigace nejsou levnou záležitostí. Další problém je, že když vám někdo ukradne obyčejné autorádio, tak škoda nepřesáhne deset tisíc. Velký dotykový displej však funguje jako magnet na zloděje, který - pokud se rozhodne váš multimediální systém ukrást, bude vás oprava či náhrada stát mnohonásobně víc. Dalším kategorií jsou přístroje turistické, tedy menší přístroje, které padnou do ruky a mají některé funkce navíc a celkově jsou přizpůsobené pro pověšení na krk. Mají menší displeje, u některých typů chybí doteková vrstva, takže se ovládají pomocí tlačítek a joysticku. Obecně jsou také odolnější, většinou dokáží odolat vodě, respektive dešti. Dražší zařízení jsou pak dotyková, což pro někoho může znamenat plus. Výrobci však zapomínají, že se jedná o zařízení pro outdoorové použití, neboť citlivý a křehký displej z výroby nechrání žádnou speciální ochrannou vrstvou. Už i mobilní telefony vyšší střední třídy mívají tvrzené krycí sklo Gorilla Glass. Ty nejdražší typy spadající do této kategorie umí přehrávat WHEREIGO cartridge (viz dále), některé mají fotoaparát. Na trhu jsou pak k mání i samostatné GPS moduly. Pokud nějaké zařízení není vybaveno GPS přijímačem, lze jej o tuto technologii rozšířit, a to buď bezdrátově přes Bluetooth nebo USB kabelem. V dnešní době však tyto moduly postrádají smysl. GPS modul má i levný smartphone za 2 500 Kč a PDA byly smartphony zcela vytlačené. Jaká je budoucnost těchto zařízení, to nikdo nedokáže odpovědět, ale dovolím si malou predikci budoucnosti. Všechna výše popsaná zařízení budou do 10 let zcela nahrazená mobilními telefony. Respektive smartphony tedy chytrými telefony. Každý prodávaný chytrý telefon obsahuje i čip a anténu pro příjem signálů z GPS, některá zachytí signál i ze satelitů ruského GLONASSu. Navíc variabilita těchto zařízení je ohromná. Záleží pouze na aplikaci, kterou si nainstalujete. Pokud pojedete autem, spustíte aplikaci 39

s klasickou autonavigací. Pokud půjde ven hledat kešky, zapnete si aplikace napsanou pro geocaching. Navíc telefon máte většinou stále u sebe, takže máte pořád k dispozici služby navigačního systémů. Telefony toho však dokáži (respektive by dokázaly) mnohem více, ale o tom až v praktické části práce. Další typy jsou pro profesionální použití. Existují speciální přístroje pro zeměměřiče, které pracují s odchylkou +- 2 cm a využívají fázových měření. Lodní kapitáni mají k dispozici také speciální přístroje pro použití na moři, kapitáni dopravních letadel pak mají zase svá zařízení. Ihned po zpřesnění se různé zájmové skupiny začaly zajímat o to, jak v podstatě nové technologie využít. Jako dobrý příklad pro demonstraci použitelnosti GPS nám poslouží Geocaching. 40

4 Geocaching Geocaching je hra na celosvětové úrovni a vznikla takřka ihned poté, co americká vláda zpřesnila použití GPS pro civilní uživatele. (2.5.2000). Z důvodu velkého rozšíření a popularity hry (ale také i mnohých mýtů a nepřesností) se domnívám, že si tato hra zaslouží větší prostor a bližší popis. 4.1 Historie Dave Ulmer si chtěl pouze v praxi ověřit přesnost přijímačů. A tak jeden poté Dave umístil malou krabičku kdesi v lesích u Portlandu v Oregonu a zaznamenal si její souřadnice, které posléze umístil na zájmový web uživatelů GPS přijímačů. Svůj nápad nazval jako Great American GPS Stash Hunt. Na webu pak stanovil jednoduché pravidlo Vezmi si něco, zanech něco. Toto pravidlo je jedním ze stěžejních i v geocachingu. Každý hráč by měl ctít fair trade - vysvětlení dále. Ve schránce také zanechal malý bloček, obyčejnou tužku a nějaké drobnosti na výměnu. Na souřadnicích první keše (N 45 17.460 W 122 24.800) je dnes uložena plaketa viz obrázek 12. Obrázek 12: Pamětní plaketa první geocache. Obrázek s laskavým souhlasem poskytla autorka fotografie Donna Hoberecht. 41

Abych dokončil příběh Po třech dnech na se na webu objevily zápisky od dvou čtenářů, kteří se keš vydali hledat. Další uživatelé, kterým se nápad zalíbil, začali zakládat své vlastní schránky, na web ukládali jejich souřadnice a tak se celý projekt rozjel. Asi o měsíc později se hra přejmenovala na Geocaching. GEO znamená země, cache znamená dočasné úložné místo. Začátkem záři bylo uloženo již 75 keší. S přibývajícím počtem přestalo býti diskuzní fórum vhodným místem pro ukládání souřadnic. Proto jeden z nadšenců této hry (původně softwarový programátor) začal pracovat na webu geocaching.com. U hru se začala se postupem času začala zajímat i věhlasná média (CNN, New York Times a další). Geocaching se tak dostával do podvědomí širším masám a keše se zakládaly po celém světě. Dne 28.2.2013 byla do databáze keš s pořadovým číslem 2 000 000!. 4.2 První keš v ČR První keš v České republice založil Američan s českým příjmením Kenneth Kovar z Texasu. Jeho pradědeček pocházel z Nového Hrozenkova a Kenneth sem vzal rodinu na dovolenou. Říkali jsme si, že by bylo skvělé zde založit keš a nikdy jsme neměli ani tušení o tom, že bude první. Kenneth Kovar, interview pro poklady.com Keš byla založena 1. června 2001 a je stále přístupná! Nese název Tex-Czech, listing je velmi chudý (celkem 1 věta), avšak mezi kešery velmi vyhledávaná. Zaznamenáno je celkem přes 2 100 návštěv. 4.3 Princip a poslání hry Z předešlé části je jasné, že princip geocachingu je jednoduchý, avšak vyžaduje několik předpokladů. Tou první je vůbec chuť člověka vytáhnou paty z domu a jít někam do přírody nebo na nějaké zajímavé místo. Druhým předpokladem je vlastnictví GPS přijímače (pro upřesnění - vlastnit jej nemusíte, stačí zapůjčený). Může se zdát, že GPS přijímač by měl být na prvním místě. Zde by se dalo hodně dlouho polemizovat, osobně si myslím, že tyto předpoklady se dělí o první místo v důležitosti. Bez GPS se však dá hledat, jen je to o něco složitější a vyžaduje se dobrá znalost okolí místa uložení. 42

Poznámka bokem: v začátcích jsem hledal také bez GPS a většinou úspěšně, příprava však zabrala mnohem více času. Třetím předpokladem je přístup na internet. Z prvního předpokladu je vcelku patrný úmysl této hry. V dnešní přetechnizované a vystresované době je dobré na chvíli si oddechnout a vzdálit se od každodenních strastí života. Není nic jednoduššího, než se jít projít do přírody, navštívit nějaké zajímavé místo. A v tom nám pomáhá právě tato hra. Hráč, který zakládá schránku, by měl zvolit takové umístění, aby druhého hráče nálezce, přivedl na nějaké zajímavé nebo něčím výjimečné místo. Může to být hrad, zámek, vyhlídka s krásným výhledem do okolní krajiny, technická památka, jeskyně a mnoho dalších míst. Hráč se po nalezení schránky s pokladem zapíše (zaloguje) do připraveného deníku. Ve většině případů se uvádí datum, čas a přezdívka nálezce na webu geocaching.com. To se děje pro ověření návštěvy. Může také připojit zážitek z cesty a podobně. To stejné provede hráč po příchodu z výletu na webu, kam může navíc připojit fotografie. Pro mnohé se staly keše cílem výletů, někteří oddaní hráči si podle umístění schránek dokonce plánují své dovolené, pro některé mají roli doplnění klasické turistické trasy o další zajímavosti. 4.4 Velikost a obsah keše Schránky pro uložení pokladů bývají různě velké a různě tvarované. Pro usnadnění lovu musí být hledač seznámen s velikostí schránky. Velikosti jsou rozděleny do několika kategorií: Microcache do schránky velikosti micro se vejde zpravidla pouze logbook, tužka a případně malé ořezávátko. Small do schránek této velikosti se již vejde kromě mandatorních předmětů i předměty na výměnu. Regular pojmou mnoho předmětů. Do krabiček se vejde i CD, malý plyšák. Large velké krabičky jsou co do velikosti neomezené a pojmou skutečně vše. Nanocache může se jednat třeba o falešný šroub s dutinou, kde je smotaný logbook nebo o magnetickou nálepku, kde je na druhé straně po odlepení logbook. 43

Co se týká obsahu, tak každá keš musí být vybavena logovacím deníčkem, kam nálezci zapisují své návštěvy, dále pak pravidla hry a instrukce pro náhodné nálezce. Pokud je krabička dostatečně velká, nesmí chybět psací potřeba. Existují také předměty, které běžné výměně nepodléhají. Jedná se o putovní předměty. Do této kategorie spadají tzv. travel bugy a geocoiny. Tyto předměty nají jedinečné sledovací (trackovací) číslo. Majitel tomuto předmětu může stanovit určitý úkol (navštívit všechna hlavní města v Evropě) a vloží jej do keše. Další nálezce předmět vyzvedne, vloží jej do jiné keše a v profilu předmětu napíše do které. Takto se celý proces opakuje a travel bug cestuje po světě. Na mapě lze sledovat jeho putování a také vzdálenost, kterou urazil. Některé předměty nacestovaly před 100 000 km a navštívily všechny světadíly. Dalšími předměty, které jsou u nás velmi oblíbené jsou tzv. CWG Czech Wood Geocoin. Jedná se o dřevěná kolečka z větvových suků, na které jsou laserem (gravírováním) vypálené určité údaje jako přezdívka kešera na webu geocaching.com, nějaký jednoduchý obrázek a na lícové straně logo geocachingu a rok výroby 4.5 Typy keší 4.5.1 Tradiční keše Tyto keše doporučuji začátečníkům. Ihned po rozbalení listingu jsou nám známé cílové souřadnice umístěné keše. To znamená, že ihned po prostudování listingu se můžeme vydat na cestu, na jejíž konci na nás čeká vysněná krabička s pokladem. 4.5.2 Multi keše Odlovit keš označenou jako multi je poněkud složitější, na konci cesty ve však také nachází krabička s pokladem. Po rozbalení listingu sice uvidíme souřadnice, ty však neukazují na místo uložení, nýbrž na místo začátku cesty. Cílem multi keše je provést výletníka (chcete-li hledače) po více místech. Takového keše jsou hojně zastoupeny ve městech, kde by nebylo vhodné skrýt jednu kešku ke kostelu, jednu ke kašně, jednu k památné lípě apod. Multikeše tedy vyžadují delší přípravu, neboť na cestě je třeba splnit několik úkolů. 44

4.5.3 Mystery keše Podobně jako u multi-keše, cílové souřadnice v listingu nenajdete. Pro získání souřadnic je potřeba vyřešit nějaký úkol. Může se jednat například o test. Například u keše věnované plukovníku Švecovi je třeba správně odpovědět na 10 otázek z vojenského oboru nebo u keše věnované Kosteleckým uzeninám jsou otázky zaměřeny v oboru řeznictví a uzenářství. Vyřešit takový test se může zdát jednoduché, ale otázky bývají mnohdy velmi zapeklité a v případě, že ani pan Google nezná odpovědi, je třeba se obrátit na mistry přímo z oboru. 4.5.4 (Mega) Event keše Ikonku těchto keší na mapě také naleznete. Nejedná se však o fyzicky umístěné schránky. Ikonky označují místo setkání kešerů. Předponou MEGA se označují eventy, na kterých se plánuje účast větší než 500 lidí. 4.5.5 CITO (Cache In Trash Out) Event Zde se opět nejedná o fyzicky uloženou schránku. Jedná se o speciální event spojený nejen s hledáním pokladů, ale i úklidem. Na počátku se definuje území, které se bude čistit od odpadků a dalších věcí, které do přírody nepatří, čištění odvodňovacích struh a jiné práce, které se snaží odstraňovat následky lidské ignorance a nepořádnosti. CITO však není jen o odpadcích. Odstraňují se také zarostlé neprostupné křoviska, spravují se cesty a v některých případech šli ještě dál a sází i nové stromky. Velmi zajímavá spolupráce funguje od roku 2009 mezi Pražany a Hamburčany. Jeden rok přijedou z Hamburku uklízet do Prahy, další rok na oplátku jedou z Prahy uklízet do Hamburku. Organizaci práce má vždy na starosti pořadatel eventu. Někteří pořadatelé jsou však v úzkém kontaktu s místními úřady, které na event poskytnou techniku, pracovní rukavice či pytle na odpad. Taková spolupráce funguje například s Prahou 8. 45

4.5.6 Earth keš 46 Obrázek 13: Část před a po eventu Velká skála volá mayday. Koláž s laskavým souhlasem poskytl autor Otto Šléger. Další zajímavý typ keší. Na zadaných souřadnicích opět nenajdeme fyzickou krabičku. Earth keše mají za úkol poučit nálezce o planetě zemi. Pro upřesnění earthekeše se týkají geologických poměrů dané oblasti, ve kterých se keš nachází. Příkladem mohou být Plitvická jezera v Chorvatsku, jež jsou svou geologickou stavbou a složením výjimečné. Pro uznání logu je třeba odpovědět na několik otázek, jejichž odpovědi jsou dostupné pouze v dané oblasti - třeba na informačních tabulích. 4.5.7 Letterbox hybrid Jedná se o další speciální typ keší. Cílové souřadnice nejsou známé. Cílem hry dostat se za pomocí udaných indicií ke krabičce, ve které se nachází speciální razítko. Razítko se nálezce otiskne do svého speciálního sešitu, pokud má své vlastní razítko, otiskne jej do sešitu v keši. Indiciemi mohou být například fotografie, které musí mít hledač u sebe. 4.5.8 WhereIGo keš WhereIGo cache jsou dalším speciální typem keší, ke kterým už budete potřebovat lepší vybavení. Podstatou těchto keší je odvyprávět kešerovi nějaký příběh až v terénu. V případě mystery cache lze informace a cílové souřadnice dohledat z pohodlí domova, ale v případě WhereIGo skládá dílky skládačky až v terénu. Právě z toho důvodu je potřeba speciálního (i když v dnešní době je slovo speciální irelevantní) vybavení. Existuje několik dalších typů keší, které jsou spíše speciální a jednoúčelové. Za zmínku stojí Groundspeak Headquarters Cache, které vás zavede přímo do sídla společnosti Groundspeak, které provozuje web geaocaching.com, udržuje hru v chodu a určuje