Střednědobý výhled sektoru vína (do roku 2015/2016) Červenec 2009 1. Výchozí stav a předpoklady Výhled je zpracován na základě statistické analýzy produkce a spotřeby vína. Je uvažováno ve třech scénářích: "průměr" (který je nejvíce pravděpodobný), "vysoké přebytky" a "nízké přebytky". Vysoké a nízké přebytky udávají v podstatě možné rozpětí k nejpravděpodobnějšímu středu. Sklizeň je předpokládána tak, že půjde o plochu 3,37 milionu ha v roce 2015/2016 a produkce by dosáhla 170,4 milionu hl (při průměrném scénáři). Spotřeba na hlavu je odhadnuta na základě statistických trendů pro EU-15 a paušální sazby pro EU-12 (nedostatečná data krátká časová řada). Spotřeba na hlavu v EU-27 je plánovaná tak, aby dosáhla 26,7 l v "průměrném" scénáři (27,6 l při "nízkých přebytcích" a 25,5 l při "vysokých přebytcích"). Celková spotřeba EU 27 v "průměrném"scénáři by činila 135,9 milionu hl. Export v "průměrném" scénáři je odhadován tak, aby narostl na 20,4 milionu hl v roce 2015/2016 a dovoz na 16,4 milionu hl. Čistý vývoz by pak dosáhl výše 4,0 milionů hl (oproti 4,5 milionu hl v roce 2006/2007 a 5,0 milionům hl v roce 2007/2008). V daném modelu produkce, užití (včetně destilace na potravinářský alkohol) a obchodu, jsou přebytky plánovány tak, aby dosáhly 7,4 milionu hl v roce 2015/2016 při "průměrném" scénáři. Tento přebytek je relativně nízký. Je třeba vzít v úvahu dopad hospodářské krize, která začala v roce 2008 v globální ekonomice a zůstává důležitým zdrojem nejistoty. Makroekonomické prostředí je nepříznivé v Evropské unii i ve zbytku světa s nejhorší recesí za posledních 60 let. V Evropské unii byl hospodářský růst v roce 2008 přibližně 1 %, předtím 3 % v roce 2007. Finanční krize bude znamenat pokles HDP o 4 % v roce 2009 a téměř stagnaci v roce 2010 (pokles o 0,1 %). Krize a pokles důvěry investorů budou mít přímý dopad na úroveň investic, což bude znamenat značné zpomalení ekonomiky Evropské unie (v letech 2006 a 2007 byl růst investic přes 5 %, v roce 2008 téměř žádný (+0,1 %), v roce 2009 bude záporný (-10,5 %) a méně záporný v roce 2010 (-2,9 %)). Růst osobní spotřeby rovněž klesá, i když méně oproti investicím. V letech 2005 až 2007 činil růst mírně přes 2 %, v roce 2008 již jen +0,9 %, a pro roky 2009 a 2010 se odhaduje záporný růst (-1,5 % a -0,4 %). Kurz měny /US$, který činil v roce 2007 1,37, pokračoval počátkem roku 2008, v březnu 2008 navýšil nad 1,5 aby pak opět sestoupil a předpovědi počítají s ochabnutím Eura v poměru k US$ v příštích letech (1,32 v roce 2009 a 1,33 v roce 2010). V roce 2015 by se tento kurz měl nacházet kolem 1,35. Ačkoliv je réva vinná trvalou kulturou, což by mělo zajistit jistou stabilitu ploch, tyto doznávají více nebo méně rychlou redukci už po desetiletí. Plocha vinic EU-15 (údaje Eurostat) se snížila ze 4,5 mil. ha v roce 1976 na 3,1mil. ha v roce 2007 (3,5 mil. ha EU-27). Rytmus poklesu není
pravidelný, protože závisí na podmínkách trhu a na opatření klučení a restrukturalizace zavedených v rámci SOT s vínem. Mezi lety 1997 a 2007 byl pokles plochy vinic v EU-15 nízký, jen 0,2 mil. ha. Co se týká výnosů hroznů, jsou z důvodu vztahu na klimatické podmínky velmi variabilní. V období let 1995/1996 až 2007/2008 činil průměrný výnos EU-15 45,4 hl/ha. Přitom v roce 1995/1996 to bylo 54,2 hl/ha a v roce 1999/2000 50,3 hl/ha. Při ploše 3,1 mil. ha činí meziroční kolísání výnosů 27 mil. hl. V roce 2004/2005 dosáhla EU-27 rekordní sklizně 194,1 mil. hl, právě z důvodu vysokých výnosů hroznů. V letech 2005/2006 a 2006/2007 bylo již v rámci EU- 27 dosaženo průměrné sklizně (171,0 a 177,7 mil. hl), ale v následujících dvou letech 2007/2008 a 2008/2009 byla již sklizeň slabší (161,8 a 165,3 mil. hl). Spotřeba se určuje problematicky, proto je to dopočet v rámci bilance. Obr. 1 Plocha vinic a produkce vína (průměr let 2003/2004 až 2007/2008) Plocha Produkce V úvahu jsou brány pouze státy s produkcí nad 1 mil. hl. Během let 2000 až 2007 se snížila plocha vinic v EU-27 o 1,2 %, v EU-15 o 1,1 %. S reformou z roku 2008 se program klučení stal přitažlivějším, vývoj plochy v období 2015/2016 je hlavně podmíněn podporou klučení (celkem maximum 175 000 ha ve třech letech - 2008/2009 až 2010/2011). Úroveň žádostí členských států EU na klučení v roce 2008/2009 značně překračuje možnosti. Rozložení tohoto klučení na členské státy je vytvořeno v poměru k žádostem přijatých pro vinařský rok 2008/2009. Takže přibližně 61 % dané plochy se vyklučí ve Španělsku, 16 % v Itálii, 14 % ve Francii, 3 % v Portugalsku, 2 % v Maďarsku a 1 % na Kypru a v Řecku.
Spotřeba vína se snižuje u členských států, které jsou největšími producenty, a naopak stoupá u ostatních států. Ale nedochází k úplné vzájemné kompenzaci. Analýza údajů o spotřebě vína v EU-15 ukazuje že, než mezi léty 1984 a 2007 došlo k poklesu spotřeby o 19 mil. hl, tedy o 13,4 %. To představuje každoroční snížení o 0,8 mil. hl (0,6 %). V posledním desetiletí se rychlost poklesu snížila. Pokles spotřeby je patrný u stolního vína, zatímco spotřeba kvalitního vína se zvyšuje. Obr. 2 Roční spotřeba vína v EU-15 na osobu (v litrech) Ve skupině v níž je Španělsko, Francie, Itálie a Portugalsko se snížila spotřeba z 54,7 litru v roce 1995/1996 na 40,4 l v roce 2007/2008 (pokles o 1,2 litru ročně, což je 2,5 %). Ve skupině zbývajících států EU-15 spotřeba narostla o 0,4 litru ročně, v rozsahu z 17,4 na 22,7 litru (+2,2 % ročně). Pro vývoj obyvatelstva byly použity demografické údaje Eurostatu. Z posledních údajů publikovaných v roce 2008 vyplývá, že odhad populace narůstá. V EU-27 by mělo být v roce 2011 oproti dřívějšímu odhadu (494 mil.) 501 mil. obyvatel. Embargo uvalené Ruskem na víno pocházející z Gruzie a z Moldávie v letech 2006 a 2007 kladně ovlivnilo vývoz stolních vín z Evropské unie do Ruska.
2. Perspektivy sektoru do roku 2015/2016 2.1. Plocha, výnos a produkce Plocha vinic Evropské unie-27 se ustálí na 3,37 mil. ha v roce 2015/2016 (3,52 mil ha v roce 2007/2008). Výnos v roce 2015/2016 při "středním" scénáři bude 50,6 hl/ha, při "nadbytku nízkém" 48,8 hl/ha a 51,9 hl/ha v případě scénáře "nadbytku vysokého". Tím se získá v EU-15následující produkce: 158,6 mil. hl pro scénář "střední", 152,9 mil. hl pro scénář "nadbytek nízký" a 162,7 mil. hl pro scénář "nadbytek vysoký". Když se k tomu připočítá produkce EU-12, pak celková produkce EU-27 bude činit 170,4 mil. hl (scénář "střední"), 164,3 mil. hl (scénář "nadbytek nízký") a 174,8 mil. hl (scénář "nadbytek vysoký"). Je nutno připomenout, že se to týká roku statisticky "normálního". Obr. 3 Produkce vína v EU-15/EU-27 (v tis. hl) Střední scénář nízký scénář vysoký scénář bez zavedení klučení Pokud by se neprovedlo klučení vinic (reforma SOT 2008), byla by produkce vína vyšší asi o 10 mil. hl.
2.2 Spotřeba V EU-15 každoroční spotřeba na obyvatele v roce 2007/2008 překročila 31,2 litry a v roce 2015/2016 by činila (scénář "střední") 29,5 l. Při scénáři "nadbytek nízký" by se spotřeba zmenšila na 30,6 l, zatímco při scénáři "nadbytek vysoký" by se snížila jen na 28,1 litrů. Obr. 4 Průměrná spotřeba vína na osobu a rok (v litrech) Z kombinace tendence EU-15 a EU-12 vychází spotřeba v roce 2015/2016 135,9 mil. hl, tj. 26,7 l/osoba pro scénář "střední" (a 129,9 mil. hl čili 25,5 l/osoba pro scénář "nadbytek vysoký" a 140,4 mil. hl či 27,6 l/osoba pro scénář "nadbytek nízký"). Celkově by spotřeba zůstala relativně stabilní v poměru k roku 2007/2008, protože pokles spotřeby v EU-15 by byl kompenzován vzestupem obyvatelstva stejně jako vzestupem spotřeby v EU-12.
Obr. 5 Spotřeba vína v EU-15/EU-27 (tis. hl) 2.3 Zahraniční obchod Ekonomická krize by měla mít význačný dopad na zahraniční obchod Evropské unie v roce 2008/2009. Na základě vývoje v devíti prvních měsících vinařského roku a prodloužení tendence o tři poslední měsíce, vychází pokles vývozu z 17,9 mil. hl v roce 2007/2008 na 16,4 mil. hl v roce 2008/2009, což je pokles o 1,5 mil. hl (-8,7 %). Pokles vychází především u Ruska (-35,9 %). Anglie zvýšila dovoz vína s původem ze třetích zemí o 0,5 mil. hl, kdežto dovoz z EU se zde nezměnil. Do Německa bylo dovezeno víno z EU v objemu o 1 mil. hl nižší, zatímco dovoz ze třetích zemí je stabilní. Podle dosavadního trendu by se měl vývoz v roce 2015/2016 zvýšit na 20,4 mil. hl, vývoz při scénářích "nadbytek nízký" a "nadbytek vysoký" by činil 22,4 a 18,5 mil. hl. Dovoz vína by se v roce 2015/2016 zvýšil na 16,4 mil. hl, 15,0 mil. hl a 18,1 mil. hl.
Obr. 6 Obchod s vínem mezi EU a třetími zeměmi (mil. hl) 2.4 Zjednodušená bilance Tabulka 1 představuje situaci zjednodušené bilance vína Evropská unie-27 (mimo zásob). Scénář "střední", považovaný za nejvíc přijatelný, předvídá nadbytek 1 ve výši 13,9 mil. hl. Při scénáři "nadbytek nízký" je to pouze 0,1 mil. hl a při scénáři "nadbytek vysoký" by to bylo 27,8 mil. hl (srovnej Obr. 7). Při scénáři střední, který počítá také s destilací na potravinářské účely, vzniká nadbytek 2 ve výši 7,4 mil. hl, což činí 4,4 % celkové produkce vína.
Tabulka 1. Zjednodušená bilance vína, bez zásob (mil hl) Obr. 7 Nadbytek v minulosti a předpokládaný v roce 2015/2016 Nadbytek 1 Nadbytek 2
Příloha Tabulka 2 Vývoz vína z Evropské unie-27do třetích zemí (tis. hl, tis. ) Vývoz z Evropské unie-27 se v období 1999/2000 až 2007/2008 značně zvýšil: z 10,9 mil. hl v roce 1999/2000 na 19,5 mil hl v roce 2006/2007 a k poklesu v celé časové řadě došlo jen v roce 2007/2008 na, 17,9 mil. hl. Podstata poklesu v roce 2007/2008 se vysvětluje neúspěchem vývozu na ruský trh. Ve skutečnosti předcházející vývoz do Ruska byl ovlivněn v posledních letech embargovým zdaněním ze strany Ruska na import vína z Gruzie a z Moldávie. Z materiálu Evropské komise (DG Agri) Perspectives à moyen terme du secteur viti-vinicole 2015/2016 volně zpracoval Ing. Jiří Sedlo, CSc., Svaz vinařů ČR, Velké Bílovice 22.9.2009