Zákonem č. 360/2014 Sb. byla

21 / 2015 Daňový a účetní 9. října 2015 aktuality komentáře dotazy a odpovědi Kontrolní hlášení od 1. 1. 2016 Ing. Jiří Vychopeň Zákonem č. 360/2014 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2016 zavedena do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDPH ), povinnost plátců podávat ve stanovených případech tzv. kontrolní hlášení. Jedná se o speciální daňové tvrzení (nejde o tvrzení daně, ale o tvrzení údajů potřebných pro správu daní), které je z velké části založeno na dosavadních evidenčních povinnostech, které pro účely daně z přidané hodnoty musí stávající plátci plnit zejména podle 92 odst. 8 písm. d) a e) ZDPH (evidence údajů týkajících se přijatých a uskutečněných plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato), 92a odst. 3 až 5 ZDPH (evidence údajů o přijatých a uskutečněných zdanitelných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti a zasílání výpisu údajů z této evidence na elektronickou adresu správce daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně), 100 ZDPH (evidence veškerých údajů vztahujících se k daňovým povinnostem plátců v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání nebo kontrolního hlášení včetně evidence uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně), 100a ZDPH (evidence údajů o pořízení zboží z jiného členského státu v členění na pořízení zboží z jednotlivých jiných členských států, údajů o opravách výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení a údajů o hodnotě zaslaného zboží z tuzemska do jiného členského státu v členění podle jednotlivých členských států). Podle důvodové zprávy k zákonu č. 360/2014 Sb. je cílem a smyslem kontrolního hlášení umožnit správcům daně získat informace o vybraných transakcích realizovaných plátci a ve spojení s dalšími údaji včas analyzovat a identifikovat riziková spojení osob (řetězce, karusely) odčerpávajících neoprávněně finanční prostředky. Podle důvodové zprávy by kontrolní hlášení měla umožnit zaměřovat kontrolní činnost správců daně na ty články spojení, které neoprávněně krátí daň a uplatňují nárok na odpočet daně, kterou jiný článek spojení neodvedl. Za tím účelem budou data vykázaná plátci v kontrolních hlášeních navzájem porovnávána a spojována formou párování, tj. např.: údaje uvedené v kontrolních hlášeních u dodavatelů zboží budou vzájemně párovány s údaji uvedenými v kontrolních hlášeních u odběratelů zboží, údaje uvedené v kontrolním hlášení u poskytovatelů služeb budou vzájemně párovány s údaji uvedenými v kontrolních hlášeních u příjemců služeb. V souvislosti se zavedením kontrolního hlášení dochází ve výše uvedených ustanoveních s účinností od 1. 1. 2016 k těmto změnám: v 92 odst. 8 ZDPH se písmena d) a e) zrušují, čímž se ruší povinnost plátce vést zvláštní evidenci v souvislosti se zvláštním režimem pro investiční zlato; v 92a ZDPH se odstavce 3 až 5 zrušují, čímž se ruší dosavadní povinnost plátce vést zvláštní evidenci o přijatých a uskutečněných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti a zároveň se ruší i povinnost podávat Vážení čtenáři, od 1. ledna 2016 přibyde větši ně plátců daně z přidané hodnoty nová povinnost podávat kontrolní hlášení. Jeho cílem je větší transparentnost a snazší párování prováděných transakcí pro správce daně za účelem snížení daňových úniků. V DU TIPu se dočtete o povinných náležitostech kontrolního hlášení, o jediné možné formě podání elektronické, o případných pokutách při nesplnění této povinnosti Druhá závěrečná část článku o využívání vozidel na alternativní pohon přináší mimo jiné přehlednou tabulku, díky které snadno zjistíte, které výdaje můžete považovat za výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Lucie Čížkovská odborná redaktorka 1... Kontrolní hlášení od 1. 1. 2016 6... Vozidlo na alternativní pohon používáno v podnikání 2. část 7... Pracovní cesta - školení - daňové náklady 8... Zaúčtování taxi služby využité jednatelem Student studující a pracující ve Velké Britániit obsah dotazy 1 DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015

správci daně elektronicky výpis údajů z této evidence na elektronickou adresu zveřejněnou správcem daně; podle nového znění 100 odst. 1 ZDPH budou plátci nadále povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty veškeré údaje potřebné pro sestavení daňového přiznání a souhrnného hlášení, nově ale také pro sestavení kontrolního hlášení (to se týká mimo jiné i údajů o uskutečněných plněních ve zvláštním režimu pro investiční zlato a údajů o přijatých a uskutečněných plněních v režimu přenesení daňové povinnosti). S účinností od 1. 1. 2016 se v 101a ZDPH zrušuje odstavec 3, což znamená, že od uvedeného data budou i všichni plátci, kteří jsou fyzickými osobami, povinni podávat daňová přiznání a kontrolní hlášení bez výjimek elektronicky (ani plátci, kteří jsou fyzickými osobami s obratem do 6 000 000 Kč, tak již nebudou mít možnost podávat daňová přiznání v listinné podobě). Podávání kontrolního hlášení bude tedy novou povinností plátců vedle podávání daňového přiznání k DPH a souhrnného hlášení. Jak bylo již výše uvedeno, v souvislosti se zavedením kontrolního hlášení se ruší povinné podávání výpisu z evidence přijatých a uskutečněných zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Zachována ale nadále zůstává povinnost předkládat hlášení o dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu ( 19 odst. 4 až 7 ZDPH). Nová právní úprava kontrolního hlášení je obsažena v 101c až 101h ZDPH, ve znění účinném od 1. 1. 2016. Povinnost podat kontrolní hlášení ( 101c) Podle odstavce 1 je plátce povinen podat kontrolní hlášení, pokud a) uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, b) přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, c) ve zvláštním režimu pro investiční zlato 1. přijal zprostředkovatelskou služ bu, u které byla uplatněna daň podle 92 odst. 5, 2. uskutečnil dodání investičního zlata osvobozené od daně, u kterého má nárok na odpočet daně podle 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo 3. investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle 92 odst. 7. Pokud v období, za které se podává kontrolní hlášení, plátce neuskuteční ani nepřijme žádné z výše uvedených plnění, nebude povinen podat kontrolní hlášení. Příklad 1: Ve zdaňovacím období měsíce ledna 2016 bude plátce uskutečňovat dodání zboží na Slovensko a do Německa osobám registrovaným k dani v těchto jiných členských státech. Pokud bude plátce v daném měsíci uskutečňovat pouze uvedená plnění (jedná se o plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně), nebude povinen za tento měsíc podat kontrolní hlášení. Příklad 2: Ve zdaňovacím období měsíce ledna 2016 plátce neuskuteční ani nepřijme žádné plnění (v daňovém přiznání za měsíc leden 2016 bude na straně 1 v kolonce Neexistují li údaje pro stranu 2 proškrtnuto X). Za měsíc leden 2016 nebude plátce povinen podat kontrolní hlášení. Povinnost podat kontrolní hlášení se nebude týkat identifikovaných osob ani osob povinných k dani, které dosud nejsou plátci. V odstavci 2 je stanoveno, že kontrolní hlášení za společnost (tím se rozumí společnost podle 2716 a násl. občanského zákoníku) podává určený společník, který podává daňové přiznání za společnost. To znamená, že i při podávání kontrolního hlášení za společnost bez právní osobnosti se bude postupovat obdobně jako při podávání daňového přiznání za společnost (viz 101b odst. 2 ZDPH) nebo při podávání kontrolního hlášení za společnost (viz 102 odst. 4 ZDPH). Jestliže ale společník společnosti přijme nebo uskuteční plnění uvedené v 101c odst. 1 ZDPH i mimo společnost, bude tento společník povinen podat kontrolní hlášení samostatně. Za skupinu spojených osob bude kontrolní hlášení podávat zastupující člen skupiny (viz 5b ZDPH). Za plátce, který je v insolvenčním řízení, bude kontrolní hlášení podávat příslušný insolvenční správce (viz 20 odst. 3 daňového řádu, dále jen DŘ ). Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení ( 101d) Podle odstavce 1 je plátce povinen uvést v kontrolním hlášení předepsané údaje potřebné pro správu daně. Obsahové náležitosti kontrolního hlášení nejsou stanoveny zákonem, ale obdobně jako je tomu např. u daňového přiznání nebo u přihlášky k registraci budou i v případě kontrolního hlášení potřebné údaje pro správu daně předepsány prostřednictvím příslušného formuláře. Informativní formulář pro podání kontrolního hlášení a předběžná informace k jeho vyplnění již jsou zveřejněny na internetových stránkách finanční správy (nejedná se ale zřejmě ještě o konečnou podobu formuláře). Podle dosud zveřejněného informativního formuláře budou plátci vykazovat v kontrolním hlášení každé jednotlivé přijaté a uskutečněné plnění dle 101c odst. 1 ZDPH podle různých daňových režimů, podle sazeb daně a podle toho, zda je plátce na straně poskytovatele nebo příjemce plnění, zřejmě v tomto členění: Uskutečněná zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce plnění podle 92a ZDPH; Přijatá zdanitelná plnění, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle 108 odst. 1 písm. b) a c) ZDPH; Uskutečněná plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato podle 101c odst. 1 písm. c) bod 2. ZDPH; Uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň podle 108 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně a všechny provedené opravy podle 44 ZDPH bez ohledu na limit; Ostatní uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté úplaty s povinností přiznat daň podle 108 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně, nebo plnění, u nichž nevznikla povinnost vystavit daňový doklad; Přijatá zdanitelná plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, u kterých je povinen přiznat daň příjemce podle 92a ZDPH; Přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle 73 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotami nad 10 000 Kč včetně daně a všechny přijaté opravy podle 44 ZDPH bez ohledu na limit; Na téma Kontrolní hlášení 2016 pořádáme semináře konané v Praze. Přihlaste se na podzimní seminář, dokud jsou ještě volná místa! WWW.KURSY.CZ DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015 2

Přijatá zdanitelná plnění a poskytnuté úplaty, u kterých příjemce uplatňuje nárok na odpočet daně podle 73 odst. 1 písm. a) ZDPH s hodnotou do 10 000 Kč včetně daně. V kontrolním hlášení nebudou vykazovány údaje týkající se např.: plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, dovozu a vývozu zboží, dodání zboží do jiného členského státu, dodání nového dopravního prostředku osobě neregistrované k dani v jiném členském státě, zasílání zboží do jiného členského státu, krácení odpočtu daně podle 76 ZDPH, vyrovnání odpočtu daně podle 77 ZDPH, úpravy odpočtu daně podle 78 až 78d ZDPH, nároku na odpočet daně při registraci a zrušení registrace, vrácení daně podle 84 ZDPH. Podle odstavce 2 lze kontrolní hlášení podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Při podávání kontrolních hlášení budou mít plátci možnost standardně využívat elektronické formy podání podle daňového řádu. Na internetových stránkách Finanční správy České republiky jsou postupně zveřejňovány bližší informace k podávání kontrolního hlášení. Za tím účelem je na úvodní stránce webu Finanční správy ČR umístěn odkaz Kontrolní hlášení DPH. Podle informace z 10. 8. 2015 bude podání kontrolního hlášení možno činit prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) na stránkách Daňového portálu nebo prostřednictvím datové schránky ve zveřejněném tvaru a struktuře XML souboru. Je zde také uvedeno, že po zveřejnění formuláře Kontrolního hlášení DPH v aplikaci EPO bude popis XML struktury EPO formuláře zveřejněn na stránce Struktury XML souborů EPO v sekci Dokumentace na Daňovém portálu. K tomu je ještě uvedeno upozornění, že do okamžiku zveřejnění formuláře Kontrolní hlášení DPH v aplikaci EPO může v XML struktuře dojít k drobným úpravám, přičemž rozhraní pro testování počítačových programů generujících výkaz kontrolního hlášení by měl být k dispozici nejpozději koncem listopadu 2015. V odstavci 3 je stanoveno, že pokud je kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Podle 71 odst. 1 DŘ obecně platí, že podání lze také učinit datovou zprávou a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Podle 71 odst. 3 DŘ má účinky podání rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu nebo za použití jiných přenosových technik, které je správce daně způsobilý přijmout, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno nebo opakováno způsobem uvedeným v odstavci 1; tuto lhůtu nelze prodloužit ani navrátit v předešlý stav. V případě kontrolního hlášení bude ale nutno provést potvrzení podání učiněného uvedeným způsobem ještě ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení (viz 101e ZDPH); pokud to plátce v této lhůtě nestihne, ačkoli dodrží pětidenní lhůtu stanovenou daňovým řádem, bude to pro něj znamenat, že kontrolní hlášení nepodal včas. Příklad 3: Dne 22. února 2016 podá plátce kontrolní hlášení za měsíc leden 2016 úkonem učiněným vůči správci daně za použití datové zprávy bez uznávaného elektronického podpisu a dne 26. února 2016 provede potvrzení tohoto podání u správce daně. Plátce v tomto případě provede potvrzení podání kontrolního hlášení pozdě, jelikož lhůta pro podání kontrolního hlášení za měsíc leden 2016 uplyne 25. února 2016. Lhůty pro podání kontrolního hlášení ( 101e) V odstavcích 1 a 2 je stanoveno, že plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce; plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Podle odstavce 3 nelze lhůty podle odstavců 1 a 2 prodloužit. Obdobně jako pro podání souhrnného hlášení je i pro podání kontrolního hlášení stanovena speciální lhůta podle ZDPH, zatímco v daňovém řádu je obecně pro podání hlášení plátcem daně stanovena jiná lhůta (podle ustanovení 137 odst. 1 DŘ se hlášení podává do 20 dnů po uplynutí měsíce, v němž vznikla plátci daně povinnost, která je předmětem hlášení). Plátci, kteří jsou právnickými osobami, budou bez ohledu na zdaňovací období, ve kterém podávají daňová přiznání k DPH, podávat kontrolní hlášení vždy za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení měsíce. Stejně budou tito plátci postupovat i ve zvláštních situacích (např. v insolvenci, při přechodu daňové povinnosti při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo s likvidací). Příklad 4: Společnost s ručením omezeným, která je plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, bude podávat daňové přiznání k DPH za 1. čtvrtletí 2016 ve lhůtě do 25. dubna 2016, ale kontrolní hlášení bude podávat za měsíc leden 2016 ve lhůtě do 25. února 2016, za měsíc únor 2016 ve lhůtě do 25. března 2016, za měsíc březen 2016 ve lhůtě do 25. dubna 2016. Plátci, kteří jsou fyzickými osobami, budou kontrolní hlášení podávat ve stejných lhůtách, v jakých jsou povinni podávat 3 DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015

daňová přiznání k DPH, tj. standardně do 25 dnů po skončení měsíčního nebo čtvrtletního zdaňovacího období a ve zvláštních případech do 25 dnů po skončení speciálně stanoveného zdaňovacího období (např. u plátce v insolvenčním řízení ve vazbě na 99b a 101b odst. 1 ZDPH, při řešení pozůstalosti plátce ve vazbě na 239b DŘ). Fyzické osoby tedy podávají kontrolní hlášení podle toho, jaké mají zdaňovací období. Příklad 5: Fyzická osoba, která je plátcem se čtvrtletním zdaňovacím obdobím, bude za 1. čtvrtletí 2016 podávat daňové přiznání i kontrolní hlášení ve lhůtě do 25. dubna 2016. V případě kontrolního hlášení podávaného za společnost bez právní osobnosti bude platit lhůta pro podání určená podle 101e ZDPH pro osobu plátce, který za společnost podává kontrolní hlášení. Příklad 6: Společnost má dva společníky, a to: fyzickou osobu A, která je měsíčním plátcem, a fyzickou osobu B, která je čtvrtletním plátcem. Pokud bude plátcem, který za společnost podává kontrolní hlášení společník A, bude se kontrolní hlášení za společnost podávat stejně jako daňové přiznání za jednotlivé kalendářní měsíce, a to vždy ve lhůtě do 25 dnů po skončení měsíce. Bude li však plátcem, který za společnost podává kontrolní hlášení, společník B, bude se kontrolní hlášení za společnost podávat stejně jako daňové přiznání za jednotlivá kalendářní čtvrtletí, a to vždy ve lhůtě do 25 dnů po skončení čtvrtletí. Prvním obdobím, za které se bude podávat kontrolní hlášení, bude podle osoby plátce měsíc leden 2016 (v tomto případě musí být kontrolní hlášení podáno do 25. února 2016) nebo 1. čtvrtletí 2016 (v tomto případě musí být kontrolní hlášení podáno do 25. dubna 2016). Připravujeme: Opravné a následné kontrolní hlášení ( 101f) Podle odstavce 1 platí, že, před uplynutím lhůty k podání kontrolního hlášení může plátce nahradit kontrolní hlášení, které již podal, opravným kontrolním hlášením. Pokud plátce podá opravné kontrolní hlášení, k předchozímu kontrolnímu hlášení se nebude přihlížet. Příklad 7: Novela zákona o účetnictví 2016 Dne 22. února 2015 podá plátce řádné kontrolní hlášení za měsíc leden 2016. Dne 24. února 2016 plátce zjistí, že v kontrolním hlášení nedopatřením neuvedl daňový doklad o přijatém zdanitelném plnění, u kterého v daňovém přiznání za zdaňovací období měsíce ledna 2016 uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu. Zjištěnou chybu plátce napraví opravným kontrolním hlášením, které podá nejpozději do 25. února 2016. V opravném kontrolním hlášení plátce znovu uvede všechny údaje z řádného kontrolního hlášení a doplní i údaje o opomenutém přijatém zdanitelném plnění. V odstavci 2 je stanoveno, že pokud plátce po uplynutí lhůty k podání kontrolního hlášení zjistí, že v tomto kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do 5 pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení, ve kterém tyto nedostatky napraví. Podle odstavce 3 se pro následné kontrolní hlášení použijí obdobně ustanovení o kontrolním hlášení, nestanoví li zákon jinak. Také pro podání následného kontrolního hlášení je stanovena speciální lhůta, zatímco v daňovém řádu je pro podání následného hlášení plátcem daně stanovena jiná lhůta (v 142 odst. 2 DŘ je stanoveno, že jsou li dány důvody pro podání následného hlášení, je plátce daně povinen podat toto následné hlášení ve lhůtách podle 141 odst. 1 DŘ). Uplatnění institutu závazného posouzení Změny v povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů FO pro rok 2015 V následném kontrolním hlášení bude plátce uvádět datum zjištění důvodů pro jeho podání. Příklad 8: Dne 21. dubna 2015 podá plátce řádné kontrolní hlášení za první čtvrtletí 2016. Dne 29. dubna 2016 plátce zjistí, že v řádném kontrolním hlášení uvedl nepřesný údaj o DIČ poskytovatele služby. Zjištěnou chybu plátce napraví podáním následného kontrolního hlášení, ve kterém uvede všechny údaje z řádného kontrolního hlášení s promítnutím opravy chybně uvedeného DIČ poskytovatele služby. Následné kontrolní hlášení plátce podá do pěti pracovních dnů po zjištění uvedené chyby v řádném kontrolním hlášení (jestliže bude v následném kontrolním hlášení označen jako den zjištění důvodů pro jeho podání 29. 4. 2016, plátce bude muset toto následné kontrolní hlášení podat nejpozději do 6. 5. 2016). Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením ( 101g) V odstavci 1 je stanoveno, že nebude li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy. Postup v případě nepodání kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě je poněkud odlišný od standardního postupu při nepodání řádného daňového tvrzení stanoveného v 145 odst. 1 DŘ, podle kterého se v případě nepodání řádného daňového tvrzení postupuje tak, že správce daně vyzve daňový subjekt k jeho podání a stanoví náhradní lhůtu. Podle odstavce 2 správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil. Zatím není příliš jasné, jakými postupy a v jakém rozsahu bude správce daně schopen posoudit a prověřit správnost a úplnost všech údajů vykazovaných plátci v kontrolních hlášeních, a co všechno bude moci u správce daně způsobit vznik pochybností o správnosti a úplnosti údajů uvedených v kontrolním hlášení. Lze jen doufat, že plátci nebudou permanentně zatěžováni výzvami ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v jejich kontrolních hlášeních jenom na základě toho, že se za sledované období některé údaje vykázané v jejich kontrolním hlášení nespárovaly s údaji vykázanými v kontrolních hlášeních jiných plátců. DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015 4

Z různých (i zcela legitimních) důvodů bude v řadě případů párování dat vykázaných v kontrolních hlášeních aktuální teprve po delší době (např. když plátce, který je odběratelem zboží nebo příjemcem služby, odloží uplatnění nároku na odpočet daně u těchto přijatých zdanitelných plnění na pozdější dobu, což mu umožňuje zákon až na dobu tří let). Také může běžně docházet k tomu, že se data o zdanitelném plnění vykázaná v kontrolním hlášení plátce, který toto zdanitelné plnění uskutečnil, nespárují proto, že je plátce, pro kterého bylo toto zdanitelné plnění uskutečněno, buď nedopatřením, nebo z jiných důvodů vůbec neuvede v kontrolním hlášení. Podle odstavce 3 je plátce povinen do 5 dnů od oznámení výzvy podle odstavce 2 nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení; pokud není toto následné kontrolní hlášení včas podáno, odstavec 1 se nepoužije. Podle odstavce 4 správce daně doručuje výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky, a to prostřednictvím a) datové schránky, nebo b) veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá li plátce zpřístupněnu datovou schránku. Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se podle odstavce 5 považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. Podle odstavce 6 se v případě, že plátce, který nemá zpřístupněnu datovou schránku, správci daně dosud nesdělil elektronickou adresu, odstavec 4 nepoužije. Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením ( 101h) Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vznikne mu podle odstavce 1 povinnost uhradit pokutu ve výši a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván, b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván, c) 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo d) 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě. Podle odstavce 2 správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Podle odstavce 3 správce daně uloží kromě pokuty podle odstavce 1 nebo 2 tomu, kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní, pokutu do 500 000 Kč. O povinnosti platit pokutu podle odstavce 1 rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta podle odstavců 1 až 3 je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. Při stanovení výše pokuty podle odstavců 2 a 3 dbá správce daně, aby pokuta nebyla v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku pro správu daní. Při tom přihlédne zejména k míře součinnosti ze strany plátce. V případě opožděného podání kontrolního hlášení se neuplatní pokuta za opožděné tvrzení daně podle 250 DŘ a na pokutu za opožděné podání kontrolního hlášení podle ZDPH se zřejmě nebude vztahovat ani ustanovení 250 odst. 7 DŘ, podle kterého je výše pokuty za opožděné tvrzení daně poloviční, pokud a) daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení. Lhůta pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením ( 101i) Podle odstavce 1 lze plnění povinností souvisejících s kontrolním hlášením vyžadovat do uplynutí lhůty pro stanovení daně. Podle 148 odst. 1 DŘ činí obecná lhůta pro stanovení daně 3 roky a počíná běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení. Tato lhůta se ve vymezených případech prodlužuje, popřípadě se její běh po stanovenou dobu pozastavuje, avšak nejdéle může lhůta pro stanovení daně trvat 10 let od jejího počátku (kromě výjimek uvedených v 148 odst. 6 a 7 DŘ). Podle odstavce 2 lze pokutu podle 101h ZDPH uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. Daňové tiskopisy naleznete na Zákaznickém portálu 24. Kontrolní hlášení bude doplněno po schválení jeho konečné podoby. 5 DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015

Vozidlo na alternativní pohon používáno v podnikání 2. část Ing. Christian Žmolík Je li pro pracovní cesty podnikatelem používáno vozidlo, které není zahrnuté v obchodním majetku, ale v minulosti v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo nebo vozidlo, které není zahrnuté v obchodním majetku, bylo pořizováno formou finančního leasingu a úplata finančního leasingu byla u podnikatele zahrnována do výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů nebo vozidlo vypůjčené, uplatní se výdaje pouze ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty. U těchto vozidel tedy nelze uplatnit základní náhradu. Příklad: Podnikatel v roce 2012 koupil osobní automobil, a jelikož uplatňoval výdaje podle ustanovení 7 odst. 7 ZDP, tj. procentem z příjmů, vozidlo nezahrnul do obchodního majetku. Přesto toto vozidlo v roce 2012 používal pro pracovní cesty. Od roku 2013 podnikatel přešel na daňovou evidenci, vozidlo od 1. 1. 2013 zařadil do obchodního majetku a za tento rok uplatnil daňové odpisy z tohoto vozidla. V roce 2014 vozidlo bylo stále zařazeno v obchodním majetku poplatníka, ovšem poplatník v tomto roce vykázal daňovou ztrátu z příjmů ze samostatné činnosti, tudíž se rozhodl neuplatnit daňové odpisy z tohoto vozidla. V průběhu roku 2015 (konkrétně 7. 5. 2015) poplatník předmětné vozidlo vyřadil z obchodního majetku, ovšem stále jej používal pro pracovní cesty. Řešení: Rok 2012 vozidlo není zařazeno v obchodním majetku, ani nikdy v obchodním majetku poplatníka zařazeno nebylo, takže výdaje se budou uplatňovat ve výši základní náhrady a náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Daňové odpisy nelze uplatnit. Rok 2013 vozidlo je zařazeno v obchodním majetku, ve výdajích se uplatňuje skutečná spotřeba pohonných hmot. Daňové odpisy budou vypočteny v závislosti na zvoleném způsobu odpisování buď rovnoměrným způsobem ( 31 ZDP) nebo zrychleným způsobem ( 32 ZDP). Rok 2014 vozidlo je zařazeno v obchodním majetku, ve výdajích se uplatňuje skutečná spotřeba pohonných hmot. Uplatňování daňových odpisů (respektive jejich neuplatnění) nemá vliv na způsob uplatňování výdajů za provoz vozidla. Rekapitulace možností uplatnění výdajů na nákup pohonných hmot Status vozidla Vlastní vozidlo Nevlastní vozidlo Zahrnuté v OM Nezahrnuté v OM V nájmu Probíhající FL Vypůjčené Rok 2015 do doby než bylo vozidlo vyřazeno z obchodního majetku, se ve výdajích uplatňuje skutečná spotřeba pohonných hmot, od okamžiku vyřazení vozidla z obchodního majetku poplatníka (tj. od 7. 5. 2015) bude ve výdajích uplatňována pouze náhrada za spotřebované pohonné hmoty, jelikož se jedná o vozidlo nezařazené v obchodním majetku, které ale v minulosti v obchodním majetku poplatníka zařazeno bylo. Poplatník má taktéž možnost uplatnit v souladu s ustanovením 26 odst. 7 písm. a) ZDP polovinu daňového odpisu. Paušální výdaj na dopravu Bylo zahrnuto v OM Poznámky: OM obchodní majetek FL finanční leasing PHM pohonné hmoty Nebylo zahrnuto v OM Pořízeno na FL a úplata byla zahrnuta ve výdajích Pořízeno na FL a úplata nebyla zahrnuta ve výdajích Od roku 2010 poskytuje ustanovení 24 odst. 2 písm. zt) a 25 odst. 1 písm. x) ZDP poplatníkům alternativu při uplatňování výdajů na spotřebování pohonných hmot vozidel používaných v souvislosti s dosahováním zdanitelných příjmů (pro pracovní cesty). Dle těchto ustanovení lze jako daňový výdaj uplatnit tzv. paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem (dále jen paušální výdaj na dopravu ). Při splnění stanovených podmínek mohou paušální výdaj na dopravu použít fyzické osoby v souvislosti s dosahováním příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle 7 a podle 9 ZDP (nelze ho tedy použít Uplatnění výdajů Skutečná spotřeba Náhrada výdajů za spotřebované PHM Základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované PHM Náhrada výdajů za spotřebované PHM Základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované PHM Skutečná spotřeba Skutečná spotřeba Náhrada výdajů za spotřebované PHM v souvislosti s příjmy zdaňovanými podle 10 ZDP). Paušální výdaj na dopravu lze použít u silničních motorových vozidel kategorie L (motocykly, motorové tříkolky a čtyřkolky), M (osobní automobily) a N (nákladní automobily). Výše paušálního výdaje na dopravu činí 5 000 Kč za vozidlo a kalendářní měsíc, pokud je toto vozidlo používáno výhradně k dosahování zdanitelných příjmů. Je li vozidlo využíváno pouze částečně k dosahování zdanitelných příjmů a podnikatel jej používá i pro soukromé účely, lze uplatnit paušální výdaj ve výši 4 000 Kč za vozidlo za každý celý kalendářní měsíc. Paušální výdaj na dopravu může použít poplatník maximálně u tří silničních motorových vozidel za celé zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V rámci jednoho zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, nemůže být u příslušného vozidla kombinováno uplatňování paušálního výdaje na dopravu s uplatňováním prokázaných výdajů na pohonné hmoty, příp. náhradou za pohonné hmoty. Taktéž nelze vedle uplatňování paušálního výdaje na dopravu (plného i kráceného) nadále uplatňovat výdaje podle 24 odst. 2 písm. k) ZDP, tj. skutečnou spotřebu pohonných hmot doloženou doklady nebo základní náhradu a náhradu výdajů za spotřebované pohonné DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015 6

hmoty a dále nelze uplatňovat parkovné při pracovní cestě. Všechny ostatní výdaje spojené s provozem vozidla lze do daňových výdajů nadále zahrnovat souběžně s uplatňováním paušálního výdaje na dopravu (daňové odpisy, nájemné, výdaje na servis, olej, pneumatiky apod.). Pouze v případě uplatnění kráceného paušálního výdaje lze tyto ostatní výdaje spojené s provozem vozidla ve výdajích uplatnit pouze ve výši 80 %. Paušální výdaj za dopravu může podnikatel uplatnit u vlastního vozidla zahrnutého nebo nezahrnutého do obchodního majetku nebo najatého vozidla. Paušální výdaj na dopravu tedy není možné uplatnit u vozidla vypůjčeného a u vozidla pořizovaného formou finančního leasingu. Paušální výdaj na dopravu taktéž nelze uplatnit u vozidla poskytnutého k použití jiné osobě, přičemž za použití jiné osobě se nepovažuje situace, kdy zaměstnanec podnikatele uskuteční s tímto vozidlem pracovní cestu. Pokud by však zaměstnanec mohl předmětné vozidlo využívat i pro soukromé účely, již by se jednalo o přenechání vozidla jiné osobě a paušální výdaj na dopravu by u takovéhoto vozidla nebylo možné využít. Do zákona byla v souvislosti s uplatňováním kráceného paušálního výdaje na dopravu vložená fikce, že v případě, kdy by poplatník určil jedno z vozidel pro účely krácení paušálního výdaje na dopravu za vozidlo používané k dosažení zdanitelného příjmu pouze zčásti, považují se ostatní vozidla za vozidla používaná výlučně k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a tudíž u nich lze uplatnit nekrácený paušální výdaj na dopravu, i když tomu tak ve skutečnosti nemusí být. Daň silniční Velmi příjemným důsledkem přestavby vozidla na alternativní pohon na LPG nebo CNG je osvobození těchto vozidel od daně silniční. Dle ustanovení 3 písm. f) bod 3. zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, v platném znění (dále jen ZDS) jsou totiž od daně osvobozená vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která používají jako palivo zkapalněný ropný plyn označovaný jako LPG nebo stlačený zemní plyn označovaný jako CNG. Z toho vyplývá, že osvobozeny od daně silniční budou i vozidla, která jsou přestavěna na alternativní paliva (LPG nebo CNG) a přitom mohou nadále používat i původní palivo (benzín nebo motorovou naftu), jelikož i taková vozidla splňují podmínku, že používají jako palivo LPG nebo CNG. Osvobození od daně silniční z titulu přestavby vozidla na alternativní paliva CNG nebo LPG se uplatní již za ten měsíc, kdy k přestavbě došlo a kdy byly splněny podmínky pro uplatnění nároku na osvobození od daně. Přestože je vozidlo na alternativní pohon osvobozeno od daně siliční, provozovatel vozidla má dle ustanovení 15 odst. 1 ZDS povinnost podat přiznání k dani silniční a toto vozidlo zde uvést. Poplatník totiž teprve v daňovém přiznání k dani silniční uplatňuje nárok na osvobození od této daně. Zálohy na daň silniční se za vozidla osvobozená od daně neplatí. Příklad: Podnikatel dne 17. 9. 2013 pořídil nákladní automobil s dvěma nápravami a s největší povolenou hmotností 10,5 tuny. Dne 11. 3. 2014 byla provedena přestavba tohoto vozidla. Předmětem přestavby vozidla byla změna paliva určeného k pohonu motoru z motorové nafty na stlačený zemní plyn (CNG). Přestavba byla provedena tak, aby vozidlo bylo nadále schopno spalovat i původní palivo, tj. motorovou naftu. Podnikatel vozidlo používal i po celý rok 2015. Od okamžiku pořízení bylo vozidlo každý měsíc alespoň jednou použito pro dosažení zdanitelných příjmů. Řešení: Rok 2013 vozidlo je předmětem daně silniční v měsících září až prosinec, tj. 4 měsíce. Roční sazba daně silniční je 9 600 Kč, ovšem dle ustanovení 6 odst. 6 ZDS snížená o 48 %, tj. 4 992 Kč. Za rok 2013 činí daň silniční za toto vozidlo 1 664 Kč (= 4 992 / 12 x 4). Rok 2014 vozidlo je předmětem daně silniční po celý rok, od března 2014 je však od daně silniční osvobozeno z důvodu přestavby na spalování alternativního paliva CNG. Výše daně silniční za toto vozidlo za rok 2014 tak činí 832 Kč (= 4 992 / 12 x 2). Podnikatel je povinen v daňovém přiznání k dani silniční za rok 2014 toto vozidlo uvést a uplatnit si za 10 měsíců (od března do prosince) osvobození od daně. Rok 2015 vozidlo je předmětem daně silniční po celý rok, zároveň je však i po celý rok od daně silniční osvobozeno. Výše daně silniční za toto vozidlo za rok 2015 tak činí 0 Kč. Podnikatel je povinen v daňovém přiznání k dani silniční za rok 2015 toto vozidlo uvést a uplatnit si celoroční osvobození od daně. Závěr I když přestavba vozidla na alternativní palivo v podobě LPG nebo CNG představuje pro podnikatele nemalý finanční výdaj, tak přesto tato přestavba vozidla v sobě přináší příjemný bonus v podobě výrazně levnějšího provozu takovéhoto vozidla. Na druhou stranu je však v některých případech nutné pamatovat na odlišný přístup daňových zákonů k těmto automobilům, a to nejen v podobě pozitivních důsledků (osvobození od daně silniční), ale i těch negativních, jako je např. nižší náhrada za spotřebované pohonné hmoty nebo nutnost za všech okolností dokládat doklady o nákupu těchto alternativních paliv (s výjimkou zvolení možnosti uplatňovat výdajový paušál na dopravu). Dotazy Dotaz Pracovní cesta - školení - daňové náklady Pracovní cesta, týdenní školení (odborný seminář) v zahraničí, které zahrnuje ubytování, dopravu, školné a polopenzi. Co vše se může zahrnout do daňových nákladů? Bude to celá faktura za školení s dopravou, ubytováním včetně polopenze? Zaměstnanec bude mít základní stravné snížené o každé bezplatně poskytnuté jídlo. Společnost má ve vnitřním předpisu upraveno poskytnutí kapesného. Na krácení kapesného nemá polopenze vliv, ale jeho výše se vypočte ze stravného vypočteného podle 170 odst. 3 ZP? Odpověď Náklady spojené se školením zaměstnance (výuka, doprava, ubytování apod.) lze zahrnout do daňově účinných 7 DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015

nákladů. Stejně tak lze daňově uplatnit náklady spojené se stravováním zaměstnance (jak uvádíte polopenzi ), a to bez ohledu na hodnotu poskytnuté stravy (viz pokyn GFŘ D 22, výklad k 24 bod 15). Vzhledem k tomu, že zaměstnanec vyslaný zaměstnavatelem na školení je na pracovní cestě, má nárok na cestovní náhrady stanovené zákoníkem práce. Mezi tyto náhrady patří také náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné). Podle informací uvedených v dotazu zaměstnavatel zajistil zaměstnancům částečné bezplatné stravování, a jak správně uvádíte stravné bude za každé bezplatně poskytnuté jídlo v souladu se zákoníkem práce sníženo. Souhlasím také s tím, že snížení stravného z důvodu bezplatného zajištění stravy nemá vliv na výši dobrovolného plnění kapesného. Kapesné tedy bude vypočteno z částky stravného před jeho snížením. Ustanovení 170 odst. 3 zákoníku práce, které zmiňujete v dotazu, stanoví, že stravné bude zaměstnanci poskytnuto podle délky pracovní cesty v konkrétním kalendářním dnu. Tato situace nastane první a poslední den pracovní cesty. Pokud bude např. první den pracovní cesta trvat na území Německa 15 hodin, obdrží zaměstnanec v souladu s ust. 170 odst. 3 ZP 2/3 stravného stanoveného pro zahraniční pracovní cestu v Německu Vyhláškou MF č. 242/2014 Sb., tj. 30 EUR (2/3 ze 45 EUR). Pokud zaměstnavatel rozhodne o poskytování kapesného, vypočte jej za první den pracovní cesty z částky 30 EUR. Dotaz Jaroslava Pfeilerová Zaúčtování taxi služby využité jednatelem Jednatel (není žádná pracovní smlouva a ani nepobírá žádnou odměnu) byl na služební cestě zařídit záležitosti pro svou s.r.o. Mimo jiné využil taxi službu a dostal lístek, kde je základ daně a daň (ZD 87,60 Kč + daň 18,40 = 106 Kč celkem). Jak se účetní případ zaúčtuje a jaké doklady jsou potřeba? Jde účtovat na účet 512 nebo 518? Odpověď S takovými případy je jistá potíž. Celé je to dáno tím, že je porušen 59 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, který vyžaduje existenci písemné smlouvy o výkonu funkce. Ono se v praxi může jednat o celou škálu náhrad za ubytování, letenky apod. Ustanovení 61 odst. 1 téhož zákona říká, že každé plnění ve prospěch člena orgánu musí být schváleno valnou hromadou nebo musí vyplývat z vnitřního předpisu, který je schválen valnou hromadou. Za taková plnění jsou považována i plnění, která běžným zaměstnancům příslušejí z titulu náhrad cestovních výdajů. Jestliže tento právní podklad chybí, pak může být před důsledným správcem daně obtížné obhájit, že se jednalo o výdaj na zajištění, dosažení a udržení příjmů. U těchto drobných výdajů bych proto doporučil nechat psát stvrzenky přímo na společnost, kdy by primárně šlo o výdaj společnosti a nikoli o plnění jednateli. Předpokladem je ovšem prokazatelnost konkrétního účelu cesty pro společnost. Domnívám se, že v takovém případě půjde o daňové výdaje podle obecného pravidla 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Ani s nárokem na odpočet DPH by neměly být problémy, samozřejmě za předpokladu držení daňového dokladu. Konkrétní zaúčtování pak je v gesci účetní jednotky. V tomto případě nepovažuji účet 512 Cestovní náhrady za nejvhodnější, možné je využít účet 518 Ostatní služby s analytickým členěním nebo vytvořit specifický účet Náhrady výdajů jednatele. Nad rámec dotazu dodávám, že obdobně problematické pak mohou být i nevinné stvrzenky z restaurací, byť jsou účtovány nedaňově na 513. Jelikož se nejedná o schválenou náhradu na pracovní cestě do limitu, jde o nepeněžní příjem jednatele a správným řešením je odvedení daně ze závislé činnosti a pojistného jakkoli u menších s.r.o. se toto v praxi příliš neřeší, ani jsem se nesetkal s doměrkem FÚ v takovém případě. Dotaz Ing. Martin Špád Studen studující a pracující ve Velké Británii Fyzická osoba (21 let) s trvalým bydlištěm na území ČR, studující ve Velké Británii (VB) vysokou školu po dobu 5 let, která mu v ČR dává statut studenta, má příjem v VB z práce vykonávané v rámci plnění praxe VŠ a příležitostných brigád. Jaké mu plynou daňové a jiné povinnosti na území ČR? Odpověď Povinnosti, které mu plynou ve Velké Británii, musí zjistit v zemi, kde studuje. Pro účely čs. povinností je nutné, aby poplatník mající příjem z ciziny, podal daňové přiznání a příjmy zdanil. Jako poplatník bude mít nárok na základní slevu 24 840 Kč a slevu na studenta 335 Kč za každý měsíc, kdy studoval. Pokud byly některé příjmy zdaněny v zemi výkonu práce, uplatní ještě princip zamezení dvojímu zdanění dle platné smlouvy mezi ČR a VB o zamezení dvojímu zdanění. Je li odměna za praktický výcvik v rámci vysoké školy poskytována formou stipendia, jedná se dle ZDP o příjem od daně osvobozený. V takovém případě by předmětem daňového přiznání byly pouze příjmy z brigádnické činnosti a poplatník by patrně žádnou daň neodvedl, protože s využitím daňových slev by mu nevznikla daňová povinnost. To však záleží na celkových příjmech za příslušné zdaňovací období. Ing. Růžena Klímová Příloha příštího čísla: Daňové judikáty. - Nájemné za korunu mezi spojenými osobami. - Posuzování projektů výzkumu a vývoje správcem daně pro účely uplatnění odčitatelné položky. - Leasingové splátky hrazené za minipivovar provozovaný jinou osobou. Daňový a účetní TIP aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright 1995 2015 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e mail: cizkovska@dashofer.cz / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2 měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1880 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off line nebo on line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakční uzávěrka čísla 21 / 2015 byla dne 29. září 2015. ISSN 2336 3665 DU TIP 21 / 2015 vyšlo 9. října 2015 8