OBSAH 1 MNOVÉ KRIZE... 3 1.1 Anatomie krize... 3 1.2 Dopady mnové krize... 4 2 Historický vývoj mnových krizí... 5 2.1 Zlatý standard... 5 2.

OBSAH 1 MNOVÉ KRIZE... 3 1.1 Anatomie krize... 3 1.2 Dopady mnové krize... 4 2 Historický vývoj mnových krizí... 5 2.1 Zlatý standard... 5 2.2 Brettonwoodský systém... 7 2.2.1 Problémy brettonwoodského systému... 8 2.2.2 Pedzvst zániku brettonwoodského systému... 8 2.3 Post brettonwoodský období... 9 3 Mezinárodní finanní instituce... 10 3.1 Mezinárodní mnový fond (MMF)... 10 3.2 Hlasování... 11 3.3 Orgány MMF... 11 3.4 Zdroje MMF... 12 3.5 Mechanismus erpání... 12 4 Skupina Svtové banky... 12 4.1 IBRD International Bank of Reconstruktion and Development... 12 4.2 IDA - International Development Association... 13 4.3 IFC - International Financial Corporation... 13 4.4 MIGA - Multilateral Investment Guarantee Agency... 14 4.5 ISCID - obchodní mezinárodní soud... 14 4.6 WTO Svtová obchodní organizace... 15 4.7 OECD Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj... 15 5 eská republika a její úast v mezinárodním finanním systému... 17 6 HLAVNÍ KRIZE OD 90. LET 20. STOLETÍ... 18 6.1 Krize Evropského mnového systému 1992 1993... 18 6.1.1 První vlna krizí záí 1992... 18 6.1.2 Druhá vlna krize listopad 1992 kvten 1993... 19 6.1.3 Tetí vlna krize - ervenec srpen 1993... 19 6.2 Mexická mnová krize 1994 1995... 19 6.3 Krize v jihovýchodní Asii 1997 1998... 21 6.4 Mnová krize v Rusku 1998 1999... 23 6.5 Mnová krize v Brazílii 1999... 25 6.6 Argentinská krize 2002... 26 7 PÍINY MNOVÝCH KRIZÍ... 28 7.1 Viník krize... 28 7.2 Devalvaní oekávání... 28 7.3 Obecné rizikové prostedí... 29 7.3.1 Nadmrná expanzivní politika... 29 7.3.2 Vnjší ekonomická nerovnováha... 29 7.3.3 istý píliv zahraniního kapitálu... 30 7.3.4 Zahraniní zadluženost... 30 7.3.5 Rizikové chování bankovního sektoru... 30 7.4 Fundamentální (základní) píiny mnových krizí... 30 7.4.1 Reáln nadhodnocená mna... 30 7.4.2 Peúvrovaná ekonomika... 30 7.4.3 Nepíznivý vývoj exportu... 30 7.4.4 Nedostatené devizové rezervy... 30 7.5 Mechanismus útoku na mnu... 31 1

8 Dsledky mnových krizí... 31 8.1 Dopady do bankovní a podnikové sféry... 31 8.2 Makroekonomické a perozdlovací dopady... 31 9 Transformace zemí východní Evropy... 32 9.1 Zahájení transformaního procesu... 32 9.2 Podstata transformaního procesu... 32 9.3 Obsah transformaního procesu... 33 9.4 Prbh transformaního procesu... 33 9.5 Ekonomické a sociální výsledky transformaního procesu... 33 9.6 Spolupráce ve stední a východní Evrop bhem transformaního procesu... 34 9.7 Zapojení transformujících se ekonomik do mezinárodních ekonomických vztah. 34 10 Obchodní bariéry... 34 10.1 EU jako obchodní blok... 35 10.2 Zahraniní obchod - doména EU... 36 10.3 Fiskální význam cel pro EU... 38 10.4 Vztah EU k malým nezávislým jurisdikcím... 39 10.5 Mže volný obchod zvítzit?... 39 11 Ropa a její budoucnost... 40 11.1 Historie erného zlata... 41 11.2 Poptávka po rop... 42 11.3 Nabídka ropy... 44 11.4 Budoucnost erného zlata... 46 11.5 Závr... 47 12 ínské hospodáství... 48 12.1 Hospodáská historie ínského draka... 48 12.2 ínské hospodáské reformy... 50 12.3 ínské hospodáství... 51 2

1 MNOVÉ KRIZE Vysvtlení pojmu krize: 1. Mnová krize Píiny: - útok domácích a zahraniních finanních investor na mnu - finanní investoi odcházejí od aktiv v postižené mn a nakupují aktiva v zahraniní mn Výsledek: silné znehodnocení postižené mny 2. Finanní krize - jedná se o rozpad finanních trh, které mohou mít silné nepíznivé dsledky na reálnou politiku - nkdy je tato krize spojována s fiskální krizí což znamená neschopnost vlády splácet dluhy 3. Bankovní krize - je to útok na banky vyvolaný obavami z neschopnosti bank splácet své závazky - projevem je bu odliv vklad a následný odklad splácení závazk - je obvyklá v rozvojových zemích Argentina, Filipíny, Thajsko, Turecko, Uruguay Mnová a bankovní krize jsou vtšinou spojeny a projevují se ob krize souasn dvojité krize twin crises. Bankovní krize pedchází krizi mnové. 4. Dluhová krize - krize zahraniního dluhu - neschopnost zem splácet zahraniní dluh a) Mexiko 1994 1995, JV Asie 1997 1998 zpoátku mnová krize, na kterou navázala bankovní krize (v Malajsii navázala krize dluhová) b) Rusko 1998 1999, Argentina 2001 2002 mnová bankovní dluhová krize 1.1 Anatomie krize Anatomie krize pedstavuje vyjádení píin krize, jejího prbhu a dsledk Mnové krizi pedchází uritý vývoj dané ekonomiky: - objevují se problémy, na které negativn reagují zahraniní i domácí investoi, kteí oekávají znehodnocení kurzu - tím dochází k poklesu výnosnosti jejich finanních aktiv v postižené mn Problémy ekonomiky: - nadmrná expanzivní mnová a fiskální politika - deficit platební bilance - silný píliv krátkodobého zahraniního kapitálu - zvýšení zahraniního zadlužení - vznikají problémy bankovní soustavy se schopností splácet své závazky 3

Ekonomické veliiny, které se projevují ped krizí: a) nadhodnocený kurz domácí mny b) úvrová expanze c) zpomalení exportu d) pokles mnových rezerv centrální banky e) pokles cen aktiv ( akcie, nemovitosti) f) rst inflace Impuls startující krizi - politické otesy vládní demise, rozpuštní parlamentu, pedasné volby, neschválení státního rozpotu, rozhodnutí vlády - nepíznivé ekonomické informace strategické firmy oznámí negativní výsledky uplynulého roku, rozhodnou se neinvestovat do dalšího rozvoje, odejdou z hlavního trhu na burze Tyto impulsy odstartují odliv kapitálu což vede k devalvaci kurzu ( centrální banka se snaží zastavit devalvaci tak, že zvýší úrokové sazby, provede kurzové intervence a postižená ekonomika se snaží zabránit dalšímu znehodnocování kurzu. Další nástroje, které se mohou použít k odvrácení hrozící krize: - použití získaných úvr od MMF, Svtové banky na úhradu dluh vitelm - vláda provádí restriktivní politiku úsporné balíky, smující k ozdravení ekonomiky - vláda se snaží privatizovat státní majetek - snaží se co nejvíce deregulovat podnikání a zvyšovat konkurenceschopnost domácích podnikatel - v poslední fázi se snaží regulovat mzdy s cílem snížit hrozící vysokou inflaci - vláda uvaluje moratorium na splácení dluh 1.2 Dopady mnové krize 1. Mikroekonomické - snížení výroby v podnikové sfée - nižší zisky jednotlivých firem - snížení konkurenceschopnosti domácích výrobc - snížení mezd zamstnanc - pokles životní úrovn jednotlivc a rodin 2. Makroekonomické - zvýšení nezamstnanosti - snížení HDP - snížení celkové životní úrovn obyvatel státu - vysoká inflace - nárst deficitu státního rozpotu vzniklý rstem nezamstnanosti a tudíž nutnou výplatou sociálních dávek - nárst celkového státního dluhu 4

Útok na mnu - pechod od aktiv v postižené mn k aktivm v jiných mnách - smna aktiv se odehrává na devizových trzích a to tém výhradn v podob pesunu bankovních vklad Devizová (kurzová) spekulace - nákup nebo prodej, jejichž motivem je optovný prodej nebo nákup s cílem dosažení zisku - pi obchodování ve vtších objemech je možné ohrozit stabilitu mny Spekulace na spotovém trhu s okamžitým dodáním - danou mnu si vypjí a pemní ji v jinou mnu obvykle devizových rezerv centrální banky - centrální banka pak provede znehodnocení mny spekulanti pi zptné konverzi získají více jednotek znehodnocené mny 2 Historický vývoj mnových krizí 2.1 Zlatý standard Zlatý standard byl zavádn v prbhu 19. století. Zlato se stalo základem penžní jednotky v národním penžním obhu. Charakteristika zlatého standardu 1. Zákonem byl stanoven zlatý obsah národní penžní jednotky 2. Existovala smnitelnost papírových penz za zlato u centrální banky podle stanoveného obsahu penžní jednotky 3. Papírové peníze bylo možno vymnit za zlato, proto musely být bankovky kryty v daném pomru zlatými rezervami centrální banky je nutno dodat, že nebylo obvyklé, aby bylo pokryto 100 % všech bankovek v obhu, protože se nepedpokládalo, pedložení všech bankovek najednou ke smn 4. Docházelo k volnému pohybu zlata mezi zemmi. Fungování fixních mnových kurz - kurz mny vi jiné mn byl urován podle zlatého obsahu tchto dvou mn vycházel ze zlaté parity (rovnosti) mn - pokud rostla poptávka po urité mn, zvyšoval se i zlatý obsah a kurz této mny rostl - hranicí rstu kurzu byla zlatá parita plus náklady na transakce se zlatem - mnový kurz tak kolísal okolo zlaté parity v maximálním rozptí 1 % Relativní stabilita mnových kurz byla podmínna smnitelností papírových penz za zlato a tedy i dostaten vysoké zásoby zlata tyto okolnosti podmiovali vznik mnových krizí. Banky se snažili udržet zlatý obsah svých mn. V pípad deficitu bžného útu platební bilance, byl tlak na devalvaci mny a byl tak ohrožen zlatý obsah mny. Takové nebezpeí vedlo k solidarit mezi bankami, které si v pípad poteby pjovali zlato, aby zlatý obsah 5

udrželi. Samozejm centrální banky používali i tradiní nástroje diskontní sazby, pomocí kterých se snažili zamezit odlivu investor ze zem. Nejastji a nejvýraznji si takto pomáhali Britská a francouzská centrální banka, pedevším z toho dvodu, že zlato ve Francii zajišoval Rothschild a proto byly vztahy s Velkou Británií nadstandardní. I díky tmto spolupracím se krize zlatému standardu vyhýbaly. Dalším dvodem stability tehdejšího mnového systému byla skutenost, že nedocházelo k velkým výkyvm kurz jednotlivých mn rzných zemí, oproti tomu, jak je to nyní. Tyto skutenosti oslabovaly obavy z devalvací a oslabovaly i impulsy ke spekulacím. Mnové krize byly tak vícemén výjimené pedevším v rozvinutých ekonomikách, které mly dostaten velké zlaté rezervy a navíc si vzájemn se zlatem vypomáhaly. Krize se naopak objevovaly v mén rozvinutých zemích s nízkým obsahem zlata a s omezeným množstvím pjek O období ped rokem 1914 se hovoí jako o zlatém vku mnové stability. Italská lira si svou stabilitu udržela 31 let, a to byla z rozvinutých ekonomik nejslabší. Britská libra byla stabilní 98 let (1816 1914). Bhem 1. svtové války byl systém zlatého standardu opuštn. Dvodem bylo to, že válené výdaje nemohly být omezeny množstvím zlata, proto došlo k opuštní zlatého standardu. Návrat ke zlatému standardu nastal až v roce 1919 v USA Zlatý standard však jednotlivé zem zaali opouštt ve 30. letech 20. století. Dvody opuštní zlatého standardu: 1. Po válce nastal velký rozmach prmyslu, což vyžadovalo vtší množství penz a to vytváelo výrazný tlak na množství zlata. Zlata ovšem nebylo takové množství, protože došlo k poválenému perozdlení zlata ( zejména ve prospch USA), a tak nkteré zem nemli vbec žádné zlaté rezervy, nkteré zem mly malé rezervy. Pokud by zem lpli na zlatém standardu vyžadovalo by to neustálé devalvace mny. 2. Zlatý standard neumožoval využívat peníze jako nástroj k oživení hospodáské politiky, což zesílilo zejména v období Velké deprese v letech 1929 1933. Po opuštní zlatého standardu mohli zem peníze aktivn využívat jako nástroj k hospodáskému oživení Rozpad zlatého standardu byl doprovázen výraznými devalvacemi kurz jednotlivých národních mn docházelo ke specifickým mnovým krizím. Mnové krize související s rozpadem zlatého standardu znamenaly devalvace v ádech desítek procent. Píklady: Zem Rok obnovení zlatého standardu Rok zániku Rok a rozsah devalvace Velká Británie 1925 1931 1931 40 % Nmecko 1924 1931 Japonsko - 1931 1937 61 % USA 1919 1933 1934 41 % eskoslovensko 1925 1936 1934 17 % Francie 1928 1936 1936 25 %, 1937 12 %, 1938 36 % 6

Zlaté obsahy mn byly v nkterých zemích formáln ponechány, neexistovala však povinnost smnitelnosti papírových penz za zlato. Po rozpadu zlatého standardu do zaátku 2. svtové války se kurzy nkterých mn vzájemn fixovaly do mnových blok: - librový blok ( 1931) sdružoval Velkou Británii, zem Britské spoleenství, skandinávské zem, pobaltské zem, Japonsko - dolarový blok ( 1934) USA, Kanada, Latinská Amerika Zlatý standard v eských zemích a eskoslovenské republice Zlatý standard byl zaveden 11.8.1892 se zlatým obsahem koruny 0,3049 g zlata. Centrální banka prodej zlata za bankovky nikdy nezahájila z dvodu nízkých zlatých rezerv V samostatné eskoslovenské republice byl stanoven zlatý standard v roce 1929 na 0,04458 g zlata. V roce 1931 byla zavedena silná devizová regulace k první devalvaci došlo v roce 1934 o 17 % na 0,03715 g, ke druhé devalvaci došlo v roce 1936 o 16 % na 0,03212 g zlata. Ob devalvace znamenaly znehodnocení eské mny vi dolaru o 35 % z 21,08 na 28,45 K za 1 USD 2.2 Brettonwoodský systém - tento mnový systém byl urován stanovami MMF - jeho leny se postupn staly všechny státy, krom stát s centráln plánovanou ekonomikou. Zakládajících len bylo 44. - Cílem byla podpora mezinárodního obchodu a udržování vysoké zamstnanosti Charakteristika brettonwoodského systému 1. Dominantní postavení amerického dolaru - byl používán v mezinárodních vztazích jako prioritní mna - dvodem byla ekonomická síla USA po 2. svtové válce - dolaru napomáhala jeho snadná smnitelnost za zlato pi jeho pedložení americké centrální bance - oficiální kurz byl 35 USD = 31,1035 g ryzího zlata - tímto propojením zlata a USD získal brettonwoodský systém charakter zlatého dolarového standardu - na USA pipadalo v roce 1948 71 % zlata, které bylo soustedno v tehdejších lenských zemích MMF 2. Fixní mnové kurzy - lenské zem byly povinny udržovat kurzovými intervencemi centrálních bank kurzy svých mn rozptí 1 % obma smry od kurzové parity vymezené k dolaru kurzová parita se stanovila vtšinou podle zlatého obsahu mn - pi nedostatku deviz nutných k intervencím poskytoval MMF úvry Od 60 let 20. století vykazoval brettonwoodský systém stabilitu. Dvodem bylo to, že poválená obnova potebovala americké zboží i dolary. Dolary byly ochotn pijímány jednak jako platební prostedek a jednak jako rezervní prostedek. Volnou smnitelnost nemla žádná jiná mna 7

2.2.1 Problémy brettonwoodského systému 1. Množství dolar ve zbytku svta Velké množství dolar ve svt bylo dáno v dsledku silných amerických investic amerických firem v Evrop a v dsledku americké hospodáské pomoci v Evrop. Tato skutenost vedla k deficitu americké platební bilance Evropské zem a Japonsko se úspšn ekonomicky zotavily a zaaly své zboží exportovat a zvyšovala tak svoje devizové rezervy V Evrop a nakonec všude ve svt vznikla pebytek USD a v takovém pípad hrozilo, že USD vrátí do USA výmnou za americké zlaté rezervy to by však vyvolalo tlak na devalvaci USD.Obavy z této devalvace paradoxn vedly k obavám z dalšího pílivu USD do USA a odsun amerického zlata. Pokud by však k devalvaci došlo, znamenalo by to automaticky revalvaci všech ostatních mn vi USD. Tím by poklesla konkurenceschopnost revalvujících ekonomik vi USA což by vedlo následn k devalvaci tchto mn. USA se proto snažili omezovat odliv USD do zahranií a chtli tak zamezit odlivu zlata. Odliv dolar se pozastavoval pedevším prostednictvím výzev americkým firmám k omezování zahraniních investic uvalovala na tyto aktivity zvláštní dan. Odliv zlata se pozastavoval uklidujícími politickými prohlášeními, což nedávalo ostatním zemím záminku, aby mnili dolary za zlato. 2. Tlaky na devalvace a revalvace mnových kurz Tyto tlaky vyplývaly z nerovnomrného vývoje ekonomiky a z narstajících mezinárodních tok kapitálu, které proudili do jednotlivých zemích za úelem vtšinou spekulace Výsledkem tchto tlak byla celá ada zmn mnových parit zejména v podob devalvací. Šlo o 3 velké vlny devalvací: a) 1948-1949 nejsilnjší vlna devalvací v souvislosti s nápravou kurz po 2. svtové válce. Devalvovaly tém všechny mny. b) 1967 devalvace britské libry a v souvislosti s tím devalvovalo dalších 7 mn rozvinutých zemí c) 1969 devalvace francouzského franku Celkov došlo v letech 1946 1971 k více než 1 000 devalvací 90 % tchto devalvací pedstavovaly devalvace mn rozvojových zemí, které musely devalvovat vzhledem k devalvaci njaké vedoucí mny devalvace stabilizaní. Cílem tchto devalvací bylo zvýšit konkurenceschopnost tchto zemí vi rozvinutým zemím. Píkladem výrazných mn v období brettonwoodského systému byly mny v Argentin, Brazílii, Chile, Francie, Velká Británie. 2.2.2 Pedzvst zániku brettonwoodského systému V roce 1971 byl vyvíjen tlak na depreciaci dolaru, kterou se centrální banky snažily odvrátit kurzovými intervencemi nákupem dolar. Zaaly se také objevovat spekulaní útoky na marku. Další prbh událostí byl ve tech vlnách: 8

1) V srpnu 1971 vyhlásili USA doasné zrušení smnitelnosti dolaru za zlato. Dvodem byly nákupy zlata Francií a obavy, že ty samé nákupy uskutení Velká Británie. V této dob byla také uvalena 10 % da na vybrané dovozy zboží, v USA došlo ke zmrazení mezd a cen cenové moratorium. Devizové trhy byly uzaveny 2) Prosinec 1971 uzavena dohoda 10 nejrozvinutjších zemí o devalvaci dolaru o 7,9 % - cena zlata tak byla 1 dolar = 0,818513 g zlata. 3) erven 1972 spekulativním tlakm podlehly britská a irská libra.. To vedlo k dalšímu útku od dolaru a k nákupu marky nebo jenu, v únoru 1973 pak došlo k další devalvaci dolaru o 10 % - 1 dolar = 0,736662 g zlata. Dolar tak pestal být dominantní mnou a došlo k zániku Brettonwoodského systému. Smnitelnost dolaru za zlato byla neudržitelná a zlatý dolarový standard byl nahrazen papírovým dolarovým standardem. Zlato se pak stalo obyejným zbožím bez jakékoliv souvislosti k mnovým vztahm demonetizace zlata. Došlo také k zániku povinnosti udržovat fixní kurzy mn. 2.3 Post brettonwoodský období V tomto období záleží volba kurzu na každé zemi. Jednotlivé zem tak mají odpovdnost za volbu kurzového systému tím pádem nesou riziko i za mnové krize. Již z tohoto dvodu jsou mnové krize v tomto období daleko astjší, než tomu bylo v minulých systémech. Nejastji probíhaly krize v rozvojových zemích: JAR, Zimbabwe 8 krizí Argentina 7 krizí Pákistán, Peru 6 krizí Nový Zéland -5 krizí Španlsko 4 krize Rakousko, Nmecko 0 krizí Nejdležitjší krize: 1992 Evropský mnový systém 1994 Mexiko 1997 Jihovýchodní Asie 1998 Rusko 1999 Brazílie 2002 Argentina Znehodnocování amerického dolaru - zaátek v listopadu 1979 jako dsledek expansivní mnové politiky USA vyšší inflace - prosinec 1979 zhodnocování kurzu po vyhlášení FEDu jeho guvernérem P. Volckerem o zavedení protiinflaní politiky rst amerických úrokových sazeb - bezen 1985 znehodnocování kurzu pozitivní vliv na export USA. Dolar v tomto období znehodnotil z 3,2 DEM / 1 USD na 1,6 DEM / 1 USD v roce 1987 ( o 100 % za 3 roky ) 9

3 Mezinárodní finanní instituce 3.1 Mezinárodní mnový fond (MMF) Jeho základním dokumentem jsou stanovy MMF (oficiáln nazývány v originále lánky dohody podle nich byl MMF založen na pevných paritách mn lenských zemích, piemž kotvou systému byl americký dolar, který byl pesn definován zlatým obsahem). Cíle MMF: 1. ml sledovat ekonomický vývoj lenských zemí a v pípad signál konjunkturních výkyv doporuit vládám opatení 2. v pípad poteby mla poskytovat lenským zemím úvry (na podporu platební bilance zvýšit devizové rezervy) Aby MMF mohl plnit tyto cíle musel navázat skupinu expert, kteí by mohli provádt analýzu lenských zemí a doporuení vládám (shromáždily intelektuální potenciál vyrstaly na nm další odborníci na ekonomiku). Pro se kotvou stal americký dolar (USD)? - USA nejmén utrply bhem 2. svtové války, škody na svém území tém neutrpla - obrat jejich zahraniního obchodu z celého HDP iní jen 10 % ekonomika uzavená (90 % produkce uplatní na vnitním trhu) - velká ekonomika nepoškozená a uzavená Hlavní výhodou systému bylo, že všechny mny byly vymezeny zlatým obsahem k USD. Každá mna lenského státu mohla být vymnna za zlato (byl stanoven zlatý obsah, vláda USA se zavázala smnit cizí menu za zlato). Dnes neexistuje vazba na USD a ani zlatý standard neexistuje. Byla stvrzena tržní cena zlata a pohyblivý devizový kurz. ropná krize vyvolala odstoupení od zlatého standardu (po druhé devalvaci musela vláda USA zlatý standard opustit) zlato nahradila zvláštní práva erpání (SDR): - umlá mezinárodní mnová jednotka - umle vytvoení zútovací jednotka definována jako koš 5 mn a pipisována lenským státm na úet proporcionáln podle jejich lenských kvót (v pomru k jejich lenským kvótám) - kontokorentní úet, do výše SDR mže stát vykázat minusový zstatek, aniž by musel požádat o úvr - 5 mn 39 % USD, 21 % nmecká marka, 18 % libra šterlink, 11 % francouzský frank, 11 % japonský jen V roce 1974 používal MMF na stanovení SRD 16 mn, dnes používá 4 mny USD, libra šterlink, japonský jen, Euro. SRD se píliš neosvdila, ale významnou roli sehrála coby úetní jednotka a platební a devizový instrument. 10

V polovin 90. let zhruba 1/3 rozvojových zemích a všechny ekonomiky transformujících zemí nemly takovou výši deviz, aby pokryly 8 týdenní dovozy do ekonomik (považováno za základ). ÚEL MMF DNES: 1. podporovat mezinárodní mnovou spolupráci prostednictvím konzultací a spoluprací v mnových otázkách 2. usnadovat expanzivní a vyrovnaný rst mezinárodního obchodu, má se tak dít proto, aby byla vysoká zamstnanost, reálný dchod 3. podporovat kurzovou stabilitu (vyhnout se prudkým výkyvm devalvaci, hlubokým zásahm do ekonomiky vládními intervencemi) 4. napomáhat postupnému odstranní devizových omezení (kvóty na vzájemnou výmnu mn, transfer odstranit, to zvýší tržní dvry) 5. doasn lenm zpístupnit pi poskytnutí záruk zdroje fondu, dát píležitost k náprav nedostatk v platební bilanci, aniž by byly nuceny pijímat omezení, která by ji národn nebo existenn ohrožovala 6. v souladu s tím, co bylo výše uvedeno, zkracovat dobru trvání a snižovat hloubku nerovnováhy platebních bilancí len ŽÁDOST O ÚVR OD MMF: - vláda žádající o úvr z prostedk MMF musí zpracovat program stabilizaní politiky a na základ plnní tohoto programu jsou tranše úvrové uvolovány - tím, že zem obdrží od MMF tranši úvru, to všichni úastníci MMF dostanou na vdomí, stát si zaslouží dvru MMF a stává se opt dvryhodným partnerem, nastartování standardních mezinárodních mnových vztah (nap. šance získat obchodní úvr od jiného státu) 3.2 Hlasování - je založeno na podobném principu jako u akciové spolenosti podle toho jakou má stát kvótu tak podle toho má poet hlas (zvýhoduje zem, které dávají nejvíce) - každý stát dostává 250 hlas, za každých 100 000 SRD kvóty 1 hlas - má-li zem 1 mil. SDR 250 hlas + 10 hlas za SRD kvótu - hlasování na základ všeobecné dohody (zargumentovat, pro to má být tak, jak se prohlasuje) Od výše kvóty se odvíjí hlasovací síla, možnost pístupu ke zdrojm MMF, výše alokace SDR, povinnost vklad Svtové bance (jejím institucím). 3.3 Orgány MMF - nejvyšším rozhodovacím orgánem je Výbor guvernér o má dvojnásobný poet len než je lenských zemí o každá lenská zem má právo vyslat 1 guvernéra a 1 alternátora kvalitn alternovat za nepítomnosti guvernéra o schází se zpravidla jednou ron na výroním zasedání, celou adu svých pravomocí deleguje na výkonný výbor - výkonný výbor o stálý rozhodovací orgán MMF 11

o je složen z 24 editel, ti jsou dílem jmenování lenskými zemmi a dílem zvoleni na výroním zasedání o jednání ídí výkonný editel o schází se nkolikrát za týden a zhruba polovinu asu tráví jednáním o záležitostech lenských zemích, druhou polovinu doby se zabývají koncepními otázkami, hodnotou a stabilitou SDR - prozatimní výbor o složen ze 24 guvernér, guvernéi tch samých zemí, z nich jsou editelé výkonného výboru o scházejí se 2 x ron a ty mají za úkol dlat novelizace lánk dohod (zmny ve stanovách) - výbor pro rozvoj o složen ze 24 ministr financí, meziministerský výbor mezi MMF a Svtovou bankou o mají radit institucím pi koordinaci transfer reálných zdroj do rozvojových zemích (které zem dostanou faktické peníze) 3.4 Zdroje MMF 1. vnesené lenské píspvky 2. devizov úvrové facility ve form SDR 3. doplkové zdroje na základ všeobecné úmluvy o zápjce 4. dvoustrann sjednávané oficiální dlouhodobé pjky od vlád nebo centrálních bank zemí na doplkové a zvýšení možnosti pístupu k úvrm fondu 3.5 Mechanismus erpání - automatickým odkupem rezervní tranše, na rezervní tranši se pohlíží jako na souást devizových rezerv, pi jejím odkupu nejde o pjky (swapová operace) - devizový úvr (princip swapu) jako protihodnota pjky ve voln smnitelné mn se skládá pímý ekvivalent v mn národní, pi splácení pjky si stát za úpln stejný kurz odkupuje 4 Skupina Svtové banky - vznikla, aby bylo kde brát peníze a poskytovat peníze pro snižování rozdíl mezi bohatými a chudými leny, pracuje s penzi, mla by poskytovat úvrové prostedky Skupina Svtové banky se skládá z: - IBRD (International Bank for Reconstruction and Development) - IDA (International Development Association) - IFC (International Financial Corporation) - MIGA Multilateral Investment Guarantee Agency - ISCID 4.1 IBRD International Bank of Reconstruktion and Development - hlavním cílem této banky je: 12

o stimulace hospodáského rozvoje lenských zemí pomocí podpory produktivních investic (investice do prmyslového podniku, cenného odvtví) platí pro nejchudší zem o stimulace rozvoje výrobních zdroj výrobní zdroje by mly zajišovat možnost mezinárodního obchodu, mly by umožovat zvyšování úrovn o koordinace poskytování pjek do nejnaléhavjších projekt - pjení penz o pvodn se pjovalo na projekty zajišující hospodáský rst, dlužníkem je vláda a pjky nesmí být vázány na dodávky zboží z jiných zemích o dnes k tomu pibyla ješt jedna podmínka podpora se váže na podporu dležitých sektor pro žadatelskou zemi, s ohledem na to, že mezi chudšími zemmi se ocitly bývalé socialistické státy (transformující se zem) prostedky na privatizaci o IBRD pjuje na dobu do 20 let, je zde ptiletý odklad splátek, relativní nevýhodou je, že IBRD vyžaduje vždycky vládní záruku - má rating super AAA zvýší kredit zemi, které pjila 4.2 IDA - International Development Association - mezinárodní sdružení pro rozvoj - toto sdružení vzniklo v roce 1959, a to proto, že úvry, které poskytuje IBRD, byly pro nkteré zem drahé a podmínky píliš tvrdé, aby na n dosáhly ty nejchudší zem - poskytuje úvry zemím, které mají národní dchod nižší než 790 USD na hlavu ron - znaná ást len Svtové banky (i MMF) nemá hrubý národní produkt vyšší než 400 USD na hlavu a rok - cílem je zvýšit životní úrove nejchudším obyvatelm planety nejedná se o humanitární pomoc, podporuje se postupné vytváení podmínek, aby zem mohly vytváet podmínky pro vyšší životní úrove - lenské zem IDA se lení do dvou kategorií: 1. zem kapitálov silné (pispívatelé) jejich píspvky slouží k rozdlování pjek 2. kapitálov slabé (píjemci) - v IDA bylo založeno rovné hlasovací právo (akoliv je nerovné postavení len) zvýhoduje chudé zem - podmínky pro poskytování úvru doba splatnosti je 50 let, pjky vícemén bezúroné, prvních deset let se nesplácí, dalších deset let platí dlužník 1 % úrok, zbylých 30 let platí každý rok 3 % z dlužné ástky, zaplatí pesn to, co jsi pjil 4.3 IFC - International Financial Corporation - Mezinárodní finanní korporace - korporace vznikla v r. 1956 - spolenost, která poskytuje úvr na rozvoj soukromých firem a to i bez vládních záruk - cílem je: o podpora rozvoje soukromého sektoru rozvojových zemích o podpora privatizace o pomoc zakládání nových podnik prostednictvím pímých pjek o podpora investic 13

- IFC pjuje penžní prostedky bez výhody vládních záruk pracuje s rizikem riziko se odráží v cen pjených prostedk - úrokové podmínky se blíží tržním podmínkám - píjemce je povinen platit i poplatky, v poátcích platilo pravidlo, že úvry se neposkytovaly subjektm, ve kterých mla významnou majetkovou úast vláda, te platí, že do soukromého podniku mže IFC vlastnicky vstoupit až do výše 25 % struktury, jakmile se podnik rozjede IFC podíl prodává 4.4 MIGA - Multilateral Investment Guarantee Agency - Agentura pro poskytování mnohostranných investiních záruk - instituce vznikla proto, že je spousta teritorií s rizikovými jevy, do kterých by žádný banké nevložil peníze - záruky platí na mnové transfery, proti vyvlastnní, válkám a revolucím, porušování smluv 4.5 ISCID - obchodní mezinárodní soud - Mezinárodní centrum pro ešení investiních spor - mezinárodní tribunál, na který se zem obrací v pípad konfliktu, nedodržení smluvních podmínek - mla by dodat jistoty v mezinárodních finanních vztazích IBRD úvry do odvtví, zem mají uritou úrove národního produktu IDA úvry nejchudším zemím IFC pro podniky, ne pro vlády MIGA záruky pro investory ISCID obchodní mezinárodní soud Zmna v politice a ekonomice v mezinárodním obchod pechod od fixingu (pevný kurz, vázaný na zlato) k ízenému floatingu (plovoucímu kurzu) Když nastaly problémy (ropná krize) v 60. a 70. letech od pevných k plovoucím kurzm, opustil se princip zlatého standardu (možnost smny USD za zlato). Poté co bylo jak takž zvládnuto krizové období (od poátku 70. let do roku 1975), poté období stability a od poátku 80. let zaalo období rstu mezinárodního mnového systému, paradoxn ho narušilo v r. 1990, 1991 zaleování bývalých socialistických ekonomik do ekonomik tržních. Bretton Woodské instituce vznikly v r. 1944, zaaly však fungovat až v roce 1946, 1947. Z úspchu a vlivu se moc dlouho netžily nastal válený konflikt (Studená válka) zatažená železná opona, pestaly státy obchodn komunikovat. Vyvstala nutnost odbourávat obchodní bariéry (alespo na stran západu) vznik instituce GATT(General Agreement on Tariffs and Trades) Všeobecná dohoda o clech a obchodu, pvodn vytvoit zámr ITO (International Trade Organization) nedošlo k tomu díky studené válce 14

- vznikla v r. 1947 státy se dohodly, ale GATT nevznikla proto, že až v roce 1948 se sešly státy na Havan a domluvily podobu instituce tzv. Havanská charta byla ratifikována v podstat až po r. 1995 (všemi státy) do roku 1995 pouze fórum o otázkách cla volného obchodu, pesto fungovala, sídlo v Ženv - v souasné dob je lenem 177 stát - v roce 1947 bylo 23 zakládajících stát vetn R - orgány GATT o v prbhu roku funguje sekretariát GATT (do r. 1960 to byl jediný orgán) o jednou ron se koná výroní zasedání o od roku 1960 pracuje Rada zástupc po celý rok funguje trojím zpsobem: doasné výbory pro speciální otázky (pokud problém se železem státy vyšlou zástupce, dohodnou se kvóty, hledá se ešení problém) ministerské konference lenských zemí o clech jednají ministi financí celní konference jednání o celních ústupcích - základ pro práci GATT jako instituce je rámcová dohoda GATT (má 4 oddíly), jednotlivá jednání se nazývají kola - nejvýznamnjším jednáním bylo 8. kolo GATT Uruquajské trvalo od r. 1986 1993 (týkalo se duševního vlastnictví, ale hlavn na nm vznikla Svtová obchodní organizace WTO) 4.6 WTO Svtová obchodní organizace - založena v roce 1993 - dva roky trval ratifikaní proces, funguje od r. 1995 - pro je WTO tak významná? o mla za cíl koordinaci a odbourávání bariér ve svtovém obchod o analytici propoítali, že kdyby nevznikla byla by v r. 2005 mezinárodní výmna o 12 % nižší než je oekávaná 4.7 OECD Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj - v r. 1960 si donátoi (sponzoi pispívatelé) pedchozích institucí založily skupinu nejvysplejších stát svta - Organizace pro hospodáskou spolupráci a rozvoj - v 60. letech byly nejvysplejší státy: USA, Velká Británie, Nmecko, Francie, Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Španlsko, Itálie, ecko, Irsko, Island, Lucembursko, Norsko, Nizozemsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko - v r. 1964 pibylo Japonsko, v r. 1969 Finsko, Austrálie, v r. 1973 Nový Zéland, 1994 Mexiko, 1995 R, 1996 Polsko a Maarsko - význam OECD je v tom, že sdružila nejen ty nejbohatší státy, ale i duševní potenciál, zaala dlat významné prognózy stát, vydobyla si autoritu v mezinárodních financí, posudky a doporuení se staly vyhledávaným artiklem - vytváeli kvalitní databázi, prognózy a rozbory, iniciovali odstraování administrativních bariér obchodu - sídlí v Paíži - zásady OECD: o zásada liberalizace (závazek odstraování bariér až do jejich zrušení) 15

o zásada nediskriminace (státy by mly mít stejné zacházení) o zásada vylouení reciprocity (jestliže nkterý stát odbourá cla na komodit, nesmí to podmiovat, že ty státy to udlají také, nabídka by mla platit pro všechny leny OECD) o zásada národního zacházení (tuzemci i cizozemci mají stejná právo pro podnikání) o zásada stálosti (udržování a rozšiování dosaženého stupn liberalizace) o zásada neinní opatrnostní výhrady (pouze taková omezení, která umožuje zákon) o zásada neuvalování restrikcí na již uvolnné položky KLÍOVÉ DOKUMENTY OECD: - Kodex liberalizace pohybu kapitálu o dává ve známost pravidla, podle kterých je sledovatelná zásada neuvalování restrikcí o dává v platnost jakýsi seznam, který se dlí na A a B, jsou tam položky, které by se nemly znovu zavádt ást A po zrušení tchto položek je již nelze uplatnit ást B vyjmenovány vci, ke kterým se lze vrátit (taxativn vyjmenovány) o cílem je, aby co nejvíce položek ze seznamu B se peadilo do A o díve v B pímé investice lenové mohli zavést omezující opatení vstupu do odvtví položka se pesunula do ásti seznamu A - Kodex provádní bžných neviditelných operací o uvedeny zásady, které uvolují pohyb fond a kapitálu pes hranice o umožuje provádní kapitálových investic a pesun penz, aniž by byla nutná pítomnost subjektu v zahranií o jestliže budu potebovat pesunout kapitál, nemlo by mi bránit nap. podmínka založení dceinné spolenosti, pesunutí sídla do zahranií o projde bez fyzické pítomnosti jakýkoliv píkaz, pesun kapitálu o je 11 základních oblastí (odvtví) prmysl, zahraniní obchod, doprava, pojišovnictví, bankovnictví, investiní služby - Soubor pravidel a rozhodnutí rady OECD o investicích a nadnárodních spolenostech o uplatuje se zásada vytváet stejné podmínky investorm domácím i zahraniním a i sektorm (soukromý sektor stejné podmínky jako veejný sektor) - po r. 1990 (v dob kdy bylo poteba podporovat pechod ekonomik) bylo založeno centrum pro spolupráci s pechodovými ekonomikami, centrum založila OECD, mlo sloužit jako technická pomoc státm východního bloku VZNIK EBRD (EVROPSKÁ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ) - v r. 1990 práv kvli pevratným zmnám ve stední a východní Evrop se zaalo diskutovat o tom, jak uskutenit mimo Mezinárodní mnový fond a Svtovou banku podprný instrument, vznikla ada dvoustranných dohod, pjek, kontrakt 16

- v r. 1991 v Londýn vznikla Evropská banka pro obnovu a rozvoj výraz snahy pomoci zemím ve stední a východní Evrop mén byrokratickou formou - hlavní cíle: o podpoit pechod k oteveným tržním ekonomikám o podnítit soukromou podnikatelskou iniciativu o pomoci zemím v demonopolizaci, decentralizaci a privatizaci o podporovat aktivity soukromého sektoru, posílit finanní instituce a právní systémy - EBRD má podobnou strukturu jako svtová banka (výbor guvernér) - 59 zakládajících len z toho 57 stát (z nich 25 stát stední a východní Evropy), dále Evropská spoleenství (EU) a Evropská investiní banka - základní kapitál je 10 mld. EUR - rating je AAA - podmínky pro financování o lhty splatnosti 5 10 let, výjimen 15 let, první projekt na dobu delší než 15 let byl úvr eským drahám (20 let) o úrok je stanoven jako pevný nebo variabilní, na základn pirážky k LIBORU o prostedky pro financování získává vydáním dluhopis a obligací o zásady poskytování banka financuje až 35 % projektových náklad, od ostatních investor oekává významnou kapitálovou úast; zásada, která je nepekroitelná je, že projekt by ze 2/3 ml být financován úvrem a alespo 1/3 by ml tvoit kapitál o EBRD neposkytuje píspvky na zakoupení existujících i nových akcií 5 eská republika a její úast v mezinárodním finanním systému - po roce 1945 byla tehdejší eskoslovenská republika zakládajícím lenem MMF a Svtové banky, byli jsme pizváni ke spoluúasti pi vytváení stanov institucí, dohody - 1948 1953 zmna pomr, orientace na Sovtský svaz, na ekonomii centralismu a plánování, odmítání komunikace s orgány MMF a Svtové banky - k 31. 12. 1954 došlo k vystoupení eskoslovenská z MMF i Svtové banky s tím, že jsme zstali leny OSN a Banky pro mezinárodní platby v Basileji - vzniká Rada vzájemné hospodáské pomoci (RVHP) uplatovaly se zásady mezinárodní dlby práce spíše výmna zboží za zboží - v r. 1989 došlo k odklonu od centrálního hospodaení, rozpadly se tehdejší teritoria obchodu - v roce 1990 jsme vstoupili do MMF a Svtové banky, jako eská a slovenská federativní republika jsme mli kvótu 840 mil. SDR - dnes má R kvótu 589,6 SDR - v r. 1990 jsme se stali lenem GATT - v r. 1991 jsme si brali úvry, i úvry nad plán kvóty, v r. 1991 jsme obdrželi zajišovací úvr 619 mld. SDR a dalších 464 mil. SDR, 450 mil. USD jako strukturální pjka, od EU 375 mil. ECUD, do konce roku 1991 jsme strukturální zadluženost zvýšili až na 1 mld. USD - následující rok jsme zaali splácet (z prostedk získaných na finanních trzích pechod od spekulativního ratingu k investinímu ratingu) 17

- dlení federací pjka jako R 177 mil. SDR zajišovací úvr (Klaus vyerpal jenom 70 mil.) vydali jsme obligace NB a prodali je po Evrop 375 mil. USD - v r. 1993 jako první postkomunistická zem vstupujeme na trh SAMURAJ získáváme 35 mld. jen - v r. 1994 R splatila veškeré závazky vi MMF - v r. 199 nastala smnitelnost koruny, prakticky od Svtové banky jsme erpali peklenovací úvry (spláceny do nkolika msíc) - od r. 1996 jsme plným lenem OECD 6 HLAVNÍ KRIZE OD 90. LET 20. STOLETÍ 6.1 Krize Evropského mnového systému 1992 1993 Charakteristika EMS Podstata Evropského mnového systému ( European Monetary Systém EMS ) vytvoeného v roce 1979, spoívala v mechanismu mnových kurz ( Exchange Rate Mechanism ERM ). lenské zem ERM si stanovili stední kurzy svých mn k ECU a tím také vzájemné bilaterální kurzy. Od poátku byly lenskými zemmi: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nmecko, Nizozemí. Od takto stanovených kurz se mohly zem odchýlit ve výši maximáln + - 2,25 %, zem s vyšší inflací se mohly odchýlit o 6 %. Pokud hrozily vtší odchylky, musely jím bránit centrální banky svými intervencemi. Evropský mnový fond poskytoval úvry v pípad nedostatku deviz ke kurzovým intervencím. 6.1.1 První vlna krizí záí 1992 Dvodem této krize bylo sjednocení Nmecka v roce 1990 a s tím spojené subvence do bývalého východního Nmecka. Díky tomu docházelo k výrazným rozpotovým schodkm a k inflaním tlakm. Protiváhou takové fiskální politice byla restriktivní mnová politika, která vedla k rstu úrokových sazeb a to zase vedlo k tlakm na apreciaci Marky To všechno vytváelo tlak na zmny centrálních kurz v rámci ERM Druhým dvodem krize bylo neschválení Maastrichtských dohod v dánském referendu v ervnu 1992. Další neschválení Francií vedlo ke zpochybování dodržení maastrichtských dohod v oblasti písných rozpotových kritérií a následn to vyvolávalo tlak na jejich zmírnní. V záí 1992 došlo k devalvaci italské liry o 7 %. Nmecká centrální banka snížila úrokové sazby a vyzvala Velkou Británii k devalvaci Libry. Britská ekonomika se vyznaovala vysokou inflací 5,9 % v roce 1991. Britská centrální banka zvýšila úrokové sazby, ale i pesto došlo k vystoupení libry z ERM 16.9.1992, k zavedení floatingu a k znehodnocování libry. Souasn vystoupila z ERM italská lira. Dalším slabým lánkem bylo Španlsko devalvace španlské pesety o 5 % v záí 1992. 18

6.1.2 Druhá vlna krize listopad 1992 kvten 1993 Mnová krize pokraovala v listopadu 1992 devalvací španlské pesety a portugalského escuda o 6 %a opakování tchto devalvací v kvtnu 1993 o 8 %. Španlská ekonomika se prokazovala špatnými výsledky a devalvace portugalského escuda bylo zpsobeno propojeností obou ekonomik. Devalvace pesety snižovala konkurenceschopnost portugalského exportu. 6.1.3 Tetí vlna krize - ervenec srpen 1993 Nepíznivé ekonomické ukazatele vedlo k expanzivní mnové politice a k oekávání dalších devalvací Dánsko, Francie, Portugalsko, Belgie. Došlo k rozšíení fluktuaního pásma na + - 15 % ERM 2 ERM zanikla 1.1.1999 zavedením eura a byl nahrazen ERM 2. V tomto mechanismu je ponechán kurz mn lenských zemí ERM 2 k euru a je ponechané fluktuaní pásmo + - 15 % Shrnutí krize EMS - píinu je možné vidt v neudržitelnosti fixních kurz z dvodu rozlišnosti výkonu ekonomik jednotlivých stát - krizi uspíšila i propojenost nkterých zemí Portugalsko Španlsko, Velká Británie Irsko - krize nebyly výrazné nejvtší devalvace byly o 5 8 % v prbhu 8 msíc - krize se výrazn nepromítly do reálných ekonomik 6.2 Mexická mnová krize 1994 1995 Výchozí stav mexické ekonomiky Mexická ekonomika byla hodnocena jako fundamentáln zdravá s relativn úspšným vývojem. Vláda realizovala od roku 1988 fiskální restrikce, který ml ozdravit a taky ozdravil veejné finance. Pispl tak ke snížení inflace. V zemi probíhala deregulace, privatizace a finanní, zahranin-obchodní liberalizace. Výsledkem této politiky byl pokles inflace mezi léty 1987 1994 ze 160 % na 7 %, pebytkový veejný rozpoet a rst HDP o 4 5 % Hlavním problémem mexické ekonomiky byl vysoký deficit bžného útu platební bilance 7 % HDP v roce 1994 ten byl zpsobený rstem dovozu jako doprovodný jev rstu HDP. Významnou roli v deficitu bžného útu i postupný pokles ceny ropy na svtových trzích pokles až na 16 USD v roce 1994. Deficit bžného útu byl doprovázen silným pílivem kapitálu ze zahranií. Jednalo se pedevším o krátkodobý kapitál, kdy dvodem byl pokles úrokových sazeb v USA. Mexická vláda se snažila tento píliv oslabit, když zavádla restriktivní opatení pílivu kapitálu. 19

Jako problém se také jevilo to, že se zaal zhodnocovat reálný mnový kurz - v letech 1990 1994 o 20 %. Bylo to v dsledku relativn vysoké inflace pi stabilním nominálním mnovém kurzu Prbh krize V roce 1994 byly v Mexiku zaznamenány 3 šoky: 1. Od února 1994 zaaly rst úrokové sazby v zahranií zejména v USA což uinilo z mexických aktiv mén atraktivní investiní píležitostí. Šlo o výsledek restriktivní americké mnové politiky, poté následovaly i další zem 2. po celý rok 1994 následovaly indiánské nepokoje ve stát Chiapas, vražda prezidentského kandidáta a další politické atentáty 3. koncem roku zaala mexická vláda pod vlivem rostoucího tlaku na mnový kurz diskutovat o zmn kurzového režimu. Od poloviny roku 1994 došlo k silnému oslabení pílivu kapitálu, což bylo spojeno se snížením devizových rezerv centrální banky. V prbhu tohoto roku došlo k poklesu hodnot akcií Centrální banka provádla kurzové intervence a devalvace pesa vi dolaru o 15 %. Poté byl zaveden floatingový režim a bhem jednoho týdne peso oslabilo o 25 %. Do roku 1995 znehodnotil celkov o 126 %. Vzhledem k vysoké dvryhodnosti byla Mexiku poskytnuta rychlá a výrazná finanní pomoc, která mla umožnit snažší splácení zahraniních dluh a tím obnovit dvru zahraniního kapitálu celkem Mexiko dostalo 50 mld. USD. Úvr byl ovšem poskytnut pod podmínkou danou MMF: - restrikce domácího úvru - restrikce zahraniního vypjování - restriktivní fiskální politika - zbrždní rstu mezd Dvodem takto vysokého úvru byla obava z nesplácení zahraniního dluhu. Dsledky krize Mnová krize byla spojena se silným poklesem poptávky a výraznou hospodáskou recesí ( v roce 1995 poklesl HDP o 6,2 %. Došlo k výraznému rstu inflace ( v roce 1995 35 %). Deficit bžného útu siln poklesl o - 0,6 % - vlivem poklesu importu a vlivem rstu exportu pedevším do USA. USA se staly lokomotivou táhnoucí mexickou ekonomiku. Dopady mnové krize trvaly pouze v roce 1995, v následujícím roce již HDP vzrostl. Dvra zahraniních investor se rychle obnovila pod vlivem poskytnutých úvr a pod vlivem vysokých úrokových sazeb. Dalším dsledkem byl krizová nákaza tequilla efekt v ad zemí. Došlo k útokm na nkteré mny: a) útok na argentinskou mnu došlo k ztrát 1/3 devizových rezerv argentinské centrální banky b) útok na brazilskou mnu znehodnocení o 10 % c) spekulace na mny Thajska, Hong Kongu a Filipín 20

Hodnocení krize - vyvolala pozornost pedevším proto, že se objevila u ekonomiky, která byla fundamentáln zdravá - nezvyklým rysem byla její hloubka a silné znehodnocení mnového kurzu a silný propad HDP - krize byla spojena s výraznou podporou ze strany MMF 6.3 Krize v jihovýchodní Asii 1997 1998 Touto mnovou krizí bylo postiženo 5 zemí JV Asie Thajsko, Filipíny, Malajsie, Indonésie a Jižní Korea. Mén byly postiženy Singapur, Tchán-wan, Indie. Hong Kong odolal tlakm krize úpln. Podobn jako v Mexiku se jednalo o fundamentáln zdravé ekonomiky : - HDP rostlo tempem 5 10 % - Inflace 4 9 % - Deficit bžného platebního útu byl na pijatelných 3 4 %. Pouze Thajsko mlo deficit vyšší- 8 % a Malajsie 10 % - Veejné rozpoty byly dokonce v posledních letech pebytkové Základem takového vývoje byla zejména vysoká míra úspor a investic, vzdlanost pracovní síly a vysoká míra otevenosti ekonomiky pro zahraniní kapitál. Zahraniní kapitál byl do zemí lákán pedevším perspektivním ekonomickým rstem. Slabý bankovní sektor Hlavní slabinou tchto ekonomik byl bankovní sektor v kombinaci s výrazným pílivem zahraniního kapitálu Zahraniní kapitál sem proudil pedevším z dvodu rstu úrokových sazeb a zárove poklesem úrokových sazen v USA, Nmecku a Japonsku. To ovšem vedlo k tomu, že do zem proudil pedevším krátkodobý kapitál, což se projevilo ve vysokém podílu krátkodobého dluhu na celkovém dluhu zejména v Thajsku 42 % a v Koreji 58 %. Druhým výrazným dvodem pílivu zahraniního kapitálu byla: - deregulace pohybu kapitálu - privatizace státního majetku - závazky vlád podporovat kurzy svých mn ve vztahu k USD Vtšina pjek do asijských bank proudila z Japonska, kdežto USA a Evropa se soustedili pedevším na pímé investice. Úvry smovaly pedevším do podnikové sféry, ovšem scházel dostatený bankovní dohled, banky si nedostaten analyzovaly úvrové projekty a jejich návratnost. Tím docházelo k tomu, že bylo poskytnuto píliš mnoho prostedk, které se pozdji pemnily na špatné úvry. Úvry na financování nemovitostí vedly k cenovým bublinám na trzích s nemovitostmi. V roce 1997 došlo k výraznému posílení USD oproti jiným mnám a tak došlo ke snížení konkurenceschopnosti asijských ekonomik. Došlo ke zpomalení exportu ve všech 5 zemích Asie. V roce 1997 také došlo k odlivu krátkodobého kapitálu z asijských zemí. 21

První vlna krizí léto 1997 Nejvtší problém byl s thajskou ekonomikou. MMF proto vyzval thajskou vládu již v roce 1996 k rozšíení fluktuaního pásma thajské mny Thajsko tuto výzvu ignorovalo. - na pelomu let 1996 1997 došlo ke zpomalení exportu Thajska - vznikaly výrazné problémy se špatnými úvry - vládní rozpoet se dostal do deficitu - akciový trh poklesl o 35 % - došlo k uzavení 16 bank - tlak na mnový kurz byl ešen intervencemi a skuten se tak podailo zvládat, ale jen za cenu poklesu devizových rezerv - byla proveden omezení na poskytování thajských úvr cizím investorm - v ervnu 1996 byla uzavena finanní spolenost Finance One a spolu s ní dalších 15 spoleností - MMF poskytl finanní pomoc ve výši 17,2 mld USD - Došlo k znehodnocování okolních mn Filipíny, Malajsie Druhá vlna krizí podzim 1997 V íjnu se depreciace penesla i na Jižní Koreu a Tchán-wan. Korejská ekonomika vykazovala obdobné problémy jako ostatní zem slabý bankovní sektor, vysoké zahraniní krátkodobé dluhy. Vznikala nedvra ze strany zahraniních investor i pes výpomoc od MMF. Zahraniní kapitál odcházel z ekonomiky a došlo k silnému poklesu devizových rezerv korejské centrální banky tento pokles byl zpsoben dohady spojených s možným zastavením splácení korejského státního dluhu. MMF nechtla poskytnout úvr a to pedevším z toho dvodu, že by takové pjky mohli sloužit jako precedens pro ostatní zem. Postupn pesvdil zahraniní investory, aby pestaly z Korejské ekonomiky. V roce 1998 byla situace zklidnná. Výjimku tvoila Indonésie, kde byla krize nejhlubší a nepomáhali ani intervence ze strany MMF. Jako velice dležitou píinou tohoto stavu byla korupní jednání v zemi spojená s obvinním prezidenta Suharta, který musel v kvtnu 1998 rezignovat. Tetí vlna krizí jaro 1998 Vlna znehodnocování byla obnovena v kvtnu 1998. Tato krize se netýkala Korejské ekonomiky. Píinou byl slabý hospodáský rst, které perostlo až v hospodáskou recesi. Hlavní píinou této recese byla ekonomika Japonska, protože Japonsku se ekonomicky nedailo, a zárove bylo hlavním odbratelem asijských ekonomik. Japonsko tak nebylo lokomotivou jako tomu bylo v pípad USA pi krizi v Mexiku. Malajská vláda naídila administrativní kontrolu odlivu kapitálu, a zahraniní kapitál tak vbec nechtl do tchto zemí vstupovat. Opatení Mezinárodního mnového fondu MMF poskytoval postiženým ekonomikám pomoc, ale zárove od nich žádal uskutenní nápravných opatení, aby byla odstranna nedvra zahraniních investor a byl obnoven píliv zahraniního kapitálu. Obecn lze íci, že MMF požadoval restriktivní politiku: - zvýšení úrokových sazeb, - zastavení odlivu kapitálu, 22

- obnovit píliv zahraniního kapitálu, - zlepšit platební bilanci, - brzdit inflaci Malajsie zvolila pi ešení krize svoji vlastníc cestu aplikovala restriktivní politiku, odmítla pomoc MMF. Dsledky krize a její hodnocení - pokles HDP Thajsko a Indonésie 10 13 % - v roce 1999 se obnovil rst HDP - inflaci se podailo díky restriktivní politice udržet na nízké úrovni - deficity bžných út byly rychle vystídány pebytky Mýty o asijské krizi Hodnocení krize - pekvapivý nástup krize z fundamentáln zdravé ekonomiky - výrazná hloubka a rychlost depreciací - výrazný propad HDP a jeho rychlé obnovení - velký poet zemí zasažený krizí - mnová krize byla doprovázena bankovní krizí 1. Krize nemla mikroekonomické píiny proti tomuto faktu svdí nárst dluh k vlastnímu kapitálu podnik 600 % v Koreji, 350 % v Thajsku a souasn pokles ziskovosti podnik ve všech zemích s výjimkou Malajsie. 2. Asijské ekonomiky mly pevné makroekonomické základy o opaku svdí pomr zahraniního dluhu k mnovým rezervám, který se oproti roku 1996 až ztrojnásobil 3. Šlo o mnovou krizi bez bankovní krize tomu odporují údaje o podílu špatných úvr na celkových úvrech 33 % ( Korea, Malajsie), 48 % Thajsko 4. Jediným lékem byla pomoc MMF v pípad Koree a Indonésie nebyla opatení MMF efektivní 5. Krize vypukla pod vlivem mnových spekulací k mnové krizi však nemže dojít, pokud daná zem nemá slabé ekonomické ukazatele. Útok spekulant je spouští krize, nikoliv píinou. 6.4 Mnová krize v Rusku 1998 1999 Nepíznivá ekonomická situace Ruská ekonomika na rozdíl od pedchozích ekonomik Mexiko, JV Asie se vyznaovala nepíznivou ekonomickou situací. 1. Vysoký deficit federálního rozpotu, který dosáhl v roce 1997 7 % HDP. 2. Inflace mla klesající trend, zstávala však vysoká 1993 875 %, 1997 15 %. 3. Bankovní soustava klesaly ceny cenných papír, které se tak penášely do poklesu bankovních aktiv. 4. HDP neustále klesal HDP, meziron až o 15 % Situace byla komplikována také asijskou krizí a to dvojím zpsobem: 23

1) Pokles poptávky po ruských komoditách zhoršení ruského exportu a s tím došlo ke zhoršení bžného útu platební bilance. Bžný úet sice nevykazoval deficit, jeho hodnota byla okolo 0 a signalizovala problémy, protože v minulých letech vykazoval pozitivní výsledky 2) Zhoršení dvry investor zahraniní dluh Ruska se udržoval na pijatelné úrovni, ale píchod nových investor se brzdil díky vývoji v nových ekonomikách, které procházeli krizí. Obrana rublu Na konci roku 1997 zaali sílit tlaky na znehodnocení kurzu rublu. Zahraniní kapitál odcházel ze zem a centrální banka Ruska elila oslabení zvyšování úrokových sazeb, ímž se však zvyšoval vládní dluh. Kurzové intervence vedly k vyerpávání devizových rezerv. MMF poskytl v ervenci 1998 Rusku úvr a také mu zajistil další úvrové zdroje výše úvr 22,6 mld USD. Mnová krize V srpnu 1998 odmítl ruský parlament schválit sérii zákon schvalující reformu sociálního a daového systému. Vzhledem k tomu došlo k následujícím krokm: 1. Rozšíení fluktuaního pásma rublu z 5,27 7,13 RUB/1 USD na 6 9 RUB /1 USD došlo k devalvaci rublu 2. Došlo ke zmn krátkodobých pokladniních poukázek na dlouhodobé moratorium na splácení vládního dluhu 3. Bylo vyhlášeno moratorium na splácení zahraniního dluhu vyhlášení moratoria vedlo k ostré kritice ze strany vitel. Zárove byl vydán zákaz pro nerezidenty investovat do rublových aktiv se splatností kratší než 1 rok dvodem byla ochrana ruského trhu Záí 1998 byl zaveden floatingový kurzový režim nejprve ízený, pozdji volný došlo k runu na banky. Tím došlo ke spojení dluhové, mnové a bankovní krize. Kurz oslabil ze 6 na 21 Rub/ 1 USD, pozdji v roce 1999 byl kurz 29 RUB/ 1 USD v roce 2000. Depreciace pokraovala až do roku 2002 až na úrove 32 RUB/1 USD. MMF odmítl poskytnout další úvry, vzhledem k neochot Ruska akceptovat doporuení MMF ohledn reforem. Dsledky krize 1. Mnová krize byla doprovázeno hospodáskou recesí 2. Bžný úet platební bilance se dostal do vysokého pebytku 13 18 % 3. Vysoká inflace v letech 1998 1999 byla 28 86 % V Rusku došlo k velmi rychlé obnov rstu HDP tato skutenost svdí o tom, že v Rusku existovaly nevyužité kapacity - to byl také dvod pro MMF nechtl poskytovat další úvry Ruská krize prohloubila nedvru investor na tzv. nové finanní trhy a pispla naopak k jejich odlivu Hodnocení krize 24