VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Postavení ČSA na trhu leteckých služeb (bakalářská práce) Autor: Jana Šemberová Vedoucí práce: prof. Ing. Hana Machková, CSc

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů. V Praze dne podpis studenta

Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí práce prof. Ing. Haně Machkové, CSc. za cenné rady, odborné vedení a za ochotu a trpělivost při zpracovávání bakalářské práce.

Obsah Úvod...1 1. České aerolinie...3 1.1 Základní charakteristika společnosti... 3 1.2 Základní informace o letecké dopravě a jejím zabezpečení v ČR... 12 1.2.1 Letecká přeprava v České republice... 12 1.2.2 Aliance leteckých dopravců... 12 1.2.3 SkyTeam... 13 1.3 Mezinárodní instituce v letecké přepravě... 15 1.3.1 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO International Civil Air Organisation)... 15 1.3.2 Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA - International Air Transport Association)... 15 1.3.3 Asociace evropských leteckých společností (AEA - Association of European Airlines)... 15 1.4 Péče o životní prostředí... 16 1.4.1 Ochrana ovzduší... 17 1.4.2 Hluková politika ČSA... 18 1.4.3 Produkce odpadů a nakládání s nimi... 18 1.4.4 Staré ekologické zátěže, čištění odpadních vod... 19 2. Současná provozní a hospodářská situace v ČSA...20 2.1 Výsledky za rok 2007 a 2008... 20 2.2 Záměry a některá opatření pro rok 2009... 25 2.3 Finanční operace uskutečněné pro ozdravení společnosti... 26 2.3.1 Prodej terminálu ČSA Cargo a cateringu... 27 2.3.2 Prodej a zpětný leasing letadel B-737... 28 2.3.3 Změny rozsahu a směrování leteckých spojů... 28 2.3.4 Výměna pozemků se Správou Letiště Praha... 29 2.3.5 Click4Sky... 30 3. Privatizace ČSA a další rozvoj této společnosti...32 3.1 Podmínky privatizace (veřejného výběrového řízení na prodej akcií) společnosti ČSA dle ministerstva financí České republiky... 33 3.1.1 Podmínky účasti ve veřejném výběrovém řízení... 33

3.2 Výsledky prvního kola privatizace... 35 3.2.1 DAROFAN a. s. - ze skupiny AEROFLOT... 35 3.2.2 AIR FRANCE KLM... 36 3.2.3 ODIEN AV III a. s. - ze skupiny ODIEN... 37 3.2.4 Konsorcium UNIMEX - TVS (UNIMEX GROUP a.s. a TRAVEL SERVICE a.s.)... 37 Závěr...39 Literatura...41 Seznam tabulek a obrázků...43 Seznam příloh...44

Úvod České aerolinie (dále jen ČSA), které byly založeny 6. října 1923, prošly za 85 let své existence velmi složitým a mnohdy rozporuplným vývojem. ČSA (původně Československé státní aerolinie) jsou v současné době tzv. národním leteckým přepravcem, který má na tuzemském trhu letecké přepravy dominantní postavení. ČSA zajišťuje dopravní spojení do většiny hlavních měst v Evropě a dalších měst po celém světě. Letecká společnost této velikosti nemá v současném globalizovaném světě větší šance na samostatnou úspěšnou existenci, proto se tato práce věnuje i popisu probíhající privatizace a rozboru vybraných problémů obchodní a ekonomické činnosti ČSA. Cílem této bakalářské práce je popsat a zhodnotit vývoj ČSA, jejich postavení na současném trhu letecké přepravy, postup jejich privatizace a naznačit možnosti budoucího vývoje. První kapitola rozebírá základní informace o letecké dopravě a jejím zabezpečení v České republice, popisuje základní momenty historie ČSA, které dokreslují a vysvětlují současný stav i možnosti budoucího vývoje jeho klady, zápory, příležitosti a hrozby. Dále se věnuje popisu mezinárodních institucí v letecké přepravě, konkrétně Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, Mezinárodní asociaci letecké dopravy a Asociaci evropských leteckých společností. Základní informace z prostředí letecké dopravy jsou doplněny výčtem aliancí leteckých dopravců, pozornost je věnována zejména SkyTeamu. Popsány jsou základní principy péče o životní prostředí. Jedná se zvláště o ochraně ovzduší, hlukové politice ČSA, likvidaci odpadů, starých ekologických zátěžích a čištění odpadních vod. Druhá kapitola rozebírá současnou provozní a hospodářskou situaci ČSA. Věnuje se přednostně analýze let 2007 2009, které jsou determinovány novou koncepcí OK 2006 2008, jíž bylo nutno řešit předchozí nepříliš úspěšnou etapu vývoje, a která má vytvořit dobrou výchozí základnu pro úspěšnou privatizaci těchto aerolinií. Dále se tato kapitola věnuje finančním operacím uskutečněným pro ekonomické ozdravení společnosti. ČSA byly nuceny tyto operace udělat proto, aby se udržely v konkurenceschopné podobě na trhu civilní letecké dopravy. Jedná se o prodej terminálu ČSA cargo a cateringu, prodej a 1

zpětný leasing letadel B-737, o změny rozsahu a směrování leteckých spojů, o výměně pozemků se Správou Letiště Praha a o vytvoření virtuální společnosti Click4Sky. Třetí kapitola se věnuje vlastní přípravě a dosavadnímu průběhu privatizace ČSA. Hlavní pozornost je věnována jednotlivým etapám přípravy prodeje společnosti, jsou zde naznačeny alespoň hlavní postupy, problémy a omezující faktory na cestě privatizace. Závěrečná část třetí kapitoly je věnována výsledkům prvního kola privatizace a rozboru jednotlivých kandidátů, kteří se do této privatizace přihlásili. V závěru je provedeno celkové zhodnocení práce a rekapitulace dosažených poznatků. Součástí závěru je i naznačení pravděpodobných výsledků nastoupeného privatizačního procesu. Celá práce vychází jednak z obecných vědeckých poznatků publikovaných v odborné ekonomické literatuře a zejména z řady zdrojů z oblasti letecké dopravy, finančních operací na zahraničním trhu i obecně politických informací. Základem pro tuto práci jsou veřejně dostupné zdroje, převážně tisk, výroční zprávy a informace poskytované na internetových stránkách ČSA a dalších subjektů působících v oblasti civilní letecké dopravy. 2

1. České aerolinie 1.1 Základní charakteristika společnosti Společnost Československé státní aerolinie, nyní České aerolinie (dále jen ČSA) byly založeny dne 6. října 1923. Historicky první dopravní let o délce 321 km byl uskutečněn touto společností na trase Praha - Bratislava s vojenským letounem Aero A-14 Brandenburg s jedním cestujícím a malým nákladem na palubě. Od té doby docházelo k postupnému rozvoji dopravní sítě a letadlového parku. Například v období 1924 1927 došlo k leteckému spojení Prahy s Košicemi a posléze i se západočeskou lázeňskou oblastí a Brnem. Z důvodu sjednocování standardů Mezinárodní dopravy vstoupily ČSA v roce 1929 do mezinárodní asociace letecké dopravy IATA. První let, kterým ČSA vstoupily do mezinárodní dopravy, se uskutečnil na lince Praha Záhřeb s letadlem Ford 5AT (1. červenec 1930). V následujících letech docházelo k expanzi do dalších zahraničních destinací (například Bukurešť Rumunsko). V roce 1936 došlo k leteckému propojení Prahy s Moskvou. V rámci zkvalitnění služeb bylo v dubnu roku 1937 nově otevřeno letiště Praha - Ruzyně (tato stavba byla později oceněna zlatou medailí Mezinárodní výstavy umění a techniky v Paříži a slouží jako součást terminálu Praha Ruzyně JIH dodnes). První odchozí let z tohoto letiště se uskutečnil 7. dubna téhož roku, cílovým letištěm byl Brusel. V roce 1938 došlo k rozšíření provozu do Paříže, Říma a Budapešti. Rok 1939 se stal pro ČSA rokem zlomovým. V důsledku okupace Německem byla společnost nucena ukončit svou činnost, kterou obnovila až po 2. světové válce (14. září 1945). Další československé letecké podnikatelské subjekty působící mezi dvěma válkami již svoji činnost po roce 1945 neobnovily (např. Československá letecká společnost) a staly se fakticky součástí ČSA. Obnova provozu na mezinárodních a vnitrostátních linkách probíhala v letech 1946-1948. Pravidelný provoz byl obnoven 1. března 1946 a první let se konal na lince Praha Curych (dále Paříž, Amsterdam, Londýn). Otevřením linek do Káhiry a Ankary (1947) poté vstoupily ČSA do mezikontinentální letecké dopravy. 3

K výrazným změnám došlo po Únoru 1948, kdy vlivem zásadní změny v politické a ekonomické orientaci postupně ČSA měnily směrování svých linek i letecký park. Od té doby až do počátku 90. let se ČSA orientovaly prakticky pouze na sovětskou techniku. Přesto se zejména období 50. let vyznačovalo výrazným technickým posunem a rozvojem dopravní sítě. ČSA jako druhá letecká společnost na světě zavedla roku 1957 do rutinního provozu proudová letadla (TU-104A). Od počátku 60. let byly nasazovány turbovrtulové čtyřmotorové letouny (IL 18), které se vyznačovaly dobrou ekonomikou provozu a kapacitou přepravy. Koncem 60. let pak byla nasazena dálková letadla IL-62, která umožnila spojení se Severní a Střední Amerikou bez mezipřistání. Roku 1964 byl zaznamenán první rekord v přepravě - více než 1 milionu cestujících a následně v roce 1979 rekord druhý, kdy ČSA přepravily více než 2 miliony cestujících. Po roce 1989 ČSA postupně přecházely na západní letadlovou techniku, která se v té době vyznačovala výrazně vyšší technickou úrovní, ekonomikou provozu i bezpečností. Na počátku 90. let přišla do provozu dálková letadla A-310 a o několik let později se začala obnovovat letecká flotila pro krátké a střední tratě, letouny řady B-737, kterých v současné době létá v barvách ČSA zhruba 20. V roce 2004 došlo k další změně orientace a výběrové řízení na obnovu a doplnění letadlového parku pro krátké a střední tratě vyhrála firma Airbus s rodinou svých letadel A-320. Jejich nákup bude probíhat minimálně do roku 2012. Výše uvedené nákupy letadlové techniky byly podřízeny úkolům, které na ČSA kladla nejdříve československá a potom česká zahraniční a zahraničně-obchodní politika. Od 50. do konce 80. let byly prioritně rozvíjeny letecké spoje do zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci (Sovětský svaz, Německá demokratická republika a Polská lidová republika) a ostatních socialistických zemí (střední a východní Evropa, Kuba, Vietnam a zájmové oblasti v ostatním světě USA, severní a západní Afrika, Blízký Východ, Indie a Indočína). Na začátku 90. let minulého století se těžiště přesunulo na spoje do západní Evropy (zejména SRN, Velká Británie a Francie). Po roce 2000 se ukázala komparativní výhoda ČSA znalost teritoria bývalých socialistických států. ČSA se stále více soustřeďují na lety do zemí střední a východní Evropy, zejména do velkých měst bývalých zemí Sovětského svazu. 4

Na dokreslení směrů rozvoje ČSA v uplynulých desetiletích můžeme uvést, jak a kdy postupně rostla síť linek. V letech 1963-1968 se v rámci dílčího politického uvolnění ve světě podařilo zavést řadu nových linek. Objevila se spojení do nových měst v Africe (Dakar, Konakry, Freetown, Tripolis, Tunis), na Blízkém a Středním Východě (Damašek, Bagdád, Kábul, Beirut, Ammán) i v jihovýchodní Asii (Rangún, Kuala Lumpur, Singapour, Djakarta). Rok 1970 znamenal pro ČSA velký krok kupředu, jelikož došlo k otevření linek do Montrealu a New Yorku. V průběhu následujících sedmnácti let byl zahájen provoz do dalších významných destinací. Konkrétně se jednalo o linky do Barcelony, Abú Dhabí, Dubaje, Hanoje, Ho Či Minova Města, na Maltu, do Lisabonu, Jerevanu a také do Taškentu. Dále došlo k rozšíření do následujících významných míst: roku 1990 do Mexika a Hamburku, 1991 do Tel Avivu a Istambulu, 1992 do Chicaga, Toronta, Manchesteru, Düsseldorfu, Vídně, Lvova, Rigy a Bahrajnu. Řadu destinací se z politických a zejména ekonomických důvodů nedaří dlouhodobě provozovat. Na konci minulého století ukončily ČSA lety do západní Afriky, střední a východní Asie, na Kubu, do Střední Ameriky a řady dalších míst v Evropě a na Středním Východě. V posledních letech se do značné míry mění a redukuje rozsah leteckých spojů do západní Evropy. Byla zrušena spojení na letiště Montreal v Kanadě, London Gatwick, Kuwait, Cork v Irsku, Göteborgu ve Švédsku a další. Výraznými mezníky ekonomické historie ČSA byla druhá polovina roku 1992, kdy došlo ke změně na akciovou společnost s účastí letecké společnosti Air France a následně i rok 1994 kdy byl v důsledku neúspěšného fungování Air France při řízení ČSA odprodán podíl této společnosti v ČSA Konsolidační bance, čímž byl odvrácen hospodářský kolaps. Tuto událost dokládám následujícími články z odborných internetových serverů. 7. 10. 1998. V současné době stojí před ČSA dva základní úkoly - privatizace dosud státní společnosti (podle údajů z loňského listopadu vlastní 56,43 procenta akcií společnosti Fond národního majetku) a případné začlenění do některé z existujících leteckých aliancí. ČSA sice již v roce 1992 podepsaly dohodu s Air France o chystaném 5

společném podniku, o dva roky později však společnost Air France oznámila, že od kapitálové účasti na ČSA odstupuje. 1 1992 První privatizace v dějinách firmy. ČSA se mění na akciovou společnost a vstupují do ní francouzské aerolinie Air France společne s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Každý z nich platí 30 milionů Kčs za 19,1 procent akcií. Stát si ponechal 49 procent. Zbytek získala například města Praha a Bratislava. 1994 ČSA se propadly do ztráty a firma ztrácí podíl na trhu. Air France a EBRD nařkly vládu ze špatného ocenění ČSA v roce 1992 a chtějí zpátky 25 milionů dolarů. Vláda ale jejich návrh nepřijala a naopak je vyzvala k navrácení akcií s tím, že pod Francouzi nemá firma budoucnost. Podíl Air France končí v Konsolidační bance. 2 ČSA hledaly další cesty, jak zabezpečit budoucí rozvoj. V roce 1996 například začala spolupráce Českých aerolinií s americkou leteckou společností Continental Airlines, která rovněž nebyla zcela úspěšná. Koncem 90. let zahájily ČSA pravidelný provoz do mnoha měst v západní Evropě například do Osla, Dublinu a Barcelony. Začátek druhého tisíciletí byl mimo již zmíněných aktivit ve znamení významného zjednodušení obchodních transakcí, protože byl zahájen přímý prodej letenek prostřednictvím sítě Internetu. Došlo k obnovení vnitrostátního leteckého provozu do Ostravy a Brna a byl také ukončen provoz letadel sovětské výroby. Dne 25. března 2001 vstoupily ČSA do aliance SkyTeam a od letní sezóny byly zahájeny lety do Birminghamu, Lublaně, Soluně, Vilniusu a ve spolupráci s Air France také lety do Lyonu a rok poté i do Benátek a Kolína nad Rýnem. Dynamika dalšího vývoje byla výrazně ovlivněna událostmi 11. září 2001. Rok 2003 byl pro ČSA významným díky slavnostnímu položení základního kamene terminálu ČSA Cargo, ke kterému došlo v únoru, otevřen byl již v lednu následujícího roku. Vzhledem k hospodářským potížím byl tento terminál o čtyři roky později prodán. 1 Radioarchiv. Zprávy 7.10.2008, http://archiv.radio.cz/news/cz/1998/07.10.html 2 Hospodářské noviny. Vláda čeká až 7 nápadníků ČSA, http://hn.ihned.cz/c1-33054770-vlada-ceka-az-sedm-napadnikucsa 6

Přes řadu problémů, které byly způsobeny v 90. letech i v této dekádě hospodářskými těžkostmi a politickými vlivy, jsou ČSA řazeny v rámci světové a zejména evropské letecké přepravy ke špičkovým společnostem co se týče kvality, pravidelnosti a bezpečnosti přepravy. ČSA získaly v průběhu posledních let řadu ocenění, jak přímo od cestujících, tak od prestižních mezinárodních organizací, leteckých žurnalistů a dalších významných hodnotících subjektů (opakovaně jsou hodnoceny jako nejlepší letecká společnost v našem regionu, dále získaly ocenění Nejlepší letecká společnost na českém trhu od TTG Czech Republic a také ocenění Nejlepší letecká společnost ve střední a východní Evropě). Hlavní podnikatelskou aktivitou ČSA vždy byla přeprava osob na pravidelných leteckých linkách. Vedle toho má stále větší váhu i nepravidelná přeprava tzv. charterová a přeprava zboží a pošty. ČSA patří mezi klasické letecké společnosti, kterým stále více konkurují nízkonákladové letecké společnosti (tzv. low-costs), které získávají rok od roku větší podíl na celkovém objemu letecké přepravy. Tento problém se snaží ČSA od roku 2007 řešit vlastní nízkonákladovou virtuální společností s názvem Click4Sky. Princip fungování této nízkonákladové společnosti je v tom, že ČSA vyčleňuje s velkým časovým předstihem určitý objem sedadlové kapacity na svých spojích pro tuto společnost a tím pomáhá zvyšovat vytíženost svých letadel a zvyšuje tak celkové ekonomické výsledky. ČSA ve snaze zlepšit své hospodářské výsledky a udržet si podíl na trhu a další obchodní aktivity zabezpečuje pro řadu cestovních kanceláří, sportovních klubů i dalších organizací nepravidelnou leteckou přepravu, zejména do prázdninových destinací (např. EXIM Tours). ČSA se snaží postupně zkoušet, na kterých linkách by bylo možno dosáhnout stabilních a dobrých ekonomických výsledků. V rámci této snahy rozšiřovaly v posledních době svoje lety na území Evropské unie (Glasgow, Krakov, Londýn-Gatwick, Lucemburk, Marseilles), do Ruské federace (Samara, Jekatěrinburg) a dále Azerbajdžán (Baku). Všechna nově zavedená spojení nebyla vždy úspěšná, jak je to u všech obchodních aktivit běžné a řadu z nich bylo po určitém čase třeba omezit, zlikvidovat nebo nahradit jinými (viz příklady uvedené v předchozím textu). Tento fakt svědčí o koncepčních problémech v řízení společnosti. 7

Po vstupu České republiky do Evropské unie začaly ČSA působit na zcela novém trhu. Jako ukázka svobody podnikání v rámci Evropské unie je možno uvést, že ČSA poprvé v historii nabídly spoj vedoucí mimo území České republiky, a to linku Marseille Barcelona (2004), kterou létaly dočasně. V současné době se z provozních a ekonomických důvodů létá linka Praha Marseille a Praha Barcelona. Oceněním kvality práce bylo ocenění Nejlepší letecká společnost ve východní Evropě a obhájení titulu Nejlepší letecká společnost ve střední a východní Evropě udělovaný mezinárodní leteckou organizací OAG v Londýně (stejně tak i v následujícím roce), zároveň byly ČSA také oceněny za mimořádný společenský přínos. Podařilo se i úspěšně projít mezinárodním auditem bezpečnosti a kvality IOSA. V květnu 2006 České aerolinie rozšířily službu odbavení po telefonu, telefonické kontaktní centrum je doposud v provozu 24 hodin denně. V červenci téhož roku ČSA ve spolupráci s ruskou leteckou společností Aeroflot rozšířily nabídku společných destinací v Ruské federaci (Irkutsk, Kemerovo, Omsk, Barnaul). Otevřeny byly lety také do Irska (Cork a Dublin), Velké Británie (Manchester) a Skotska (Edinburg). V roce 2006 tak ČSA dokázaly poprvé v historii přepravit rekordních 5,5 milionu cestujících. Podle průzkumu Mezinárodní asociace leteckých společností IATA za rok 2006 patřila spokojenost cestujících se službami Českých aerolinií k nejvyšším v Evropě. Rok 2007 znamenal pro ČSA další světovou expanzi, došlo také k několika významným kulturním událostem, na kterých se společnost sponzorsky podílela. Jmenujme například 62. ročník hudebního festivalu Pražské jaro a 42. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. I nadále pokračoval také projekt Pod křídly ČSA, zaměřený na vzdělávání dětí v dětských domovech. V květnu zahájily ČSA díky spolupráci s Delta Air Lines přímé lety na největší světové letiště v americké Atlantě a vznikly nové linky na Slovensko (Praha Poprad) a do Ruska (Karlovy Vary Moskva a Karlovy Vary - Petrohrad). Převratnou novinkou se stalo zavedení internetového odbavení (Internet check-in) pro rychlejší a pohodlnější odbavení přímo z počítače zákazníka. V říjnu České aerolinie úspěšně absolvovaly důležitý bezpečnostní audit mezinárodní letecké organizace IATA s názvem IOSA. Ke konci roku pak České aerolinie v codesharové spolupráci se společností 8

Emirates SkyCargo zahájily také provoz první čistě nákladní linky Praha Dubaj Hong Kong. ČSA vykazují v rámci středně velkých leteckých společností Evropy relativně dobré ekonomické výsledky. Nicméně zhoršující se podmínky pro leteckou dopravu mají za následek nutnost začlenit ČSA do většího podnikatelského celku vybaveného dostatečným kapitálem a zkušenostmi. Mezi tyto negativní vlivy patří: globalizace leteckého trhu, zhoršující se podmínky pro leteckou dopravu (důsledky 11. září 2001 a terorismu, nebezpečí pandemií a rostoucí ceny energií) a nedostatek v oblasti strategického řízení. V jehož důsledku dochází ke změně vrcholného managementu. Bez těchto změn hrozí prakticky všem společnostem uvedené velikosti a typu likvidace v důsledku ekonomických problémů. Toto jsou důvody, které vedly vládu ČR k rozhodnutí privatizovat státní podíl (přes 90% akcií) formou výběrového řízení, které se právě rozbíhá. Tabulka 1: Přehled akcionářů ČSA Akcionář Podíl (%) Ministerstvo financí ČR 91,51 Česká pojišťovna a.s. 4,33 Hlavní město Praha 2,94 Hlavní město Bratislava 0,98 Fond národního majetku SR 0,24 Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007 Na území České republiky v nynější době existuje 13 leteckých společností a to ABS Jets, Central Connect Airlines, ČSA, Delta System-Air, Grassman Jet Service, Job Air, LR Airlines, Silesia Air, Silver Air, Smart Wings, Time Air, Travel Service a VAN AIR Europe. Z nichž společnosti Central Connect Airlines a ČSA patří mezi pravidelné, Smart Wings mezi nízkonákladové, Travel Service a VAN AIR Europe mezi charterové a zbytek do Aerotaxi. Na tomto místě je třeba připomenout i některé zaniklé společnosti a to Air Moravia, Air Ostrava, Air Terrex, Air Vitkovice, CMA - Cargo Moravia Airlines, ČLS - Československá letecká společnost, Discovery Travel, Egretta, Ensor Air, Espe Air, Fischer Air, Georgia Air, IDG Technology Airlines a Škoda Air. Tento výčet v minulosti 9

mnohdy úspěšných leteckých společností dokresluje značnou rizikovost podnikání v tomto oboru. Letadlovou flotilu ČSA ke konci roku 2008 tvořilo 51 moderních letadel. Tato letadla jsou od třech výrobců. Letadla typu Airbus (3 Airbus 310-304/325, 6 Airbus 319-100, 8 Airbus 320-200, 2 Airbus 321-200) Letadla typu Boeing (10 Boeing 737-400, 10 Boeing 737-500) Letadla typu ATR (4 ATR 72-202, 8 ATR 42-320/500) Pro krátké tratě začalo ČSA využívat i menších pronajatých letadel Saab 340. Tabulka 2: Historický přehled letadlových flotil ČSA ROK Nově začleněný typ letounu do služeb ČSA 1923 Aero A-14-1. let 1930 Ford 5AT 1949 Il-12, Li- 2. 1957 Avia Il-14,Tu-104A 1960 turbovrtulový Il-18 1969 Il-62 1971 TU-134A 1974 JAK-40 1988 TU-154M 1991 Airbus A310-300 1992 ATR-72 a Boeing 737-500 1995 Boeing 737-400 1996 AT R42 1997 Boeing 737-500,T u-134a, Tu-154M 1998 Boeing 737 1999 Boeing 737 a ATR 42 2003 1 Boeing 737-400, 2 Boeing 737-500 a 1 Airbus A310-300 2004 - REKORD 3 x ATR42-500, 4 x Boeing 737-400, 2 x Boeing 737-500 a 1 Airbus A310-300 2005 2 x Airbus A320, 2 x A321 2005 12 letadel nové generace rodiny Airbus A320 (2005-2008) 2006 první tři nové Airbusy A320 2007 osmý nový Airbus A320/319 2008 dokončení dodávek letounů A319 Zdoj: vlastní zpracování 10

ČSA nabízí pravidelnou přepravu, která je hlavním předmětem jejího podnikání, do 104 destinací ve 44 zemích světa (v roce 2007 to bylo 135 destinací ve 48 zemích světa), ale i nepravidelnou dopravu pro cestovní kanceláře a některé smluvní partnery. Zajišťují spojení z hlavního města Prahy do většiny hlavních měst v Evropě, do významných míst v Severní Americe, na Blízký východ a do severní Afriky. Tabulka 3: Destinace pravidelných linek ČSA a jejich obchodních partnerů Pravidelné linky Almaty Düsseldorf Lyon Řím Amsterdam (Schipol) Florencie Madrid Sacramento Ancona Fort Lauderdale Malta Saint Louis Atény Frankfurt nad Mohanem Manchester Salt Lake City Atlanta letiště Hamburk Marseille Samara Hartsfield-Jackson Hannover Mexiko San Francisco Austin Helsinky Miami Savannah Baltimore Heraklion Milán (Malpensa) Seattle Barcelona Houston Minsk Skopje Bari Charlotte Mnichov Sofie Barnaul Chicago (O Hare) Moskva letiště Soluň Bejrút Indianapolis Šeremeťjevo Soul Bělehrad Istanbul Mulhouse Split Benátky Irkutsk Nashville Stockholm Berlín letiště Tegel Jackson Neapol Stuttgart Bilbao Jacksonville New York letiště Štrasburk Boloňa Janov J. F. Kennedyho Tallinn Bordeaux Jekatěrinburg Nice Tampa Boston (Logan) Jerevan Oděsa Tbilisi Bratislava Káhira Oklahoma Tel Aviv Brno Tuřany Karlovy Vary Omsk Tchaj-pej Brno autobusová zastávka Kemerovo Orlando Toronto Brusel Kodaň Oslo Toulouse Budapešť Kolín nad Rýnem Ostrava Valencie Bukurešť Košice Palermo Varšava Catania Krakov Paříž letiště Verona Cincinnati Kuvajt Charlese de Gaulla Vilnius Cleveland Kyjev Petrohrad Washington Curych Lamezia Pisa (Ronalda Reagana) Dallas Larnaka Poprad Tatry West Palm Beach Damašek Lisabon Portland Záhřeb Denver Londýn (Heathrow) Priština Žilina Detroit Los Angeles Riga Dublin Lublaň Rostov na Donu Zdroj: Údaje z Výroční zprávy ČSA 2007 11

1.2 Základní informace o letecké dopravě a jejím zabezpečení v ČR 1.2.1 Letecká přeprava v České republice Provoz ve vzdušném prostoru zajišťuje v ČR Řízení letového provozu ČR, s. p. (ŘLP ČR, s.p.). Hlavním posláním Řízení letového provozu ČR, s.p. je poskytování letových provozních služeb. Tyto služby jsou poskytovány za účelem zabránění srážek mezi letadly, mezi letadly a překážkami na provozní ploše a pro udržování rychlého a spořádaného toku letového provozu. Nejdůležitějším produktem podniku je bezpečnost letového provozu. 3 Dále je důležité zmínit, že v ČR je několik mezinárodních letišť (Ostrava Mošnov, Brno Tuřany, Karlovy Vary Olšová Vrata), z nichž nejvýznamnější je civilní letiště Praha Ruzyně. Toto letiště je největším mezinárodním letištěm na území České republiky, jedním z největších vzdušných přístavů v celé střední a východní Evropě a zároveň je považováno za jedno z nejmodernějších letišť Evropy. V roce 2007 Letiště Praha odbavilo 12,4 mil. cestujících. Cestující mají k dispozici nabídku 42 leteckých společností spojujících Prahu přímou linkou se 103 destinacemi po celém světě. Operuje zde také 6 nákladových dopravců. 4 1.2.2 Aliance leteckých dopravců Letecká doprava ve střední Evropě je ve většině případů realizována formou mezinárodní činnosti. Z toho vyplývá i způsob podnikání ČSA, které rozhodující část svých tržeb získává ze služeb realizovaných na mezinárodních linkách. Letecká společnost velikosti a postavení ČSA musí vždy reagovat na stav mezinárodního obchodu a respektovat existující podmínky na mezinárodním trhu leteckých služeb. Častou formou vstupu do mezinárodní činnosti je vznik strategické aliance. U strategických aliancí jsou partnery velké, kapitálově silné firmy z vyspělých zemí. Strategické aliance mohou mít různou formu mohou být obdobou smluvních společenských podniků bez vzájemných kapitálových vazeb, ale v některých případech se může jednat, v omezeném rozsahu daného projektu, i o kapitálovou spoluúčast. 5 Za strategické aliance považujme aliance leteckých dopravců. 3 Převzato z http://www.rlp.cz/generate_page.php?page_id=499 4 Převzato z http://www.transportchief.com/letiste-praha-ruzyne-2 5 Machková, H.: Mezinárodní marketing, Grada Publishing, a.s., str. 91 12

Aliance leteckých dopravců se zabývají převážně vzájemnou koordinací směrování linek 6 a jsou vytvořeny k vzájemné spolupráci. Cíle aliancí leteckých dopravců jsou definovány jako propojení rezervačních systémů, sdílení jednotlivých spojů více společnostmi a časová návaznost dálkových spojů. Nejvýznamnějšími aliancemi jsou Star Alliance, SkyTeam a Oneworld. Star Alliance Adria Airways, Air Canada, Air China, Air New Zealand, All Nippon Airways, Asiana Airlines, Austrian Airlines, Blue1, BMI, Croatia Airlines, LOT Polish Airlines, Lufthansa, Scandinavian Airlines, Shanghai Airlines, Singapore Airlines, South African Airways, Spanair, SWISS, TAP Portugal, Thai Airways, Turkish Airlines, United Airlines, US Airways Sky Team - Aeroflot, Aeroméxico, Air Europa, Air France, Alitalia, Continental Airlines, Copa Airlines, China Southern Airlines, České aerolinie, Delta Air Lines, Kenya Airways, KLM, Korean Air a Northwest Airlines Oneworld American Airlines, British Airways, Qantas, Cathay Pacific Airways, Iberia, Finnair, Japan Airlines, LAN Airlines, Malév, Royal Jordanian 1.2.3 SkyTeam Letecká aliance SkyTeam vznikla 22. června roku 2000 jako reakce na zvyšující se konkurenci v oblasti letecké dopravy. Jejím cílem je vytvoření silné skupiny vzájemně propojených leteckých společností s vysokým standardem služeb, které budou lépe a efektivněji zabezpečovat potřeby svých zákazníků a úspěšně čelit konkurenci ostatních leteckých společností a ostatních aliancí. Díky SkyTeamu mohou zákazníci leteckých společností v něm sdružených využívat nejrůznějších výhod a bonusů: 7 získávání tzv. mil při letech s jakoukoliv společností SkyTeamu volný vstup do více než 400 členských salonků po celém světě více cenových variant do většího počtu destinací rozsáhlou síť přestupních míst na letech členských společností SkyTeamu 6 Novák, R. a kolektiv: Nákladní doprava a zasilatelství, ASPI, a.s., 2005, str.239 7 ČSA, Czech Airlines. SkyTeam, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/alliance_skyteam.htm 13

pouze jedno odbavení u cest s přestupem aktuální informace v kancelářích SkyTeamu po celém světě v neposlední řadě více než 14 600 letů denně na 728 letištích ve 149 zemích světa Dne 25. března roku 2001 se staly ČSA pátým členem aliance leteckých dopravců SkyTeam. V této době v alianci SkyTeam byly společnosti Air France, Delta Air Lines, Aeromexico a Korean Air. V listopadu téhož roku došlo k rozšíření společnosti o dalšího člena, společnost Alitalia. Vstupem do této aliance se ČSA staly součástí globálního systému, který přináší mnoho výhod (nabízí cestujícím více spojení do více destinací prostřednictvím tzv. hubů (velkých přestupních letišť) ostatních členů SkyTeamu ). Základním heslem SkyTeamu je Caring more about you = Staráme se více o Vás. Dále se ČSA staly dne 23. dubna 2001 zakládajícím členem SkyTeam Cargo. Členskými společnostmi jsou AeroMexico Cargo, Air France Cargo, Alitalia Cargo, CSA Cargo, Delta Air Logistics, KLM Cargo, Korean Air Cargo and NWA Cargo. Tyto společnosti vystupují vůči svým zákazníkům pod značkami cargo divizí, např. ČSA Cargo. SkyTeam Cargo svým zákazníkům nabízí přepravu leteckých zásilek ke konečnému uživateli pro ně nejjednodušší cestou. V průběhu následujících let došlo v rámci SkyTeamu k řadě změn. Jako reakce na zvyšující se konkurenci na trhu vstupovala do této aliance řada dalších leteckých společností. V době zpracování této práce má aliance 14 členů. Mezi nejvýznamnější události v historii této aliance byla fúze francouzské společnosti Air France s nizozemskou KLM (díky této fúzi se stala holdingová společnost Air France KLM vedoucí firmou na světovém trhu osobní letecké přepravy), dále spojení Delta Air Lines a Northwest Airlines a vstup China Southern Airlines. Zajímavostí je vstup ruského dopravce Aeroflot, kterého se velmi aktivně účastnily ČSA. Z pověření aliance působily jako patron v době před přijetím za řádného člena aliance. 14

1.3 Mezinárodní instituce v letecké přepravě 1.3.1 Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO International Civil Air Organisation) Vládní specializovaná agentura OSN se sídlem v Montrealu, která byla založena roku 1944. Tato organizace zajišťuje snadnou a bezpečnou přepravu mezi jednotlivými státy a dále určuje mezinárodní normy a pravidla letecké dopravy. Vydává standardy a doporučení. Mezi nejdůležitější standardy patří jednoznačné kódy letišť, leteckých dopravců a typů letadel, které se používají v oficiálních dokumentech a komunikaci. (Např. pro letiště v ČR se používá kód LK) 1.3.2 Mezinárodní asociace letecké dopravy (IATA - International Air Transport Association) IATA je nevládní mezinárodní organizace sdružující letecké dopravce (asi 230 společností). Hlavními cíli činnosti je zajišťovat bezpečnou, pravidelnou a hospodárnou leteckou dopravu (která má u všech členů stejný standard a je prováděna za stejnou cenu), podporovat všechny akce, směřující ke zlepšení hospodářských výsledků letecké dopravy, studovat problémy letecké dopravy a aplikovat výsledky v obchodě přepravním a ekonomickém zájmu členů, zajišťovat spolupráci mezi leteckými společnostmi a zajišťovat spolupráci s organizací ICAO. 8 1.3.3 Asociace evropských leteckých společností (AEA - Association of European Airlines) AEA je společností, jejímž hlavním posláním je rozvoj evropské obchodní letecké přepravy a do značné míry se jedná o organizaci obdobného zaměření jako celosvětově působící IATA 9 Tato asociace sídlí v Bruselu a sdružuje 34 významných leteckých společností a jedním z členů jsou ČSA. AEA má za cíl usnadnit udržitelný růst evropské letecké dopravy, která je důležitá zejména kvůli evropské mobilitě. 8 Novák, R. a kolektiv: Nákladní doprava a zasilatelství, ASPI, a.s., 2005, str. 245 9 Novák, R. a kolektiv: Nákladní doprava a zasilatelství, ASPI, a.s., 2005, str. 247 15

1.4 Péče o životní prostředí Letecká doprava se podílí na znečišťování a poškozování životního prostředí. ČSA mají zájem na tom, aby toto poškození bylo co možná nejmenší, a proto zavádějí různá opatření s cílem minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Zejména v posledních letech se snaží s tímto problémem razantně bojovat. Zásady a postupy ČSA v této oblasti je definovány environmentální politikou. Environmentální politika ČSA 10 Dodržujeme platné právní předpisy týkající se ochrany životního prostředí a plníme i ostatní požadavky na naši činnost Soustavně usilujeme o snižování přímých i nepřímých vlivů na životní prostředí způsobených našimi aktivitami Zavádíme a neustále zlepšujeme systém environmentálního managementu a environmentální profil společnosti Při strategických rozhodnutích vždy posuzujeme jejich možný vliv na životní prostředí, aplikujeme princip prevence a předcházení znečišťování životního prostředí Efektivně využíváme kapacitu našich letadel a ostatní techniky a provádíme vyhodnocování provozu z hlediska jeho vlivu na životní prostředí Při rozvoji naší letadlové flotily zohledňujeme emise a hlučnost letounů Při údržbě letadel a ostatní techniky používáme takové vhodné technologie a postupy, aby se předcházelo nebo trvale snižovalo znečišťování životního prostředí, včetně minimalizace vzniku odpadů Pravidelně a objektivně vyhodnocujeme plnění této politiky a informujeme veřejnost a ostatní zainteresované strany o výsledcích naší péče o životní prostředí Spolupracujeme na omezování našeho vlivu na životním prostředí s našimi dodavateli, orgány veřejné správy a dalšími partnery 10 ČSA, Czech Airlines. Environmentální politika ČSA, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/environment/enviroment_politika.pdf 16

1.4.1 Ochrana ovzduší Emise (množství škodlivin odcházejících do ovzduší) z letecké dopravy v současnosti představují asi 3 % z celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. V České republice se letecká doprava podílela na celkových emisích CO 2 0,7 %. 11 V roce 2007 začaly ČSA monitorovat množství emisí z jednotlivých letů a na jejich webové stránky byla umístěna emisní kalkulačka, na které si zákazníci mohou spočítat, kolik vznikne emisí za dobu jejich letu. Příklad 12 : Praha Kos, průměrná délka letu 2 hodiny, 50 minut, Typ letadla Boeing 737-400, kapacita sedaček 160 Tabulka 4: Emisní kalkulačka Praha - Kos Celkem za letadlo Propočet na 1 pasažéra * CO 2 21 705,31 kg 186,35 kg H 2O 8 544,31 kg 73,36 kg SO 2 41,34 kg 0,35 kg NO x 66,15 kg 0,57 kg HC 15,16 kg 0,13 kg CO 117,14 kg 1,01 kg *z průměrné obsazenosti Zdroj: http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/emise.htm?send=1&from=prg&to= KGS 11 Výroční zpráva ČSA 2007, str. 54 12 ČSA, Czech Airlines. Emisní kalkulačka, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/emise.htm?send=1&from=prg&to=kgs 17

1.4.2 Hluková politika ČSA Hluk v okolí letišť je považován za jeden z nejzávažnějších problémů letecké dopravy. ČSA mají normativně dané postupy odletů a příletů letadel, kdy přesně vymezují trajektorii letu, aby zajišťovaly co možná nejmenší hlukovou zátěž pro okolí letišť. ČSA spolupracují např. se Správou Letiště Praha, s.p. a snaží se společně navrhovat postupy pro snížení hluku na letišti Praha a v jeho okolí. Za přistání na Letišti Praha platí společnosti vedle standardních přistávacích a odbavovacích poplatků i hlukové poplatky ( Jejich výše je odvozena od maximální vzletové hmotnosti daného letadla a jeho zařazení do příslušné kategorie hlučnosti podle hlukového certifikátu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 13 ). 1.4.3 Produkce odpadů a nakládání s nimi Obrázek 1: Produkce odpadů Zdroj: http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/environment.htm ČSA se snaží snižovat množství odpadů a to převážně odpadů nebezpečných. Vývoj produkce odpadů je patrný z výše uvedeného grafu, kde je patrný jejich celkový nárůst vyvolaný růstem objemu přepravovaných osob a nákladů. Zjevný je i pozitivní trend v objemu nebezpečného odpadu. Odpady ČSA třídí a následně je předávají osobám oprávněným k jejich převzetí a likvidaci. 13 ČSA, Czech Airlines. Životní prostředí, http://www.csa.cz/cs/portal/company/about_us/environment.htm 18

1.4.4 Staré ekologické zátěže, čištění odpadních vod V roce 2006 bylo rozhodnuto o odstranění staré ekologické zátěže v okolí hangáru F, které bylo způsobeno netěsností podzemní nádrže. Čištění odpadních vod je věnována velká pozornost a kontrola. ČSA disponují speciálními čistírenskými technologiemi, odlučovači tuků apod. Hlavní tíhu v čištění odpadních vod nese Správa Letiště Praha, která v souvislosti s dostavbou letiště vynaložila na tento účel významné finanční prostředky. 19

2. Současná provozní a hospodářská situace v ČSA 2.1 Výsledky za rok 2007 a 2008 Současnou provozní a hospodářskou situaci v ČSA dokládám uveřejněnými neauditovanými výsledky za rok 2008, které byly publikovány dne 12. března 2009. ČSA vykázaly za rok 2008 zisk před zdaněním 500 milionů korun. Výsledky jsou negativně ovlivněny vysokou cenou ropy a ekonomickou krizí. I když v první polovině roku 2008 byly rekordně vysoké ceny ropy, tak ČSA díky kvalitnímu hedgingu paliva a zajištění kurzu měn byl dopad ceny paliv do hospodaření ČSA 400 milionů korun. Podle slov Luboše Černého, viceprezidenta pro ekonomiku, by bez těchto opatření byl dopad cen paliv mnohem výraznější (o dalších - 1,2 miliardy korun). Podle vyjádření managementu z důvodu finanční krize zaznamenaly ČSA výpadek výnosů v zhruba 400 milionů korun. 14 Dne 3. března 2009 ČSA vydaly tiskovou zprávu o výsledcích roku 2008. Jednou z nejpodstatnějších uvedených informací bylo, že počet cestujících, které ČSA přepravily v roce 2008, vzrostl oproti roku 2007 o 2,4 %, a to na 5,6 milionu cestujících. Z grafů je zřejmé, že do srpna roku 2008 byly viditelné spíše nárůsty přepravených cestujících, a to hlavně v letních měsících. Obrat nastal v září tohoto roku, kdy začaly počty cestujících klesat i o více než 8 % oproti loňskému roku. V důsledku přetrvávající ekonomické krize ve světě lze další poklesy cestujících očekávat i v letošním roce, řekl viceprezident pro prodej Českých aerolinií Petr Řehák. Ve srovnání s výsledky srovnatelných leteckých společností v rámci Evropy se jedná o relativně dobrý výsledek. Obrázek 2: Vývoj počtu cestujících Českých aerolinií v letech 2005 2008 14 ČSA, Czech Airlines. České aerolinie v roce 2008 vykázaly zisk půl miliardy korun http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_1232009.htm 20

Obrázek 3: Meziroční procentuální nárůst/pokles počtu cestujících v jednotlivých měsících Zdroj grafů: http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_03032009.htm Graf 2 dokládá meziroční vývoj počtu cestujících ČSA ve srovnání s průměrem dosaženým evropskými leteckými společnostmi. Další informací (zdroj: tisková zpráva ČSA) jsou nejžádanější destinace pravidelné a charterové přepravy v roce 2008. Nejžádanější destinace realizované pravidelnou přepravou: Paříž - Francie Moskva - Rusko Amsterdam - Nizozemsko Madrid - Španělsko Londýn - Velká Británie Charterová přeprava vzrostla proti roku 2007 o 6,1 % na téměř 846 000 cestujících. Nejžádanějšími charterovými destinacemi byly: Hurghada, Sharm El Sheikh, Taba - Egypt Antalya - Turecko Heraklion, Kréta, Soluň - Řecko Burgas - Bulharsko 21

Důležitou informací z této zprávy je stav tzv. ACMI (aircraft, crew, maintenance, insurance) pronájmů. Jedná se konkrétně o pronájem letadla ČSA s posádlou, pojištěním a údržbou jinému leteckému dopravci, které přinášejí ČSA velké výnosy (v řádu stovek milionů Kč ročně). V roce 2008 byl pronajat dlouhodobě letoun Airbus A310 s kapacitou 209 cestujících indické společnosti Air India a také letadla pro střední tratě společnostem Adria Airways, Jet Airways a SAS na kratší dobu. Znepokojivou informací je vývoj objemu dopravovaného zboží a pošty. Meziročně zde došlo k poklesu o 10,5 % a celkový objem výkonů přesáhl 20.000 tun. Z uvedených čísel je zřejmé, že ekonomická krize se již plně projevila v oblasti přepravy zboží a pošty. Přeprava cestujících se díky aktivním opatřením a významnému nárůstu v první polovině roku a výsledkům charterové dopravy vyvíjela výrazně příznivěji. Tyto výsledky jsou velmi stručné a nepopisují dostatečně všechny podstatné oblasti života této společnosti v roce 2008. V současné době jsou k dispozici kompletní auditované výsledky za rok 2007. Z nich uvádím zásadní a nejzajímavější informace. Tabulka 5: Vybrané ukazatele a ekonomické výsledky Přeprava Jednotka 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Využité tunokilometry mil. 288,3 311,6 360,9 388,3 407,6 498,1 606 747,9 771,7 744,5 Nabízené tunokilometry mil. 507,7 550,7 587,9 625,3 639,8 770,3 973 1207,2 1221,9 1289,4 Počet přepr. cestujících tis. 1801,8 2064,1 2461,7 2877,3 3065 3591,5 4345,4 5217,6 5469,9 5492,2 Přepravené cargo tis. tun 11,9 13 16,6 16,2 17,9 21,1 22,7 22,1 23,2 22,7 Celkový Load Factor Váhový % 56,8 56,6 61,4 62,1 63,7 64,7 62,3 62 63,2 57,7 Sedačkový % 66,3 65,8 70,4 70,8 71,3 72,7 70,5 70,1 71,8 68,4 Zdroj: výroční zpráva ČSA 2007 Z tabulky Vybrané ukazatele a ekonomické výsledky za léta 1998 2007 vyplývá na jedné straně velmi dobrá dynamika hlavních objemových ukazatelů (například počet přepravených cestujících se za hodnocených 10 let zvýšil o více než 200 %), na druhé straně je zřetelné, že se nedaří zlepšovat využití nabídnuté sedačkové i váhové kapacity letadel. Tato skutečnost působí zvláště negativně ve srovnání s výsledky významných konkurentů, jak klasických leteckých společností, tak i low-costů u nichž je zpravidla 22

využití sedačkové kapacity vyšší zhruba o 10 % bodů (například Air France - KLM měly roku 2007 vytížení sedačkové kapacity i přes řadu problémů 75,4% 15 ) Tabulka 6: Počet zaměstnanců k 31. 12. 2007 Kategorie zaměstnanců 31. 12. 2006 31.12.2007 Rozdíl Dělníci 1672 1286-386 Management 147 98-49 Technicko - hospodářští pracovníci 1887 1841-46 Palubní průvodčí 1017 1015-2 Výkonní letci 524 534 10 Celkem 5247 4774-473 Tabulka 7: Nástupy a výstupy zaměstnanců v roce 2007 Kategorie zaměstnanců Nově uzavřené pracovní poměry Ukončené pracovní poměry Dělníci 248 252 Technicko - hospodářští pracovníci 355 300 Výkonní letci 19 18 Palubní průvodčí 45 39 Odprodej carga, cateringu 0 524 Celkem 667 1133 Tabulka 8: Zaměstnanci a produktivita Jednotka 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet zaměstnanců 3795 3876 3990 4422 4455 4543 4861 5303 5442 4777 VTKM/Zaměstnanci tis. 75,96 80,39 90,44 87,82 91,48 109,63 120,34 141,08 141,81 155,86 Produktivita (provozní výnosy/pracovníci) mil. Kč 2,6 2,9 3,4 3,3 3,1 3,4 3,6 3,9 4,1 4,7 Zdroj tabulek: Výroční zpráva ČSA 2007 Z předchozích tří tabulek je zřejmé, že po poměrně rychlém růstu počtu pracovníků v letech 1998 2006 se podařilo v roce 2007 tento trend zastavit. Růst počtu pracovníků byl v některých letech rychlejší než růst provozních výnosů, což je negativní. Přesto se podařilo v hodnoceném období zvýšit produktivitu práce měřenou provozními výkony o 80 %. 15 Převzato z http://www.airways.cz/ 23

ČSA v současné době zaměstnává přibližně 5000 osob (k 31. 12. 2007 to bylo 4774) různých profesí a pravidelně se umisťuje na předních místech v anketě Zaměstnavatel roku (v roce 2007 se v této anketě umístily na 3. místě). Hlavním důvodem snižování počtu zaměstnanců v roce 2007 byl odprodej cargo terminálu a cateringu. Tabulka 9: Přepravní výkony - chartery 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Počet cestujících 260048 243992 330160 706913 796312 797248 Počet letů 1461 1413 1764 2945 3235 3384 Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007 Hodnota ukazatele přepravní výkony u charterových letů je k dispozici pouze za roky 2002 2007. Patrný je dynamický nárůst až od roku 2004, kdy ČSA začaly výrazněji usilovat o zvýšení svého podílu na tomto tržním segmentu v reakci na výrazné úspěchy dalších leteckých společností, zejména Travel Servisu. Podařilo se to jednak díky ofenzivnější obchodní politice a nasazení kapacitních letadel Airbus A-321. Obrázek 4: Vývoj hospodaření ČSA české účetní předpisy Zdroj: Výroční zpráva ČSA 2007 24

Graf vypovídá o nevyrovnaných a často výrazně záporných hospodářských výsledcích, které jsou příčinou současných vynucených divesticí a hledání kapitálově silného partnera respektive majitele. Divestice je opak investice, subjekt se zbavuje majetku, majetkových účastí, cenných papírů, atp. 16 Obrázek 5: Počet přepravených cestujících na linkách ČSA v letech 2000 2007 a počet letů na linkách ČSA v letech 2000-2007 Zdroj: výroční zpráva ČSA 2007 Graf dokládá dynamický rozvoj provozních ukazatelů ČSA, zejména od roku 2000 do roku 2005. 2.2 Záměry a některá opatření pro rok 2009 Jako příklad aktivních marketingových opatření je možno doložit následující aktivity. S nástupem letního letového řádu roku 2009 se například zavádějí další přímé lety do destinací v bývalém Sovětského svazu. Tyto nové destinace jsou dvě a to konkrétně lety Praha - Novosibirsk a Praha Taškent. Společnost ČSA létá v této oblasti mimo tyto dvě nové destinace do Moskvy, St. Petersburgu, Jekatěrinburku, Samary a Rostovem na Donu. 16 Převzato z http://business.center.cz/business/pojmy/p1733-divestice.aspx 25

Výše uvedená fakta dokládají, že i v době finanční krize, která se velmi intenzivně projevuje v oblasti civilního letectví, je možno zavádět nové letecké linky. Dalším příkladem, jak se ČSA snaží vyrovnat s nepříznivou situací na trhu je pronájem vlastních letadel včetně posádek jiným leteckým společnostem. V minulosti byl takto realizován pronájem jednoho letadla typu A310-300 pro společnost Air India. Poslední akcí tohoto typu dokládá tisková zpráva z 16.03.2009 o pronájmu letadla Boeing 737-400 do Libye společnosti Nayzak Air Transport. Podle doplňujících informací je podepsána smlouva i na druhý letoun stejného typu, chybí už jen schválení úřadu pro civilní letectví. Oba začnou z Tripoli létat na vnitrostátních letech a spojích do Egypta. Pronájem obvyklou formou (piloti, vedoucí palubních průvodčích, pojištění, technická údržba) byl zatím sjednán do května 2010. B737-400 registace OK-WGY byl již ve dnech 09. - 17. února 2009 v Southendu zbaven barev ČSA a opatřen novým lakem, přizpůsobeným k úpravě do barev Nayzak Air Transport. 17 2.3 Finanční operace uskutečněné pro ozdravení společnosti S nástupem nového vedení ČSA v roce 2005, v čele s Ing. Radomírem Lašákem, MBA, dochází k přehodnocení strategie rozvoje společnosti, jež vyústila v přijetí Strategie OK 2006 2008. Jejím základním smyslem bylo posílit finanční zdraví ČSA s důrazem na zlepšení cash flow. Cílem bylo zabránit závažným ekonomickým problémům, které by při zachování stávajícího systému podnikání mohly být až fatální. Správnost této strategie dokládají nejen zlepšující se hospodářské výsledky ČSA, ale i hospodářské výsledky aerolinek obdobné velikosti a zaměření. Například polský LOT, rakouské AUA, maďarský Malev a rumunský Tarom uplatňovaly obchodní strategii podobnou původní strategii ČSA a dostaly se do velmi těžkých až bankrotových situací. Lze doložit informacemi uveřejněnými v odborných článcích a serverech těchto společností. 18 17 Převzato z http://www.planes.cz/cs/old_news/ 18 Airways. Zájemci o vstup do AUA podali své nabídky, http://www.airways.cz/zpravy/clanek.asp?id=407. Letectví. Austrian Airlines v téměř miliardové ztrátě. http://www.letectvi.cz/letectvi/article67185.html. Letectví. Litevský flylal uvažuje o bankrotu. http://www.letectvi.cz/letectvi/article66925.html.letectví. Polské Centralwings pohltí státní LOT,http://www.letectvi.cz/letectvi/Article66904.html. Letectví. Prodeji rakouských aerolinií hrozí fiasko,http://www.letectvi.cz/letectvi/article66571.html 26

Tabulka 10: Srovnání finančního plánu Strategie OK 2006-2008 se skutečností Zdroj: http://www.csanews.cz/cs/news/news_tz_data/tz_1232009.htm Z publikovaných údajů vyplývá, že hospodářské výsledky v jednotlivých letech měřené českými účetními standardy byly lepší než záměry schválené strategie. To pomohlo ČSA předejít výrazným problémům v cash flow zejména v letech 2008 a 2009, byť za cenu prodeje části hmotného investičního majetku. Výše uvedená tvrzení a statistiky dokládám popisem několika finančních operací, které společnosti ČSA pomohly přežít uplynulé roky a udržet si svůj podíl na trhu. 2.3.1 Prodej terminálu ČSA Cargo a cateringu V roce 2000 bylo rozhodnuto, že na Letišti Praha Ruzyně bude vystavěn nový Cargo terminál společnosti ČSA. Ke konci roku 2003 byl tento terminál zkolaudován a byl zahájen jeho zkušební provoz (investice 750 mil. Kč), jehož roční kapacita činí 60 000 tun odbaveného zboží a pošty. Tento terminál disponuje moderním technologickým vybavením umožňujícím odbavení zásilek všech druhů. V terminálu se nachází 3000 m 2 kancelářských prostor a stojánky umožňující současné odbavení 2 letadel velikosti Boeing B-747F nebo několika menších letadel. Část tohoto terminálu byla pronajata společnostem DHL a České poště, s.p. První odbavení proběhlo 15. ledna 2004, což byl oficiální den otevření cargo terminálu. Tento cargo terminál byl v roce 2007 prodán. Stejně jako cargo terminál byl tohoto roku prodán catering ČSA. Prodej cargo terminálu je podle nezávislých zdrojů (například RESPEKT) obklopen řadou nejasností a jeho skutečný vlastník není zcela zřejmý. Tato skutečnost je předmětem politických i odborných diskusí o účelnosti a efektivnosti tohoto prodeje. 27

2.3.2 Prodej a zpětný leasing letadel B-737 ČSA se zejména v letech 2007 a 2008 snažily získat likvidní finanční prostředky, které by umožnily plynulé financování vlastní činnosti. Nedostatek disponibilních finančních zdrojů byl důsledkem problémů v provozní činnosti, ale i výrazného finančního zatížení v důsledku nákupu nových letadel od společnosti Airbus. Situaci se podařilo zvládnout i díky následující finanční operaci. Stroje typu B-737, které ČSA pořídily v 90.letech formou finančního leasingu byly již této době splaceny a byly schopny dalšího provozu po dobu několika let. ČSA v této situaci provedly s těmito stroji tzv.zpětný leasing, čímž získaly okamžité finanční prostředky, letadla přešla do majetku leasingových společností, které je aeroliniím pronajímají formou leasingu. ČSA se v roce 2007 dostaly poprvé od roku 2004 do zisku. K tomuto výsledku výrazně pomohl zejména prodej a zpětný leasing pěti letadel Boeing 737, který společnost provedla v 1. čtvrtletí 2007. 19 V únoru 2007 došlo k prodeji pěti letadel Boeing B737-500 a jejich zpětnému operativnímu pronájmu. Tržby z prodeje majetku byly ve výši 968 036 tis. Kč, zůstatková cena prodaného majetku byla ve výši 352 904 tis. Kč. 20 2.3.3 Změny rozsahu a směrování leteckých spojů V novém letovém řádu, který je platný od 29. března 2009 můžeme vidět na jedné straně redukci málo vytížených leteckých spojů a na druhé straně i posílení některých obchodně zajímavých spojů. Jak už bylo v předešlém textu zmíněno, jsou zavedeny dvě zcela nové pravidelné linky a to do ruského Novosibirsku a uzbeckého Taškentu. Posíleny jsou například linky v oblasti jihovýchodní Evropy (především do srbského Bělehradu, makedonské Skopje a tureckého Istanbulu) a do západní Evropy (především do německého Hamburku a Kolína nad Rýnem, dánské Kodaně a švédského Stockholmu). Na Blízký a Střední východ (do libanonského Bejrútu, syrského Damašku, izraelského Tel Avivu, egyptské Káhiry a 19 Airways. ČSA jsou za loňský rok v zisku 111 mil. Korun, http://www.airways.cz/zpravy/clanek.asp?id=401 20 Výroční zpráva ČSA 2007 28