Výpočet tepelné ztráty budov

Doc Ing Vladmír Jelínek CSc Výpočet tepelné ztráty budov Výpočty tepelných ztrát budov slouží nejčastěj pro stanovení výkonu vytápěcího zařízení, tj výkonu otopné plochy místnost, topného zdroje atd Výpočet tepelné ztráty zjednodušeně dělíme na tepelné ztráty prostupem tepla a tepelné ztráty z větrání Dosavadní výpočtová schémata zaznamenávají z těchto ztrát pouze staconární stav Nové normové podklady se snaží o zaznamenání dynamckého stavu budovy, zejména př tlumeném vytápění, o přesnější stanovení tepelných zsků, zejména od slunce, o popsání tepelných mostů plášťové konstrukce budovy, přesnější pops tepelných ztrát na větrání budovy exaktnější výpočet prostupu tepla do zemny apod Stávající výpočty tepelných ztrát se opírají nejčastěj o: ČSN 06 020 Výpočet tepelných ztrát budov př ústředním vytápění ČSN 73 0640 až 4 Tepelná ochrana budov Vyhláška MPO 29 /200, Sb, kterou se stanoví podrobnost účnnost užtí energe př spotřebě tepla v budovách Nově jsou tyto normy a vyhláška doplněny např: ČSN EN 832 Tepelné chování budov Výpočet potřeby energe na vytápění Obytné budovy ČSN EN ISO 3380 Tepelné chování budov Přenos tepla zemnou Výpočtové metody Zejména však: ČSN EN 283 Vytápěcí systém budov Metoda výpočtu tepelné ztráty Z této normy je dále pro ukázku uvedena koncepční, metodcká krterální část Vzhledem k lmtovanému rozsahu příspěvku zde není uvedena tabelární příloha D, na kterou jsou v textu odkazy Výtah z ČSN EN 2 83 (06 0206) Vytápěcí systém budov Metoda výpočtu tepelné ztráty Celková tepelná ztráta vytápěného prostoru základní prncp Celková tepelná ztráta Φ, vytápěného prostoru () se stanoví ze vztahu: Φ =Φ T, +Φ V, (W) () kde Φ T, tepelná ztráta prostupem tepla vytápěného prostoru () (W) Φ V, tepelná ztráta z větrání vytápěného prostoru () (W) Tepelné ztráty prostupem Tepelné ztráty prostupem tepla Φ T, z vytápěného prostoru () se stanoví ze vztahu: Φ T = (H T,e + H T,ue + H T,g + H T,j )( nt, e) (W) (2) kde: H T,e měrná tepelná ztráta pláštěm budovy z vntřního () do venkovního (e) prostoru (W ) H T,ue měrná tepelná ztráta z vytápěného prostoru () do venkovního prostoru (e) přes nevytápěný prostor (u) (W ) H T,g měrná tepelná ztráta z vytápěného prostoru () do přlehlé zemny (g) (W ) H T,j měrná tepelná ztráta z vytápěného prostoru () do sousedního vytápěného prostoru (j) s rozdílem teplot, tj přlehlý vytápěný prostor je v dosahu samostatně užívané část budovy nebo je vytápěný prostor přlehlý k samostatně užívané část budovy (W ) 32

nt, vntřní výpočtová teplota ve vytápěném prostoru () ( C) e venkovní výpočtová teplota ( C) Přímé tepelné ztráty do venkovního prostoru měrná tepelná ztráta H T,e Měrná tepelná ztráta prostupem tepla H T,e, z vytápěného prostoru () do venkovního prostoru (e) je tvořena všem částm konstrukce a lneárním tepelným mosty, oddělujícím vytápěný prostor od venkovního prostředí, jako jsou stěny, podlahy, příčky, okna Velčna H T,e se stanoví ze vztahu: Ak Uk ek + Ψ I k H, e = e T (W ) (3) kde: A k plocha část (k) konstrukce budovy (m 2 ) e k, e korekční čntel exponování, zahrnující klmatcké podmínky, jakož rozdílnou tepelnou zolac, absorbc vlhkost jednotlvých částí konstrukce, rychlost větru a teplotu, neboť tyto vlvy nebývají vždy zahrnuty ve velčně U (součntel prostupu tepla) (EN ISO 6946) () e k, e mohou být stanoveny podle národních podkladů Nejsoul k dspozc, jsou odpovídající hodnoty uvedeny v D4 U k součntel prostupu tepla část konstrukce budovy (k) ( ) EN ISO 6946 (pro neprůhledné část konstrukce) EN ISO 0077 (pro dveře a okna) nebo z údajů daných Evropským technckým pravdly I délka lneárního tepelného mostu (I) mez vntřkem a vnějškem (m) Ψ lneární čntel prostupu tepla lneárního tepelného mostu (I) ( ) Ψ se stanoví jedním z následujících způsobů: pro hrubý odhad se používají tabulky z EN ISO 4683 nebo se počítá podle EN ISO 02 Tabelární hodnoty Ψ z EN ISO 4683 jsou dány pro okolí celé budovy a ne vzájemně pro místnost Odpovídající hodnota Ψ mez místnostm závsí na návrhu projektanta Nelneární tepelné mosty jsou zahrnuty do tohoto výpočtu Zjednodušený způsob lneárních tepelných ztrát prostupem Zjednodušeným způsobem se stanoví výpočet tepelné ztráty následujícím vztahem: U kc = U k + U tb ( ) (4) kde: U kc korekční součntel prostupu tepla část konstrukce budovy (k), uvažující lneární tepelné mosty ( ) U k součntel prostupu tepla část konstrukce budovy (k) ( ) U tb korekční součntel ( ) Závsí na typu část konstrukce budovy Odpovídající hodnoty jsou uvedeny v příloze D4 2Tepelná ztráta přes nevytápěný prostor měrná tepelná ztráta H T,ue Jel nevytápěný prostor (u) mez vytápěným prostorem () a venkovním prostorem (e), stanoví se měrná tepelná ztráta ze vztahu: Ak Uk bu + Ψ I k H, ue = b (W ) () T u kde: b u součntel redukce teploty, kterým je zohledněn rozdíl teplot mez nevytápěným prostorem a výpočtovou venkovní teplotou () Součntel redukce teploty, b u, se může stanovt následujícím třem metodam: a) jel teplota nevytápěného prostoru, Φ u, určena z výpočtových podmínek nebo vypočtena, je b u dáno: bu = nt, nt, u e () (6) 33

b) neníl Φ u známo, je b u dáno vztahem: Hue bu = Hu + Hue () (7) kde: H u měrná tepelná ztráta z vytápěného prostoru () do nevytápěného prostoru (u) (W ), která bere v úvahu: tepelnou ztrátu prostupem tepla (z vytápěného do nevytápěného prostoru) tepelná ztráta z větrání (objemový průtok vzduchu mez vytápěným a nevytápěným prostorem) H ue měrná tepelná ztráta z nevytápěného prostoru (u) do venkovního prostoru (e) (W ) se stanovuje z: tepelné ztráty prostupem tepla (do venkovního prostoru nebo do zemny) tepelné ztráty na větrání (mez nevytápěným prostorem a venkovním prostorem) c) Př zajštění národní přílohy k této normě se stanovují hodnoty b u pro každý případ Neníl národní příloha k dspozc, jsou požadované hodnoty uvedeny v příloze D42 3Tepelné ztráty do zemny měrná tepelná ztráta H T,g Velkost tepelné ztráty prostupem tepla podlahou nebo suterénní stěnou, která je přímo nebo nepřímo v kontaktu se zemnou, závsí na řadě aktorů Ty spočívají v ploše a exponovaných parametrech podlahy suterénu, hloubce podlahy pod úrovní terénu a tepelně technckých vlastnostech zemny Pro potřeby této normy se velkost tepelné ztráty do zemny stanovuje podle EN ISO 3370: detalním způsobem nebo níže popsaným zjednodušeným způsobem V takovém případě se tepelné mosty do výpočtu měrné tepelné ztráty nezahrnují Měrná tepelná ztráta př ustáleném výpočtovém stavu z prostupu do zemny H T,g, z vytápěného prostoru () do zemny (g) se stanoví ze vztahu: H T, g = g g2 ( Ak U k) G equv, w k (W ) (8) kde: g opravný teplotní součntel, uvažující s vlvem roční změny průběhu venkovní teploty Tento součntel se stanoví podle národních předpsů Nejsoul k dspozc národní předpsy, je jeho hodnota uvedena v D43 g2 opravný teplotní součntel, uvažující s rozdílem mez roční průměrnou teplotou venkovního vzduchu a venkovní výpočtovou teplotou, stanovenou ze vztahu: g2 = nt, nt, m, e e A k plocha část konstrukce budovy (k), která je ve styku se zemnou (m 2 ) U equv,k ekvvalentní součntel prostupu tepla část budovy (k) ( ) Určuje se podle typu podlahy (vz obr 3 až 6 a Tab 4 až 7) G w opravný součntel, uvažující vlv spodní vody Př předpokládané vzdálenost hladny spodní vody, od úrovně podlahy suterénu, menší než m se musí s tímto vlvem ve výpočtu uvažovat Tento součntel se stanoví podle EN ISO 3370 a stanoví se v národních předpsech Nejsoul národní údaje k dspozc, požadované hodnoty jsou dány v příloze D43 Obrázky 3 až 6 a Tabulky 4 až 7 uvádí hodnoty U equv,k pro různé typy podlah, uvedené v EN ISO 3370 jako unkc Uhodnoty částí konstrukce budovy a charakterstckého čísla B Na těchto obrázcích a v tabulkách je tepelná vodvost přlehlé zemny λ g = 2,0 a účnky okrajů zolací nejsou uvažovány 34

Charakterstcké číslo B je dáno (vz obr 2): Ag B = 0, P kde: A g odpovídající plocha podlahy sklepa (m 2 ) Pro celou budovu je A g celá plocha podlahy suterénu Pro část budovy, tj samostatně užívanou část v řadě domů, je A g plocha uvažované část podlahy přízemí P obvod uvažované podlahy suterénu (m) Pro celou budovu je P celý obvod budovy Pro část budovy, tj samostatně užívanou část budovy v řadě domů, zahrnuje P pouze délku vnějších stěn, oddělujících vytápěný prostor od venkovního prostředí obr 2 (m) (9) Stanovení charakterstckého čísla B V EN ISO 3370 je číslo B stanoveno pro budovu jako celek Pro jednotlvé místnost se číslo B stanovuje pro každou místnost některým z následujících tří způsobů: pro všechny místnost bez venkovních stěn, oddělujících vytápěný prostor od venkovního prostředí se hodnota B stanoví tak, jakoby se jednalo o samostatně stojící budovu pro všechny místnost s dobře tepelně zolovanou podlahou ( < 0, ) se hodnota B vypočte, jakoby se jednalo o samostatnou budovu pro všechny ostatní místnost se hodnota B vypočte odděleně pro každou místnost samostatně (původní výpočet) Podlaha sklepa na úrovn terénu Ekvvalentní tepelný prostup přes podlahu nejnžší místnost budovy je uveden na obrázku 3 a v tabulce 4 jako unkce součntele prostupu tepla podlahou a charakterstckého čísla B obr 3 Hodnota U equv, b prostupu podlahou nejnžšího podlaží na úrovn terénu jako unkce prostupu tepla podlahou a hodnoty charakterstckého čísla B a betonová podlaha (bez zolace) b hodnota charakterstckého čísla B Tabulka 4 U equv, b prostupu podlahou nejnžšího podlaží na úrovn terénu, jako unkce prostupu tepla podlahou a hodnoty charakterstckého čísla B Hodnota (m) B nezolováno U equv,b =2, 0 2 ( pro y=0 m) (W m =, 0 ) =0, =0,2 2,30 0,77 0, 0,33 0,7 4 0,88 0,9 0,4 0,30 0,7 6 0,68 0,48 0,38 0,27 0,7 8 0, 0,4 0,33 0,2 0,6 0 0,48 0,36 0,30 0,23 0, 2 0,4 0,32 0,27 0,2 0,4 4 0,37 0,29 0,9 0,4 6 0,33 0,26 0,8 0,3 8 0,3 0,2 0,7 0,2 20 0,28 0,9 0,6 0,2 3

Vytápěný suterén s podlahovou deskou pod úrovní terénu Výpočtové zásady ekvvalentního tepelného prostupu z vytápěného suterénu, částečně nebo zcela pod úrovní terénu, jsou shodné se zásadam pro podlaží na úrovn terénu, ale obsahuje dva typy část budovy, tj U equv, b, platící pro podlahu a U equv, bw, platící pro část konstrukce stěn Ekvvalentní tepelný prostup pro část podlahy je uveden na obrázcích 4 a a v tabulkách a 6, jako unkce tepelného prostupu podlahou a charakterstckého čísla B Ekvvalentní tepelný prostup pro část stěn je uveden na obrázku 6 a v tabulce 7 jako unkce tepelného prostupu stěny a hloubky pod úrovní terénu Pro vytápěný suterén, částečně pod úrovní terénu, se přímé tepelné ztráty do venkovního prostoru, z těch částí suterénu, které jsou pod úrovní terénu, stanoví podle odst, bez vlvu zemny a odpovídá pouze těm částem budovy, které jsou nad úrovní terénu obr 4 U equv, b hodnota pro část podlaží vytápěného suterénu s podlahou, m pod úrovní terénu, jako unkce tepelného prostupu podlahou a charakterstckého čísla B a betonová podlaha (nezolovaná) b hodnota charakterstckého čísla B Tabulka U equv, b pro část podlaží vytápěného suterénu s podlahou, m pod úrovní terénu, jako unkce tepelného prostupu podlahou a charakterstckého čísla B Hodnota (m) B nezolováno U equv,b =2, 0 2 ( pro z=, m) (W m =, 0 ) =0, =0,2 2 0,86 0,8 0,44 0,28 0,6 4 0,64 0,48 0,38 0,26 0,6 6 0,2 0,40 0,33 0,2 0, 8 0,44 0,3 0,29 0,23 0, 0 0,38 0,3 0,26 0,2 0,4 2 0,34 0,28 0,9 0,4 4 0,30 0,2 0,8 0,3 6 0,28 0,23 0,20 0,7 0,2 8 0,2 0,9 0,6 0,2 20 0,20 0,8 0,7 0, obr U equv, b hodnota pro část podlaží vytápěného suterénu s podlahou 3 m pod úrovní terénu, jako unkce tepelného prostupu podlahou a hodnoty charakterstckého čísla B a betonová podlaha (nezolovaná) b hodnota charakterstckého čísla B 36

Tabulka 6 U equv, b hodnota pro část podlaží vytápěného suterénu s podlahou 3 m pod úrovní terénu, jako unkce tepelného prostupu podlahou a hodnoty charakterstckého čísla B Hodnota (m) B nezolováno U equv,b =2, 0 2 ( pro z=3 m) (W m =, 0 ) =0, =0,2 2 0,63 0,46 0,3 0,4 4 0, 0,40 0,33 0,4 6 0,43 0,3 0,29 0,4 8 0,37 0,3 0,26 0,2 0,4 0 0,32 0,27 0,9 0,3 2 0,29 0,2 0,8 0,3 4 0,26 0,23 0,20 0,7 0,2 6 0,2 0,9 0,6 0,2 8 0,20 0,8 0, 0, 20 0,2 0,8 0,6 0,4 0, obr 6 U equv, b hodnota pro část konstrukce stěny vytápěného suterénu jako unkce tepelného prostupu stěnam a hloubky pod úrovní terénu a hodnota u stěn ( ) Tabulka 7 U equv, b hodnota pro část konstrukce stěny vytápěného suterénu jako unkce tepelného prostupu stěnam a hloubky pod úrovní terénu U wall 2 ( ) z = 0 m U z = m equv,bw 2 ( W m ) z = 2 m z = 3m 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,0 0,44 0,39 0,3 0,32 0,7 0,63 0,4 0,48 0,43,00 0,8 0,68 0,9 0,3,2 0,98 0,8 0,69 0,6,0,4 0,92 0,78 0,68,7,28,02 0,8 0,74 2,00,42, 0,92 0,79 2,2,,9 0,98 0,84 2,0,67,27,04 0,88 2,7,78,34,09 0,92 3,00,89,4,3 0,96 Nevytápěný suterén Součntel tepelné ztráty podlahy, která odděluje vytápěný prostor od nevytápěného prostoru, se stanovuje stejným způsobem jako pro podlahu bez vlvu zemny, tj vztah (8) (a v něm součntelé g, g2 a G w ) nelze použít 37

Podlaha se vzduchovou mezerou Součntel tepelné ztráty podlahy se vzduchovou mezerou se stanoví podle kap 2 Hodnota U pro podlahu se vzduchovou mezerou se stanoví stejným způsobem jako pro podlahu bez vlvu zemny, tj vztah (8) ( a v něm součntelé g, g2 a G w ) nelze použít 4Tepelné ztráty do/z vytápěného prostoru s různou teplotou měrná tepelná ztráta H T,j Velčna H T,j vyjadřuje prostup tepla z/do vytápěného prostoru () z/do sousedního vytápěného prostoru (j), který je vytápěn na výrazně rozdílnou teplotu Může to být přlehlá místnost v objektu budovy (jako je např lázeň, lékařská vyšetřovna, skladště), místnost patřící k přlehlé samostatně užívané část budovy (např byt) nebo místnost patřící do přlehlé budovy, která může být nevytápěná Měrná tepelná ztráta se stanoví ze vztahu: H, j = j Ak U T k (W ) (0) k kde: j součntel snížení teploty, zahrnující rozdíl mez teplotou přlehlého prostoru a venkovní výpočtovou teplotou a je dán vztahem: j nt, = nt, e adjacentspace Nejsoul v národních přílohách teploty přlehlých vytápěných prostor, pak jsou odpovídající hodnoty uvedeny v příloze D44 Národní příloha k této normě, odpovídající příloze D44 má poskytnout údaj o účnku vertkálního teplotního gradentu A k plocha část konstrukce budovy (k) (m 2 ) U k součntel prostupu tepla část (k) konstrukce budovy ( ) Do tohoto výpočtu se neuvažuje účnek tepelných mostů 2 Návrh tepelné ztráty z větrání Návrh tepelné ztráty z větrání F V, vytápěného prostoru () se stanoví ze vztahu: Φ ( e) nt,, = H V V, (W) () kde: H V, měrná tepelná ztráta větráním (W ) nt, vntřní výpočtová teplota vytápěného prostoru ( C) e výpočtová teplota venkovního prostoru ( C) Měrná tepelná ztráta z větrání H V, vytápěného prostoru () se stanoví ze vztahu: H V, j = V & ρ c p (W ) (2) kde: V & objemový tok vzduchu ve vytápěném prostoru () (m3 s ) ρ hustota vzduchu př teplotě nt, (kgm 3 ) c p měrná tepelná kapacta vzduchu př teplotě nt, (kjkg ) Uvažujemel konstantní hodnoty ρ a c p, pak vztah (2) se zjednoduší na: H V, j = 0,34 V& (W ) (3) kde V & je pak vyjádřen v m3 h Postup výpočtu ke stanovení příslušné hodnoty objemového toku vzduchu V & závsí na odpovídajících podmínkách, tj s nebo bez větracího systému 38

Objekty bez větracího systému Neníl v objektu větrací systém, započítá se přívodní vzduch s tepelně technckým parametry, platným pro venkovní vzduch Z toho důvodu tepelná ztráta odpovídá rozdílu teplot mez vntřní výpočtovou teplotou a teplotou venkovního vzduchu Hodnota objemového toku vzduchu ve vytápěném prostoru (), která je používána pro výpočet tepelné ztráty na větrání, je vyšší hodnota z: objemového toku vzduchu nltrací V & n,, v důsledku proudění vzduchu štěrbnam a spáram pláště budovy a nejmenšího objemového toku vzduchu V & mn,, požadovaného z hygenckých důvodů Vyjádřeno následujícím vztahem: & = V max ( V& n,, V& mn, ) (m 3 h ) (4) kde: V & n, se stanoví podle odst 22 V & mn, se stanoví podle odst 2 Objekty s větracím systém Jel větrací systém, nemusí mít přívodní vzduch tepelně technckou charakterstku venkovního vzduchu, např v případech: kdy je používáno ohřívání rekuperací kdy venkovní vzduch je předehříván kdy vzduch je přváděn z přlehlého prostoru V těchto případech součntel teplotní redukce zahrnuje rozdíl mez teplotou přváděného vzduchu a venkovní výpočtovou teplotou U systému s přebytkem odváděného objemového toku vzduchu je venkovní vzduch, vstupující do budovy pláštěm, zahrnut do výpočtu Vztah pro stanovení objemového toku vytápěného prostoru (), který se užívá pro stanovení součntele tepelné ztráty z větrání, se stanoví ze vztahu: & = V& n, + V& su, + V, V V& mech, n, (m 3 h ) () kde: V & n, objemový tok vzduchu vytápěného prostoru () (m 3 h ) V & su, objemový tok přváděného vzduchu do vytápěného prostoru () (m 3 h ) V & mech, n, přebytek odváděného objemového toku vzduchu z vytápěného prostoru () (m 3 h ) součntel teplotní redukce daný vztahem: V, V, = nt, nt, su, e su, teplota přváděného vzduchu do vytápěného prostoru () (buď centrálním systémem ohřevu vzduchu, ze sousedního vytápěného prostoru nebo nevytápěného prostoru nebo z venkovního prostředí) ( C) Jel použt rekuperační ohřev, pak se su, může stanovt z účnnost rekuperačního systému Hodnota su, může být vyšší nebo nžší než je teplota vntřního vzduchu Hodnota V & je rovna nebo vyšší než nejmenší výměna vzduchu podle odst 2 Způsob stanovení objemového toku vzduchu přesným způsobem výpočtu je uveden v odst 22 a 23 39

2Hygencké požadavky objemový tok vzduchu V & mn, Z hygenckých důvodů se požaduje nejmenší objemový tok vzduchu vytápěného prostoru () podle vztahu: V & mn, z větrání V& mn, = n mn V (m 3 h ) (6) kde: n mn nejmenší ntenzta výměny venkovního vzduchu (h ) V objem vytápěného prostoru ()(m 3 ), stanovený na základě vntřních rozměrů Nejmenší ntenzta výměny venkovního vzduchu se stanoví podle národní přílohy k této normě Pro jné případy jsou hodnoty uvedeny v příloze D Další normace lze získat z CR 72 Intenzta výměny vzduchu uvedená v příloze D je vytvořena z vntřních rozměrů Pokud jsou pro výpočet objemu použty venkovní rozměry, je ntenzta výměny vzduchu tak, jak je uvedena v příloze D, násobena poměrem mez vntřním a vnějším objemem prostoru (přblžně je tento poměr roven 0,8) U otevřených spotřebčů v místnost se musí uvažovat s vyšší ntenztou výměny vzduchu, plynoucí z požadavku na spalovací vzduch 22Inltrace pláštěm budovy objemový tok vzduchu Objemový tok vzduchu nltrací, V & n,, vytápěného prostoru (), způsobený větrem a komínovým eektem na plášť budovy, se stanoví podle vztahu: V& n, = 2 V n 0 e ε V & n, (m 3 h ) (7) kde: n 0 ntenzta výměny vzduchu (h ), jako výsledek z tlakového rozdílu 0 Pa mez vntřním a venkovním prostředím budovy, včetně účnku přívodu vzduchu do budovy e stínící součntel () ε korekční součntel na výšku, který zahrnuje zvýšení rychlost větru ve vyšších polohách budovy od úrovně terénu () Číslo 2 je uvedeno ve vztahu (7), protože hodnota n 0 je dána pro celou budovu Výpočet musí zahrnovat nejnepříznvější případ, kdy veškerou nltrací vstupuje vzduch do budovy Hodnota V & n, je rovna nebo větší než nula Hodnoty pro n 0 jsou dány národní přílohou k této normě Pokud nejsou k dspozc, lze pro jednotlvé konstrukční typy budov použít údaje v příloze D2 23Objemový tok vzduchu působením větracího systému 23 Přívodní objemový tok vzduchu V & su, Pokud není znám systém větrání, tepelná ztráta pro jeho stanovení je shodná se stavem bez větracího systému Pokud je znám větrací systém, objemový tok přívodního vzduchu pro větrání vytápěného prostoru (), V & su,, se stanovuje podle velkost větracího systému a udává jej projektant větracího systému Jel přváděn vzduch z nebo do přlehlé místnost (přlehlých místností), má tepelnou charakterstku vzduchu této místnost (těchto místností) Pokud přívod vzduchu do místnost je průduchem, je většnou vzduch ohříván V obou případech se vzduchová cesta určuje přblžným objemovým tokem, daným parametry dotčených místností 232 Přebytek odsávaného objemového toku vzduchu n mech, V & Přebytek odsávaného vzduchu u jakéhokolv větracího systému se určuje tak, jakoby vstupoval do nteréru rovnoměrně pláštěm budovy Pokud přebytek odváděného vzduchu není stanoven jnak, může být vypočten pro celou budovu z následujícího vztahu: 40

V& mech, n = max ( V& ex V& su,0 ) (m 3 h ) (8) kde: V & ex objemový tok odváděného vzduchu z celé budovy (m 3 h ) V & su objemový tok přváděného vzduchu pro celou budovu (m 3 h ) U budov určených k obývání je přívodní objemový tok vzduchu pro celou budovu často vztažen k nule Počáteční množství V & mech, n se stanoví pro celou budovu Následně dstrbuce venkovního vzduchu pro každý prostor v budově se vypočte z propustnost příslušného prostoru podle rozložení propustnost Nejsoul hodnoty propustnost dostatečně přesné, je rozložení objemového toku vzduchu vypočteno jednoduše v proporcích k objemu jednotlvých prostor podle vztahu: V & mech, n, = V& mech, n V V (m 3 h ) (9) de V je objem prostoru () Tento vztah se může použít pro odpovídající určení přívodního objemového toku vzduchu každého prostoru, jel znám objemový tok vzduchu celé budovy 3 Prostory s přerušovaným vytápěním Prostory s přerušovaným vytápěním vyžadují přírůstek výkonu k dosažení požadované vntřní výpočtové teploty po přerušení (snížení) vytápění v dosahu daného času Přírůstek výkonu závsí na následujících aktorech: tepelná charakterstka část budovy doba dotápění snížení teploty během přerušení vytápění charakterstka regulačního systému Přírůstek výkonu nemusí být nutný v případě, že: kontrolní systém je schopen zrušt pokles teploty během nejchladnějších dnů tepelná ztráta (ztráta větráním) může být snížena během teplotního poklesu (tlumeného provozu) Přírůstek výkonu musí odpovídat požadavkům klenta Přírůstek výkonu se může stanovt podrobným způsobem jako dynamcký proces výpočtu V následujících případech, zjednodušená metoda výpočtu, uvedená dále, může stanovt přírůstek výkonu požadovaný pro topný zdroj a otopné plochy: pro budovy určené k obývání: doba snížení (noční útlum) je v průběhu 8 hodn konstrukce budovy není lehká pro ostatní budovy: doba snížení (noční útlum) je v průběhu 48 hodn (víkendová přestávka) doba užívání v průběhu pracovních dnů je větší než 8 hodn za den vntřní výpočtová teplota je v rozmezí od 20 C do 22 C Zjednodušená metoda pro stanovení přírůstku výkonu Přírůstek výkonu požadovaný pro vyrovnání účnku přerušovaného vytápění Φ RH, vytápěného prostoru () se stanoví podle vztahu: Φ RH, = A RH (W) (20) kde: A plocha podlahy vytápěného prostoru () (m 2 ) RH korekční součntel závsející na době ohřívání a zahrnující pokles vntřní teploty během přestávky ( ) Tento korekční součntel je dán národní přílohou k této normě Pokud tomu tak není, odpovídající hodnoty jsou uvedeny v příloze D6 4

2 Výpočet tepelné ztráty Výpočet tepelné ztráty může být stanoven pro vytápěný prostor v samostatně užívané část budovy a pro budovy jako celek a slouží pro návrh velkost otopné plochy, výměníku tepla, topného zdroje atd 2 Výpočet tepelné ztráty vytápěného prostoru Pro vytápěný prostor () se stanoví tepelná ztráta Φ HL, ze vztahu: Φ HL, = Φ T, + Φ V, + Φ RH, (W) (2) kde: Φ T, tepelná ztráta prostupem z vytápěného prostoru () (W) Φ V, tepelná ztráta z větrání vytápěného prostoru () (W) Φ RH, zvýšení výkonu požadované k vyrovnání účnku přerušovaného vytápění ve vytápěném prostoru () (W) 22 Návrh tepelné ztráty pro samostatně užívanou část budovy nebo pro budovu Př výpočtu ke stanovení tepelné ztráty samostatně užívané část budovy nebo budovy se nezahrnují tepelné ztráty prostupem a větráním mmo vytápěný plášť, tj tepelné ztráty mez jednotlvým byty Návrh tepelné ztráty samostatně užívané část budovy nebo budovy, tj Φ HL, se stanoví ze vztahu: Φ + Φ + Φ T, V, Φ = HL (W) (22) RH, kde: Φ T, suma tepelných ztrát prostupem všech vytápěných prostor včetně předaného tepla uvntř samostatně užívané budovy nebo budovy Φ V, tepelné ztráty všech vytápěných prostor včetně tepelné ztráty uvntř samostatně užívané část budovy nebo budovy Vztah (22) se dotýká celého objemového toku vzduchu Objemový tok vzduchu se stanoví podle vztahu: V & = max 0, V& n,, V& mn, Φ RH, bez větracího systému: ( ) s větracím systémem: V & 0, V& n, + ( ηv) su, V & + = Vmech, n, kde η v je účnnost rekuperačního systému př odvodu vzduchu V případě, že není rekuperační systém, se uvažuje η v = 0 Pro velkost topného zdroje se uvažuje s průměrným využtím 24 hodn Jel přívodní vzduch ohříván přídavným systémem, požaduje se, aby byla tepelná ztráta započítána součet přídavného výkonu ze všech vytápěných prostor, požadovaný k vyrovnání účnků přerušovaného vytápění (W) & (W) (W) 42