Z obsahu ísla EVROPSKÉ VÁNOCE

Z obsahu ísla str. 02 Nová telefonní ísla str. 04 Jestebí les str. 06 Vánoce v Evrop str. 09 Jubileum ZUŠ se blíží str. 10 Nové knihy v Mstské knihovn str. 11 Informace z kultury str. 14 etba na pokraování str. 16 Kalendá akcí v prosinci EVROPSKÉ VÁNOCE Díve než zaneme hovoit o evropských Vánocích (najdete uvnit tohoto ísla), musíme alespo letmo nahlédnout do dávné historie a pipomenout si, jaký je pvod jejich vzniku. Historikové uvádjí ti prameny vzniku Vánoc. Jedním jsou oslavy slunovratu, které v ím následovaly po Saturnáliích. Ty se staly více než pt století ped Kristem hlavními svátky. Slavily se 17. prosince. Po Saturnáliích se od konce tetího století ped Kristem zaal v ím kolem 25. prosince slavit pod eckým vlivem slunovrat, Slunce se zmnilo na Boha, který pináší svtla. Do té doby byl vtší kult Luny. Druhým pramenem je biblický píbh o nadpirozeném narození Krista jako Božího syna a jeho slavení. Pvodn osmdesátidenní cyklus Vánoc od 11. listopadu do 2. února byl naplnn hluboce zakoennými pohanskými projevy lidové víry a mýty, spojenými pedevším se slunovratem a pechodem starého roku do nového. Patily k nim magické kultovní obady i posvátná konání. Všechny vyjadovaly pání lidí po zajištní existence, po ochran a požehnání. Nejstarší kesané neslavili Vánoce, ale 6. ledna Zjevení Pán -Epifanie a Kristv kest. V Bibli není uveden ani rok, ani msíc Kristova narození, proto se datum nkolikrát mnilo. Uvádl se bezen, duben, kvten a 25. prosinec se zaal slavit jako neoficiální datum Kristova narození až ve tetím století, zatímco oficiáln až od roku 354. Tetím pramenem bylo období po reformaci ve stední a západní Evrop, kdy se v 17. století mnoho ze spolených vánoních oslav pesunulo z kostel do rodin a tam, v soukromí, byly postupn obohacovány nov vznikajícími tradicemi, z nichž nejvýznamnjší bylo urit strojení vánoního stromeku. Vánoce se slaví všude. Trochu jinak a po svém prožívají lidé as Adventu, dobu pípravy na píchod Ježíše, kdy pst má být prostedkem pokání a zahloubání se do sebe ped velkou událostí. Vánoní cyklus konil 6. nebo 12. ledna, ale i 2. února, po tyiceti dnech od Kristova narození. Pak už picházel as boulivých karneval a hned zaal tyicetidenní pst velikononí. A tak se vše opakuje v magickém kruhu každý rok. Nkde se staré tradice projevují více, nkde mén, ale vždy stojí za to si je pipomenout. Josef Rumler Usnesení z 30. zasedání Zastupitelstva Msta Úpice Usnesení z 29. zasedání Zastupitelstva Msta Úpice konaného dne 13. íjna 2005 najdete na internetových stránkách www.upice.cz, na Úední desce Mstského úadu, pípadn si ho mžete vyžádat u tajemníka MÚ Josefa Cabadaje. Na programu jednání byly mimo jiné tyto body: Zastupitelstvo msta schvaluje: 05/27/176 - postup rekonstrukce tribuny Sparty na ubytovnu s 30 lžky a navržený zpsob financování v roce 2006. 04/12/26 - postup v záležitosti integrovaného zpsobu nakládání s biologickými odpady v regionu Úpice, zpsob financování v roce 2006 a ruení za pedpokládanou pjku ze SFŽP v doporueném poadí ruení píštími píjmy, ruení termínovaným vkladem a v poslední ad ruení nemovitostmi, znní smlouvy

s firmou Ekora na vypracování projektu fermentace pro výbrové ízení na dodavatele a pro stavební povolení a povuje starostu podpisem smlouvy o dílo. 05/30/200- dokonení chodníku v parku ped internát v ul.dr.hejny v ástce 25 tis. K. Pijetí dotace od Královéhradeckého kraje na financování projektu Integrovaného systému nakládání s biologickými odpady v regionu Úpice ve výši 695.000.- K a povuje starostu msta podpisem píslušných smluv. Povení p. Karla Srny vedením píspvkové organizace Sportovní a turistické centrum Jestebích hor (STCJH) od 1. 11. 2005 a ukládá mu zabezpeit potebné legislativní náležitosti k plnému chodu této organizace podle platné zizovací listiny. Píspvek na zaazení propaganí stránky Msta Úpice na seznam mst a obcí v Krkonoších a Podkrkonoší Msíníku kultury z Hradce Králové ve výši 5.500,-K + DPH. Vydavatel zajistí výtisk 20.000 ks a distribuci do 50 infocenter v R. Píspvek Diakonii Krabice ve výši 1.000,- K na podporu sociálních služeb. Žádost OS Chalupní o finanní dotaci ve výši 30.000,- K na zakoupení objektu v Radi za úelem zízení Zemdlského muzea v Úpici. Povuje tajemníka MÚ zpracováním klauzule do darovací smlouvy pro nárok Úpice. Žádost skupiny obyvatel Úpice, vlastník domu.p. 199 v ul. Dr. Hejny o finanní dar ve výši 20.000,- K na opravu živelné pohromy požáru na hrazení odvozu odpadového materiálu nebo dovozu stavebního materiálu. Zastupitelstvo msta bere na vdomí: Organizaní uspoádání majetkového odboru od 1. 11. 2005 a povení p. M. Šrejberové vedením odboru. Zastupitelstvo msta ukládá: Všem vedoucím píspvkových organizací odstranit nedostatky zjištné kontrolním výborem pi provádní inventarizací, zejména pak provést ádné doložení zpsobu vypoádání nepotebného materiálu (likvidace prodejem nebo fyzická) a opatit podpisy odpovdných osob. 32. veejné zasedání ZM Úpice se uskutení ve tvrtek 15. prosince 2005 v Mstském sále od 15 hodin. Program jednání: 1) Zpráva o prbhu investiních akcí 2005 2) Plán innosti ZM na 1. pololetí 2006 3) Majetkové záležitosti 4) Rzné POLIKLINIKA ÚPICE spol. s r.o. telefonní seznam platný od 1.11.2005 Nová telefonní ísla

profese telefonní linka!" # $ % # (!!! &' ) *!+! +,#! & -. /( # ' 0(" # 12 3+ % 0(!4 3+5 % & 6(! +,#! &7 89!#!:; # $ % & 2<= # :% + 6>22#?@! (/ 7 A# (/ 6$5! AB= & -. /(" %# # / &'&&)7 / + &&&& A5#/$ 0: % % C "+ % % &!(! @/!!0$ 5 C:@! /!" D:5/5 &) A=+# >% E+#! C+/=+# + /#:@5 &' FE$=+# G+@5 && -. /(" %# # / &'&&)7 Holík, MUDr. ortopedie 776601077 Pání Zastupitelstva Msta Úpice obanm

Pomalu koní rok 2005 a s ním i nadchází bilancování našich plán. Mnoho vcí a zámr se nám podailo naplnit, nkteré však ekají na splnní v dalších letech. Z významných investic se naše msto mže radovat. Podailo se vystavt 41 byt chránného bydlení, 12 byt pro píjmov vymezené osoby, získali jsme do majetku areál v Národní ulici, kde se bude postupn realizovat zámr sociálního zázemí a služeb. Rovnž se postupn pipravují podmínky pro rozvoj turistiky a služeb. Smnou majetku jsme dosáhli vlastnictví bývalého internátu v ulici Dr. Hejny a zaala rekonstrukce tribuny stadionu na ubytovnu. Máme upraveno námstí a dokonují se úpravy parku. ásten jsme opravili komunikace, avšak nepodailo se nám výrazn zrekonstruovat veejné osvtlení a chodníky na hlavní trase v ulici Pod Mstem. Pipravena je vzájemná smna komunikací mezi Mstem Úpice a Královéhradeckým krajem a je hotova projektová dokumentace na stavbu nového mostu z Podbradovy ulice. Významné investice do školních kuchyní a jídelen, rekonstrukce vnitního osvtlení škol a splnní požadavk hygienických pedpis stálo naše msto velké prostedky. O to více nás mrzí postoj nkterých žák ke školnímu zaízení a zejména jeho devastace. Rovnž obecný vandalismus je tžko ešitelným jevem u nás i v ostatních mstech. Vytržená kvtinová výzdoba, poniené fasády a zneišování veejného prostranství zobrazuje nejen chování vandal, ale také nevšímavost a lhostejnost soused a tichých pozorovatel. Byli bychom rádi, aby za nás nkdo jiný všechno vyešil? Ale to nejde! Jen normy spoleenského chování, které delikventy odsoudí a vylení z naší spolenosti, k tomu mohou pomoci. Jestliže však vzorem chování budou reality show, pak se toho tžko dokáme. Všem obanm pejeme pkné vánoní svátky, hlavn rodinnou pohodu a úspchy v práci i obanském život v roce 2006. Zastupitelstvo Msta a zamstnance Mstského úadu v Úpici Ing. Peterka Za Jak vymalovat byt a souasn na dovolené být íká se, že je lepší vyhoet, než se sthovat! Nco pravdy na tom bude, ale já ješt pidávám, že vymalovat byt, to také není žádná legrace Nastala situace, kdy bylo nekompromisn rozhodnuto (mou ženou) letos budeme malovat! A to celý dvoupokojový byt i s veškerým píslušenstvím, to znamená kuchy, pedsí, koupelnu, záchod i spíž. Celou dobu, až do dne D jsme se moráln pipravovali kde a kdy zaneme, jak a kam budeme pesthovávat nábytek, kdo bude mýt okna, jak a kde vlastn budeme spát! Náhoda k nám však byla velice pívtivá a milá: dozvdli jsme se, že v Úpici existuje úklidová firma, která se skládá z manželské dvojice a dvou dcer, jako výpomoc. Navázali jsme tedy kontakt a dnes mžeme s radostí zírat, jak máme vymalováno i uklizeno. Pedstavte si: v sobotu dopoledne jsme odjeli na trnáctidenní dovolenou a když jsme se vrátili, s úžasem jsme zjistili, že je celý být vzhledn vymalován, vše uklizeno, koberce vyprány, okna umytá, prost všude vzorný poádek! Náš úžas nebral konce a jen jsme obdivovali manžela Štefana a Evu Olejníkovy se svými dcerami, kteí se o tento doslova zázrak piinili. V byt všechny stny obnovil a zkrášlil pan Jií Krtil, pak pedal klíe tm tyem párm rukou a my jsme pijeli do krásného, istého, uklizeného bytu. To si nedovedete pedstavit, jaká je to obrovská pomoc, nota bene pro starší lidi, kteí se už bohužel nemohou adit mezi ty nejzdravjší.

Nedláme Vám reklamu, Olejníkovi, ale upímn dkujeme za perfektn provedenou práci, poctivý pístup ke všemu, co s malováním bytu souvisí, za preciznost jednání a vykonání všeho, co jsme si u Vás zadali a objednali. manželé Ladislava a Petr Vyvijalovi, Úpice Narozené dti 6. 9. 2005 - Ivan Tuchya 10. 9. 2005 - Sabina Schwertnerová 11. 9. 2005 - Michal Hanuš 18. 9. 2005 - Jakub erný 21. 9. 2005 - Natálie Košková 27. 9. 2005 - Anna Jiroušková Trvalá vzpomínka Jana Srnová, matrikáka Dne 27. 10. 2005 zemel nestor Mstské hudby pan Karel Roubík. Narodil se 11. 12. 1916 ve Studnicích u Náchoda. Po dokonení vzdlání odešel za prací v roce 1936 do Úpice. Jeho koníkem byla hudba, které se vnoval již od mládí. Hrál v nkolika orchestrech. V roce 1937 se stal lenem Mstské hudby. Vypomáhal i v Hornickém dechovém orchestru ve V. Svatoovicích. Svoji innost ukonil ze zdravotních dvod v devadesátých letech. Stále se však o innost hudby zajímal a navštvoval její koncerty. Kájo, stále zstaneš v našich vzpomínkách! Foto a text: K. Ková S lítostí oznamujeme, že jsme se 3. listopadu 2005 naposledy rozlouili s naším kamarádem Karlem Roubíkem, který nedožil svých 89 let, ale plných 63 let aktivn v Úpici hrál, psal kroniku a ješt vloni sledoval náš Vánoní koncert. hudebníci MHÚ PODKOVÁNÍ S posledním letošním vydáním ÚN koní svoji innost redakní rada ve složení: Vra Lelková, Mgr. Ludvík Mühlstein, Jaroslav Slezák a Pavel Švorík. Chtl bych všem podkovat za as, který vnovali píprav každého ísla. Zárove patí mj dík i všem dopisovatelm. Josef Rumler PODKOVÁNÍ Chceme podkovat Zastupitelm Msta Úpice za schválení výstavby pozemní komunikace v ulici Riegrova a zárove firm Repare Trutnov za rychlou rekonstrukci této komunikace. zubní laborato Hana Bernardová PODKOVÁNÍ Vážená paní editelko, dkuji za lánek uveejnný v ÚN se vzpomínkou na mého manžela. Byl by hrdý na Vás i Vaše spolupracovníky za rozšiování vdeckých výzkum.

Hvzdárna to byl smysl jeho života. Díky Drahomíra Mlejnková Stípky z policejní práce Tém denn si mžete v novinách peíst zprávy o krádežích ze sklep a garáží. Náš dm v Nerudov ulici tato nepíjemná záležitost postihla také. Chtli bychom touto cestou podkovat úpickým policistm, panu Provazníkovi a panu Matnovi, kteí ve velice krátkém ase vypátrali delikventy. Dokonce se nám vrátily i všechny odcizené vci. Urit ne každý okradený má takové štstí, vtšinou se již se svými vcmi neshledají. Proto ješt jednou díky. Bytové družstvo Úpice-Rtyka UZÁVRKA PÍŠTÍHO ÍSLA Prosím vnujte pozornost termínu uzávrky lednového ísla ÚN. Vzhledem k blížícím se Svátkm je teba odevzdat své píspvky v elektronické podob (na adresu Mstského úadu paní Ve Lelkové nebo do Muzea paní Marcele Strachotové) do 6. prosince 2005. ÚN JESTEBÍ LES Aktivitu jednotlivc a skupin lidí, kterým není lhostejný stav pírody na Zemi a kteí chtjí podle svých sil napomoci prospšné vci, podpoili také: B4U Production výtžek z dobrovolného vstupného na akci Bujará Úpice 1600,- K eský svaz chovatel Úpice IV.oblastní výstava regionu Jestebí hory 516,- K Vinárna u Zifáka Úpice prodej Slovácké boroviky 105,- K 15. 10. 2005 HAFA (Havlovická fotbalová asociace) oslava 25. výroí založení 1208,- K 22. 10. 2005 Spolkové slavnosti výtžek z tomboly 7088,- K Základní škola Bratí apk Úpice 500,- K Zalesování je naplánováno na píští jaro, proto máme na získávání finanních prostedk stále ješt relativn dost asu. Zatím se podailo nashromáždit dohromady 15 421,- K. To pedstavuje zasazení a ošetení 740 stromk na ploše 2467 m 2 Jestebí les je malým lesíkem na ploše pibližn 50 x 49 m. Hektar Jestebího lesa jeden tvereek je plocha 10 x 10 m. Zelen je vyznaeno území, které již mžeme osázet.

Další akcí, která podpoila Jestebí les, byla 16. 11. 2005 pednáška s promítáním diapozitiv Mgr. Tomáše Karla o nejnavštvovanjších národních parcích USA, v divadle A. Jiráska v Úpici. Poadateli jsou Klub pátel bratí apk a Msta Úpice a TJ Sokol Úpice. Finanní pínos pro Jestebí les jsme do uzávrky Úpických novin neznali. Pokud i Vy budete chtít pispt jakoukoliv ástkou, pomocí, nebo nápadem, jak v Tatrách vysázet Jestebí les co nejrozlehlejší, ozvte se! Všem, kteí již pispli, dkujeme. Kontaktními osobami jsou: Petr Vrána, telefon 499 882 208, vranovi@vranovi.cz Mgr. Tomáš Karel, telefon 603 277 267, tomaskar@volny.cz Mgr. Eva Hylmarová, telefon 499 886 341, obec@malesvatonovice.cz Petr Vrána www.batnovice.cz - oficiální stránky obce Batovice www.chvalec.cz oficiální stránky obce Chvale www.jivka.cz oficiální stránky obce Jívka www.libnatov.cz oficiální stránky obce Libatov www.radvanice.cz oficiální stránky obce Radvanice www.upice.cz oficiální stránky msta Úpice www.rtyne.cz oficiální stránky msta Rtyn v Podkrkonoší www.volny.cz/ou.suchovrsice oficiální stránky obce Suchovršice

www.volny.cz/svatonovice/urad -oficiální stránky obce Velké Svatoovice www.malesvatonovice.unas.cz oficiální stránky obce Malé Svatoovice www.jestrebihory.net oficiální stránky Svazku obcí Jestebí hory JESTEBÍ LES SE ROZROSTL Na Spolkových slavnostech, kterých se v havlovickém Kulturním dom zúastnily neziskové organizace z dvanácti obcí regionu Jestebí hory, byly vyhlášeny granty pro rok 2006. Organizátoi akce z obanského sdružení Ruka podali pítomným pomocnou ruku a nabídli jim sérii školení, na kterých se dozvdí, jak vyplovat žádost o podporu svých projekt. Šéf Svazku obcí Jestebí hory Dr. Vladimír Diblík pipomnl nejbližší cíle a úkoly regionu. Vrcholem dalšího stetnutí podjestebských neziskovek však byla spolková veselice, kterou zahájilo psobivé vystoupení rtyské Tanení školiky Bonifác. Ve spolkových soutžích dominovali Libatovští. Tamjší ženy i muži nenašli soupee v petahování lanem. V duelu starost s organizátory dokázali nejvyšší pedstavitelé obcí, že táhnou za jeden provaz. Jednoznan vyhráli. Nejlepšími taneníky s jablkem mezi ely byli manželé Honzerovi zastupující TJ Sokol Havlovice. Ke každé zábav patí i tombola. Ta se skládala výhradn z dar spolk. Její výtžek byl pln vnován na konto projektu Jestebí les. A vybralo se neuvitelných 7.288,- K. Ve Vysokých Tatrách, kde bude píští rok vysázen tzv. Jestebí les, se tak mohou jen po Spolkových slavnostech tšit na 316 nových strom. Petr Kalousek

Budou Brendy v Úpici? msto Kdo peliv te stránky tchto novin, urit si pamatuje informaci o tom, že naše

pebírá do vlastnictví bývalý internát Transporty u parku vzniklého z Kynclova zahradnictví. Je to dm.p. 133 v úl. Dr. Hejny. Byl jsem poven založením a pozdjším ízením píspvkové organizace s názvem Sportovní a turistické centrum Jestebích hor. Tato organizace by mla vzniknout k 1. 1. 2006 a krom správy tohoto domu bude ješt zajišovat provoz autokempu na Podrai a nov budované turistické ubytovny vznikající rekonstrukcí byt v tribun na fotbalovém stadiónu Sparty. Hlavním cílem je pilákání turist do Úpice základní nabídkou dostatku ubytovacích kapacit v rzných kategoriích a ve spolupráci se spoleenskými organizacemi a podnikateli poskytnutím širokého spektra služeb umožujících jejich spokojené využití asu stráveného v Úpici a okolí tak, aby se pokud možno rádi vraceli k naší návštv. Doufám, že mi prominete, že zcela neskromn budu psát o vlastní osob a svých nynjších pocitech. Pedpokládám, že m znáte z pedešlého psobení ve funkci vedoucího majetkového odboru na MÚ a i jako obana, který žije v Úpici pes 28 let. Chtl bych Vám vyjádit své naprosté pesvdení, že bez Vás a Vaší spolupráce, vážení spoluobané, toto zaízení nebude dobe fungovat, i kdybych se na drobné nudliky" rozkrájel. Proto bych Vás rád pozval, bez ohledu na to, zda se osobn známe, do svého nového psobišt na návštvu jednak k prohlídce interiéru domu zmiovaném v záhlaví lánku, k drobnému pohoštní a pípadnému vyjádení názor a doporuení k naší další innosti a nebo nabídek na spolupráci. Zmínnou vilu, jakou ve své dob mlo jen málo Pražák, nechal postavit továrník pan Oberländer, úpický podnikatel vlastnící pilehlou textilní továrnu. Naštstí dobová atmosféra interiéru domu byla zachována a to je výzva k citlivému využití interiéru k prezentaci tradic a života v našem mst. Když jsem pemýšlel o výzdob interiéru domu, pi každém nápadu m uzemnila pedstava, kolik to asi bude stát. Já se omlouvám, ale na chvíli jsem zapomnl na Vás, kteí dobrovoln a s radostí pracujete individuáln nebo zalenní v organizacích na tvorb hodnot, které dnes teba nejsou zcela docenny, ale z hlediska zachování historických památek, udržení tradic a ušlechtilého rozvoje kulturního, sportovního a spoleenského života ve mst mají nevyíslitelnou hodnotu. Spolupráce s Vámi, je ta nejlepší cesta pro nás, jakou bychom mohli nastoupit a vím, že hlavní je získat a další inností neztratit Vaší dvru. V objektu je umístno Informaní centrum, pro které jsou pipravovány lepší podmínky, tak aby mohlo dstojn prezentovat nabídku celého

miniregionu Jestebích hor. Objekt bude fungovat jako penzion zhruba se 40 až 45 lžky s možností pohoštní. Konkrétní pedstavy o všech možných aktivitách umístných v této budov a jejich rozsahu se teprve tvoí a budou pedevším závislé na pedpokládaném zájmu, jaký o n bude. Je zde dostatek místa k nabídce stálé prezentace práce v interiéru domu jak na pokojích, tak ve vestibulu domu a to formou nástnnou i panelovou. Pedpokládá se možnost nabídky schzové místností i místnosti k poádání krátkodobých výstav. Jestli bude vyhovno pipravované žádosti zastupitelstva msta o dotaci z fond EU, mla by do dvou rok být zahájena celková rekonstrukce tohoto domu. Píští rok se pedpokládá, že dojde k vypracování stavebního projektu. Mým osobním krédem je dsledné zachování historické hodnoty budovy a její zalenní do celkového urbanistického rámce s pilehlým altánem a parkem. Na závr se pokusím vysvtlit, jak je to s tmi Brendami" v Úpici. S tajemníkem MÚ jsme se zamysleli, jaký nejlepší by byl název tohoto penzionu a on navrhl tento název. Mn se velmi líbí a zajímá m i Váš názor - nebo znáte lepší? as letí a za chvíli nastane adventní as. Všem slušným obanm peji hodn zdraví, klid a spokojenost v duši, píjemný pocit ze spoleenského dní, abyste mohli prožít klidné a šastné Vánoce a oslavit vstup do nového roku s optimismem v oekávání dalších Vašich dobrých výsledk pracovního úplatném a utužení lásky a pohody ve Vaší rodin. Karel Srna Úpické námstí a jeho promny O promnách vzhledu námstí již bylo sepsáno zajisté mnoho. Poslední zmna vzhledu, (vykácení perostlých ke) sice nkterými lidmi zpochybovaná, mu bezesporu také prospla. Toto zamyšlení však nemá za úel zabývat se touto zmnou. Mlo by jít o jiný pohled. adu let, totiž hyzdila námstí budova, které se ve vtšin mst v pohostinství právem pezdívá nebo mlo pezdívat No.1. Hotel na námstí. Místo, kam lze ve vtšin mst bez obav zajít s pipadnou soukromou i obchodní návštvou na obd, veei i pouhé posezení. Místo, kde se bez problém ubytuje a mže i stravovat teba autobusový zájezd. Zkrátka místo, které mstu v žádném pípad nedlá ostudu, naopak msto a jeho kulturu reprezentuje. Tak tomu bezesporu v minulosti nebylo. Naopak, úpické námstí reprezentovali pouze opilci, posedávající ped sousední prodejnou Tabáku.. Lidé ve stedním a pokroilejším vku jist rádi vzpomenou na dobu, kdy se za Slávy Vincence na Dlouhých záhonech konaly pravidelné tanení veery. Dnes totiž tato generace nemá možnost si v Úpici ve slušném prostedí posedt a zvlášt pak si zatancovat. Tato doba je snad bohudík pry. Hotel Beránek zavádí opt tuto tradici, o kterou msto v poslední dob pišlo. Ve slušném prostedí, za píjemné hudby, s píjemnou obsluhou a to každou sobotu. V nov oteveném hotelu je ješt zajisté poteba zlepšit spoustu vcí, o nkterých bžný návštvník zajisté ani nemá tušení, nkteré však každý návštvník vidí a v 21.století již bývají i u nás vtšinou v poádku. Jsou následkem pedchozího letitého zanedbávání a budou se muset za nákladných oprav dát do poádku. Ale práv proto je poteba, aby hotel žil a bylo

možno opt vybudovat dostatenou ubytovací kapacitu, slušnou kuchy atd, zkrátka aby si hotel na sebe vydlal. Další místem, kde vznikla možnost píjemného posezení je Vinotéka. Pamtníci znají dm. 35 spíše jako Weberovu cukrárnu. Pozdji tam bylo nkolik dalších provozovatel a nyní je tam prodejna pro chovatele a všeho potebného pro zahrádkáe. V levé ásti umístil pan Pekárek Vinotéku s posezením. Výbr vín od rzných dodavatel, dárkové balení, které spluje atributy hodnotného a pkného dárku, sudová vína ve velmi slušné kvalit, oberstvení, zmrzlina a dortíky v solidních cenách, spojené s píjemným vystupováním obsluhujících, vytvoily na pomrn malém prostoru pohodové místeko. Výhledu na námstí již nebrání kee, takže návštvník vidí i dobe ven. Nekuácké prostedí umožuje návštvu širokému spektru lidí. Vinotéka na tomto míst rozhodn pispla k oživení námstí. Stejn tak cukrárna U Johanes má zásluhu na zpíjemnní pobytu na námstí, kvalitní sortiment láká zákazníky k posezení a až zde budou instalovány pedzahrádky, jako v jiných mstech nemáme obavy z nevyužití. Není tedy teba návštva Beránku nebo Vinotéky jednou z možností, jak námstí oživit? Ing. Karel Roubík a Josef Cabadaj Astronomické informace prosinec 2005 Slunce vstupuje 21. prosince v 19 hod. 34 min. do znamení Kozoroha. Nastává zimní slunovrat, zaíná astronomická zima. Msíc je 1. a 31. 12. v novu, 8. 12. v první tvrti, 15. 12. v úplku, 23. 12. v poslední tvrti. Pízemí nastává 5. 12., odzemí 21. 12. Dne 4. prosince se Msíc promítá nedaleko Venuše, 12. prosince je v konjunkci s planetou Mars; nastává zákryt obou tles, z našeho území však úkaz není pozorovatelný. Dne 13. prosince prochází Msíc v blízkosti hvzdokupy Plejády v souhvzdí Býka, 19. prosince ráno poblíž planety Saturn a hvzdokupy Jesliky v souhvzdí Raka. Konjunkce Jupiteru s Msícem pipadá na 27. prosinec. Planety pozorovatelné okem: Merkur je viditelný na ranní obloze nízko nad jihovýchodem. Nedaleko od nho, v souhvzdí Vah, záí výrazný Jupiter. Veer za soumraku svítí nad jihozápadem velmi jasná Venuše, nejvyšší jasnosti dosáhne 9. 12. Saturn vychází veer, nejlépe je viditelný po plnoci; v dalekohledu se zvtšením alespo dvacetinásobným spatíme zetelné protažení jeho kotouku Saturnv prstenec. Naervenalý Mars prochází souhvzdím Berana, je viditelný v prbhu celé noci s výjimkou ranních hodin. Zajímavé úkazy: 14. prosince ráno nastává maximum meteorického roje Geminid, pozorování však bude rušit Msíc. Hvzdárna v Úpici je v prosinci pro veejnost otevena ve stedu a v pátek od 18 do 20 hodin, program spojený s výkladem, velkoplošnou videoprojekcí a pozorováním noní oblohy zaíná v 18 hodin. Víkendová pozorování Slunce a prohlídky hvzdárny probíhají v sobotu (10 12 h) a v nedli (13 15 h). Pozorování objekt na obloze je možné uskutenit jen za jasného poasí. Bližší informace o akcích hvzdárny najdete na nástnce, plakátech a také na internetových stránkách Hvzdárny v Úpici (www.obsupice.cz). Jií Kordulák Hvzdárna v Úpici a statistika

innost všech hvzdáren a planetárií v R (letos jich bylo celkem 56) je každoron monitorována Informaním a poradenským stediskem pro místní kulturu (IPOS). Z pehledu, který IPOS vypracoval, vyplývá, že tchto 56 hvzdáren navštívilo v r. 2004 celkem 542 451 návštvník, hvzdárny uspoádaly celkem jednorázových 13 056 akcí, 296 cyklických akcí, pracovalo na nich celkem 101 kroužk s 1261 leny. Hvzdárna v Úpici se nap. v potu návštvník se adí mezi tmito 56 hvzdárnami na 10. místo, v potu uspoádání jednorázových vzdlávacích a osvtových akcí na 9. místo, v potu návštvník tchto akcí opt na 10. místo. V potu dlouhodobých vzdlávacích a osvtových akcí je už ale na 4. míst. a zcela bezkonkurenn vede v potu zájmových kroužk a sekcí (kam patí i Klub mladých astronom, pracující pi hvzdárn) a v potu len tchto kroužk a sekcí. Je pravda, že Hvzdárna v Úpici vzhledem ke své lokalit v pomrn malém mst, se nikdy nebude moci vyrovnat vtším mstm v potu návštvník. I z tohoto pehledu ale vyplývá, že hlavní pozornost je vnována pedevším práci s mládeží. Eva Marková EVROPSKÉ VÁNOCE Podívejme se, jak slaví Vánoce v nkterých (vybraných) evropských státech. ANGLICKÉ Vánoce se slavily ve stedovku tak jako v jiných zemích. Nejen zbožnými oslavami v kostelech, ale i velkým hodováním, veselicemi, tancem a pitím. Oslavy trvaly dvanáct dn - od 25. prosince do 6. ledna. Jejich stedem bývaly Christmas Block (Vánoní poleno) a na velké míse podávaná kaní hlava. Základem dnešního, od Vánoc neodmyslitelného pudinku, byla tenkrát píprava husté polévky s kousky skopového masa, ovocem a sušenými švestkami. Svj dnešní tvar získal vánoní pudink už v 18. století, zatímco vánoní poleno nahradil o sto let pozdji vánoní stromeek. Pedvánoní pípravy trvají v Anglii skoro dva msíce. Zaátkem listopadu se již v úadech, obchodních centrech, na ulicích i v domácnostech objevuje první vánoní výzdoba a zaíná se s nákupem dárk a vánoních pohlednic. První vánoní pohlednice byla odeslána z Londýna v roce 1843. Tak jako vánoní stromeek pochází z Nmecka, další symbol Vánoc - jmelí a zvyk líbat se pod ním - pišel z Anglie. Kesanská symbolika vidla ve jmelí "Svaté devo kíže" a Kristovu ob pro lidstvo. Jmelí, zavšené o vánocích v místnosti pod lampu i lustr, dovoluje podle starého anglického zvyku, aby se pod nim lidé škádlili a líbali. Z Anglie se polibek pod jmelím rozlétl do celého svta. Stromeky se zdobí alespo dva týdny ped svátky. K pedvánonímu asu ve školách patí nacviování her o Kristov narozeni a zpívání koled. Potom se konají pedstavení, na která dti s láskou zvou své rodie i prarodie. Protože Vánoce jsou pro vtšinu Brit nejdležitjšími svátky roku, každý se chce dostat dom už v pedveer 24. prosince, nazývaný v anglicky mluvících zemích Christmas Eve. Snad všechny malé dti zavšují punochy nebo dlouhé podkolenky ke krbu nebo na postel, zatímco dosplí balí své dárky a chodí je ukládat pod stromeek. Vánoní otec prý pijíždí ze severu na saních tažených jelínky, ve špiaté ervené epici a kabát s bílou kožešinou. V noci se prý spouští komínem a plní punochy drobnými dárky, knížkami, sladkostmi, ovocem a vtší dárky se dávají pod stromeek. Stromeek poprvé obdivovali na Britském královském dvoe v roce 1840, když jej nechal pivézt a ozdobit manžel královny Viktorie, nmecký princ Albert. K atmosfée anglických Vánoc patí hudba i koledy a vánoní písn, mezi nimiž nechybí ta o dobrém eském králi Václavovi "Good King Venceslaus", známá a zpívaná od poloviny 19. století. Vznikla na podklad staré legendy o sv. Václavu, kterou s sebou do Anglie pivezla princezna Anna, dcera císae Karla IV., provdaná za anglického krále Richarda III. Na vánoní den 25. prosince se chodí ráno na mši, potom dti rozbalí dárky. Svátení obd zaíná mezi 14-17 hodinou. Po pípitku nastupuje na místo nkdejší kaní hlavy krocan nebo husa. Po obd se dvojice dtí petahují o dlouhé taskavé bonbóny tak dlouho, až se ozve rána a z bonbónu vypadne njaká legrace nebo hraka. Málokdo z Anglian si nechá ujít odpolední televizní poselství královny. Dalším svátkem je 26. prosinec, který je pedevším dnem odpoinku, kdy lidé hrají karty nebo šachy.

Je samozejmé, že anglické zvyky se neomezuji na britské ostrovy, ale slaví se všude tam, kde žijí njaké anglické rodiny. Ve FRANCII se Vánoce nazývají Noel, což je titul velmi krásné koledy. Výraz je odvozen od latinského slova Natalis (Svátek narození), tedy od hlavního dne Vánoc, které mají v jednotlivých regionech své odlišnosti. Nkde se nazývají Svátky krásné hvzdy. Dárky pvodn pinášel 6. prosince Saint Nicolas (Svatý Mikuláš) v doprovodu ertovského, metlou švihajícího Pere Fouettarda v minulém století tu ješt nadlovali dárky i sv. Martin a svatá Kateina, Mikuláše pozdji nahradil velmi podobný Pere Noel, který pichází nadlovat v noci z 24. na 25. prosince do bot, postavených ke krbu nebo pod stromeek. Po nkolik staletí bylo symbolem Vánoc ve Francii požehnané vánoní poleno, stejn jako v Anglii, francouzské ásti Švýcarska a na Balkán, které je tak veliké a mohutné, aby vydrželo hoet co nejdéle. Mnoho Francouz staví ke stromeku betlém. Postaviky jsou malované, obleené do skutených šat, pevážn lidových kroj z minulého století, Jezulátko se ukládá do jesliek až na Štdrý veer a Ti králové, kteí jsou zatím umístni stranou, se potom až do 5. ledna den co den posunují o kousíek blíž k Ježíškovi. Vánoce jsou dnes pro Francouze nejen dobou rozjímání a návštv koncert vánoní hudby, ale také dobou zábavy a veselosti, kdy znjí nejen koledy, ale i veselé písn, zpívané na ulicích za doprovodu harmoniky, až nkdy pipomínají spíš Silvestra. Na poátku listopadu zaínají vyzdobené francouzské bulváry a ulice pipomínat, že se blíží Vánoce. Pestože je ve Francii 24. prosinec pracovním dnem a poslední obchody zavírají v deset hodin veer, je docela pochopitelné, že jsou mnohé rodiny zvyklé jít do restaurace nebo navštívit kabarety i varieté, kde slavnostní veee je souástí programu. Pozdji zaíná pro ty, kteí se vracejí z plnoní mše, druhá ást noci s pozdní veeí, která mívá i dvanáct chod a zahajuje se pedkrmem z ústic, pokapaných citronem nebo paštikami, z nichž nejznamenitjší je husí. Jako stžejní bod bývá krocan, plnný kaštanovou nádivkou nebo servírovaný s rýží a kaštany, potom zeleninové saláty, bílé klobásy, husy, bažanti, kachny na pomeraních, šunka, salát z kuecího masa, humr, kaviár a nesetné další speciality francouzské kuchyn. Ke každému chodu je samozejmostí jiné víno. Dti musejí na rozbalování dárk ekat do rána 25. prosince. Po veei dostávají njaké krásné drobnosti. Svatý Štpán se ve Francii neslaví. Zatímco u nás je pedvánoní doba zamená na píchod Ježíška, v ITÁLII je tou dobou Babbo Natale (Narození dátka). Když si Italové pejí Buon Natale, myslí tím nejen svátek 25. prosince, ale celý vánoní as, který zaíná osm dní ped ním a koní po dvanácti vánoních nocích 6. ledna. Zaíná tedy ve stejné dob, jako ped dvma a pl tisíci lety zaínaly ve starém ím 17. prosince Saturnálie, a navazuje tak na svátky pedkesanské antické doby, kdy se rovnž slavilo a hodovalo. Saturnas, bh ochraující pole a stáda, žil na Olympu, odkud musel podle bájí uprchnout ped svým otcem, bohem Jupiterem. Saturnas se usadil na kapitolském pahorku v kraji zvaném Latium, kde nauil nevzdlaný a koovný lid usedlému životu. Dal jim ády a zákony, lidé zaali žít v klidu a míru. Saturnálie byly slavností na poctu boha Saturna. Obchody byly v této dob zavené, páni museli sloužit otrokm sedm dní a jíst s nimi u spoleného stolu. V domech, ozdobených zelenými vtvemi, vládlo všeobecné veselí a lidé si dávali dárky. Dnešní Vánoce v Itálii jsou charakteristické vyzdobenými obchodními centry, doslova peplnnými vánoním zbožím. Podle katolického církevního rituálu v hluboce vících rodinách drží 24 hodin ped Svatým veerem pst. Svatý as zahajuje se západem slunce výstel z kanónu z hradu Sant Angelo v ím. Veer se koná mše v bazilice Santa Mana Maggiore. Na Štdrý veer se podávají hlavn moské ryby v mnoha úpravách, potom následuji sladkosti, ovoce, oechy a víno. Nad vším ale vítzí panettone (mouník s rozinkami), z nhož, máme-li vit statistikám, se každoron ukrojí šedesát milion silných ez. Vánoní stromeek pišel na Apeninský poloostrov pibližn ped pl stoletím. Když je po veei, dárky jsou rozdané, sesednou se všichni lenové rodiny hrát karty, nebo s dtmi tombolu. Od 25. prosince je jídelníek obohacen o maso, speciální italskou tlaenku a bramborový salát s krevetami. Na Silvestra na sebe mnohé italské ženy a dívky oblékají nco v ervené barv - barva symbolizuje lásku a štstí pro budoucí rok. Boulivými oslavami konce roku s petardami, dlbuchy a ohostrojem je mezi italskými msty povstná Neapol. Pak už se rychle blíží 6. leden, svátek Tí Král. Italským dtem pináší dárky arodjnice Befana, která bloudí svtem a hledá Ježíška. Proto navštvuje rodiny s dtmi, nosí jim dárky, a doufá, že mezi nimi najde Jezulátko. NMECKO dalo svtu vánoní stromeek. Jsou doklady o tom, že roku 1521 se v Alsasku porážely vánoní jedle a v roce 1561 lesní úad v mst Ammerschweiru dovoloval každému uíznout vánoní stromeek. Ty se seíznuté všely v místnosti od stropu špikou dol. V této dob byla zelená

vtev, spolu s novým ošacením a zpvem písní dle povry, dobrým pedpokladem pro to, aby se lovk dožil píštích Vánoc. Když ekneme nmecké Vánoce, napadne vás hned nkolik pojm, které s nimi nerozlun souvisejí: Weihnachtsmann pipomínající Mikuláše, tradiní vánoní trh, adventní vnec a kalendá, svícen nebo sladká vánoní štola s marcipánem a ozdobený vánoní stromeek, který se z Nmecka rozšíil do celého svta. Z Alsaska se zaal šíit do nmeckých šlechtických kruh a v 19. století se v novém poslání vrátil do kostel. Zatímco v 17. století pevládly na stromcích ozdoby, vystihované z papíru, pozdji z vaty, výroba sklenných, nejoblíbenjších ozdob je poprvé doložena v roce 1848. Po 30. listopadu, svátku sv. Ondeje, kterým konil starý církevní rok a který byl i v Nmecku hlavním vštebným dnem, zaínal advent, tytýdenní as ped Štdrým veerem. Dva dny po svátku sv. Barbory, kdy si dívky dávaly do vody tešovou vtviku, tu již byl 5. prosinec veer a picházel Sankt Nicolaus. Jeho kult se rozšíil mezi 13. a 15. stoletím i v Nmecku. Mikuláše doprovázeli bu andlé, nebo prvody divokých maskovaných postav, všichni tak trochu brati našeho erta. Tináctého prosince se slavil den svaté Lucie a zárove v jižním Nmecku píchod paní Perchty, zatímco ve stedním to byla paní Holle. Podle starých mýt patily k temným, démonickým postavám, které v nejtemnjších drsných nocích táhly pi divokých honikách povtím. Dalším pedvánoním dnem nmeckého adventu byl 21. prosince svátek svatého Tomáše, který byl zárove i prvním dnem slunovratu. Lidé vili, že se v tento den kolo slunce zastaví a roztoí se až po dvanácti nocích. Proto musela zstat v klidu i všechna kola v hospodáství i v dom, vetn kolovrátku. Dvacátý první prosinec byl první z Rauchnachte, drsných nocí, kdy se místnosti, domy i stáje vykuovaly kadidlem proti temným silám. Pvodním nmeckým zvykem jsou také adventní kalendáe s obrázky a sladkostmi za zavenými dvíky políek jednotlivých dn, které mly pomáhat dtem pekonávat ekání na Štdrý veer. V Nmecku se v prosinci v každém vtším mst konají tradiní vánoní trhy s nezamnitelnou atmosférou, s kulisou koled a vnmi pražených mandlí, jablek v okolád, ale i opékaných klobás a svaeného vína. Ale to hlavní, za ím sem velcí i malí chodí jsou pulty peplnné vánoními drobnostmi, všech možných jesliek, andl, svíek, svícn, louskák, zkrátka všeho, co k vánoním asm patí. V celém Nmecku se už od 18. století dodnes pee lehké peivo pod rozdílnými názvy jako vajené cukroví, marcipán chudých nebo Springerle. Marcipán, dnes nejoblíbenjší nmecká specialita, známá už od 15. století, se pipravuje ze smsi cukru, sladkých i hokých mandlí a aromatických písad. Pipomeneme si ješt 24. prosinec. Ježíšek, jako nositel dárk v pedveer Kristova narození, se v Nmecku zaal prosazovat až v 16. století, kdy nadloval pvodn o plnoci, od 17. století už v podveer po klekání. V nkterých regionech ml odlišné jméno a i pedstavy o nm se mírn lišily. Je toho ješt mnoho, co patí k nmeckým vánoním zvykm. Na adu by mli pijít jesliky, vánoní pohledy, potom jídelníek v ele s tradiní vánoní husou a erveným zelím. Bohužel, je toho ješt mnoho a my si chceme pipomenout Vánoce i v dalších evropských zemích. Nejslavnjší vánoní píse pochází z RAKOUSKA. Všechno zaalo na Štdrý den ráno roku 1818 v malé osad u Obemdorfu v salzburském kraji. Na okno místního uitele zaukal místní fará Josef Mohr a celý zoufalý oznamoval, že se porouchaly varhany a bez hudby, jaká by to byla plnoní. Zárove vytáhl z kapsy básniku a uitel napsal melodii. Po dlouhém zkoušení a pilování pozvali dti a pi plnoní mši pedvedli farníkm své dílo slavnou vánoní píse Tichá noc, svatá noc. V balkánských státech BULHARSKU A RUMUNSKU, SLOVINSKU, SRBSKU i CHORVATSKU, kde pevládá pravoslavné náboženství, mají vánoní oslavy mnoho spoleného, i když se zvyky v jednotlivých oblastech liší. Z pedvánoního období je dležitý srbský svátek 13. listopadu, kdy se veer konají velké táborové ohn a opékají se selata a berani. tvrtého prosince, na svatou Barboru, je v celé jihovýchodní Evrop zvykem nasypat obilí na talí, udržovat je ve vlhku a erstv zeleným osením potom ozdobit vánoní stl. Pro pravoslavné vící je vrcholem pedvánoní doby 6. prosinec, svátek svatého Nikolaje. Nikolaj (Mikuláš) je patronem a ochráncem námoník a jeho svátek je spojen s prvody a slavnostmi v pístavech i na lodích na moi. Hlavním jídlem tohoto dne bývá rzn upravená ryba. Oblíbený je kapr nebo pstruh, plnný nádivkou z cibule, oech a rozinek. Nkteré balkánské zem slaví Vánoce ješt podle starého juliánského kalendáe, jiné, jako Rumunsko a Bulharsko, kde se církev v roce 1968 pizpsobila církvi ímské, slaví Kristovo narození už také v pedveer 25. prosince našeho kalendáe. Dležitým obadem bylo peení chleba a zpívání hoícímu polenu. Když poleno zaalo hoet, peetl nejstarší len rodiny motlitbu, a potom zaal s lámáním chleba. První kousek vždy vnoval Pann Marii, ochránkyni domu, a pak postupn od nejstaršího po nejmladšího lena každému kousek ulomil. Dnešní pokrmy se od dívjších neliší, takže

veee v pedveer Vánoc je postní, nejí se žádné maso. Nejprve se jí esnek a každý si jím pote vnitní plochu ruky k zahnání všeho zlého. Po veei, která má mít lichý poet jídel, pijdou na adu dárky, spíše drobnosti jako hraky, cukroví a ženám to, co mají rády, teba kvtiny a parfémy. Stromeek je zde pomrn mladý zvyk, pedstavuje zde symbol nového roku a ani dárky se pod nj nedávají, lenové rodiny si je pedávají do ruky. Na Boží hod se konají bohoslužby a kostely i domácnosti jsou ozáeny množstvím svíek, jež se zapalují na památku zesnulých. Bulharské dti se nejvíc tší na 1. leden, kdy se chodí na koledu. Mnohde na Balkán je zvykem na Nový rok chodit na obd k nejstaršímu lenu rodiny. Vánoce v POLSKU jsou nejvtším svátkem roku, i když mnoho hluboce vících Polák pokládá Velikonoce za církevn významnjší období. Vánoce jsou však lidštjší už tím, že jsou to svátky narození, radosti a pedevším rodiny. Stejn jako všude na svt zaíná i v Polsku vánoní as velkým shonem, ve kterém se mnohé problémy, alespo na as, zdají být zapomenuty. V mnoha rodinách se ped Svatveerem vloží pod ubrus trochu sena nebo slámy na poest Ježíška, narozeného ve chlév. Jakmile se na obloze objeví první hvzda, mže zaít veee. Na stl má pijít tináct chod, a veei zahajuje bu houbová nebo rybí polévka, i borš z ervené epy. Smažený kapr se podává tradin s bramborem, dále mají v Polsku ve vánoním jídelníku výsadní místa jídla z hub, zelí a máku v nejrznjších úpravách. Dále kompot ze sušených plod a drobné peivo. K vánoní tradici mnoha zemí patí ponechání jednoho místa u stolu pro neekaného hosta, tento zvyk dodržují i Poláci. Dti své dárky naleznou pod stromekem po veei. Hlavní mše se konají 25. a 26. prosince, chrámy a kostely jsou vyzdobeny stromeky, chvojím a krásnými betlémy. Po veselém pivítání Nového roku koní v Polsku vánoní as 6. ledna, svátkem Tí Král, kdy koledníci obcházejí domy se zpvem staré, i u nás dobe známé koledy: My Ti Králové jdeme k vám, štstí, zdraví, vinšujeme vám. A te se obrátíme na sever, do zemí s krásnou istou pírodou, kde i Vánoce mají své specifické rysy. Seveané tyto dny nesmírn milují. Ve mstech jsou pekrásn vyzdobené nejen hlavní tídy, ale i rodinné domy a balkóny byt zdobí osvtlené vánoní stromky nebo vnce z chvojí a okna jsou plná svítících vánoních symbol, zejména hvzd. Ve ŠVÉDSKU, NORSKU, FINSKU, DÁNSKU a na ISLANDU, se v dnešních Vánocích odrážejí dva prameny. Jsou jimi kesanské oslavy narození Krista a druhý vyvrá z pvodních pohanských slavností slunovratu. Ve Švédsku zaínají Vánoce první adventní nedli a hlavním pedvánoním svátkem, mnohem vtším, než kdekoliv na svt, je 13. prosinec, svátek svaté Lucie, který se slaví odlišn od všech zvyklostí. Lucie se stala svatou v Syrakusách na Sicílii za dob pronásledování prvních kesan. Roku 304 byla katem muena a nakonec zabita. Až do zavedení gregoriánského kalendáe, který pedsunul as o deset dní, mla podle kesanského pojetí Lucie pinášet svtlo do tmy nejdelší noci roku. Ježíškem je ve Švédsku vánoní skítek Jultomte, ve Finsku se jmenuje Joulupukki a v Norsku a Dánsku Julénisse. Je to malý skítkovský ddeek s dlouhými bílými vousy, v erveném kabátku a špiaté trpaslií epici, kterou lemuje bílá kožešina. Pro skandinávské dti je samozejm nejoekávanjší veer 24. prosince. To již mají rodiny za sebou vánoní saunu, v krbech zaínají hoet silná polena. Veee zaíná asto tením evangelia, teprve pak rodina zasedne k slavnostní tabuli. Nejoblíbenjším chodem bývá šunka se speciálními omákami a chlebem, nebo se jí studená s bramborovým salátem. Dále masové chlebíky a rzn upravené sobí maso a erný sladký chléb s rozinkami. V Norsku jsou pochoutkou lososi, pstruzi, krabi, skopové maso, sladký koenný chléb s vepovou peení a brusinkami, a konen speciální vánoní tlaenka. Po veei a nadílce se zpívají vánoní písn a koledy, hrají se spoleenské hry, protože i v severských zemích patí Štdrý veer rodin. Na Boží hod chodí mnoho lidí do kostela, další den na Štpána obcházejí stavení a pejí si štstí a zdraví. Dti, pokud se nedívají na televizi na pohádky, chodí bruslit, lyžovat a nkde mají možnost podniknout dlouhý výlet s komi, zapaženými do saní. Nový rok je tu jakousi obdobou Vánoc, probíhá ale bohatší spoleenský život, lidé se navštvují i ze vzdálenjších míst a pejí si dobrý nový rok. Je to doba návštv a veselí, dokud nepijde šestý leden, kdy se naposledy zapálí svíky, odstrojí se stromeek a bílá pohádka skoní.. Svátek Tí Král byl až do 4. století slaven jako den Kristova narození a do té doby se nedlal žádný rozdíl mezi slavností Narození a Zjevení Pán. Církev rozdlila obezetn oslavy Kristova narození tak, že 25. prosince se zaalo oslavovat jeho narození tlesné a 6. ledna zrození duchovní, Zjevení Pán. Vzhledem k tomu, že bible neuvádí poet mudrc, objevila se ada dohad, kolik jich vlastn je. Teprve ve 3. století se jejich poet ustálil na ísle ti, ale nebylo jasné, kdo byli. Za krále byli mudrci prohlášeni až v 6. století a zárove zástupci všech doposud známých svtadíl Afriky,

Asie a Afriky. Údajn z té doby jsou i jejich jména: Kašpar - Melichar - Baltazar. Dátku, kterému se pišli poklonit, pinesli dary: Zlato bylo pro krále, kadidlo pro boha a myrha balzámem pro boha, který se stal lovkem. Protože Ti králové nebyli nikdy prohlášeni za svaté, nese jejich jméno jen málo kostel. Byli však pedevším patrony šlechty, proto tíkrálové kaple nacházíme na mnohém evropském hradu a zámku. To králové byli ochránci mšan, zvlášt cestujících, hostinských a obchodník. V katolických zemích Evropy se vánoní prvody koledník mnily na svátek Tí král ve skupiny zpvák koled, ustrojených za Ti krále. Nosili s sebou kadidelnici, kropenku, kídu a hvzdu, s nimiž obcházeli stavení. Domy okouili, pokropili svcenou vodou a na dvee nebo na komín, což jsou místa, kudy picházelo do domu neštstí, psali svcenou kídou písmena K - M - B a letopoet. Tyto úkony, které mly ochraovat, navazovaly na pohanská magická arování. Za to si odnášeli výslužku. Protestantská církev nevykládala písmena K-M-B jako poátení jména král, ale latinského nápisu Christus Mansionem Benedica, což znamená Kriste, žehnej domu. Možná, že nkdo z vás prožil Vánoce v nkteré zemi, o které jsme si povídali. Je možné, že jste se setkali i s jinými zvyky. Ne všude staré tradice pežily, ne všude je znají a ctí. Vzdor tomu Vánoce pežily a žijí vesele dál k radosti všech lidí dobré vle, bez ohledu na jejich národnost a náboženství. Zpracoval Josef Rumler Vyhráli jsme vstupenky do ZOO Ve dnech 24. a 25. 10. 2005 jsme se zúastnili esko - polského setkání k programu Škola pro udržitelný život. Za naši MŠ Suchovršice Hana Nedvdová a starosta Jií Žáek. Díky starostlivé péi organizátor jsme mohli strávit krásné dva dny a navštívit nkteré ze škol, které k uvedenému programu dostaly finanní podporu. Poznali jsme rzné pístupy, možnosti a odlišné pochopení ze strany zastupitelstev obcí. Všude bylo cítit ohromné nadšení pro práci s dtmi a veejností, láska k pírod a místu, kde jsme doma. Naše skupina vyjela v prvním dnu na eskou trasu. První zastávka byla u nás v Suchovršicích. Hostm jsme pedstavili projekt Sejdeme se u školy, pi kterém vznikl krásný areál MŠ a OÚ. Všichni nám závidli nové devné vybavení zahrady z dílny Vznice Odolov a byli pekvapeni, co všechno nám naši bájení rodie, spoluobané a sponzoi pomohli vybudovat. Obdiv sklízela i nová informaní tabule s mapou obce a permoníci. Velmi si vážíme ochoty pomoci a výsledku práce všech. Naši pedškoláci pobavili hosty krátkým vystoupením. Dále jsme jeli do ZŠ v Machov. Tam nás krom výborného obda a šikovných malých prvodc machovskem ekala píjemná procházka Z námstí ke studánce. Na další zastávce v ÚLU v ZŠ Úpice - Lány se každý také cítil bájen (nejen kvli medovin a mužské ásti pedagogického sboru, která shání do ÚLU penízky lépe než velky - dlnice). Poletovali jsme mezi solárními panely a zstali jako opaení z teploty vody ohívané sluníkem. Doslova ale nabízené osprchování nikdo nepijal. Veer jsme strávili s polskými páteli v Dom setkání sdružení YMCA, kde probhla vernisáž našich pooster - prezentací. Bylo tžké vybrat ten nejlepší. Pítomní školáci také pekypovali nápady a radostí z vykonané práce. Druhý den jela naše skupina do polských škol. Tam se nám líbila pedevším školka v Lubawce, se kterou jsme navázali spolupráci a ekoareál Zelená oáza ZŠ tamtéž. Polští kolegové nešetili chválou ani zájmem. Nejvtší dík patí organizátorm této velmi prospšné akce, pracovníkm Stediska ekologické výchovy SEVER, Nadace Partnerství a v Polsku organizací Fundacija Partnerstvo dla Šrodowiska. Tento program finann zajišuje spolenost TOYOTA, Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy, Královéhradecký a Pardubický kraj. Naerpali jsme nové námty, chu do další práce, získali nová pátelství a za odmnu pojede naše mateská škola do ZOO ve Dvoe Králové n.labem. V soutži o nejlepší pooster jsme totiž vyhráli. Za Mateskou školu Suchovršice Hana Nedvdová

SETKÁNÍ GYMNÁZIÍ Dne 14. 10. 2005 se na Gymnáziu a SOŠ Úpice uskutenilo velké gymnaziální klání. Naše pozvání pijali profesoi spátelených gymnázií z okolních mst (Trutnov, Hostinné, Vrchlabí, Dvr Králové a Náchod). Pivítání zajistil dechový orchestr ZUŠ Úpice pod vedením kapelníka pana Zdeka Tluhoe. Mažoretky (viz foto) svým vystoupením se sehraným orchestrem potšily nejenom pedagogy, ale i dchodce, kteí vážili cestu z Tmavého Dolu a rádi se k nám pidružili. V odpoledních hodinách si uitelé pomili své síly v netradiních sportovních soutžích. Po dobré veei, kterou pro nás s láskou pipravily naše kuchaky, následovalo vyhodnocení. Každé družstvo bylo obdaeno nevšední cenou - run malovaným kamenem. Na vítze ekala odmna nejvtší, ale pochopiteln i nejtžší. Po celý veer nám pi bohaté diskusi obtav hrálo k tanci a poslechu Duo pohoda, pan J. Komrka s panem R. Krausem. Už te se tšíme na píští setkání gymnázií, jehož organizátorem se na podzim roku 2006 stane Gymnázium ve Dvoe Králové n.labem. Podkování sponzorm Dkujeme všem sponzorm, kteí finann nebo materiáln pispli pi organizování akce SETKÁNÍ GYMNÁZIÍ, které se konalo v pátek 14. íjna 2005 na naší škole: TONAVA a.s., ÚPICE - BAK a.s., TRUTNOV - ZUŠ, ÚPICE - MASO KAZDA ÚPICE, ÚPICE - VELKON - M.Brát a M.Kriegelová, ÚPICE MARATONSTAV a.s., ÚPICE - SPOJOVACÍ MATERIÁL MELICHAR, ÚPICE - VIA-NM s.r.o., VELKÉ POÍÍ - DOMINO F spol. s.r.o., PARDUBICE PELUSA, STARÉ HRADIŠT - DUO POHODA ÚPICE, p. Jií Komrka, p. R. Kraus Vedení Gymnázia a SOŠ

Úpice ŠKOLA PRO UDRŽITELNÝ ŽIVOT V rámci mezinárodního esko-polského setkání k projektu Škola pro udržitelný život navštívili v pondlí 24. 10. 2005 Základní školu Úpice-Lány uitelé, žáci, pedstavitelé obcí, zástupci Ministerstva školství, mládeže a tlovýchovy, Královéhradeckého kraje a spolupracujících firem z eska i Polska. Pítomní se seznámili s projekty Putování za sluníkem, Úspory energií na škole a Škola pro udržitelný život. Prohlédli si solární osvtlení a solárn vytápný bojler. Hostm celý systém osvtlil a pedvedl koordinátor environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty ZŠ Úpice-Lány Mgr. Jan Balcar, Ph.D. Informaní tabule, z kterých se také veejnost mže seznámit s fungováním solárního svícení a ohevu vody, byly instalovány ped i za budovou školy na Lánech. text a foto: Petr Kalousek Popisek pod foto: Koordinátor environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty ZŠ Úpice- Lány Mgr. Jan Balcar, Ph.D. pedvedl hostm celý systém.

Drakiáda školní družiny Za krásného vtrného poasí zorganizovala koncem íjna školní družina ZŠ Bí apk drakiádu. Tradiní podzimní akce se u Kréty zúastnilo kolem 30 dtí. Ideální poasí urit pisplo k tomu, že všechny draci se odlepili od zem a krásn se na obloze vznášeli. Spokojenost u dtí tak byla vidt na první pohled. Eva Jansová

J u b i l e u m Z U Š Ú p i c e s e b l í ž í V roce 1951 zaznly první tóny v práv otevené Hudební škole v Úpici. Dnešní nositelka této tradice se jmenuje Základní umlecká škola a pipravuje se na to, že si ty dv jubilejní ptky v roce 2006 prost užije. Mnoho se za tch 55 let zmnilo. To nejpodstatnjší je asi to, kolik žák a student dnes školu navštvuje. Ve tech oborech je jich v letošním školním roce rovná ptistovka. Není divu, že se u nás poád nco dje, lépe eeno tvoí. A je urit dobe, že to nco nezstává uzaveno za zdmi školy, ale naše žáky dobe znají nejen Úpiáci. Tší nás zájem celého regionu i mnohé zahraniní kontakty všech tí obor. K tomu, abychom mohli vybrat pro jubileum to nejzajímavjší, je nezbytné ohlédnutí. Rok 2005 to bylo tém 100 veejných vystoupení taneního a hudebního oboru, ale také naprosto ojedinlá kompozice nástnných maleb pímo ve škole. Bohatý byl rok 2005 i z hlediska mezinárodních kontakt. Zvlášt mažoretky mly napilno. V roce kdy zavzpomínaly patnácti let své innosti úastí na tech festivalech spolen s dechovým orchestrem školy (Švédsko, Nmecko, Slovensko), dále byly požádány o hostování s dalšími eskými orchestry na vystoupeních v zahranií nejvýznamnjší s podnikovým orchestrem Škoda Mladá Boleslav v Itálii, dále v Nmecku a Holandsku. Škola udržuje stále kontakty i v Dánsku, Polsku, Anglii a Francii, a to zvlášt v oblasti výtvarné spolupráce. Rok 2005 to je také raketový nástup hudební skupiny Bossorky. kterou tvoí pod vedením Markéty Vránové uitelé, žáci a absolventi školy, a také první rok innosti obanského sdružení Radost Úpice, jehož posláním je propagovat a zajišovat veejnou innost student a uitel naší školy.