Studijní návštěva 2013-2014 Jméno účastníka: Štěpánka Thérová Název školy/instituce: Střední škola hotelnictví a podnikání SČMSD, Hronov, s.r.o Funkce: ředitel školy Adresa instituce: Čapkova 193, Hronov, 549 31 Telefon: 602 163 051 Fax: není E-mail: reditel@hshronov.cz Číslo a název studijní návštěvy: 51, Management in education: the Järfälla model Místo konání - země: Järfälla, Švédsko Datum: 21. 10. 2013 25. 10. 2013 Organizátor: Christina Erenvidh Název hostitelské instituce: Järfälla Kommun, Järfälla Adresa: Mälarvägen 2, Järfälla, 177 42 Telefon: +46 8 580 282 E-mail: christina.erenvidh@jarfalla.se 1
Obsah závěrečné zprávy 1. Řešená problematika 2. Poznatky z diskusí 3. Navštívené instituce 4. Porovnání s naší zemí 5. Co si odnáším 6. Byly nějaké problémy? 7. Závěr, doporučení poděkování 8. Program studijní návštěvy 9. Seznam účastníků 10. Fotky 2
1. Řešená problematika Järfälla je obec, která leží asi 25 km severozápadně od Stockholmu a má asi 66.000 obyvatel. Populace žijící ve městě je poměrně mladá, žije většinou v bytech a její velkou část tvoří imigranti. Většina obyvatel města dojíždí do Stockholmu a mnozí studenti si pro své studium vybírají školy právě v hlavním městě. Järfälla musí soutěžit o přízeň žáků s velkými školami nedaleko. Jaké změny osnov, jaké učební plány a jaké celoživotní vzdělávání mohou nabídnout, aby byli pro žáky atraktivními to bylo hlavní téma mé studijní návštěvy. 2. Poznatky z diskusí V průběhu studijní návštěvy jsme diskutovali zejména následující témata: Autonomní model vedení institucí v pravomoci ředitelů místních škol je vedení školy, rozdělování finančních prostředků a spolupráce se zakladatelskou organizací (Järfälla Kommun). Ne v každé zemi účastníků má ředitel takové pravomoci. Financování státních i soukromých škol ve Švédsku je rovnocenné a prostředky školám rozděluje školský odbor města fungování soukromých škol a jejich financování je také odlišné ve většině zemí účastníků. Spolupráce zejména středních škol je, jak já myslím, u nás nerealizovatelná zejména z důvodu demografického poklesu žáků a boje mezi školami o tyto žáky. Spolupráce města a škol v zájmu odboru školství města Järfälla je rozkvět všech jejích škol a vzájemná spolupráce mezi nimi. Pravidelně pořádají pracovní schůzky všech ředitelů místních škol, jak v pracovním duchu, tak i mimo pracoviště v duchu odpočinkovém. Finanční podpora města je dle mého názoru veliká (například jsem neviděla na žádné navštívené škole potřebu obíhat chodby a zhasínat, všude bylo teplo až moc, učitelé mají k dispozici neomezeně kancelářské potřeby, kopírku, kávovar, obědy ve školní jídelně mají žáci úplně zdarma a učitelé za symbolickou cenu, dopravu žákům do školy nad 6 km hradí plně město a učitelům na jízdenky přispívá také). Pokud jde o pozici ředitele, pak mají sice 4letou funkční periodu, ale pokud se nepřestěhují nebo zásadním způsobem neporuší své pracovní povinnosti, nemá zřizovatel důvod je měnit. Všichni ředitelé jednotně odpověděli, že o své pozice kvůli např. změně politické situace v zemi nebojí, na rozdíl od některých dalších zemí (Řecko, Rumunsko, Česká republika, Německo). Problematika vzdělávání imigrantů a jejich zapojení do společenského života Järfälla je rychle se rozvíjející město zejména internacionálním složením. Ještě před několika málo lety neměli velké problémy se vzděláváním imigrantů, ale v posledních letech vzrůstá počet žáků, kteří nemají motivaci se vzdělávat. Sociální systém Švédska jim umožňuje pohodlný život i bez práce. To vidí žáci doma u svých rodičů, kteří jejich vzdělávání nepodporují nebo je posílají do školy proto, že dostanou jídlo zdarma. Zejména zmínili vzrůstající počet rumunských Romů. Mají ale podobné problémy jako ve většině rozvinutých zemí Německo, Holandsko, Itálie, Francie,... V posledních málo letech získává na popularitě stále více levicová strana, která preferuje omezení sociálních podpor v zemi a zvýšení tlaku na povinnost pracovat. Výuka mateřského jazyka s předchozí problematikou je spojeno i toto téma, jak se účastníci shodli tak ve Švédsku ojedinělé a to podpora vzdělávání imigrantů v jejich mateřském jazyku. Existuje tu školské zařízení, která pomáhá rozvíjet mateřský jazyk dětí imigrantů, aby jej nezapomněli kvůli vlastní komunitě a také aby rozuměli výuce předmětů (např. matematika, fyzika, chemie,...) ve škole. V jiné účastnické zemi jsme podobnou aktivu hrazenou z rozpočtu zřizovatele nenašli, naopak v Německu trvají na důsledné znalosti němčiny žáků základních škol. 3
Propad žáků na středních školách problematika demografického poklesu počtu žáků na středních školách je v celé Evropě velice podobná, každá země se s tímto problémem pere svým způsobem. I ve Švédsku se spojují školy, ale protože všechny zřizuje jedna organizace, nemá město Järfälla problém s tím, některou školu úplně zavřít a budovu zakonzervovat a žáky a učitele přesunout do jiných prostor. Protože učitelé jsou zaměstnanci města (nikoliv školy), nevznikají zásadní pracovní spory. Zapojení žáků a občanů města do dalšího vzdělávání vzdělávání dospělých je ve Švédsku, podobně jako ve Finsku velice důležitou otázkou. V podstatě každý se může vzdělávat v jazycích, počítačích, kreslení apod., finančně na kurzy přispívá minimálně, např. na spotřebovaný materiál, suroviny. Zejména pro skupiny dospělých imigrantů je to nezbytně nutné jazykové vzdělávání pro hledání pracovního uplatnění, rekvalifikace atd. Hledání práce pro vycházející žáky ještě v průběhu posledního ročníku žáků na střední škole spolupracuje jedna sociální organizace zejména se žáky se slabším prospěchem nebo špatnou docházkou na jejich zlepšení výsledků a dalšího možného uplatnění. Nabízí také žákům pomoc při hledání pracovních míst nebo dalšího vzdělávání. Spolupráce s touto organizací je dobrovolná a také ji plně finančně podporuje město. Je to taková prevence Úřadu práce u nás. V některých ostatních zemích fungují podobné organizace, některé jsou neziskové a fungují za podpory projektů EU, jiné příspěvkové a někde, podobně jako u nás, simuluje tuto práci výchovný poradce ve škole a následně pak úřad práce (i když podle mého to u nás už úřad práce přestává dělat, neboť žádnou práci v nabídce nemá). Vzdělávání učitelů zejména v pedagogických dovednostech v jednotlivých zemích myslím si, že v této tematické oblasti jsme na tom společně s Německem a Francií velice dobře. U nás učí většina plně kvalifikovaných učitelů, máme propracovaný systém pedagogického vzdělávání a dostatečnou legislativu. Např. v Řecku studium pedagogických věd není podmínkou k tomu, aby učitel učil, v Itálii je to podobné. Ve Švédsku musí např. učitel dva roky chodit tzv. na náslechy a tréninky, než může samostatně jít učit. Podobně ve Finsku chodí budoucí učitelé asistovat do třídy učiteli minimálně jeden celý rok. Pravdou je, že praktického učení u nás na pedagogických fakultách mnoho není, ale za to se u nás studuji i didaktika daného předmětu, ne jen vlastní věda pedagogická. 3. Navštívené instituce Järfälla Kommun odbor školství ve městě Aspnässkolan základní škola Mälargymnasiet střední škola, gymnázium Modernsmålsenheten vzdělávací středisko pro výuku mateřského jazyka (40 druhů) Lasse-Maja základní škola NT-Gymnasium střední škola, gymnázium a odborná škola (mnoho oborů, např. truhláři, zedníci, malíři, plynaři, obkladači, svářeči, kuchaři,...) Dále jsme se setkali se zástupci všech typů škol, které ve městě jsou alespoň při diskusích na úřadu města 4. Porovnání s naší zemí Pokud si mohu dovolit porovnávat nebo napsat vlastní názor, tak máme nad čím přemýšlet. V první řadě je nezbytně nutné ustálit jeden politický názor, co s naším školstvím naše vláda zamýšlí, kam nás bude směřovat, zda si položí vzdělávání za svoji prioritu (což by asi už konečně měla) a rozhodne se, jak bude školství dlouhodobě financovat. Bez vize do budoucnosti nemůžeme nic plánovat, měnit každý druhý rok způsoby financování, žít v nejistotě, jak bude za 4
rok vypadat maturita atd., se moc dlouho nedá udržet a naše školství podle toho pak vypadá. Jazykové vzdělávání je na nízké úrovni (zvláště u učitelů nejazykářů). Otázka, zda vůbec nějaké státní jednotné zkoušky dělat a vynakládat miliardy, když to ve Švédsku jde i bez nich. Dokud zase nezačne být pozice ředitele, učitele, vychovatele na společensky uznávané úrovni, pak naše školství bude směřovat stále více na americkou stranu než na finskou. 5. Co si odnáším Odnáším si spoustu pozitivních poznatků, zážitků, myšlenek k zamyšlení, snad i několik přátel, na které se v budoucnu mohu obrátit o pomoc a spolupráci. Pak mám také několik negativních pocitů v první řadě sama za sebe, že se musím neustále zdokonalovat v anglickém jazyku, protože většina účastníků vyla jazykově lépe vybavena. Dále mám rozporuplné pocity z toho, jak klesá úroveň znalostí v celé Evropě protože se stále někomu přizpůsobujeme a nejsem si jistá, zda integrace tolik preferovaná Finskem je ta správná cesta. To nám ale ukáže čas. V souhrnu ale musím shrnout, že možnost poznávání a výměna evropských zkušeností na této úrovni (1 týden) je obrovský přínos pro nás všechny. Poznání, že máme podobné problémy, že si můžeme v lecčems pomoci, že v tom zkrátka nejsme sami, je takové vlévání nové energie do žil znavených ředitelů. 6. Byly nějaké problémy? Protože šlo o mojí druhou studijní návštěvu, tak si dovolím i trochu porovnávat. (Ta minulá byla v tureckém Istanbulu.) Příprava studijní návštěvy organizátorem proběhla s dostatečným předstihem, měli jsme všechny potřebné informace i kontakty. Před studijní návštěvou jsme se všichni e-maily představili, vyměnili jsme si fotografie, domluvili společný odjezd z letiště do hotelu. V průběhu návštěvy jsme měli vždy přesné informace (tu a tam v předchozích nepřijel autobus, prezentace účastníků vyly nepřiměřeně dlouhé, psaní závěrečné zprávy probíhalo až po oficiálním programu tj. po 22. hodině), časové rozložení aktivit bylo přiměřené (na rozdíl od předchozí, kdy jsme měli program až přebitý), vstřícnost organizátorů uspokojit maximálně potřeby různých zastoupených typů škol se podařilo, doprovodný program byl zvolen velice vhodně. Způsob dopravy zvolený organizátory byl také zajímavý obdrželi jsme dopravní kartu a po celou návštěvu jsme používali hromadnou dopravu. Jediným droboučkým negativem snad byla vysoká cena hotelu (ta se zdála být příliš i německým kolegům a na poslední noc se přestěhovali do levnějšího hotelu do Stockholmu), ale finanční prostředky poskytnuté Národní agenturou stačily na pokrytí všech nezbytných nákladů spojených se studijní návštěvou. Prostě, byli jsme ve Švédsku a ne např. v Rumunsku! 7. Závěr, doporučení poděkování Na závěr mi nezbývá nic jiného, než napsat velké DĚKUJI jak organizátorům, zejména paní Christině Erenvidh, která svým až mateřským způsobem přispěla k přátelské atmosféře, hladkému průběhu celé studijní návštěvy a k naprosté spokojenosti všech účastníků. Její první nedělní společný večer v jejím maličkém bytě se 14ti člennou skupinou byl velice stmelující. Společné vaření jedné naší večeře v kuchyni gastronomické školy bylo také velice zábavné, společná návštěva ABBA muzea účastníky naší věkové skupiny také moc potěšila. Zaslouží si jedničku s hvězdičkou. Veliké díky patří i všem účastníkům, bez kterých by tento náročný týden nebyl tak příjemný a přínosný. Ve skupině většiny učitelů a navíc ředitelů škol jsme měli stejné otázky, podobné problémy výměna zkušeností byla velice dobrá. (Na rozdíl od předchozí studijní návštěvy, kde byla menší část účastníků ze školství, někteří byli úředníci ze školských úřadů, dva byli i z mimoškolského sektoru z Německa a z Litvy.) 5
A v neposlední řadě chci velice poděkovat Národní agentuře za to, že mi účast na studijní návštěvě umožnili, za to, že pro učitele a ředitele dělají velice důležitou práci a za velice vstřícný přístup a rady při vyplňování nezbytné dokumentace a schovívavost s našimi chybami. Děkuji. 8. Program studijní návštěvy 6
9. Seznam účastníků 7
10. Fotky Účastníci s organizátory v centrále Järfälla Kommun Budova Järfälla Kommun, Švédsko 8
Účastníci spolu s řediteli a zástupci všech místních škol při pravidelné konferenci Účastníci v jedné škole 9
Při vaření švédské večeře v gastronomické škole 10