G-tycinky 2 MUDr. Drahomíra Rottenbornová
Čeleď: Vibriobaceae Rody: Vibrio, /Aeromonas, Plesiomonas/ Mají oproti enterobakteriím polární bičíky a pozitivní oxidázovou reakci Čeleď: Pasteurellaceae Rody: Pasteurella, Haemophilus, Actinobacillus tzv. gramnegativní nefermentující bakterie (nefermentují glukózu) Rody: Pseudomonas, Burholderia, Acinetobacter aj. Legienella Bordetella Brucella Francisella Campylobacter Helicobacter
Rod: Vibrio Zahrnuje více než 60 druhů Výskyt: ve vodním prostředí teplejších oblastí Onemocnění: průjmy, infekce ran, uší, septikémie Vibrio cholerae Vibrio parahaemolyticus, V. mimicus, V. fluvialis - průjmy V. parahemolyticus, V. vulnificus, Vibrio alginolyticus infekce ran
Vibrio cholerae Endemické oblasti: v Indii a Číně (povodí řek Gangy, Brahmaputry, Indu) Od 19. století opakovaně zavlečena na další kontinenty 155 O-sérotypů Nejvýznamnější: O1 a O139 (Bengal) původci epidemické cholery Ostatní se označují nono1/o139, dříve NAG (non-agglutinanting) Sérotyp O1 má dva biotypy: klasický typ El Tor (mírnější průběh, i asymptomatický) název podle tábora, kde zemřelo několik poutníků) Patogenita: enterotoxin (choleragen) vodnaté průjmy s obrovskými ztrátami vody a NaCl dehydratace, acidóza
Cholera KO: průběh asymptomatický, mírný, těžký ID: několik hodin až 6 dnů Klasická cholera: náhlé průjmy, zvracení, typický vzhled stolice obsahuje vločky hlenu a odloupané sliznice (j. rýžový odvar) Obrovské ztráty vody (až 10 litrů/12hod), elektrolytů, šok, úmrtnost až 50% Biotyp El Tor: mírnější průběh, úmrtnost 1-3% Zdroj: nemocný, rekonvalescent, bacilonosič (nosičství trvá asi měsíc)
Th: * náhrada tekutin a minerálů * ATB (snižují dobu trvání průjmu)-gen, CHF, TTC Prevence: vakcína (málo účinná) Vibrio cholerae O 139 (Bengal) oblast kolem Bengálského zálivu (Bangladéš) KO: Onemocnění klinicky nerozlišitelné od cholery způsobené V. chol. O1 Odlišení sklíčkovou aglutinací NAG Vibrio cholerae Průjmy lehčího charakteru, dále izolována z ran, krve, uší, sputa, moči likvoru Vyskytují se v mořské i říční vodě
Ostatní vibria Vibrio parahaemolyticus, V. mimicus, V. fluvialis - průjmy V. parahemolyticus, V. vulnificus, Vibrio alginolyticus infekce ran Nákaza: požitím nedostatečně tepelně zpracovaných mořských živočichů, expozice kůže, ran, uší aj. s mořskou vodou
Rod: Aeromonas A. hydrophila, A. caviae, A. sobria Výskyt: kosmopolitně, ve vodách přírodních i rozvodech vod Izolovány z masa, mléka, zeleniny ryb a plodů moře KO: * průjmová onemocnění * infekce ran vzácněji sepse, meningitidy aj.
Rod: Plesiomonas P. shigeloides Výskyt: voda tropů, subtropů, sladkovodní i mořské ryby, zvířata hlavně studenokrevní (hadi, obojživelníci, želvy), hmyz ale i skot, prasata, kočky, psi Toxigenní, invazivní Některé vlastnosti (antigeny, biochemie, růst na agaru) podobné shigelám KO: průjmy, septická onemocnění
Čeleď: Pasteurellaceae Rod: Pasteurella malé, gramnegativní kokobacily Pasteurella multocida Výskyt: jako komenzál v HCD domácích zvířat (psi, kočky, skot, ovce, drůbež) Přenos: přímým kontaktem (kousnutí, škrábnutí zvířetem), dýchacími cestami KO: infekce rány po kousnutí nebo škrábnutí (zejm, kočky, méně psi), může být komplikováno abscesy, celulitidou, osteomyelitidou, artritidou Vzácněji pneumonie, endokarditidy, meningitidy aj. Th: AMC, AMS, doxycyklin, CF.II. generace
Rod: Haemophilus H. influenzae H. parainfluenzae H. ducreyi
H. influenzae Název odvozen od chřipky (lat. influenza), za jejíhož původce byl mylně považován-izolován od nemocných při chřipkové pandemii 1889-1982 Výskyt: sliznice HCD, větš. neopouzdřené, netypovatelné kmeny opouzdřené kmeny: 6 antigenních typů a-f ; nejvíce virulentní Hib Přenos: kapénkami, kontaktem Onemocnění: zejména je-li sliznice DC poškozena např. virovou infekcí, chron. plicním onemocněním, při poruše imunity KO: * faryngitida, sinusitida, otitida, bronchitida, tracheitida, pneumonie, epiglotitida * konjunktivitida, meningitida, artritida, perikarditida, sepse, infekce UGT, ran akutní epiglotitida: děti 2-5 let, rychlá progrese, hrozí udušení meningitida: často děti do 2 let syndrom dávivého kašle (dráždivý kašel)
Th: amoxicilin, co-amoxicilin, cefuroxim,cot, clarithromycin, doxycyklin Prevence: aktivní imunizace H. parainfluenzae Považován za součást norm. mikroflóry HCD Může způsobovat podobná onemocnění j. H. influenzae (DC, konjunktivitis, u oslabených i invzivní infekce) H. aphrophilus, H. paraphrophilus součást normální mikroflóry HCD, mohou způsobovat endokarditidu (spolu s H. influenzae, tzv.skupina HACEK) Haemophilus Actinobacilus Cardiobacterium Eikenella Kingella
H. ducreyi (djukrei) Onemocnění: ulcus molle, (chancroid) KO: bolestivé ulcerace v oblasti genitálu a zduření regionálních uzlin
Gramnegativní nefermentující bakterie Onemocnění: většinou oslabených osob (primární imunodeficity, užívání imunosupresivní léčby, popáleniny, diabetes apod.) Často také jako původci NN (cévky, flexily, katetry, popáleniny), často polyrezistentní kmeny. Rody: Pseudomonas, Burholderia, Acinetobacter aj.
Burkholderia cepacia Onemocnění:* osob s náhradami srdečních chlopní nebo s cévními implantáty * lidí s cystickou fibrózou (CF) * nemocniční infekce UGT (pomnož. ve vyšetřovacích gelech) př. epidemie NN septické stavy lehčího průběhu u 7 dětí v jedné okresní nemocnici. Zdrojem byla pacientka s CF pravidlně hospitaliz. několikrát ročně. Nárůst rezistence Buce na dezinf. prostředky, nedostatky v hyg. epid. režimu
Rod: Legionella L. pneumophila, L. bozemanii Popsána r. 1977: epidemie plicních onemocnění mezi účastníky sjezdu Americké legie ve Filadelfii, zdrojem byl aerosol z chladicí vody klimatizace hotelu Výskyt: ve vodách, vodních rezervoárech, vodách průmyslových, vodovodních (rozvody teplé vody, sprchové hlavice, klimatizační zařízení) Přenos: inhalací aerosolu z člověka na člověka nepřenosná
Onemocnění: legionelóza (2 formy, legionářská nemoc a pontiacká horečka) Pontiacká nemoc: lehčí průběh, obraz chřipkového onemocnění - horečka, bolest hlavy, svalů, plíce nejsou postiženy Legionářská nemoc: ID: 2-10 dní KO: příznaky pneumonie (zchvácenost, bolesti svalů, hlavy, suchý kašel), lze také zvracení, průjem, bolest na prsou, zmatenost
Rizikoví pacienti: osoby se sníženou imunitou (kuřáci, alkoholici, staří, s jinou těžkou chorobou, imunosuprimovaní, po transplantaci) Také jako nosokomiální nákaza Léčba: erytromycin Lab.dg: Materiál: sputum, tracheální aspirát, sekční materiál (hlavně plíce) Mikroskopie vzorku (IF) Průkaz DNA Kultivace: speciální půdy (BCYE) a postupy Průkaz antigenu v moči Nepřímý průkaz : vzestup protilátek v séru (IF, mikroaglutinace, ELISA)
Rod: Bordetella Jemné, gramnegativní kokobacily B. pertussi, B. parapertussi, (B. bronchiseptica) B. pertussis produkuje několik druhů toxinů (např. pertussový toxin, tracheální cytotoxin) osidluje řasinky na respiračním epitelu v trachee a bronších Blokuje funkci řasinek Z bordetel se uvolňuje toxin, který dráždí sliznice, vzniká zánět v bronších, příp. v plicích Přenos: kapénkami
Onemocnění: pertusse (černý kašel) KO: 3 stádia Katarální (necharakteristický kašel) Paroxysmální (opakované záchvaty těžkého kašle) Rekonvalescence Th:hyperimunní globulin (v 1. stádiu) ATB (erytromxcin, ampicilin, CHF) Prevence: aktivní imunizace
Lab. dg: materiál: výtěr z nosohltanu, laryngeální výtěr (! tampon zaslat do laboratoře zmrazený nebo v transporní půdě! ) kultivace: speciální půda Bordet-Gengouova, t=35 O C, růst za 3-5 dnů mikroskopie: gramnegativní kokobacily nebo krátké drobné tyčinky aglutinace se specifickým antisérem průkaz protilátek aglutinací, precipitací, ELISou průkaz nukleové kyseliny (PCR)
B. parapertussis Onemocnění podobné dávivému kašli, s kratší dobou trvání Je růstově méně náročná
Rod: Brucella Primárně onemocnění zvířat (zoonóza) přenosné na člověka Br. melitensis - patogenní zejména pro ovce a kozy Br. abortus - patogenní pro hovězí dobytek (zmetání skotu Bangova choroba) Br. suis - patogenní pro vepře Tyto druhy mohou napadat i jiné živočišné druhy a člověka. Br. ovis - patogenní pro ovce Br. canis - patogenní pro psa
Onemocnění : postižení lymfatického systému, sleziny, pohlavních orgánů, mammy, střevního a dýchacího traktu. Přenos: zpravidla kožní oděrkou. Pronikají do lymfatických cest a usídlují se v regionálních lymfatických uzlinách. Zde se množí a krevním oběhem jsou zaneseny do parenchymatozních orgánů. Podle lokalizace tkáňových změn může mít brucelóza formu: Formy: kožní (nekróza kůže a uzlin) hepatolienální kardiální respirační aj. Při nedostatečné léčbě může dojít k rozvoji komplikací (postižení pohybového ústrojí, CNS, postižení pohlavních orgánů). Terapie: Tetracykliny, streptomycin, trrimetoprim - sulfametoxazol. Prevence: vakcinace hovězího dobytka. (V Československu byla brucelóza díky tomuto očkování po 2. sv. válce eradikována. Zdroj možné infekce představuje importovaný dobytek).
Lab. dg: materiál (krev, uzlina, sternální punktát) kultivace: obtížná průkaz protilátek: aglutinace, KFR, imunofluorescence, ELISA Možnost zkřížené reakce s yersiniemi nebo franciselami! imunologické testy: průkaz buňkami zprostředkované imunity (intradermální alergický test aj.) Při práci s kulturami brucel hrozí vysoké nebezpečí laboratorní infekce!
F. tularensis Patogenní pro divoce žijící hlodavce Francisella Rezervoár- drobní hlodavci, z nich přenos hmyzem (klíšťata, komáři) na zajícovité a další zvířata (srnci,lišky,ondatry, divocí ptáci). Přírodní ohniska v ČR- Polabí, jižní Morava. Inkubační doba: 1-10 dní Přenos: členovci kontaminovanou vodou, masem kontaktem s infikovaným zvířetem (poranění při stahování kůže, při kuchyňském zpracování masa) vdechnutím (při zpracování slámy, sena či obilnin infikovaných hlodavci)
Onemocnění: tularemie nemoc s přírodní ohniskovostí Formy infekce (podle vstupní brány): plicní glandulární (kožní vřed v místě vniku infekce + postižení spádových mízních uzlin) okuloglanulární (infekce vnikla spojivkou) anginózní (nákaza pronikla přes tonsily) tyfoidní (krvácení a vředy v zažívacím traktu, po požití francisel) septická Nitrobuněčné přežívání-ochrana před IS ---chroničnost infekce
Terapie: tetracykliny, aminoglykosidy, fluorochinolony, azalidy (kombinace) Prevence: živá, oslabená vakcína. Lab. dg: přednost se dává nepřímému průkazu infekce- vysoká virulence mikroba materiál: dle lokalizace infekce (punktát z uzlin, sputum, hemokultura ) izolace: velmi obtížná; spec. půda, žloutkový vak kuřecího embrya imunofluorescence pokus na zvířeti (morčata, myši) kožní alergický tularinový test průkaz protilátek: aglutinace, KFR, ELISA protilátky se tvoří až od 3.týdne nemoci - párová séra. při pozitivitě sérologických reakcí je třeba vyloučit brucelózu (antigenní příbuznost francisel s brucelami).
Campylobacter Zvířecí i lidský patogen U zvířat: potraty hovězího a vepřového dobytka Patogenita pro člověka dlouho nebyla prokázána. Zjištěno, že má speciální kultivační nároky prokazován jako původce infekcí lidí. C. jejuni, C. coli, C. lari, C. fetus Spirální, tenké,nebo zakřivené gramnegativní tyčinky (vibria).
Způsob nákazy: požitím infikované potravy nebo vody (nedostatečně tepelně upravená potrava (grilovaná kuřata, hamburgery) kontaktem s nakaženými zvířaty Onemocnění: Postižení tenkého střeva: průjem (s příměsí krve a hnisu) Systémové horečnaté onemocnění (bolesti břicha, průjem-někdy i krvavý, bolesti hlavy, horečka Průměrně trvá 5-7 dní a může ustoupit i bez terapie.
Terapie: dieta, rehydratace ATB u těžších forem (makrolidy, tetracykliny) Lab. dg: materiál: rektální výtěr (! nutno zaslat v transportní půdě!), event. hemokultura kultivace: speciální půdy a atmosféra ( O 2, CO 2 ), 42 o C mikroskopie: gramnegativní drobné zahnuté tyčinky pozitivní oxidázový test hippurát (biochemická identifikace) (detekce antigenů přímo ve stolici) (průkaz protilátek
Rod: Helicobacter H. pylori - patogenní pouze pro člověka Produkuje řadu faktorů patogenity (enzymy, toxiny aj.). Některé chrání bakterii před účinkem žaludeční HCl, jiné se účastní poškození žaludečního epitelu. Vesměs kolonizují žaludeční sliznici a vyvolávají chronickou gastritidu. Poškození epitelu má za následek rozvoj chronické gastritidy typu B. Na jejím podkladě se později může rozvinout vředová choroba.. Aktivní chronická gastritida může také přejít ve formu atrofickou prokazatelnou prekancerózu a která může končit vznikem rakoviny žaludku. Infekce žaludku helikobakterem bývá často provázena dyspeptickými obtížemi, jindy nemocný nemusí mít žádné subjektivní potíže.
Th: různá schémata trjkombinace amoxicilin, metronidazol, soli vizmutu
Lab. dg: materiál: vzorek žaludeční nebo duodenální sliznice získaný při gastroskopii, krev na sérologii mikroskopie (gramnegativní bakterie ve tvaru vlnovek, spirál) rychlý ureázový test (průkaz enzymu ureázy produkovaného H. pylori) kultivace: speciální půdy, mikroaerofilní podmínky, 37 o C, růst za 3-5 dní pozitivní oxidázový a katalázový test dechové testy (podání značené močoviny; pokud je v žaludku helikobakter, jeho ureáza močovinu rozloží na amoniak a CO 2. Značený CO 2 se prokazuje ve vydechovaném vzduchu. průkaz nukleové kyseliny H. pylori genetickými metodami průkaz protilátek v séru nebo žaludeční šťávě ELISOU průkaz antigenu H. pylori ve stolici