VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra zdravotnických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Výživa žen v těhotenství Bakalářská práce Autor práce: Tereza Šerá Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Dvořáková, PhD. Jihlava, 2015

Anotace Tématem této bakalářské práce je problematika výživy žen během těhotenství. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje průběh těhotenství a změny v organismu ženy, zabývá se jednotlivými složkami potravy a jejich významem pro organismus. V další části se zmiňuje o výživě a pitném režimu v těhotenství. A v poslední části se věnuje užívání návykových látek během těhotenství a alternativním způsobům výživy. V praktické části jsou prostřednictvím dotazníků zjišťovány stravovací návyky žen a užívání návykových látek během těhotenství. Vyhodnocení dotazníků a výsledky průzkumu jsou doplněny o grafy. Klíčová slova těhotenství, výživa, pitný režim, strava, návykové látky, alternativní způsoby výživy, potravinové doplňky Annotation Das Thema dieser Bachelorarbeit ist die Ernährungsproblematik der Frauen während der Schwangerschaft. Die Arbeit ist in den theoretischen und praktischen Teil geteilt. Der theoretischer Teil beschreibt den Verlauf der Schwanfgerschaft und die Änderungen in dem Organismus der Frau, sie beschäftigt sich mit den Nahrnungsbestandteilen und ihrer Bedeutung für den Organismus. Der weitere Teil erwähnt die Ernährung und den Trinkplan in der Schwangerschaft. Der letzte Teil widmet sich dem Suchtstroffgebrauch während der Schwangerschaft und den alternativen Nährungsweisen. In dem praktischen Teil sind die Nahrungsgewonheiten der Frauen und der Suchtstroffgebrauch während der Schwangerschaft mittels die Fragebogen festgestellt. Die Auswertung der Fragebogen und die Ergebnisse der Untersuchung sind um die Grafe ergänzen. Schlüssewörter Schwangerschaft, Ernährung, Trinkplan, Kost, Suchtstoffe, alternative Nahrungsweise, Nahrungsmittelzugaben

Poděkování V první řadě bych chtěla poděkovat PhDr. Vlastě Dvořákové, PhD. za vedení mé bakalářské práce, odborný dohled a cenné rady, které mi pomohly tuto práci zkompletovat. Také bych chtěla poděkovat Mgr. Šárce Kosinové a Mgr. Michalovi Kosinovi za pomoc při gramatické kontrole mé práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za pomoc a podporu během psaní této práce. Mé poděkování patří také všem respondentkám, které se účastnily výzkumu.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. dubna 2015... Podpis

Obsah 1 Úvod... 1 1.1 Cíle výzkumu... 3 1.2 Hypotézy... 3 2 Teoretická část... 4 2.1 Těhotenství... 4 2.1.1 Tělesné změny... 4 2.1.2 Optimální váhový přírůstek... 4 2.2 Výživa... 5 2.2.1 Základní pojmy... 6 2.3 Základní složky potravy a jejich význam... 6 2.3.1 Sacharidy (cukry)... 6 2.3.2 Lipidy (tuky)... 8 2.3.3 Proteiny (bílkoviny)... 9 2.3.4 Vláknina... 10 2.4 Vitaminy... 10 2.4.1 Vitamin A... 11 2.4.2 Vitamin D... 11 2.4.3 Vitamin E... 12 2.4.4 Vitamin K... 12 2.4.5 B komplex... 12 2.4.6 Vitamin C... 13 2.5 Minerální látky... 13 2.5.1 Vápník... 13 2.5.2 Hořčík... 14 2.5.3 Železo... 14 2.6 Výživa v těhotenství... 15

2.6.1 Prekoncepční období... 15 2.6.2 Výživa v prvním trimestru... 16 2.6.3 Výživa ve druhém trimestru... 16 2.6.4 Výživa ve třetím trimestru... 17 2.7 Potravinové doplňky... 17 2.8 Pitný režim během těhotenství... 17 2.8.1 Nedostatečný příjem tekutin... 18 2.8.2 Nadbytečný příjem tekutin... 18 2.8.3 Doporučené tekutiny v období těhotenství... 18 2.8.4 Nedoporučené tekutiny v období těhotenství... 18 2.9 Návykové látky v těhotenství... 19 2.9.1 Nikotin... 19 2.9.2 Kofein... 19 2.9.3 Alkohol... 19 2.10 Alternativní způsoby výživy... 20 3 Praktická část... 22 3.1 Metodika výzkumu... 22 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 22 3.3 Průběh výzkumu... 22 3.4 Zpracování získaných dat... 22 3.5 Výsledky výzkum... 23 3.6 Analýza hypotéz... 48 3.7 Diskuze... 51 4 Závěr... 54 Použitá literatura... 56 Seznam grafů... 59 Seznam příloh... 60

1 Úvod Téma, které jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci, je Výživa žen v těhotenství. Správné stravování je důležité během celého života, ale v těhotenství se jeho důležitost zvyšuje. Toto téma jsem si zvolila proto, že já sama i spousta lidí v mém okolí v otázce správné a zdravé stravy stále tápe. Psaní bakalářské práce právě na toto téma jsem tedy zužitkovala k získání nových informací, které můžu využít pro změnu svého jídelníčku. Tyto informace určitě využiji také v budoucnu, při práci porodní asistentky. V dnešní uspěchané době nemají lidé často čas naobědvat se v klidu, natož aby se stravovali pravidelně a přemýšleli nad tím, co sní. Pozorováním sebe a svého okolí jsem zjistila, že jídelníček spousty lidí se skládá z jednoho velkého jídla denně, často studeného a snězeného za pochodu, nebo koupeného ve stánku s rychlým občerstvením cestou z práce. Po zjištění toho, jaké jsou všechny možné negativní dopady nesprávného stravování na lidský organismus, jsem se rozhodla udělat alespoň ve svém životě změnu a více přemýšlet nad tím, co jím, abych předešla problémům, které by mohly v budoucnu nastat. Proto jsem ráda, že jsem si vybrala toto téma, abych zjistila, jaký mají nastávající maminky pohled na správnou výživu a její důležitost v období gravidity. Zajímalo mě, jestli mají těhotné ženy dostatek správných informací, které se výživy týkají, jestli vědí, které potraviny jsou pro ně v tomto období správné a kterých by se měly naopak vyvarovat, protože ve větším množství by mohly mít negativní dopad na ně samotné nebo dokonce na jejich plod. Také jsem byla zvědavá, odkud těhotné ženy tyto informace měly, jestli je získaly od svého lékaře, přečetly si je v odborných knihách nebo je našly někde na internetu. Na internetu se dá v dnešní době najít spoustu různých informací, které se týkají výživy, ale ne všechny jsou správné nebo pravdivé. Při psaní této bakalářské práce jsem se o tom sama přesvědčila. Při procházení různých internetových stránek týkajících se výživy a těhotenství jsem narazila na spoustu zkreslených nebo špatných informací. Proto si myslím, že je důležité, aby ženy dostávaly tyto informace z ověřených a kvalitních zdrojů. Nejlepší by bylo, kdyby tyto informace dostávaly přímo v ordinacích svého gynekologa. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je dále rozdělena na několik kapitol. V té první se věnuji těhotenství a změnám v organismu ženy, především váhovému přírůstku v období těhotenství. Další kapitola je zaměřena na výživu trochu obecněji. Dozvíme se v ní informace o základních složkách potravy, 1

kterými jsou sacharidy, lipidy a proteiny, ale také informace o vitaminech a minerálních látkách, které jsou pro organismus také velmi důležité. V další kapitole se věnuji výživě v prekoncepčním období a v jednotlivých trimestrech těhotenství. Zde se dozvíme, co je pro jednotlivá období důležité a jaký dopad může mít na vyvíjející se plod nedodržování správné životosprávy. Dále se dozvíme něco o potravinových doplňcích stravy. V období těhotenství je také důležité dodržování pitného režimu, kterému se věnuji v další kapitole. V předposlední kapitole jsem se věnovala návykovým látkám a jejich vlivu na gravidní organismus a vyvíjející se plod. V závěru teoretické části se věnuji alternativním způsobům výživy jako je vegetariánství a veganství. Praktická část je také rozdělena do několika kapitol. V několika prvních kapitolách se věnuji metodice výzkumu, popisu výzkumné metody, kterou jsem použila, průběhu výzkumu, charakteristice vzorku respondentek a výzkumného prostředí a způsobu zpracování získaných dat. Pátá kapitola obsahuje výsledky výzkumu. Výsledky jednotlivých otázek jsou zpracovány do přehledných tabulek a grafů, které jsou doplněné stručným komentářem. Konec praktické části patří diskuzi, ve které se věnuji analýze jednotlivých hypotéz, které jsem si stanovila. 2

1.1 Cíle výzkumu 1. Zjistit, jak se ženy stravují v těhotenství. 2. Zjistit, jaký postoj zaujímají těhotné ženy k návykovým látkám. 1.2 Hypotézy 1. Předpokládám, že alespoň 80% žen se v těhotenství stravovalo správně. 2. Předpokládám, že alespoň 50% žen mělo informace o významu správné výživy v těhotenství a alespoň 50% mělo informace o významu správné výživy od svého gynekologa. 3. Předpokládám, že alespoň 80% žen konzumovalo čistou vodu, mléčné výrobky, ovoce a zeleninu pravidelně alespoň několikrát v týdnu. 4. Předpokládám, že alespoň 80% žen, které před otěhotněním kouřily, s tím během těhotenství skončilo. 5. Předpokládám, že alespoň 50% žen během těhotenství konzumovalo malé množství alkoholu. 6. Předpokládám, že všechny ženy, které během těhotenství kouřily, pily také během těhotenství alkohol. 3

2 Teoretická část 2.1 Těhotenství Důležité období v životě ženy, ve kterém dochází k vývoji plodu uvnitř těla matky. Je to období od početí do porodu, které trvá 10 lunárních měsíců, to jest 280 dní. Šestý den po oplození dochází k implantaci a nidaci oplodněné blastocysty do děložní stěny. Nidace je ukončena po jedenácti dnech od oplodnění. Poté dochází k vývoji plodového vejce, které se skládá z plodových obalů, plodové vody, placenty, pupečníku a plodu. Těhotenství rozdělujeme na jednotlivé trimestry (Roztočil, 2008, Slezáková, 2011). 2.1.1 Tělesné změny Období těhotenství je zatíženo významnými tělesnými změnami, které jsou důležité pro vývoj a růst plodu (Hronek, Barešová, 2012, s. 23). Během těhotenství dochází k fyziologickému nárůstu tělesné hmotnosti. Ten je dán hmotností plodu, plodové vody, placenty, dělohy, zvětšením objemu krve, zvětšením prsou a nárůstem tuku. Největší podíl váhového přírůstku netvoří tedy tuková tkáň, ale samotný plod (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Průměrný hmotnostní přírůstek je 10 950 g: Placenta 650 g Plodová voda 800 g Plod 3200 g Děloha 1000 g Prsy 500 g Objem krve 1500 g Tuk 3300 g (Pokorná, Březková, Pruša, 2008) 2.1.2 Optimální váhový přírůstek Váhový přírůstek v období těhotenství je individuální. Obecně platí, že ženy s nižší výchozí hmotností, by měly přibrat více než ženy, které měly před těhotenstvím 4

nadváhu. Průměrný váhový přírůstek u ženy s normální výchozí hmotností je 11-16 kg, přičemž největší nárůst by měl být ve druhém a třetím trimestru (Müllerová, 2004). V prvním trimestru by měl být váhový přírůstek nižší, asi 125 g za týden. Od 4. měsíce by se týdenní přírůstek měl pohybovat kolem 0,3 0,4 kg. U žen s nízkou výchozí hmotností až 0,5 kg za týden a u obézních žen maximálně 0,3 kg týdně (Müllerová, 2004). Příčiny nízkého váhového přírůstku Mezi příčiny nízkého váhového přírůstku patří časté ranní nevolnosti v prvním trimestru, následné nechutenství a problémy s přijímáním potravy. Mezi další příčiny můžeme zařadit dřívější problémy s mentální anorexií nebo bulimií a stres, deprese nebo jiné psychické problémy. V neposlední řadě se na malém nárůstu hmotnosti podílí kouření nastávající maminky. Kouření může vést k potratu, intrauterinnímu úmrtí plodu, syndromu náhlého úmrtí novorozence a dalším závažným problémům (Hronek, Barešová, 2012). Rizika malého nárůstu hmotnosti Rizikem malého váhového přírůstku během těhotenství je hrozící předčasný porod, snížená porodní hmotnost novorozence a s ní související vznik některých onemocnění v dospělosti (např. hypertenze, diabetes) (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Rizika nadměrného nárůstu hmotnosti S vyšším nárůstem hmotnosti během těhotenství se zvyšuje riziko makrosomie plodu, což zhoršuje průběh porodu, může dojít k obtížnějšímu vybavení plodu a rozsáhlejším porodním poraněním. V některých případech dochází k častější indikaci k císařskému řezu. Zvyšuje se také riziko hypoxie plodu. Těhotné ženy s obezitou mají větší sklon k hypertenzi, gestačnímu diabetu, zánětům žil na dolních končetinách a k dalším problémům. V neposlední řadě nastávají problémy s poporodním shazováním těhotenských kil (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). 2.2 Výživa Výživa zajišťuje příjem živin, potřebných pro správný vývoj a funkci organismu. Získané živiny tělo potřebuje k plnému udržení životních funkcí, správnému růstu a má také vliv na udržení a podporu schopnosti rozmnožování. Správná výživa v těhotenství 5

ovlivňuje i růst a vývoj plodu. Výživa má také vliv na psychický stav člověka (Pánek, 2002). 2.2.1 Základní pojmy Potrava Potrava jsou veškeré materiály, které mohou složit k výživě. Může se jednat o výrobky rostlinného i živočišného původu. Pokud jde o výrobky, které slouží k výživě lidí, nazýváme je poživatiny, pokud slouží k výživě zvířat, jedná se o krmivo (Pánek, 2002). Pokrm Pokrm je potravina, nebo směs potravin, které jsou upravené ke konzumaci. Některé potraviny jsou připraveny ke konzumaci bez úpravy (např. ovoce, zelenina), ale některé potraviny se musí tepelně upravit (např. maso, vejce). Pokrmy můžeme konzumovat jednotlivě, nebo jako soustavu pokrmů (pečené maso a dušená zelenina) (Pánek, 2002). Strava Strava je množství a druh jídel, které člověk sní za určitý časový interval. Plán stravy nazýváme jídelníček. Příprava jídelníčku umožní rozvrhnout množství přijaté energie a zajistit pestrost přijímaných jídel (Pánek, 2002). 2.3 Základní složky potravy a jejich význam V této kapitole se podíváme na jednotlivé složky potravy, jejich význam pro organismus a důsledky, které má jejich nadbytek nebo nedostatek na organismus v období gravidity. 2.3.1 Sacharidy (cukry) Sacharidy jsou největším zdrojem energie pro lidský organismus. Pro některé orgány (např. ledviny, mozek nebo erytrocyty) je jediným zdrojem energie glukóza. Sacharidy dělíme na jednoduché sacharidy (mono a disacharidy) a polysacharidy (škroby). Rozdíl mezi jednoduchými sacharidy a polysacharidy je v jejich vstřebávání. Jednoduché sacharidy se vstřebávají rychleji než polysacharidy, které se musí nejprve rozložit na monosacharidy a teprve potom se vstřebají (Pánek, 2002, Pokorná, Březková, Pruša, 2008). 6

Mezi jednoduché sacharidy patří glukóza, fruktóza, sacharóza, galaktóza, laktóza a maltóza. Zdrojem jednoduchých sacharidů je med, ovoce, džusy, vína, řepný cukr, klíčky obilovin a sladu, javorový sirup a mléko. Polysacharidy dělíme na stravitelné a nestravitelné. Stravitelné polysacharidy jsou škroby, které se nachází v obilovinách, bramborách a luštěninách. Mezi nestravitelné polysacharidy patří celulóza, hemicelulóza, pektin, inulin, gumy a slizy, které se nacházejí v zelenině, ovoci, luštěninách a obilovinách (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Polysacharidy uvolňují energii pozvolna, díky pomalejšímu rozkladu, proto vytvářejí delší pocit sytosti a nedochází k žádným velkým výkyvům glykémie v krvi. Sacharidy dělíme podle glykemického indexu. Vhodnější jsou potraviny, které mají nižší glykemický index, protože vyvolávají pozvolnou a plynulou produkci inzulínu, stabilizují glykémii a dávají delší pocit sytosti. Potraviny s nízkým glykemickým indexem jsou luštěniny, jablka, müsli, těstoviny, celozrnné výrobky, rýže, oříšky a brambory. Pokud máme chuť na sladké, je vhodnější dát si místo čokolády nebo sladkých tyčinek třeba sušené ovoce, které obsahuje i železo a jiné minerální látky (Hronek, Barešová, 2012). Čím vyšší je glykemický index, tím je rychlejší vzestup krevního cukru a potravina je tím také problematičtější (Dahlke, 2007, s. 46). Nedostatek sacharidů Nedostatek sacharidů v potravě má vliv na nestálou hodnotu glykémie v krvi. Může způsobit únavu, neklid a snižuje celkový tělesný a duševní výkon (Hronek, Barešová, 2012). Nadbytek sacharidů Nadbytečný příjem sacharidů v raném stádiu těhotenství může zabraňovat správnému růstu placenty. Častý příjem sacharidů, které mají vysoký glykemický index (např. čokoláda, zákusky) zvyšuje riziko vzniku gestačního diabetu a problému s ním spojených (např. makrosomie plodu, vyšší váhový přírůstek). Zvyšuje se riziko vzniku obezity a zubního kazu (Hronek, Barešová, 2012). 7

2.3.2 Lipidy (tuky) Lipidy jsou jedním z největších zdrojů energie, proto jsou důležitou složkou potravy. Tuky uložené v podkoží a v okolí některých důležitých orgánů, slouží jako tepelná izolace. Příjem tuků ve stravě je důležitý kvůli správnému využití vitamínů A, D, E a K, tedy vitamínů rozpustných v tucích. Tuky přijímáme ze živočišných produktů, ořechů, semínek, olejů, ale i ze zeleniny. Tuky, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit, ale jsou pro něj velmi důležité, nazýváme esenciální tuky (Frej, 2004). Tuky jsou sloučeniny glycerolu a mastné kyseliny. Podle toho, jaká mastná kyselina se v tuku vyskytuje, jsou tuky ve formě kapalné (oleje) nebo tuhé (sádlo). Mastné kyseliny dále dělíme na nasycené a nenasycené, které se ještě dále dělí na mononenasycené a polynenasycené. Denní příjem nasycených mastných kyselin (např. máslo, hovězí tuk, sádlo, mléko) by měl být zhruba 20-30g denně. Příjem mononenasycených mastných kyselin (olivy, řepka, ořechy, avokádo) by měl být asi 28-42 g denně a polynenasycených kyselin (sója, lněné semínko, tučné ryby, losos, sezamové semínko) asi 12-18 g za den (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Živočišné (nasycené) tuky si dokáže naše tělo vyrobit samo, proto na jejich příjmu není závislé. Tyto tuky v naší stravě většinou převládají. Jejich nadbytečná konzumace je příčinou mnoha chronických onemocnění, přispívá ke vzniku rakoviny a degenerativního onemocnění. Převážně se vyskytují v červeném mase, mléčných výrobcích, ale své zastoupení mají i mezi rostlinnými oleji v podobě palmového a kokosového oleje (Frej, 2004). Tuky omega 3 patří mezi esenciální tuky, které musíme přijímat potravou. Jejich dostatečný příjem má vliv na správnou funkci nervového systému, podporují správnou funkci srdce a cév, podporují redukci váhy a mají pozitivní vliv na psychiku člověka. Nejvíce jsou obsaženy v mořských rybách, rybím tuku, lněném semínku, špenátu, mandlích a mateřském mléce (Frej, 2004). Tuky omega 6 mohou být v nadměrném množství škodlivé. Nacházejí se ve slunečnicovém, sezamovém a sójovém oleji. Oproti tomu tuky omega 9 snižují riziko vzniku mrtvic, diabetu, kardiovaskulárních chorob. Tuky omega 9 se nacházejí v řepkovém, olivovém a ořechovém oleji a v avokádu. V potravě by tedy měly převládat tuky omega 3 a omega 9 a tuků omega 6 by mělo být méně (Frej, 2004). 8

Tuky jsou nepostradatelnou součástí každé buňky, kde ve formě lipoproteinů tvoří buněčné membrány. Složení tuků v mateřském mléce ovlivňuje složení tuků v potravě matky (Hronek, Barešová, 2008). Nedostatek tuků Nedostatečný příjem tuků snižuje tělesnou výkonnost, imunitu proti infekcím, schopnost reprodukce. U dětí může nedostatek tuků zpomalovat jejich růst. Nedostatek esenciálních tuků v těhotenství má vliv na délku těhotenství a porodní váhu novorozence (Hronek, Barešová, 2012). Nadbytek tuků Nadměrný příjem tuků zvyšuje riziko obezity, aterosklerózy. Nadměrná konzumace tuků s transmastnými kyselinami (především ztužené tuky margaríny) v těhotenství zvyšují riziko předčasného porodu (Hronek, Barešová, 2012). 2.3.3 Proteiny (bílkoviny) Bílkoviny jsou zdrojem esenciálních aminokyselin (leucin, izoleucin, lysin, metionin, fenylalanin, treonin, tryptofan a valin), které si lidský organizmus nedokáže sám vytvořit, ani metabolizovat z jiných aminokyselin. Z těchto esenciálních aminokyselin si lidské tělo dokáže všechny ostatní potřebné aminokyseliny syntetizovat. Bílkoviny, které přijímáme v potravě, jsou důležité pro tvorbu tělesných bílkovin, které jsou podstatné pro tvorbu tkání. V těhotenství je zvýšený nárok na příjem bílkovin, aby došlo k normálnímu růstu plodu, vývoji placenty a změnám na děloze a prsou matky. Příjem bílkovin v době kojení neovlivňuje laktaci (Mandžuková, 2008). U zdravé těhotné ženy je potřeba bílkovin asi 50-60 g za den, ale neměla by překračovat dvojnásobek. Vhodné je bílkoviny přijímat z libového masa, vajec, ryb, mléčných výrobků, luštěnin a ořechů. Nevhodné je v těhotenství konzumovat tučné maso a uzeniny (Müllerová, 2004). Nedostatek bílkovin Nedostatek bílkovin v těhotenství se projeví nízkou hmotností placenty, plodu a tvorbou otoků. Při nedostatečném příjmu bílkovin v těhotenství se zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění u novorozence v závislosti na jeho nízké porodní hmotnosti (Hronek, Barešová, 2008). 9

Nadbytek bílkovin Při nadměrném příjmu bílkovin dochází v těle ke zvýšené tvorbě odpadních látek, a tím dochází ke zvýšené zátěži ledvin. Pokud je přijímané nadměrné množství bílkovin a tuků, může dojít k poškození slinivky plodu a to může vést ke vzniku diabetu v dospělosti (Hronek, Barešová, 2008). 2.3.4 Vláknina Na rozdíl od jiných, již zmiňovaných složek stravy tuků, bílkovin a sacharidů není vláknina naším tělem strávena ani vstřebána. Projde nám skrz žaludek, tenké střevo i tlusté střevo s minimálními změnami (Lustig, 2015, s. 138). Vláknina je nestravitelný polysacharid. Nerozpustná vláknina na sebe váže vodu, ve střevě zvětší svůj objem a tím zabraňuje zácpě. Dokáže na sebe navázat i toxické látky, které se do těla dostaly spolu s potravou. Rozpustná vláknina na sebe váže žlučové kyseliny a tím snižuje množství cholesterolu v krvi. Při jejím nedostatku v období těhotenství dochází k zácpě, která může přetrvávat i nějakou dobu po porodu. Nadměrný příjem nerozpustné vlákniny snižuje vstřebávání některých důležitých minerálů, které by potom tělu mohly chybět. Doporučené množství, které by měla těhotná žena za den přijmout je asi 30g. Nerozpustná vláknina se nachází v zelenině a ovoci a rozpustnou obsahují luštěniny, ovoce a obiloviny. Nejvíce vlákniny je obsaženo ve slupce nebo semínku (Hronek, Barešová, 2012). Pokud není dostatek vlákniny obsažen ve stravě, je možné ho doplnit potravinovými doplňky. Vhodným doplňkem stravy je psyllium. Psyllium je vláknina rozpustná ve vodě. Pokud se podává na lačno, dokáže vyvolat pocit nasycení, proto se používá při redukčních dietách. Psyllium je rostlina, která se vyskytuje převážně v Indii, kde se využívá už 2000 let (www.detoxikace-organismu.info). 2.4 Vitaminy Vitaminy jsou látky, které jsou pro lidský organismus nezbytné. V těle jsou důležité, protože působí v mnoha biochemických reakcích, díky kterým dochází k přeměně energie, výstavbě nových tkání a podporují správnou práci různých tělesných funkcí. Některé vitamíny slouží v těle jako antioxidanty. Kromě vitaminu A, který v těle vzniká z provitaminu (hlavně z beta-karotenu) a vitaminu D, který se tvoří působení slunečního 10

záření na provitamin v pokožce, musíme všechny ostatní přijímat v potravě. Správné množství vitaminů získá tělo z pestré a správně upravené stravy. Nesprávnou tepelnou a mechanickou úpravou, může dojít ke snížení jejich obsahu v jednotlivých potravinách. Těhotné ženy by měly dát pozor na doporučený příjem vitaminů, který je v těhotenství jiný, než před otěhotněním. Různé vitaminy jsou obsaženy v různých potravinách, proto je důležité dbát na pestrost stravy. V těle se vitaminy udržují podle toho, jestli jsou rozpustné v tucích nebo ve vodě. Vitaminy rozpustné ve vodě (např. vitamin C, a vitaminy skupiny B) v těle nevydrží dlouhou dobu, maximálně pár týdnů, Odcházejí z těla spolu s močí. Tyto vitaminy je lepší přijímat pravidelně a v menších dávkách. Vitaminy rozpustné v tucích můžou zůstat v těle i několik let (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Protože hrozí předávkování některými vitaminy, neměly by těhotné ženy užívat multivitaminové preparáty bez vědomí lékaře. Nadměrné množství vitaminů rozpustných v tucích může být i toxické. Většina lékařů doporučí správnou denní dávku multivitaminových doplňků s obsahem železa a kyseliny listové (Evans, 1994). 2.4.1 Vitamin A Vitamin A je nezbytný pro růst tkání, tvorbu buněk, růst sliznic a pro správný vývoj plodu a plodových obalů. Působí pozitivně na imunitu a na zrak. V těhotenství je nezbytný. Jeho nedostatek může mít negativní vliv na krvetvorbu, plodnost a nervový systém. Nedostatek vitaminu A může mít za důsledek šeroslepost. Nadměrný příjem vitaminu A na počátku gravidity zvyšuje riziko vzniku různých tělesných malformací. Pokud tedy těhotné ženy chtějí doplnit vitamin A v podobě doplňku stravy, jsou lepší preparáty beta-karotenu, ze kterého si tělo samo vytvoří vitamin A (Hronek, Barešová, 2012). Zdrojem vitaminu A jsou vejce, tuňák, játra (v době těhotenství nejsou doporučována, kvůli škodlivým látkám), kysaná smetana, máslo, mléko. Doporučená denní dávka (dále jen DDD) během těhotenství je 800 μg a při kojení 850 μg (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). 2.4.2 Vitamin D Vitamin D hraje důležitou roli při vstřebávání vápníku, v těhotenství chrání před vznikem osteoporózy. V období gravidity je důležitý pro správnou tvorbu kostry plodu. 11

Během laktace je pro novorozence také velmi důležitý. Jeho nedostatek v době těhotenství ohrožuje ženu řídnutím kostí, pokud ho je přijímán nedostatek i v době laktace, je ho málo i v mateřském mléce, což může vést k měknutí kostí novorozence. Při jeho nadbytku v potravě nemůže dojít k předávkování, ale pokud ho těhotná žena přijímá ve formě potravinového doplňku, může jeho zvýšené množství způsobovat únavu, zvracení, zvýšenou hladinu vápníku v krvi, žízeň, průjmy. Vitamin D je obsažen v kakaovém prášku, lososovi, makrele, vejci a sýru. Vitamin D vzniká působením slunečního záření na pokožku, stačí deset minut denně pro vytvoření potřebné dávky. DDD pro těhotné a kojící ženy je 5μg (Hronek, Barešová, 2012). 2.4.3 Vitamin E Vitamin E působí jako antioxidant, brání účinkům LDL cholesterolu, který poškozuje cévy, má pozitivní účinky v prevenci nádorových onemocnění, podporuje imunitu a napomáhá hojení kožních onemocnění a jizev. DDD během gravidity je 14 mg a během kojení 18mg (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Nedostatek vitaminu E během těhotenství zvyšuje riziko potratů, ale také anémie u novorozenců. Při normálním složení stravy nemůže dojít k jeho nadbytku. Vitamin E obsahují různé druhy ořechů, ovesné vločky, špenát (Hronek, Barešová, 2012). 2.4.4 Vitamin K Nejdůležitější roli hraje vitamin K ve srážení krve, má vliv na tvorbu srážecích faktorů. Potravou je přijímán v zelenině (např. čerstvý špenát, květák, brokolice, rajče). DDD během gravidity a laktace je 55 μg (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Vitamin K produkují bakterie ve střevě, proto většinou nedochází k jeho nedostatku. Nedostatek vitaminu K se projevuje častějším krvácením (Hronek, Barešová, 2012). 2.4.5 B komplex Vitaminy skupiny B jsou v těhotenství i během laktace naprosto nezbytné. Ovlivňují správnou činnost několik orgánových soustav. Ovlivňují metabolismus a mají vliv na kardiovaskulární systém. Tělo vitaminy skupiny B vstřebává lépe, pokud jsou mu dodávány v komplexu. Jejich nedostatek se může projevovat různými kožními projevy, může způsobit zažívací potíže, bolesti hlavy a může způsobit intrauterinní poruchy růstu. Z normální stavy nemůže dojít k hypervitaminóze. Zdrojem B komplexu jsou 12

pivovarské kvasnice, zelenina, ovoce a celozrnné pečivo. Dobrým zdrojem vitaminu skupiny B jsou lněná semínka, která se řadí k výživově hodnotným potravinám, protože obsahují i velké množství jiných látek (Hronek, Barešová, 2012, Mandžuková 2013). Kyselina listová vitamin B 9 Nedostatečný příjem kyseliny listové může mít za následek nedostatečné odbourávání hemocysteinu a tím se zvyšuje jeho hladina v krvi. U matek, které mají zvýšenou hladinu hemocysteinu, je větší riziko, že se jim narodí dítě s vývojovou vadou nervové soustavy (Strunecká, Patočka 2011). Kyselina listová je pro organismus důležitá, protože podporuje zdraví spánek, snižuje krevní tlak a hodnoty cholesterolu v krvi. Kyselina listová napomáhá zvýšit chuť k jídlu a zvyšuje plodnost (Strunecká, Patočka, 2011, Mandžuková, 2013). 2.4.6 Vitamin C Vitamin C je důležitý antioxidant, má pozitivní vliv na imunitu lidského organismu. Má důležitou funkci při tvorbě kolagenu, což je v době těhotenství podstatné. Vitamin C podporuje správné vstřebávání železa a kyseliny listové. Představuje 80% veškeré potřeby vitaminů. Podporuje obranyschopnost proti nemocem. Více vitaminu C by měli přijímat kuřáci, ženy užívající hormonální antikoncepci a lidé ve stresu. Nedostatek vitaminu C způsobuje zduření a krvácivost dásní. DDD v těhotenství je 110 mg a během laktace se zvyšuje na 120 mg (Pokorná, Březková, Pruša, 2008, Mandžuková, 2013). 2.5 Minerální látky Minerální látky jsou anorganické látky, které zásadně ovlivňují biochemické reakce v organismu. Tělo si tyto látky samo nedokáže vytvořit, jsou součástí vlasů, nehtů i zubů (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). 2.5.1 Vápník Vápník je obsažen v kostech, podílí se na srážení krve, má vliv na funkci svalů a nervového systému. V době těhotenství a laktace je potřeba příjem vápníku zvýšit, protože vysoké nároky na jeho příjem má i plod. Dostatečný příjem vápníku zajišťuje správný vývoj kostry a chrupu plodu. Pokud ho není v potravě dostatek, bere si plod vápník, který je uložen v kostře těhotné ženy a dochází tak k jejímu řídnutí. Mezi další projevy nedostatku vápníku patří svalové křeče, bolesti kloubů, podráždění, úzkost, 13

deprese a nespavost. Zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky, minerální vody, ryby, mák, zelenina. DDD v těhotenství i během laktace u žen do 18 let 1200 mg a u žen nad 19 let 1000 mg (Hronek, Barešová, 2012, Fenwick, 2007). Pro správné vstřebávání vápníků je nezbytný vitamin D (Pokorná, Březková, Pruša, 2008, s. 32). 2.5.2 Hořčík Hořčík má pozitivní vliv na funkci srdce. Důležitý je pro správnou stavbu kostí. Nedostatek hořčíku během těhotenství způsobuje křeče dolních končetin, dráždí dělohu a má negativní vliv na srážení krve. Během těhotenství se může podávat hořčík, aby nedocházelo ke křečím a tvrdnutí břicha. Hořčík se podává k udržení těhotenství jako mírné tokolytikum. DDD během gravidity je 220 mg a během laktace 270 mg. Hořčík je obsažen v oříškách, kakau, ovesných vločkách, v celozrnných výrobcích a důležitým zdrojem jsou minerální vody a mléčné výrobky (např. tvrdý sýr nebo odtučněné mléko) (Hronek, Barešová, 2012, Pokorná 2008). 2.5.3 Železo Železo je potřebné pro přenos kyslíku v krvi dítěte po narození. Železo obsažené v hovězím mase se vstřebává lépe než železo, které se nachází v luštěninách. Pokud se ženy vyhýbají konzumaci masa, měly by přijímat potraviny, které obsahují vysoký podíl železa a zvýšit příjem vitaminu C, který napomáhá jeho vstřebávání (Fenwick, 2007). Dostatečný příjem železa je důležitý pro správnou tvorbu červených krvinek, které zásobují kyslíkem všechny části těla i plod, který je přes placentu zásobován kyslíkem z těla matky. Jeho nedostatek může mít za následek anémii, která zvyšuje riziko potratu. Proto se v prenatálních poradnách odebírá krev na vyšetření obsahu železa v krvi, aby se zabránilo jeho nedostatku. Během těhotenství dokáže tělo lépe vstřebávat železo. DDD pro těhotné a kojící ženy je 20 mg. Při dlouhodobém nadbytečném příjmu železa dochází k jeho zadržování v těle a může působit až toxicky. Vysoký obsah železa je v játrech, které ale není v těhotenství vhodné příliš konzumovat. Železo se hůře vstřebává v kombinaci s mléčnými výrobky, černým čajem, vápníkem a hořčíkem (Hronek, Barešová, 20112, Pokorná 2008). 14

2.6 Výživa v těhotenství Strava má být vydatná a to o obsahu 2400-2800kcal. To je zhruba 40kcal na kilogram hmotnosti na den. Potrava má být lehce stravitelná a rozdělená do pěti jídel. Není vhodná ani redukční dieta, která může vyvolat předčasný porod, ani hyperkalorická, která vede k obezitě, gestačnímu diabetu a preeklampsii (Roztočil, 2008, s. 105). Jídelníček těhotné ženy by měl být pestrý a vyvážený. Tělo se vyrovnává se zvýšenými nároky na výživu pro rostoucí plod, proto je nutné dodávat mu více živin, než v prekoncepčním období. Své zastoupení by v něm měly mít celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina, libové maso, ryby, ořechy, luštěniny a mléčné výrobky. U těhotných by nemělo docházet k nadměrnému přejídání kaloricky hodnotné, ale nutričně chudé stravy (např. chipsy, hranolky, fast food, sladkosti). Během těhotenství, zvláště pak v prvním trimestru, by měla žena dbát na zvýšenou hygienu přípravy jídel, aby nedošlo k přenosu některých infekcí, které mohou ohrozit správný vývoj plodu (např. toxoplazmóza, listerióza) (Müllerová, 2004, Rodriguezová, 2015). 2.6.1 Prekoncepční období Správná výživa v období před otěhotněním, tedy prekoncepčním období, snižuje riziko vzniku vrozených malformací (např. rozštěpy rtu a patra, defekty močového traktu, defekt komorového septa, kongenitální hydrocefalus). Správná výživa pomáhá dosáhnout optimální tělesné hmotnosti, která usnadňuje schopnost ženy otěhotnět a napomáhá hladkému průběhu těhotenství. U obézních žen je vyšší riziko hypertenze, gestačního diabetu, makrosomie plodu. Vyvážená strava ovlivňuje tvorbu hormonů a snižuje riziko vzniku anémie v těhotenství (Hronek, Barešová, 2012). Důležité živiny v prekoncepčním období Pokud žena plánuje těhotenství, měla by svůj jídelníček změnit několik měsíců před otěhotněním. V potravě by se mělo objevovat větší množství kyseliny listové, buď ve formě potravinových doplňků, nebo ve stravě (např. listová zelenina, kvasnice, játra). Dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin, hlavně kyseliny dokosahexaenové (jedna ze složek rybího oleje), která snižuje riziko předčasného porodu, vzniku preeklampsie, hypotrofie novorozence a zabezpečuje správný vývoj mozku. Doporučuje se jíst pokrmy z ryb alespoň dvakrát týdně. Důležitý je příjem železa, aby se zabránilo vzniku anémie. Nejlepší je anémii předcházet, v těhotenství se léčí špatně, a pokud 15

přetrvává až do druhého trimestru, může hrozit předčasný porod, nebo nízká porodní hmotnost novorozence. V prekoncepčním období by žena měla zvýšit příjem vápníku, aby zabránila odvápnění kostry během těhotenství a laktace. Zvýšený příjem vitaminu C příznivě ovlivňuje schopnost ženy otěhotnět. Při přípravě na těhotenství by měla žena úplně vyřadit alkohol, drogy a nikotin. Přestat pít kávu, nebo její dávky snížit, protože častá konzumace kofeinu může prodloužit dobu potřebnou k otěhotnění (Hronek, Barešová, 2012). 2.6.2 Výživa v prvním trimestru V prvním trimestru se požadavky energetického příjmu neliší od stavu před graviditou. Žena se musí vyhnout extrémům přejídání i hladovění. Delší dobu trvající malnutrice vede k retardaci intrauterinního růstu plodu i k abortu (Čech, Hájek, Maršál, SRP, 2007, s. 74). Na začátku těhotenství nejsou zvýšené nároky na výživu. Žena by si měla zajistit dostatečný příjem živin pro zdárný vývoj embrya. V prvním trimestru je důležitý dostatek kyseliny listové, bílkovin, omega-3 mastných kyselin a železa. Ideální je zvýšit příjem potravin, které tyto látky obsahují, pokud to není možné, je vhodné užívat je formou potravinových doplňků. Bílkoviny jsou základním stavebním kamenem lidského organismu, a proto jsou nezbytné, ke správnému vývoji tkání plodu. V organismu těhotné ženy dochází ke zvýšení objemu cirkulující krve, proto je důležité zvýšit příjem železa, aby nedošlo v druhém trimestru k anémii. Dostatečný příjem omega-3 mastných kyselin má pozitivní vliv na vývoj nervové soustavy plodu. Důležitý je zvláště u žen, které před otěhotněním trpěly bulimií nebo anorexií. Důležitý je vitamín B 12, který může žena získat například ze sardinek, vepřového masa, tvrdého sýra nebo čerstvých vajec. Při dlouhotrvajících a silných ranních nevolnostech, může docházet k nedostatku těchto látek, a proto je vhodné doplňování vitaminovými a minerálními preparáty, jako prevence jejich nedostatku (Hronek, Barešová, 2012). 2.6.3 Výživa ve druhém trimestru Ve druhém trimestru dochází k nárůstu nároků rostoucího plodu na zvýšení energetického příjmu. V tomto období je důležitý příjem vápníku, hořčíku, jódu a železa. Zvýšení příjmu vápníku ve druhém trimestru je důležité proto, že dochází k tvorbě kostry plodu. Pokud nebude v těle dostatek vápníku na její růst, bude plod 16

čerpat vápník z kostry ženy, což může vést k řídnutí kostí. Hořčík má protikřečové účinky, pokud ho má žena v těle dostatek, dochází k lepší stabilizaci těhotenství. Hořčík působí také antidepresivně. Důležitý je dostatečný příjem jódu, který plod využívá k syntéze hormonů štítné žlázy. Při nedostatku jódu může docházet k poruchám vývoje mozku (Hronek, Barešová, 2012). 2.6.4 Výživa ve třetím trimestru Energetické nároky organismu se zvyšují. Je nutné zabezpečit dostatečný příjem vápníku, hořčíku, jódu, železa, vlákniny a zinku nedostatečný příjem vápníku a hořčíku se podílí na vzniku těhotenských obtíží (např. bolesti kloubů, křeče v lýtkách, hypertenze). Dostatečný příjem hořčíku ve třetím trimestru zabraňuje předčasnému porodu. Tělo těhotné ženy má v tomto období zvýšený nárok na příjem vitamínu D, který napomáhá vstřebávání vápníku. Dostatečný příjem vitamínu C napomáhá k syntéze kolagenu, který plod v tomto období vyžaduje. Vitamín C je vhodné přijímat stravou v podobě čerstvého ovoce. Dostatečný příjem vlákniny je důležitý pro prevenci zácpy, která často trápí těhotné i kojící ženy. I v tomto období je důležitý příjem omega-3mastných kyselin, stabilizují těhotenství a zabraňují předčasnému porodu (Hronek, Barešová, 2008). 2.7 Potravinové doplňky Nejčastějším problémem veškerých potravinových a vitaminových doplňků je, že obsahuj i jiné látky, které můžou být ve větším množství škodlivé. Nejlepší tedy je pokrýt příjem důležitých látek pouze stravou. Některé živiny může být těžké získat v dostatečném množství výhradně z přijímaného jídla, v tom případě musí žena přidat nějaké potravinové doplňky. Zvláště v období těhotenství je důležité používání takovýchto přípravků konzultovat s lékařem (Hartwig, 2014, Pokorná, Březková, Pruša, 2008). 2.8 Pitný režim během těhotenství Dodržování správného pitného režimu zajišťuje látkovou výměnu a odvod odpadních látek z těla. Zároveň se podílí na transportu řady živin, pomáhá udržovat tělesnou teplotu odpařováním vody z povrchu těla. Tekutiny jsou důležitým zdrojem minerálních látek, které jsou v nich rozpuštěné (Hronek, Barešová, 2012, s. 26). 17

Doporučený příjem tekutin v normální okolní teplotě je asi 1500-2000ml za den pravidelně a v malých dávkách. Příjem většího množství tekutin najednou podporuje větší tvorbu moči a v těle nezůstává tolik vody, kolik je potřeba (Hronek, Barešová, 2012). 2.8.1 Nedostatečný příjem tekutin Nedostatečný příjem tekutin vyvolává pocit únavy, dochází k tělesnému i duševnímu útlumu. Dlouhodobý nedostatečný příjem vede k dehydrataci, zadržování odpadních látek v těle a následně k zácpě (Hronek, Barešová2012, Pokorná 2008). 2.8.2 Nadbytečný příjem tekutin Pokud těhotná žena přijímá nadbytek tekutin, dochází častěji ke vzniku otoků. Nadměrná konzumace sladkých limonád a džusů může vést ke vzniku nadváhy. Při nadbytku tekutin dochází k vyšší tvorbě moči a k vylučování důležitých minerálů a vitamínu z těla (Hronek, Barešová, 2012). 2.8.3 Doporučené tekutiny v období těhotenství Nejlepší co žena může během těhotenství pít je nezávadná pitná voda. Minerální vody jsou důležitým zdrojem vápníku a hořčíku, ale z celkového množství přijímaných tekutin by měly tvořit maximálně 20 %. Dlouhodobé pití minerálních vod může vést k tvorbě písku nebo ledvinových kamenů. Pokud žena pije balené vody, je vhodné, aby v nich bylo co nejméně přídatných látek. Vhodné je také sladké nebo kyselé mléko a nápoje z něj připravené. Mléko má v jídelníčku těhotné ženy význam pro jeho vysokou výživovou hodnotu. Nápoje sycené oxidem uhličitým mohou podporovat ranní nevolnost, být zdrojem říhání i nadýmání (Hronek, Barešová, 2012, Pokorná 2008). 2.8.4 Nedoporučené tekutiny v období těhotenství Těhotné ženy by měly omezit příjem kávy. Větší množství kávy podporuje zvýšenou tvorbu moči, způsobuje hypertenzi a u slabších jedinců i arytmii. Omezení platí také na jiné nápoje obsahující kofein (např. kola, energetické nápoje). Nevhodné jsou také veškeré slazené limonády, obsahující umělá sladidla, aromatické a konzervační látky (Hronek, Barešová, 2012, Pokorná 2008). 18

2.9 Návykové látky v těhotenství Užívání návykových látek v období těhotenství má svá specifika. Vzhledem k fyziologickým změnám je změna citlivosti k návykovým látkám a také jejich metabolismus v těle matky je rozdílný (Pokorná, Březková, Pruša, 2008, s. 115). 2.9.1 Nikotin Nikotin snižuje průtok krve dělohou, zvyšuje 3 až 5násobně výskyt předčasného porodu a je hlavní příčinou nízké porodní hmotnosti (Stančiak, Novotný 2011, s 57). Látky, které se během kouření dostávají do těla spolu s nikotinem, omezují přenos kyslíku směrem k plodu. Na začátku gravidity může dojít ke špatnému uchycení placenty a těhotenství může skončit potratem. Děti kuřaček se častěji rodí předčasně a také mají o 200 300 g nižší porodní hmotnost než děti matek, které v těhotenství nekouřily. Děti, jejichž matka je kuřačka mají častěji astma a ekzémy. Některé ženy, které před otěhotněním kouřily, ztratí během těhotenství chuť na cigarety, někdy se u nich dokonce objeví odpor k cigaretovému kouři (Stančiak, Novotný 2011, Pařízek, 2005). 2.9.2 Kofein Kofein je nejčastěji užívanou návykovou látkou. Více jak polovina dospělých pije kávu, čaj nebo nápoje, které obsahují kofein. Vliv kofeinu na předčasný porod, odtok plodové vody nebo nízkou porodní hmotnost novorozence nebyl prokázán. Kofein přechází přes placentu do těla plodu a může způsobit zvýšenou tepovou frekvenci plodu a neklid, který se projevuje zvýšenou pohybovou aktivitou v děloze. Fetální arytmie může přetrvat i po porodu, protože novorozenec není ještě sám schopný metabolizovat kofein (Stančiak, Novotný, 2011, Hronek, Barešová, 2012). 2.9.3 Alkohol V naší zemi je alkohol blahosklonně tolerovanou drogou, jejíž povšechně devastující účinky jsou bagatelizovány (Pařízek, 2005, s. 197). Alkoholické nápoje by se v době těhotenství a kojení neměly pít vůbec. Pokud žena chce alkohol konzumovat, tak pouze občas v malých dávkách. Příležitostná konzumace jako 1dcl vína nebo malé pivo k obědu plodu neuškodí. Měla by se vyhnout pravidelné konzumaci a alkoholickým nápojům s vysokým obsahem alkoholu. Alkohol stejně jako kofein přechází přes placentu. Konzumace alkoholu je nejčastější příčinou retardace 19

plodu a má vliv na častější výskyt preeklampsie a předčasného porodu. Častější užívání v raném stádiu těhotenství má teratogenní účinky. V důsledku působení alkoholu na gravidní organismus může u plodu vzniknout fetální alkoholový syndrom (Stančiak, Novotný, 2011, Pařízek, 2005, www.nutrivia.cz). Typickými projevy fetálního alkoholového syndromu jsou poruchy růstu, poruchy nervového systému a obličejové deformity. V pozdějším věku se projeví mentální opožděnost, poruchy koncentrace či poruchy zraku a sluchu (Pokorná, Březková, Pruša, 2008, s. 116). 2.10 Alternativní způsoby výživy Vegetariánství je nejen způsob výživy, ale také životní styl. Vegetariáni vynechávají ze svého jídelníčku masné produkty. Radikálnějším výživovým stylem je veganství, které vyřazuje z jídelníčku veškeré produkty živočišného původu, tedy maso, mléčné výrobky, vejce a někdy i med. Laktoovovegetariánství je nejrozšířenějším alternativním způsobem výživy, které povoluje příjem mléka a vajec. Semivegetariánství navíc toleruje ještě konzumaci drůbežího masa (Pokorná, Březková, Pruša, 2008, Rodriguezová, 2015). Vyloučení jedné či více potravinových skupin není vhodným krokem ke správnému stravování. Každá potravinová skupina je bohatým zdrojem látek nezbytných pro tělo, a proto není vhodné žádnou potravinovou skupinu z jídelníčku vyřadit. (Pokorná, Březková, Pruša, 2008) Pokud se těhotné ženy stravují některým z alternativních způsobů výživy, měly by o tom informovat svého lékaře, který jim doporučí potravinové doplňky, které chybějící látky nahradí. Veganky, ale i vegetariánky, jsou v období gravidity i laktace ochuzeny o spoustu důležitých látek, které se nachází v masných a mléčných výrobcích, proto by měly více přemýšlet nad tím, co konzumují, aby tyto látky alespoň částečně doplnily. Ideální by bylo po dobu těhotenství a kojení veganství částečně omezit (Pokorná, Březková, Pruša, 2008). Mezi výhody veganství patří snížený příjem nasycených tuků a cholesterolu, zvýšený příjem vlákniny, hořčíku, vitaminu A a E, nižší BMI, nižší krevní tlak, snížené riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a DM druhého typu. Nevýhody veganské diety 20

jsou nízké obsahy vitaminu B 12 a D, vápníku, zinku, omega-3 mastných kyselin. Některé z těchto chybějících látek je potřeba doplňovat (Rodriguezová, 2015). 21

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Na základě oboru, který studuji a svého zájmu, jsem si vybrala ke zpracování bakalářské práce téma týkající se výživy žen v období těhotenství. Data pro svůj výzkum jsem sbírala pomocí anonymního dotazníku, který jsem sama vytvořila a který jsem šířila mezi cílovou skupinu žen pomocí internetového portálu. Mou cílovou skupinou byly ženy, které porodily v období od září 2014 do března 2015. Dotazník se skládá z dvaceti otázek. Šest otázek je otevřených, šest polozavřených a osm otázek je uzavřených. Otázky jsem tvořila tak, aby vycházely ze stanovených cílů a hypotéz. Dotazník začíná úvodním slovem s představením a vysvětlením účelu dotazníku. První otázky jsou obecné, abych se dozvěděla informace o ženě, a pak už následují otázky týkající se výživy a životosprávy v těhotenství. K prvnímu cíli se vztahují otázky 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 a 13. K druhému cíli se vztahují otázky14, 15 a 16. V závěru jsou ještě tři doplňující otázky. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Dotazník jsem mezi svou cílovou skupinu šířila pomocí internetového portálu, takže respondentky, které na něj odpovídaly, byly ze všech koutů České republiky, ale největší část byla z Vysočiny. Cílovou skupinu jsem neměla věkově omezenou. Jediné omezení bylo, že ženy, které odpovídaly na můj dotazník, porodily v období od září 2014 do března 2015. Nasbírala jsem odpovědi od 100 respondentek. 3.3 Průběh výzkumu Data pro svůj výzkum jsem sbírala od prosince 2014 do konce března 2015. Ženy odpovídaly na dotazník zcela anonymně a dobrovolně na internetovém portálu. 3.4 Zpracování získaných dat Získaná data jsem zpracovala pro lepší orientaci do tabulek a grafů, které jsem vytvořila pomocí programů skupiny Microsoft Office, konkrétně pak v programu Microsoft Word a Microsoft Excel. 22

3.5 Výsledky výzkum Otázka č. 1: Kolik Vám je let? Tabulka 1 Věkové kategorie věková abs. četnost relat. četnost kategorie 16-20 3 3 % 21-25 28 28 % 26-30 49 49 % 31-35 15 15 % 36-40 4 4 % 41 a více 1 1 % celkem 100 100 % V první otázce jsem zjišťovala, kolik bylo dotazovaným let. Pro lepší přehlednost jsem je potom rozřadila do jednotlivých věkových kategorií. Z tabulky vyplývá, že největší zastoupení mezi dotazovanými měly respondentky z věkové kategorie 26-30 let. Bylo jich 49%. Druhou nejpočetnější věkovou kategorií byly ženy ve věku 21-25 let, do této kategorie patřilo 28% dotazovaných. Naopak nejnižší zastoupení měla věková kategorie 41 a více. Nejmladší respondentce bylo 17 a nestarší 49 let. 23

Otázka č. 2: Po kolikáté jste byla těhotná? Parita 8 % 28 % 64 % prvorodičky druhorodičky vícerodičky Graf 1 Počet těhotenství Z tohoto grafu vyplývá, že největší část (64 %) dotazovaných žen byly prvorodičky. Naopak jenom 8 % respondentek mělo za sebou už 3 a více těhotenství. 24

Otázka č. 3: Jaká je Vaše výška? Otázka č. 4: Jaká byla Vaše váha před otěhotněním? Tyto otázky jsem ženám pokládala, abych mohla vypočítat jejich BMI. Tabulka 2 Hodnoty BMI BMI abs. četnost relat. četnost < 18,5 7 7 % 18,5 24,9 68 68 % 25,0 29,9 18 18 % 30,0 34,9 7 7 % 35,0 39,9 0 0 % > 40,0 0 0 % celkem 100 100 % Z této tabulky vyplývá, že většina žen má hodnotu BMI v kategorii 18,5 24,9, to znamená, že mají normální váhu. Těchto žen bylo 68 %. Naopak pouze 7 % žen bylo v rizikové kategorii pod 18,5 a 7 % žen bylo v rizikové kategorii 30,0 34,9. 25

Otázka č. 5: Jaká byla Vaše váha na konci gravidity? Tabulka 3 Váhový přírůstek v těhotenství váhový přírůstek abs. četnost relat. četnost < 5 kg 4 4% 5 10 kg 32 32% 11 16 kg 42 42% 17 22 kg 18 18% > 23 kg 4 4% celkem 100 100% Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila proto, abych zjistila, jaký byl u žen váhový přírůstek během těhotenství. Optimální váhový přírůstek během těhotenství by měl být 11 16 kg. Z této tabulky vyplývá, že z dotazovaných žen mělo tento váhový přírůstek 42 % žen. Nejnižší počet žen (4 %) byl v rizikových kategoriích pod 5 kg a nad 23 kg. Nejnižší váhový přírůstek byl 2 kg a největší 25 kg. 26

Otázka č. 6: Stravovala jste se před otěhotněním zdravě? Stravování před graviditou 5 % 3 % 9 % 30 % 53 % ano spíše ano spíše ne ne nevím Graf 2 Stravování žen před otěhotněním V této otázce jsem chtěla zjistit, jestli se ženy stravovaly zdravě i v době, kdy ještě nebyly těhotné. Z grafu vyplývá, že většina žen (53 %) na otázku, zda se stravovaly před otěhotněním zdravě, odpověděla, že spíše ano. Pouze 5 % dotazovaných odpovědělo, že se zdravě nestravovaly a 3 % uvedla, že neví. 27

Otázka č. 7: Stravovala jste se pravidelně (5x denně)? Pravidelnost stravování 1 % 11 % 18 % 34 % ano spíše ano spíše ne ne nevím 36 % Graf 3 Pravidelné stravování před otěhotněním V sedmé otázce jsem zjišťovala, jestli se ženy stravovaly v době před otěhotněním pravidelně. Největší část žen (36 %) odpověděla, že se spíše stravovaly pravidelně, ale 34 % žen odpovědělo, že spíše ne. Pravidelně se stravovalo 8 % dotazovaných žen a nepravidelně 11 %. 28

Otázka č. 8: Změnily se vaše stravovací návyky, když jste zjistila, že jste těhotná? Stravování v graviditě 27 % 57 % ano, začala jsem se stravovat lépe ne, stravovala jsem se správně ne 16 % Graf 4 Změna stravovacích návyků Osmá otázka, měla zjistit, jestli ženy v těhotenství změnily svoje stravovací návyky. Více než polovina žen (57 %) změnila v těhotenství své stravovací návyky a začala se stravovat lépe. 16 % dotazovaných své stravovací návyky nezměnilo, ani v období těhotenství. Ostatní se stravovaly správně už před otěhotněním. 29

Otázka č. 9: Měla jste informace o významu správné výživy během těhotenství? Informovanost 11 % 4 % 48 % ano spíše ano spíše ne ne 37 % Graf 5 Informovanost o správné výživě Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila, abych zjistila, jestli byly ženy informovány o důležitosti správné výživy v období gravidity. Většina dotazovaných žen (48 %) měla během těhotenství informace o významu správné stravy. 37 % žen na otázku, zda tyto informace měly, odpovědělo, že spíše ano. Pouze 4 % respondentek tyto informace neměly. 30

Otázka č. 10: Odkud jste informace čerpala? 60% Zdroje onformací 50% 40% 30% 57 % 20% 10% 0% 10 % 12 % 17 % Z internetu od kamarádek od gynekologa z knih informace jsem neměla 4 % Graf 6 Zdroje informací V této otázce jsem chtěla zjistit, odkud ženy potřebné informace čerpaly. 57% dotazovaných žen odpovědělo, že informace o správné výživě v těhotenství čerpaly z internetu. 17% žen tyto informace hledalo v knihách a pouze 12% dostalo informace o stravování od svého gynekologa. 31

Otázka č. 11: Které z těchto potravin (nápojů) jste během těhotenství konzumovala a jak často? a. Čistá voda 90% Čistá voda 80% 70% 60% 50% 40% 81 % 30% 20% 10% 0% každý den 12 % 2% 0 % několikrát týdně alespoň jednou týdně alespoň jednou za měsíc 5 % občas 0 % vůbec Graf 7 Konzumace čisté vody Z výsledků vyplývá, že 81 % žen pilo čistou vodu každý den. b. Bylinné čaje 30% 25% 20% Bylinné čaje 15% 10% 5% 0% 17 % každý den 26 % několikrát týdně 14 % alespoň jednou týdně 6 % alespoň jednou za měsíc 13 % občas 24 % vůbec Graf 8 Konzumace bylinných čajů Nejvíce dotazovaných žen (26 %) pilo bylinné čaje několikrát týdně. A skoro stejný počet žen (24 %) je nepil vůbec. 32

c. Mléčné výrobky 60% Mléčné výrobky 50% 40% 30% 20% 50 % 42 % 10% 0% každý den několikrát týdně 7 % 0 % 0 % 1 % alespoň jednou týdně alespoň jednou za měsíc občas vůbec Graf 9 Konzumace mléčných výrobků Polovina respondentek konzumovala mléčné výrobky každý den. A 42 % je konzumovalo několikrát týdně. Pouze 1 % žen nejedlo za celé těhotenství mléčné výrobky vůbec. d. Ovoce Ovoce 70% 60% 50% 40% 30% 64 % 20% 10% 0% každý den 30 % několikrát týdně 6 % 0 % 0 % 0 % alespoň jednou týdně alespoň jednou za měsíc občas vůbec Graf 10 Konzumace ovoce Většina dotazovaných žen (64 %) konzumovala ovoce během těhotenství každý den a 30 % několikrát týdně. 33

e. Zelenina 60% Zelenina 50% 40% 30% 54 % 20% 37 % 10% 0% každý den několikrát týdně 7 % 2 % 0 % 0 % alespoň jednou týdně alespoň jednou za měsíc občas vůbec Graf 11 Konzumace zeleniny Více jak polovina žen (54 %) konzumovala zeleninu každý den a 37 % několikrát týdně. Pouze 2 % dotazovaných žen jedla zeleninu alespoň jednou za měsíc. f. Luštěniny Luštěniny 40% 35% 30% 25% 20% 15% 38 % 33 % 10% 5% 0% 2 % 6 % každý den několikrát týdně alespoň jednou týdně alespoň jednou za měsíc 16 % občas 5 % vůbec Graf 12 Konzumace luštěnin Nejčastěji ženy během těhotenství konzumovaly luštěniny alespoň jednou týdně, takto odpovědělo 38 % žen. A 33 % dotazovaných mělo ve svém jídelníčku luštěniny alespoň jednou měsíčně. Pouze 5 % respondentek nejedlo luštěniny vůbec. 34

g. Drůbež Drůbež 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 3 % každý den 39 % několikrát týdně 42 % alespoň jednou týdně 8 % alespoň jednou za měsíc 5 % občas 3 % vůbec Graf 13 Konzumace drůbžího masa Drůbeží maso konzumovalo 42 % žen alespoň jednou týdně a 39 % žen dokonce několikrát týdně. Denně konzumovala drůbeží maso pouze 3 % žen a stejný počet ho nekonzumoval během těhotenství vůbec. h. Ryby Ryby 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 1 % každý den 10 % několikrát týdně 23 % alespoň jednou týdně 38 % alespoň jednou za měsíc 18 % občas 10 % vůbec Graf 14 Konzumace ryb Ryby, které jsou zdrojem důležitých látek, konzumovalo nejvíce žen (38 %) alespoň jednou za měsíc, 23 % respondentek je konzumovalo každý týden. Vůbec ryby v průběhu těhotenství nekonzumovalo 10 % dotázaných žen. 35

i. Vepřové maso 60% Vepřové maso 50% 40% 30% 20% 52 % 10% 0% 1 % každý den 15 % několikrát týdně alespoň jednou týdně 16 % 13 % 3 % alespoň jednou za měsíc občas vůbec Graf 15 Konzumace vepřového masa Více jak polovina žen (52 %) konzumovala vepřové maso během těhotenství alespoň jednou za týden, 3 % dotázaných žen nekonzumovala vepřové maso vůbec a 1 % žen každý den. j. Hovězí maso Hovězí maso 35% 30% 25% 20% 15% 10% 33 % 23 % 28 % 5% 0% 1 % 4 % každý den několikrát týdně alespoň jednou týdně alespoň jednou za měsíc občas 11 % vůbec Graf 16 Konzumace hovězího masa Hovězí maso konzumovaly ženy nejčastěji (33 %) alespoň jednou týdně, ale 28 % žen pouze občas a dokonce 11 % dotázaných nekonzumovalo hovězí maso během těhotenství vůbec. 36

k. Uzeniny Uzeniny 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2 % každý den 21 % 21 % několikrát týdně alespoň jednou týdně 13 % alespoň jednou za měsíc 29 % občas 14 % vůbec Graf 17 Konzumace uzenin Nejpočetnější skupinou jsou ženy, které konzumovaly uzeniny během těhotenství pouze občas, bylo to 29 % žen. Během těhotenství uzeniny nekonzumovalo 14 % žen, ale 2 % dotázaných žen je konzumovala každý den. l. Vnitřnosti Vnitřnosti 70% 60% 50% 40% 30% 61 % 20% 10% 0% 0 % 1 % 2 % každý den několikrát týdně alespoň jednou týdně 14 % alespoň jednou za měsíc 22 % občas vůbec Graf 18 Konzumace vnitřností Vnitřnosti, které díky obsahu některých látek nejsou pro těhotné vhodné, během gravidity 61 % nekonzumovalo vůbec, 14 % žen je konzumovalo alespoň jednou za měsíc. 37

m. Smažené potraviny Smažené potraviny 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 3 % každý den 6 % několikrát týdně 16 % alespoň jednou týdně 20 % alespoň jednou za měsíc 44 % občas 11 % vůbec Graf 19 Konzumace smažených potravin Nejvíce žen (44 %) konzumovalo smažené potraviny během těhotenství pouze občas, ale 3 % respondentek je konzumovala každý den. 38

Otázka č. 12: Brala jste během těhotenství nějaké potravinové doplňky (které nepředepsal lékař)? 60% Potravinnové doplňky 50% 40% 30% 20% 52 % 10% 23 % 17 % 0% 4 % žádné GS Mamavit vitamíny pro těhotné kyselina listová 4 % magnesium Graf 20 Potravinové doplňky Ve dvanácté otázce jsem zjišťovala, jestli ženy braly během těhotenství nějaké potravinové doplňky, které jim nepředepsal lékař. Z výsledků vyplývá, že 52 % žen nebralo žádné potravinové doplňky. Vitaminy pro těhotné bralo 23 % žen a kyselinu listovou bralo 17 % dotázaných žen. 39

Otázka č. 13: Brala jste během těhotenství nějaké léky, které Vám předepsal lékař? 60% Léky 50% 40% 30% 53 % 20% 10% 0% 22 % 17 % 1 % 4 % 1 % 2 % žádné vápník dopegyt železo jód magnesium Eutyrox Graf 21 Léky v těhotenství Výzkum ukázal, že 53 % žen nemuselo brát během těhotenství žádné lék na lékařský předpis. Nejčastějším předepisovaným lékem bylo v 22 % železo a v 17 % magnesium. 40

Otázka č. 14: Kouřila jste před otěhotněním? Kouření před graviditou 26 % ne ano 74 % Graf 22 Kouření před otěhotněním Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila, abych mohla zjistit, kolik žen, které kouřily, s tím během těhotenství přestalo. Z tohoto grafu vyplývá, že skoro tři čtvrtiny dotazovaných žen byly nekuřačky. Před otěhotněním kouřilo pouze 26 % žen. 41

Otázka č. 15: Přestala jste kouřit, když jste zjistila, že jste těhotná? Kouření v graviditě 46 % 54 % přestalo kouřit nepřestalo kouřit Graf 23 Kouření v graviditě Z tohoto grafu vyplývá, že z 26 žen, které před otěhotněním kouřily, přestalo kouřit pouze 54 % žen. Zbylých 46 % kouřilo i v těhotenství. 42

Otázka č. 16: Pila jste alkohol, když jste věděla, že jste těhotná? 60% Alkohol v graviditě 50% 40% 30% 51 % 20% 30 % 10% 0% ne ano, ale velmi málo 16 % 3 % 0 % ano, občas ano, často ano i tvrdý alkohol Graf 24 Alkohol v těhotenství Šestnáctá otázka měla zjistit, jestli ženy konzumovaly během těhotenství alkohol a pokud ano, tak v jakém množství. Z výsledku vyplývá, že žádná z dotazovaných žen nepila v těhotenství tvrdý alkohol. Dokonce polovina žen (51%) nepila alkohol během těhotenství vůbec. Malé množství alkoholu pilo 30 % respondentek. 43

Otázka č. 17: Měla jste v těhotenství gestační diabetes? Gestační diabetes 20 % ano ne 80 % Graf 25 Výskyt gestačního diabetu Z tohoto grafu vyplývá, že gestační diabetes v těhotenství mělo pouze 20 % dotazovaných žen. 44

Otázka č. 18: Pokud jste gestační diabetes měla, jak se léčil? Léčba GDM 0% 20 % GDM nemělo GDM na dietě GDM na inzulinu 80 % Graf 26 Léčba gestačního diabetu Z tohoto grafu vyplývá, že všechny ženy, které měly gestační diabetes, ho léčily pouze dietou. 45

Otázka č. 19: Měla jste gestační diabetes i v předchozím těhotenství GDM v předchozím těhotenství 20 % 60 % 20 % ano ne prvorodičky Graf 27 GDM v předchozím těhotenství Z 20 respondentek, které měly gestační diabetes, bylo 60 % prvorodiček. A z těch, které byly těhotné už po několikáté, jich polovina GDM v předchozím těhotenství měla a polovina ne. 46

Otázka č. 20: Měla jste během těhotenství nějaké stravovací obtíže? 80% Stravovací obtíže 70% 60% 50% 40% 30% 71 % 20% 10% 0% 9 % 3 % 13 % 4 % žádné nadýmání nechutenství ranní nevolnost zácpa Graf 28 Stravovací obtíže V poslední otázce jsem zjišťovala, jestli měly ženy během těhotenství nějaké stravovací obtíže a pokud ano, tak jaké. Z výsledku vyplývá, že většina (71 %) žen neměla žádné stravovací obtíže a nejvíce ženy trápily ranní nevolnosti a to v 19 % případů. 47

3.6 Analýza hypotéz Hypotéza č. 1: Předpokládám, že alespoň 80 % žen se v těhotenství stravovalo správně. 60% Změna stravování v graviditě 50% 40% 30% 57 % 20% 10% 16 % 27 % 0% ano, začala jsem se stravovat lépe ne, stravovala jsem se správně ne Graf 29 Změna stravování v graviditě Stravovat lépe během těhotenství se začalo 57 % dotázaných a 16 % se stravovalo správně už před otěhotněním. Takže v těhotenství se stravovalo správně 73 % žen. Hypotéza se nepotvrdila. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že alespoň 50 % žen mělo informace o významu správné stravy v těhotenství a alespoň 50 % mělo informace od svého gynekologa. Tabulka 4 Zdroje informací internet kamarádky gynekolog knihy ano 24 % 4 % 7 % 13 % spíše ano 23 % 5 % 5 % 4 % Z 85 % žen, které měly informace o správné výživě, je pouze 12 % získalo od svého gynekologa. Hypotéza se nepotvrdila. 48