Využití GNSS na vedlejších železničních tratích



Podobné dokumenty
Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty

Řízení provozu na vedlejší železničních tratích

AŽD Praha s.r.o. Využití GNSS pro alternativní způsoby detekce a lokalizace vlaku

Zabezpečovací systém LOCOPROL

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR

Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS

Prostředky TÚDC pro testování ERTMS, záměry testování

AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

T-CZ, a.s. Na Strži Praha 4 Czech Republic. PAMCO INT a.s. Na Strži 28/241. Czech Republic

Postup implementace a vývoj rádiového standardu GSM-R v Evropě

1 Princip a funkce systémů GPS

Aplikace rádiového standardu GSM-R Petr Vítek

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Navigační satelitní systémy v železniční zabezpečovací technice?

Radioblok úrovně RB1

EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service) Prezentace do předmětu Geografické informační systémy

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečení vedlejších tratí radiobloky. stav realizace, záměry. Ing. František Frýbort AŽD Praha s.r.o.

Implementace projektu Foster Rail. Infrastruktura. Datum: Místo: ČVUT Praha. Ing. Petr Kolář

AŽD Praha s.r.o. Popis prací na projektu interface IRI. Milan Kunhart Jakub Marek

Petr Kolář 1. Radioblok. Klíčová slova: radioblok, zabezpečovací zařízení, radiokomunikace, bezpečnost železniční dopravy

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let

Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt

4. ZPŮSOBY ZÍSKÁVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH INFORMACÍ Z VOZIDEL...

AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017

Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení

Národní implementační plán ERTMS

Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě

Komunikační systémy v železniční dopravě

RADIOBLOK ÚROVNĚ 1. Ing. Karel Veselý, Ph.D. AŽD Praha s.r.o.

ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček

VÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA...

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Informace z UNISIG, aktuální stav specifikací a další rozvoj ETCS

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice

Zpracování GPS dat palubním zařízením drážního vozidla pro informační a diagnostické systémy

DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD

modulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel na energeticky úsporné řízení AŽD Praha, s.r.o. MSV elektronika s.r.o., Studénka

KLÍČOVÉ AKTIVITY ZS ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ 2014

Automatizace řízení železniční dopravy

VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY

Satelitní navigace v informačních systémech dopravce. Plzeň Seminář ZČU Plzeň 1

Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR

AŽD Praha s.r.o. Technické prostředky řízení dopravy pro zvyšování úsekové rychlosti vlaků. Ing. Vlastimil POLACH, Ph.D.

TSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel, 6. července 2005 (07.07) (OR. en) 10908/05 TRANS 145

Vlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva

TABULKA 1. k sešitovým jízdním řádům

AŽD Praha s.r.o. MODUL STMLS. Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj

Pilotní instalace dokrytí signálem v železničním prostředí

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Kompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel - aktuální stav, evropské aktivity s vazbou na ČR

Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě

Rada Evropské unie Brusel 11. září 2014 (OR. en)

VZORY PÍSEMNÝCH ROZKAZŮ SŽDC POUŽÍVANÝCH NA POHRANIČNÍ TRATI A V POHRANIČNÍCH STANICÍCH LANŽHOT (ČR) KÚTY (SR) Všeobecný rozkaz

AŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti. Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V.

Alternativní odborná metoda dle č. B části II bodu 2 Prováděcích pokynů pro hodnocení efektivnosti investic projektů železniční infrastruktury

Modernizace železniční sítě a její kapacita

STRATEGIE A NÁSTROJE ŘÍZENÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

Seminář ČISTÁ MOBILITA. Současné trendy v kolejové MHD Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services provozovatel portálu

SIMON Systém elektronického sledování železničních vozů

Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí

Návrh na SMĚRNICI EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Pracovní skupina ATO TEN-T

Komunikace v rádiovém systému GSM-R při posunu (provozní ověření ode dne vyhlášení)

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

QUO VADIS, dopravní cesto? Tomáš Pospíšil Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita Brno

AŽD Praha s.r.o. Realizační projekty instalace stacionární části ETCS AŽD Praha

1. Metody měření parametrů trolejového vedení

Příloha 1 - Doporučený příděl návěstidel

AŽD Praha s.r.o. ETCS a jeho vazby na infrastrukturu

TES cv 7. Příklad rozsáhlého procesního systému ITS ZS 2011/2012

AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security

Konvenční vlakové zabezpečovače v železničním provozu na síti SŽDC historický vývoj a současný stav

Ministerstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb.

PROJEKTY ERTMS. Jiří ŠUSTR, Petr VARADINOV Ing. Jiří ŠUST, Ing. Petr VARADINOV, ČD TÚDC, Bělehradská 22, Praha 2

SOUČASNÝ STAV PASIVNÍ BEZPEČNOSTI KOLEJOVÝCH VOZIDEL A TRENDY DO BUDOUCNA

Subsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability

Železniční doprava a životní prostředí z pohledu koncepčních materiálů v ČR

Aplikace Integrovaná podpora multimodálních nákladních přepravních systémů a dálkové osobní dopravy

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.

Radek Čech Správa železniční dopravní cesty, Česká republika. Dopad interoperability železničnej infraštruktúry na intermodálnu dopravu

Ing. Jaroslav Grim, Ph.D.

PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

G E N E R Á L N Í Ř E D I T E L S T V Í SEŠITOVÝ JÍZDNÍ ŘÁD. pro trať. Horní Cerekev Tábor. Platí od 11. prosince 2005

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Projekt RegioSAT Zvýšení bezpečnosti železničního provozu na vedlejších tratích s využitím družicových systémů (GNSS)

Transkript:

Projekt IRICoN Reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/20.0176 Využití GNSS na vedlejších železničních tratích Ing. Petr Kolář 22. 5. 2014 VUZ Velim Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obsah Úvod Železniční doprava Regionální tratě o Mimořádné události o Technické předpoklady pro rozvoj vedlejších tratí Příklady řešení o Radioblok Česká republika o LOCOPROL Francie o 3InSat Itálie o SATLOC- Rumunsko Úloha SŽDC při vývoji nových zařízení Závěr 2

Železniční doprava Bílá kniha Evropská komise vydala v roce 2011 Bílou knihu, kde stanovuje cíle a úkoly pro dopravní sektor s výhledem až do roku 2050. Stanovuje plán jednotného evropského dopravního prostoru vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívající zdroje. Mezi hlavní cíle z pohledu železnice mimo jiné patří: Udržovat hustou železniční síť ve všech členských státech, Zavést příslušné informační a řídící systémy (ERTMS, Galileo ), A další..... 3

Regionální tratě Železniční mapa ČR kategorie tratí Koridorové tratě v evropském žel. systému Celostátní tratě v evropském žel. systému Celostátní tratě - ostatní Regionální tratě Délka tratí... 9 469 km Délka regionálních tratí.. 3 600 km.. 38 % Stavební délka kolejí....15 532 km 4

Regionální tratě - Mimořádné události Trať Číčenice Volary = Bermudský trojúhelník na české železnici 22. července 2004 MU, kdy se srazily osobní vlaky mezi Bavorovem a zastávkou Strunkovice nad Blanicí. 1. září 2007 MU, kdy se srazily osobní vlaky mezi Vodňany a Bavorovem. 2. února 2011 MU, kdy se srazil osobní vlak jedoucí z Volar do Číčenic s manipulačním vlakem jedoucím z Číčenic. Příčiny nehod májí společný jmenovatel: Neoprávněný odjezd vlaku ze stanice do obsazeného traťového oddílu selhání lidského činitele 5

Regionální tratě - Mimořádné události Statistika MU na regionálních tratích 2008-2013 rok celkový počet MU celková škoda odpovědnost obsluhy dráhy odpovědnost dopravců odpovědnost ostatní - technika odpovědnost mimo železnici škoda z odp. mimo žel. 2008 138 28 775 956 2 10 5 121 28 385 045 2009 161 14 666 421 3 6 9 143 12 765 434 2010 216 28 087 449 4 9 27 176 26 725 429 2011 173 23 624 938 5 13 16 139 15 672 122 2012 194 23 248 570 9 10 18 157 20 948 514 2013 190 39 686 675 6 16 13 155 33 882 648 Celkem 1072 158 090 009 29 64 88 891 138 379 192 6

Regionální tratě Jaká je budoucnost regionálních tratí? Budou konkurence schopné? Jaké bude zabezpečení regionálních tratí? Najdeme ekonomicky vyvážené řešení pro zabezpečení regionálních tratí? Usilujeme o zvýšení bezpečnosti a zkvalitnění řízení provozu na vedlejších regionálních tratích. 7

Technické předpoklady pro rozvoj vedlejších tratí: Co očekáváme od nových zařízení? Zajištění bezpečného železničního provozu, Zkvalitnění řízení železničního provozu, Zvýšení kapacity, Zvýšení rychlosti, Zvyšování odolnosti a spolehlivosti železnice, Snížení investičních a provozních nákladů, Zkvalitnění údržby a snížení nákladů na údržbu. Siim Kallas, viceprezident Evropské komise: Nové technologie mohou výrazně přispět k modernizaci evropské železnice. Současně redukuji provozní a infrastrukturní náklady a vytváří nové obchodní příležitosti pro dodavatelský evropský železniční průmysl. 8

Technické předpoklady pro rozvoj vedlejších tratí: Mobilní komunikace pro hlasovou komunikaci mezi strojvedoucím a dispečerem Mobilní sítě pro přenos dat - GSM, GSM-R (GPRS, EDGE, UMTS, HSDPA, HSUPA, HSPA, LTE) Satelitní navigace (GPS, EGNOS, Galileo, GLONASS, Beidou / Compass) 9

Poloha základní informace Pro přímé řízení a zabezpečení provozu v železničním provozu je základní vstupní informací znalost aktuální polohy drážního vozidla. K získání informace o poloze se využívají: Technické prostředky (počítače náprav, kolejové obvody sériové, paralelní,,.) Zaměstnanci podílejících se na řízení železniční dopravy o Zejména na regionálních tratích o Selhání lidského činitele Velké potenciál nabízí SATELITNÍ NAVIGACE 10

Radioblok Česká republika Zařízení bylo vyvinuto firmou AŽD. Regionální trať Číčenice Volary. Jednokolejná trať v délce 56 km. Dispečerské pracoviště a RBC je umístěno ve stanici Prachatice. Uvedení do provozu bylo v roce 2010. V jednání je rozšíření RB na další trať Volary Strakonice (70 km). 11

Radioblok Česká republika Princip činnosti Do RBS (Radiobloková centrála) jsou zasílány z HV zprávy s informací o poloze vlaku na trati a z radioblokové centrály dostává vedoucí drážní vozidlo povolení k jízdě (posunu). Informace o poloze vlaku, zadává strojvedoucí po příjezdu do stanice formou odhlášky (4-místný kód stanice) a satelitní navigace GPS kontroluje práci strojvedoucího tzv. na pozadí. SN kontroluje pohyb vozidla. Pokud je vyhodnocen pohyb vozidla mimo dovolenou oblast, je strojvedoucí varován a následně dojde i k nouzovému zastavení vlaku. (Detekuje projetí návěstidla ). Polohový lokátor GPS nemusí splňovat podmínky vztahující se k bezpečnosti (ČSN EN 50129). Je doplňkovou funkcí, která je integrována do palubního zařízení RBV (Radioblokový terminál vozidla). Pro přenos informací se využívá mobilní síť veřejného operátora s využitím přenosu dat GPRS. Integrita vlaku je pod kontrolou strojvedoucího (jednoduché soupravy). 12

Radioblok Česká republika RBA-10 Radioblok RBA-10 je soubor technických prostředků a administrativních opatření (vyjádřených v předpise SŽDC D4) tvořící systém řízení a zabezpečení vedlejších tratí, určený pro nasazení na dirigovaných tratích. Hlavním úkolem systému je zvýšit bezpečnost provozu na těchto tratích. Systém pomocí užitých technických prostředků brání omylům obsluhy, zejména takovým, které vedly v minulosti k těžkým nehodovým událostem. Systém je koncipován tak, aby jeho investiční i provozní náklady byly minimalizovány. Toho je dosaženo nejen minimalizací nákladů na technické prostředky zhotovené výhradně pro radioblok, ale zejména využitím již existujících a na dopravní cestě používaných zařízení, která jsou vhodným způsobem integrována do systému. Systém umožňuje automatické vedení dopravní dokumentace a napojení do dalších systémů řízení ISOŘ, INISS, 13

Radioblok Česká republika RBA-10 Základní technické parametry Instalace systému..jednokolejné tratě Max. traťová rychlost. l00 km/h Max. počet dopraven / vlaků řízených 1 centrálou...35 dopraven / 16 vlaků Max. počet dopravních kolejí v 1 dopravně 4 koleje Přestavování a kontrola výhybek a výkolejek.samovratné výhybky (elektrické přestavníky i elektrické zámky, je-li to výhodné) Min. pokrytí signálem GSM v dopravnách a cca 300 m tratě před a za dopravou Princip je přenositelný i na síť GSM-R. Umožňuje napojení na vyšší systém řízení. 14

Radioblok Česká republika RBA-10 Obslužném pracoviště dispečera Provedení DMI pro stanoviště strojvedoucího 15

Radioblok Česká republika RBA-10 Stanoviště strojvedoucího Pracoviště dispečera v Prachaticích 16

LOCOPROL - Francie LOCOPROL - Low Cost Satellite based train location system for signalling and train Protection for Lowdensity traffic railway lines Zařízení bylo vyvinuto pod vedením firmy ALSTOM s několika dalšími belgickými, německými a francouzskými partnery a za podpory EC (5FP). Regionální trať Chemins de Fer de Provence z Nice do Plandu Var, Francie. Jednokolejná trať v délce 35 km. Projekt byl dokončen a v roce 2005. 17

LOCOPROL - Francie Princip činnosti Do TCC (Train Control Centrer - Rádiobloková centrála) jsou zasílány z HV zprávy s informací o poloze vlaku na trati a z radioblokové centrály dostává povolení k jízdě. Informace o poloze vlaku je získávána na HV pomocí satelitní navigace (GPS, Glonass, v budoucnosti i Galileo) a odometru a zpřesňování polohy je na základě balíz, které jsou instalovány v kritických místech, zpravidla ve stanicích na zhlaví - tzv. vlakový polohový lokátor. Polohový lokátor je integrován do palubního zařízení ETCS. Pro přenos informací se využívá mobilní síť veřejného operátora, konkrétně síť Orange s přenosem GPRS. Integrita vlaku je pod kontrolou strojvedoucího. 18

LOCOPROL - Francie Funkční princip polohového lokátoru 19

LOCOPROL - Francie Funkce palubního systému v reálné aplikaci 20

LOCOPROL - Francie Vybavení hnacího vozidla DMI na stanovišti strojvedoucího Palubní zařízení systému LOCOPOL 21

3InSat Itálie 3InSat Train Integrated Safety Satellite System Zařízení je vyvíjeno pod vedením firmy Ansaldo STS a partnery projektu jsou RFI, AŽD, Italcertifer, DLR German Aerospace Agency, atd. za podpory EC a ESA. Regionální trať na Sardinii Gagliari S. Govino, Itálie Jednokolejná trať v délce 50 km. Projekt by měl být dokončen a v roce 2014. 22

3InSat Itálie Princip činnosti Do TCC (Train Control Centrer - Rádiobloková centrála) jsou zasílány zprávy s informací o poloze vlaku na trati a z TCC dostává povolení k jízdě. Informace o poloze vlaku je získávána na HV pomocí satelitní navigace (GPS EGNOS,Galileo) a odometru - uvádějí, že tato informace splňuje SIL 4. Pro přenos informací se využívá tzv. alternativní TLC síťové řešení (mobilní síť GSM-3G, Tetra a satelitní komunikace validace argumentace sítí). Architektura řešení vychází ze základu ETCS L2. 23

SATLOC- Rumunsko Projekt je koordinován UIC a 11 organizací ze 6 zemí, za podpory EC (7FP) a Evropské kosmické agentury (ESA). Regionální trať Brasov - Zarnesti, Rumunsko. Jednokolejná trať v délce 27 km. Projekt by měl být dokončen a v roce 2014. Poloha je získávána pomocí satelitní navigace GPS. 24

Regionální tratě - Nová řešení přinášejí výhody Přenos signalizace na hnací vozidla. Přenos varovných hlášení na hnací vozidla týkající se aktuální situace na trati. Možnost měnit dočasné omezení rychlosti na trati. Souvislá kontrola rychlosti s vymezením povoleného rychlostního profilu. Zvýšení bezpečnosti železničního provozu. Zvýšení propustnosti trati bez dodatečného vybavení infrastruktury (doplnění infrastruktury se omezuje pouze na doplnění o balizy). Zlepšení operativního řízení a možnost vyhodnocení dopravních procesů. Minimalizace udržovacích prací na trati. V budoucnu lze k již vybudované řídící radioblokové centrále snadno doplňovat i další regionální traťové úseky. 25

Úloha SŽDC při vývoji nových zařízení Specifikace provozních a technických požadavků na zařízení. Analýza mimořádných událostí k získání potřebných informací o příčinách nehod. Poskytnutí informací a zkušeností z praktického provozu. V průběhu vývoje připomínkování a konzultační činnost. Vytvoření podmínek pro testování a ověřování nových zařízení. Cílem je dosažení optimálního řešení, které bude bezpečné a ekonomicky přijatelné a to jak pro manažera infrastruktury tak i pro dopravce. 26

Závěr Na regionálních tratích se snažíme zvýšit bezpečnost minimalizováním vlivu lidského činitele při řízení železniční dopravy. Pro vyvíjená řešení se využívají nově nabízené možnosti satelitní navigace, komunikace a přenosu dat v mobilních sítích. Výsledky realizovaných projektů nám ukazují, že snahou je minimalizovat použití prvků na infrastrukturní straně a využívat zařízení na HV, která prostřednictvím mobilních sítí datově komunikuji s radioblokovou centrálou. Řešení by mělo být bezpečné, spolehlivé a zároveň ekonomicky přijatelné. Na řešení projektů lze využívat finanční podpory, která je poskytována (EC, ESA, TAČR,.). Česká republika se aktivně podílí na vývoji a realizaci projektů, které se snaží řešit zabezpečení vedlejších regionálních tratí. 27

Projekt IRICoN Reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/20.0176 http://www.iricon.cz/ Děkuji za pozornost Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.