Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS
|
|
- Petr Ovčačík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti s instalacemi OBU ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha, ZTE 2. června 2015, ACRI
2 Co je mobilní část ETCS Mobilní část ETCS (OBU) je zařízení instalované na vozidle, které spolupracuje: s traťovou částí ETCS (je-li), případně s traťovou částí národního VZ, je-li vozidlo vybaveno příslušným stykovým modulem STM (Specific Transmission Module) s vozidlem pomocí rozhraní (povel k nouzové brzdě, k provozní brzdě, k nucenému výběhu, ke stažení sběrače, změně trakce, ovládání dveří; informace od vozidla o aktivním stanovišti, o zpětné vazbě brzd atd.; odometrie) se strojvedoucím prostřednictvím DMI (Driver Machine Interface), které je používáno k indikacím i k povelům od strojvedoucího OBU není automatizační prostředek (AVV) ale pouze zabezpečovač s kontrolou rychlosti (zasahuje v případě nedovoleného pohybu) 2
3 Podporované úrovně ETCS Úroveň 0 (ETCS L0) používá se na tratích nevybavených traťovou částí ETCS v případě, že není možno jet v úrovni STM OBU nedohlíží prakticky nic; pouze maximální rychlost 100 km/h Úroveň STM (ETCS L0) používá se na tratích nevybavených traťovou částí ETCS OBU se chová jako národní VZ; v ČR tedy jako VZ typu LS s kontrolou bdělosti a přenosem kódu OBU musí být vybaveno stykovým modulem STM, který realizuje funkce národního VZ pokud vozidlo jezdí na infrastruktury vybavené různými národními VZ, musí být vybaveno STM kompatibilními s danými národními VZ 3
4 Stykový modul STM typu LS 4
5 Podporované úrovně ETCS Úroveň 1 (ETCS L1) používá se na tratích vybavených traťovou částí ETCS L1, která se vyznačuje bodovým přenosem informací pomocí balíz nevýhodou je bodový přenos, nutnost kabelizace k balízám a omezené množství funkcí výhodou je, že není nutná infrastruktura GSM-R, a celková jednoduchost systému Úroveň 2 (ETCS L2) používá se na tratích vybavených traťovou částí ETCS L2, která se vyznačuje kontinuálním přenosem informací pomocí rádiového spojení nevýhodou je relativně větší složitost systému a nutnost GSM-R výhodou je kontinuální přenos (a tím i větší propustnost než u L1), větší množství funkcionalit (například adresný nebo generální STOP) 5
6 Instalace OBU v ČR Jednotky řady 680/681 (7 ks) podporované úrovně L0, L1 a L2 byly již dodány s mobilní částí Alstom není ověřena jejich kompatibilita s traťovou částí vybudovanou v rámci PP ETCS (Poříčany Kolín) ani s KP ETCS (Kolín Břeclav) odpovídají neaktuálním specifikacím ETCS a byla by pravděpodobně nutná jejich aktualizace Pilotní projekt ETCS (4 ks) , , a podporované úrovně L0, LSTM/LS, L1 a L2 výrobcem je Ansaldo STS modul STM vyvinulo AŽD Praha elektroprojekt AŽD a Škoda Transportation; montáž ŠT 6
7 Instalace OBU v ČR Pilotní projekt ETCS (4 ks) pokračování pokusně provedena vazba na AVV (vedení vlaku na základě informací od ETCS) a na radiostanici Radom (přenos čísla vlaku) verze dle specifikací koridor 2007 (je kompatibilní s traťovou částí PP ETCS a mělo by být kompatibilní s traťovou částí KP ETCS) vývoj zařízení v průběhu realizace (výrazné prodloužení celého projektu) potvrdilo se, že instalace na starší vozidla je problematická (prostorové důvody, náklady, doba realizace) značné problémy se snímači rychlosti způsobující častou nefunkčnost mobilních části OBU nelze samostatně provozovat jako primární VZ (primární VZ je LS90) 7
8 Mobilní část Ansaldo 8
9 Instalace OBU v ČR Měřicí vozy ETCS (AŽD) a ERTMS (TÚDC) (110 km/h), (120 km/h) podporované úrovně L0, LSTM/LS, L1 a L2 STM vyrobilo a dodalo AŽD Praha elektroprojekt AŽD a MSV-E; montáž CZ LOKO (ETCS) a DPOV Nymburk (ERTMS) odpovídá platné verzi TSI CCS (2.3.0.d) na obou vozidlech je OBU doplněno o diagnostický modul, který se používá při testování traťové části ETCS, což je hlavním posláním obou vozidel záměrem je doplnění vazby na AVV OBU je zatím provozováno jako zkušební zařízení a nelze jej používat jako primární VZ (primární VZ je LS06) 9
10 Mobilní část Bombardier 10
11 MV ETCS a ERTMS 11
12 Instalace OBU v ČR Zkušební lokomotiva VÚŽ (1½ ks) na vozidle byla již v minulosti instalována mobilní část Alcatel (Thales) pro úrovně L0 a L1 v rámci stavby modernizace zabezpečovacího zařízení v ZC Velim, kdy byla instalována traťová část ETCS L2, bylo vozidlo doplněné o mobilní část ETCS L2 podporované úrovně L0 (2x), L1 (2x) a L2 elektroprojekt AŽD a MSV-E; montáž ČMŽO-E odpovídá platné verzi TSI CCS (2.3.0.d) OBU nelze samostatně provozovat jako primární VZ (primární VZ je LS II) Vozidla řady 381 pro ZSSK (2 ks) úrovně L0, L1 a LSTM/LS Škoda Transportation, OBU Siemens, STM/LS Mirel 12
13 Mobilní část Thales 13
14 Získané zkušenosti Spolupráce s výrobci OBU je obtížná, protože projekty malých rozsahů pro ně nejsou zajímavé Montáže i přes počáteční potíže proběhly bez větších problémů a byly získány cenné zkušenosti Zkušenosti z předešlých projektů výrazně napomáhají, neboť je známo, na co si dát pozor a co po dodavateli OBU požadovat Instalace na starší řady vozidel je možná, ale obtížná zejména z prostorových důvodů (např. u vozidla řady 362 muselo dojít k náhradě napájecích zdrojů řídicí elektroniky a i tak nebyl prostor dostatečný) Realizace rozhraní s vozidlem na nezbytné úrovni (nouzová brzda, provozní brzda, zpětná vazba brzd, zvolený směr, aktivní stanoviště) není složitá a je realizovatelná na všech typech vozidel (obvykle reléová rozhraní) 14
15 Získané zkušenosti Dochází k zahlcení pracovního prostoru strojvedoucího (displeje radiostanice, řízení, diagnostiky a nově i ETCS) Různý přístup strojvedoucích (v obvyklém rozsahu kverulant až nadšenec) související s relativně složitým ovládáním Pro modelování brzdných křivek je nutná znalost některých kinematických parametrů vozidel (obtížné zjišťování a výrobci OBU obvykle preferují předání zodpovědnosti na výrobce vozidla, vyššího zhotovitele nebo majitele/provozovatele vozidla) Brzdné křivky mají vliv zejména při zastavování u návěstidla s návěstí stůj a při změně rychlosti z vyšší povolené na nižší Specifikace ETCS se neustále vyvíjejí; v současné době platí dvě základní verze BL2 a BL3, přičemž pro BL3 se připravuje již druhá údržbová verze, která by ale měla být na nějakou dobu zamražena 15
16 Stanoviště strojvedoucího 16
17 Verze specifikací ETCS Vývoj verzí ETCS způsobuje nekompatibilitu OBU verze BL3 by mělo být bez větších problémů schopno jezdit pro infrastruktuře s BL2 (přesněji d) a BL3, ale doporučuje se provést testy vzájemné kompatibility OBU verze BL2 je schopno jezdit jen pro infrastruktuře BL2 vzhledem k probíhajícímu vývoji specifikací ETCS nabízí výrobci v současné době jen verzi BL2 (2.3.0.d) a čekají na stabilní verzi BL3 (2016?) změny se týkají zejména chování OBU a méně již traťové části Přínos připravované veze BL3 řešení otevřených bodů BL2 a BL3 zavedení přenosu GPRS (namísto spojování okruhů) zavedení on-line klíčového managementu zavedení jednotného evropského ATO 17
18 Uvolňovací rychlost Povolená rychlost bez uvolňovací rychlosti Brzdná křivka končí vždy u návěstidla Povolená rychlost hrot výhybky, námezník EOA vzdálenost 18
19 Uvolňovací rychlost Povolená rychlost s uvolňovací rychlostí počítanou OBU OBU spočítá uvolňovací rychlost tak, aby vlak čelem vždy zastavil před bodem ohrožení (DP) Povolená rychlost Uvolňovací rychlost spočítaná OBU hrot výhybky, námezník EOA vzdálenost 19
20 Uvolňovací rychlost Povolená rychlost s uvolňovací rychlostí stanovenou traťovou částí Uvolňovací rychlost je konstantní rychlost stanovená traťovou částí Povolená rychlost Uvolňovací rychlost stanovená traťovou částí hrot výhybky, námezník EOA vzdálenost 20
21 Kontrola bdělosti strojvedoucího TSI LOC&PAS požadují kontrolu bdělosti strojvedoucího (KBS) nezávisle na tom, jakým vlakovým zabezpečovacím zařízením je hnací vozidlo vybaveno a nezávisle na druhu provozu (posun x jízda vlaku) Zařízení pro KBS musí umožňovat nastavení času od 5 do 60 s TSI LOC&PAS připouštějí, že KBS může být realizována vlakovým zabezpečovačem (třídy A nebo třídy B) tj. např. národním VZ typu LS nebo stykovým modulem STM/LS Naráží to na problém odlišného filozofického přístupu ke KBS v ČR, kdy KBS je aktivována jen v případě, že podmínky se změní na méně povolující u národního VZ je to příjem více restriktivního kódu, ztráta kódu atd., u ETCS je to přechod do módu, kdy není zajištěn plný dohled ze strany ETCS (módy UN, OS a SR) s výjimkou posunu (mód SH) AŽD požadovalo v minulosti po dodavatelích OBU implementaci signálu VD deaktivace KBS, což se obvykle projevilo jako problém 21
22 Konec prezentace Děkuji za pozornost! Ing. Jan Patrovský AŽD Praha, Závod Technika 22
AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS
AŽD Praha s.r.o. Měřicí vůz ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha s.r.o. Historie v datech 1968 výroba motorového vozu 851 026-5 ve Vagónce Tatra n.p. Studénka 2012 zakoupení motorového vozu firmou AŽD Praha
VíceEuropean Rail Traffic Management System na síti SŽDC
European Rail Traffic Management System na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice ERTMS, historie ERTMS European Rail Traffic Management System (ERTMS) se skládá
VíceINTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ
INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených
VícePILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR
PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie 1. ÚVOD Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky
VíceProstředky TÚDC pro testování ERTMS, záměry testování
Ing. Vladimír Říha Správa železniční dopravní cesty, s. o., www.szdc.cz Technická ústředna dopravní cesty, www.tudc.cz TSI pro subsystém řízení a zabezpečení: Rozhodnutí komise 2006/679/ES z 28. 3. 2006
VíceAŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS. Jan Švíka ZTE/VP16
AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z přípravy zástavby mobilní části ETCS Jan Švíka ZTE/VP16 29. květen 2019, K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIV Agenda Veřejné zakázky - České Dráhy a.s.
VíceInformace z UNISIG, aktuální stav specifikací a další rozvoj ETCS
AŽD Praha s.r.o. Informace z UNISIG, aktuální stav specifikací a další rozvoj ETCS Jakub Marek ZTE VAV VP13 (VZ ETCS) 2. června 2015, AŽD Praha s.r.o. 7. července 2015, AŽD Praha s.r.o. UNISIG a tvorba
VícePracovní skupina ATO TEN-T
AŽD Praha s.r.o. Pracovní skupina ATO TEN-T Automatic Train Operation Over ETCS on Trans European Network Aleš Lieskovský AŽD Praha s.r.o. ZTE VaV VP01 Složení skupiny Alstom (BE) Ansaldo STS (IT, SE)
Vícemodulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel na energeticky úsporné řízení AŽD Praha, s.r.o. MSV elektronika s.r.o., Studénka
AŽD Praha CRV & AVV modulární řídicí systém pro všechny druhy vozidel se zvláštním zaměřením na energeticky úsporné řízení Dr. Ing. Aleš Lieskovský, Dr. Ing. Ivo Myslivec AŽD Praha, s.r.o. Ing. Pavel Hanzelka,
VíceAŽD Praha s.r.o. MODUL STMLS. Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj
AŽD Praha s.r.o. MODUL STMLS Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj Seminář ZČU Plzeň Plzeň, květen 2009 Obsah Úloha modulu STM STMLS základní činnost Technické řešení STMLS popis Zobrazení Testy
VíceAŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability
AŽD Praha s.r.o. Procesy a důsledky certifikace prvků a subsystémů interoperability Ing. Antonín Diviš AŽD Praha s.r.o. 29. května 2019, Plzeň Certifikace Certifikace je sada aktivit Cílem je doložení
VícePalubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla
Palubní část systému ETCS - bezpečná instalace a integrace na vozidla 8. konference - Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici, Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky, safety
VíceVybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS
AŽD Praha s.r.o. Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha, ZTE 20. května 2015, ZČU v Plzni Charakteristika stavby Stavba se skládala z pěti základních
VíceETCS provozní zkušenosti Předkládá: Petr Šimral Projektový manažer 386 METRANS Rail s.r.o.
ETCS provozní zkušenosti Předkládá: Petr Šimral Projektový manažer 386 METRANS Rail s.r.o. V Praze dne 30.5.2015 Foto: Tomáš Holub Železniční dopravci skupiny METRANS Rail s.r.o. METRANS Danubia a.s. METRANS
VíceVyužití GNSS na vedlejších železničních tratích
Projekt IRICoN Reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/20.0176 Využití GNSS na vedlejších železničních tratích Ing. Petr Kolář 22. 5. 2014 VUZ Velim Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceKonvenční vlakové zabezpečovače v železničním provozu na síti SŽDC historický vývoj a současný stav
Konvenční vlakové zabezpečovače v železničním provozu na síti SŽDC historický vývoj a současný stav Ivan Konečný, ZČU Plzeň 1. Úvod V letošním roce uplynulo již 50 let od zavedení nízkofrekvenčního liniového
VícePraktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR
Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR ÚVOD Operační program Doprava 1 Velké množství příležitostí pro projekty Modernizace železniční
VíceKompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel - aktuální stav, evropské aktivity s vazbou na ČR
7. konference - Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Aktuální výzvy moderního řízení železniční dopravy a zajištění její bezpečnosti Kompatibilita kolejových obvodů a drážních vozidel -
VíceAŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security
AŽD Praha s.r.o. ZABEZPEČOVACÍ A TELEKOMUNIKAČNÍ SYSTÉMY NA ŽELEZNICI Aktuální vývoj zabezpečovací a telekomunikační techniky safety and security České Budějovice 2017 Spolupráce ATP a ATO Ing. Libor Šimek
VíceI-Železnice. Základní problematika oboru CCS. AŽD Praha. Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha
AŽD Praha I-Železnice Základní problematika oboru CCS Ing. Vladimír Kampík AŽD Praha 06. 02. 2018 Mstětice, Interní konference, Interoperabilita železniční infrastruktury Co se událo v oblasti CCS v EU?
VíceAŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici. Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha. České Budějovice 2017
AŽD Praha s.r.o. Zabezpečovací a telekomunikační systémy na železnici Ing. Zdeněk Chrdle AŽD Praha České Budějovice 2017 AŽD je účastna a nebo spolupracuje s těmito organizacemi 2 Motto Na železnici se
VíceŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)
ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v
VíceKomunikační systémy v železniční dopravě
Komunikační systémy v Ing. Vladimír Sieber Radom, s.r.o. ŽBPS (železniční bezdrátová přenosová síť): představuje množinu přenosových sítí, komunikačních zařízení, rozhraní, protokolů a pravidel pro bezdrátovou
VíceETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU
ETCS A JEHO VAZBY NA INFRASTRUKTURU Ing. Karel Višnovský AŽD Praha s.r.o., Závod Technika 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY Systém ETCS (European Train Control System) je jednou 1 ze dvou základních součástí systému
VíceVlak CDT 680 a ERTMS
Libor Lochman Vlak CDT 680 a ERTMS Klíčová slova: vlakový zabezpečovač, ETCS, traťové rádio, GSM-R, interoperabilita. Jednotky řady 680, tak jako každý jiný vlak, který se má pohybovat na síti Českých
VíceTSI CCS CR. Ing. Libor Lochman, Ph.D.
TSI CCS CR Ing. Libor Lochman, Ph.D. Výzkumný Ústav Železnicní www.cdvuz.cz TSI CCS CR (HS)??? TSI: : Technical Specification for Interoperability Technické specifikace pro interoperabilitu CCS: : Control-Command
VíceBlok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR
Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR Ing. Marcel Klega 17. konference Železniční dopravní cesta 2012, Praha, 27.-29.3.2012 ETCS ETCS = European Train
VíceAŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti. Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V.
AŽD Praha s.r.o. VLAKOVÝ ZABEZPEČOVAČ LS06 Technické vlastnosti Seminář ZČU Plzeň K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě V. Ing. Pavel Horák Závod Technika, Výzkum a vývoj 25. května 2010,
VíceInstalace ETCS v českých podmínkách
Miloslav Macháček 1 Instalace ETCS v českých podmínkách Se sjednocováním Evropy rostou i požadavky na odstraňování bariér mezi členskými státy EU. V oblasti železniční dopravy to znamená prosazovat interoperabilní
VíceAŽD Praha s.r.o. ETCS a jeho vazby na infrastrukturu
AŽD Praha s.r.o. ETCS a jeho vazby na infrastrukturu AŽD Praha s.r.o. Ing. Karel Višnovský Ústí nad Labem 12.4.2018 Obsah prezentace 1. Základní princip ETCS 2. Porovnání ETCS L1 a L2 3. Vazby ETCS na
VíceAŽD Praha s.r.o. Popis prací na projektu interface IRI. Milan Kunhart Jakub Marek
AŽD Praha s.r.o. Popis prací na projektu interface IRI Milan Kunhart Jakub Marek K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě IV ZČU Plzeň 27. 5. 2009 Obsah prezentace Stručně o PP ETCS Zařízení
VíceEvropské ETCS koridory a ETCS v České republice
Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží
VíceK aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě VII. Aktuální evropský stav a výhled v oblasti detekčních prostředků vlaku
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě VII Aktuální evropský stav a výhled v oblasti detekčních prostředků vlaku ZČU Plzeň, Karel Beneš, 22. květen 2012 Evropa a detekční prostředky Interoperabilita
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceBezpečnost v kolejové dopravě Přednáška pro U3V. Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Ing. Tomáš Michálek, Ph.D
BEZPEČNOST V KOLEJOVÉ DOPRAVĚ Tomáš MICHÁLEK Dislokované pracoviště DFJP Česká Třebová Katedra dopravních prostředků a diagnostiky Oddělení kolejových vozidel 1 OBSAH 1. Základní principy kolejové dopravy
VícePokyny pro vyplnění SRF pro registraci vozidel v souladu s 2011/107/EU a platnými vnitrostátními právními předpisy
Další povolení v jiném členském státu Účel žádosti: Nová registrace Informace o vozidle x Změna Vyřazení z provozu x x x x x Zakřížkuje se příslušný čtvereček pro účel žádosti A1 Nová řada vozidla x Povinné
VíceLimity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš
K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě X Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, 20.5.2015 Karel Beneš Kompatibilita mezi KO a drážními
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
23.2.2012 Úřední věstník Evropské unie L 51/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení
VíceInformace o vývoji ERTMS v České republice
Informace o vývoji ERTMS v České republice Petr Varadinov varadinov@szdc szdc.czcz www.szdc.cz 1 Interoperabilita Základní cíl Evropského společenství volný pohyb osob, zboží a kapitálu vyžaduje flexibilní
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train
VíceCCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje
Záměry výstavby a využívání Rychlých železničních spojení v České republice, Praha 7.11.2016 AŽD Praha CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje
VíceSubsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability
Subsystém Řízení a zabezpečení Workshop Novinky v oblasti posuzování interoperability Brno, 29. 6. 2017, Ing. Jan Vašků, VUZ a.s. Agenda Legislativní rámec pro subsystém CCS Obecně o subsystémech a prvcích
VíceRail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR
Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR INVESTMENT PLAN INVESTIČNÍ PLÁN INVESTIČNÝ PLÁN Based on Regulation (EU) No. 913/2010/EU of 22
VíceROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ
ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ Karel SELLNER Doc. Ing. Karel SELLNER, CSc, Ministerstvo dopravy ČR, nabř. L. Svobody 1222, Praha 1 Úvod Růst národního hospodářství a integrace
VíceZáměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS. Ing. Jan Plomer
Záměry dopravce ČD a.s. ve vybavování vozidel OBU ETCS Ing. Jan Plomer Strana 1 Rok 2014 a dříve prvotní úvahy potřebné počty vybavených vozidel předpokládané časové harmonogramy odhady potřebných finančních
VíceAutomatizace řízení železniční dopravy
Vlastimil Polach 1 Automatizace řízení železniční dopravy Klíčová slova: automatizace, řízení, telematika, automatické stavění vlakové cesty Úvod Moderní zabezpečovací zařízení zvyšují nejen bezpečnost
VíceModernizace železniční infrastruktury do roku 2025
Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR 1. Oblasti smysluplného rozvoje železnice 1.1 nákladní doprava Pro potřeby rozvoje železniční nákladní dopravy je nutné vytvořit podmínky pro získání konkurenční
VíceVýzkumný. Ústav. Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému. Ing. Jaroslav GRIM
Výzkumný Ústav Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému Ing. Jaroslav GRIM Interoperabilita Schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících
VíceTechnické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah
10. dubna 2018 Ústí nad Labem Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy Nařízení 1315/2013/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské
VíceVlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva
Vlakové zabezpečovače v pražském metru, současný stav, provozní zkušenosti, perspektiva Jaroslav Hauser, Milan Pecka 1. Úvod Vlakový zabezpečovač je technické zařízení, jehož úlohou je přispívat ke zvýšení
VíceŘízení provozu na vedlejší železničních tratích
Řízení provozu na vedlejší železničních tratích Ing. Petr Kolář 21. 5. 2014 ZČU Plzeň Fakulta elektrotechnická Obsah Úvod Železniční doprava v současnosti Regionální tratě o Mimořádné události o Technické
VíceETCS změny a vývoj technických požadavků v zadávacích podmínkách
ETCS změny a vývoj technických požadavků v zadávacích podmínkách Ing. Marcel Klega seminář Západočeské univerzity Plzeň, 31. 5. 2017 Úvod Obsah přednášky: stavby ETCS zkušenosti z dosavadních staveb změny
VíceDiagnostika zařízení měřicím vozem
7. konference ČB N Diagnostika zařízení měřicím vozem Ing. Vladimír Říha, TÚDC MV ERTMS České Budějovice, 12. 11. 2015 MV ERTMS Základní popis 2 MV ERTMS Základní popis Pohon vozidla: motor Caterpillar
VíceNárodní implementační plán ERTMS 2014 2020
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní
VíceEXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ RS PETR KAVÁN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ
EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ RS PETR KAVÁN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ ZÁMĚRY VÝSTAVBY A VYUŽÍVÁNÍ RYCHLÝCH ŽELEZNIČNÍCH SPOJENÍ V ČESKÉ REPUBLICE PRAHA, HOTEL OLŠANKA,
VíceT-CZ, a.s. Na Strži 28 140 00 Praha 4 Czech Republic. PAMCO INT a.s. Na Strži 28/241. Czech Republic
T-CZ, a.s. Na Strži 28 140 00 Praha 4 Czech Republic PAMCO INT a.s. Na Strži 28/241 140 00 Praha 4 Czech Republic T-CZ, a.s. PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI Představení společnosti Společnost založena v roce 1997
VícePALUBNÍ ČÁST SYSTÉMU ETCS - BEZPEČNÁ INSTALACE A INTEGRACE NA VOZIDLA
PALUBNÍ ČÁST SYSTÉMU ETCS - BEZPEČNÁ INSTALACE A INTEGRACE NA VOZIDLA Ing. Karel Beneš, Ph.D. Výzkumný ústav železniční, a.s. 1. PROČ INSTALOVAT ETCS NA VOZIDLA? Pro řadu zainteresovaných osob je otázka,
VíceAŽD Praha s.r.o. Realizační projekty instalace stacionární části ETCS AŽD Praha
AŽD Praha s.r.o. Realizační projekty instalace stacionární části ETCS AŽD Praha Jan Ouředníček ZTE VaV VP13 2. června 2015, Praha - ÚNMZ Seminář ACRI Projekty instalace stacionární části ETCS Komerční
VíceDOPRAVNÍ PŘEDPISY. Pomůcka pro provoz na kolejišti sekce N-scale
DOPRAVNÍ PŘEDPISY Pomůcka pro provoz na kolejišti sekce N-scale Pomůcka vychází z předpisů ČSD D1, D2 a D3 zjednodušených pro provoz na modulovém kolejišti v epoše IIIc-IVb (1965-1985). Datum aktualizace:
VíceVliv technických inovací na cíle a nástroje železniční dopravy
Masarykova univerzita Brno X. Seminář Telč, Siemens, s.r.o. / 5. 11. 215 Vliv technických inovací na cíle a nástroje železniční dopravy Siemens, s.r.o., divize Mobility 215 Všechna práva vyhrazena. siemens.cz/mobility
VíceAŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z instalace ETCS na trati Kolín Břeclav SK/AT
AŽD Praha s.r.o. Zkušenosti z instalace ETCS na trati Kolín Břeclav SK/AT Ing. Patrik Psík AŽD Praha, ZTE 31. května 2017, ZČU Plzeň Komerční projekt ETCS Kolín - Břeclav Nasazení ETCS L2, dle verze specifikací
VíceSeminář ČISTÁ MOBILITA. Současné trendy v kolejové MHD Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services provozovatel portálu
Seminář ČISTÁ MOBILITA Současné trendy v kolejové MHD Ing. Jakub Slavík, MBA - Consulting Services provozovatel portálu MSV Brno 10. 10. 2013 Obsah prezentace Trendy v technologii Příklady ze zahraničí
VíceStav vybavování hnacích vozidel a vlakového doprovodu společnosti ČD pro mobilní komunikaci
Stav vybavování hnacích vozidel a vlakového doprovodu společnosti ČD pro mobilní komunikaci Rozvoj mobilní komunikace a systému ERTMS u společnosti ČD Obsah Úvod Základní informace Hnací vozidla ČD a jejich
VíceVozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY
Vozidlový park souprav Velaro pro široký rozchod znamená opětné spuštění ruského programu VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Alexander Nazarov, Oleg Nazarov a Marion Protze* * Alexander Nazarov je prvním
VíceZastavení vlaku STOP v GSM-R 12. 11. 2015
Zastavení vlaku STOP v GSM-R 12. 11. 2015 1. Skupinové volání a definování oblastí 2. Číslovací plán 3. STOP v GSM-R Princip definování oblastí Oblast je definována v systému, má pětimístné číselné označení,
VíceSeminář Technika ZZ 2014, Plzeň# Stav projektu KP ETCS z pohledu dodavatele zařízení# Stav připravenosti konvenční infrastruktury#
Seminář Technika ZZ 2014, Plzeň# ZPRACOVAL: ING. ANTONÍN DIVIŠ, AŽD PRAHA S.R.O.# DATUM: 9.5.2014# Stav projektu KP ETCS z pohledu dodavatele zařízení# Problematika realizace systému ETCS jako liniové
VíceZabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel odboru strategie České Budějovice, 31.
VíceAutomatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí
Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí Provozně technologické podmínky a údaje: technické podmínky Max. traťová rychlost Km/h 80 Min. provozní interval s 90 Min. technický interval na trati
VíceVÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ,, a.s. www.cdvuz.cz VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Česká železnice v roce 2030 Požadavky na vysokorychlostní železniční systém a jeho strukturální subsystémy z pohledu interoperability
VíceVysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení
Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení Petr Varadinov Czech Raildays 2013 Česká železnice v roce 2030 Ostrava 18. a 19.6.2013 Železnice jako dopravní systém Železniční doprava:
VíceZkoušky jednotného stanoviště strojvedoucího v rámci projektu EU EUDDplus
Jiří Konečný 1, Jiří Šašek 2 Zkoušky jednotného stanoviště strojvedoucího v rámci projektu EU EUDDplus Klíčová slova: jednotný pult strojvedoucího, EUDD, UIC, ovladač, zobrazovač, displej, pult, páka,
VíceZelenáa čistá Ostrava 2025. Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě
Zelenáa čistá Ostrava 2025 Strategie ekologizace a modernizace MHD v Ostravě Ing. Roman Kadlučka, Ph.D., listopad 2015 OSTRAVA metropole Moravskoslezského kraje Počet obyvatel k 31.12.2013 : 297 421 Rozloha:
VíceVLAKOVÉ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY. V. Chudáček, J. Jakl, L. Lochman
VLAKOVÉ ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY V. Chudáček, J. Jakl, L. Lochman ČD - VÚŽ Praha, 1999 2 Předmluva Hlavním úkolem vlakového zabezpečovacího zařízení je zajistit, že nedojde k ohrožení vlaků při omylu nebo
Více(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ
14.5.2011 Úřední věstník Evropské unie L 126/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského
VíceVÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA...
Obsah: 1 VŠEOBECNÁ ČÁST... 4 2 VÝSTRAHA PŘI NEDOVOLENÉM PROJETÍ NÁVĚSTIDLA... 5 2.1 OBECNÉ POŽADAVKY... 5 2.2 VYHODNOCENÍ NEDOVOLENÉHO PROJETÍ... 5 2.3 DETEKČNÍ MÍSTO PRO NEDOVOLENÉ PROJETÍ... 6 2.4 VYUŽITÍ
VíceRádiové dálkové ovládání posunovacích lokomotiv OPL 99.A
Michal Hušek, Alois Kotrba Rádiové dálkové ovládání posunovacích lokomotiv OPL 99.A Klíčová slova: dálkové ovládání, OPL-99.A, bezdrátové řízení. 1. Úvod Od 1. července 2001 je možné vidět v maloměřické
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceSPOLUPRÁCE ATP A ATO
SPOLUPRÁCE ATP A ATO Ing. Libor Šimek AŽD Praha s.r.o. 1. AKTUÁLNÍ STAV BEZPEČ NOSTI 1.1 Drážní inspekce: Výroční zprávy Ve výročních zprávách Drážní inspekce od roku 2009 lze sledovat statistiky pro mimořádné
VíceMinisterstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb.
173/1995 b. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/199 b., vyhlášky č. 174/2000 b., vyhlášky č. 133/2003 b., vyhlášky č. 57/2013 b. a vyhlášky č. 7/2015
VícePříprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb
Příprava technologických staveb Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb České Budějovice 10.-12.11.2015 Příprava staveb CO? JAK? KDY? ZA KOLIK? 2 Příprava 2011-2015 3 Specifika technologických staveb Většinou
VíceTechnologie pro revitalizaci třídících systémů v železniční dopravě
Technologie pro revitalizaci třídících systémů v železniční dopravě Tomáš Laštovička Spojstav ŽTT Medzinárodná konferencia železničnej oznamovacej a zabezpečovacej techniky vo Vyhniach 18.-20. dubna 2016
VíceAŽD Praha s.r.o. Shift2Rail
AŽD Praha s.r.o. Shift2Rail evropské rozvojové programy ATO over ETCS Aleš Lieskovský AŽD Praha s.r.o. 2 Projekt Shift2Rail Společný podnik S2R: podporuje konkurenceschopnost evropského železničního průmyslu;
VícePŘÍLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACI PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU PRO ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ TRANSEVROPSKÉHO KONVENČNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU
PŘÍLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACI PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU PRO ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ TRANSEVROPSKÉHO KONVENČNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU Obsah 1. ÚVOD... 4 1.1 TECHNICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI... 4 1.2 ZEMĚPISNÁ
VíceELEKTRICKÁ TŘÍSYSTÉMOVÁ LOKOMOTIVA ŘADY 380 PRO ČD
ELEKTRICKÁ TŘÍSYSTÉMOVÁ LOKOMOTIVA ŘADY 380 PRO ČD Ing. Petr ŠPALEK 1 ÚVOD V loňském roce ŠKODA TRANSPORTATION (tehdy ještě pod jménem ŠKODA DOPRAVNÍ TECHNIKA) zvítězila ve veřejné obchodní soutěži na
VícePožadavky na vozidla pro provoz na tratích evropského vysokorychlostního
Požadavky na vozidla pro provoz na tratích evropského vysokorychlostního i konvenčního systému Jiří POHL Siemens kolejová vozidla Síť vysokorychlostních železnic je budována o zhruba sto padesát let později
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel, 6. července 2005 (07.07) (OR. en) 10908/05 TRANS 145
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 6. července 2005 (07.07) (OR. en) 10908/05 TRANS 145 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Patricia BUGNOTOVÁ, ředitelka, za generálního tajemníka Evropské komise Datum přijetí: 4. července
VíceSystém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému
Jaroslav Grim Systém ERTMS z pohledu interoperability evropského železničního systému Klíčová slova:, interoperabilita, technické specifikace pro interoperabilitu, posuzování shody, systém ERTMS (European
VíceAutomatické vedení vlaku na síti SŽDC
Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train Operation) = zařízení
VíceZvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC
Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD
VíceAktuální stav implementace ERTMS v ČR
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Aktuální stav implementace ERTMS v ČR Tomáš Konopáč Generální ředitelství Odbor strategie K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě XIII
VíceCentrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt
Vlastimil Polach 1 Centrální dispečerské pracoviště Přerov pilotní projekt Příspěvek v prezentaci Power Point zazněl na Výročním zasedání představitelů českého železničního průmyslu ACRI konaném v Mělníku
VíceRole a potřeby Správy železniční dopravní cesty
Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty Ing. Petr Kolář 25. 6. 2014 GNSS Centre of Excellence Obsah Úvod Železniční doprava o Mimořádné události o Přejezdy Technické předpoklady pro rozvoj železničních
VíceAŽD Praha. AŽD Praha s.r.o. VyužitíAVV. v rychlíkové a nákladní dopravě. Dr. Ing. Ivo Myslivec Dr. Ing. Aleš Lieskovský. AŽD Praha s.r.o.
AŽD Praha s.r.o. AŽD Praha VyužitíAVV v rychlíkové a nákladní dopravě Dr. Ing. Ivo Myslivec Dr. Ing. Aleš Lieskovský AŽD Praha s.r.o. Závod Technika, Výzkum a vývoj, Ostrava VyužitíAVV... Obsah přednášky:
VíceAktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě
AŽD Praha Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě TECHNOLOGICKÝ FORECAST Interoperabilita železniční infrastruktury 19. ledna 2017 Vladimír KAMPÍK Ředitel pro evropské záležitosti,
VíceDopravní sál Fakulty dopravní
Prezentace projektu Drážní společnost Dopravní sál Fakulty dopravní Vede: doc. Ing. Martin Leso, Ph.D. Prezentuje: Bc. Lukáš Petřík 2. 12. 2016 Obsah prezentace 1 Cíle projektu 2 Aktuální stav 3 Co náš
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 15. září 2011 (16.09) (OR. en) 14244/11 TRANS 237 PRŮVODNÍ POZNÁMKA
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 15. září 2011 (16.09) (OR. en) 14244/11 TRANS 237 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 13. září 2011 Příjemce: Generální sekretariát Rady Evropské unie
VíceDopravní politika ČR (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR)
Workshop Strategie a nástroje řízení železniční dopravy Vědecko-Technický park (VTP) ve Mstěticích Dopravní politika ČR 2014-2020 (Akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů v ČR) Martin Pichl,
VíceStrategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury
Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury Ing. Mojmír Nejezchleb náměstek generálního ředitele pro modernizaci dráhy 227. Žofínské fórum 30. 4. 2019 Hlavní cíle SŽDC v oblasti investic
Více