VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Analýza výuky oboru Cestovní ruch na VŠPJ - předmět Praxe CR

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza výuky oboru Cestovní ruch na VŠPJ - předmět Praxe CR Bakalářská práce Autor: Ivana Křivánková Vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce: Ivana Křivánková Ekonomika a management Cestovní ruch Analýza výuky oboru Cestovní ruch na VŠPJ předmět Praxe CR Analyzovat předmět Praxe oboru Cestovní ruch na VŠPJ pomocí provedeného dotazníkového šetření s cílem zhodnotit stávající organizaci předmětu z pohledu studenta a navrhnout možná zlepšení. Mgr. Stanislava Pachrová vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Anotace Tato bakalářská práce se věnuje problematice praxe vysokoškolských studentů a absolventů oborů zaměřených na cestovní ruch. Teoretická část práce se zabývá důležitostí praxe pro budoucí povolání jak obecně, tak konkrétně v dobře se rozvíjejícím odvětví cestovního ruchu. Je zde také popsána organizace předmětu Praxe CR na Vysoké škole polytechnické Jihlava a na jiných vysokých školách v České republice, které nabízejí obory zaměřené na cestovní ruch ve svých bakalářských a navazujících magisterských programech. Praktická část se věnuje srovnání výuky předmětu Praxe na vybraných vysokých školách. Podrobněji se zabývá analýzou výuky předmětu Praxe CR právě na Vysoké škole polytechnické Jihlava, kde byl pomocí dotazníkového šetření proveden výzkum mezi studenty. Výsledkem práce je vyhodnocení uvedeného výzkumu s komentáři a návrhy pro zlepšení organizace předmětu Praxe CR. Klíčová slova: praxe, cestovní ruch, VŠPJ, předmět Praxe CR Annotation This bachelor thesis is dealing with practical training of university students and graduates in Travel/Tourism. Theoretical part describes consequence of practical training for the future profession in general and also in branch of tourism. In this part is also described organization of subject Practical training at College of Polytechnics in Jihlava and other czech universities, where is possible to study Travel/Tourism in bachelor s and in following master s programmes. Practical part compares training of subject Practical training in choice universities. This part is dealing in detail with analysis of training of subject Practical training at College of Polytechnics in Jihlava. The research was done among stundets of this college by questionnaires. The outcome of the thesis is evaluation of the research with commentaries and proposals for improvement of organization of subject Practical training. Key words: practical training, tourism, VŠPJ, subject Practical training

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Stanislavě Pachrové za trpělivost, ochotu, čas a řadu přínosných rad, které mi při zpracování zadaného tématu poskytla. Také bych chtěla poděkovat zástupcům veřejných a soukromých českých vysokých škol, kde je možno studovat v bakalářském a navazujícím magisterském programu obory zaměřené na cestovní ruch, a to za nahlédnutí do jejich organizace předmětu Praxe.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22.12. 2009... Podpis

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE...8 2 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE...10 2.1 DŮLEŽITOST PRAXE PRO BUDOUCÍ POVOLÁNÍ...10 2.1.1 Praxe studentů formou stáže v institucích Evropské unie...11 2.2 CESTOVNÍ RUCH...12 2.2.1 Vymezení cestovního ruchu...12 2.2.2 Průmysl cestovního ruchu...13 2.2.3 Cestovní ruch v České republice...14 2.3 PRAXE STUDENTŮ OBORU CESTOVNÍ RUCH NA VŠPJ...16 2.3.1 Vysoká škola polytechnická v Jihlavě...16 2.3.2 Obor Cestovní ruch...18 2.3.3 Výuka předmětu Praxe CR...19 2.4 PRAXE STUDENTŮ OBORU CR NA JINÝCH VŠ V ČR...22 2.4.1 Univerzita Hradec Králové...22 2.4.2 Vysoká škola ekonomická v Praze...22 2.4.3 Masarykova univerzita v Brně...23 2.4.4 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně...23 2.4.5 Vysoká škola obchodní o.p.s v Praze...24 2.4.6 Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství s.r.o v Praze...25 2.4.7 Vysoká škola hotelová s.r.o. v Praze...25 2.4.8 Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně...26 2.4.9 Univerzita Jana Amose Komenského s.r.o. v Praze...26 3 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE...27 3.1 SROVNÁNÍ VÝUKY PŘEDMĚTU PRAXE NA VYBRANÝCH VŠ...27 3.1.1 Délka předmětu Praxe...27 3.1.2 Termín výkonu předmětu Praxe...29 3.1.3 Administrativa spojená s výkonem předmětu Praxe...29 3.1.4 Hledání místa pro výkon předmětu Praxe...30 3.2 ANALÝZA VÝUKY PŘEDMĚTU PRAXE CR NA VŠPJ...31 3.2.1 Předmět Praxe CR...32 3.2.2 Týdenní praxe...36 3.2.3 Třítýdenní praxe...39 3.2.4 Semestrální praxe...41 6

3.2.5 Administrativa spojená s výkonem předmětu Praxe CR...45 3.2.6 Praxe CR a elektronický informační systém VŠPJ...48 3.2.7 Další výsledky z výzkumu...50 3.3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU...53 4 ZÁVĚR...55 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...57 PŘÍLOHY A SMĚRNICE K PRAXÍM PRO OBOR CESTOVNÍ RUCH B DOTAZNÍK K PROVEDENÉMU VÝZKUMU 7

1 ÚVOD Několikaleté studium na vysoké škole vychovává v různých oblastech odborníky potřebné pro naši společnost. Po ukončení studia absolventi vysokých škol podvědomě očekávají právě vzhledem ke svému vzdělání a potřebám společnosti nabídku lukrativního zaměstnání, a to již na svou první pracovní pozici. Není ovšem novinkou, že v posledních letech se prestiž titulů na pracovním trhu pomalu vytrácí. Absolventi s čerstvými diplomy z našich univerzit tak u pohovorů u potencionálních zaměstnavatelů nejsou vítanými účastníky. Stále ještě přežívá představa, že vysokoškolský student během studia sbírá potřebné teoretické poznatky, které v praxi neumí použít. I když by daná teorie budoucí zaměstnavatele zajímat měla, často tomu je naopak. Praxe a zkušenosti, to je to, co po absolventech zaměstnavatelé vyžadují. Je tedy zcela běžné, že u pohovoru vyřadí čerstvé absolventy někdo, kdo má místo vystudované vysoké školy rok praxe v oboru. Tato problematika mě velmi zaujala a rozhodla jsem se zpracovat na téma Analýza výuky oboru Cestovní ruch na VŠPJ předmět Praxe CR svou bakalářskou práci. Ta je zaměřena na praxi vysokoškolských studentů hlavně v oboru cestovního ruchu, který se stává výrazným společenským, kulturním a ekonomickým jevem. Společnost totiž potřebuje vysokoškolsky vzdělané odborníky s praxí, a to nejen v tomto oboru. Proto je třeba začít se získáváním praktických zkušeností již během studia a nabyté teoretické znalosti jimi doplnit. V této práci se budu podrobněji zabývat praxí vysokoškolských studentů, především pak délkou a organizací předmětu Praxe CR na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat předmět Praxe CR oboru Cestovní ruch na VŠPJ pomocí provedeného dotazníkového šetření a zhodnotit tak stávající organizaci předmětu z pohledu studentů a navrhnout možná zlepšení. Tato bakalářská práce by mohla sloužit vysokým školám, které by chtěly upevnit, popřípadě rozšířit, na oboru Cestovní ruch výuku předmětu Praxe. Řada vysokých škol by tak zároveň měla možnost odstranit některé nedostatky, které se v organizaci předmětu Praxe dle názorů studentů vyskytují. Praktický přínos této práce by měl plynout především pro Vysokou školu polytechnickou Jihlava, která by tak mohla organizaci i požadavky předmětu Praxe CR 8

na oboru Cestovní ruch poupravit k větší spokojenosti studentů. Taktéž by mohla napomoci studentům této školy organizaci Praxe CR lépe porozumět. Tato bakalářská práce vznikla na základě studia podkladových materiálů, mezi které lze řadit existující odbornou literaturu se zaměřením na oblast cestovního ruchu a dále zkušenosti zaměstnavatelů, studentů, vysokoškolských učitelů a dalších, shrnutých v odborných časopisech. Data v této práci pramení také z internetu a v neposlední řadě z interních směrnic a zpráv vybraných vysokých škol. V práci jsem též využila postřehy studentů, kteří se zúčastnili provedeného výzkumu na VŠPJ. Bakalářská práce se skládá z hlavních částí, kterými je úvod a cíl práce, vlastní práce rozdělená na teoretickou a praktickou část, závěr, seznam použité literatury a přílohy. První část (Úvod a cíl práce) stručně nastiňuje téma práce, její cíl a metodický přístup, který jsem při psaní této práce použila. Teoretická část se zabývá problematikou praxe vysokoškolských studentů a absolventů jak obecně, tak i ve vybraném oboru cestovního ruchu, který je zde charakterizován jako významná oblast tvořící příjmy do státních rozpočtů. Popisuje výuku předmětu Praxe na jednotlivých vysokých školách v ČR, které se v bakalářských a navazujících magisterských programech zaměřují právě na obor Cestovní ruch. Zajímalo mě, jak tyto vybrané vysoké školy připravují své studenty na budoucí povolání, kolik praktických zkušeností jim za dobu studia umožní získat. Podrobněji se v teoretické části práce zabývám Vysokou školou polytechnickou Jihlava a vysvětluji její organizaci předmětu Praxe CR. V praktické části srovnávám výuku předmětu Praxe na vybraných vysokých školách v České republice a podrobně organizaci předmětu Praxe CR na Vysoké škole polytechnické Jihlava analyzuji. Na základě této analýzy uvádím možné změny, které by mohly být v organizaci předmětu Praxe CR provedeny. V Závěru jsou stručně popsány nejdůležitější informace a poznatky z výzkumu. Všechny použité prameny jsou uvedeny v kapitole Seznam použité literatury. Poslední část práce zahrnuje přílohy. Jde o Směrnici k praxím pro obor Cestovní ruch na VŠPJ (Příloha A) a dále přikládám dotazník výzkumu, jehož pomocí byla provedena analýza výuky předmětu Praxe CR na VŠPJ (Příloha B). 9

2 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE Vysoké školství, to je stupeň vzdělávacího systému České republiky, který by měl jeho absolventům nabízet širší možnosti v pracovním, ale také společenském životě. Vysoké školství, to jsou instituce, které vychovávají potřebné odborníky, kteří v naší společnosti neustále chybí. Vysoké školství, to je oblast, kde by se na základě tématických debat všech zúčastněných stran, tj. studentů, kantorů a společnosti, dalo mnoho věcí změnit a následně i vylepšit. Jedním takovým tématem je odborná praxe vysokoškolských studentů a absolventů. 2.1 Důležitost praxe pro budoucí povolání Z pohledu pracovního trhu je úroveň dosaženého vzdělání uvedená v životopisech uchazečů velmi podstatnou proměnnou. Student tím prokazuje určitou intelektuální, kulturní a sociální úroveň, stejně jako odhodlání a vůli uspět. Spolu s vědomostmi si osvojuje i určitou úroveň jednání, komunikace a v neposlední řadě nadhledu. Vysokoškolské vzdělání je tak vnímáno jako vhodná startovací pozice, jako důkaz schopnosti a ochoty uspět. [1] K dobrému vzdělání a kvalitním základům teorie je ale vhodná jako doplněk praxe. Díky ní studenti pochopí, že škola vytváří pouze základy pro jejich budoucí život a titul není samotným klíčem k úspěchu bez doplňujících schopností a dovedností. [2] Praxí student konečně zjistí, že se musí neustále učit, mít trpělivost a postupovat krok za krokem a vydržet dělat i práci, která je pod jeho kvalifikační úroveň, je-li nezbytná k dosažení výsledku. [2] Proto všeobecně začíná platit, že bez praxe je lepší k zaměstnavateli ani nechodit. Praxe není zkrátka dost a praktické zkušenosti jsou tím, co od sebe jednotlivé uchazeče o zaměstnání odlišuje. [3] Cílem vysokých škol a vlastně i zemí by tedy mělo být dosažení takového vzdělávacího systému, kde studenti získají jak teoretické, tak praktické zkušenosti. Dobrá vysoká škola se totiž nepozná jen podle prestižního jména či počtu přihlášených a přijatých studentů, ani podle toho, kolik z nich školu opravdu dokončilo a získalo titul. Napoví nám skutečnost, kolik jejích absolventů dokázalo uspět na pracovním trhu. 10

Dle zkušeností českých zaměstnavatelů [4] je ideální kandidát ten, který má za sebou dvě až tři zaměstnání, protože již může mezi společnostmi srovnávat a má za sebou chyby, ze kterých se poučil. Lidé z byznysu, kteří mají na starosti vyhledávání talentů, začali čím dál více kritizovat české školství. Z jejich pohledu nepřipravuje studenty pro nástup do práce a učí jen memorování až papouškování informací. Jde o systém výuky, kde se stále upřednostňují znalosti před dovednostmi. Někteří odborníci soudí, že kritika je oprávněná jen z části. V současné době je již značná část výuky na praxi orientována. Dokonce se v této věci začínají čím dál častěji dít změny, a to na popud právě potřeb společnosti. Praktická výuka se tak postupně dostává do popředí. Jak se s touto skutečností potýkají vysoké školy zabezpečující výuku oborů změřených na cestovní ruch, na to se podíváme v kapitolách 2.3 a 2.4. 2.1.1 Praxe studentů formou stáže v institucích Evropské unie Praxe studentů je v dnešní době velmi podstatnou součástí životopisu žadatele o práci. To si uvědomuje i Evropská unie (EU), která se snaží v této věci angažovat. Podává tak vysokoškolským studentům a absolventům pomocnou ruku. Dle internetového serveru Euroskop.cz [5] studenti či absolventi vysokých škol mohou získat první zkušenosti s prací v institucích Evropské unie prostřednictvím absolvované stáže. Studijní a pracovní stáže v zemích EU jsou z hlediska přípravy na budoucí zaměstnání obecně velice prospěšné. Pomáhají k získání nových odborných a jazykových zkušeností, které jsou užitečné pro uplatnění na pracovním trhu. Zájemci o stáž musí být občanem členské či kandidátské země EU. Stáže probíhají obvykle v rozmezí od 3 do 5 měsíců a jsou určené studentům a absolventům vysokých škol. Stážista může dostávat například malý příspěvek na bydlení, nicméně za některé stáže není vyplácena žádná mzda a stážista dostává stipendium či jiný příspěvek. Stáže jsou nabízeny v různých institucích Evropské unie. Jedná se například o Evropský parlament, Radu EU, Evropskou komisi, Soudní dvůr, Účetní dvůr, Výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor či Evropského ombudsmana. 11

2.2 Cestovní ruch Cestovní ruch se v poslední čtvrtině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní a ekonomický jev. Na cestování a aktivitách spojených s cestovním ruchem se každoročně podílí značná část světové populace. Cestování lidí za poznáním, za rekreací, za sportem, za kulturou či z důvodů náboženských, pracovních a obchodních, se stalo neodmyslitelnou součástí života lidí a současného životního stylu. [6] Díky tomuto rozvoji se cestovní ruch stal další významnou oblastí, která se podílí na tvorbě HDP země, přispívá do platební bilance, tvoří příjmy do státního rozpočtu, má vliv na příjmy rozpočtu regionů a příznivě působí na investiční aktivitu. Je proto zapotřebí, aby uživatelé služeb cestovního ruchu byli spokojení, přivedli nové zákazníky, vraceli se zpět na oblíbená místa a danou ekonomiku tak nepřímo podpořili. V oboru by tedy měli působit vzdělaní a zkušení pracovníci, aby zabezpečili jistou úroveň služeb a chování ke spotřebitelům. To jistě k výše zmíněnému zájmu zákazníků přispěje. Pro získání těchto pracovníků je nezbytné, aby se ani studenti tohoto oboru v rámci studia nevyhýbali získávání pracovních zkušeností a byli připraveni na to, že zaměstnavatelé je po nich budou vyžadovat. 2.2.1 Vymezení cestovního ruchu Nalézt z hlediska praxe i teorie přesnou a jednotnou definici pojmu cestovní ruch není vůbec jednoduchá záležitost. Vyplývá to ze složitosti procesu, jakým cestovní ruch je, zejména z jeho mnohooborovosti. Pojem cestovní ruch (CR) je tak spojován s mnoha významy. Například již v roce 1910 Hermann von Schullard poukázal na ekonomické aspekty cestovního ruchu a považoval ho za soubor operací zejména ekonomického charakteru, které se přímo vztahují na vstup, pobyt a pohyb cizinců vně i uvnitř určité země, města nebo regionu. [7] V dalších letech autoři jako R. Glückmann, F. W. Ogilvie, J.A. Norval, E. Nový, A. Bormann a další již zdůrazňovali jak ekonomické, tak ale i geografické, dopravní a sociologické aspekty cestovního ruchu. [7] 12

V roce 1942 švýcarští autoři W. Hunziker a K. Krapfe ve své knize definovali CR jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti. [7] Na práci výše zmíněných švýcarských autorů v roce 1975 navázal C. Kaspar, který CR definoval jako soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání. [8] Za mezník v definování cestovního ruchu lze považovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) konanou v Ottavě v roce 1991, kde také došlo k obsahovému vymezení většiny používaných pojmů z této oblasti. [8] Cestovní ruch je tedy Světovou organizací cestovního ruchu definován jako aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok za účelem trávení volného času, sjednávání kontraktů pro následné podnikání apod. [9] 2.2.2 Průmysl cestovního ruchu Je zřejmé, že přínosy cestovního ruchu jako významného ekonomického odvětví se projevují v makroekonomických peněžních a měnových vztazích, v ekonomice mnoha podnikatelských odvětví spjatých s cestovním ruchem i ve vytváření nových pracovních míst, a to i v problémových regionech z hlediska zaměstnanosti. Proto je cestovní ruch také někdy chápán jako průmysl poskytující veškeré služby spojené s cestováním a turistikou. Jinak řečeno průmysl cestovního ruchu je souhrnem podnikatelských aktivit a hmotných podmínek cestovního ruchu, tedy soubor hotelnictví, restauračního stravování, činnost cestovních kanceláří a doprovodných služeb. [10] Obrázek 1: Hlavní sektory průmyslu cestovního ruchu [10] 13

Z jiných zdrojů [11] se také dozvíme, že se v cestovním ruchu nejedná o průmysl v běžném slova smyslu, nýbrž o souhrn specifických služeb, procesů a produktů spjatých s aktivitami cestujících osob. Pro názornost můžeme použít také pojem odvětví cestovního ruchu jako souhrn veřejných a soukromých subjektů a organizací, které se podílejí na vývoji, produkci, distribuci, poskytování a marketingu produktů a služeb sloužících potřebám cestujících. Pro takové vymezení odvětví cestovního ruchu se užívá jednoslovné označení turismus. To, že se cestovní ruch průmyslovou oblastí opravdu stal, může být také vyvozeno z následujících skutečností. Dle údajů Světové rady cestování a cestovního ruchu (World Travel & Tourism Council) z roku 2009, bylo v odvětví cestovního ruchu v České republice zaměstnáváno 86 tisíc osob. Jedná se zvláště o hotely, cestovní kanceláře, restaurace a autodopravu. K příjmům z cestovního ruchu je ale nutno připočíst i 478 tisíc lidí, v roli dodavatelů do hotelů a restaurací, výrobců suvenýrů, muzeí, divadel a veřejné dopravy, což znamená 9,6 % činného obyvatelstva ČR. [12] V celosvětovém měřítku pracovalo v cestovním ruchu za rok 2008 celkem 231 milionů osob a toto odvětví se tak řadí k nejvýznamnějším zaměstnavatelům na světě. [12] Proto je rozvoj cestovního ruchu ve většině turisticky významných zemích jednou z politických priorit, v mnohých zemích EU existuje dokonce i samostatné ministerstvo pro cestovní ruch, které je pak jasně a neomluvitelně zodpovědné za celé odvětví. 2.2.3 Cestovní ruch v České republice Podle Tomio Okamury, tiskového mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, ale v České republice výše uvedený odpovědný úřad chybí, stejně tak jako i jasná politická zodpovědnost za cestovní ruch a tím pádem neexistuje ani žádná koncepce ani skutečný zájem o rozvoj tohoto odvětví. [12] V České republice odpovědný úřad za cestovní ruch opravdu chybí. To dokazuje i fakt, že je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen MMR ). Neznamená to ale projev nezájmu o rozvoj tohoto odvětví. Důkazem je Koncepce státní politiky CR 2007-2013 (dále jen Koncepce ), která představuje střednědobý strategický dokument, který vychází především z rozvojových možností cestovního ruchu v České republice 14

a účinnými nástroji podněcuje jeho další rozvoj. Koncepce je rovněž východiskem pro zpracování Integrovaného operačního programu (IOP) a regionálních operačních programů (financovaných ze strukturálních fondů EU) v oblasti cestovního ruchu, jež tvoří významné nástroje její realizace. [13] Prostřednictvím tiskových zpráv MMR informuje o vývoji cestovního ruchu v České republice. Na základě údajů z platební bilance, kterou zveřejňuje Česká národní banka, je ve sledovaných letech patrný nárůst devizových příjmů z cestovního ruchu. Zatímco v roce 2000 byly zaznamenány devizové příjmy z cestovního ruchu v objemu 115 071 milionů Kč, v roce 2008 tento objem vzrostl na 130 738 milionů Kč. Vývoj devizových příjmů lze sledovat v následujícím grafu, ze kterého je patrný nárůst s výjimkou roku 2002, kdy Českou republiku postihly ničivé povodně. [14] Graf 1: Devizové příjmy ČR z cestovního ruchu v letech 2000 2008 (v milionech Kč) Zdroj: vlastní práce Z informací v kapitole 2.2 vyplývá, že obor cestovního ruchu se stává, ať už to nazveme jakkoli, průmyslovou záležitostí, která má značný dopad na ekonomiky států, a to v pozitivním slova smyslu. To opět dokazuje, že aby se tento obor rozvíjel stále dobře jako doposud, i zde je třeba kvalifikovaných pracovníků s praxí a s rozhledem v daném oboru. Přestože je důležité, jak naše hotely a cestovní kanceláře vypadají, jaký rozsah služeb nabízejí, jaká je například také dopravní infrastruktura, služby průvodců, informačních center atd., tak ještě důležitější je práce a přístup osob, které v těchto oblastech působí a výše zmíněné služby zabezpečují. 15

2.3 Praxe studentů oboru Cestovní ruch na VŠPJ 2.3.1 Vysoká škola polytechnická Jihlava Adresa: Tolstého 16 586 01 Jihlava Telefon: +420 567 141 111 Fax: +420 567 300 727 E-mail: vspj@vspj.cz Webové stánky: www.vspj.cz Obrázek 1: Logo VŠPJ [15] Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) navazuje na tradici vysokého školství v Jihlavě. V 50. letech 20. století vzniká v Jihlavě Pedagogický institut a úspěšně se rozvíjí. Po několika letech činnosti však v Jihlavě končí, po zrušení kraje Jihlava v roce 1960 je v následujícím období postupně převeden do Brna. Do uvolněné budovy po Pedagogickém institutu detašuje Vysoká škola zemědělská v Brně své 1. ročníky a stále se rozšiřující výuka zde probíhá několik desítek let až do roku 1994. V roce 1994 se rozhodnutím rektora Vysoké školy zemědělské v Brně ruší detašované pracoviště v Jihlavě a po několika desetiletích působnosti se opět stěhuje do Brna. Na uvolněnou rozsáhlou budovu je vázán vznik Vyšší odborné školy Jihlava (1994). [15] Od prvopočátku je tato škola s pomaturitním studiem budována ve vysokoškolském stylu se záměrem pozdější transformace na veřejnou vysokou školu a to za velmi silné podpory města Jihlavy a později i nově vzniklého kraje Vysočina. [15] Vysoká škola polytechnická Jihlava byla zřízena zákonem č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004 jako první česká veřejná vysoká škola neuniverzitního směru 1.[16] VŠPJ uskutečňuje akreditované studijní programy bakalářského typu a programy celoživotního vzdělávání, včetně Univerzity třetího věku. Obecným cílem studia v akreditovaných studijních programech je poskytnout zájemcům možnost získat profesně orientované vzdělání s výrazně praktickými výstupy. Významnou součástí studia jsou týdenní až celosemestrální praxe. Po složení státní závěrečné zkoušky a obhajobě bakalářské práce získává absolvent diplom a titul bakaláře (Bc.) i možnost dalšího studia v navazujících magisterských programech 1 Vysoká škola neuniverzitního směru uskutečňuje bakalářské a magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou a další tvůrčí činnost. Nečlení se na fakulty. [17] 16

nebo vzhledem k dobrému jazykovému vybavení možnost studia v zahraničí. Studium v akreditovaných studijních programech (viz Tabulka 1) trvá 3 roky a probíhá prezenční formou, v některých oborech rovněž formou kombinovanou. Studijní nabídka se průběžně rozšiřuje tak, jak jsou ve správním řízení akreditovány nové studijní programy a obory. [16] Tabulka 1: Seznam akreditovaných studijních programů a oborů na VŠPJ [18] Název studijního programu Typ studijního programu Kód studijního programu Název studijního oboru Forma studia Ekonomika a management bakalářský 6208R Finance a řízení prezenční Ekonomika a management bakalářský 6208R Finance a řízení kombinovaná Ekonomika a management bakalářský 6208R Cestovní ruch prezenční Elektrotechnika a informatika bakalářský 2612R Počítačové systémy prezenční Elektrotechnika a informatika bakalářský 2612R Počítačové systémy kombinovaná Elektrotechnika a informatika bakalářský 2612R Aplikovaná informatika prezenční Ošetřovatelství bakalářský B 5341 R 009 Porodní asistentka prezenční Ošetřovatelství bakalářský B 5341 R 009 Všeobecná sestra prezenční Vysoká škola polytechnická Jihlava sídlí ve vlastní budově v centru města u autobusového nádraží a s dobrým spojením na vlakové nádraží. Obrázek 2: Sídlo VŠPJ [19] 17

Budova je účelně přizpůsobena pro potřeby studia, mimo jiné jsou v ní jazykové učebny, počítačová hala, studovna a knihovna s více než 30 000 svazky. Škola má vlastní menzu nabízející obědy a večeře, ubytování je možné na vysokoškolských kolejích, anebo lze využít široké privátní nabídky. [16] Obrázek 3: Budova VŠPJ [20] 2.3.2 Obor Cestovní ruch na VŠPJ Rozvojem cestovního ruchu vznikla potřeba dalšího vzdělání pracovníků v tomto oboru. Jednou z mála veřejných vysokých škol, kde se mohou studenti se zájmem o tuto oblast vzdělávat, je právě Vysoká škola polytechnická Jihlava. VŠPJ v rámci studijního programu Ekonomika a management akreditovala bakalářský studijní obor Cestovní ruch. Studium je připraveno v prezenční (denní) formě a trvá 7 semestrů, tj. 3,5 roku. Pro studenty, kteří započali studium v akademickém roce 2009/2010 platí již jen studium tříleté. Podmínky pro předmět Praxe CR, kterému se budeme věnovat v následujících kapitolách, zůstávají stále stejné. Absolventi tohoto oboru se uplatní ve všech oblastech cestovního ruchu. Stěžejní oblastí uplatnění absolventů jsou především činnosti obchodně-podnikatelské, odborněprovozní a řídící ve středních článcích struktury řízení v různých funkcích managementu ve všech organizačně právních formách podnikání i na úřadech 18

a v institucích veřejné správy. Uplatnění absolventů je jak v pozici zaměstnanecké, tak i v pozici právního subjektu podnikání v daném oboru. [21] Absolventi oboru Cestovní ruch nacházejí uplatnění především jako: asistenti top managementu velkých i středních akciových společností a společností s ručením omezeným v oblasti cestovního ruchu, referenti na středních stupních řízení v oblasti řízení lidských zdrojů, referenti na středních stupních řízení krajských i městských úřadů, manažeři, jednatelé i prokuristé v menších a středních firmách cestovního ruchu, referenti turistických informačních center, průvodci cestovního ruchu, správci kulturních památek, zaměstnanci ve všech oborech cestovního ruchu (cestovní kanceláře, cestovní agentury, ubytovací a stravovací podniky a podniky v jednotlivých oblastech dopravy), samostatní podnikatelé ve všech obcích. [21] 2.3.3 Výuka předmětu Praxe CR Vysoká škola polytechnická Jihlava věnuje značnou část studia na oboru Cestovní ruch zisku praktických zkušeností v daném oboru. Předmět Praxe CR je toho důkazem. Dle Směrnice k praxím pro obor Cestovní ruch (dále jen Směrnice ) [22] studenti VŠPJ absolvují na konci 2. a 4. semestru týdenní odbornou praxi formou zájezdu zajištěného školní cestovní kanceláří, kde si osvojují práci průvodce CR. O prázdninách po 2. a po 4. semestru studenti vykonávají třítýdenní odbornou praxi a 6. semestr studenti absolvují souvislou čtrnáctitýdenní tzv. semestrální praxi. Semestrální praxe, stejně jako praxe třítýdenní, studenti vykonávají v různých zařízeních cestovního ruchu. Praxi je možno vykonávat v České republice, ale také díky dobrému jazykovému vybavení studentů v zahraničí. Studenti si sice praxe zajišťují podle svého zaměření sami, ale je jim nápomocná databáze VŠPJ. Jedná se o seznam míst a společností, kde svou praxi vykonávali již jiní studenti a ostatní je mohou v případě zájmu také kontaktovat. 19

Zvolená pracovní pozice pro praxi studentů by měla odpovídat vysokoškolskému studiu a logicky by měla souviset se studovaným oborem, tj. Cestovním ruchem. Výjimkou je třítýdenní prázdninová praxe po 2. semestru, kterou jako studenti programu Ekonomika a management mohou mít zaměřenou i ekonomicky. Po absolvování každé praxe studenti zpracovávají seminární práci o svém působení na dané pracovní pozici. Na základě všech splněných podmínek, které jsou uvedeny ve Směrnici praxí pro obor Cestovní ruch (viz Příloha A), bude studentům udělen zápočet a příslušný počet kreditů za absolvování předmětu Praxe CR, tj. 30 kreditů (28 kreditů v případě studentů, kteří započali studium v akademickém roce 2009/2010). Pro účely výuky předmětu Praxe CR zřídila dne 1.1. 2008 Vysoká škola polytechnická Jihlava vlastní cestovní agenturu 2, která zabezpečuje služby i pro veřejnost. Školní cestovní agentura ze začátku prodávala za provizi zájezdy ostatních cestovních kanceláří, nyní je ale již transformována na řádnou cestovní kancelář 3. Studenti oboru Cestovní ruch díky tomu tak získají již během studia cenné praktické zkušenosti, naučí se vykonávat průvodcovskou činnost, zajišťovat dopravu, ubytování apod. Cestovní kancelář prodává zájezdy na internetu nebo přímo ve škole. Jejím hlavním úkolem je organizovat pro studenty praxe formou zájezdů. O školní zájezdy je velký zájem, studenti zájezdy sami připravují a zajišťují a poté se střídají jako průvodci. Školní cestovní kancelář hospodaří přes školní rozpočet. Výnos by měl pokrýt náklady na provoz, případný zisk se vrací studentům v podobě slev z cen zájezdů. [23] Díky výše zmíněné prakticky zaměřené výuce VŠPJ, studenti později, jako absolventi této školy, získají vysokoškolské vzdělání, což je jistě hlavním cílem jejich studia, ale navíc budou mít na svém kontě bez mála půl roku tolik vyžadované praxe v oboru. Právě to může absolventům vytvořit dobrou startovací pozici na pracovním trhu. Z kapitoly 2.3 tedy vyplývá, že Vysoká škola polytechnická Jihlava dává studentům prostor získat první praktické zkušenosti v oboru již během studia. Zda je to pro 2 Cestovní agentura je organizace prodávající zájezdy vytvořené cestovními kancelářemi. Individuálnímu zákazníkovi může cestovní agentura prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu a zájezdy pouze jako zprostředkovatel cestovní kanceláře. [24] 3 Cestovní kancelář je organizace, která nabízí, rezervuje a prodává vlastní zájezdy, zájezdy připravené jinými cestovními kancelářemi a další služby cestovního ruchu individuálním zájemcům a jiným cestovním kancelářím. [24] 20

studium i samotné studenty efektivní, zda je předmět Praxe CR organizován příhodně, jaké má systém praxí na VŠPJ silné stránky a kde by naopak byla vítána změna, to vše bude zhodnoceno v praktické části práce (viz Kapitola 3), kde bude provedena analýza výuky předmětu Praxe CR na VŠPJ. 21

2.4 Praxe studentů oboru Cestovní ruch na jiných VŠ v ČR 2.4.1 Univerzita Hradec Králové Adresa: Fakulta informatiky a managementu Hradecká 1249/6 500 03 Hradec Králové 3 Telefon: +420 493 332 202 Fax: +420 493 332 239 E-mail: vaclav.janecek@uhk.cz Webové stánky: www.uhk.cz/fim Obrázek 4: Logo školy [25] Na fakultě informatiky a managementu Univerzity v Hradci Králové (UHK) studenti bakalářského studijního oboru Management cestovního ruchu získávají praktické zkušenosti přímo v zařízení nebo v institucích s přímou vazbou na cestovní ruch pod odborným vedením, vždy se zaměřením na řízenou samostatnou činnost a s úkolem seznámit se s dostupnými informacemi o subjektu, který praxi umožňuje. Dle studijního plánu je praxe termínově a časově flexibilní a trvá minimálně 40 dnů. Pro možnost praxe škola využívá spolupráci se subjekty dlouhodobě participujícími nebo individuálně zajištěnými při splnění základních kritérií pro realizaci praxe. [26] 2.4.2 Vysoká škola ekonomická v Praze Adresa: Fakulta mezinárodních vztahů nám. W. Churchilla 4 130 67 Praha 3 Telefon: + 420 224 095 221 Fax: +420 224 095 236 E-mail: rpc@vse.cz Webové stánky: http://fmv.vse.cz Obrázek 5: Logo školy [27] Fakulta mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze v rámci bakalářského studijního oboru Cestovní ruch a regionální rozvoj zabezpečuje měsíční povinnou praxi v oboru, kterou si zajišťují studenti sami a musí ji doložit potvrzenou, včetně zprávy z praxe. Praxe může být absolvována jak v České republice, tak zahraničí. V případě potřeby může pomoci při zajišťování praxe i Katedra cestovního 22

ruchu, to se pak jedná vždy o praxi neplacenou. Praxe může být vykonávána jak v průběhu školního roku, tak i v průběhu prázdnin. Může být vykonávána ve více podnicích cestovního ruchu a nebo jen na jednom místě. [28] V rámci magisterského studijního oboru Cestovní ruch již praxe není součástí studia, nicméně většina studentů pravidelně s praxí spolupracuje. [28] 2.4.3 Masarykova univerzita v Brně Adresa: Ekonomicko-správní fakulta MU Lipová 41a 602 00 Brno-Pisárky Telefon: +420 549 49 1710 Fax: +420 549 49 1720 E-mail: info@econ.muni.cz Webové stánky: www.econ.muni.cz Obrázek 6: Logo školy [29] Na ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně v rámci bakalářského studijního oboru Regionální rozvoj a správa se zaměřením na cestovní ruch je předmět Praxe volitelný zejména pro studenty 4. a 5. ročníku (tedy především pro magisterské a navazující magisterské studium). Mohou si ho ale zapsat i studenti v bakalářském studiu. Praxe trvá minimálně 15 pracovních dní a student ji může absolvovat kdykoli během studia, v kterékoli části roku. Nemusí jít o 15 dní v kuse, rozvržení praxe záleží na dohodě mezi studentem a příslušnou organizací. Praxe pro studenta není omluvenkou z výuky. Praxi studentům zajišťuje jak škola (neplacená), tak si ji studenti mohou sehnat sami (placená). [30] 2.4.4 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Adresa: Provozně ekonomická fakulta Zemědělská 1 613 00 Brno Telefon: +420 545 132 701 Fax: +420 545 132 727 E-mail: studijni@pef.mendelu.cz Webové stánky: www.pef.mendelu.cz Obrázek 7: Logo školy [31] 23

Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity (MZLU) v Brně nabízí praxi pro studenty oboru Cestovního ruchu 4 týdny mimo výukovou část akademického roku nebo 20 pracovních dnů během výukové části semestru (nesmí přesáhnout 2 pracovní dny za týden a omezovat účast ve výuce) nebo 100 hodin v rámci pracovní smlouvy (např. dohoda o provedení práce). Náplň praxe musí souviset s předměty doporučeného studijního plánu. Praxi si student bakalářského stupně studia zajišťuje individuálně, může však využít spolupracujících institucí. [32] Student navazujícího magisterského stupně studia musí během studia vykonat řízenou odbornou praxi, která je součástí zpracovávání diplomové práce. Řízená odborná praxe je vyžadována alespoň v délce 6 týdnů mimo výukovou část akademického roku, nebo 30 pracovních dnů během výukové části semestru, anebo 150 pracovních hodin na základě dohody o provedení práce. [32] Student si v aplikaci praxí vybere a registruje praxi, o kterou má zájem. V aplikaci jsou uvedeny firmy, které mají s fakultou smlouvu o poskytování praxí, a jsou zde uvedeny požadavky na praktikanta. [32] 2.4.5 Vysoká škola obchodní o.p.s v Praze Adresa: Spálená 76/14 110 00 Praha 1 - Nové Město Telefon: +420 224 056 337 GSM: +420 731 689 362 E-mail: studijni.oddeleni@vso-praha.eu Webové stánky: www.vsopraha.cz Obrázek 8: Logo školy [33] Vysoká škola obchodní (VŠO) v Praze umožňuje praxi studentům bakalářského oboru Management cestovního ruchu po studiu povinných 6ti semestrů, a to v navazujícím 7. semestru, tj. 14 týdnů. Po splnění všech podmínek předmětu Praxe student získá za jeho absolvování zápočet s 30ti kredity. [33] V navazujícím magisterském studiu již škola praxi v rámci studijního programu po studentech nepožaduje. [33] 24

2.4.6 Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství s.r.o v Praze Adresa: Senovážné náměstí 23 110 00 Praha 1 Telefon: +420 224 142 685 Fax: +420 224 142 685 E-mail: info@vscrhl.cz Webové stánky: www.vscrhl.cz Obrázek 9: Logo školy [34] Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství (VŠCRHL) v Praze zabezpečuje v bakalářském studijním programu v rámci oboru Cestovní ruch praxi studentům v posledním ročníku a celkově čítá 240 odpracovaných hodin, tj. 30 dní. [35] Studenti si zajišťují praxi individuálně vždy v době mimo výuku (např. letní měsíce či leden) a to v rámci celé doby studia. Je na studentech, zda praxi naplní jednorázově nebo po částech. Tato praxe pak musí být doložena písemným potvrzením od zaměstnavatele. [35] 2.4.7 Vysoká škola hotelová s.r.o v Praze Adresa: Svídnická 506 181 00 Praha 8 Telefon: +420 283 101 111 Fax: +420 233 541 905 E-mail: info@vsh.cz Webové stánky: www.vsh.cz Obrázek 10: Logo školy [36] Na Vysoké škole hotelové (VŠO) v Praze je praxe pro studenty bakalářského studia předepsána v celkovém trvání 12 týdnů, tj. 3 měsíce. Praxe je rozdělena do částí, kdy 3 týdny studenti praxi vykonají ve druhém semestru, 3 týdny ve čtvrtém semestru a 6 týdnů v pátém semestru. Poslední zmíněná praxe slouží hlavně pro sběr podkladů pro bakalářskou práci. [37] Studenti si praxi zajišťují sami, škola je nápomocná pouze v případě problémů. Škola nemá na praxi v průběhu výuky vyčleněné žádné období, studenti tak vykonávají praxi mimo výuku. Někdo to řeší v průběhu roku, jiný o prázdninách, mnoho studentů pracuje průběžně. [37] 25

O vykonané praxi studenti přinesou zápis a potvrzení hodnocení. Praxe je samostatný předmět, zapsaný v indexu a splnění praxe je podmínku pro ukončení studia. Týká se to i studentů kombinovaného studia, kteří často přinesou potvrzení o zaměstnání. [37] 2.4.8 Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně Adresa: Bosonožská 9 625 00 Brno Telefon: +420 547 21 82 47 Fax: +420 547 21 84 45 E-mail: info@hotskolabrno.cz Webové stánky: www.hotskolabrno.cz Obrázek 11: Logo školy [38] V rámci oboru Management cestovního ruchu na soukromé Vysoké škole obchodní a hotelové (VŠOH) v Brně je pro studenty zabezpečena následující praxe. Jedná se o 2 týdny po 2. a 4. semestru, a dále 6 týdnů v 6. semestru. Celkově se jedná o 10 týdnů praxe, která je organizována v institucích, pro jejichž řízení je student připravován, tj. v hotelích, cestovních kancelářích a dalších zařízeních cestovního ruchu. [38] 2.4.9 Univerzita Jana Amose Komenského s.r.o. v Praze Adresa: Roháčova 89 130 00 Praha 3 Telefon: +420 267 199 025 Fax: +420 267 199 040 E-mail: recepce@ujak.cz Webové stánky: www.ujak.cz Obrázek 12: Logo školy [39] Součástí studia oboru Management cestovního ruchu na Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) v Praze je odborná praxe ve 3. a 5. semestru v celkové době trvání 8 týdnů, kterou student může absolvovat u svého zaměstnavatele anebo v institucích, s nimiž má univerzita uzavřenu smlouvu o zajišťování odborné praxe. [40] 26

3 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE Problematika praxí vysokoškolských studentů byla již v teoretické části práce rozebrána. Zjistili jsme, že absolventi vysokých škol bez praxe mají velmi těžkou pozici na pracovním trhu a oblast cestovního ruchu není výjimkou. Představili jsme si Vysokou školu polytechnickou Jihlava a další vysoké školy v ČR, kde je možno obory zaměřené na cestovní ruch studovat. Dozvěděli jsme se, jak se tyto vysoké školy pokouší připravit na budoucí povolání své studenty tím, v jakém rozsahu je pro ně praxe v rámci studijního programu školou zajišťována, a jak probíhá její organizace. Cílem práce nyní je předmět Praxe CR na VŠPJ pomocí výzkumu analyzovat a srovnat s výukou výše uvedených vysokých škol. Na začátek této části práce je třeba ještě poznamenat, že není-li u tabulek v kapitole 3.1 a u grafů v kapitole 3.2 uvedena citace, jedná se o vlastní práci autorky. 3.1 Srovnání výuky předmětu Praxe na vybraných VŠ Z teoretické části práce je zřejmé, že české vysoké školy, které jsou výše uvedeny, jsou na tolik požadovanou praxi studentů v oboru Cestovního ruchu již orientovány. Délka a organizace předmětu Praxe se ale na školách liší. 3.1.1 Délka předmětu Praxe Dle všeobecně známého tvrzení praxe není nikdy dost je na tom z hlediska délky praxe v rámci bakalářských studijních oborů CR nejlépe Vysoká škola polytechnická Jihlava. Ve svém studijním plánu má předmět Praxe zabezpečený v délce trvání 22 týdnů, které jsou rozděleny do jednotlivých části. Dále se mezi vysoké školy, kde praxe přesahuje několik měsíců, řadí Vysoká škola obchodní v Praze, kde studenti absolvují souvislou praxi v posledním semestru v délce 14 týdnů. Praxi po dobu 12 týdnů mají zajištěnou studenti Vysoké školy hotelové v Praze a je vykovávána ve třech časových blocích. Další školou s podobnými požadavky je Vysoká škola obchodní a hotelová v Brně. Zde studenti získávají praktické zkušenosti 10 týdnů, přičemž je praxe opět rozdělena do jednotlivých částí. 8 týdnů praxe ve dvou semestrech mají také studenti Univerzity Jana Amose Komenského v Praze. Poslední školou, kde předmět Praxe přesahuje více jak měsíc, je Univerzita v Hradci Králové, která studentům zabezpečuje 40 dní zkušeností. 27

Vysoké školy, které po svých studentech požadují praxi v délce jednoho měsíce či kratší jsou následující. Jedná se o Vysokou školu ekonomickou v Praze, Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně a Vysokou školu cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství v Praze. Zde studenti praxi vykonávají právě 30 dní. Nejméně je na získávání praktických zkušeností dbáno na Masarykově univerzitě v Brně, kde se pouze v rámci volitelného předmětu Praxe po studentech požaduje 15 dní praktických zkušeností. Tabulka 2: Délka praxe v bakalářském studiu CR Škola Délka trvání praxe Rozvržení praxe VŠPJ 22 týdnů 1 + 3 týdny (2. a 4. semestr), 14 týdnů (6. semestr) UHK 40 dní flexibilní VŠE 30 dní souvislá MUNI 15 dní flexibilní MZLU 30 nebo 20 dní flexibilní VŠO 14 týdnů souvislá (7. semestr) VŠCRHL 30 dní v posledním ročníku VŠH 12 týdnů 3 týdny (2. a 4. semestr), 6 týdnů (5. semestr) VŠOH 10 týdnů 2 týdny (2. a 4. semestr), 6 týdnů (6. semestr) UJAK 8 týdnů 4 týdny (3. a 5. semestr) V navazujícím magisterském studiu, které v daném oboru nabízejí jen čtyři výše zmíněné školy (VŠE, MUNI, MZLU, VŠO), není praxe již ve studijním plánu zahrnuta. Studenti přesto s praxí běžně samostatně spolupracují. Jediná škola, kde je praxe součástí studia a slouží k zisku informací pro diplomovou práci, je Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Praxe zde trvá 6 týdnů mimo výukovou část akademického roku, 30 dní během semestru nebo 150 hodin na základě dohody o provedení práce. Na Masarykově univerzitě v Brně se studenti navazujícího magisterského studia setkávají s 15ti denní praxí pouze v rámci volitelného předmětu. Tabulka 3: Délka praxe v navazujícím magisterském studiu CR Škola Délka trvání praxe VŠE --- MUNI 15 dní volitelně MZLU 6 týdnů mimo výuku nebo 30 dní během výuky VŠO --- 28

3.1.2 Termín výkonu předmětu Praxe Co se týče termínu výkonu předmětu Praxe na vybraných vysokých školách, tak ten se objevuje ve čtyřech podobách. Studenti praxi vykonávají během výuky, mimo výuku, kdykoli během roku nebo kombinací uvedených možností. Tabulka 4: Termín výuky předmětu Praxe Škola VŠPJ UHK VŠE MUNI MZLU VŠO VŠCRHL VŠH VŠOH UJAK Termín výuky praxe během i mimo výuku flexibilní flexibilní flexibilní během i mimo výuku během výuky mimo výuku během i mimo výuku během i mimo výuku během i mimo výuku V podstatě nelze říci, která varianta je nejlepší možností. Hodně zde záleží na konkrétní situaci a na délce praxe. Pokud je praxe vykovávána během studia, je opatřena tak, aby studenti výraznou část výuky nezameškali. Praxe mimo výuku je jistě dobrým způsobem využití letních prázdnin, ovšem ne všichni studenti tuto variantu vítají. Kombinace a kompromis ze strany vysokých škol i studentů je asi tou nepraktičtější volbou z daných možností. 3.1.3 Administrativa spojená s výkonem předmětu Praxe Administrativa spojená s výkonem předmětu Praxe se na vybraných VŠ téměř shoduje. Praxi vždy předchází smlouva mezi školou a zaměstnavatelem nebo institucí, kde budou studenti praxi vykonávat. Po ukončení praxe vysoké školy po studentech vyžadují seminární práci či zprávu o průběhu praxe. Dále požadují potvrzení o vykonané praxi, které je spojeno s různou formou hodnocení odvedené práce i studenta samotného. Z pohledu studentů se jedná o spoustu papírování. Pořádek ale musí být. Navíc tím škola formou zpětné vazby může získat informace vedoucí ke zlepšení organizace předmětu, výuky či spolupráce s institucemi, kde byla praxe vykonávána. 29

3.1.4 Hledání místa pro výkon předmětu Praxe Hledání místa pro výkon praxe vybrané vysoké školy, s výjimkou Univerzity v Hradci Králové, nechávají na studentech samotných a pomáhají pouze v případě zájmu či problému. Studenti si tak mohou vybrat místo i druh práce pro výkon praxe sami. V případě, že by místo praxe vybírala vysoká škola, studenti by nemohli absolvovat praxi například v místě jejich bydliště apod. Na druhou stranu jsou oblasti, kde se tyto praxe shánějí opravdu těžce, a tak pomoc od školy je studenty vítána. Tato pomoc může být různá, ale jistě postačí jen studenty navést vhodným směrem a dále už je na studentovi samotném, jak s danou pomocí naloží. Vysokoškolské studium je o samostatnosti, a zde mají studenti příležitost prokázat, že samostatní jsou. Tabulka 5: Hledání místa pro výkon předmětu Praxe Škola VŠPJ UHK VŠE MUNI MZLU VŠO VŠCRHL VŠH VŠOH UJAK Hledání místa pro výkon praxe individuálně s pomocí školního katalogu firem spolupráce školy a institucí individuálně, škola je nápomocná jen při problémech individuálně, škola je nápomocná jen při problémech individuálně, nebo instituce, se kterými škola spolupracuje individuálně individuálně individuálně, škola je nápomocná jen při problémech individuálně, škola je nápomocná jen při problémech Individuálně, nebo instituce, se kterými škola spolupracuje Výše uvedené vysoké školy mají v rámci předmětu Praxe v oboru různou organizaci a nedá se říci, která z nich je lepší, která horší. To, jestli funguje a je přínosná, nejen pro školy, ale hlavně pro samotné studenty, musí již posoudit samy vysoké školy. V případě, že tomu tak není, měla by být zjednána náprava. Zda bude jistá náprava třeba i na Vysoké škole polytechnické Jihlava, to se dozvíme v následující kapitole, kde jsou uvedeny výsledky výzkumu provedeného mezi jejími studenty. 30

3.2 Analýza výuky předmětu Praxe CR na VŠPJ Předmětem tohoto výzkumu je výuka oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické Jihlava, konkrétně organizace předmětu Praxe CR. Výzkum byl proveden pomocí dotazníkového šetření. Dotazník (viz Příloha B) obsahuje 20 otázek a byl sestaven tak, aby ze získaných odpovědí mohly být vyvozeny závěry a následně i navrhnuty změny, které mohou vést ke zlepšení organizace předmětu Praxe CR na VŠPJ. Výzkumu se zúčastnilo 200 studentů bakalářského studia oboru Cestovní ruch na VŠPJ, z toho 51 studentů bylo z 2. ročníku, 49 studentů z 3. ročníku, 75 studentů ze 4. ročníku a 25 absolventů tohoto oboru. Graf 2: Účastníci výzkumu dle ročníků oboru CR Pro účely vyhodnocení provedeného výzkumu budou pro přehlednější porovnání v některých otázkách používány dva vzorky účastníků. Jedním takovým vzorkem je 100 studentů, kteří ještě neabsolvovali souvislou semestrální praxi, jakožto poslední část předmětu Praxe CR. Jedná se především o studenty 2. a 3. ročníku. Druhým vzorkem je opět 100 studentů, v tomto případě ze 4. ročníku a z řad absolventů oboru CR, kteří již tuto semestrální praxi absolvovali, a celý předmět Praxe CR mají splněný a úspěšně ukončený. Graf 3: Účastníci výzkumu z hlediska absolvovaných praxí 31

3.2.1 Předmět Praxe CR Předmět Praxe CR je na VŠPJ významnou součástí studia. Je to předmět, za jehož splnění studenti obdrží 30 kreditů (28 kreditů v případě studentů, kteří započali studium v akademickém roce 2009/2010), což je nevyšší možný počet, který se dá v rámci studia za absolvování jednoho předmětu získat. To, že by tak tomuto předmětu měla být vyvíjená aktivita studentů přiměřená danému počtu kreditů, s tím překvapivě dle výzkumu většina studentů souhlasí. Na otázku, zda si význam předmětu Praxe CR při studiu tohoto oboru uvědomují, 161 dotázaných, což je 80,5 %, odpovědělo kladně (součet odpovědí rozhodně ano, spíše ano). 12,5 % (25 studentů) o této otázce nikdy nepřemýšlelo a 14 dotázaných, což je 7 % (součet odpovědí rozhodně ne, spíše ne), neklade předmětu Praxe CR větší váhu než ostatním předmětům (viz Graf 4). Graf 4: Důležitost předmětu Praxe CR v rámci studia Předmět Praxe CR je na Vysoké škole polytechnické Jihlava uskutečňován na základě Směrnice k praxím, která je pro jednotlivé obory dále konkretizována. V našem případě zkoumáme Směrnici k praxím pro obor CR (viz Příloha A). Její znalost studenty, pro které je určena, vyplývá z Grafu 5. Směrnici k praxím četlo a nastudovalo 166 studentů (součet odpovědí rozhodně ano, spíše ano), což je v celkovém součtu 83 % dotázaných. Z toho ji 42 % dotázaných (84 odpovědí rozhodně ano) plně rozumí a 41 % (82 odpovědí spíše ano) mělo s porozuměním jisté problémy. Ačkoli se studenti o problémech s porozuměním zmínili, 32