PRACOVNÍ SKUPINA OSOBY S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A AUTISMEM Zápis setkání Termín konání: pondělí 11. 11. 2013 Časové rozvržení: 9:30 11:30 (občerstvení zajištěno) Místo konání: budova Magistrátu města Brna, Malinovského nám. 3 zasedací místnost 111 PROGRAM: 1. Přivítání, program, prezence 2. Finalizace priorit pro AP Brno 2014 3. Další ad 1. Přivítání, program, prezence Vedoucí pracovní skupiny Z. Bradová přivítala přítomné a seznámila je s programem, což je uzavření diskuze nad prioritami, které budou za skupinu OMP zařazeny do Akčního plánu města Brna pro rok 2014. Poté se ujal slova koordinátor komunitního plánování R. Janík, který také přivítal přítomné a sdělil obecné informace technického rázu. Struktura Akčního plánu bude oproti minulému roku trochu odlišná. Zůstanou zachovány systémové priority a také osm kapitol v rámci jednotlivých cílových (pracovních) skupin. Tyto kapitoly však budou zpracovány jiným způsobem, než v roce předchozím. Každá kapitola (kromě systémových priorit) bude rozdělena do tří částí, a to vznik nových služeb, rozvoj stávajících služeb a další prioritní oblasti. V dokumentu tedy budou odděleny záměry, které již byly schváleny Radou města Brna a jsou součástí Akčního plánu Jihomoravského kraje (tyto záměry budou přesně specifikovány a podloženy konkrétními údaji. V podstatě v dokumentu budou překlopeny již zpracované údaje pro JMK) od záměrů, které formulují členové pracovních skupin nyní na podzim a schváleny ještě nejsou. Tyto záměry budou zpracovány v hypotetické rovině, tedy ve smyslu: budou-li finance na sociální služby navýšeny, je pro cílovou skupinu OSP v roce 2014 prioritní posílit/podpořit tuto/tyto službu/služby. Přičemž přednost budou mít záměry, které jsou již schváleny v rámci AP JMK 2014 (s tím, že návrh dotací na jednotlivé služby ovlivní nejen Akční plán, ale také nová metodika hodnocení služeb). V dokumentu bude také oddělen vznik nových služeb od rozvoje služeb stávajících. Bude tomu tak jednak pro přehlednost, ale především proto, že v případě vzniku nových služeb (na rozdíl od rozvoje služeb stávajících) je Jihomoravským krajem požadováno jejich kofinancování ze strany města a to v minimální výši 10% 20%, dle typu služby. Město tím deklaruje potřebnost vzniku těchto nových služeb na svém území. Dále R. Janík informoval o tom, že Akční plán Jihomoravského kraje na daný rok je zpracováván na základě podkladů od všech 21 obcí s rozšířenou působností (ORP) na území JMK včetně města Brna, na jehož území je poskytována téměř polovina všech sociálních služeb provozovaných v rámci celého JMK. Na jaře Jihomoravský kraj vyzval město Brno (a ostatní ORP v kraji) k zaslání rozvojových záměrů (vznik nových sociálních služeb nebo rozvoj těch stávajících). Rozvojové záměry schválila Rada města Brna v srpnu 2013 a poté byly předány Krajskému úřadu. V říjnu 2013 pak Zastupitelstvo
Jihomoravského kraje schválilo Akční plán rozvoje sociálních služeb JMK pro rok 2014, včetně rozvojových záměrů města Brna v něm obsažených. Tyto rozvojové záměry tedy budou součástí Akčního plánu sociálních služeb města Brna pro rok 2014 stejně jako další rozvojové oblasti, které jsou nyní na podzim diskutovány na pracovních skupinách komunitního plánování sociálních služeb města Brna. R. Janík dále uvedl, že pro příští rok bude tato dvoukolejnost sběru podkladů (pro AP JMK na jaře, pro AP Brno na podzim) sjednocena. Město se přizpůsobí Krajskému úřadu a na jaře 2014 se tedy budou diskutovat záměry jak pro AP JMK tak také pro AP Brno pro rok 2015 společně. Termín není možné posunout na podzim, neboť JMK již v srpnu projednává první návrhy rozpočtu a potřebuje tedy mít k dispozici podklady. Dalším důvodem pro posun diskuze k AP na jaro je také fakt, že v současné době (podzim) jsou již podány žádosti o dotace a není tedy možné navrhovat záměr, na který není v rámci dotačního řízení požádáno. ad 2. Finalizace priorit pro AP Brno 2014 Před samotnou debatou o prioritách proběhlo představení dvou organizací. M. Langerová, Nová rodina, o.s., představila občanské sdružení, které založili rodiče zdravotně znevýhodněných dětí. Občanské sdružení se zaměřuje na rodiny, které vychovávají zdravotně znevýhodněné děti, a to jak biologické, tak přijaté do pěstounské péče. Sdružení pořádá pobyty, akce, setkávání. Webové stránky sdružení http://www.novarodina.cz/. E. Honková, Modrá beruška, představila občanské sdružení, které se věnuje problematice PAS. Cílem je pomoci rodičům zorientovat se v oblasti zdravotnické, školské a sociální. Sdružení vzniklo z iniciativy rodičů. Webové stránky sdružení http://www.modraberuska.cz/. Poté Z. Bradová krátce shrnula výstup z minulého setkání. Pracovní skupina diskutovala o potřebě podpořit služby osobní asistence, odlehčovací služby, ranou péči a aktivizační činnosti. Byla také diskutována možnost transformace a rozšíření chráněného bydlení sv. Michaela i pro osoby s PAS. L. Pavlišová, DCHB OCHB, k tématu rozšíření cílové skupiny chráněného bydlení sv. Michaela i na osoby s PAS podotkla, že realizace této možnosti závisí na dostatečných finančních prostředcích (navýšení personální kapacity) a také na získání obecního bytu od města, kde by mohla být služba provozována. Další otázkou by bylo, jestli by se jednalo o rozšíření stávající služby nebo o registraci služby nové. R. Janík poznamenal, že toto téma bude dobré prodiskutovat na pracovní skupině na jaře r. 2014, kdy bude tvořen AP na rok 2015. K. Weishäupel, DCHB OCHB, sdělil, že denní stacionář Effeta řeší stěhování do nových prostor, které je nutné, zatím se však nové prostory nenalezly. S tím souvisí potencionální navýšení kapacity. R. Janík uvedl, že tím pádem nad podporou ambulantních služeb (v tomto případě konkrétně denního stacionáře), bude moci být uvažováno příští rok, ovšem podmínkou je tedy přestěhování Effety do nových prostor. H. Duchoňová, Liga vozíčkářů, sdělila, že organizace do budoucna uvažuje nad zřízením agentury podporovaného zaměstnávání (nejednalo by se o sociální službu dle zákona 108/2006). P. Krňávková, APLA JM o.s., uvedla, že organizace má záměr zaregistrovat službu sociální rehabilitace. Pro rok 2014 služba registrována není. Proto by organizace v roce 2014 nabízela klientům
s PAS službu osobní asistence obohacenou o prvky sociální rehabilitace, v rámci osobní asistence by byla posilována pracovní kompetence klientů. Posílení pracovních kompetencí bude uvedeno jako jeden z cílů v individuálním plánu klienta. Dále uvedla, že v Brně neexistuje služba sociální rehabilitace zaměřená na klienty s PAS. R. Janík shrnul, že budou-li finanční prostředky navýšeny, je tu návrh, aby byla podpořena osobní asistence organizace APLA. Jednalo by se o další rozšíření kapacity osobní asistence s důrazem na řešení otázek spojených s profesním a osobnostním osamostatňováním klientů s PAS. H. Duchoňová poznamenala, že organizace má sociální rehabilitaci zaregistrovanou. Neposkytuje ji pro klienty s PAS, ale pokud by APLA poskytla metodickou podporu, mohla by být cílová skupina rozšířena. P. Krňávková odpověděla, že tuto možnost by musela probrat s vedením organizace. R. Janík reagoval, že konečné rozhodnutí (priorita do AP za PS OMP) musí padnout zde na pracovní skupině. J. Svoboda, DOTYK II, konstatoval, že pro něj je návrh APLY nepřijatelný. R. Janík dal v úvahu možnost, že by byla podpořena stávající služba sociální rehabilitace Ligy vozíčkářů, která by spolupracovala s APLOU při přijímání klientů s PAS. Opět dodal, že rozhodnutí musí padnout nyní. P. Krňávková zopakovala, že tuto možnost by musela probrat s vedením organizace. Není-li na to prostor, musí bohužel tuto možnost odmítnout (neboť vedení organizace o této možnosti nebylo dopředu informováno a neschválilo ji). J. Jůzová, CSS, p.o., Domino, navrhla rozšíření financování pobytových služeb. Uvedla, že rozumí potřebnosti terénních služeb, ale zeptala se, co bude dospělými dětmi s mentálním postižením, až jejich rodiče zestárnou. Z. Bradová odpověděla, že většina pobytových služeb pro skupinu OMP spadá pod CSS, jejíž financování nemůže být řešeno v rámci neziskových organizací. K tomu dodala, že trendem do budoucna je toto dvoukolejné financování neziskových a příspěvkových organizací sjednotit. B. Uhlířová, SPMP Brno, reagovala na slova J. Jůzové. Sdělila, že o tomto problému se v organizaci s rodiči mentálně postižených dětí hodně mluví. Rodičům je přes šedesát let, ale nechtějí podat žádost o umístění svého dospělého dítěte do žádného zařízení. I kdyby bylo v pobytových službách dostatek volných míst, rodiče by tam umístit svoje dospělé dítě nechtěli. B. Kosmová, CSS, p.o., DOZP Tereza, uvedla, že pobytovou odlehčovací službu měla organizace obsazenou na sto procent, v současné době je to šedesát procent. Kvůli snižování příspěvku na péči si rodiny nemohou dovolit pobytovou odlehčovací službu zaplatit. Větší obsazenost služby organizace eviduje v letních měsících, další měsíce jsou pak výrazně méně obsazené. V podstatě službu využívají stálí klienti. Pokud pak takový klient odejde do pobytového zařízení, nový klient místo něj nepřijde. Rodiče se nechtějí se svými dětmi rozloučit ani na pár dní v měsíci. J. Menšíková, CSS, p.o., DOZP Nojmánek, poznamenala, že chybí zařízení, kde by mohli být stárnoucí rodiče se svým dospělým dítětem společně.
E. Honková sdělila, že rodiče chápe. Taky neví, jestli bude schopná se jednou od svého dítěte s autismem odloučit. Je to o důvěře. Nevěří ostatním, že se dokážou o její dítě postarat. Věří jen sama sobě a rodině. Péče o dítě s autismem je velmi náročná a rodiče bývají vyčerpaní již ve čtyřiceti letech. M. Švadlenková uvedla, že její dospělý syn trpící autismem by službu chráněného bydlení rád využil, ale muselo by to být chráněné bydlení zaměřené na autismus. Musel by tam mít k dispozici svého osobního asistenta. Na pobytové odlehčovací službě na Tereze byl, ale byl na pokoji s mentálně postiženými lidmi, což mu nevyhovovalo. L. Pavlišová reagovala, že z MPSV přišlo organizaci vyjádření, že služba je personálně neefektivní (chráněné bydlení zaměřené na cílovou skupinu lidé s autismem). U různých typů postižení je personální náročnost různá. J. Svoboda sdělil, že v rodině vychovávají čtrnáctileté dítě s autismem. Dle jeho názoru je základem láska a pozitivní vztah mezi dvěma lidmi. Lidé s autismem potřebují někoho, kdo je bude mít rád. V chráněném bydlení bude člověk s autismem potřebovat, aby měl k sobě jednoho stálého asistenta. Dle jeho názoru je to otázka systému, zda např. za dvacet let bude mít stát na to, aby takovou službu mohl financovat. Jeho návrhem je podpořit ranou péči. Raná péče je služba, která je poskytována celé rodině. Jejím cílem je to, aby se rodiče stali kompetentními k výchově dítěte s autismem. Raná péče je poskytována v rodině, což je podstatné. Služba musí být poskytována v rodině, ne ambulantně v organizaci. Rodiče mnohdy neví jak s dítětem navázat kontakt, jak s ním komunikovat. Dle jeho názoru SPC v podstatě nefungují. Raná péče je jediná služba, kterou rodiče mají. Díky rané péči je možné u dětí pozorovat velké pokroky. R. Janík reagoval, že služba rané péče (DOTYK II a Slezská diakonie, Poradna rané péče DOREA) je již zahrnuta v AP JMK (a tím pádem i automaticky v AP města Brna 2014). M. Němcová, CKP, o.s., informovala o skutečnosti, že rodiče si ve spolupráci s Mateřskou školou speciální, Základní školou speciální a Praktickou školou ELPIS vymohli vznik denního stacionáře Božetěchova organizace Ruka pro život o.p.s. M. Němcová uznává, že toto řešení není systémově dobré (vznik nové služby nebyl konzultován v rámci komunitního plánování sociálních služeb ve městě Brně), ale stacionář dle požadavků rodičů vznikl a funguje dobře, rodiče i klienti jsou spokojení. P. Mlatecová, Ruka pro život o.p.s., potvrdila slova M. Němcové, že stacionář vznikl z popudu rodičů. Sdělila, že organizace se spolupráci s jinými poskytovateli nebrání. Paní ředitelka je nakloněná myšlence vybudovat pobytovou službu pro lidi s autismem. Vybudovat pobytovou službu pro lidi s mentálním postižením má organizace v plánu. P. Březinová, CSS, p.o., Gaudium, informovala o tom, že zařízení nemá momentálně plnou kapacitu. Dále informovala o problému, který v současné době v zařízení řeší. Rodiče chtějí mít své dospělé děti doma, neboť je potřebují jako asistenty kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. Klient by do stacionáře rád přišel, ale nemůže. Další skutečností, která ovlivnila obsazenost, bylo zvýšení ceny za službu. Také se mění věková struktura klientů, seniorský věk nastupuje u lidí s mentálním postižením dříve, kolem pětačtyřiceti let. R. Janík navrhnul, že by bylo dobré zamyslet se nad tím, zda by volné kapacity v organizacích nešly transformovat na jinou službu (v rámci které jsou kapacity naopak nedostačující). B. Kosmová poznamenala, že ze škol odchází mladí lidé, kteří jsou potencionálními klienty denních stacionářů a jiných sociálních služeb. Bylo by dobré navázat užší spolupráci se školami. Tam by bylo možné navázat spolupráci s rodiči.
J. Svoboda podotkl, že jsou země, kde sociální služby fungují lépe bez komunitního plánování. Zájmy uživatelů jsou odlišné od zájmů poskytovatelů. Je to otázka systému. R. Janík podotkl, že zrovna metoda komunitního plánování byla převzata z Anglie. Je možné, že v současné době tam již přešla do jiné roviny a v různých zemích se jistě přístupy do jisté míry liší. Je to opravdu o systému a také o dané legislativě. Určitě by byl ideální stav, kdyby se v rámci procesu komunitního plánování (nebo jiného podobného systému) scházeli lidé ze všech oblastí a úrovní a řešili tak problémy lokality komplexně, nikoliv pouze problematiku soc. služeb. B. Uhlířová požádala zástupce pobytových služeb, zda by se mohli zúčastnit 21. 11. 2013 v 16:00 v Café Práh setkání s rodiči mentálně postižených dětí, které pořádá SPMP Brno. Poskytovatelé budou mít možnost prezentovat svoji službu rodičům, rodiče budou mít možnost zeptat se na otázky, které je zajímají. Je důležité, aby rodiče slyšeli přímo od poskytovatelů pobytových služeb, že kapacity jsou obsazené, že je potřeba podat žádost o umístění např. deset let dopředu. Protože až budou rodiče z důvodu svého vysokého věku službu pro své dítě potřebovat, nebude volná kapacita. Je důležité, aby poskytovatelé měli pořadník žádostí. B. Uhlířová požádala zástupce organizací, zda by tento fakt mohli rodičům na setkání osobně sdělit. R. Janík upozornil přítomné, že čas setkání se již nachyluje k závěru a vyzval proto k hlasování o následující otázce: Má být v rámci cílové skupiny OMP navržena jako další priorita osobní asistence organizace APLA JM o.s. (bez spolupráce s Ligou vozíčkářů)? Proti: 1 hlas Pro: 6 hlasů Zdržel se: 16 hlasů ad 3. Další R. Janík setkání uzavřel s tím, že se pracovní skupina shodla na podpoře osobní asistence organizace APLA JM o.s., jakožto další prioritní oblasti mimo těch, které jsou již součástí AP JMK. Požádal zástupce organizace o zaslání podkladů pro AP do 22. 11. 2013 na e-mail janik.radim@brno.cz. Důležité je jasně, stručně a výstižně popsat o co se jedná, zdůvodnit potřebnost záměru a vyčíslit změny kapacit a náklady (rozdíl oproti roku 2013). Poté se vedoucí pracovní skupiny Z. Bradová se všemi účastníky rozloučila a poděkovala jim za účast a aktivní spolupráci. Na závěr koordinátor komunitního plánování R. Janík oznámil, že další setkání pracovní skupiny Osoby s mentálním postižením a autismem se uskuteční pravděpodobně v únoru 2014. Zapsali: J. Stárková, R. Janík Dne: 11. 11. 2013