UNIVERZITA PARDUBICE

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA EKONOMICKO-SPRÁVNÍ ÚSTAV EKONOMIKY A MANAGEMENTU INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A POVODOVÉ SITUACE V KRAJI VYSOINA DIPLOMOVÁ PRÁCE AUTOR PRÁCE: Bc. Václava Štdrá VEDOUCÍ PRÁCE: doc. Ing. Radim Roudný, CSc. 2006

UNIVERSITY OF PARDUBICE FACULTY OF ECONOMICS AND ADMINISTRATION INSTITUTE OF ECONOMY AND MANAGEMENT INTEGRATED RESCUE SYSTEM AND THE FLOOD SITUATION IN THE HIGHLAND REGION THESIS AUTHOR: Bc. Václava Štdrá SUPERVISOR: doc. Ing. Radim Roudný, CSc. 2006 2

Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracovala samostatn. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Byla jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skuteností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavení licenní smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávnna ode mne požadovat pimený píspvek na úhradu náklad, které na vytvoení díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutené výše. Souhlasím s prezenním zpístupnním své práce v Univerzitní knihovn Univerzity Pardubice. V Pardubicích dne 23. srpna 2006 Bc. Václava Štdrá 3

Považuji za svou milou povinnost podkovat všem, kdo mi byli pi píprav této diplomové práce jakkoli nápomocni. V první ad patí mj dík panu doc. Ing. Radimu Roudnému, CSc. za odborné vedení, obtavou pomoc, rady a cenné pipomínky v prbhu zpracování této diplomové práce. Zárove dkuji za vstícné konzultace, poskytnutí podkladových materiál cenných informací panu plk. Ing. Františku Zadinovi, námstkovi krajského editele Hasiského záchranného sboru kraje Vysoina. 4

SOUHRN Diplomová práce Integrovaný záchranný systém a povodové situace v kraji Vysoina zpracovává aktuální problematiku IZS kraje Vysoina, orgán státní správy a samosprávy v období povodové aktivity z pohledu úkol Hasiského záchranného sboru kraje Vysoina a jeho souasného postavení v tomto integrovaném systému. Tžišt práce spoívá v analýze prbhu povodní, zkušeností z ízení složek IZS a souinnosti operaního stediska s povodovými orgány a krizovými štáby a ve vyhodnocení innosti jednotlivých složek systému pi povodních. Pokladové informace vycházejí z poznatk a praktických zkušeností zejména z povodní na Morav v roce 1997, v echách v roce 2002 vetn povodní z pívalových deš a jarního tání snhu v kraji Vysoina. Jejich souástí jsou dostupné statistické údaje vztahující se k zásahm složek IZS pi povodních. Hlavní pozornost je vnována oblasti souinnosti IZS s povodovými orgány na úrovni operaního ízení a nalezení rezerv pi využívání souasných možností, které IZS má tak, aby byl zabezpeen koordinovaný postup všech relevantních odborných služeb pro poteby záchranných a likvidaních prací pi mimoádných událostech. 5

SUMMARY The thesis entitled Integrated Rescue System and the flood situation in the Highland Region examines the current problems of the Integrated Rescue System (IRS) as well as those of national and local control in the Highland Region in time of floods. The examination has been done from the viewpoint of the Highland Regional Rescue Fire Brigade and its position in the integrated system (IRS). The work is based on the analysis of course of action during floods, of the experience of varies IRS parts control and of the operation centre s cooperation with flood control institutions and crises teams as well as on the evaluation of activities of all single parts of the system during the floods. Information introduced in the work is based on knowledge and practical experiences mainly from the 1997 floods in Moravia and those in Bohemia in 2002, including the floods caused by torrential rain and spring thaw in the Highland Region. A part of this information is formed by available statistic data referring to the operations of the IRS various parts. The main focus is on the collaboration between the IRS and flood control institutions at the operational level. The next one is on searching for reserves in current possibilities of the IRS. This should guarantee more coordinated course of action for relevant specialized services to cover needs of rescue and clearance operations during the emergences. 6

OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH GRAF, OBRÁZK, TABULEK... 10 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 12 ÚVOD... 14 1 ZÁKLADY IZS... 16 1.1 Vymezení pojmu IZS... 16 1.2 Základní složky IZS... 18 1.2.1 Hasiský záchranný sbor R... 19 1.2.2 Jednotky PO zaazené do plošného pokrytí kraje... 20 1.2.3 Zdravotnická záchranná služba... 20 1.2.4 Policie eské republiky... 21 1.3 Ostatní složky IZS... 22 2 ÚKOLY SLOŽEK IZS PI POVODNI... 24 2.1 HZS R a jednotky PO... 25 2.2 Zdravotnická záchranná služba... 28 2.3 Policie eské republiky... 29 2.4 Ostatní složky IZS... 29 2.4.1 Armáda eské republiky... 29 2.4.1.1 Nasazení sil a prostedk Armády R... 31 2.4.1.2 15. Ženijní záchranná brigáda... 35 2.4.2 eský ervený kíž... 36 3 POVODOVÁ OCHRANA V ESKÉ REPUBLICE... 37 3.1 Povodová charakteristika R... 38 3.2 Organizace povodové ochrany v R... 39 3.2.1 Povodová komise... 40 3.2.2 Povodové plány... 40 3.2.3 Stupn povodové aktivity... 41 3.2.4 Úloha správc povodí (státních podnik Povodí)... 42 3.2.5 Pedpovdní povodová služba... 43 3.2.6 Integrovaná pedpovdní služba... 44 3.2.7 Hlídková služba... 46 3.2.8 Hlásná služba... 47 4 POVODN V KRAJI VYSOINA... 49 4.1 Operaní ízení pi povodni v kraji Vysoina... 50 7

4.1.1 KOPIS HZS kraje Vysoina... 51 4.1.2 Operaní stedisko ZZS... 52 4.1.3 Operaní stediska Policie R... 53 4.1.4 Centralizace píjmu tísového volání... 54 4.1.5 Centralizace operaního ízení... 55 4.1.6 Zámr centralizace operaního ízení IZS kraje Vysoina... 56 4.2 ešení povodových stav IZS... 56 4.2.1 Rozdlení zasažené oblasti do sektor... 57 4.2.2 Velení sektorm... 57 4.2.3 Przkum místa události... 59 4.2.4 Logistické zabezpeení záchraná... 59 4.2.5 Bezprostední pomoc obyvatelstvu... 60 4.3 Významné novodobé povodn v kraji Vysoina... 62 4.3.1 Povodn z pívalových deš... 62 4.3.1.1 Povode ve Štpánov nad Svratkou... 63 4.3.1.2 Blesková povode v Ledi nad Sázavou... 63 4.3.1.3 Blesková povode v obci Male... 64 4.3.1.4 Pívalové srážky Pelhimov a okolí 2005... 65 4.3.2 Povodn z jarního tání snhu... 65 4.3.2.1 Jarní povode z tání snhu 2005... 65 4.3.2.2 Jarní povode z tání snhu 2006... 67 4.4 Analýza povodní v kraji Vysoina... 68 4.4.1 Charakteristika kraje Vysoin... 69 4.4.2 Poet povodní... 71 4.4.3 innost IZS pi povodních... 78 4.4.3.1 Tísová volání... 78 4.4.3.2 Zásahy v dob povodní... 82 5 OCHRANA A PREVENCE PROTI POVODNÍM V KRAJI VYSOINA... 95 5.1 Plánování... 95 5.1.1 Informace... 96 5.1.2 Povodové plány... 96 5.1.3 Pedpovdní služba... 98 5.2 Prevence... 100 5.2.1 Stanovení záplavových území... 101 8

5.2.2 Stavební omezení v záplavovém území... 102 5.2.3 Vybudování ochranných prvk objekt v záplavovém území... 102 5.2.4 Vlastní ochrana objekt... 104 ZÁVR... 106 SEZNAM LITERATURY... 109 SEZNAM PÍLOH... 110 9

SEZNAM POUŽITÝCH GRAF, OBRÁZK, TABULEK Graf 1 Podíl jednotlivých složek ve struktue IZS... 18 Graf 2 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_1... 26 Graf 3 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_2... 27 Graf 4 Nasazení sil a prostedk Armády R pi povodni 2002... 33 Graf 5 Nasazení sil a prostedk AR pi povodních v letech 1997, 1998, 2002, 2006 34 Graf 6 Poet povodní (vetn lokálních)... 71 Graf 7 Poet povodní na obyvatele... 73 Graf 8 Poet povodní na plochu v km 2... 73 Graf 9 Poet povodní na hydrografickou sí... 74 Graf 10 Ztráty na poet obyvatel... 76 Graf 11 Ztráty na plochu... 76 Graf 12 Ztráty na hydrografickou sí... 77 Graf 13 Tísová volání v ase povodní... 78 Graf 14 Tísová volání na obyvatele... 80 Graf 15 Tísová volání na hydrografickou sí... 80 Graf 16 Tísová volání na plochu... 81 Graf 17 Poty zásah, nasazení techniky, nasazení hasi... 82 Graf 18 Ukazatel na osoby... 84 Graf 19 Ukazatel na plochu... 84 Graf 20 Ukazatel na hydrografickou sí... 85 Graf 21 Evakuované osoby... 86 Graf 22 Povodn kraj Vysoina... 87 Graf 23 Ukazatel po poet obyvatel... 89 Graf 24 Ukazatel na plochu... 89 Graf 25 Ukazatel na hydrografickou sí... 90 Graf 26 Ztráty na životech na obyvatele... 92 Graf 27 Ztráty na životech na plochu... 92 Graf 28 Ztráty na životech na hydrografickou sí... 93 Graf 29 Poet zásah na poet zasažených obcí... 94 10

Obrázek 1 Znázornní výstupu detekce blesk... 45 Obrázek 2 Vodní zásoby snhu v mm ke dni 17. 3. 2005... 66 Obrázek 3 Pokrytí území kraje Vysoina pobokami HMÚ... 98 Obrázek 4 Pehled protipovodových hrazení... 104 Tabulka 1 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_1... 26 Tabulka 2 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_2... 27 Tabulka 3 Nasazení sil a prostedk Armády R pi povodních 2002... 32 Tabulka 4 Nasazení sil a prostedk AR pi povodních 1997, 1998, 2002, 2006... 34 Tabulka 5 Stupn nebezpeí v systému integrované výstražné služby... 46 Tabulka 6 Dislokace stanoviš ZZS v kraji Vysoina... 52 Tabulka 7 Dislokace služeben Policie R v kraji Vysoina... 54 Tabulka 8 Termíny centralizace píjmu tísového volání HZS kraje Vysoina... 56 Tabulka 9 Pehled zásob vody ve snhu v kraji Vysoina... 67 Tabulka 10 Charakteristika kraje Vysoina a R... 70 Tabulka 11 Porovnání kraj Vysoina a eská republika: Vodní toky... 70 Tabulka 12 Poet povodní (vetn lokálních)... 71 Tabulka 13 Ukazatel Povodn... 72 Tabulka 14 Škody zpsobené povodnmi v kraji Vysoina (mil K) a v R (mld K) 75 Tabulka 15 Ukazatel Ztráty... 75 Tabulka 16 Tísová volání v ase povodní... 78 Tabulka 17 Ukazatel Tísová volání... 79 Tabulka 18 Poty zásah, nasazení techniky, nasazení hasi... 82 Tabulka 19 Ukazatel Poty (zásah, nasazení techniky, nasazení hasi)... 83 Tabulka 20 Evakuované osoby... 86 Tabulka 21 Ukazatel Evakuované osoby... 86 Tabulka 22 Povodn... 87 Tabulka 23 Ukazatel Povodn - kraj Vysoina (Ob, Zo, Zh)... 88 Tabulka 24 Ukazatel Ztráty na životech (Uh, Uo)... 91 Tabulka 25 Závislost potu zásah na potu zasažených obcích... 94 11

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AR CPP K HMÚ R G GŠ HB HZS HZS kv IZS JPO JI KOPIS K KrÚ KŠ LZS MO MV NGŠ NM OPIS OpS ORP OS OS K PR PE PK PO Armáda eské republiky centrální pedpovdní pracovišt eský ervený kíž eský hydrometeorologický ústav eská republika generální editelství generální štáb Havlíkv Brod Hasiský záchranný sbor Hasiský záchranný sbor kraje Vysoina Integrovaný záchranný systém jednotka požární ochrany Jihlava Krajské operaní a informaní stedisko Krajské editelství HZS kraje Vysoina krajský úad krizový štáb letecká záchranná pomoc ministerstvo obrany ministerstvo vnitra Náelník Generálního štábu Nové Msto na Morav Operaní a informaní stedisko Operaní stedisko základních složek obce s rozšíenou psobností operaní stedisko oblastní spolek eského erveného kíže Policie eské republiky Pelhimov povodové komise požární ochrana 12

PVS RLP RPP RV RZP SDH SOC SPA SkV SMS SÚzO TCTV TR ÚKŠ VD VeSÚzO ZZS ŽP pedpovdní a výstražná služba rychlá lékaská pomoc regionální pedpovdní pracovišt randez vous rychlá zdravotní pomoc Sbor dobrovolných hasi Stálé operaní centrum stupe povodové aktivity skupiny velení datová aplikace krátké textové zprávy Síly územní obrany Telefonní centra tísového volání Tebí ústední krizový štáb vodní dílo Velitelství sil územní obrany Zdravotnická záchranná služba životní prostedí 13

ÚVOD Pro svoji diplomovou práci jsem si vybrala téma Integrovaný záchranný systém, jeho fungování v prbhu povodní se zamením na kraj Vysoina. Moje diplomová práce má za cíl pinést pohled na aktuální problematiku IZS kraje Vysoina a orgán státní správy a samosprávy v období povodové aktivity, ukázat úkoly a postavení, které v tomto systému plní Hasiský záchranný sbor kraje Vyso- ina. Informace uvádné v této diplomové práci vycházejí pedevším z poznatk a z praktických zkušeností z povodní na Morav v roce 1997, v echách v roce 2002, z bleskových povodní z pívalových deš a povodní z jarního tání snhu v kraji Vyso- ina, vetn povodní v roce 2005 a 2006. Metodou pístupu mé práce je zejména przkum literatury, legislativy a induktivní výzkum spoívající ve shromáždní dostupných informací a dat z prostedí IZS kraje Vysoina, jejich analýza a vyvození závr. V první ásti vymezím pojmy IZS a jeho základních složek. V návaznosti rozeberu úkoly tchto složek pi povodni a následn charakteristiku povodové ochrany v eské republice. Ve druhé ásti se zamím na povodn v kraji Vysoina. Podrobnji rozeberu funkci a úkoly krajského operaního a informaního stediska HZS, které je hlavním prvkem operaního ízení a koordinace souinnosti složek IZS v kraji Vysoina. Tžišt mé práce bude spoívat v analýze prbhu povodní, zkušeností z ízení složek IZS a souinnosti operaního stediska s povodovými orgány, pípadn krizovými štáby a vyhodnocení innosti jednotlivých složek systému pi povodních v eské republice v uvedených letech a to opt se zamením na kraj Vysoina. Výsledkem této analýzy bude návrh jednotlivých doporuení pro zvýšení úrovn záchranných a likvidaních prací složek IZS a pro nekolizní souinnost a spolupráci 14

operaního ízení s povodovými orgány, respektive orgány krizového ízení v rámci povodové situace. Tato analytická innost bude vycházet jednak z údaj uvádných v odborné literatue, v píslušných normativních aktech, statistiky, ale zejména z informací a zkušeností vytžených z diskuse s operaními dstojníky krajského operaního a informaního stediska Hasiského záchranného sboru kraje Vysoina a povodového orgánu krajského úadu kraje Vysoina. Dalším podkladem pro tuto analýzu jsou dostupné statistické údaje o innosti participujících složek IZS. Cílem diplomové práce je provést dokumentaní przkum problematiky IZS v kraji Vysoina a v R pi povodních za období od jeho vzniku do souasnosti. Na základ znalosti obecných požadavk na IZS daných píslušnými zákony, závr a analýz reálných situací pi povodních v kraji Vysoina zhodnotit efektivnost IZS z hlediska hlavního cíle - píprava na mimoádné události a provádní záchranných a likvidaních prací. Výsledkem zhodnocení pozitivních i negativních zkušeností bude soubor návrh na zvýšení efektivnosti systému, jak z hlediska ochrany osob a majetku, tak z hlediska ekonomického. 15

1 ZÁKLADY IZS 1.1 VYMEZENÍ POJMU IZS Po celou svou dosavadní existenci se lidstvo stetává s mimoádnými událostmi, které ohrožují životy a zdraví lidí, jejich majetek nebo životní prostedí. Lidská spolenost se snaží následkm mimoádných událostí zabránit, pípadn je alespo minimalizovat na pijatelnou míru. Proto k píprav na mimoádné události a na provádní potebných záchranných a likvidaních prací buduje obranné a ochranné mechanismy. Jejich úinnost, velikost a kvalita je vždy závislá na stupni vývoje a ekonomických možnostech spolenosti [4]. Jedním z nejdležitjších prvk v systému ochrany ped mimoádnými událostmi je prevence. Stanovení pijatelné úrovn potenciálního rizika a zejména urení práv a povinností orgánm státní moci, samospráv, organizacím a dalším právním subjektm pi jeho pekroní je úkolem legislativy. Pro minimalizaci následk mimoádných událostí jsou zpracovávány vnitní a vnjší havarijní plány. Pro ešení mimoádných událostí za krizových situací se zpracovávají krizové plány krajských úad a povených obcí s rozšíenou psobnost. Systém prevence se opírá o funknost bezpenostních rad a krizových štáb krajských úad a povených obcí s rozšíenou psobností. Jejich úkolem je pipravovat podklady pro úelné a úinné ešen pi píprav na potencionální mimoádné události, likvidaci následk tchto událostí a pípadn i obnov zasaženého území [5]. Žádná prevence není stoprocentn úinná a nemže vylouit vznik mimoádných událostí. Selhání lidského initele, úmysl, vady materiálu, selhání technologií a zásah vyšší moci budou aspekty, které mžeme omezovat, ne však vylouit [2]. Proto si soubžn s prevencí každá spolenost buduje i ochranný, tzv. imunitní systém zachování funknosti ekonomiky pro pípad vzniku mimoádných událostí, pípadn krizových situací. Na široké spektrum událostí se postupem asu profilovala pomrn široká škála záchranných a bezpenostních sbor, služeb, organizací a nadací. Centralizace a globalizace technologií vedou v koneném dsledku ke koncentraci rznorodých rizik, s nepeberným množstvím synergických úink pi jejich eskalaci. Tyto skutenosti jsou výchozí základnou pro ešení souinnosti po- 16

tencionálních složek, vetn spoleenských organizací a nadací, zainteresovaných na ešení vzniklé situace. Spolený cíl zasahujících, komplikovanost situace na míst samém a nutnost vyšší úrovn koordinace sil a prostedk si na poátku devadesátých let vyžádal širokou diskusi k nalezení úinného a úelného systému [3]. Jedním z návrh byl i zpsob tzv. institucionálního ešení tj. komplexní záchranný systém, který vycházel z myšlenky zízení úadu, do jehož kompetence by tato problematika spadala a který by ji na operaní úrovni i zastešoval. Z hlediska funkcionality a ekonomické náronosti byl pijatelnjší systém vymezení vazeb a koordinace innosti jednotlivých pedurených složek k zásahu. Tento návrh vyústil v princip IZS eské republiky a byl v roce 2000 zakotven do právního ádu eské republiky. Jeho hlavní výhodou je, že mzdové, kapitálové a vcné zdroje, které by spoteboval komplexní záchranný systém, mohou být adresn smrovány pro innost a vlastní vybavení pedurených bezpenostních a záchranných sbor [6]. IZS vznikl z poteby efektivní koordinace innosti hasi, zdravotník, policie a dalších relevantních složek pi ešení mimoádných událostí. Jeho základ tvoí 13 zásad pijatých usnesením vlády. 246/1993. Základním právním pedpisem pro IZS je zákon. 239/2000 Sb., o Integrovaném záchranném systému a zmn nkterých zákon, ve znní zákona. 320/2002 Sb. (dále jen zákon o IZS ). IZS slouží zejména pi likvidaci a odstraování následk složitých havárií, nehod a živelných pohrom, kdy je teba organizovat spolenou innost všech, kdo mohou svými silami a prostedky, kompetencemi nebo jinými možnostmi pispt k provedení záchrany osob, majetku a vcí. Jedná se zejména o orgány státní správy a samosprávy, fyzických a právnických osob úastnících se záchranných a likvidaních prací. Cílem je, strun eeno, aby nebyl opomenut nikdo, kdo pomoci mže a souasn si nikdo z nich vzájemn nepekážel. To je zejména ve vypjatém období mimoádných událostí velice nesnadný úkol, který musí mít svá pevn stanovená pravidla. 17

IZS zabezpeuje koordinovaný postup jeho složek pi píprav na mimoádné události a pi provádní záchranných 1 a likvidaních pracích 2. IZS se použije v píprav na vznik mimoádné události 3 a pi poteb provádt souasn záchranné a likvidaní práce dvma anebo více složkami IZS. Systém zahrnuje základní a ostatní složky IZS. Podíl jednotlivých složek je uveden v následujícím grafu. Graf 1 Podíl jednotlivých složek ve struktue IZS Nadace Nadace Obanská sdružení Obanská sdružení Právnické osoby Právnické osoby Fyzické osoby Fyzické osoby HZS R a jednotky HZS R a jednotky PO PO Komunální služby Komunální služby (voda, plyn, el.) (voda, plyn, el.) Armáda R Armáda R Správní úady Správní úady Policie R Policie R Obecní policie Obecní policie Zdravotnická Zdravotnická záchranná služba záchranná služba Pramen: [3] Hasiský záchranný sbor eské republiky, MV generální editelství HZS R, RETIP s.r.o., Praha, 2002 1.2 ZÁKLADNÍ SLOŽKY IZS Základní složky IZS zajišují nepetržitou pohotovost pro píjem ohlášení vzniku mimoádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v míst mimoádné udá- 1 innost k odvrácení nebo omezení bezprostedního psobení rizik vzniklých mimoádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, majetku nebo život. prostedí, a vedoucí k porušení jejich píin. 2 innost smující k odstranní následk mimoádné události. 3 Škodlivé psobení sil a jev vyvolaných inností lovka, pírodními vlivy a také haváriemi, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostedí a vyžadují provedení záchranných a likvidaních prací. 18

losti. Za tímto úelem rozmisují své síly a prostedky po celém území státu. Základními složkami IZS podle 4 odst. a) zákona o IZS jsou: a) hasiský záchranný sbor R, b) jednotky požární ochrany zaazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany (dále jen PO ), c) zdravotnická záchranná služba R, d) Policie R. 1.2.1 Hasiský záchranný sbor R Hasiský záchranný sbor (dále jen HZS ) R je zízen ze zákona 4. Jeho základním posláním je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek ped požáry a poskytovat úinnou pomoc pi mimoádných událostech. HZS R se skládá z Generálního editelství HZS R a trnácti HZS kraj. Generální editelství HZS R ídí HZS kraj. Organizaními souástmi generálního editelství jsou úelová a technická zaízení, napíklad školy požární ochrany, technický ústav požární ochrany, opravárenský závod, základna logistiky a institut ochrany obyvatelstva [3]. HZS kraje je pátení složkou IZS, která: usmruje IZS na úrovni kraje, zpracovává poplachový plán IZS kraje, ídí výstavbu a provoz informaních a komunikaních sítí IZS kraje, organizuje instruktáže a školení k píprav složek IZS zamené na jejich vzájemnou souinnost, plní úkoly operaního a informaního stediska IZS. Výsadní postavení jednotek HZS kraj vyplývá pedevším z jejich vybavení jak potebnou technikou a záchrannými prostedky tak lidmi, kteí jsou na svoji innost speciáln pipraveni a vycvieni. Jednotky HZS tvoí prvosledové složky záchranného 4 1 zákona. 238/2000 Sb., o Hasiském záchranném sboru eské republiky a zmn nkterých zákon 19

systému plnící prvoadé neodkladné práce a koordinují innost v prostoru vzniku mimoádné události. 1.2.2 Jednotky PO zaazené do plošného pokrytí kraje Vedle jednotek HZS kraj patí do základních složek IZS i další jednotky požární ochrany zaazené do plošného pokrytí kraje. V pevážné vtšin se jedná o jednotky Sboru dobrovolných hasi obcí (dále jen SDH obcí ). Poslání jednotek SDH obcí je identické jako poslání jednotek HZS kraj. Po právní stránce musí jednotky splovat následující podmínky: být zízeny obcí (disponovat zizovací listinou); mít platné dohody mezi obcí a leny výjezdní jednotky o lenství. Jednotky SDH obcí musí dále splovat požadavky akceschopnosti: odborné - splnním základní a cyklické odborné pípravy vybraných funkcí, organizaní - splnním minimálního požadovaného poetního stavu, technické - splnním vybavenosti technikou a vcnými prostedky PO ochrany. 1.2.3 Zdravotnická záchranná služba Základním lánkem systému IZS pro poskytování zdravotnické pée je zdravotnická záchranná služba (dále jen ZZS ). Tato služba poskytuje odbornou neodkladnou pednemocniní péi, která probíhá v asovém intervalu od pijetí oznámení až po pedání poškozeného do nemocniní pé- e. Základem práce ZZS je co možná nejvíce piblížit poznatky, zkušenosti a možnosti medicíny v oblasti rychlé zdravotnické pomoci k postiženému a pomocí jednotlivých lánk záchranného etzce provést lékaské výkony zvyšující šance poškozeného na záchranu jeho života a zdraví na míst nehody [9]. K tomuto úelu je vytvoena sí zaízení a pracoviš ZZS. Jejich výkonnými prvky jsou výjezdové skupiny, které je možno rozdlit do tech kategorií: a) rychlá lékaská pomoc zdravotnický tým je veden lékaem a využívá speciální zdravotnické mobilní prostedky. 20

b) rychlá zdravotnická pomoc používá také speciální zdravotnické mobilní prostedky, ovšem zdravotnický tým zabezpeuje neodkladnou zdravotní péi, pi které není nutná pítomnost lékae. c) doprava ranných a nemocných v podmínkách neodkladné pée používá prostedky urené pro dopravu nemocných, je tvoena zdravotnickými týmy ovládajícími zásady tzv. zajištného transportu. Systém zdravotnické záchranné služby je organizován tak, aby kterýkoliv lánek systému mohl poskytnout pomoc pacientovi pímo na míst do 15 minut od pijetí oznámení. V roce 1985 byla ZZS podpoena leteckou záchranou službou, jejíž hlavní pedností je rychlost poskytované služby, schopnost zasáhnout v kteroukoli denní i noní dobu a na míst pro pozemní prostedky nedostupném. Nevýhodou ZZS je, že ízení není centralizované a že nemá jednotnou organizaní strukturu. ástenou kompenzací by mohlo být zízení jedné organizace v rámci kraje. 1.2.4 Policie eské republiky Další základní složkou IZS je Policie eské republiky (dále jen Policie ), která je výkonným orgánem státní moci. Plnící úkoly v oblasti bezpenosti oban, ochrany majetku a veejného poádku. Policie je centráln ízená; ídícími strukturami jsou Policejní prezidium R, správy jednotlivých kraj a okresní editelství. Každá z tchto úrovní disponuje vlastními operaními stedisky, na kterých je zajištn nepetržitý provoz a která jsou navzájem komunikan propojena. Na jednotlivých útvarech je zabezpeen nepetržitý provoz. Tmito opateními je Policie R pedurena k plnní úlohy bezpenostní složky v dob mimoádných situací. Vytváí pedevším potebný prostor pro innost zdravotních a hasiských záchraná. Ti využívají jejich pravomoci zejména k uzavení prostoru mimoádných událostí, pro zjednání poádku, pi evakuaci apod. Píslušníci Policie v rámci systému IZS plní tyto úkoly [18]: 21

zabezpeují uzavení prostoru mimoádné situace, zajišují uvolnní cest a vstup pouze pro záchranné jednotky nebo osoby povené úkoly v rámci havarijních komisí a IZS, zabezpeují regulaci dopravy v prostoru mimoádné události, zamezují vstup nepovolaným osobám do uzaveného prostoru a podílí se na zabezpeení organizace prbhu evakuaních opatení, plní úkoly související s identifikací zemelých pi mimoádné událost, eší ochranu majetku, zaízení a prostedk proti zcizení a eší úkoly související s kriminální inností v zasaženém prostoru, dále provádjí úkony související s jejich povinnostmi podle konkrétní situace a pokyn nadízených orgán. Ze statistického vyhodnocení spolených zásah složek IZS vyplývá, že tžišt souinnosti spoívá na poádkové a dopravní Policii R. 1.3 OSTATNÍ SLOŽKY IZS Ostatními složkami IZS jsou vylenné síly a prostedky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpenostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zaízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení oban, která lze využít k záchranným a likvidaním pracím. Ostatní složky IZS poskytují pi záchranných a likvidaních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. Její vyžadování je nezbytné upravit pravidly, kterými budou vymezeny pedevším kompetence oprávnných subjekt a podmínky, za nichž budou oprávnni pomoc vyžadovat. Neupravení této oblasti by mohlo vést k živelnosti jak pi vyžadování, tak i pi využívání poskytnutých prostedk. Subjekty, které uzavou s HZS dohodu o plánované pomoci na vyžádání, v pípad výzvy nesmí pomoc odmítnout. Poskytování plánované pomoci na vyžádání se rozumí pedem písemn dohodnutý zpsob poskytnutí pomoci pi provádní záchranných a likvidaních prací. Na rozdíl od pomoci obecné, tj. kdy se eká, co kdo mže dát, má podstatn vyšší význam. Protože je jejich poskytnutí smluvn garantováno a podmínky, formy 22

a postupy pi poskytnutí konkrétních druh pomoci jsou pedem dohodnuty, lze se na tuto pomoc spolehnout. Plánovanou pomoc na vyžádání jsou dále povinny poskytnout: a) ministerstva, územn správní úady, orgány kraj, územní správní úady, orgány kraj a obcí v mezích své psobnosti, b) právnické a fyzické osoby, které jsou vlastníkem nebo uživatelem stavby civilní ochrany nebo stavby dotené požadavky civilní ochrany, c) zdravotnická zaízení, d) vojenské záchranné útvary, e) ostatní osoby, které se k tomu smluvn zavázaly. Poskytování plánované pomoci na vyžádání se zahrnuje do poplachového plánu integrovaného záchranného systému, který je vydáván naízením kraje spolen s požárním poplachovým plánem kraje [10]. Pro podporu složek IZS pi rozsáhlých mimoádných opateních mohou být za jistých podmínek použita i hospodáská opatení pro krizové stavy. Je stanoven zpsob, jakým se základní složky IZS mohou pihlásit a využít nap. pohotovostní zásoby. 23

2 ÚKOLY SLOŽEK IZS PI POVODNI Složky IZS mají nezastupitelné místo pi píprav na mimoádné události a pi provádní záchranných a likvidaních pracích. Vzhledem k zamení své diplomové práce se budu zabývat zúženým spektrem úkol složek IZS a to pi záchranných pracích pi povodni a pi likvidaních pracích na následcích povodní a pi humanitární pomoci. Skutenosti zde uvedené budou vycházet pedevším z poznatk a ze zkušeností z povodní na Morav v roce 1997, v echách v roce 2002, z povodní z pívalových deš a povodní z jarního tání snhu v kraji Vysoina vetn povodní v roce 2006. V dob záplav v roce 1997 již sice IZS existoval, efektivita jeho innosti vázla zejména na chybjící legislativ a nedostatené souinnosti jeho složek. Nové zákony, které byly následn pijaty, zmnily systém informovanosti i strukturu záchranného systému. V ervenci 2000 parlament pijal zákon o integrovaném záchranném systému a s ním související zákony. Od ledna 2001 je spolupráce záchranných a bezpenostních sbor a správních orgán podložena zákonem. Uzákonní tchto norem má za cíl usnadnit ešení mimoádných událostí, jako jsou havárie, požáry, dopravní nehody i povodn. Ochrana ped povodnmi je kodifikována zákonem. 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon). ízení povodových záchranných prací písluší podle tohoto zákona ministerstvu vnitra, jehož úkoly v této oblasti plní Generální editelství Hasiského záchranného sboru eské republiky (dále jen G HZS R ). V souladu se zákonem. 239/2000 Sb., o IZS provádí G HZS R ústední koordinaci záchranných a likvidaních prací, pokud to povaha vci vyžaduje. 24

2.1 HZS R A JEDNOTKY PO Píslušníci HZS R plní úkoly pi ešení mimoádných událostí zpsobených povodnmi v oblasti taktického, operaního, strategického ale i krizového ízení. Oblast taktického ízení je plnní úkol na míst zásahu. Oblast operaního ízení je pedevším koordinace složek IZS formou stálého orgánu IZS, kterým je krajské OPIS HZS. Oblast strategického a krizového ízení zahrnuje úast píslušník HZS R v povodových orgánech kraj a obcí s rozšíenou psobností a dále v krizových štábech a bezpenostních radách kraj a obcí s rozšíenou psobností. Jednotky PO pi ešení mimoádných událostí zpsobených povodnmi plní zejména tyto úkoly: - ízení a koordinace záchranných prací, - evakuace obyvatelstva z ohrožených oblastí provádná ve spolupráci s Policií R a obecní policií, - vyhledávání osob v budovách, které se následkem povodn zítily, - záchrana zvíat, - erpání vody ze zatopených objekt a oblastí, - uzavírání pívodu vody, plynu a elektrické energie, - zabezpeení provozu dležitých zaízení dodávkami elektrického proudu, pohonných hmot, nouzovým zásobováním a dopravou obsluhy (nap. telefonní ústedny, základnové stanice mobilních telefonních operátor), - organizace humanitární pomoci a asistence pi její distribuci, vetn humanitární pomoci ze zahranií, - pomoc pi pednostním uvádní do provozu prioritních zaízení infrastruktury (nap. istírny odpadních vod, trafostanice, zdroje pitné vody), - likvidace havárií s únikem nebezpených látek a pípravk v dsledku povodní (havárie v chemických výrobních objektech a skladech, olejové havárie), - pomoc pi výstavb provizorních protipovodových hrází a jejich likvidaci. 25

Pro názornost uvádím statistické údaje ze zásahu JPO pi povodních v roce 1997 a 2002, které byly nejvtšími za posledních 100 let. Tabulka 1 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_1 2002 1997 Evakuováno osob 123.200 29.358 Nasazeno hasi 24.200 16.967 Zachránno osob 3.374 26.304 Graf 2 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_1 140000 120000 100000 2002 1997 80000 60000 40000 20000 0 Evakuováno osob Nasazeno hasi Zachránno osob Pramen: [5] Odborný asopis Hasiská a záchranáská ALARMrevue, roník XII. a XIII., Hasiské vydavatelství nakladatelství Fire Edit, Praha, 2002 a 2003 26

Tabulka 2 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_2 2002 1997 Zranno hasi 136 58 Poet zasažených okres 43 33 Úmrtí hasi 1 3 Graf 3 Vybrané statistické údaje za jednotky PO_2 140 120 100 2002 1997 80 60 40 20 0 Zranno hasi Poet zasažených okres Úmrtí hasi Pramen: [5] Odborný asopis Hasiská a záchranáská ALARMrevue, roník XII. a XIII., Hasiské vydavatelství nakladatelství Fire Edit, Praha, 2002 a 2003 27

2.2 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA Pi povodních jsou krom zdravotnické záchranné služby (dále jen ZZS ) nasazováni také pracovníci hygienické služby a zdravotnických zaízení. Pi mimoádných událostech plní ZZS úkoly v souladu s poplachovým plánem IZS, povodovým, havarijním a krizovým plánem kraje. Krom své bžné innosti ZZS pi krizové povodové situaci zabezpeuje: - úast na zasedání povodové komise, v bezpenostní rad nebo krizovém štábu kraje, povených obcí s rozšíenou psobností a obcí, - evakuaci ohrožených nemocnic, - evakuaci civilního obyvatelstva s omezenou sociální schopností a nemožností pežít v evakuaních centrech, - evidenci evakuovaných pacient a civilních osob a jejich rozmístní v nemocnicích a evakuaních centrech, - vytvoení konzultaních center psychologické a psychiatrické podpory aj. Z praktických zkušeností z povodní v R vyplývá, že složky resortu zdravotnictví zapojené do systému zdravotní pée pi ešení povodové situace zvládají nasazení sil na profesionální úrovni. Praxí odladný kodex opatení minimalizuje veškerá rizika ohrožení život a zdraví obyvatel v oblastech postižených povodnmi. Peskupení sil a prostedk k posílení zdravotnických složek v postižených oblastech v návaznosti na vývoj povodové situace tak, aby nabyla omezena innost nebo dostupnost zdravotní pée v oblastech nepostižených povodnmi, se jeví jako velmi efektivní opatení. Významným pozitivním faktorem pro ešení vzniklé situace je solidarita nepostižených zdravotnických zaízení s postiženými, zejména v oblasti odstraování následk, výpomoci se zajištním lék a zdravotnického materiálu, léka a zdravotnického personálu. Jako negativum se projevila absence zákona o ZZS. 28

2.3 POLICIE ESKÉ REPUBLIKY Policie eské republiky (dále jen "Policie R") se jako souást IZS podílí jak na pípravách na vznik mimoádných situací, tak na provádní záchranných a likvidaních prací. Pi vzniku mimoádné situace (povodn) vychází její innost z dokumentace zpracované pro krizové ízení. V prvé ad dochází k výraznému posílení výkonu poádkové služby, dopravní policie a zásahových jednotek. Jsou uvedeny do pohotovosti síly a prostedky umožující aktivní podíl Policie R zejména na záchran osob. Policie R svými prostedky zajišuje zejména veejný poádek, personální ízení krizové situace, monitorování vzestupu vodních hladin v terénu, stavu most a komunikací, poskytování informací o vývoji situace pro píslušné úady a ídící složky Policie R. Urení funkcionái Policie R jsou leny povodových komisí píslušných úad. V dob kulminace povodové vlny Policie R zajišuje veejný poádek a reguluje dopravu v postižených oblastech s využitím pedem urených odklonových cest. Ve spolupráci s dalšími složkami IZS provádí evakuaci obyvatel ze zátopových oblastí, zabezpeuje jejich informovanost o vývoji situace a pijímaných opateních. Po evakuaci uzavírá evakuované oblasti, kde provádí ostrahu a ochranu opuštného majetku. Veejný poádek, ochranu majetku evakuovaných osob, zajištní dopravní situace jako jsou uzavírky silnic, most, objíž ky, regulace dopravy (hlásná služba o prjezdnosti komunikací, zpracování dopravních nehod) a postupné obnov silniní dopravy a regulace provozu na kižovatkách zajišuje až do obnovení normální situace. 2.4 OSTATNÍ SLOŽKY IZS 2.4.1 Armáda eské republiky Systém velení a ízení Armády eské republiky (dále jen Armády R ) vytváí pedpoklady k ešení krizových situací. Mimo 29

stávající organizaní struktury je v Armád R vytvoen systém ízení prostednictvím skupin velení (dále jen SkV ) s dosažitelností 120 minut. Tento systém umožuje rozvinutí prvotní ídící struktury armády, která je schopna v krátkém asovém intervalu zabezpeit velení a ízení vylenných sil a prostedk Armády R. V rámci systému krizového ízení jsou aktivovány skupiny velení GŠ a skupina velení dalších souástí AR. Jejich aktivaci zpravidla naizuje NGŠ AR. V místech prvotního ohrožení jsou síly a prostedky sil územní obrany (dále jen SÚzO ) nasazovány samostatn, na základ požadavk povodových orgán. Ústedním orgánem v rámci MO pro ešení a podporu ešení krizových situací je Stálé operaní centrum MO (SOC MO). Pipravuje aktuální informace o povodové situaci pro jednání KŠ MO, podklady pro zasedání ÚKŠ a podklady pro ministra obrany na jednání vlády. V souinnosti s GŠ AR a Velitelstvím sil územní obrany (dále jen VeSÚzO ) zpracovává aktuální pehled o nasazených silách a prostedcích Armády R a o dalších možnostech Armády R pi nasazení sil a prostedk (vetn možností ubytování pro evakuované obany). Ve spolupráci s GŠ AR se podílí na píprav návrh vlády k posílení Policie R a návrh k nasazení voják pro záchranné práce. SOC MO dále plní úlohu kontaktního místa pro vyžadování humanitární a jiné pomoci orgán státní správy a samosprávy. Problematiku mezinárodní humanitární pomoci eší ve spolupráci s ministerstvem zahraniních vcí a G HZS R. innost armády R po poátení fázi povodní ídí rozvinuté SOC MO, jehož prioritním úkolem je zabezpeit realizaci pijatých opatení a rozhodnutí pedsedy krizového štábu MO. Dále koordinuje innost Armády R v návaznosti na orgány civilní správy, místní samosprávy, ÚKŠ a ostatní zainteresované orgány vetn IZS. VeSÚzO pak zabezpeuje bezprostední ízení nasazených vojsk na teritoriu, bez ohledu na jejich píslušnost k jednotlivým operaním velitelstvím. Po opadnutí povodové vlny se ízení záchranných prací ze stupn GŠ AR ukonuje a ízením druhé fáze bývá poven nižší stupe. 30

2.4.1.1 Nasazení sil a prostedk Armády R Postavení armády v IZS a možnosti jejího nasazení k záchranným pracím vychází ze zákona o ozbrojených silách R, který definuje její základní úkol pipravovat se k obran eské republiky a bránit ji proti vnjšímu nepíteli. Souasn ji lze použít k záchranným pracím a k likvidaci následk pohrom. K tomuto úelu se jako první nasazují vojenské záchranné prapory (viz kapitola 2.4.1.2). Tento stav respektuje zákon 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, který armádu, respektive vylenné síly a prostedky ozbrojených sil, adí mezi ostatní složky IZS. Na první pohled se mže zdát paradoxním, že armáda je zaazena do skupiny, kam mimo jiné patí neziskové organizace, sdružení oban atd. A to pesto, že nasazení sil a prostedk AR pi povodních v roce 2002 bylo, jak vyplývá z tabulky (. 2), srovnatelné pouze s HZS. Navíc technické vybavení AR je v mnoha pípadech na vyšší úrovni jak kvantitativní, tak kvalitativní. Strun se dá íci, že Armáda je do IZS nasazena v okamžiku, kdy jeho stálým složkám v dsledku rozsahu mimoádných událostí dochází dech. Jedním z klasických píklad nasazení armády byly katastrofální záplavy z roku 2002, které pedstavovaly pro eskou armádu vbec nejvtší operaci v celé její dosavadní historii. Veškerá innost Armády R pi odstraování následk povodní v roce 2002 za- ala fází operace ZÁCHRANA. Probíhala od poátku vzestupu hladin ek na jihu ech ve dnech 7. 10. srpna a byla ukonena 20. záí, kdy povodová vlna opustila území naší republiky. Na operaci ZÁCHRANA plynule navázaly další souásti nov pijatého plánu Povode 2002, tedy operace OBNOVA, OCHRANA, HUMANITÁRNÍ POMOC, ZDRAVOTNICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ OPERACE. Nasazení sil a prostedk Armády R v msíci srpnu pi povodni r. 2002 je uvedeno v následující tabulce. 31

Tabulka 3 Nasazení sil a prostedk Armády R pi povodních 2002 den osoby prostedky den osoby prostedky 8.8. 129 30 19.8. 5.033 815 9.8. 144 27 20.8. 5.964 946 10.8. 131 11 21.8. 3.702 434 11.8. 112 6 22.8. 4.710 640 12.8. 422 201 23.8. 4.297 594 13.8. 1.277 260 24.8. 4.476 541 14.8. 2.438 369 25.8. 5.235 541 15.8. 4.021 558 26.8. 6.093 777 16.8. 4.651 746 27.8. 5.275 685 17.8. 3.993 712 28.8. 5.963 862 18.8. 4.587 828 29.8. 5.746 790 Pramen: [21] 15. Ženijní záchranná brigáda, Ministerstvo obrany eské republiky Agentura vojenských informací a služeb, 2005, ISBN 80-7278-297-5 Operace OBNOVA byla zahájena 20. záí a do 30. listopadu bylo vylenno 2.000 voják s potebnou technikou a dalších 300 voják bylo do konce íjna vylenno ve prospch Policie R. 32

Graf 4 Nasazení sil a prostedk Armády R pi povodni 2002 Nasazení sil a prostedk Armády R pi povodni 2002 8000 6000 4000 2000 0 8.8. 9.8. 10.8. 11.8. 12.8. 13.8. 14.8. 15.8. 16.8. 17.8. 18.8. 19.8. 20.8. 21.8. 22.8. 23.8. 24.8. 25.8. 26.8. 27.8. 28.8. 29.8. Osoby Osoby Prostedky 33

Pro lepší ilustraci nasazení armádních prostedk uvádím v následující tabulce souhrnný pehled úasti AR pi povodních i v dalších letech. Opakované uvedení hlavních údaj (osob a techniky) za rok 2002 zdrazuje možný je AR schopna, v pípad poteby, nasadit. potenciál, který Tabulka 4 Nasazení sil a prostedk AR pi povodních 1997, 1998, 2002, 2006 Rok osoby technika 1997 (ervenec) 8.000 900 1998 (ervenec) 5.472 819 2002 (srpen) 10.000 1.000 2006 (bezen/duben) 2.500 875 Pramen: [17] Záchranné a výcvikové základny, Ministerstvo obrany eské republiky Agentura vojenských informací a služeb, 2006, ISBN 80-7278-165-0 Graf 5 Nasazení sil a prostedk AR pi povodních v letech 1997, 1998, 2002, 2006 Nasazení sil a prostedk Armády R osoby technika 1997 (ervenec) 1998 (ervenec) 2002 (srpen) 2006 (bezen/duben) 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 Reformou ozbrojených sil došlo k zásadní zmn operaních schopností tak, aby naše ozbrojené síly i do budoucnosti pedstavovaly efektivn fungující organizaci s vyváženou organizaní strukturou a pesn definovanými cíli. Ke zmnám doházelo 34

v celé organizaní struktue. Jednou z nich bylo práv vytvoení Stálého operaního centra MO k ízení sil Armády R vylenných do operací a k ešení krizových situací. Jeho innost umožuje rychlé vydávání úkol a potebnou informovanost jednotlivých stup velení, odstranní duplicitních rozkaz a naízení. Navíc je znan flexibilní pi obsazování stedisek potebnými odborníky sekcí GŠ AR podle charakteru operací z hlediska velikosti a vzdálenosti, popípad rozsahu krizových situací, zadaných úkol a potu zasazených sil Armády R. V pípad poteby i má možnost doplnní struktur stynými dstojníky operan taktického stupn. Pi ešení nestandardních situací na území státu je možné do centra pijmout i styné skupiny Policie R a HZS R. 2.4.1.2 15. Ženijní záchranná brigáda Zákon 219/1999 Sb., o ozbrojených silách eské republiky vymezuje vojenské záchranné útvary jako samostatnou souást armády, která je urena k plnní humanitárních úkol civilní ochrany a pipravuje se k plnní úkol civilní ochrany pro dobu váleného stavu. V rámci použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následných pohrom jsou tyto útvary doasn nasazovány pi pohromách nebo pi jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, znané majetkové škody a podobn. V souvislosti s reformou Armády eské republiky vznikla dne 1. prosince 2003 15. ženijní záchranná brigáda. Její velitelství je v posádce Bechyn. Brigáda je tvoena ženijním praporem a vojenskými záchrannými útvary dislokovanými v posádkách Kutná Hora, Jindichv Hradec, Rakovník, Buovice, Olomouc, Hluín. Brigáda plní dva základní hlavní úkoly. Prvním z nich je ženijní podpora a zabezpeení bojové innosti úkolových uskupení. Druhým hlavním úkolem je pomoc civilnímu obyvatelstvu. Tento úkol je plnn prostednictvím záchranných prapor. Záchranné prapory jsou pedureny pro podporu základních složek IZS pi mimoádných událostech pi pohromách nebo jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostedí (povodn, požáry, hromadná neštstí a další). Záchranné prapory 15. ženijní záchranné brigády jsou zaazeny mezi tzv. ostatní složky IZS a zahajují práce ve prospch civilního obyvatelstva jako první ze všech souástí AR. [21] 35

Pesto je z grafu 4 Nasazení sil a prostedk Armády R pi povodni 2002 patrné, že k zapojení prapor do záchranných a likvidaních prací dochází se zpoždním, nebo jako ostatní složky IZS se zásah úastní až na vyžádání. Pitom jsou svým potenciálem pinejmenším na úrovni HZS. Zaazení tchto jednotek do základních složek IZS neumožuje zákon o ozbrojených silách. Doporuení: vylenit vybrané záchranné prapory z ozbrojených sil R, pepodídit je pod MV a následn zaadit jako souást základních složek IZS. 2.4.2 eský ervený kíž Úad eského erveného kíže (dále jen K ) v Praze i 76 Oblastních spolk K (dále jen OS K ) mají zízeny krizové štáby K pro pípad vzniku krizových situací. K školí své leny a postupn vybavuje Humanitární jednotky K jako specializované útvary pipravované pro nasazení v pípad katastrof ve druhém sledu. V souasné dob je na území eské republiky vytvoeno 56 tchto jednotek, ve kterých je zalenno 1.085 osob. Síly a prostedky K jsou uvedeny v poplachovém plánu IZS kraj. K vyhlašuje veejnou finanní sbírku na povodové konto Fondu humanity 5 K, OS K zabezpeují sbr materiální humanitární pomoci a spolupracují se zízenými evakuaními stedisky. Úad K spolupracuje s Mezinárodní federací erveného kíže a erveného plmsíce a národními spolenostmi erveného kíže v sousedních zemích s cílem projednání a koordinace finanní a materiální pomoci. K ve spolupráci s Armádou R zizuje ústední sklady materiální humanitární pomoci, OS K zizují mezisklady, odkud je pomoc distribuována pímo do postižených okres, mst a obcí. 5 Na povodovém kontu se k poátku íjna 2002 sešlo celkem více než 44 milion K. 36

3 POVODOVÁ OCHRANA V ESKÉ REPUBLICE Povodn jsou pírodním fenoménem, kterému nelze zabránit. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepízniv ovlivuje vnímání rizik, které pinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatení. Povodn pedstavují pro eskou republiku (dále jen R ) nejvtší pímé nebezpeí v oblasti pírodních katastrof a mohou být i píinou závažných krizových situací, pi nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovnž ztráty na životech obyvatel postižených území, devastaci krajiny, vetn závažných ekologických škod. Povodnmi se rozumí pechodné výrazné zvýšení hladiny vodních tok nebo jiných povrchových vod, pi kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a mže zpsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda mže zpsobit škody tím, že z uritého území nemže doasn pirozeným zpsobem odtékat nebo její odtok je nedostatený, pípadn dochází k zaplavení území pi soustedném odtoku srážkových vod. Povodn zpsobují v R znané škody 6. asté jsou pípady, kdy škody z jedné povodn, by pouze lokální, pesahují ástku 1 mld. K. V posledních 10-ti letech postihly R dv nejvtší povodn za posledních 100 let. V roce 1997 to byly ervencové povodn pedevším na Morav, pi nichž došlo ke ztrát 60 lidských život a celkové pímé materiální škod (beze škod vzniklých výpadkem výroby apod.) dosáhly 63 mld. K. V srpnu 2002 katastrofální povodn zasáhly pedevším povodí Vltavy a následn i dolního Labe. Jednalo se o nejvtší zaznamenanou povode na území R. Celkové škody dosáhly 73 mld. a došlo ke ztrát 17 lidských život. [1] 6 V období 1980 až 1988 to bylo ron v prmru více jak 500 mil. K a celkem 10 lidských život. Pibližn 40 až 50 % škod inily škody v zemdlství, 15 až 20 % byly škody na vodních tocích a objektech, zbytek tvoily ostatní škody v zatopených územích. 37

Nejastjší povodn, zejména v posledních letech, jsou povodn z pívalových deš a z jarního tání snhu. Jsou vtšinou pouze místního charakteru, kdy rozsah zasaženého území a škody na majetku jsou neporovnateln menší. Ke ztrátám na životech dochází výjimen. Jejich nebezpeí však spoívá v rychlosti a velikosti pílivové vlny. O to je jejich konkrétnjší pedpov složitjší a preventivní opatení relativn velmi nákladná. Dochází i k syndromu urité rutiny a otuplosti. 3.1 POVODOVÁ CHARAKTERISTIKA R Vzhledem k charakteru a zamení své diplomové práce považuji za úelné uvést strunou povodovou charakteristiku a hlavní faktory, které ji ovlivují. R má následkem znané lenitosti svého území velmi hustou hydrografickou sí o délce cca 85 tisíc km. Nachází se v oblasti mírného klimatického pásma s pravidelným sezónním cyklem teplot a srážek. Rozdlení srážek v prbhu roku má spíše kontinentální charakter. Nejvyšší msíní úhrny srážek pipadají na kvten až srpen, nejmén srážek je v únoru a beznu. Snhová pokrývka se objevuje v prmru od poloviny prosince do poloviny bezna. Výška snhové pokrývky v prmru dosahuje v nížinách 10 20 cm, ve stedních polohách 40 60 cm, na horách pes 100 cm. Ve snhov bohatém roce je na celém území ve snhu akumulováno pibližn 5 mld. m 3 vody. Období tání snhové pokrývky není pravidelné. Tání významná pro vznik povodní mohou nastat prakticky od prosince až do dubna. Povodn vyskytující se v našich podmínkách lze rozdlit na pirozené povodn a zvláštní povodn. Pro vznik pirozených povodní jsou v naprosté vtšin pípad rozhodující hydrologické píinné jevy na území republiky. Píklady pirozených povodní jsou následující: - zimní a jarní povodn zp sobené táním snhové pokrývky, - letní povodn zp sobené dlouhotrvajícími regionálními dešti, 38

- letní povodn zp sobené krátkodobými srážkami velké intenzity 7 - zimní povodové situace zp sobené nízkými teplotami (chod ledu). Do kategorie zvláštních povodní se adí povodn zpsobené jinými vlivy. Mezi n patí zejména poruchy vodního díla, které mohou vést až k jeho protržen (i terorismus), nebo nouzovým ešením kritické situace na vodním díle. 3.2 ORGANIZACE POVODOVÉ OCHRANY V R Organizace povodové ochrany je definována zákonem 254/2001 Sb., o vodách a o zmn nkterých zákon (vodní zákon). Ochrana ped povodnmi pedstavuje opat- ení k pedcházení a zamezení škod na životech a majetku a je zabezpeována podle povodových plán a pi vyhlášení krizové situace krizovými plány. ízení ochrany zabezpeují jednotlivé stupn povodových orgán. Ty ve své územní psobnosti odpovídají za organizaci povodové ochrany, ídí, koordinují a kontrolují innost ostatních úastník ochrany ped povodnmi. Postavení a innost povodových orgán jsou specifikovány ve dvou asových úrovních: a) mimo povode jsou povodovými orgány: - obecní (mstské) úady, - úady obcí s rozšíenou psobností, - krajské úady, - Ministerstvo životního prostedí, b) po dobu povodn jsou povodovými orgány: - povodové komise obcí (obecní i mstské), - povodové komise obcí s rozšíenou psobností, - krajské povodové komise, - ústední povodová komise. ízení pechází na orgány ad b) pi vyhlášení 2. nebo 3. stupn povodové aktivity [20]. 7 Za intenzivní srážky zpsobující pívalové povodn lze v našich podmínkách velmi zhruba považovat množství 30 mm/hod, 45 mm/2 hod, 55 mm/3 hod a 60 mm/4 hod. 39