Klíová slova: Ginis spisová služba, veejná správa, informaní systémy ve veejné správ

Transkript

1

2

3

4 ABSTRAKT Informaní systémy jsou v souasné dob stále významnjší pro efektivnjší chod každé organizace. Mají-li poskytovat kvalitní informace, musí tyto systémy poizovat, vyhodnocovat, pípadn navrhovat inovaní ešení. Na základ tohoto se tato diplomová práce zabývá projektem inovace informaního systému Ginis na Mstském úad v Beclavi. V práci je zpracována teoretická ást, která se zamuje na veejnou správu a samosprávu a využívání informaních systém ve veejné správ. Praktická ást se opírá o výsledky dotazníkového šetení, které probhlo na Mstském úad v Beclavi. Na jeho základ byla navržena opatení, která zefektivní práci se spisovou službou Ginis. Klíová slova: Ginis spisová služba, veejná správa, informaní systémy ve veejné správ ABSTRACT At the present time, the information systems are ever more important for effective running of each organization. If the organizations want to supply high-quality information, they have to provide these systems, evaluate them, and eventually suggest innovative solutions. Therefore this graduation theses is engaged in the project of innovation of Ginis information system at the Municipal Office in Breclav. The thesis has theoretical and practical part. The theoretical part is focused on the public administration and local government and making use of information systems in the public administration. The practical part is based on results of questionnaire that was carried out at the Municipal Office in Breclav. There were suggested measures to improve the work with Ginis record system. Keywords: Ginis record system, public administration, information systems in the public administration

5 Ráda bych touto cestou podkovala vedoucímu mé diplomové práce panu Ing. Petru Sodomkovi, Ph.D. za rady a vstícnou pomoc pi jejím zpracovávání. Své podkování chci také vyjádit Ing. Janu Malhockému, správci Ginisu na MÚ v Beclavi za poskytované informace a dále chci podkovat panu Tomáši ernému, za odborné pipomínky a rady pi zpracování dotazníkového šetení.

6 OBSAH ÚVOD...9 I TEORETICKÁ ÁST CHARAKTERISTIKA VEEJNÉ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY VEEJNÁ SPRÁVA Vazby veejné správy Vymezení a obsah pojmu veejná správa Principy fungování veejné správy Organizace a dlení eské veejné správy SAMOSPRÁVA Pravomoc a psobnost samosprávy Zájmová samospráva Územní samospráva STRUKTURA INFORMANÍHO SYSTÉMU VE VEEJNÉ SPRÁV A SAMOSPRÁV VÝVOJ INFORMANÍCH SYSTÉM VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM SOUVISEJÍCÍCH S INFORMANÍM SYSTÉMEM OBSAH INFORMANÍHO SYSTÉMU VEEJNÉ SPRÁVY (ISVS) KOMU JE ISVS UREN VLASTNOSTI ISVS ŽIVOTNÍ CYKLUS ISVS BEZPENOST ISVS TYPICKÉ INFORMANÍ SYSTÉMY VEEJNÉ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY LEGISLATIVA INFORMANÍHO SYSTÉMU PRO VEEJNOU SPRÁVU ZÁKLADNÍ REGISTRY INFORMANÍHO SYSTÉMU VEEJNÉ SPRÁVY Centrální evidence obyvatel = registr obyvatel Evidence ekonomických subjekt na daném územní Evidence daní a poplatk Evidence státní sociální podpory Evidence majetku Evidence územní identifikace INFORMANÍ SYSTÉMY UZEMNÍ SAMOSPRÁVY VYUŽITÍ INFORMANÍCH SYSTÉM VE VEEJNÉ SPRÁV A SAMOSPRÁV...27

7 4.1 SOUASNÝ STAV ZÁMRY NA POÍZENÍ NEBO VYTVOENÍ NOVÝCH ISVS OPERACE V INFORMANÍM SYSTÉMU POIZOVÁNÍ ISVS PROBLÉMY ZAVEDENÍ IS VE VEEJNÉ SPRÁV ZPSOB FINANCOVÁNÍ ISVS VAZBY IS MEZI EXTERNÍMI SUBJEKTY VYUŽITÍ KVALITNÍCH IS VE VEEJNÉ SPRÁV ÍZENÍ KVALITY ISVS...32 II PRAKTICKÁ ÁST STRATEGICKÁ ANALÝZA MSTA BECLAV MSTO BECLAV ANALÝZA SWOT MSTA BECLAV Ekonomický rozvoj a pracovní píležitosti ANALÝZA LIDSKÉHO ZDROJE AKNÍ PLÁNY Kritická oblast - ekonomický rozvoj a pracovní píležitosti Kritická oblast - lidské zdroje INFORMANÍ SYSTÉM GINIS GORDIC SPOL. S R.O INFORMANÍ SYSTÉM GINIS ZÁKLADNÍ MODULY SYSTÉMU SPISOVÉ SLUŽBY GINIS SSL Podatelna (POD) Univerzální spisový uzel (USU) Vedoucí (VED) Datová tržišt (SSL) Výpravna (VYP) e-výpravna Spisovna (SPI) Generátor podacích deník (TPD) Úkoly (UKO) Usnesení a porady (USN) Webové rozhraní e-podatelny (POE) Elektronický podpis Skenovací linka Frankovací stroje Integrace MS Office PODPOROVANÉ DATOVÉ SERVERY ZAVEDENÍ GINISU NA MÚ BECLAV Spolenost DATAB Consult s. r. o...57

8 7 METODIKA VÝZKUMU SESTAVENÍ DOTAZNÍK VÝBR RESPONDENT ZPSOBY VYHODNOCOVÁNÍ DOTAZNÍK A ODPOVDÍ ANALÝZA A VÝSLEDKY VÝZKUMU NÁVRH PROJEKTU INOVACE INFORMANÍHO SYSTÉMU GINIS CÍL PROJEKTU JEDNOTLIVÉ FÁZE PRO REALIZACI PROJEKTU PÍPRAVNÁ FÁZE ASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU VEDENÍ PROJEKTU A PRAVOMOCÍ FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ROZPOET PROJEKTU NÁKLADOVÁ ANALÝZA RIZIKOVÁ ANALÝZA PÍNOS PROJEKTU...78 ZÁVR...80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...82 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK...84 SEZNAM OBRÁZK...85 SEZNAM TABULEK...86 SEZNAM GRAF...87 SEZNAM PÍLOH...88

9 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 9 ÚVOD V souvislosti s rozvojem informaních technologií se objevují úvahy o jejich praktickém využití ve veejné správ a následném zefektivnní služeb pro obany. Spoustu technologií spatilo svtlo svta a podílí se na vzniku spolenosti založené na znalostech. Také proces globalizace postavil ped veejnou správu a její innost potebu a nutnost pizpsobit se dnešnímu tzv. informanímu vku. V 90. letech 20. století dochází k novému informanímu reformnímu proudu ve správ veejných vcí. Pechází se od decentralizované formy k centralizované. Vstupem poítaov orientovaných systém a informaních technologií dochází k píznivým reakcím i ze strany vrcholového vedení veejnosprávních institucí. Informaní modely podporující správu veejných vcí se zaínají lenit podle vcn píslušných kompetencí, poteb, povinností a požadavk na kontrolu základních norem právního ádu, které zamstnanci využívají a pomáhají jim pi práci. Ti by tak mli být schopni lépe a efektivnji využívat pracovní dobu. Práv proto musí mít kvalitní informaní systémy a informace o systémech, které jim pi práci pomohou urychlit vyhledávání, ukládání a skartování informací. Cílem této práce je navrhnout pro Mstský úad Beclav projekt, který pomže pedevším zamstnancm zkvalitnit práci se souasným systémem Ginis, a tak by mlo dojít k zefektivnní interní komunikace, zrychlenému vyhledávání a zpracování informací. V diplomové práci budou zhodnoceny teoretické poznatky z oblasti státní správy a samosprávy. Dále zde budou stanoveny podmínky a požadavky na zavedení informaního systému pro poteby zamstnanc ve veejné správ a samospráv. Zpracována bude i analýza Mstského úadu Beclav, kde východiskem analýzy bude výbr a popis strategického vývoje msta. Dalším krokem bude analýza souasného stavu využívání spisové služby Ginis na Mstském úad v Beclavi. Tato analýza bude provedena pomocí dotazníkového šetení, které bude základem pro navržení nutných opatení jak zkvalitnit samotnou práci se systémem, ale hlavn jak zefektivnit pracovní dobu zamstnance. Cílem práce bude navrhnout takový projekt inovace informaního systému Ginis, který vezme v úvahu veškeré poznatky z analýz a bude schopen efektivnji fungovat v již zavedených podmínkách Mstského úadu Beclav v souladu s legislativou, která se touto problematikou zabývá.

10 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 10 I. TEORETICKÁ ÁST

11 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 11 1 CHARAKTERISTIKA VEEJNÉ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY 1.1 Veejná správa V souasných demokraciích je veejná správa chápána pedevším jako služba obanm a veejnosti. Takové chápání má naprosto zásadní význam pro vymezení všech funkcí, forem, princip a metod inností veejné správy jako celku, jejích jednotlivých orgán a pracovník. Na jedné stran je vývoj právního státu a dsledné aplikování rozvinuté koncepce dodržování lidských práv, na druhé stran informaní revoluce, umož ující vtší srozumitelnost a pístupnost veejné správy pro širokou veejnost. Tím se zužuje prostor pro libovolné a nekontrolované rozhodování orgán veejné správy. Na to navazují i souasné základní principy veejné správy, kterými jsou transparentnost, publicita, povinnost skládat úty, veejná kontrola a další. Zajímavým se jeví i samotný výraz správa, který je etymologicky odvozen od téhož základu jako výraz právo. Správa se obecn oznauje jako institucionalizovaná kontrolní a regulativní innost. Je bžné, že v demokratických státech dochází k rozdlení moci nejen horizontáln na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, ale i vertikáln. Veejná správa je pak pedstavována všemi jednotkami (organizacemi), které mají veejnou moc a dlí se na státní správu a samosprávu [1] Vazby veejné správy Vazba na stát: formální funkcí státu je funkní dlba mezi legislativou (tvorbou zákon), exekutivou (výkonnou správou) a judikaturou (soudnictví) v procesu poskytování veejných služeb. Ty mže stát poskytovat pímo nebo nepímo pomocí rzných orgán. A díky veejné správ je uplat ován a chránn veejný zájem. Vazba na veejnou politiku: se zabývá formováním a prosazováním veejného zájmu prostednictvím institucí veejného sektoru, kam adíme veejnou správu. Je vystavena tlaku init odpovdný výbr prioritních cíl a redefinovat v souladu s nimi úkoly a funkce veejné správy.

12 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 12 Vazba na veejný zájem: zajišování veejných zájm lze chápat jako smování k ešení konkrétních problém jednotlivých oban i celku [1] Vymezení a obsah pojmu veejná správa Ve funkním smyslu se vymezuje jako innost, která je zamena na zabezpeení veejných úkol a cíl. Ve smyslu institucionálním je pak veejná správa chápána jako uritá soustava institucí prosazujících veejnou moc. Je vytváena soustavou orgán a vazeb mezi nimi, kterou si spolenost vytváí na ízení sama sebe. Z funkního (nebo také materiálního) pohledu lze za veejnou správu považovat i souhrn všech správních inností pedmtn souvisejících s vládnutím na ústední i místní úrovní a s poskytováním veejných služeb [2] Principy fungování veejné správy Zde se uplat uje nkolik základních princip urujících dlbu práce mezi složkami svého systému. Na tom, v jakém pomru jsou vzájemn tyto principy uplat ovány, záleží výsledná podoba celého systému. Pro to využíváme princip centralizace a decentralizace, koncentrace a dekoncentrace, monokratický a kolegiální, princip volební a jmenovací, územní, vcný a funkní a v neposlední ad i princip subsidiarity [1] Organizace a dlení eské veejné správy Naše spolenost je tradin založena na tak zvaném spojeném modelu veejné správy, kdy orgány územních samosprávných celk vykonávají souasn jak samosprávu, tak státní správu. Obecným základem tohoto modelu je ustanovení. 105 Ústavy eské republiky, podle nhož lze orgánm (územní) samosprávy svit výkon státní správy tehdy, stanoví-li tak zákon. Tžišt veejné správy leží v zajišování veejných služeb. Dnes se již setkáváme s tím, že nkteré innosti vykonávají i samosprávné i soukromé organizace. Ty bývají v nkterých pípadech dotovány z rozpotu obcí, a pokud se tak dje, dozírá nad tmito organizacemi kontrolní orgán. Základní organizace veejné správy tvoí státní správa, územní i zájmová (profesní) samospráva. Patí sem i další subjekty, povené výkonem veejné správy, veejnoprávní

13 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 13 instituce - jako veejné fondy, veejné nadace, nezávislé instituce, jako je nap. Rada R pro rozhlasové a televizní vysílání, ale i soukromé osoby, pokud jim byly sveny nkteré úkoly veejné správy [1]. Veejná správa Státní správa Samospráva Ústední Pímá Územní Územní Nepímá Zájmová Obr.. 1: Dvouliniový systém veejné správy R [Vlastní] Jak je zejmé z obrázku výše, systém veejné správy používaný v eské republice je dvouliniový, piemž je oddlena státní správa, charakterizovaná ist výkonem státní moci od samosprávy. Subjekty veejné správy jsou [2]: stát státní instituce vykonávající správu pímo; územní samospráva veejná správa je vykonávána pímo samotnými obany a nepímo jimi volenými pedstaviteli; jiné subjekty nap. profesní komory, vysoké školy, nadace a další. 1.2 Samospráva Samospráva je veejnou správou uskute ovanou jinými veejnoprávními subjekty než státem, obvykle veejnoprávními korporacemi. Tyto veejnoprávní korporace se vyznaují vlastním výkonem veejné moci, a to na vlastní odpovdnost a vlastními prostedky. Samospráva je projevem procesu decentralizace. Uplatnní principu decentralizace na územní samosprávu umož uje, aby stát penesl rozhodovací pravomoci na orgány místních samospráv a kontrolu zabezpeování úkol ve veejné správ jednotlivými stupni územní samosprávy z velké ásti na obany, kteí v míst svého bydlišt využívají samosprávou

14 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 14 poskytovaných veejných služeb. V právní úprav místní správy lze vysledovat trojí typ uplatnní obecní samosprávy [1]: systém angloamerický na úrovni nejnižších územních jednotek je místní správa vykonávána výlun jako samospráva; systém francouzský v obcích jako základních územních jednotkách se oddlen vedle sebe realizuje jednak obecní samospráva, jednak místní státní správa; systém smíšený na úrovni obcí jako základních územních jednotek se spolen vykonává jak samospráva, tak také v uritém rozsahu místní státní správa. V eské republice se používá smíšený systém místní správy, který je tvoen decentralizovanými orgány státní správy a územní samosprávy. V tomto systému obec jako základní lánek územní samosprávy vykonává nejen úkony vlastní samosprávy, ale v mezích zákona také nkteré úkony státní správy, kde dochází k penesené psobnosti pravomocí na jednotlivé obce. Místní úrove je pak doplnna o další, vyšší stupe, který pedstavuje krajská samospráva. Pedností samosprávy je, že[3]: je vykonávána pímo obany a nepímo prostednictvím jimi demokraticky volených orgán; je nejblíže obanm, ímž umož uje lépe zjišovat a zabezpeovat jejich poteby; je pod pímou kontrolou oban Pravomoc a psobnost samosprávy Obce a kraje disponují pravomocí a psobností. Pravomocí se rozumí souhrn oprávnní, jimiž je instituce vybavena. Právní psobností jsou povinnosti, jež jí jsou uloženy pro poteby plnní úkol. Je to napíklad vydávání naízení, správních akt, uzavírání veejnoprávních smluv, atd. Psobností se obecn rozumí právn vymezený okruh spoleenských vztah, pedmt, obsah a rozsah inností, v nichž instituce veejné správy realizuje svoji pravomoc. Psobnost tedy uruje oblast, na kterou má uritý subjekt vliv, a je tedy schopen ji ovliv ovat podle své vle [3].

15 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Zájmová samospráva Zájmovou samosprávu v systému veejné správy zastupují zájmové samosprávné organizace. U tchto organizací jde o uskute ování funkcí spoleenského významu, samostatná innost svaz, nezávisle na státní moci [3]. Podstatou plnní tchto funkcí je zejména aktivní úast na správ veejných záležitostí, rozhodování o vnitních záležitostech korporace a plnní úkol státu na zájmovou samosprávu postoupených. Zájmovou samosprávu lze dlit na ekonomickou, sociálnprofesní, spoleenskoduchovní a politickou. V souasnosti existuje nkolik profesních komor. Patí sem nap. komora advokát, notáská, lékaská, stomatologická, veterinární, Úkolem nkterých sdružení je nejen dát prostor profesním zájmm len, ale také rozhodovat o pijetí do komory, posuzovat jejich odbornou úrove, dohlížet na dodržování etických princip, provádt disciplinární ízení. Do oblasti veejné správy zasahují profesní komory rznými zpsoby, nap. vydáváním osvdení, dekret, licencí, atd Územní samospráva Základní principy územní samosprávy stanoví ústava a píslušné zákony. Od státní správy se územní samospráva liší formami výkonu veejné správy. V rámci samosprávy využívá prostedky, které nemají povahu státn mocenských prostedk. Naproti tomu v rámci výkonu státní správy využívá donucovacích a sankních opatení v plném rozsahu. Samospráva je provázena zárove uritou autonomií, která je mimo jiné dána i právem vydávat v mezích zákona vlastní právní pedpisy. Územní samospráva plní úkol piblížit ešení úkol veejného zájmu co nejblíže obanovi a umož uje mu bezprostedn se zapojit do správy veejných záležitosti. Územní správa vznikla [3]: pirozen jako obec, msto s vtším i menším potem obyvatel, kteí sídlí na stejném míst; umle (z vle státu) jako vyšší stupe územní samosprávy na regionální úrovni.

16 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 16 2 STRUKTURA INFORMANÍHO SYSTÉMU VE VEEJNÉ SPRÁV A SAMOSPRÁV 2.1 Vývoj informaních systém Od poátku 90. let v R vznikla na úrovni centrálních orgán celá ada projekt vnovaných informatice. Výsledkem byl rst informaních systém jednotlivých orgán státní správy. Tyto systémy byly heterogenní, orientované spíše na podporu informatizace úedních evidencí než na automatizaci proces ve veejné správ. Jejich vývoj byl nekoordinovaný, informaní systémy se budovaly živeln podle momentálních finanních možností resort a asto bez dkladnjší analýzy, což se projevovalo na nevhodné architektue, ve zpomalení a prodražení výstavby. Právní rámec pro efektivní uplatnní informaních systém prakticky neexistoval a stávající normy se nedodržovaly. První institucí, která mla za úkol koordinovat budování IS byla Komise vlády R pro státní informaní systém (SIS). Rok 1991 ustanovení vládní komise pro SIS 1993 komise zrušena a správu a vývoj SIS pevzalo MH R správu pebírá Úad vlády R zízení Úadu pro SIS, nepijetí zákona o SIS zízení Rady vlády R pro SIS pijetí dokumentu Státní informaní politika zízení ÚVIS, zrušení ÚSIS, pijetí zákona o ISVS 2003 zízení Ministerstva informatiky zrušení ÚVIS 2007 zrušení Ministerstva informatiky zízení Rady vlády pro informaní spolenost Obr.. 2: Historie budování IS v R po roce 1989 [Vlastní]

17 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 17 Dobrá orientace v problematice aplikace informaních technologií ve veejném sektoru je pro pracovníky ve veejné správ i organizacích ve veejném sektoru nezbytná. S rostoucím významem pibližování výpoetní techniky smrem k uživatelm došlo v prbhu 80. let k zavedení pojmu informaní systémy. Boulivý rozvoj informaních technologií v poslední dekád dvacátého století se nevyhnul ani veejné správ. V eské republice se rozvinuly technologie umož ující podporu výkonu státní i veejné správy prostednictvím informaních systém. Rozvinula se samostatná odvtví informaních technologií, jako jsou napíklad Informaní systémy pro msta a obce i Geografické informaní systémy. Poslední vývoj v oblasti informatizace veejné správy souvisí s budováním tzv. informaní spolenosti a s tím souvisejícím vznikem elektronizace veejné správy, mnohdy oznaované jako e-government a e-governance [7]. 2.2 Vymezení základních pojm souvisejících s informaním systémem Data shromaždujeme, aniž posuzujeme, co pro píjemce znamenají. Informace získáváme výbrem z dat obohacených o relevantnost a úelovost. Znalosti pedstavují zobecnné poznání, dochází k využití intuice. Informaní systém (IS) je množinou dat, interpretovaných jako informace, které spolu souvisí pesn vymezeným zpsobem a vytváejí jednotnou soustavu. Akoli je to v souasné dob obvyklé, informaní systém nemusí nutn znamenat poítaový program. Informaní technologie (IT) mají za hlavní úkol poskytovat rychlejší, profesionálnjší a mén komplikované služby nejširší veejnosti. Jedná se o dlouhodobý a nároný proces, který zahrnuje nap. vybavenost jednotlivých orgán veejné správy informaními a komunikaními technologiemi, lokální poítaové sít, pístup k internetu v prostorách organizace, webové stránky orgán veejné správy, atd. Státní informaní systém (SIS) má za úkol poskytovat komplexní informace pro celou veejnou právu, samosprávu a jednotlivá ministerstva. Informaní systémy veejné správy (ISVS) jsou souborem informaních systém, které slouží pro výkon veejné správy. [4]

18 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 18 Komise vlády R pro SIS byla skupina odborník, kteí pracovali na technických standardech, grafickém systému, územní orientaci IS, na veejných informaních službách. Komisí bylo pijato usnesení. 208/1991 návrh ešení IS. Úad pro státní informaní systém ml za úkol vybudovat a zkoordinovat jednotné propojeními státního informaního systému, který by v elektronické podob shromáždil veškerá data pro státní správu a byl pístupný pro všechny. Úad pro veejné informaní systémy byl první orgán, který ml zákonné pravomoci pro tvorbu standard a pípravu zámr pro budování ISVS a byla mu dána pravomoc ukládat sankce za jejich porušování. Rada vlády pro informaní systém je odborný poradní orgán vlády bude ešit koncepní a koordinaní otázky rozvoje informaní spolenosti. Informaní systémy pro msta a obce pinášejí místní správ a samospráv lepší zpsob jak optimalizovat kritické zdroje lidskou práci, software a rozpoty, efektivnji plánovat provozní innost a úinnji tak poskytovat služby. Geografický informaní systém je poítaový systém orientovaný na zpracování geografických dat, prezentovaných pedevším v podob rzných map. [13] Informaní spolenost je prozatím jen vize do budoucna, kde hlavním základem ekonomiky bude smna a obh informací. Intenzivnjšímu rozvoji informaní spolenosti zatím brání nedostatená infrastruktura a nedostatek pvodních softwar. E-government a e-governance oznauje elektronické vládnutí (on line e- governance) nebo také elektronickou vládu (on-line e-government). V praxi vtšinou tyto pojmy nejsou podobným zpsobem významov rozlišeny, oba pojmy se tedy nevyluují, ale naopak dopl ují. [4] 2.3 Obsah informaního systému veejné správy (ISVS) Funkcí informaního systému veejné správy (ISVS) je tvorba a získávání informací, jejich následná komunikace a užití. V užším pojetí je informaním systémem takový systém, pomocí kterého se získávají, zaznamenávají, zpístup ují a rozšiují informace z externích zdroj. Informaní systém se tak skládá z prvk vyššího ádu subsystému a z prvk IS mst a obcí informace nižšího ádu. Informaní systém zahrnuje [7]:

19 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 19 informaní základnu; technické a programové prostedky (technika výpoetní, komunikaní); technologie a procedury (jazyk lidský jazyk, formální jazyk); uritou organizaci (použité pracovní postupy a metody algoritmy tídní, vyhledávání a penosu dat); pracovníky (specialisté programátoi a další technicky administrativní personál). 2.4 Komu je ISVS uren Vytváejí vlastní (IS), které podporují jejich vnitní innost a fungování. Je to jen malá ást toho, ím byl ml být ISVS. Státní orgány a organizace Pro mezinárodní spolupráci nebo pro innost EU, OECD, NATO. Vrcholný management R ISVS Výmna informací o R s nadnárodními strukturami Data a informace v ISVS jsou podporou pro rzné dynamické modely, které simulují nkteré situace v R = vládní rozhodnutí veejnost obané firmy organizace Obr.. 3: Úastníci státního informaního systému [Vlastní]

20 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Vlastnosti ISVS otevené musí existovat možnost dopl ování všech komponent systému od rzných dodavatel, kteí upravují systém v reakci na zmny pímo na míst; dynamické budou se vyvíjet v závislosti na zmnách vnjšího prostedí; podprné nejen garance servisu na uritou dobu, ale i zabezpeení rozvoje systém nap. komunikace v eštin a následná podpora eského jazyka; komplexní zabezpeují systematicky informacemi nkteré složky ízení a organizace úadu, vetn odvodnní vazeb; kompaktní mají vytvoeny vazby horizontální (na stejné rozlišovací úrovni) a vertikální (na rzných rozlišovacích úrovních); standardizované respektují všechny platné technické a datové pedpisy, informaní systém umož uje vazby na okolní systémy; chránné jak ped zneužitím, tak ped poškozením techniky a dat (viry). 2.6 Životní cyklus ISVS Životním cyklem informaního systému se rozumí celý proces, který zaíná rozhodnutím o poteb systému a koní u výbru dalšího nového systému. Pro informaní systémy zavedené v rámci veejné správy v R je tato struktura dána Standardem ISVS pro náležitosti životního cyklu informaního systému. Jeho nedílnou souástí je ustálená struktura a jeho podrobná dokumentace. Pi každém zavádní nového informaního systému je dležité všechny kroky ádn zdokumentovat spolu s oznaením odpovdnosti píslušných pracovník. Rozlišujme ti typy cykl [8]: vodopádový každý další krok je podmínn dokonením pedchozího kroku; fontánový je povoleno se vracet a provádt zmny; spirálový založen na principu iterace, postupné vylepšování existujícího IS.

21 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 21 identifikace poteby IS, formulování cíl konkretizace požadavk na IS hardwarová studie zavádní systému do praxe, zaškolení pracovník testování a korekce IS výbr softwaru provoz a údržba systému Obr.. 4: Obvyklé kroky v rámci životního cyklu IS [Vlastní] 2.7 Bezpenost ISVS Bezpeností informaního systému veejné správy se myslí pedevším minimalizovat zranitelnost všech zdroj a prostedk ve smyslu provozu i obsahu se zamením na ochranu ped zneužitím a poškozením (dat, SW, techniky, ). Nejbžnjší narušení IS [11]: odmítnutí služby; útok zevnit oprávnný uživatel se chová neoprávnn (pracovník se systémem dlá nco jiného, než je jeho úkol); útok zvnjšku heckei, viry.

22 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 22 3 TYPICKÉ INFORMANÍ SYSTÉMY VEEJNÉ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY 3.1 Legislativa informaního systému pro veejnou správu Ministerstvo informatiky zajišuje rozvoj, výstavbu a metodické ízení ISVS. Prostednictvím atestace dlouhodobého ízení ISVS, atestace zpsobilosti k realizaci vazeb ISVS, prostednictvím referenního rozhraní a kontrolní innosti realizuje zptnou vazbu na metodiky a vyhlášky k zákonu. 365/2000 Sb. o ISVS, ve znní pozdjších pedpis a jejich dodržování v praxi. Zákon eské národní rady.97/1994 Sb. o archivnictví ukládá státním orgánm, obcím, jiným právnickým osobám a osobám fyzickým povinnost zajišovat odbornou správu písemností vzešlých z jejich innosti, dbát o ádnou evidenci, o úelné a bezpené uložení a o jejich ádné vyazování. 3.2 Základní registry informaního systému veejné správy Po letech budování Státního informaního systému, který byl vydáván jako jednolitý celek, ízený z jednoho centra a spojený centrálními databázemi, byla nakonec zvolena realistitjší koncepce. S tímto pilíem se spojily již vytvoené systémy, a došlo tak k omezení vytváení nových struktur. Stejn tak, pomocí evidence stávajících IS, psobících ve veejné správ, se provedla redukce jejich datového obsahu tak, aby, pokud možno, data, která jsou veejnou správou na obanech požadována, byla žádána jen jednou. Projektovým pístupem se omezuje vznik duplicit pi provozování ISVS. Zabezpeuje reálné požadavky na erpání financí z veejných rozpot v oblasti informaní a telekomunikaní technologie (ICT). Pipravuje technologické podmínky pro efektivnjší výkon veejné moci. V souasné dob nejastjšími registry, podporovanými poítaov orientovanými IS jsou[7]: centrální evidence obyvatel = registr obyvatel; evidence ekonomických subjekt na daném území; evidence daní a poplatk;

23 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 23 evidence státní sociální podpory; evidence majetku; evidence územní identifikace Centrální evidence obyvatel = registr obyvatel Evidence obyvatel je vedena v informaním systému a obsahuje zákonem stanovené údaje o státních obanech eské republiky, cizincích s povolením k pobytu na našem území a cizincích, kterým byla na území eské republiky udlena mezinárodní ochrana formou azylu nebo dopl kové ochrany. Do centrální evidence se uživatelé hlásí pes svoji sí a webovou aplikaci. Používaný systém obsahuje ochranné prvky, aby se zabránilo zneužití dat. Píslušné ministerstvo, s nímž má resort vnitra smlouvu o využívání dat z registru, urí okruh lidí, kteí s údaji budou v rámci výkonu své práce nakládat. Stanoví pro tyto osoby i míru a rozsah oprávnní. Správce registru ron eviduje zhruba 30 milion pístup. Jde však o celkový poet, který zahrnuje i pístupy do všech okresních evidencí a vstupy centrálních orgán. Poet pístup do centrální evidence pak z toho tvoí asi polovinu Evidence ekonomických subjekt na daném územní Je základním veejným soupisem vztaženým k ekonomickým subjektm na území eské republiky. Vedení je ze zákona 89/1995Sb. o státní statistické služb uloženo na eském statistickém úad. Ekonomické subjekty, kterými se rozumí právnické a fyzické osoby s postavením podnikatele, se zapisují do registru. V souasné dob vstupují do registru data ze tí zdroj [13]: živnostenské rejstíky; informace z obchodních soud; data pímo z eského statistického úadu.

24 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Evidence daní a poplatk Na základ platné legislativy musí každý orgán veejné moci, který pijímá podání podle správního ádu, obanského soudního ádu, trestního ádu anebo zákona o správ daní a poplatk, mít zízenu elektronickou podatelnu. Provoz elektronické podatelny se ídí pesnými pravidly danými vyhláškou. 495/2004 Sb. Definované postupy jsou obdobou píjmu klasických podání pevedených do elektronické podoby. Pokud je na úad využívána k vedení klasické podatelny výpoetní technika, pak se metodiky zpracování obou druh podání ješt více piblíží [2]. Tab.. 1: Rozdíl mezi klasickou a elektronickou podatelnou [2] Klasická podatelna Elektronická podatelna 1. Píjem pošty od poštovního doruovatele. 1. Píjem pošty pomocí poítaového programu od poštovního serveru. 2. Ovení obálek, zda jsou adresovány úadu 2. Ovení pošty, zda se jedná o oprávnná podání (nap. (nap. nejedná se o reklamní leták). není to reklamní pošta, neobsahuje škodlivý kód). 4. Otevení obálek a zkontrolování obsahu. 3. Otevení elektronické pošty, kontrola itelnosti vetn píloh. 3. Pípadné potvrzení doruenky podpisem a 4. Potvrzení pijetí elektronicky podepsanou doruenkou razítkem úadu. za využití kvalifikovaného zamstnaneckého certifikátu povené osoby. 5. Opatení pošty otiskem podacího razítka. 5. Opatení zásilky identifikátorem elektronické podatelny. 6. Zápis pošty do IS spisové služby. 6. Potvrzení pevedení pošty do vnitního IS úadu (IS spisové služby). 7. Pedání pošty k vyízení pomocí vnitního IS. 7. Pedání pošty k vyízení pomocí vnitního IS Evidence státní sociální podpory Integrovaný systém spustilo Ministerstvo práce a sociálních vcí k 1.íjnu Poskytuje pedevším ucelené informace z oblasti zamstnanosti a státní sociální podpory. Plošn pokrývá celou R a zabezpeuje piznávání a výplatu dávek. Nabízí také informace o možnostech zamstnání v Evropské unii a evropském hospodáském prostoru. Zájemci zde naleznou mimo jiné také údaje o sociálním zabezpeení oban v sekci eská správa sociálního zabezpeení a další informace z resortu práce a sociální politiky [7].

25 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Evidence majetku Sí katastrálních úad, která dosud byla jediným poskytovatelem, bude nyní významn doplnna kvalifikan velmi kvalitním partnerem - obecními úady. Naše zem se tak zaazuje mezi státy, které v této oblasti tvoí v Evrop informaní špiku. Rychlé uvedení zámr novely zákona do života pipravuje eský úad zemmiský a katastrální (ÚZK) tak, aby služba mohla být poskytována od 1. ervence roku Pro pedstavu tená je nutno informovat, že uvedená operace pedstavuje nkteré úpravy Informaního systému katastru nemovitostí (ISKN) a jejich odzkoušení. Pro stávající uživatele Dálkového pístupu ISKN zmna nepinese žádnou významnou zmnu. Pro ty, kteí se stanou novými uživateli, katastrální úady zajistí potebné zaškolení. Ve zvýšení technologické výkonnosti internetových služeb katastru nemovitostí bylo v posledním období vykonáno mnoho. Uživatelé by urit v nejbližším období nemli mít žádné výkonnostní problémy. Nezanedbatelným pínosem by se mlo stát i jednodušší ovládání programu, který byl rozšíen o nkteré nejžádanjší funkce [13] Evidence územní identifikace V rámci pipravovaného systému sdílení dat ve veejné správ a vytváení registr veejné správy se vtšinou na prvním míst uvádí poteba sjednocení adres. Cílem zákonné úpravy bude mimo jiné zajistit, aby všechny orgány veejné správy, mezi sebou vzájemn i ve vztahu k subjektm vn veejné správy, používaly stejné vybrané územní prvky a územn-evidenní jednotky a základní údaje o nich (v. jednotného užívání adres), jež pocházejí z jediného referenního zdroje registru územní identifikace, adres a nemovitostí, jehož správcem bude ÚZK. Pedpokládá se, že tento registr komplexn zahrne evidenci územních celk, jejich územní identifikaci a prostorovou lokalizaci, v. jejich vzájemných vazeb.ostatn volání po jednotných podkladech od veejné správy ze strany široké veejnosti i podnikatelských subjekt je obecné a netýká se jen územní identifikace a adres, i když práv podklady pro jednotnou adresaci a její vazby na mapové podklady jsou jednmi z nejdležitjších a nejvíce využívaných. Lze uvést celou adu pínos a možností využití [7]:

26 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 26 navigace idi automobil na pesnou adresu, v operaních stediscích, zásilkových, obslužných a dopravních firem (logistika), voz taxislužby a cestovních agentur; geokódování geomarketing, plánování zájmových území pro výstavbu (obchody, školy, telefony,...), zpracování výzkumných projekt, ekonomické analýzy vybraných lokalit (záplavová území,...), peovatelské služby evidence oban vyžadujících zvláštní služby (dchodci, invalidé,...); vyhledávací služby propojitelnost s mapovými podklady (mapové servery a ada dalších aplikací,...), realitní kanceláe, poštovní služby, služby v oblasti nemovitostí); portál veejné správy a veejná správa obecn informaní kiosky doplnné adresáovými službami, krizové ízení a havarijní plánování, bezpenost a obrana státu, evidence budov, subjekt; regionální rozvoj registr památek, služeb a dalších zájmových bod, obecn cestovní ruch); 3.3 Informaní systémy uzemní samosprávy Pojem informaní systémy územní samosprávy v sob zahrnuje dva typy systém a to informaní systém kraj (ten zanikl zárove se slouením krajských úad s mstskými úady k ) a informaní systém mst a obcí (je vysvtlen v podkapitole 2.2). Systémy spl ují standardy ISVS a všechny další zákonné normy, které se dané problematiky týkají.

27 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 27 4 VYUŽITÍ INFORMANÍCH SYSTÉM VE VEEJNÉ SPRÁV A SAMOSPRÁV 4.1 Souasný stav Informaní technologie zasahují stále více sfér spoleenského života, piemž se ukazuje, že je efektivnjší a levnjší kompetenn soustedit formování státní politiky pro informaní a komunikaní technologie do jednoho místa s ohledem na to, že informaní systém se dotýká zejména ty klíových oblastí [7]: budování ISVS, tedy základny e-governmentu a telekomunikaní politiky obecn; oblasti vzdlávání = poítaová gramotnost; pípravy e-legislativy; podpory elektronického obchodu. 4.2 Zámry na poízení nebo vytvoení nových ISVS Sestavíme-li struný úvod k zámrm nových IS nebo konstatování, že zatím žádný takový zámr neexistuje. Pro každý zámr nového IS se uvede popis dle následující vzorové kapitoly (vyhl.. 529/2006 Sb. 2 odst. 1 písm. b) a vyhl.. 529/2006 Sb. 8 odst. 1 písm. a)). Zámr by ml obsahovat následující charakteristiky [16]: název IS; dvod vetn odkazu na legislativu, usnesení vlády apod.; struná charakteristika (data, služby, technika); typ (ISVS, provozní IS s vazbami na ISVS, provozní IS bez vazeb); zpsob realizace: poízení/vytvoení; charakteristika stávajícího stavu ešení oblasti, konstatování stavu budování (nap. pobíhá veejná soutž) pípadn odkazy na existující dokumentaci (nap. koncepce ešení apod.);

28 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 28 základní finanní a asové specifikace projektu budování IS; pípadné další okolnosti i poznámky. 4.3 Operace v informaním systému Informaní systémy veejné správy jsou souborem informaních systém, které slouží pro výkon veejné správy. Jsou jimi i informaní systémy zajišující innost podle zvláštních zákon. Nejsou uzaveným projektem, je to spíše koncepce vcného obsahu a vazeb jednotlivých složek IS a souasn soubor legislativních, technických a organizaních opatení. Cílový stav, kdy dosavadní autonomní informaní systémy veejné správy jsou provázány do jednotné sít, vyžaduje nkolik pedpoklad. Napíklad data obsahující osobní údaje musí být adekvátn legislativn i technicky chránna proti zneužití. Základem každého IS je kvalitní datová základna. Pro využití dat v informaních systémech je nutné absolvovat soustavu krok, které pedstavují jednotlivé práce s daty. V rámci tchto procedur probíhají obvykle tyto operace s daty [7]: sbr a ukládání dat je kapacitn nejnáronjší proces s daty. Data pro IS státní správy a samosprávy lze sbírat na tech základních úrovních: republikové, regionální a místní; uchování a údržba dat jejich prbžná aktualizace. Ze získaných údaj je teba provést výbr, transformovat je do potebného tvaru a uložit do poítaové databáze. Data se obvykle aktualizují s msíní, tvrtletní i roní periodicitou; provozování což jsou innosti, kdy všechny základní registry i subsystémy jsou nepetržit aktualizovány podle zmn popisovaných objekt, kdy je zabezpeen tok informací na místa jejich užití a zárove systémová transformace do tvaru rzných subsystém daného IS; dopl ování dat napíklad rozšiování databáze o nové typy údaj i rozšiování systém o celé nové databáze; zpracování dat cílem by mlo být nejen dát uživateli pehled o datech, tedy reprodukovat jejich záznam v poítai, ale pípadn i realizovat souhrnná

29 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 29 vyhodnocováni informaních proces, vazeb mezi prvky, hodnotit data, vytváet grafy, atd.; distribuce a využití dat zpracovaná data se musí dostat k odpovdným ídícím pracovníkm, aby se na jejich základ mohlo rozhodovat. 4.4 Poizování ISVS Ped tím, než orgán veejné správy poídí i vytvoí informaní systémem veejné správy, musí provést nkteré pípravné kroky [11]: definování poteby IS, analýza zdroj pro jeho poízení/vytvoení, oekávaná finanní náronost (v pípad poteby též analýza asové dostupnosti zdroj apod.); analýza výchozího stavu (též s ohledem na možnost využití služeb nebo zdroj jiných IS téhož správce); stanovení požadovaného cílového stavu informaního systému (vyplývají z definice poteby IS); stanovení požadavk na kvalitu a bezpenost (vyplývají z dlouhodobých cíl a obecných požadavk); analýza dsledk, které poízení/vytvoení IS mže vyvolat (nap. dopad na procesy, innost úadu, organizaní opatení apod.); vytvoit požadavky na dokumentaci informaního systému, požadavky na oprávnní nezbytná pro provádní údržby a zmn v IS, a to v závislosti na tom, zda hodlá údržbu a zmny správce IS provádt vlastními silami; stanovit požadavky na projektové ízení u dodavatele (nemusí být definovány, i je možno ponechat výbr metody na dodavateli); doporuuje se vycházet z obecn uznávaných eských norem v této oblasti (nap. SN ISO/IEC Systémové inženýrství - Procesy životního cyklu systému); stanovení požadavk na testování informaních systém a podmínky akceptace.

30 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Problémy zavedení IS ve veejné správ Pokud systém vytváí externí firma, vznikají problémy s komunikací mezi firmou (programátorem) a uživatelem (úadem). Vtšinou programátor nezná problematiku veejné správy a neví, co by ml systém obsahovat, naopak uživatel nerozumí programování a neumí své požadavky vysvtlit. Proto je nejvhodnjším ešením mít vlastní programátory, jako své zamstnance a specialisty na problematiku IS. Tch je však málo, hlavn z dvod špatných platových podmínek ve veejné správ, navíc vytváení systém je zde pomalejší a náronjší, hlavn kvli špatnému technickému zázemí. Dalším faktorem, který siln ovliv uje IS, jsou neustále se mnící pedpisy a neexistence jasné koncepce rozvoje informaního systému informaní správy. Snad nejvtším problémem je obava lidí z výpoetní techniky. 4.6 Zpsob financování ISVS Oblasti financování ISVS je dán vyhl.. 529/2006 Sb. 2 odst. 1 písm. f). Dále je teba respektovat povinnosti dané dalšími právními pedpisy, jako nap. zák.. 365/2000 Sb. 5 odst. 2 písm. b) a zák.. 137/2006 Sb. o veejných zakázkách. Orgán veejné správy popisuje zpsob financování svých informaních systém v souladu s pravidly danými obecnými pedpisy v této oblasti pro daný typ orgánu veejné správy. Souástí mohou být též pravidla a povinnosti pi zadávání veejných zakázek a zakázek malého rozsahu na ISVS, jako jsou nap. povinné požadavky na dodávky v této oblasti (nap. testování IS ped jejich akceptací, požadavky na akceptaní protokoly, požadavky na technickou podporu, pípadné požadavky na certifikaci jakosti IS, pípadn na certifikaci ízení jakosti u dodavatele apod.). Financování ISVS se eší ve tech oblastech [16]: financování zámr na poízení nebo vytvoení nových ISVS; financování naplnní dlouhodobých cíl; financování správy ISVS.

31 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Vazby IS mezi externími subjekty Katastrální úad Bankovní domy Státní zastupitelství Okresní úad Regionální soud Ostatní úady Správci majetku Oban Orgány mst a obcí Policie R Soukromoprávní subjekty Regionální plynárny Telekomunikaní spolenosti Technické služby msta Regionální energetika Finanní úad Regionální vodovody a kanalizace Oboustranná komunikaní vazba Obr.. 5: Informaní vazby veejné správy [Vlastní]

32 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky Využití kvalitních IS ve veejné správ zjednodušují a usnad ují bžnou rutinní agendu; snižují redundanci dat; slouží k racionálnímu ízení územních celk; vytváejí podklady pro rozhodování orgán státní správy i samosprávy; kvalitativn mní možnosti informování veejnosti; umož ují rychlou a efektivní výmnu informací; jsou zdrojem informací pro nejrznjší analýzy. z hlediska typu IS pro státní správu IS pro územní samosprávu z hlediska prostorového rozsahu IS mst a obcí regionální IS IS pro územní samosprávu z hlediska pedmtu zájmu rezortní IS IS podnik a jiných organizací specializované systémy dle typu používané programové aplikace konkrétní SW jednotlivých firem problémy se vzájemnou kompatibilitou zajištní vazeb s vnjším prostedím Obr.. 6: Klasifikace IS ve veejné správ [Vlastní] 4.9 ízení kvality ISVS Obsah ízení kvality je uveden ve vyhl.. 529/2006 Sb. 2 odst. 1 písm. c, zpsob naplnní ve vyhl.. 529/2006 Sb. 3. Pro ízení kvality ISVS je nutné stanovit dlouhodobé

33 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 33 cíle kvality, ty transformovat do konkrétních požadavk na kvalitu a následn stanovit plán, jak má být tchto cíl, resp. naplnní požadavk, dosaženo. Dlouhodobé cíle v oblasti ízení kvality musí být stanoveny v následujících oblastech: zajištní kvality dat, která jsou v IS zpracovávána; zajištní kvality služeb, které jsou prostednictvím IS poskytovány; zajištní kvality technických a programových prostedk. Cíle z oblasti zajištní kvality dat Aktuálnost dat jedním z významných prvk kvality dat je jejich aktuálnost. V závislosti na typu a provedení IS mže být aktuálnost dat znan rznorodá. Od systém, kde se zmny projevují okamžit, až po komplexní systémy, kde je nap. zapotebí replikací do prezentaních ástí, které mohou mít asovou prodlevu. Dležitým prvkem je též zpsob spolupráce ISVS se subsystémy i jinými spolupracujícími systémy. Zde se aktuálnost dat systému stává závislou na dodávaných datech spolupracujících zdroj a je znan svázána s aktuálností zdroj i zpsobem, jímž jsou data ze spolupracujících zdroj získávána. Správnost dat mže být zajišována celou adou zpsob. Poínaje pouhou vizuální kontrolou, pes kontrolu zajišovanou administrativn i technicky (od jednoduché kontroly typu ovení modulu u rodného ísla po složité kížové kontroly dat z více zdroj). Integrita dat zajištní integrity, a tedy konzistentnosti dat by mlo být provádno co nejvíce na technologické úrovni. Vzhledem k tomu, že integrita je klíovým prvkem k tomu, aby data byla vbec použitelná, je vhodné na této úrovni minimalizovat chybu lidského faktoru. Stanovení odpovdnosti významným prvkem zajištní kvality dat je stanovení odpovdnosti. Ta mže být stanovena na vysoké úrovni, ovšem je vhodné ji delegovat až na úrove vkládání dat. To s sebou nese asto též potebu identifikace vkladatele [9].

34 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 34 Cíle z oblasti zajištní kvality služeb Dostupnost služeb prvek velmi svázaný s kvalitou technických prostedk. Poteba dostupnosti ISVS by mla úmrn stoupat s významem ISVS jak pro cílové uživatele, tak i pro spolupracující informaní systémy. Informaní systém musí zajistit, aby požadovaná informace byla pístupná ve stanoveném míst, v požadované form a v ureném asovém rozmezí. Pehlednost služeb poteba pehlednosti souvisí s vizuálním návrhem rozhraní ISVS. Uživatelé by se nemli "ztrácet", ale naopak by mli mít jasný pehled, ve které ásti rozhraní se nacházejí. Srozumitelnost služeb všechny prvky rozhraní by mly být jednoznané, popisky by nemly být matoucí. Rozhraní by se mlo oprostit od používání odborného žargonu a naopak se snažit v rozumné míe piblížit neznalému uživateli. Pístupnost pro handicapované rozhraní služby by mlo být pístupné i handicapovaným uživatelm. Pi použití webového rozhraní je vhodné využít Best practice - Pravidla pro tvorbu pístupného webu ( pro jakoukoliv jinou formu je vhodné se tímto dokumentem alespo inspirovat. (Od 1. ledna 2008 bude zmi ované Best practice nahrazeno vyhláškou k zákonu. 365/2000 Sb. o ISVS.) Kompatibilita s bžn používanými klientskými prostedími a standardy se týká nejen rozhraní pro uživatele, ale i pro spolupracující informaní systémy. Proto je pi návrhu žádoucí držet se bžn používaných standard. Kvalita technických prostedk je pímo úmrná požadované kvalit služeb (viz níže). Je zajišována jak kvalitou samotného technického vybavení, tak ale i prvky k odvrácení technických rizik. Zaíná tedy volbou vhodných technických komponent systému samotného ISVS, pokrauje pes zaízení schopná omezit rizika výpadku vnjších prvk (nap. výpadek energie, výpadek pipojení k internetu) a koní kompletními failover ešeními, schopnými snížit rizika výpadku samotného zaízení (disková pole, clustery, poítae se znásobenými komponentami pro pípad jejich výpadku, apod.). Kvalita programových prostedk požadavek kvality programových prostedk postihuje širokou škálu softwarového vybavení. To lze rozdlit do nkolika úrovní [9]:

35 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 35 Tab.. 2: Úrovn kvalitních programových prostedk [9] Základní vrstva Podprná vrstva operaní systém, databázové servery (+ servisní balíky i záplaty), certifikované ovladae, aplikaní servery (+ servisní balíky i záplaty), servisní balíky i "záplaty", apod. webové servery (+ servisní balíky i záplaty), run-time prostedí typu Java,.NET (+ servisní balíky i záplaty), apod. Požadavky na kvalitu ISVS Požadavky na kvalitu obsahují souhrn požadavk, které jsou konkretizací ponkud obecnjších cíl kvality. Požadavky by mly být pokud možno mitelné a mly by být vázány na cíle kvality, k jejichž naplnní smují. Požadavky mohou být specifické pro jeden IS nebo spolené pro nkolik nebo dokonce pro všechny IS daného správce. Souástí vyhodnocování IK by mlo být mj. též vyhodnocování míry a zpsobu naplnní stanovených požadavk na kvalitu IS. Plán ízení kvality ISVS Plán ízení kvality obsahuje popis inností, které orgán veejné správy vykonává pro naplnní stanovených cíl kvality a uplatnní konkrétních požadavk na kvalitu IS. Souástí je též pedpokládaný asový harmonogram plnní cíl a požadavk v oblasti kvality.

36 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 36 II. PRAKTICKÁ ÁST

37 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 37 5 STRATEGICKÁ ANALÝZA MSTA BECLAV 5.1 Msto Beclav Msto Beclav vzniklo jako územní samosprávná jednotka v souladu s 1 a 2 zákona.367/1990 Sb. o obcích, v platném znní ke dni a dle 4 tohoto zákona vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovdnost z tchto vztah vyplývající, tedy je právnickou osobou s plnou právní subjektivitou. Msto Beclav mlo necelých ticet tisíc obyvatel v prbhu celých 90. let, od srpna 2006 pišlo o jednu z mstských ástí (dnes už obec Ladná) a v souasné dob má okolo dvaceti dvou tisíc obyvatel. Nachází se v jižní ásti Jihomoravského kraje a pedstavuje správní stedisko okresu Beclav, který bezprostedn sousedí na jihu s Rakouskem a na jihovýchod se Slovenskou republikou, na východ s okresem Hodonín, na severu s okresem Vyškov a Brno venkov, na západ pak s okresem Znojmo. V rámci okresu je z hlediska hierarchie sídel význam msta relativn velký, na druhé stran stabilní struktura osídlení v sídlech stední velikosti v rámci širšího spádového území toto postavení zmír uje. Vzdálenost msta od Prahy je 260 km, od Brna 60 km, od Hodonína 25 km. Víde leží ve vzdálenosti 75 km, Bratislava ve vzdálenosti 70 km, hranice se Slovenskem 10 km, hranice s Rakouskem jsou v tsném zázemí msta. V rámci okresu Beclav zaujímá msto polohu v jeho jihovýchodní ásti. Msto Beclav leží na ece Dyji v povodí eky Moravy, která pedstavuje historickou rozvojovou (dopravní) osu osídlení Moravy, související s výhodnou polohou širšího území mezi Baltem a Jadranem. Strategický význam eky Moravy dokládá její uvažované využití pro plavební spojení Labe - Odra - Dunaj. Pes Beclav prochází z historického hlediska významná osa Balt Balkán, jejíž význam roste s plánovaným dopravním propojením Varšavy a Budapešti. V návaznosti na potenciál nadregionáln významných rozvojových os pispla k prosperit msta Beclavi stavba železnice Praha Brno Beclav Kty - Bratislava (konec 19. století), která pinesla hospodáský rozvoj, zejména v oblasti zpracování zemdlských produkt (napíklad výroba cukru). Samotné spojení Beclavi s Brnem pedstavuje rozvojovou osu regionálního významu. Další významné osy dané trasou železnic jsou Beclav Hohenau Víde a Beclav Perov (2. železniní koridor).

38 UTB ve Zlín, Fakulta managementu a ekonomiky 38 Z hlediska vývoje vnjších vztah msta lze zdraznit jeho historický hospodáský styk s Rakouskem, (zejména Vídní, se kterou bylo vybudováno železniní spojení v roce 1839). Tyto vztahy byly omezeny uzavením hranic po roce 1948, a Beclavsko se tak dostalo do periferní polohy. To, spolu se zemdlským charakterem celé oblasti jižní Moravy, msto z dlouhodobého hlediska znevýhodnilo. Vývoj po roce 1989 a vznik samostatné R znamenal pro Beclav na jedné stran otevení pístupu na území Dolního Rakouska, na druhé stran jisté posílení periferní polohy na hranici se Slovenskem v rámci R. Msto Beclav písluší k území, jehož rozvoj je nad rámec bžných rozvojových program v R podporován z program PHARE CBC a CREDO, jejichž hlavním efektem je posílení peshraniních vazeb jak s Rakouskem, tak se Slovenskou republikou. Euroregion pedstavuje bžný institucionální nástroj pro ízení program peshraniní spolupráce. Dosud byly leny Slovenská republika, Rakousko, Polsko a eská republika. Msto Beclav je prostednictvím svých zástupc lenem Výboru pro spolupráci s Dolním Rakouskem. Okolí msta Beclavi je nížinné s úrodnými pdami, s dostatenými zásobami povrchových a podzemních vod. To vše peduruje celou oblast pro intenzivní zemdlskou innost. Relativn vysoká hladina podzemních vod a pomrn rozsáhlé chránné krajinné oblasti pedstavují bariéru pro další územní rozvoj msta [20]. Tab.. 3: Poet zamstnanc na MÚ v Beclavi k 31. beznu 2007 [Vlastní] Odbor Poet zamstnanc Ekonomický odbor 13 Mstská policie 8 Obecní živnostenský úad 13 Odbor kanceláe tajemníka 19 Odbor majetkový 7 Odbor regionálního rozvoje 16 Odbor sociálních vcí 26 Odbor spr. vcí a dopravy 32 Odbor šk., kult., ml. a sportu 8 Odbor vnitních vcí 21 Odbor životního prostedí 12 Oddlení interního auditu 1 Stavební úad 12 Vedení msta a sekretariát 9 Celkem 197