Fytopatologie. Libor Jankovský Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně Zemědělská 3 613 00 Brno Tel. 0545134116, jankov@mendelu. mendelu.



Podobné dokumenty
Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Rozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

Dřevokazné houby buku

Evidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

Dřevokazné houby dubu

DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU

Akutní pěstební opatření Sídliště u Nádraží - Brandýs nad Labem I. etapa

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE

Hodnoticí standard. Technik arborista (kód: M) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Zemědělství a lesnictví (kód: 41)

ZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova

KARANTÉNNÍ SYPAVKY - Mycosphaerella pini E. Rostrup a M. dearnessii M. E. Barr v České republice

Aktuální problémy ochrany lesů (nástin některých nových či aktuálních problémů ochrany lesů)

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Původce červené sypavky borovic Mycosphaerella pini E. Rostrup

LEGENDA. Celková vitalita (schopnost regenerovat)

PLÁN PÉČE O STROMOVOU ZELEŇ

Klouzek žíhaný Suillus collinitus (Fr.) Kuntze Syn.: Suillus fluryi Huijsman

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Obnova parku Petra Bezruče ve Veselí nad Moravou

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

V Rosicích dne Ing. Jaroslav KOLAŘÍK, Ph.D. Ing. Michal ROMANSKÝ Petr CEJNAR, DiS.

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

Dřevokazné houby. Jiří Gabriel Mikrobiologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 4 Krč, Česká republika. gabriel@biomed.cas.cz

Dendrologie. Vybrané rody

Choroby asimilačního aparátu listnáčů 3 mikroskopické cvičení

Úvod k lesním ekosystémům

Choroby asimilačního aparátu jehličnanů (Pinus) 1. mikroskopické cvičení

Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Česko-slovenská vědecká mykologická konference

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření

ZA OBJEDNATELE: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: 5/2014 POČET STRAN 7 PARÉ: DATUM. Blatenská 189, Březnice IČ

SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1

Parazitické dřevokazné houby smrku

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození

2.část. lokalita č.57: Riegrova - lokalita č.106: 5.května nad autocvičištěm

Stromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh

Protokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"

Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ

Materiály k přednáškám Základy fytopatologie. Katedra botaniky Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci

DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA

Regenerace zeleně místní části Olší nad Oslavou VP (HIP): Tabelární specifikace dřevin, soupis dřevin k odstranění ZZ/694/13/21.

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Seznam stromových mikrobiotopů. Terénní příručka

PRŮVODNÍ ZPRÁVA - DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM PROJEKT OBNOVY A ROZVOJE FUNKČNÍCH PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ V OBCI PTICE

Rozšíření a ekologie dřevokazných hub na dřevinách ve městě Ústí nad Orlicí

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

Základy Zakládání Zeleně. Ladislav Kejha

NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV SÍDLIŠTĚ ŠTĚPNICE - 2. etapa Návrh kácení stromy s výčetním obvodem nad 80 cm

Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen Nízké větvení koruny

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.

PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA

Klouzek středozemní Suillus mediterraneensis (Jacquetant et Blum) Redeuilh

Biologické základy péče o stromy II.

56,47,44,69, 56,53,47,47, ,5 3 OP SS 2 1 ZŘ 666/211 mírné prosychání do 10% objemu koruny, přirozené prosychání spodní části korun

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Rozmnožování hub. Typy hniloby dřeva. Hlenky. Mechy. Lišejníky. Řasy

Dobrý den, posílám odpověď Odboru hlavního architekta na váš dotaz (viz níže). Požadovaný seznam najdete v příloze. S pozdravem

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Dotaz ze dne č.j.: 53985/2012 Žádost o informace Tyršovy sady. Odpověď na dotaz ze dne

Městský úřad Česká Lípa odbor životního prostředí náměstí T. G. Masaryka č.p. 1, Česká Lípa

D.3 Dendrologický průzkum

vznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti

příloha č. 3 - inventarizace (tabulka)

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A

Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.

INVENTARIZACE, PLÁN PÉČE A PLÁN KÁCENÍ

Ochrana dřeva ve stavbách

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Předmět: Ročník: druhý,třetí Téma: Vybrané zemědělské plodiny choroby brambor

AKTUÁLNÍ POZNATKY V OCHRANĚ SADEBNÍHO MATERIÁLU

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství prezentace pro praktická cvičení

ANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo

KAPITOLA 9 VEŘEJNÁ ZELEŇ

Lesnická fytopatologie a rostlinolékařství

Připravujeme zahradu na zimu

Seminární práce Biologie Maturitní okruh č. 18 Mykologie

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

8. Škůdci okrasných jehličnanů I.

ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Oznámení o zahájení správního řízení ve věci povolení kácení dřevin rostoucích mimo les

1/7 INVENTARIZACE DŘEVIN NÁVRHOVÁ PŘÍLOHA K SK. M 1: m SADOVNICKÁ HODNOTA - JEDNOTLIVĚ HODNOCENÉ STROMY

Funkční členění a inventarizace zeleně v intravilánu a extravilánu obce Dobřejovice okr. Praha východ

DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM TRAMVAJOVÁ TRAŤ DIVOKÁ ŠÁRKA - DĚDINSKÁ

Dřevokazné houby ostatních listnáčů

Vladislav Rašovský REGULOVANÉ ŠKODLIVÉ ORGANIZMY vázané na DOM Brno,

Transkript:

Fytopatologie Libor Jankovský Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MZLU v Brně Zemědělská 3 613 00 Brno Tel. 0545134116, jankov@mendelu mendelu.cz

Hlavní symptomy infekce listnatých dřevin dřevokaznými houbami Přítomnost plodnic na kmenech, kosterních větvích, větvích, pří bázi kmene apod. Chřadnutí stromů Přítomnost poranění kmene Narušení činnosti kambia Deformace kmene Hniloba kmene

Lokalizace chorob Kořenové hniloby Hniloby kmene Vaskulární mykózy Patogeni kambiální zóny Choroby letorostů Choroby asimilačního aparátu

Choroby asimilačního aparátu a vaskulární mykózy dřevin

Microsphaera alphitoides

Microsphaera alphitoides

Microsphaera alphitoides

Phyllactinia guttata Listy bělových listnáčů Ze spodní strany pavučinovitý povlak Posléze skvrny na listech

Phyllactinia guttata

Phyllactinia guttata

Phyllactinia guttata

Gymnosporangium sabinae Dvoubytná rez Stadium spermacií a aecií na jalovcích, přdevším Juniperus sabina Stadium uredií a telií na hrušni

Gymnosporangium sabinae

Gymnosporangium sabinae

Gymnosporangium sabinae

Gymnosporangium sabinae

Gymnosporangium sabinae

Gymnosporangium sabinae

Cytospora sp. Poškození kambia Reakce na oslabení rostliny Začervenání kůry Tvorba plodnic na kůře

Cytospora sp.

Cytospora sp.

Cytospora sp.

Cytospora sp.

Cytospora sp.

Cytospora sp.

Choroby jehlic jehličnanů Sypavky Rzi Karenční jevy

Choroby jehlic jedle Pestalotia Valsa Cytospora

Pestalotia funerea

Pestalotia funerea

Pestalotia funerea

Pestalotia funerea

Valsa friesii

Valsa friesii

Valsa friesii

Valsa friesii

Valsa friesii

Valsa friesii

Pucciniastrum epilobii

Pucciniastrum epilobii

Pucciniastrum epilobii

Choroby jehlic borovic sypavky rzi posátí hmyzem karenční jevy

Cyclaneusma minus Především na odumřelých jehlicích borovice černé Pinus nigra. Příležitostně napadá i oslabené exempláře. Tvoří bezbarvé plodničky na opadlých jehlicích.

Cyclaneusma minus

Cyclaneusma minus

Lophodermium pinastri (Schrad.) Chev. anamorfní stadium Leptostroma pinastri Desm. Substrát: dvoujehličkové borovice Pinus sylvestris, P. nigra a. P.mugo. oválná černá hysterothecia protáhlá 70-110 x 2 µm se tvoří na opadlých jehlicích, na kterých jsou rovněž zřetelné černé linie (obr. nahoře) První symptomy se objevují zpravidla již v září, kdy se na jehlicích objevují žlutavé skvrny typické symptomy, tj. hromadné rezivění a opad jehlic se projevuje na konci zimy a v předjaří Nahoře hysterothecia telemorfniho stadia, dole pyknidy anamorfniho stadia

Lophodermium pinastri

Lophodermium pinastri

Lophodermium pinastri

Lophodermium seditiosum Minter, Staley & Millar Substrát: podobně jako L. pinastri - dvoujehličkové borovice Pinus sylvestris, P. nigra a. P.mugo. Hysterothecia protáhlá 70-110 x 2 µm 90-120x2µm, na jehlicích nejsou přítomny černé demarkační linie snímek nahoře a uprostřed: žlutavé až narezlé skvrny na jehlicích, které se projevují na počátku vegetační sezóny. První symptomy se objevují zpravidla již v září, kdy se na jehlicích objevují žlutavé skvrny typické symptomy, tj. hromadné rezivění a opad jehlic se projevuje na konci zimy a v předjaří pyknidy se tvoří na opadlých jehlicích (snímky dole)

Phacidium infestans

Phacidium infestans

Phacidium infestans

Hypoderma desmazieri sypavka vejmutovky

Hypoderma desmazieri

Hypoderma desmazieri

Hypoderma desmazieri

Hypoderma desmazieri

Coleosporium sp. div.

Coleosporium sp. div.

Coleosporium sp. div.

Coleosporium sp. div.

Coleosporium sp. div.

Mycosphaerella pini

Mycosphaerella pini E. Rostrup imp.. St. Dothistroma septospora (G. Doroguine) Vnějšími symptomy infekce jsou červenohnědé skvrny na jehlicích, projevující se v dubnu až v červnu tvorbou červenorezavých pruhů na jehlicích jehlice hnědnou od vrcholu, báze jehlic zůstávají zelené

Mycosphaerella pini E. Rostrup imp.. st. Dothistroma septospora (G. Doroguine) Jedním ze symptomů je hnědnutí, resp. hnědorezavé zbarvení konců jehlic, kdy báze jehlic zůstává zelená peritecia se tvoří v pokožce jehlic, kterou nadzvedávají

Mycosphaerella pini E. Rostrup imp.. St. Dothistroma septospora (G. Doroguine) Vnějšími symptomy infekce jsou červenohnědé skvrny na jehlicích, projevující se v dubnu až v červnu tvorbou červenorezavých pruhů na jehlicích jehlice hnědnou od vrcholu, báze jehlic zůstávají zelené

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup symptomy na Pinus leucodermis

Mycosphaerella pini E. Rostrup symptomy na Pinus ponderosa

Rozšíření M. pini k 5.6.2001

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella pini E. Rostrup

Mycosphaerella daernesii Vnějšími symptomy infekce jsou červenohnědé nebo hnědé skvrny na jehlicích, projevující se v dubnu až v červnu Na borovici lesní se infekce projevuje tvorbou hnědých příčných pruhů (obrázek vlevo), na borovic pokroucené se však tvoří červenohnědé až cihlově červené skvrny (obrázek vpravo)

Mycosphaerella dearnessii M.E. Barr.

Mycosphaerella dearrnessi M.E. Barr. Symptomy M. dearnessii se projevují jako hnědé skvrny, ohraničené žlutavým lemem obrázek nahoře: symptomy na Pinus nigra obrázek dole: symptomy na Picea omorica

Mycosphaerella dearrnessi M.E. Barr.

Mycosphaerella dearrnessi M.E. Barr.

Mycosphaerella pini E. Rostrup imp.. St. Dothistroma septospora (G. Doroguine) Konidie bezbarvé, hyalinní, článkované, jemně zahnuté, (8-) 10-32(-40) x 1,8-3 mm velké tvoří se na jehlicích od června, ve vlhkém prostředí jsou konidie uvolňovány z acervulí

Mycosphaerella pini E. Rostrup imp.. St. Dothistroma septospora (G. Doroguine) Konidie bezbarvé, hyalinní, článkované, jemně zahnuté, (8-) 10-32(-40) x 1,8-3 mm velké tvoří se na jehlicích od června, ve vlhkém prostředí jsou konidie uvolňovány z acervulí

Poškození jehlic pozdním mrazem rašící borovice jsou citlivé na nízké teploty pokles teplot pod mrazu má za následek poškození pletiv chladem, citlivé jsou především vrcholy jehlic symptomy poškození jsou podobné na infekci červenou sypavkou borovice Mycosphaerella pini, resp. M. daernesii. Na jehlicích se však netvoří plodničky, ani nejsou patrny žádné výrazné skvrny na poškozených jehlicích mohou sekundárně nastupovat některé houby

Poškození jehlic fluorem zvýšené koncentrace fluoru se symptomaticky projevuje zhnědnutím konců jehlic, podobně jako v případě infekce Mycosphaerela pini. Na jehlicích však nejsou přítomny plodnice hub. Sekundárně může docházet k infekci saprofytickými druhy.

Kabatina thujae

Didymascella thujina

Cryphonectria parasitica Murr infekční cyklus propady v kůře, případně zhrubnutí borky, provázené vznikem trhlin v kůře tvorba sekundárních výhonů jako reakce na infekci infekce borky a kambia prosychání koruny a vadnutí letorostů zčervenání kůry Cryphonectria parasitica fruktifikace inkubace šíření choroby prostřednictvím spor mikroskopické znaky C. sativa, C. dentata infekce askospory konidie šíření vzduchem déšť, hmyz peritecia pyknidy pyknidy plodnice peritecia

Cryphonectria parasitica Murr symptomy infekce Hlavním symptomem infekce kaštanovníku Castanea sativa je z daleka patrné prosychání větví v koruně v důsledku narušení kambia houbou Symptomaticky je možná záměna s poškozením mrazem, infekcí inkoustovou nemocí působenou houbou Phytophthora cambivora a Phytophthora cinnamonii, extémním suchem, či jiným abiotickým vlivem

Cryphonectria parasitica Murr symptomy infekce Hlavním symptomem infekce kaštanovníku Castanea sativa je z daleka patrné prosychání větví v koruně v důsledku narušení kambia houbou čerstvé poškození koruny se nejčastěji projevuje v červnu, kdy jednotlivé větve v koruně náhle prosychají Symptomaticky je možná záměna s poškozením mrazem, infekcí inkoustovou nemocí působenou houbou Phytophthora cambivora a Phytophthora cinnamonii, extémním suchem, či jiným abiotickým vlivem

Cryphonectria parasitica Murr symptomy infekce V místě infekce dochází k tvorbě proventivních výhonů - vlků

Cryphonectria parasitica Murr symptomy infekce V místě infekce dochází k tvorbě proventivních výhonů - vlků

Cryphonectria parasitica Murr symptomy infekce Kůra v místě infekce je nekrotická, jemně načervenalá, pod místem infekce dochází k tvorbě proventivních výhonů

Cryphonectria parasitica Murr symptomy infekce Kůra v místě infekce je nekrotická, jemně načervenalá.

Cryphonectria parasitica Murr symptomy infekce Cryphonectria parasitica tvoří pod kůrou žluté podkorní mycelium

Cryphonectria parasitica Murr mycelium v kultuře Cryphonectria parasitica na mediu v kultuře dobře narůstá, záhy se tvoří oranžové pyknidy Typickým znakem virulentních kmenů je oranžové zbarvení kultur, které se formuje již po 3 dnech od naočkování

Cryphonectria parasitica Murr mycelium v kultuře Hypovirulentní kmen Cryphonectria parasitica vytváří v kultuře bílé mycelium. Oranžové zabarvení mycelia není přítomno

Cryphonectria parasitica Murr fruktifikace v místě infekce Oranžové pyknidy C. parasitica v místě rakoviny Stromata C. parasitica

Cryphonectria parasitica Murr šíření hypoviru Hypovirus se šíří anastamózami. To je jeden z důvodů, proč při aplikaci hypovirulentních kmenů C. parasitica je nutno respektovat biologický druh patogena

Ceratocystis fimbriata f. sp. platani Symptomy rakoviny kůry platanu vadnutí a prosychní stromů políčkovitě popraskaná kůra v místě infekce pod odchlipujícími se šupinami jsou ložiska nekróz (viz obrázek) i izolátů, odebraných z rakovinných ložisek vyrůstá ophiostomatální houba napadá především starší stromy, infekce je spojována s řezem stromů

Ceratocystis fimbriata f. sp. platani Symptomy rakoviny kůry platanu vadnutí a prosychní stromů políčkovitě popraskaná kůra v místě infekce (viz obrázek) pod odchlipujícími se šupinami jsou ložiska nekróz i izolátů, odebraných z rakovinných ložisek vyrůstá ophiostomatální houba napadá především starší stromy, infekce je spojována s řezem stromů

Ceratocystis fimbriata f. sp. platani Symptomy rakoviny kůry platanu vadnutí a prosychní stromů (viz obrázek) políčkovitě popraskaná kůra v místě infekce pod odchlipujícími se šupinami jsou ložiska nekróz i izolátů, odebraných z rakovinných ložisek vyrůstá ophiostomatální houba napadá především starší stromy, infekce je spojována s řezem stromů

Verticillium dahliae

Fusarium oxysporum

Dřevokazné houby

Typy hnilob a vad dřeva Houby bílého tlení Houby hnědého tlení Dřevozbarvující houby Nepravé jádro

Houby bílého tlení Poměr fulvokyselin a huminových kyselin > 1 Souběžný rozklad ligninu a celulózy Minimální změny objemu Změna mechanických vlastností dřeva Korosivní rozklad dřeva

Typy bílého tlení Bílá hniloba: (Trametes, Armillaria, Phellinus, Inonotus etc. Červená hniloba (Heterobasidon annos Voštinová hniloba (Phellinus pini, Phellinus nigrolimitatus, Onnia, Stereum frustulosum etc.

Hnědá hniloba Poměr fulvokyselin a huminových kyselin < 1 Přednostní rozklad celulózy Rychlé změny objemu a hmotnosti Rychlá degradace mechanických vlastností dřeva Destruktivní rozklad

Typy hnědého tlení Hnědá hniloba Hranolovitá hniloba Suchá hniloba

Dřevozbarvující houby a vaskulární mykózy Zbarvení běli a lýkové části Ucpání vodivých elementů některými druhy hub ze skupiny vaskulárních mykóz Původci z třídy Ascomycetes, především druhy Ophiostoma, Ceratocystis, Leptographium, Chlorosplenium etc. Jako vektoři fungují

Nepravé jádro Projev enzymatické reakce ve středním průřezu kmene Vytváří se již od 15 20 let věku, s rostoucím věkem podíl stoupá Nejčastěji na stromech jejichž báze byla mechanicky poškozena a sekundárně došlo k infekci Nepravé jádro je nejčastěji jedním z projevů infekce dřevními houbami, velmi často dřevomorem kořebńovým Ustulina deusta

Symptomy infekce - chřadnutí stromu -

Symptomy infekce - plodnice -

Symptomy infekce typ hniloby, struktura hniloby etc.

Ustulina deusta

Ustulina deusta

Ustulina deusta

Ustulina deusta

Ustulina deusta

Armillaria sp. div. václavky Lokalizace infekce: báze kmene, kořeny Hniloba: bílá, typické černé linie Hlavní dřeviny : listnáče a jehličnany, rovněž keře a některé byliny

Armillaria mellea sensu lato.

Armillaria borealis Marxmüller et Korhonen

Armillaria borealis Marxmüller et Korhonen

Armillaria cepistipes Velenovský

Armillaria cepistipes Velenovský

Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink

Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink

Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink

Armillaria ostoyae (Romagn.) Herink

Armillaria mellea (Vahl:Fr.) Kummer

Armillaria mellea (Vahl:Fr.) Kummer

Armillaria mellea (Vahl:Fr.) Kummer

Armillaria gallica Marxmüller et Romagnesi

Armillaria gallica Marxmüller et Romagnesi

Armillaria gallica Marxmüller et Romagnesi

Armillaria gallica Marxmüller et Romagnesi

Hniloba václavek

Syrrocium

eripilus giganteus (L.: Fr.) Fr. snatec obrovský ednoleté plodnice, vyrůstající nad infikovanými kořeny a na bázi infikovaných kmen hýlech. Plodnice složené z jednotlivých vějířovitých plodnic dosahují až 0.5 m v ůměru. Rourky omačkáním černají. Výskyt plodnic znamená ohrožení provozní zpečnosti okolí. niloba: bílá, lístkovitě se odlupující, lavní dřeviny : Fagus sylvatica, Betula sp., Populus sp., Acer sp., Tilia sp., Carpinus tulus statní dřeviny : listnáče

omes fomentarius (L.: Fr.) Fr. oudnatec kopytovitý ytrvalé, mohutné plodnice kopytovitého tvaru. Povrch šedý až šedohnědý, póry ětlé. Typická je rezavohnědá dužnina. Plodnice vyrůstají na živých kmenech a na lných větvích krátce po infekci. Na pahýlech a ležících kmenech fruktifikují dalších a 10 let. Výskyt plodnic znamená výrazné ohrožení provozní bezpečnosti okolí. niloba: bílá, častá syrrocia v trhlinách ve dřevě lavní dřeviny : Fagus sylvatica, Betula sp., Populus sp., Acer sp., Tilia sp., Carpinus tulus statní dřeviny : listnáče

Fomes fomentarius

Fomes fomentarius

Fomes fomentarius

Fomes fomentarius

Fomes fomentarius

Fomes fomentarius

Fomes fomentarius

omitopsis pinicola (Sow.: Fr.) Karst. oudnatec pásovaný lodnice vytrvalé, konzolovité, na povrchu hnědé se světlým růstovým okrajem a pickým červenohnědým lemováním. Dužnina bělavá s výrazným tříslovým pachem. Póry jsou světle okrové. Plodnice rostou na kmeni, silných větvích i řenových nábězích. niloba: hnědá, záhy zachvacuje kmene v celé průřezu; typické červenohnědé arvení lavní dřeviny : Picea abies, Abies alba, Alnus sp., Pinus sp. statní dřeviny : Acer platanoides, Pyrus communis, Tilia cordata

Fomitopsis pinicola

Fomitopsis pinicola

Fomitopsis pinicola

Fomitopsis pinicola

Ganoderma applanatum characterization: Basidiomycota, Aphyllophorales host: all broadleaved trees and also coniferous species injury: stems, bases trees, branches type of rot: brown rot distribution: very common main symptoms: fruitbodies with white hymenium a typical cacao brown spores around the fruitbodies notes: very common; in the case of infection on bases is very high risk of breaking

Ganoderma applanatum

Ganoderma applanatum

Ganoderma applanatum

Volvariella bombycina

Volvariella bombycina

Inonotus obliquus characterization: Basidiomycota, Aphyllophorales host: Betula, Fagus injury: stems, parasite type of rot: white rot of heart wood distribution: not common main symptoms: Imperfect fructification on stem notes: not so common, the imperfect fructification from birch is use in medicine like cytostatikum

Inonotus obliquus

Inonotus obliquus

Inonotus obliquus

Inonotus obliquus

Inonotus cuticularis characterization: Basidiomycota, Aphyllophorales host: broadleaved trees injury: stems, type of rot: white rot distribution: not common main symptoms: fruitbodies notes: fruitbodies also in the holes

Inonotus cuticularis

Inonotus cuticularis

Inonotus cuticularis

Inonotus cuticularis

Inonotus cuticularis

Inonotus nidus-pici characterization: Basidiomycota, Aphyllophorales host: broadleaved trees, especially Quercus, Fagus, Acer injury: stems, type of rot: white rot of heart distribution: not common main symptoms: fruitbodies of imperfection stage around point of infection, holes on the stems bordered with fructification of imperfect stage notes:

Inonotus nidus-pici

Inonotus nidus-pici

Inonotus nidus-pici

Inonotus nidus-pici

Inonotus nidus-pici

Inonotus nidus-pici

Inonotus hispidus characterization: Basidiomycota, Aphyllophorales host: in many broadeaved species, especially in Fraxinus, Malus, Sorbus, injury: stems, branches type of rot: white rot main symptoms: annual fruitbodies distribution: very common, very often in urban areas notes:

Inonotus hispidus

Inonotus hispidus

Inonotus hispidus

Inonotus hispidus

Inonotus hispidus

Inonotus hispidus

Inonotus hispidus

Pleurotus ostreatus characterization: Basidiomycota, Agaricales host: broadleaved trees, especially Quercus, Fagus, Acer, also in coniferous injury: stems, type of rot: white rot of sap and heart distribution: common main symptoms: fruitbodies notes: cultivated edible mushroom

Pleurotus ostreatus

Pleurotus ostreatus

Pleurotus pulmonarius

Pleurotus pulmonarius

Polyporus squamosus characterization: Basidiomycota, Aphyllophorales host: broadleaved trees, especially Quercus, Fagus, Acer injury: stems, type of rot: white rot of sap and heart main symptoms: typical fruitbodies with brown scales on the surface of pileus, typical floury smell and taste of pulp distribution: common main symptoms: fruitbodies notes:

Polyporus squamosus

Polyporus squamosus

Polyporus squamosus

Polyporus squamosus

Polyporus squamosus

holiota squarrosa (Pers.: Fr.) Kumm. šupinovka kostrbatá Nápadné kloboukaté, okrově hnědé, výrazně šupinaté plodnice vyrůstající v trsech vzácněji jednotlivě. Pokožka klobouku je okrově hnědá, krytá výraznými, kostrbatě odstátými hnědými šupinami, které rovněž hustě pokrývají třeň. Plodnice vyrůstají nejčastěji na bázi kmenů jak listnáčů, tak i jehličnanů, infekce může vystupovat až do výšky několika metrů. Lokalizace infekce: báze kmene, kořeny, kmen Hniloba: bílá Hlavní dřeviny : Abies alba, Fraxinus excelsior, Tilia cordata Ostatnídřeviny : obecně listnáče i jehličnany

Pholiota squarrosa

Pholiota squarrosa

Stereum rugosum

Stereum subtomentosum

Stereum subtomentosum

Stereum hirsutum

Trametes hirsuta

Trametes hirsuta

Trametes hirsuta

Trametes gibbosa

Trametes gibbosa

Trametes gibbosa

Trametes hirsuta

Laetiporus sulphureus

Laetiporus sulphureus

Laetiporus sulphureus

Laetiporus sulphureus

Laetiporus sulphureus

Laetiporus sulphureus

Daedalea quercina

Daedalea quercina

Daedalea quercina

Fistulina hepatica

Fistulina hepatica

Inonotus dryophillus

Inonotus dryadeus

Inonotus dryadeus

Phellinus robustus

Phellinus robustus

Phellinus robustus

Phellinus robustus

Phellinus robustus

Phellinus robustus

Microsphaera aphitoides

Microsphaera aphitoides

Phellinus igniarius

Phellinus igniarius

Phellinus igniarius

Phellinus igniarius

Phellinus punctatus

Piptoporus betulinus

Piptoporus betulinus

Pholiota destruens

Pholiota destruens

Pholiota destruens