DNES 6.12.2006 Úřad pozastavil rušení středních škol ********************************************** Liberecký kraj - Jednání o redukci středních škol se odkládá. Alespoň na oficiální krajské úrovni. Náměstek pro školství libereckého hejtmana Petr Doležal si vyžádal oddechový čas na další jednání se školami, obcemi a rodiči. O záměru optimalizace středoškolské sítě v Libereckém kraji měli jednat krajští radní včera. Doležal jej ale nakonec radním nepředložil. Záměr nepůjde ani na jednání prosincového zastupitelstva. Sám jsem dokument stáhl z programu, uvedl včera náměstek pro školství libereckého hejtmana Petr Doležal. Mám obavu, aby nebyli radní a zastupitelé ovlivnění kampaní, která kolem záměru vznikla. Záměr, který před necelými dvěma týdny zveřejnil kraj, počítá se snížením stávající kapacity 33 tisíc míst přibližně na polovinu. Zhruba 15 středních škol v kraji musí buď zaniknout nebo se sloučit s jinou. Je to dlouhodobá záležitost, říká Doležal, který chce téma předložit radním v únoru a jednat se školami, obcemi i rodiči. Právě mezi nimi vyvolal vlnu nevole. Snad největší bouři vyvolal návrh zrušit víceletá gymnázia. Nechceme nadaným dětem brát možnost vzdělávat se, ale také je nechceme selektovat do speciálních škol, říká Doležal. Chceme je vrátit do základních škol a řešit jejich vzdělávání například jiným studijním programem. To je ale všechno návrh, o kterém budeme jednat. Jednou ze škol na Českolipsku, které se plánovaná redukce týká, je i mimoňské čtyřleté a víceleté gymnázium. Jsme rádi, že se otevřel prostor pro další diskusi, reagovala na Doležalův krok ředitelka gymnázia Emílie Ráčková. Jen to mělo přijít ještě před tím, než kraj záměr zveřejnil. Kromě redukce sítě chystá kraj vybudování dvou velkých vzdělávacích center - v Liberci pro odborné střední a průmyslové školy, v Jablonci nad Nisou pro odborné školy technických směrů. Podle Doležala ale v první fázi zůstanou žáci ve svých školách. Některé z nich se ale sloučí administrativně pod jedno vedení. Komentáře k chystaným změnám ve školství čtěte na straně C4 Autor: (pro) Vzdělání není výsada, ale právo *********************************** CO ČEKÁ ŠKOLSTVÍ V KRAJI? Bouřlivé reakce a silnou vlnu nesouhlasu vyvolaly plány libereckého krajského úřadu na slučování a rušení některých středních škol. MF DNES přináší ohlasy pedagogů a čtenářů, které se týkají především budoucnosti víceletých gymnázií. Rada školy Gymnázia Frýdlant zásadně nesouhlasí s návrhem na zrušení osmiletého gymnázia ve Frýdlantu v Čechách. Jedná se o neuvážený krok, který směřuje proti zájmům studentů, rodičů a všech obyvatel frýdlantského regionu. V analýze současné situace úrovně vzdělanosti na Frýdlantsku se konstatuje, že obory poskytující střední vzdělání ukončené maturitou včetně všeobecného vzdělání jsou nedostatečné. Oproti krajskému průměru 30,70 % středního odborného vzdělání s maturitou dosahuje Frýdlantsko pouze 12,87 %. Všeobecné vzdělání je v krajském průměru zastoupeno 17,49 %. Frýdlantský region dosahuje pouze 8,04 %, což není ani polovina krajského průměru.
Z tohoto krátkého srovnání je zřejmé, že je nutné nastoupit urychleně cestu vedoucí ke zvýšení úrovně vzdělanosti obyvatelstva regionu. Připravujeme nadané studenty pro univerzity Střední školství je ve Frýdlantě a okolí reprezentováno pouze dvěma institucemi. Střední školou hospodářskou a Gymnáziem Frýdlant. Obě školy poskytují naprosto odlišnou úroveň vzdělání. Zatímco Hospodářská škola nabízí obory pro absolventy speciálních základních škol v Praktické škole, nižší střední odborné vzdělání, střední odborné vyučení s maturitou a střední odborné vzdělání, gymnázium připravuje nadané studenty ke studiu na vysoké škole. Vzhledem k sociální struktuře obyvatelstva na Frýdlantsku je zřejmé, že nadané děti často nemohou počítat s podporou svého okolí v namáhavém studiu, protože nároky studia přesahují možnosti nejbližší rodiny. Většina práce tak zůstává na učitelích a škole. Přestupem na osmileté gymnázium získávají studenti možnost rozvíjet svoje nadání ve skupině stejně talentovaných žáků. Podnětné a tvořivé prostředí školního kolektivu dokáže u mladších dětí eliminovat sociálně méně vhodné vlivy okolí, se kterými jsou zdejší děti velmi často konfrontovány. Čtyři roky navíc umožňují intenzivní rozvoj osobnosti a schopností talentovaného studenta. Nároky kladené na žáky základních škol nemohou rozvoji talentovaného a nadaného dítěte dostačovat. Úspěšnost absolventů Gymnázia Frýdlant v přijímání na vysoké školy je srovnatelná s ostatními gymnázii Libereckého kraje. V posledních dvou letech, kdy studium končily první dva ročníky osmiletého studia, se úspěšnost přijetí našich studentů na vysoké školy pohybovala v rozpětí 86-88 %. V minulosti, kdy studium bylo čtyřleté, bylo na vysoké školy přijímáno zhruba 40 % studentů. Nástupem šestiletých cyklů se úspěšnost zvedla na 59 %. Z těchto údajů jasně vyplývá, že osmileté gymnázium má své nezastupitelné postavení v systému vzdělávání v regionu. V celostátním projektu Maturita nanečisto obsazují studenti gymnázia přední místa. V posledním ročníku tohoto projektu bylo Gymnázium Frýdlant, podle výsledků CERMATu, na prvním místě v kraji v hodnocení znalostí anglického a českého jazyka. V rámci republiky bylo Gymnázium Frýdlant v anglickém jazyce na sedmém místě a v jazyce českém na dvanáctém místě. Těchto výsledků mohlo být dosaženo díky dlouhodobému úsilí jak samotných studentů, tak učitelů školy. Další argument proti rušení? Problémy s dopravou Neposledním argumentem proti zrušení osmiletého gymnázia ve Frýdlantu je dopravní obslužnost a dostupnost podobného typu školy. Studenti frýdlantského gymnázia dojíždějí do školy ze vzdálených míst. Například cesta z Nového Města pod Smrkem do Frýdlantu trvá více než čtyřicet minut.
Spojení z Frýdlantu do Liberce dalších čtyřicet minut. To je pro žáky nižších tříd osmiletého gymnázia naprosto nereálné. Časová zátěž, velmi časné vstávání a pozdní příjezd domů by jim znemožnily kvalitní domácí přípravu, účast na volnočasových aktivitách i nezbytnou relaxaci. Studium na libereckých osmiletých gymnáziích není pro frýdlantský region žádnou alternativou. Z výše uvedených důvodů žádáme o důkladné zvážení navrhovaného zrušení osmiletého gymnázia ve Frýdlantu. Přejeme si, aby nadále byly zachovány rovné možnosti přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro děti z měst i venkova. Plnohodnotný rozvoj osobnosti našich dětí nesmí být výsadou, ale nezpochybnitelným právem. O autorovi RENÁTA FLECKNOVÁ, za Radu školy Gymnázia Frýdlant Autor: RENÁTA FLECKNOVÁ O útlumu gymnázií v kraji se nikdy nemluvilo ************************************************* Víceletá gymnázia jsou plnohodnotnou součástí vzdělávacích systémů v Rakouskou i Německu Otevřený dopis náměstkovi hejtmana pro školství Vážený pane náměstku, na novinových stránkách rozhodně nemá cenu vést odborné polemiky a už vůbec ne o tak zásadních problémech jako je školství a jeho změny (autor oslovuje náměstka hejtmana Libereckého kraje pro oblast školství Petra Doležala, s nímž MF DNES vedla rozhovor o chystaných změnách v systému středních škol v Libereckém kraji - pozn. red.). Ale Váš článek v MF Dnes zveřejněný v pondělí 4. 12. 2006 s titulem Střední školy čeká radikální řez mi bohužel nedává jinou možnost. Důvod je velmi prostý: Buď budu potichu a potom jsem asi lhal všem svým žákům a jejich rodičům, když jsem tvrdil, že o chystaném útlumu Gymnázia Tanvald nic nevím, a nebo se musím ozvat a nejméně stejným způsobem jako Vy informovat rodiče, že některá tvrzení v pondělním rozsáhlém článku nejsou úplně přesná nebo jsou nesprávně zobecňovaná. O útlumu gymnázií se na krajské úrovni nikdy nemluvilo - pro přesnost informací musím potvrdit upozorňování na blížící se úbytek žáků ve středních školách a na nutnost tento problém řešit, ale o gymnáziích se rozhodně nemluvilo. Možná snad v duchu myšlenky nutného procentního nárůstu žáků gymnázií a tedy opět v úrovni zachování stávajících gymnázií a jejich kapacit. Hrozby Evropskou unií mne zanesly o pár roků zpátky (jsem ve školství již 27 roků a něco si také pamatuji), kdy tehdejší ministr školství E. Zeman chtěl (a tenkrát téměř ze dne na den) zákonem víceletá gymnázia zrušit. Zaklínadlo znělo Na doporučení expertů OECD. Ani tehdy to tak nebylo, ani dnes to tak asi nebude. MŠMT rozhodně nevydalo žádný pokyn k jakémukoliv omezování víceletého studia, ani nemá informace o problému s EU -zdroj: Mgr. Pracný, ředitel odboru středního vzdělávání MŠMT ČR Víceletá gymnázia jsou plnohodnotnou součástí vzdělávacích systémů i jiných zemí
- snad mohu jmenovat Rakousko, Německo a Švýcarsko. Opravdu si myslíte, že například někdo v Německu bude požadovat nebo podporovat likvidaci českých víceletých gymnázií? Jak by pomohlo zavření dvou, tří víceletých gymnázií proti případným žalobám, o kterých hovoříte, když další stovky škol zůstanou? Tento argument rozhodně nemá logiku, byl snad použit proto, že už další není? Vážený pane náměstku, před mnoha lety jsem vystudoval matematiku a i po letech praxe se snažím používat logické myšlení. Jsem ochoten diskutovat, hledat řešení, chápat a řešit problémy, prát se za dobrou věc, ale chci říkat lidem pravdu a dodržovat zákony. Proto jsem nemohl postupovat jinak a dávám tento text jako otevřený dopis novinám. O autorovi FRANTIŠEK BRUS, ředitel Gymnázia Tanvald Autor: FRANTIŠEK BRUS Konečně víme, o co také jde. O prodej školních budov *********************************************************** Moje manželka je učitelkou na jedné z jabloneckých středních škol, která by na základě rozhodnutí krajských orgánů měla být zrušena, a tak i já sleduji dění v této cause. Rozhovor s Petrem Doležalem (autor reaguje na text Střední školy čeká chirurgický řez, MF DNES, Liberecký kraj, 4. prosince - pozn. red.), náměstkem krajského hejtmana, mne potěšil: konečně byly odkryty karty a veřejnost ví, o co kromě jiného vlastně jde: prodají se budovy zrušených škol. Většinou totiž jsou v centrech na lukrativních místech, takže bude zajímavé sledovat komu a za jakých podmínek se prodej uskuteční. Nemůžeme dělat výuku ve sto let starých budovách, říká náměstek. O pár odstavců dále říká, že už dnes se nám hlásí soukromé školy na periferiích, které by sem rády. Těm tedy nevadí sto let stará budova? Pro žáky státních škol se postaví budova nová (i zde bude zajímavé sledovat, kdo veřejnou zakázku za stamiliony dostane), a to v průmyslové zóně či na okrajovém sídlišti Liberce. Pan náměstek to má propočítané tak, že všichni žáci by pak do škol měli dojet do dvaceti pěti minut. Jsem zvědav, jak se děti např. ze Železnobrodska či Tanvaldska, které dosud dojíždějí do jabloneckých škol a stráví tím denně minimálně hodinu a půl, dostanou veřejnou dopravou na periferii Liberce během dvaceti pěti minut. Mám obavu, že nynější hnutí kantorů, žactva, rodičů, bývalých absolventů a příznivců škol za zachování výuky v tradičních místech je zbytečné, rozhodnuto bylo již dávno... O autorovi BOŘIVOJ PAVLATA, Zásada Autor: BOŘIVOJ PAVLATA Komu bude prospěšné zrušení osmiletého gymnázia? ********************************************************** Otevřený dopis zastupitelům Libereckého kraje Vážení zastupitelé, vyjadřujeme důrazný nesouhlas s připraveným Záměrem změn ve vzdělávací nabídce středních škol Libereckého kraje, který má zrušit osmileté
gymnázium v Tanvaldě, a s argumenty, kterými je podložen. 1) Nesouhlasíme s tím, že se jedná o malou spádovou oblast. Naše spádová oblast zahrnuje 19 obcí s cca 30 000 obyvateli. 2) Nesouhlasíme s tím, že osmileté gymnázium ovlivňuje kvalitu vzdělávání na základních školách. Na osmileté gymnázium odchází z jedné třídy v průměru 2-3 žáci, což podle našeho názoru nezpůsobí vzdělávací kolaps. 3) Nesouhlasíme se zřízením VOŠ na úkor kapacity gymnázia. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje z roku 2006 počítá se zvyšováním počtu studentů všech gymnaziálních oborů ze stávajících 15 % na 29 % a konstatuje znepokojivý 40 % deficit vysokoškolsky vzdělaných v kraji. Na rozdíl od zachování osmiletého gymnázia, které prioritně připravuje žáky ke studiu na VŠ, zřízení VOŠ tento problém neřeší. V Libereckém kraji se naopak zvýší převis absolventů VOŠ, kteří mají na trhu práce problémy s uplatněním již nyní. 4)V úvodu Záměru změn je zmíněna potřeba brát ohled na dopravní dostupnost vzdělávacích příležitostí. Záměr však nezohledňuje specifika příhraničního horského regionu, kde ztížená dopravní obslužnost v podstatě znemožní většině nadaných dětí dosáhnout na osmileté gymnaziální studium. Toto považujeme za diskriminaci celého regionu v přípravě jeho obyvatel na vyšší vzdělání. 5) Pozastavujeme se nad tím, kdy a jakým způsobem jsme se my, Rada školy, vedení školy a veřejnost dozvěděli o chystaném záměru. Připadá nám neseriózní informovat o tak důležité věci pouze prostřednictvím tisku a zavádějících zpráv. Zveřejněné informace o zrušení osmiletého gymnázia už nyní poškozují naši školu, protože rodiče se obávají o perspektivu studia. 6) Pozastavujeme se nad záměrem zásadním způsobem omezit fungování školy s padesátiletou tradicí, která dlouhodobě vykazuje velmi vysokou úspěšnost při přijímání svých absolventů na VŠ. Škola tímto plní jednu z hlavních priorit kraje zvyšovat šance studentů v přístupu k terciálnímu vzdělávání i k jeho dokončení. 7) Pozastavujeme se nad tím, že by se Gymnázium Tanvald jako silnější subjekt mělo podřídit OA. Domníváme se, že zrušení osmiletého studia je účelový krok, který gymnázium zařadí mezi školy s méně než 120 žáky a tím ospravedlní jeho zrušení a přičlenění k OA. Bylo by možná rozumnější zrušit obchodní akademii, když přijímání do středních škol skupiny Ekonomika a administrativa je 28 %, což výrazně přesahuje zastoupení přijímaných do této skupiny v ČR (20,6 %). Proč má dostat přednost menší škola před větší? Je podivné, že v rámci spojení je upřednostňována menší škola na úkor větší školy, školy s dlouholetou tradicí a školy, která svými výsledky dlouhodobě prokazuje svoji životaschopnost. Ptáme se, komu je to prospěšné? Samozřejmě si uvědomujeme nutnost změn ve školství na základě demografického vývoje, ale nesouhlasíme s řešením navrhovaným v Záměru změn ve vzdělávací nabídce středních škol Libereckého kraje pro Tanvaldsko, protože (jak bylo několikrát uvedeno výše) odporuje Dlouhodobému záměru rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy Libereckého kraje z roku 2006. Změny jsou jistě nutné, ale navrhované řešení by nemělo být pouze výsledkem představ krajských úředníků, popřípadě lobbování za osobní zájmy, ale výsledkem jejich diskuse s kompetentními představiteli daného regionu (zástupci měst a obcí, pedagogickými pracovníky, veřejností, apod.). V Tanvaldě tomu tak nebylo, žádná diskuse neproběhla, byli jsme postaveni před hotovou věc.
O autorovi IVA HERRMANNOVÁ, za Radu školy Gymnázia Tanvald Autor: IVA HERRMANNOVÁ