1 Speciální praktikum II - Pozorovací protokol



Podobné dokumenty
Vzorové řešení příkladů korespondenčního kola Astronomické olympiády 2010/11, kategorie GH

Praktikum III - Optika

Vycházím se studijního textu k fyzikálnímu praktiku [1]. Existují různé možnosti, jak měřit svítivost

Velké sluneční dalekohledy. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

L a b o r a t o r n í c v i č e n í z f y z i k y

Fyzikální praktikum Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr

Řetězový filtr pro více astronomicky zajímavých spektrálních čar

Experimentální metody EVF II.: Mikrovlnná

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

ASTRONOMICKÝ ÚSTAV Akademie věd České republiky, v. v. i. Fričova Ondřejov telefon:

Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne Posuzoval:... dne... výsledek klasifikace...

Astronomická pozorování

17. března Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

HSFA - největší sluneční dalekohled a spektrograf v ČR vlastnosti, výsledky, perspektivy. Pavel Kotrč, Astronomický ústav v.v.i.

Návod k pozorování s OESem

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Stučný přehled toho co zde uslyšíte

Jak se pozorují černé díry? - část 2. Základy rentgenové astronomie

Praktikum III - Optika

Simulation of Residual Optical Aberrations of Objective Lens 210/3452 of Solar Spectrograph of Ondřejov Observatory

Fotoelektrická měření magnetických a rychlostních polí. Miroslav Klvaňa, Astronomický ústav Akademie věd, observatoř Ondřejov

Derotátor, skener a depolarizátor obrazu Slunce

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Charakteristiky termistoru. stud. skup.

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 4: Balmerova série vodíku. Abstrakt

Část A strana A 1. (14 b) (26 b) (60 b) (100 b)

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika

Zeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov

Praktikum III - Optika

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Za humny. Alexander Kupčo

terminologii dle VIM 3, který nahradí VIM 2 (u nás zaveden v ČSN ).

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Analytické metody využívané ke stanovení chemického složení kovů. Ing.Viktorie Weiss, Ph.D.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr

BEZDOTYKOVÉ TEPLOMĚRY

Teplota, [ C] I th, [ma] a, [V/mA] 7 33,1 0, ,3 0, ,5 0, ,5 0, ,7 0, ,9 0,15

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

hvězdy základní stavební kameny ve vesmíru vzdálené světy jak je studovat?

Astronomický ústav. Akademie věd České republiky, v. v. i. Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku

Úloha 4: Totální účinný průřez interakce γ záření absorpční koeficient záření gama pro některé elementy

4. STANOVENÍ PLANCKOVY KONSTANTY

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Název: Měření indexu lomu Jaminovým interferometrem

Hranolový spektrometr

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 11 Název: Dynamická zkouška deformace látek v tlaku

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE

+ ω y = 0 pohybová rovnice tlumených kmitů. r dr dt. B m. k m. Tlumené kmity

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV

Praktická geometrická optika

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

12 Prostup tepla povrchem s žebry

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

Pozorování Slunce s vysokým rozlišením. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2

Spektrum. Spektrum. zisk rozkladem bílého světla

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.IV

Mikroskop včera a dnes a jeho využití ve fyzikálním praktiku

Jednotné pracovní postupy zkoušení krmiv STANOVENÍ OBSAHU VÁPNÍKU, DRASLÍKU, HOŘČÍKU, SODÍKU A FOSFORU METODOU ICP-OES

Digitální astronomická. fotografie. zimní semestr Radek Prokeš. FJFI ČVUT v Praze

Základní praktikum laserové techniky

SPEKTRÁLNÍ ANALÝZA METEORŮ HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

PROTOKOL. č. C2858c. Masarykova univerzita PF Ústav chemie Chemie konzervování a restaurování 1 POPIS PRAKTICKÉHO CVIČENÍ. 1.

Postava bájného lovce Oriona strhává na zimní obloze pozornost. Obrazec osmi jasných

NITON XL3t GOLDD+ Nový analyzátor

ŘÍDÍCÍ SYSTÉM CAREL ARIA

PRAKTIKUM IV Jaderná a subjaderná fyzika

1. Změřte statickou charakteristiku termistoru pro proudy do 25 ma a graficky ji znázorněte.

Optické parametry objektivu Secrétan Paris 130/1930 Hvězdárny v Úpici.

SLUNCE A JEHO POZOROVÁNÍ III

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Název: Pozorování a měření emisních spekter různých zdrojů

Ročníkový projekt. Návrh nočního zaměřovače pro odstřelovací pušky. Univerzita obrany. Katedra zbraňových systémů. Zpracoval: prap.

Fyzikální praktikum 1

Odborná stáž ve Valašském Meziříčí

Světlo. Kalibrace světelného senzoru. Tematický celek: Světlo. Úkol:

1. Proveďte energetickou kalibraci gama-spektrometru pomocí alfa-zářiče 241 Am.

Sauter Components CZ 01

Optické měřicí 3D metody

FYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval:.Jakub Višňák... stud.sk.:... dne:

POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.

8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna

Jestliže vše proběhlo tak, jak mělo, měl by výsledný materiál vypadat nějak takto:

ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE

Emisní spektrální čáry atomů. Úvod do teorie a dvě praktické aplikace

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Země. galaxie BANG! y/2 y/2. Regresní modely okolo velkého třesku. Jiří Mihola

1. Měření vyzařovacího spektra displejů TFT

9. Fyzika mikrosvěta

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ KATEDRA ELEKTROENERGETIKY

IDENTIFIKACE LÉČIVA V TABLETÁCH POMOCÍ RAMANOVY SPEKTROMETRIE

Měření indexu lomu kapaliny pomocí CD disku

Úloha 21: Studium rentgenových spekter

Transkript:

1 Speciální praktikum II - Pozorovací protokol Dalekohled: 2-m reflektor, Ondřejov Noc: 19. - 20.5.2004 Pozorovatelé: Pavel Chadima, David Huja Podmínky: jasno 1.1 Průběh pozorování Náplní pozorovací noci bylo pořizování hvězdných spekter. Pro tento účel byl použit dvoumetrový reflektor umístěný v areálu AsU AV ČR (Ondřejov). Pozorování tímto dalekohledem je plně automatizované a řízené z velína umístěného v pilíři dalekohledu. Dalekohled byl naváděný pomocí počítače, expozice jednotlivých spekter byly pak řízeny pomocí druhého počítače. Pro expozice bylo použito coudé ohniska (64m) a echeletového spektrografu, umístěného v zatemněné místnosti hned vedle velína. Většina spekter byla exponována CCD kamerou coudé700, v průběhu noci však byla jednou vyzkoušena expozice i novou kamerou coudé1400. Pozorovací program byl v režii docenta Marka Wolfa. Po zjištění souřadnic a navedení dalekohledu byla nejprve provedena krátká zhruba stosekundová expozice, ze které byla stanovena optimální délka expozice pro danou hvězdu. Při expozici bylo nutno pomocí ovládacího panelu jemnými pohyby pointovat dalekohled na hvězdu. V průběhu noci bylo pořízeno též několik flat fieldů. Expozice poslední hvězdy byla předčasně ukončena z důvodu počínajícího svítání. 1.2 Pozorované objekty Tabulka níže obsahuje seznam spekter pořízených v průběhu této noci. Všechna spektra jsou archivována v databázi As AV. hvězda kamera začátek expozice/ut doba expozice/s název souboru 4 Her coude700 19:50:05 1000 ne190011.fit TW Dra coude700 20:24:04 100 ne190017.fit TW Dra coude700 20:31:23 1500 ne190018.fit AG Dra coude700 21:02:15 100 ne190020.fit AG Dra coude700 21:07:36 1200 ne190021.fit u Her coude700 21:33:07 100 ne190023.fit u Her coude700 21:36:37 600 ne190024.fit Zet Oph coude700 22:02:36 900 ne190038.fit Zet Oph coude700 23:55:38 900 ne190045.fit HD 143418 coude700 00:40:27 100 ne190052.fit HD 143418 coude700 00:45:11 1500 ne190053.fit DR Vul coude700 01:21:21 100 ne190060.fit DR Vul coude700 01:27:21 2700 ne190061.fit 1.3 Zpracování snímků Pro účely tohoto protokolu byly pro další zpracování vybrány dva objekty. Prvním objektem byla AG Dra - dvojhvězda spektrálního typu K0 s periodou 554 dne obklopená vodíkovou obálkou, která ve spektru vytváří silnou emisní čáru HI, a druhým TW Dra - zákrytová dvojhvězda typu Algol spektrálního typu A5 s periodou 2,81 dne, která má vzhledem ke svému spektrálnímu typu naopak silnou absobci v HI. Základní údaje byly vyhledány v databázi Simbad. 1

Spektra byla nejprve předzpracována panem Miroslavem Šlechtou, pracovníkem AsU AV. Ten spektra opravil o dark frame a flat field a provedl jejich kalibraci a heliocentrickou korekci. Takto upravená spektra nám poté poskytl k dalšímu zpracování. hvězda GSC α/h m s δ/ o V/mag spektrální typ AG Dra 0419500254 16 01 41.01 +66 48 10.1 9.82 K0 TW Dra 0418400061 15 33 51.06 +63 54 25.7 7.43 A5 Rektifikaci spekter jsme provedli pomocí programu Spefo. Podél celého spektra jsme proložili zhruba 10 bodů na úrovni kontinua a na jejich základě bylo spektrum normalizováno na jedničku. Vzhledem k malému množství čar a nízkému šumu bylo umístění rektifikačních bodů snadné a dostatečně přesné. Pomocí katalogu spektrálních čar 1 jsme se pokusili identifikovat výrazné čáry s odpovídajícími prvky. Pří této identifikaci jsme přihlíželi k hodnotě Dopplerova posuvu dominantní čáry H alpha a díky tomu mohou výsledky vykazovat systematickou chybu. Nakonec jsme u všech identifikovaných čar pomocí programu Spefo změřili jejich radiální rychlost v r,, která byla spočtena pomocí vztahu v r, = λ λ 0 λ 0 c, kde λ (resp. λ 0 ) značí naměřenou (resp. laboratorní) vlnovou délku a c je rychlost světla a jednotlivé hodnoty zprůměrovali. 1.4 Výsledky Výrazné čáry ve spektru TW Dra a jejich radiální rychlosti číslo naměřená vlnová délka [Å] prvek laboratorní vlnová délka [Å] v r, /km.s 1 1 6277,479 Sc I 6276,310 55,8 2 6348,245 Si II 6347,091 54,5 3 6372,449 Si II 6371,359 51,3 4 6457,896 Fe II 6456,376 70,6 5 6495,679 H2O 2 6495,866-8,6 6 6516,521 H2O 2 6516,593-3,3 7 6564,134 H alpha 6562,817 60,2 Průměrná radiální rychlost TW Dra v r, = (56.8 ± 3.5)km.s 1. Průměrná radiální rychlost AG Dra v r, = ( 140.6 ± 1.3)km.s 1. 1 http://vizier.cfa.harvard.edu/viz-bin/vizier?-source=vi/26 2 čáry vody jsou telurické, a proto jejich radiální rychlosti nebyly započteny do průměru 2

Výrazné čáry ve spektru AG Dra a jejich radiální rychlosti číslo naměřená vlnová délka [Å] prvek laboratorní vlnová délka [Å] v r, /km.s 1 1 Fe I 4 6265,140 2 6277,432 Fe I 6280,625-152,4 3 6315,060 Fe I 6318,022-140,5 4 6332,399 Fe I 6335,335-138,9 5 6355,705 Fe I 6358,692-140,8 6 6390,613 Fe I 6393,605-140,3 7 6397,146 Fe I 6400,010-134,2 8 6418,334 Fe I 6421,355-141,0 9 6427,818 Fe I 6430,851-141,4 10 6436,058 Fe I 6438,775-126,5 11 6447,031 Ca I 6449,810-129,2 12 6459,608 Ca I 6462,566-137,2 13 6491,936 Fe I 6494,985-140,7 14 6493,823 Ba II 6496,896-141,8 15 6543,323 Fe I 6546,245-133,8 16 6559,519 H alpha 3 6562,817-150,6 17 6589,807 Fe I 6592,919-141,5 18 6590,782 Fe I 6593,878-140,7 19 6640,513 Ni I 6643,641-141,1 20 6660,265 Fe I 6663,260-134,8 21 6674,882 He I 3 6678,149-146,6 22 6714,513 Ca I 6717,685-141,5 23 6747,008 Fe I 6750,152-139,6 24 Ni I 4 6767,778 1.5 Diskuse Naše výsledky jsme porovnali s hodnotami publikovanými v databázi SIMBAD. Tato databáze uvádí hodnotu radiální rychlosti pro AG Dra v r, = 137.6km.s 1 a pro TW Dra v r, = +2.7km.s 1. V případě hvězdy AG Dra náš výsledek dobře odpovídá hodnotě z databáze SIMBAD. Všechny proměřované čáry zřejmě patří primární složce. Rychlost jejího orbitálního pohybu vůči radiální rychlosti je vzhledem k velké periodě této dvojhvězdy nejspíš zanedbatelná. Pro hvězdu TW Dra se však hodnoty neshodují. Vzhledem k malé periodě této dvojhvězdy a též malé hodnotě radiální rychlosti to může být způsobeno faktem, že oběžná rychlost viditelné složky v dané fázi převažuje nad radiální rychlostí celého systému. Tato neshoda by šla odstranit delším pozorováním dané hvězdy tak, aby se dala sestrojit křivka radiálních rychlostí. Poté by bylo možno odseparovat radiální a orbitální rychlost. 1.6 Závěr Seznámili jsme se s postupem pořizování a zpracování hvězdných spekter. Pro hvězdu AG Dra (resp. TW Dra) jsme identifikovali a proměřili výrazné spektrální čáry. Získané hodnoty radiálních rychlostí jsme porovnali s dříve publikovanými. 3 čáry H alpha a He I jsou interstelární, a proto jejich radiální rychlosti nebyly započteny do průměru 4 tyto čáry nebyly proměřeny, neboť Spefo nedokáže měřit čáry na krajích spektra 3

2 Příloha Obrázek 1: Normalizované spektrum AG Dra (6259-6771 Å) Obrázek 2: Emisní čára H alpha ve spektru AG Dra Obrázek 3: Normalizované spektrum TW Dra (6259-6771 Å) 4

Obrázek 4: Normalizované spektrum AG Dra s identifikací výrazných čar 5

Obrázek 5: Normalizované spektrum TW Dra s identifikací výrazných čar 6