MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2015 KRISTÍNA TVRZNÍKOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Slovácká podoblast, její vinařská historie, produkce vín a jejich kvalita Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc. Vypracovala: Kristína Tvrzníková Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci:....vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb.,o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:.... podpis

Poděkování Své poděkování v předložené práci chci věnovat vedoucímu bakalářské práce prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc., za vstřícnou spolupráci a odbornou pomoc.

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na Slováckou vinařskou podoblast. Cílem bylo bodové hodnocení jednotlivých odrůd vina v rámci ročníků v podoblasti Kyjovska. Podkladem pro zpracování byly použity ročníkové katalogy výstavy vín v Miloticích. Pro tabulkové a grafické zpracování bylo použito bodové hodnocení. V kategorii bílých vín byly nejlépe hodnoceny ročníky 2008 a 2012, u červených vín 2011. Nejlépe hodnocenou odrůdou bylo Rulandské šedé 2012, z červených vín André 2008. Obecně je možné konstatovat, že kvalita vín má kvalitativně rostoucí tendenci, která je odrazem vysoké odborné, technické a technologické úrovně od polních prací až do výsledné lahve. Klíčová slova: Slovácká vinařská podoblast, historie, produkce a kvalita vín ABSTRACT This bachelor thesis is focused on Slovakian wine region. The goal of this work was to score the different varieties of wine according to harvest years of Kyjov region. As the basis for the processing, the annual wine exhibition catalogs from Milotice were used. For tabular and graphical processing a point score was used. In the category of white wines the best evaluated years were 2008 and 2012, for red wines, 2011. Top Rated variety was Pinot Gris 2012, from red wines André, 2008. Generally speaking, the quality of the wines has qualitatively increasing trend, which reflects highly professional, technical and technological standards from field work until the final bottle. Key words: Slovakian wine region, history, production and quality of wine

OBSAH 1. Úvod... 1 2. Cíl práce... 2 3. Historie vinařství... 3 3.3.Historie v České republice... 3 3. 3. 1 Historie pěstování vína na Moravě... 3 3.4. Historie Slovácké podoblasti... 5 4. Legislativa Vinařský zákon... 7 4.1. Vinařské oblasti v České republice... 8 5. Systém pěstování révy vinné... 12 5.1. Konvenční systém... 12 5.2.Integrovaná produkce... 12 5.3. Ekologické vinohradnictví... 13 6. Hodnocení vina... 13 6.1.Hodnotící systém Buxbaumův... 13 6.2.Hodnotící systém 100 bodový... 14 6.3. Vína originální certifikace - VOC... 15 7. Vady a nemoci vína... 15 8. Experimentální část... 16 8.1. Charakteristika Slovácké podoblasti... 16 8.2. Půdní a klimatické podmínky... 17 8.3. Zastoupení odrůd Slovácké podoblasti... 19 9. Dosažené výsledky... 28 9.1. Vybrané kapitoly při pořádání výstavy vín... 28 9.2. Úspěchy moravských a českých vín celosvětovém měřítku... 32 9.3.Shrnutí stavu Slovácké podoblasti... 35 9.3.1 Kvalita ročníků... 35 10. Závěr... 41 11. Seznam použité literatury... 43 12. Internetové zdroje... 44 13. Seznam obrázků, tabulek a grafů... 45

1. Úvod Víno, je alkoholický nápoj vzniklý fermentací hroznů révy vinné, působením kvasinek, které rozkládají cukr na alkohol a další významné složky. Tento nápoj byl spíš náhodným objevem, než cílenou výrobou člověka. Vznik vinné révy je datován do druhohor. Od té doby však prošlo pěstování vinné révy a samotná výroba vína, jako nápoje značnými změnami v celosvětovém měřítku. Naše Česká republika, díky příhodným klimatickým nebyla pozadu a kvalita našich českých vín se může srovnávat s kvalitou nejlepších světových vín. Za tradici na našem území nejspíše vděčíme římským legiím, jejich předsunutá hlídka pod pálavskými vrchy zasadila první sazenice révy vinné. O přesném postupu révy vinné do naší země, se již asi nedozvíme, avšak dle historických zmínek předpokládáme, že právě Morava byla počátkem vinohradnictví u nás. A právě na Moravu se má práce bude zaměřovat, především na oblast blízkou centru Moravy a to Slovácké podoblasti, kde i přes nepřízně osudu, se vinice dochovávají ve velkých rozlohách, vyznačujících se víny vysokých kvalit, nejen díky příznivým klimatickým podmínkám, ale také letitými zkušenostmi vinařů, jejichž práce je nezaměnitelnou za moderní technické způsoby. Je zde mnoho malo vinařů, kteří neupouštějí od tradic svých dávných předků a neustále vkládají do vína kus sebe místo moderních technik velkopodniků. Nevznikají zde vína tuctová, nýbrž vína natolik charakteristická, že si zde každý konzument najde to své včetně možnosti turistiky a cykloturistiky malebnou krajinou. Ve své práci se budu věnovat především Slovácké podoblasti, která je mi nejbližší a ve které trávím část svého volného času s rodinou. Díky vinohradům svého otce se účastním zdejšího dění především v obci Svatobořice-Mistřín. Celý tento kraj je pro mne symbolem dobrého vína, národních kulturních zvyků a především srdečnosti zdejších lidí. Tato oblast je svou polohou a množstvím kulturně sportovního vyžití pravidelně navštěvována milovníky burčáků a vína. Pravidelné velké množství výstav vín koštů dělá tuto oblast vinařsky atraktivní, stejně tak jako celá jižní Morava. Víno je zde symbolem a dobré, kvalitní víno je radostí zdejších velko i malkovinařů. Svou bakalářskou prací bych alespoň zlomkem chtěla představit tuto nádhernou vinařskou podoblast a dokladovat tak rostoucí kvalitu vín a zájem především malovinařů posouvat tuto ušlechtilou práci, aby víno zůstalo vždy jen tím neušlechtilejším nápojem. 1

2. Cíl práce Cílem práce je charakteristika Slovácké podoblasti, její historie a současný stav pěstování révy vinné. Zhodnocena bude odrůdová skladba, způsob vedení, agrotechnika a výsledky kvalitativních hodnot. Dále charakteristika klimatických a půdních podmínek, výsledky výnosových údajů se zaměřením na odrůdovou skladbu. Zaměření bude také na vinařské obce, jejich katastry a viniční tratě společně s výsledky sklizňových hodnot. 2

3. Historie vinařství 3.3.Historie v České republice V České republice nastal značný zvrat ve vinařství v devadesátých letech 20. století. Naši vinaři zvýšili kvalitu svých vín zejména díky snížení objemu sklizní a začali uplatňovat při výrobě nejmodernější technologické postupy. Aby bylo dosaženo vyšší kvality, snažili se vyrábět vína s doloženým původem a jedinečným charakterem s nezaměnitelným výrazem terroiru výběrových viničních tratí. Právě díky spojení nových technologických poznatků a dlouhodobých zkušeností vinaře, lze vyrobit vysoce kvalitní vína se zajímavou strukturou. Dlouhá historická tradice spolu s příznivými klimatickými a geologickými podmínkami vytváří velmi dobré předpoklady pro to, aby u nás mohla být produkována vysoce kvalitní, svěží vína s typickým charakterem. Rozmanitý výběr je předurčen i škálou pěstovaných odrůd, jsou zde zastoupeny některé odrůdy ze světového sortimentu, od typické pro severní oblasti i odrůdy vyšlechtěné a pěstované pouze u nás. Produkce vína nepokrývá domácí spotřebu, přestože nepatříme ve srovnání s jižními státy mezi jeho největší konzumenty (STEVENSON, 1999). 3. 3. 1 Historie pěstování vína na Moravě Počátky vinařství na jižní Moravě se tradují do období 2. století ve spojitosti s velkým rozmachem pěstování vinné révy v Pannonii za císaře Proba, který hranice římské říše posunula až k Pavlovským vrchům. Vojáci tehdy zaháněli žízeň vodou, kterou z hygienických důvodů míchali s vínem. Postupem času dodávky vína z říše ubývaly, a proto se dospělo k rozhodnutí založit na jihozápadních svazích Pálavských kopců první vinice. Takto byly pravděpodobně položeny základy moravského vinařství, i když přímé důkazy o výsadbě vinic v dané oblasti pocházejí až z přelomu 8. a 9.století. Z období Velkomoravské říše, kdy došlo k velkému rozšíření vinohradnictví, což dokazují archeologické nálezy i slova kronikáře Václava Hájka z Libočan. Kníže Svatopluk začal ve zdejším kraji zakládat vinice ze sazenic dovezených z Uher a Rakouska (STEVENSON, 1999). Na hbitém rozvoji vinic v první polovině 13. století měly velký vliv kláštery a nová právní opatření společně s rozvíjejícími se městy. Byly vysazovány trvalé celky vinic, na nichž se 3

pěstovaly odrůdy dovezené z Francie a Německa. Vznikaly sdružení vinařů, která se starala o bezpečnost vinic a o řádné provádění viničních prací. Vinice se obvykle sázely na svažitých, neobdělaných pozemcích. V roce 1355 vydal moravský markrabě Jan Jindřich vzorový viniční řád pro Moravu, který obsahoval i regulaci dovozu vína na Moravu. Zároveň vydal městské radě v Brně nařízení o povinném zápisu vinic měšťanů, aby se snáze vybíraly městské dávky (STEVENSON, 1999). Moravští vinaři byli podporování i za vlády Karla IV., který byl velkým příznivcem vína. Ten jejich vinice na dvanáct let osvobodil od daní a teprve z třináctého vinohradu odváděli horníci, což bylo staročeské označení vinařů odvozené od viničních hor, jak se tenkrát vinice nazývaly, desátek nájemci a 30 litrů králi. Již tehdy byl ale prodej vína značně omezený a podléhal přísné kontrole (COMENIUS, 2015). Po období středověku přišel, za renesance v 16. století, zlatý věk moravského vinařství a vrcholil kolem roku 1820, kdy bylo na Moravě 29 801 hektarů vinic. Moravská vína se stala známými nejen doma, ale i v zahraničí. Spotřeba vína byla vysoká ve městech i na venkově, odhaduje se více než 56 litrů za osobu na rok. V této době se začal vyskytovat problém s konkurencí, který postihl i největší vinařské město Hustopeče, jež se bránilo konkurenci tím, že roku 1603 vydalo zákaz dovozu vína a ve městě se smělo prodávat jen víno hustopečské (COMENIUS, 2015). Období válek a vpádů cizích vojsk v následujícím století znamenal pro kraj vylidnění osad, zpustnutí vinic a celkový úpadek kraje. Teprve koncem 17. století začíná obnova venkovských vinic, na kterém se podílelo především venkovské obyvatelstvo a důležitým hospodářským, sociálním i architektonickým prvkem moravské vesnice se staly sklepy, které hrají tolik důležitou roli v cestovním ruchu dnešní doby (COMENIUS, 2015). Moravské vinařství si ještě muselo projít několika vinařskými pohromami. Krutá zima roku 1866 způsobila úbytek vinic na polovinu a také se začínají objevovat první zabijáci vinné révy - mšička révokaz, která postupně zničila všechny evropské vinice, plíseň révová a padlí révové, všechny původem z Ameriky. Vinaři se postupně naučili čelit mšičce roubováním domácích odrůd na odolné americké podnože a také byla nalezena obrana proti houbovým chorobám, trvalo to však celá desetiletí. Pěstování a ošetřování vinic se stále prodražuje a proto vinice dále mizejí. Ve 30. letech minulého století zůstalo na Moravě jen kolem 3800 hektarů vinic. Za dalších třicet let se ale jejich plocha rozšířila na 7 000 hektarů. 4

Vinice si také prošly svou rekonstrukcí, přizpůsobovaly se zemědělské velkovýrobě a používání strojů (COMENIUS, 2015). 3.4. Historie Slovácké podoblasti Dle archeologických nálezů lze usoudit, že se réva vinná pěstovala na území Slovácka již v dobách Římanů, avšak významnější rozšíření vinohradnictví a vinařství začalo až s příchodem křesťanství v období Velkomoravské říše. První písemná zmínka o moravských vinicích se datuje z roku 1101 a pochází z benediktinského opatství v Třebíči. V roce 1201 pak přišli na území dnešního Slovácka cisterciáci, kdy na Velehradě založili klášter a začali vysazovat vinice. Vznikaly viniční řády a horenská práva, které určovala povinné vinné desátky a řešila vztahy mezi církví, šlechtou, měšťany, vinaři a viničními dělníky- vincůry. Nejstarší dochovaný text viničního řádu a horenského práva pro církevní majetky v okolí Kroměříže je z roku 1281(BAKER, 2008). Od 13. století se ve vinařství na Moravě kromě církve také angažovala i šlechta a bohatí měšťané. Největší rozmach zažilo vinařství Slovácka na přelomu 16. a 17. století, kdy rozloha vinic kulminovala. V období třicetileté války však došlo k úpadku, během něhož zanikla až polovina vinic. Po roce 1748 začíná obnova válkami zničených a zpustlých vinohradů a jejich plocha znovu narůstala, avšak již nedosáhla původní velikosti. Na přelomu 19. a 20. století dorazil na Moravu révokaz Phylloxera vastatrix, který převážnou část vinic zdecimoval. Jelikož jedinou ochranou proti révokazu bylo štěpování na odolné americké podnože, začaly se zakládat révové školky a šlechtitelské stanice. Na moravském Slovácku jedna taková stanice vznikla v Polešovicích (BAKER, 2008). Ve městě Bzenec s dlouho vinařskou historií vzniklo kdysi jedno z prvních vinařských družstev. Do obecného povědomí vešlo hlavně známkovým vínem z Ryzlinku rýnského nazvaným Bzenecká lipka, které údajně vonělo jako květy tisícileté lípy v zámeckém parku. Starobylé vinné sklepy jsou k vidění například ve sklepní uličce v Barákách nebo pod návrším zvaným Starý hrad, naopak areál vinných sklepů Na Těmické vznikl až na sklonku 20. století (KRAJEM VINA, 2009). Kyjov, území kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, enolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské. Roku 1126 daroval Kyjov olomoucký kníže Václav klášteru Hradisko u Olomouce a splnil tak přání mnichů získat lokalitu, kde by se dala pěstovat vinná réva a produkce hroznů by pokryla 5

vlastní spotřebu ušlechtilého moku. Víno se totiž používalo nejen k liturgickým účelům, ale bylo běžným nápojem a užívalo se také jako lék. V roce 1539 klášter město prodal a moravský zemský hejman Jan Kuna u Kunštátu zahájil budování renesančního města, ve kterém pokračoval Václav starší Bzenecký. Za jeho působení se stal Kyjov městem královksým. Rozvoj vinařství ve městě nepřerušila ani třicetiletá válka, která na rozdíl od ostatního území Moravy poškodila vinice na Kyjovsku jen nepatrně. Pro šenkování vína, které bylo v 17. století významným privilegiem měšťanů, byly zařízeny domy na náměstí a přilehlých ulicích. O postupné profesionalizaci vinařství svědčí zpráva, že 22. října 1686 stanovila městská rada mzdu lížníkům, kteří se zabývali spouštěním vinných sudů do sklepů a jejich vytahováním. V roce 1899 byl v Kyjově vysazen vzorový vinohrad na americké podnoži (GROMBÍŘ, 2007). Vinohradnictví Dubňan, bylo nedílnou součástí zemědělství v obci již v dávné minulosti, historie výsadby a šlechtění vinohradů spadá do období před Bílou horou. V tehdejší době bylo v Dubňanech asi 150 měřic (30 hektarů) na 80 chalup. Naopak Čejč začínala svou historii právem vařit a prodávat pivo, avšak utrpěla velké škody v době husitských válek a v polovině 15. století zpustla. Při zakládání nových obcí v 18. století bylo území osady znovu osídleno. Pohnutý osud osady nebyl příznivý pro rozvoj vinařství, vinohrady v Čejči jsou v historických listinách často zmiňovány jako pusté. V 19. století se objevilo prvních 24 vinařských búd. Tyto nevelké vinice byly ještě téhož století devastovány révokazem. Postupnou regeneraci čejčského vinařství zabezpečilo až vytyčení nové trati. Současná výměra vinic v Čejči je největší v celé jeho historii (GROMBÍŘ, 2007). Mutěnice, největší raritou vinařské obce slovácké podoblasti jsou Búdy, areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady. Sklepy stojí v několika řadách a jejich průčelí často zdobí pestré slovácké ornamenty (KRAJEM VINA, 2009). Dalšími a z minulosti dochovanými památnostmi jsou: staré habánské sklepy ve Vracově, "Dubňanská hora" v Mutěnicích, "Nechory" v Prušánkách, Hradíštěk v Týnci, soubor vinných sklepů "Plže" v Petrově, vinařské stavby ve strážnickém skanzenu, rezervace vinohradnických staveb ve Vlčnově, chráněný soubor historických vinařských "búd" ve Veletinách, raritou jsou také měšťanské vinné sklepy v Uherském Hradišti - Mařaticích (SLOVACKO, 2015) 6

4. Legislativa Vinařský zákon Vinařský zákon je zkrácený název zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), který je základním předpisem regulujícím vinohradnictví a vinařství. Cílem zákona je sladit zákon s předpisy EU a zároveň v rámci místních podmínek postihnout současné právní trendy v této oblasti, zde se velmi zpřísnilo například to, za jakých podmínek mohou být na etiketě vyznačena ocenění. Je to snaha o lepší komunikaci se spotřebitelem. Za největší problém bývá označováno problematické dodržování kvót rozsahů vinic a byrokratické překážky ohledně nové výsadby. Evropský trend však sleduje spíše opačný cíl, tj. snižování stavu vinic. K zákonu je v příloze určena Tabulka přepočtu stupňů normalizovaného moštoměru na přirozený obsah alkoholu (v % objemových) (MZE, 2015). Hlavními prioritami vinařského zákona je vymezit území vinařských oblastí a způsoby geografického označení vín vyprodukovaných v Česku. Zákon rozděluje Česko na dvě vinařské oblasti: Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Čechy. Tyto oblasti jsou dále děleny na podoblasti, vinařské obce a viniční tratě, přičemž konkrétní rozdělení specifikuje prováděcí vyhláška č. 254/2010 Sb. (dříve 324/2004 Sb.). Zákon zároveň povoluje pouze pěstování odrůd révy vinné, které jsou schváleny pro danou vinařskou oblast. Tyto odrůdy jsou specifikovány prováděcí vyhláškou č. 323/2004 Sb., ve znění vyhlášky č. 437/2005 Sb (MZE, 2015). V souladu s evropským právem byl tímto zákonem nově zaveden zákaz označovat vína jako určená k náboženskému účelu (např. mešní víno) bez souhlasu příslušné církve či náboženského společenství. Dále zákon stanovuje maximální hektarový výnos vinic a enologické postupy, stejně tak jako způsob ošetřování vína při jeho výrobě. Tento zákon výrazně zasahuje do způsobu zatřiďování vína a podmínek pro jeho distribuci v České republice, zde odjímá pravomoc hodnotit a zatřiďovat víno ministerstvu zemědělství a uděluje ji Státní zemědělské a potravinářské inspekci. Ta stejně jako podle předchozí právní úpravy zajišťuje odběr vzorků, nyní však i rozhoduje o jejich zatřídění a o případném povolení uvést víno do distribuce. Zároveň je v této oblasti sama sobě kontrolním orgánem (MZE, 2015). 7

Zabývá se i další administrací, kde především stanovuje formu a obsah registru vinic, zde je hlavní motivací nepřekročit limity stanovené Evropskou unii na územní týkajícího se rozsahu vinic. S tím také souvisí právo opětovné a nové výsadby, kde ukládá vinařům řadu administrativních povinností a překážek. Důležitým krokem je zřízení Vinařského fondu se sídlem v Brně a stanovení jeho pravidel. Vinařský fond byl určen jako právnická osoba, která musí splňovat řadu náležitostí vyplývající právě z tohoto zákona. Dalším významným prvkem je stanovení státního dozoru a sankcí za nedodržení předpisů Evropských společenství nebo tohoto zákona. Výrobce nese plnou zodpovědnost i za neúmyslnou škodu (MZE, 2015). Ve světě existují prakticky jenom dva systémy vinařských zákonů. V severních vinařských státech včetně ČR je zaveden systém germánský, založený na měření cukernatosti hroznů při sběru (viz. jakostní třídy). V ostatních státech je zaveden tzv. románský systém vinařského zákona neboli apelační, který je založený na kontrole původu hroznů a kontrole regulace úrody. V posledních několika letech dochází k tzv. průniku románského typu zákona do germánského a to vytvářením systému uvádění vína na trh jinak, než pomocí kontrolního státního systému. Jedná se o certifikační apelační systém v České republice VOC nebo např. v Rakousku VAC. V působnosti germánského zákona je historicky zvykem vyrábět odrůdová vína. Směsná vína je zvykem vyrábět v působnosti románského zákona, označují se jako vína z oblasti (např. Bordeaux, Cava atd.) V ČR se směsná vína označují většinou termínem cuvée (MZE, 2015). 4.1. Vinařské oblasti v České republice Podle zákona o vinohradnictví a vinařství, jsou regiony dva, český a moravský. Větší region Moravský má 10 vinařských oblastí a menší region český má 6 vinařských oblastí. Celkem je v České republice 394 vinařských obcí (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). Obr 1. Vinařské oblasti České republiky (ANONYM, 2015) 8

Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy v porovnání s teplejšími a slunnějšími krajinami jižněji, působí jako ne zrovna ideálním územím pro pěstování vinné révy. Přesto zde najdeme mnoho míst, převážně ve střední a severní části, kde se réva pěstuje. V těchto částech Čech dosahuje průměrná teplota 8,7 C a ve vegetačním období okolo 15 C. Vinice se nacházejí kolem řek Labe, Vltavy, a Berounky na jižních chráněných svazích. Vinná réva zde dává celkem dobré výnosy a jakost vín kolísá. Přesto v dobrých ročnících zde objevíme mnoho vynikajících vín, která získávají na své kvalitě ležením v historicky zajímavých a pro stárnutí vín dokonalých sklepech (NASESKLEPY, 2015). Největších viničních ploch bylo v Čechách dosaženo v roce 1756, kdy rozloha dosahovala přes 3 000 ha. Pro snadnější představu tato plocha v roce 1995 činila pouhých 392 ha a dnes cca 550 ha. Podle vinařského zákona č. 321/2004 dělíme vinařskou oblast Čechy na dvě podoblasti: mělnickou a litoměřickou. Dříve se Čechy dělily do šesti oblastí: pražská, mělnická, čáslavská, mostecká, žernosecká a roudnická (NASESKLEPY, 2015). Vinařská oblast Morava Tato oblast vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým uspořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb. Oblast tvoří 4 podoblasti a to: Slovácká, Velkopavlovická, Znojemská a Mikulovská (NASESKLEPY, 2015). Vinařská oblast Morava je předurčená díky svým předpokladům k výrobě kvalitních bílých vín. S této oblasti jsou vyráběna kvalitní vína se zajímavým spektrem vůní a chutí. Vlastnosti moravských vín povzbuzují k dalšímu doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská oblast je také vhodnou pro pěstování červených vín. Typická chuť moravského vína v sobě kloubí zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocného charakteru. Vlivem nástupu nových technologií výroby vín, se vlastnosti moravských červených vín mění, tyto technologie jim dodávají především jemnost (NASESKLEPY, 2015). Vinařská oblast Morava ležící mezi 48 40 severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49 20 v okolí Brna a zahrnuje 95% ploch registrovaných vinic v České republice. Vinařská oblast Morava se rozléhá na cca 17 550 ha. Rozkládá se v Jihomoravském kraji a nepatrně zasahuje do kraje Zlínského. Roční průměrná teplota je 9,4 C, průměr ročních srážek 508 9

mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2 244 hodin. Klima oblasti je většinou vnitrozemské s občasným vlivem atlantického vlhkého vzduchu. Moravská oblast je předurčena pro pěstování bílých odrůd, které se vyznačují svěží kyselinou a charakteristikou jednotlivých podoblastí. Modrým odrůdám pro výrobu červených vín se v naší zeměpisné šířce moc nedaří, ale v posledních letech se vlivem teplejšího počasí a kvalitnější zpracovatelské technologie jejich kvalita zvyšuje. Půdní faktory jsou velice pestré a různorodé. Převážně převládají půdy kamenité, štěrkovité, písečné, ale i jílovité. Tato různorodost půd a klimatické podmínky vtiskávají moravským vínům nesmazatelný charakter, který se vyznačuje jemnými aromatickými látkami a příjemnou pitelností (NASESKLEPY, 2015). Vinařské podoblasti Moravy Obr 2. Moravské podoblasti (ANONYM, 2015) Znojemská vinařská podoblast, leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary. Na jejich výběžcích zejména v severní části podoblasti vznikly kamenité půdy, na nichž se skvěle daří 'Ryzlinku rýnskému', 'Veltlínskému zelenému'. Pro 10

okolí Dolních Kounic je pak typické pěstování modrých odrůd, hlavně 'Frankovky' (NASESKLEPY, 2015). Je vinařským střediskem s věhlasnou tradicí, je spletí mohutných vinných sklepů poddolované město Znojmo. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od Kraví hory směrem na Hnánice (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín. Jejich aromatické látky se na keřích révy příznivě vytvářejí v poněkud vyšší nadmořské viničních tratí, které jsou na jižních svazích vystaveny intenzivnímu slunečnímu záření, ale občas omývány vpády studeného vzduchcu z Českomoravské vrchoviny, takže tu hrozny zrají pomaleji, ale zato do vysoké jakosti a aromatičnosti (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). Velkopavlovická vinařská podoblast, jsou významnými centry zejména Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče nebo Kobylí s gotickou tvrzí a rozsáhlým sklepením vybudovaným už v roce 1232 templáři. V centrální části podoblasti se nacházejí půdy na vápenitých jílech, slínech, pískovcích a slepencích. Doma jsou tu zejména modré odrůdy, vysazovány jsou především na půdách s vysokým obsahem hořčíku. V severní části podoblasti v okolí Hrušovan a Žabčic, kde se pěstuje réva na písčitých půdách, se kromě 'Veltlínského zeleného' dobře daří 'Rulandskému šedému' a hlavně aromatickým odrůdám - Tramínu červenému, Pálavě, Muškátu moravskému nebo odrůdě Müller Thurgau (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). Mikulovská vinařská podoblast je vápencový masiv Pavlovských vrchů. Na jeho úbočích a v širším okolí jsou rozšířeny vápenité jíly, písky i mohutné sprašové návěje. Na vápenitých půdách v okolí Pálavy vyzrává 'Ryzlink vlašský' s nezaměnitelným charakterem osobité minerálností. Výbornou kvalitu mají i zdejší 'Rulandské bílé' a 'Chardonnay'. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů vzniká vynikající 'Veltlínské zelené'. V Mikulovské vinařské podoblasti se daří i dalším odrůdám: objevíte zde skvělý Müller Thurgau, zejména na Valticku 'Neuburské' a 'Sylvánské zelené'. Severně od Pálavy v okolí obcí Strachotín, Pouzdřany a Popice se daří 'Ryzlinku rýnskému', 'Tramínu' a 'Pálavě', která je tu doma do slova a do písmene, neboť podobně jako odrůda Aurelius vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné (NASESKLEPY, 2015). Slovácká vinařská podoblast, má velmi různorodé přírodní podmínky. Na jihu Slovácka se rozkládá krajina Podluží. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy 11

vanou ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot (NASESKLEPY, 2015). 5. Systém pěstování révy vinné Moderní pěstování révy vinné směřuje stále častěji k ekologickým systémům hospodaření. Má za cíl respektovat vinici jako celek i vzájemné vztahy v rámci tohoto ekosystému (KRAUS, FOFFOVÁ, VURM, 2008). 5.1. Konvenční systém Tento způsob pěstování se využíval ve vinicích téměř po celé 20. století. Potlačuje vliv přírody a přirozených procesů, které v přírodě probíjí, a hlavním cílem je maximalizace výnosu při maximálních chemických vstupech, bez ohledu na ochranu životního prostředí. Důsledkem bylo zhoršení kvality půdy a minimální zastoupení rostlin a živočichů v ekosystému vinic, tedy snížení biodiverzity. Mechanické a chemické udržování černého úhoru ve vinicích negativně působilo na vlastnosti a kvalitu půdy. Nekontrolované využívání hnojiv a pesticidů vedlo k ukládání reziduí do půdy a spodních vod, ale i do hroznů vína. Tento systém nepracoval s metodami prognózy a signalizace chorob a škůdců, ochrana byla často prováděna automaticky v pravidelných intervalech na základě fenofází, bez ohledu na výskyt a infekční tlak patogenů, přičemž nebyly respektovány ani ekonomické pohledy na produkci hroznů. V boji proti chorobám a škůdcům se využívaly syntetické pesticidy. Jejich používání dosáhlo vrcholu v 60. letech 20. století, kdy se většina vinic ošetřovala konvenčně. Tento systém prostupně z vinic ČR vymizel, využívá se už jen na malých plochách. Téměř všichni pěstitelé přešli do systému integrované produkce (PAVLOUŠEK, 2011). 5.2.Integrovaná produkce Od 80. let 20. století začalo ošetřování vinic přecházet k významné ekologizaci, čímž byl položen základ systému ekologického hospodaření. Integrovaná produkce je nejrozšířenějším směrem ekologické produkce ve vinohradnictví. Základy ekologického pěstování révy vinné lze najít především ve Švýcarsku. A právě podle švýcarských zkušenostní byl sestaven i integrovaný systém pěstování v ČR. Integrovaná produkce (IP) představuje způsob zemědělského hospodaření, jehož základním cílem je zajištění trvale udržitelného rozvoje. Jde tedy o hospodaření postupem, který současným i budoucím 12

generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, přitom nesníží rozmanitost přírody a uchová přirozené funkce agro ekosystému a ostatních, které jsou zemědělskou produkcí přímo či nepřímo ovlivňovány. Dalším základním požadavkem je důsledný systémový přístup k celé technologii pěstování a zpracování révy vinné při optimalizaci ekonomických a ekologických aspektů produkce. Při ochraně životního prostředí (půdy, vody, ovzduší, rostlin a zvířat) s ohledem na hospodárnost a společenské požadavky se vyžaduje smysluplný soulad mezi biologickými, technickými a chemickými opatřeními. Zásady integrované produkce ve vinohradnictví lze specifikovat ve třech bodech: 1. výživa a hnojení révy vinné, 2. ochrana před chorobami a škůdci, 3. péče o půdu ve vinici (PAVLOUŠEK, 2011). 5.3. Ekologické vinohradnictví Ekologické vinohradnictví je definováno jako vinohradnictví, v němž jsou používány postupy ekologického zemědělství s cílem dosáhnout produkce hroznů a vín maximální možné kvality. Je zaměřeno na používání přirozených procesů a recyklace jak v oblasti produkce potravin, tak v oblasti kontroly chorob, škůdců a plevelů. Na ekologickou vinici je pohlíženo jako na integrovaný systém konverze sluneční energie, půdních živin a vody do hroznů s tím, že konečný produkt odráží lokální podmínky terroire: podmínky prostředí, jako hydrologické poměry, půdu, mikroklima i tradiční vinohradnické postupy. Všechny prvky ekologického vinohradnictví, jako je péče o rostliny, půdu, ochrana před škůdci a chorobami jsou prováděny s cílem maximalizace kvality a zdravotního stavu ekologicky vyprodukovaných hroznů. Ty jsou pak základním vstupem při výrobě biovína. (EKOVIN, 2015). 6. Hodnocení vina 6.1.Hodnotící systém Buxbaumův 20-bodový hodnotící Buxbaumův mezinárodní systém, je jedním ze čtyřech nejpoužívanějších hodnotících systémů na světě. Od konce 90 let minulého století se v ČR od tohoto systému hodnocení vín na soutěžích začalo upouštět a začalo se přecházet na 100 bodový systém (SEDLÁČEK, 2015). 13

6.2.Hodnotící systém 100 bodový 100 bodový systém je v současné době nejvíce používaným systémem při amatérských i profesionálních soutěžích vín. Od svého vzniku doznal systém mnoha modifikací a změn, v ČR je nejpoužívanější 100 bodová modifikovaná tabulka doc. Ing. Josefem Balíkem Ph.D. a Ing. Jaroslavem Veverkou ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Tabulka hodnocení vína Pro naše hodnotitele vína. Vychází ze systému, kdy je vínu přiděleno maximálně sto bodů. Název vlastnosti vína vynikající velmi dobré dobré uspokojivé neuspokojivé Čirost 5 4 3 2 1 Barva 10 8 6 4 2 Intenzita vůně 8 7 6 4 2 Čistota vůně 6 5 4 3 2 Harmonie vůně 16 14 12 10 8 Intenzita chuti 8 7 6 4 2 Čistota chuti 6 5 4 3 2 Harmonie chuti 22 19 16 13 10 Perzistence chuti 8 7 6 5 4 Celkový dojem 11 10 9 8 7 Tabulka č. 1 Hodnocení vína (SEDLÁČEK, 2015). 90-100 b. velká zlatá medaile - víno mimořádných kvalit 85-89 b. zlatá medaile - opravdu vynikající víno 80-84 b. stříbrná medaile - velmi kvalitní víno 75-79 b. bronzová medaile - dobré víno 70-74 b. diplom - průměrné víno 62-69 b. podprůměrné víno měně než 61 b. špatné víno (SEDLÁČEK, 2015). 14

6.3. Vína originální certifikace - VOC Vinaři ze sdružení VOC Znojmo připravili v České republice ojedinělý systém označování kvality vín. Apelační program ve Znojemské vinařské oblasti začalo připravovat 32 vinařů (v současné době je členem sdružení 15 vinařů). V přípravné fázi, která trvala pět let, postupně vykrystalizovaly podmínky pro získání označení VOC. Oproti stávající klasifikaci vín stavějící na cukernatosti vypěstovaných hroznů, je kladen důraz na geografický původ a specifičnost vína, označené jako terroir (SEDLÁČEK, 2015). Právě z důvodu zachování terroir typického pro znojemská vína byl omezen výčet odrůd, které mohou označení VOC získat. Byly vybrány odrůdy, kterým se na Znojemsku velmi dobře daří a jsou pro ně charakteristická: Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené (SEDLÁČEK, 2015). Možné udělení medailí dle získaných bodů: 100 95 bodů VELKÁ ZLATÁ 95 85 bodů ZLATÁ 85 80 bodů STŘÍBRNÁ 80 75 bodů BRONZOVÁ 75 0 bodů BEZ MEDAILE, DISKVALIFIKOVÁNO (SEDLÁČEK, 2015). 7. Vady a nemoci vína Již v dřívějších dobách naši panovníci dbali, aby se lidu dostávalo vín nefalšovaných a zdravých. Svědčí o tom například královské nařízení Vladislava II. Jagellonského vydané 21.července roku 1497, které jako vůbec první toho druhu v Evropě hovoří o kontrole jakosti a zdravotní nezávadnosti vín (VEBR, 2015). Nedostatky vín, stejně jako vady či nemoci, se projevují odlišnými znaky od běžné jakosti vín. Původ nedostatků začíná již ve vinici. Zbývající část všech vad pak může vznikat při vlastním zpracování nebo při výrobě vín a skladování, v neposlední řadě i při neadekvátním podávaní. Vady vína se pak násobí při zpracování méně kvalitních, nezralých hroznů, nebo i jako důsledek nevhodného postupu při výrobě vína. Bývá to příliš vysoký obsah kyselin podmíněný ročníkem, nižší obsah extraktivních látek a v důsledku nedostatečná plnost vína. V ročnících s malým množstvím slunečního svitu a s deštivým závěrem vegetace jako zářný případ uvádím rok 2014, se ve víně mohou objevit travnaté tóny či hrubé třísloviny, nízká intenzita barvy a u červených vín nepříjemná svíravost. Na druhé straně 15

nedostatkem příliš nízký obsah kyselin, vyšší obsah alkoholu či nedostatečná odrůdová svěžest v ročnících s horkým létem a rychlým zráním hroznů. Právě v posledních letech se setkáváme i s přílišnou redukcí počtu hroznů na keřích révy vinné, což může způsobit nižší obsah kyselin a někdy až příliš vysoký obsah cukru vedoucí k vyššímu obsahu alkoholu a potlačení odrůdového charakteru. Během výrobních procesů již nelze takové nedostatky z vína odstranit, pouze je částečně zmírnit vhodně volenou optimální léčbou (VEBR, 2015). Vlivem nesprávného zacházení v průběhu vinifikace, ale také nevhodným skladováním může víno získat mnoho různých vad. Většinou se jedná o reakce vína na styk s nějakou cizí chemickou látkou. Mezi vady vín se řadí zákaly způsobené fyzikálněchemickými pochody při vyšším obsahu bílkovinných látek nebo těžkých kovů. Není možné podcenit ani vady vzniklé na základě mikrobiálního původu, a pak se jedná o nemoci vín způsobené bakteriemi, kvasinkami či jinými mikroorganismy, které se nejvíce rozšiřují v nedostatečně udržovaném a nečistém prostřední. Víno takto nemocné, při včasnosti odhalení příčiny je možné v současné době díky mnoha přípravkům úspěšně léčit (VEBR, 2015). 8. Experimentální část Daná část práce, bude zaměřena na celkovou charakteristiku Slovácké podoblasti, která je velice příhodným stanovištěm pro pěstování vína, díky přírodním podmínkám se tu nachází vína s typickým odrůdovým charakterem, na což mají vliv příznivé klimatické podmínky i terénní reliéf. Bude zda rozebrána typická odrůdová skladba pro danou podoblast, společně s vinaři, kteří jsou zde špičkou ve svém oboru. 8.1. Charakteristika Slovácké podoblasti Slovácká vinařská podoblast je jednou ze čtyř podoblastí vinařské oblasti MORAVA. Rozléhá se na jihovýchodě Moravy s velmi různorodými přírodními podmínkami. Na jihu Slovácka se rozkládá krajina Podluží. Většina vinařských obcí leží podél řeky Moravy, kudy proudí ochlazující severovýchodní větry. Příhodná stanoviště pro vinice jsou na úbočích terénního zlomu nad říčkou Kyjovkou nebo na výše položených rovinatých polohách s lehkou půdou. Nízká nadmořská výška a lehká půda stupňují intenzitu letních teplot. V důsledku toho zde vznikají vína s výrazným odrůdovým charakterem. Daří se tu zejména odrůdám: Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému, z modrých odrůd (červená vína) pak Frankovce, Zweigeltrebe a v obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové odrůdě Cabernet Moravia (VINARSKY FOND, NVC, 2015). 16

Svébytný charakter severovýchodní části podoblasti ovlivňují Bílé Karpaty, díky nimž zde panují výrazně odlišné půdní a mikroklimatické podmínky, než běžně najdeme na jižní Moravě. Nejvíce slováckých vinic je soustředěno v okolí obcí Mutěnice a Dubňany. Jižní část podoblasti patří mezi historicky nejzajímavější. Zde byly nalezeny nejstarší stopy křesťanství na Moravě, spojené s Velkomoravskou říší. Neodmyslitelnou součástí náboženských obřadů bylo právě víno. Není proto divu, že církev ovlivnila rozvoj místního vinohradnictví a vinařství. Na území Slovácké podoblasti najdeme vedle vyhlášených vinařských měst jako Hodonín, Kyjov, Strážnice a Uherské Hradiště, která jsou dokladem vinařství měšťanského, také bezpočet vinařských dědin a sklepních uliček. Nejznámější a naší vůbec první vesnickou památkovou rezervací je sklepní areál Plže u Petrova. V nedaleké Strážnici a ve Vlčnově, proslulém svou Jízdou králů, najdeme skanzeny vinařských staveb. Na Slovácku můžeme obdivovat další sklepní uličky, ať už to jsou památkově chráněné búdy v Blatnici pod Svatým Antonínkem, Šidleny, Žlébky či búdy Pod Dubňanskú horú, nebo dokonce celá sklepní vesnička Nechory nedaleko Prušánek (KRAUS, FOFFOVÁ, VURM, 2008). Obr 3. Vinařská Strážnická stezka (KERPT, 2015) 8.2. Půdní a klimatické podmínky Geologické podmínky Moravské vinařské oblasti leží na rozhraní Českého masivu a Západních Karpat. Západní část mezi Znojmem a Brnem leží na okraji Českého masivu a skalní podklad je tvořen zejména granitoidy brněnského plutonu a v menší míře krystalickými břidlicemi jeho 17

pláště. Horniny tu jsou většinou hluboce zvětralé a kaolinizované. Pro toto území jsou současně typické i mohutné spraše. Centrální část na jih od Brna ke státní hranici je tvořena terciérními mořskými sedimenty (převážně písčitými) karpatské předhlubně a vídeňské pánve. Mezi oběma terciérními pánvemi se vyskytují zvrásněné jurské a paleogenní, často vápenité a slinité sedimenty ždánického příkrovu, který patří k flyšovému pásmu vnějších Karpat. Z pokryvných útvarů mají značný význam spraše a štěrkopískové terasy Dyje, Svratky, Jevišovky a Moravy (VINARSKY FOND, NVC, 2015). Klimatické podmínky - Vinařská oblast Morava I když není průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce dostatečně spolehlivým ukazatelem očekávané kvality vína, může dát určitý náhled na vývoj letního počasí v jednotlivých ročnících. Za 78 let (1926 2003) byl ve Velkých Pavlovicích ve Šlechtitelské stanici vinařské naměřen jako nejteplejší měsíc 48krát červenec a 30 krát byl nejteplejším měsícem srpen. Při nižších dešťových srážkách v srpnu a září postupuje zrání hroznů intenzivněji. Do 110 mm srážek spadlo v těchto dvou měsících v 69 % pozorovaných ročníků a nad 110 mm srážek za srpen a září mělo 31 % ročníků (VINAŘSKÝ FOND, NVC, 2015). Průměrná měsíční teplota nejteplejšího měsíce se pohybovala v následujících rozmezích: Obr 4. Průměrné měsíční teploty Moravy (VINAŘSKÝ FOND, NVC, 2015). Kvalita vína bude na Moravě v 79,5 % ročníků dobrá, velmi dobrá, výborná a vynikající. Riziko horší kvality vína je na jižní Moravě asi ve 20,5 % ročníků (VINAŘSKÝ FOND, NVC, 2015). Klimatické podmínky 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Srážky v mm 662 753 955 621 683 716 Průměrná teplota C 9 8,4 7,3 8,4 8,4 8,1 Tabulka 2. Klimatické podmínky Slovácké podoblasti (WINEOFCZECHREPUBLIC, 2015) 18

o C 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf 1. Průměrná teplota Průměrna teplota 1200 1000 mm 800 600 400 200 Sražky v mm 0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Graf č. 2 Srážky v mm Z tabulky je patrné, že ve sledovaných obdobích, jsou teploty v průměrných hodnotách, až na rok 2010, kdy průměrná teplota dosáhla minima a naopak v úhrnu srážek, jich za toto období bylo nejvíce, až 955mm. Ostatní roky jsou v průměrných srážkách velice obdobné. 8.3. Zastoupení odrůd Slovácké podoblasti Oproti Mikulovské a Velkopavlovické podoblasti se Slovácká podoblast vyznačuje velmi různorodými přírodními podmínkami. Hlavně se tu daří odrůdám: Ryzlinku rýnskému, Rulandskému bílému a Rulandskému šedému a pro červená vína Frankovce, Zweigeltrebe a v 19

obci Moravská Nová Ves vyšlechtěné nové modré odrůdě Cabernet Moravia. V nejjižnější části na Podluží, se daří červeným vínům, např. odrůdám Frankovce, Zweigeltrebe a odrůdě Cabernet Moravia. V okolí Mutěnic a Čejkovic prospívájí odrůdy Tramín červený, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Dvě posledně jmenované odrůdy spolu s odrůdami Müller- Thurgau a Rulandské šedé tvoří základ pověsti vín z oblasti Kyjova. Bzenec a okolí proslavil hlavně 'Ryzlink rýnský', ze kterého se vyrábí oblíbená Bzenecká lipka. Vedle Bzence jsou důležitým vinařským střediskem Polešovice. Hlavní pěstovanou odrůdou okolí Uherského Hradiště je Müller-Thurgau. Ve slovácké podoblasti se nachází výrazné vinařské centrum Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí a Polešovice, kde byla vyšlechtěna naše nejrozšířenější domácí odrůda Muškát moravský a několik stolních odrůd (NASESKLEPY, 2015). 'Müller-Thurgau' Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1882 prof. H. Müllerem, pro výrobu bílých vín. Müller pocházel ze Švýcarského kantonu Thurgau a šlechtění prováděl v Geisenheimu. Uvádí se, že se jedná o křížení Ryzlink rýnský x Sylvánské zelené, jak vystihuje i její synonymum, ale poslední poznatky (genová analýza provedená Dr. Ferdinandem Regnerem) nasvědčují tomu, že odrůda vznikla křížením Ryzlinku rýnského s Madlenkou královskou. Před více než šedesáti lety se u nás začínala pokusně pěstovat na několika místech a dnes je u nás druhou nejrozšířenější odrůdou. Pěstuje se na 13,9 % plochy vinic ČR, přičemž trend směřuje ke značné redukci (VINUMMORAVICUM, 2015). Je nejrozšířenější odrůdou jak v Čechách, tak i na Moravě. Raší středně a má v mládí bujný růst. Listy jsou velké, petilaločné, hluboce dělené. Hrozen je středně velký až velký, středně hustý. Bobule mají mírně oválné, žlutozelené, s lehkým muškátovým aromatem. Zrání hroznů je rané až středně rané, cukernatost střední. Odolnost proti houbovým chorobám je nízká a stejně tak proti zimním mrazům. Víno je středně plné, harmonické, pitelné, s jemnou muškátovou vůní. Víno se rychle vyvíjí a dá se brzy lahvovat. Při školení je nutno věnovat pozornost dostatečnému obsahu kyselin, které se snadno odbourávají a víno pak rychle stárne a rozšiřuje se jeho chuť do nepříjemných tónů (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 20

'Veltlínské zelené ' Je tradiční odrůda určená pro výrobu bílých vín. Do Státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 1941. V ČR je nejrozšířenější pěstovanou odrůdou na výměře 1 662 ha, což představuje 9,7 % z celkové výměry vinic. Na Moravě byly v minulosti pro odrůdu používané názvy Bělošpičák a Muškatel. Její původ sahá pravděpodobně až do starověku a odrůda vznikla buď na území Itálie, nebo Rakouska, kde je v dnešní době pěstovaná na největší výměře ve světě (cca 24 tis. ha) (SEDLÁČEK, 2015). Raší poměrně brzy, má středně bujný růst a hrozny vyzrávají pozdě. List je středně dlouhý, petilaločný, se středně hlubokými zářezy, vrcholky letorostů jsou bílé plstnaté. Hrozny jsou velké, křídlaté, se středně velkými bobulemi, zelené nebo zeleno-žluté barvy, v závislosti na prošlechtění jsou husté nebo řídké či sprchlé. Zimnímy mrazy trpí středně, jarními více. Je osvěžující s příjemnými kyselinami, pobízivé chuti a dosahuje výborné jakosti jen s velmi dobře vyzrálých hroznů, které zrají pomalu vhledem k své velikosti (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 'Ryzlink rýnský' Původ této bílé odrůdy, je pravděpodobně z Německa, kde se jeho název objevuje v zápisech již v roce 1435. Vznikl přírodním křížením z odrůdy Heunisch, Vitis sylvestris a Tramín červený. V českých zemích se prokazatelně pěstuje od 17. století., v současné době na cca 7% ploch. Do Státní odrůdové knihy ČR byla odrůda zapsaná v roce 1941. Celková světová výměra odrůdy Ryzlinku rýnského je cca 60 tis. ha, z toho v ČR cca 1300 ha (SEDLÁČEK, 2015). Raší pozdě, takže někdy unikne jarním mrazíkům, roste bujně, ve stáří středně, hrozny vyzrávají velmi pozdě, ale jejich jakost se dá vystupňovat pozdními sběry, které patří ke zvláštnostem vín vyráběných z této odrůdy. Je poměrně vzdorný proti houbovým chorobám, jen plíseň šedá napadá snadno třapinu, a to již před kvetením. Trpí také fyziologickým vadnutím třapiny, hlavně při jednostranném přehnojení dusíkem a draslíkem, kdy se objeví bujný růst a zhoršený příjem vápníku a hořčíku. Ryzlink rýnský se řadí mezi světově uznávané nejlepší odrůdy pro výrobu jakostních vín. Víno je extraktivní, vysoce kvalitní s 21

vyšší kyselinou. Charakterem ve vůni jsou medové, lipové tóny, v chuti zralé meruňky a medové tóny (SEDLÁČEK, 2015). 'Rulandské bílé' Bílá odrůda, která vznikla jako pupenová mutace 'Rulandského šedého' a pěstuje se v Alsasku již od 14. století. Paradoxní je český název "Rulandské", který vychází z označení Burgundského šedého v Německu, kde se o jeho rozšíření zasloužil Johann Seger Ruland ze Špýru. Ale žádná souvislost neexistuje k označení ostatních burgundských odrůd jménem tohoto obchodníka. Český název "Rulandské" pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal bohužel světovou raritou. Ve Státní odrůdové knize bylo zapsáno pod názvem Burgundské bílé od roku 1941 do roku 1993, od roku 1993 s názvem 'Rulandské bílé'. Na území dnešní České republiky zaujímá 5,1 % s tendencí udržování si tohoto podílu i při vysoké konkurenci odrůdy Chardonnay. Je středního růstu, raší brzy, list středně velký, málo dělený, olistění husté. Hrozen je malý a střední, hustý, s malými bobulkami, které mají tenkou slupku. Zraje středně pozdě a dosahuje vysoké cukernatosti. Je to odrůda vhodná pro výrobu vín s přívlastkem - tedy necukřených, a proto by se její hrozny neměly sklízet dříve, dokud nedosáhnou alespoň kabinetní jakosti. Vína jsou plná, s pikantní kyselinou a výrazným odrůdovým charakterem, vhodná pro zrání na láhvi. Správně vyzrálé víno má chlebnatou příchuť. Hlavní předností je dobrá zimovzdornost a velmi jakostní víno (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 'Chardonnay' Je původní francouzská bílá moštová odrůda z Burgundska, vzniklá pravděpodobně náhodným křížením ze starobylé odrůdy Heunisch (přivezenou do Evropy Huny) a Pinot Noir (Rulandské modré). V současné době je 'Chardonnay' internacionální odrůda pěstovaná v celém světě (vinařském). Do Státní odrůdové knihy ČR byla zapsaná v r. 1987. Odrůda je příbuzná burgundským odrůdám Pinot Blanc, Auxerrois, Pinot Gris, Pinot Noir. Hrozen je středně velký, středně hustý s krátkou stopkou, bobule jsou malé žlutozelené. Víno je plné, mladé s výraznými kyselinami. Vůni i chuť silně ovlivňuje terroir (SEDLÁČEK, 2015). 22

'Rulandské šedé' Je starobylá francouzská bílá moštová odrůda původem z Burgundska, vznikla pravděpodobně pupencovou mutací z Rulandského modrého. Do Státní odrůdové knihy ČR byla odrůda zapsaná v r. 1941 jako 'Burgundské šedé', v r. 1993 došlo ke změně názvu ve Státní odrůdové knize na 'Rulandské šedé'. Slovo Rulandské bylo zapůjčeno z německé oblasti, jmenoval se tak J. S. Ruland, který se zasloužil o rozšíření odrůdy Pinot Gris v okolí německého Špýru. Hrozen je středně malý, kuželový, tvaru šišky, uzavřený, hustý. Bobule malá, kulatá, šedá až šedočervená, slupka středně pevná, dužnina řídká. Zrání pozdní, plné zralosti odrůda dosahuje až v říjnu. Víno je plné, extraktivní s příjemnými kyselinami, velmi vhodné k archivaci. Ve vůni jemné květinové vůně, medové a celá řada níže uvedených ovocných i jiných tónů. Chuť plná, dlouhotrvající, bohatá na extraktivní látky, harmonická, elegantní. Ve vůni i chuti můžeme hledat: hrušky (i sušené), fíky, broskev, kandované ovoce, pomeranč, med, lískové oříšky, mandle, chlebovou kůrku (SEDLÁČEK, 2015). 'Muškát moravský' Je bílá moštová odrůda révy vinné, vznikl křížením odrůd Muškát Ottonel x Prachttraube. Do Státní odrůdové knihy ČR byl zapsán v r. 1987 nejdříve jako "MOPR", v r. 1991 jako 'Moravský muškát' a v r. 1993 jako Muškát moravský. Odrůdu vyšlechtil v Polešovicích ing. Václav Křivánek. 'Muškát moravský' je velmi plodná odrůda, výnos na 1 hektar dosahuje lehce 10 15 tun. Raší středně, roste bujně a zraje středně raně. List je velký až střední, petilaločný, mírně hluboko vykrojovaný. Hrozen je středně velký až velký, volný i mírně hustý, válcovitý, s mírně vyznačenými křídly. Bobule je středně velká, kulatá, žlutá. Dužninu má polomasitou, šťavnatou a s výrazně muškátovou chutí. Réva vyzrává brzy a dobře, odolnost proti zimním mrazům je dobrá a proti houbovým chorobám je na střední úrovni (SEDLÁČEK, 2015). Vína dává středně plná, harmonická, s nižším obsahem kyselin a s výraznými, muškátovými tóny. Jsou vhodná do směsí pro výrobu známkových vín. Při školení je třeba dbát na udržení dostatečného množství kyselin, jinak ztrácí víno svůj půvab (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 23

'Ryzlink vlašský' Je starobylá bílá odrůda. Její původ je pravděpodobně v Itálii nebo ve Francii. Ať tak, nebo tak, v dnešní době je nejvíce rozšířený v zemích bývalé Rakousko Uherské monarchie. Největší výměra v České republice byla před rokem 1990, kdy podíl na celkové výměře dosahoval 14%. V dnešní době pouze 7% a očekává se další úbytek. Do Státní odrůdové knihy ČR byl 'Ryzlink vlašský' zapsaný v r. 1941. Viz též odrůdová skladba ČR. Hrozen je středně velký, válcový, hustý, má delší stopku, mívá často křidélko. Bobule malá středně velká, kulatá, zelenožlutá. Víno bývá robustní, extraktivní, květinové tóny ve vůni, v chuti až oříškové. V horších letech má vysoký podíl kyselin. Vhodné pro výrobu sektů (SEDLÁČEK, 2015). 'Frankovka' Je starobylá modrá moštová odrůda. Do Státní odrůdové knihy byla zapsaná v r. 1941. O původu odrůdy se vedou spory, podle slovního základu frank, v mnoha místních názvech, lze usuzovat na původ z centrálních oblastí francké říše. Raší brzy, roste bujně a její hrozny zrají pozdě. Při správném hnojení, úměrném zatěžování keřů sklizní a v dobré poloze je odolnost proti zimním mrazům dobrá. Odolnost proti houbovým chorobám i proti plísni šedé je zvýšená. Někdy se vyskytuje vadnutí třapiny. Listy jsou velké, téměř nedělené. Hrozny jsou velké, rozvětvené, kónické, středně husté. Bobule jsou kulaté, středně velké a mají pevnou slupku. Červená vína jsou tmavá při úměrně vysoké sklizni. Mají po vyzrání jemně zdůrazněné kyseliny i třísloviny. V mládí bývají řízná, zrají pomalu, ale po delší době zrání na sudech i v lahvích dosahují vysoké jakosti a jsou plná (KRAUS, HUBÁČEK, ACKERMANN, 1997). 'Cabernet Moravia' Je modrá moštová odrůda vzniklá křížením Cabernet Franc x Zweigeltrebe. V r. 2001 byla zapsána do Státní odrůdové knihy ČR. Vyšlechtěna v Moravské Nové Vsi L. Glosem. Hrozen je středně velký, středně hustý, bobule středně velké, kulaté 24