DUBEN 2009 Cena 6,- K Z obsahu : - Informace OÚ - Obecní muzeum v Tršicích - Varování ped vypalováním trávy - Základní škola Tršice - Amerití studenti v Tršicích - Z historie (Deník Otty Wolfa) - Napsali ped tiašedesáti roky - Ze života mysliveckého spolku - Pozvánky, Inzerce a další INFORMACE OBECNÍHO ÚADU Vymetání komín Obecní úad oznamuje obanm, kteí si letos objednali vymetání komín v domácnostech, že termín je zatím v jednání. Všichni pihlášení budou o pesném termínu seznámeni v letáku, který obdrží v pedstihu do poštovní schránky. Píjem pihlášek je již ukonen. Pesný termín prací bude zveejnn i na www.trsice.cz Do 29.dubna 2009 (vždy pondlí a steda 8-12 a 13-17 hodin) se vybírá na OÚ v Tršicích poplatek za vodné a za užívání kanalizace za rok 2008 a za psy na rok 2009 od oban, bydlících v místní ásti Tršice. Cena vody z obecního vodovodu je 20,- K za 1 m3. Norma spoteby vody z jiného zdroje je stanovena dle vyhlášky.428/2001 Sb, cena je stanovena 7,- K/m3. Ceny stanovilo Zastupitelstvo obce Tršice na 11. zasedaní dne 12.12.2007. Sazba poplatku za psa je stanovena Obecn závaznou vyhláškou obce Tršice.1/2008 Dne 25.dubna 2009 probhne v svoz velkoobjemových a nebezpených odpad. Bližší informace byly dorueny formou letáku do každé domácnosti. Uzávrka píspvk do dalšího ísla Tršického zpravodaje je 10. 5. 2009 1
VAROVÁNÍ PED VYPALOVÁNÍM TRÁVY Pišlo jaro, a tak obany varujeme ped vypalováním starých suchých porost... Teplé jarní poasí pináší zvýšené riziko vzniku požáru. Pozor na nebezpeí pi pálení odpadu jen za posledních tináct let požáry zpsobené neopatrností pi zakládání oh a vypalování trávy zpsobily v Olomouckém kraji smrt 4 lidí. Do naší zem konen pišlo jaro a s ním i zvýšené riziko typicky jarních požár, zpsobených neopatrností pi spalování odpad na zahrádkách nebo v lesích. Hasii varují zejména ped tradiním nešvarem, kterým je vypalování starého suchého porostu (trávy), což je innost velmi nebezpená a ze zákona zakázaná. Bohužel se s ní setkáváme každý rok. Udlalo se nám krásn a teplé jarní poasí lidi urit vyláká k pálení biologického odpadu (zbytky staré strávy, listí, vtve, klestí). Tyto innosti s sebou pináší i zvýšený poet zbytených výjezd hasi, protože obané pálení klestí a odpad nenahlásí. Málokdo si uvdomuje, že tyto aktivity pímo ohrožují lidské životy! I zdánliv tak bezpená innost jako je spalování shrabaných porost mže mít neblahé následky. Ohe se v oteveném prostoru mže velice snadno vymknout kontrole, nap. pi silném vtru, a zpsobit nejenom ohrožení života a znané škody na majetku, ale také závažné ekologické následky, nap. v podob ztráty ásti lesa i úhynu živoich. Staí jen neopatrnost, trocha nepozornosti nebo panika. Pamatujte, že vypalování porost je podle zákona o požární ochran striktn zakázáno. Jak pro fyzické, tak i právnické a podnikající fyzické osoby platí zákaz vypalování porost podle zákona 133/1985 Sb., o požární ochran. Porušení tohoto zákazu mže být píinou vzniku požáru s velkými škodami na majetku i ohrožení zdraví nebo život oban. Za pestupek na tomto úseku lze uložit fyzické osob pokutu do výše 25 000 K, právnické osob nebo podnikající fyzické osob provozující innost bez zvýšeného požárního nebezpeí pokutu do výše 250 000 K, právnické osob nebo podnikající fyzické osob provozující innost se zvýšeným požárním nebezpe- ím pokutu do výše 500 000 K. Zákon o požární ochran hovoí jasn: fyzické osoby, ale také právnické i podnikající fyzické osoby jsou pi spalování holavých látek na volném prostranství povinny uinit odpovídající opatení proti vzniku a šíení požáru. Jinak eeno, zabezpeit vše tak, aby se spalování nevymklo kontrole a nevznikl z nj požár. Navíc právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny každé spalování holavých látek na volném prostranství, vetn pijatých protipožárních opatení, pedem oznámit územn píslušnému hasiskému záchrannému sboru kraje. Pi nesplnní této povinnosti mže být právnické osob nebo podnikající fyzické osob udlena pokuta až do výše 500 000 K. HZS kraje pak má pi nahlášení pálení pravomoc naídit pijetí dalších podmínek pro bezpenost spalování, i spalování zcela zakázat. Pálení klestu je teba nahlásit na operaní stedisko Hasiského záchranného sboru Olomouckého kraje, a to: - pálení v okrese Olomouc, KOPIS OLOMOUC 950 770 010 nebo el. adresa opis@olk.izscr.cz V ohlášení uvést datum, místo pálení a osobu, která za pálení odpovídá a kontakt na tuto osobu (nejastji mobilní telefon), a dále - dbát pokyn operaního dstojníka hasiského záchranného sboru, - pi náhlém zhoršení poasí silném vtru je nutné pálení perušit, ohe uhasit, 2
- místo pro pálení izolovat pruhem širokým nejmén 1 m, kde budou odstranny holavé materiály až na minerální pdu, - místo spalování je nutno zabezpeit dostateným množstvím hasebních látek, - opustit místo pálení je možné až po úplném uhašení ohn, - místo pálení po dobu 5 dn nebo do vydatného dešt pravideln kontrolovat, - píjezdové cesty vedoucí k místm spalování nesmí být zataraseny, - spalování se mže provádt pouze v bezpené vzdálenosti od objekt, - plošné vypalování porost je zakázáno. I pro obany platí, že spalování holavých látek na volném prostranství (nap. listí nebo shrabané trávy na zahrádce, klestí, zejména pálení vtšího množství materiálu) je vhodné pedem ohlásit Hasiskému záchrannému sboru Olomouckého kraje. Pokyny platí stejné jako pro podnikatele. Lidé mnohdy bohužel pálení nahlásit zapomínají a hasii pak zbyten vyjíždjí k domnlým požárm. K takovéto události došlo, v pátek 3. dubna 2009 v 10:19 hodin, kdy byl nahlášen na operaní stedisko Hasiského záchranného sboru Olomouckého kraje požár statku v elechovicích na Hané. Na místo vyrazily 3 jednotky hasi, které po píjezdu zjistily, že nkdo spaluje haluze na hromad na volném prostranství a u ohn není nikdo pítomen. Hasii ohništ zalili vodou a vrátili se zpt na základnu. Požár nezpsobil sice žádnou škodu, ale v tomto pípad šlo o zcela zbytený výjezd hasi. Budiž varováním, že msíc duben dlouhodob patí mezi msíce, kdy hoí nejastji, v dubnu dokonce vzniká nejvíce lesních požár z celého roku. Velmi však záleží na poasí. JSDH Tršice Jak jsme potkali Tutanchamóna ZÁKLADNÍ ŠKOLA TRŠICE V úterý 17.3. nastupujeme do autobusu my osmáci - a berem s sebou i šesáky. A samozejm prvodce paní uitelky Radku Zborníkovou a Inez Šindlerovou. V Doloplazích doplníme prázdná sedadla našimi dalšími spolužáky a expedice Tutanchamón mže zaít. Abychom bhem výpravy nezahynuli hlady, stavujeme se v motorestu a zásobíme se pitím i jídlem. Dojíždíme v klidu a pohod do Brna - není to sice pímo Afrika, ale Tutanchamóna tam najdem. eká jenom na nás. I se svými unikátními poklady, které pro svt vykopal umanutý archeolog Howard Carter s finanní pomocí bohatého mecenáše lorda Carnavona. Kolik pochybností musel Howard vyslechnout, než došel cíle! Howarde, vy pipitomnlý archeologu, vždy tu nic není. Jenom utrácíte moje peníze! S tím vtším zadostiuinním pak psal archeolog svému mecenáši: Pane, našli jsme, co jsme hledali. Tutanchámovu hrobku a ješt neporušenou... Tohle stalo v roce 1922. A my jsme mli jedinenou píležitost všechny ty poklady uvidt, postát u Tutanchamónovy mumie, obdivovat kilogramy zlata na pohebních pedmtech, závidt namalovaným Egypankám nádherné šperky, uvdomit si, kolik zvíat bylo v Egypt posvátných... Taky už víme, co je to sarkofág,, že se vnitnosti faraón ukládaly do kanop, k emu poteboval mrtvý faraón v hrobce modely lodí a která byla údajn nejkrásnjší žena na svt v dob vlády 18. dynastie. Expedice dopadla dobe hlady a žízní na poušti nikdo neumel, s dobrou náladou a s novými vdomostmi ( jak doufají naši uitelé) jsme dorazili dom. Ve škole jsme pak etli z egyptských bájí, ve výtvarné výchov modelovali sfingu a malovali egyptské postavy a v pracovních innostech se pokoušeli na plátno kreslit egyptské motivy. Inez Šindlerová a žáci 8. tídy 3
Oznámení Základní škola Tršice, okres Olomouc, píspvková organizace pijme do pracovního pomru s nástupem od záí 2009 uitele 1. stupn a uitele 2. stupn (nejlépe s aprobací F, Ch, P). V pípad zájmu kontaktujte vedení školy tel.585957135, e-mail : ZSTrsice@seznam.cz Informace ze školní jídelny Dnes bych vám chtla piblížit, jak probíhá stravování ve školní jídeln, podle jakých zásad se vytváí jídelníek a jak funguje hospodaení s finanními prostedky od rodi dtí. Stravné dtí je vypoítáno z finanních normativ v jednotlivých kategoriích, rozmezí tchto normativ je ureno ve Vyhlášce o školním stravování.107/2005 Sb. Naše jídelna se pohybuje v mezích této normy, obd a 2 svainy pro dti v MŠ stojí 27,50 K, obd pro dti od 7 do 10 let je za 18,50 K, od 11 do 14 let 22,- K a nad 15 let 25,- K. Tyto ástky se rovnají hodnot potravin, ze kterých jsou jídla pipravena. Není možné pipravit jídlo práv v této hodnot, jeden den je obd levnjší, jindy zase dražší, než je finanní norma. Hospodaení s tmito prostedky spoívá v tom, že bilance ke konci školního roku i roku kalendáního se musí blížit k nule. To znamená, že prostedky, které rodie vložili do stravování, dít bhem školního, respektive kalendáního roku projí. Tyto finance jdou samozejm pouze na potraviny, není možné nkde ušetit a finance použít na nco jiného. Nkdy slýchávám náky na skladbu jídelníku hlavn od dosplých strávník, že by mohly být astji ízky nebo svíková, že máme poád ryby a luštniny atd. Jídelníek sestavujeme podle zásad zdravé výživy, musíme se ídit Vyhláškou o školním stravování Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo tzv. spotební koš, podle kterého se vypoítává spoteba sledovaných potravin, tj. ryb, masa, luštnin, mléka, mléných výrobk, ovoce, zeleniny, brambor, tuk a cukr. Plnní tchto limit je pro školní jídelny závazné. Hodnoty spotebního koše urují spotebu pro dti a protože naší hlavní inností je školní stravování, snažíme se pipravovat taková jídla, která jsou v souladu se zdravou výživou a plnním spotebního koše. Co se týká samotného výdeje obd, dti si samy nalévají polévku, ty menší s pomocí paní uitelky, další jídlo dostanou u okénka, saláty nebo kompoty si berou samy u stolku, kde je jim nabízeno i pití. Zkoušeli jsme dtem nabídnout z více druh nápoj, tj. teplý aj, studený nápoj a mléko. Vzhledem k tomu, že aj i mléko jsme vylévali tém netknuté, zstali jsme u studených nápoj. Dvakrát v týdnu nabízíme výbr ze dvou jídel, který využívají hlavn dosplí strávníci. Každý strávník dostane na talí porci, která odpovídá jeho kategorii. Gramáž porcí je urena normami pro školní stravování. Školní jídelna je otevena i zájemcm zvení, pokud máte chu vyzkoušet naši stravu, pijte nebo zavolejte, vše vám ráda vysvtlím. Cena obda pro dchodce je 51,- K, pro ostatní dosplé 53,- K. Tel: 585 957 164 e-mail: sjtrsice@seznam.cz Iveta Ševíková, vedoucí školní jídelny 4
Týden ochrany pírody ve školní družin I ve školní družin se zabýváme pravideln projekty. A sám msíc bezen byl pro projekt jako stvo- ený, dlouho jsme tedy neotáleli a v týdnu 23.3.-27.3.2009 jsme využili poasí a zahájili jsme týdenní projekt. Jeho cílem bylo hlavn zapojit dti do aktivit smujících k ochran pírody a prohloubit tím jejich poznatky. Jelikož byl projekt týdenní, zabývali jsme se každý den ním jiným. Pondlí byl den pevážn seznamovací. Poznávali jsme zvíata na obrázcích, piazovali jsme stopy ke zvíatm, ukázali si jak má a nemá les vypadat, poznávali plody strom, mluvili jsme i o tídní odpadu a recyklaci, ekalo nás spoustu pracovních list a her. Úterý bylo odpoinkové a dti malovaly zvíata, ktera si samy vybraly. Urit to nebylo pro nkteré nic lehkého, ale nakonec to všichni zvládli a výkresy krásných zvíat nám už visí na nástnce. Poasí nám sice moc nepálo, ale i pesto jsme ve stedu vyrazili do okolí školy. Nasadili jsme rukavice a pustili se do jarního úklidu v okolí školy. Poté následovalo dlouhodob oekávané vylévání zvíecích stop sádrou. Dti se na tuhle innost tšily snad ze všeho nejvíc, samy si zkusily jak namíchat sádru, vybraly si stopy a pak jen netrpliv kontrolovaly, kdy sádra ztuhne. Bhem tvrdnutí sádry nás ješt ekala frotáž kry stromu a na závr dne zábavná hra. Ve tvrtek jsme celý den vnovali dslednému tídní odpadu v družin a odpoledne jsme se pustili do výroby ptaích krmítek ve skupinách. Krmítka jsme vyrábli z PET lahví, kokosu a ze deva. Všechna krmítka se povedla a brzy bude možné, je vidt v okolí školy. Týden utekl jako voda a byl pátek, den kdy jsme se s projektem louili. Tento den jsme tedy vnovali pevážn obrazovému ztvárnní projektu. Lepili jsme tedy fotky, pracovní listy, namalované stopy a spoustu jiných potebných materiál na papír, který bude njakou dobu zdobit stny naší školy. A jaké bylo to hodnocení? Pevážn kladné, dtem se innosti líbily, vždy se tšily na následující den a práv proto se projekt nevzdáme a již v prbhu dubna nás eká další. Vychovatelka ŠD VÍTÁNÍ JARA, VELIKONOCE 2009 Letošní zima jako by se stále nechtla vzdát své vlády. Byla nekonená a a jsme se na jaro tšili sebevíc, nepicházela. Proto jsme se rozhodli, že se na jaro musíme pipravit a ádn ho pivítat. Tak jsme také uinili, a to 28. bezna 2009, vzhledem ke stále zimnímu poasí, v sále Radnice. Termín byl zámrn zvolen, aby byl nejblíže ke Smrtné nedli, která v minulosti byla dnem, kdy se vynášela smrtka/zima/ a zárove dvata chodila s jedlikou, jež naopak symbolizovala jaro. Místo nedle jsme zvolili sobotu, protože v nedli v mnohých rodinách chodí práv dvata koledovat s jedlikou. Vítání jara zahájily dti z Mateské školy Suchonice svým milým jarním vystoupením. Další ást odpoledne patila žákm I. stupn Základní školy Tršice a jejich programu. Bhem celého odpoledne si mohli rodie s dtmi vyrábt, malovat a tvoit velikononí výzdobu a rzné pedmty s jarními námty, tentokrát ve spolupráci se zahrádkái, kteí organizovali velikononí dílny. Dále nám uni z uilišt ve Velkém Újezd pedvádli velikononí výzdobu, kterou jsme si mohli zakoupit. Zhruba v 15 hodin jsme se všichni vydali s dtmi spolu s figurínou smrtky, která symbolizovala zimu, k Olešnici, abychom smrtku vynesli a utopili a takto ukonili letošní zimu. Nevím, jak je to možné, ale následující týden skuten zimu a sychravé poasí vystídalo letní poasí. Celá akce se nesla ve znamení a piblížení nejen jara, ale i lidových zvyk, které byly, a by v jiné podob, jsou stále souástí našeho života. A tak jsme si pipomnli a zopakovali jarní básniky, písniky, vynášení smrtky i Moreny, vyrábní velikononích ozdob, i chození s jedlikou O samotné pivítání jara se postarala nkterá dvata následující den, když chodila po vesnici s jedlikou /symbolem jara/. 5
Dkuji touto cestou paním uitelkám ze základní školy v Tršicích a mateské školy v Suchonicích, které s dtmi jednotlivá pásma a projekty pipravily a nacviily, dkuji také tršickým zahrádkám, kteí pichystali a realizovali velikononí dílny, dále lenm kulturní komise za nachystání sálu a pipravení oberstvení, a všem dalším, kteí svou prací pispli k vytvoení jarní nálady. M. Mahdal 6
AMERITÍ STUDENTI V TRŠICÍCH O velikononích svátcích naši obec navštívila skupina amerických student se svými pedagogy, kteí cestovali po Evrop za památkami holocaustu. Navštívili místa jako jsou Muzeum holocaustu v Berlín, Židovské msto v Praze, Terezín, Lidice, Krakov, Osvtim a také Tršice, Zákov a Kyjanici. Místa v našem okolí byla zvolena zámrn, protože studenti pracovali s Deníkem Otty Wolfa, který peetli, a chtli se seznámit s popisovanými místy. A tak ve Velikononí pondlí procházeli Tršicemi, Zákovem a okolím, aby na vlastní oi vidli, kde se rodina Wolfova schovávala, kde se odehrával dj knihy, kterou peetli. Na jejich cest je provázeli pamtníci pan RNDr Karel Bezina a paní Zde ka Calábková, kteí odpovídali na jejich dotazy a upesovali tak jednotlivé informace. Celý svátení den se nesl ve znamení skuteného zájmu o tuto historii (v této souvislosti mne napadá, kolik souasných obyvatel Tršic a okolí tuto historii, natož tak místa ukrývání, zná), která naši obec proslavila, i když doba a okolnosti úkrytu rodiny Wolfových byly ve své dob urit dramatické a jsou dodnes zasteny jednotlivými záhadami a nezodpovzenými otázkami. Z Tršic se studenti vypravili také na Zákov a posléze na Kyjanici, kde se podrobnji seznámili s událostmi Zákovské tragédie v dubnu 1945. Možná nkoho napadne otázka pro se zajímat o holocaust po šedesáti letech, když souasná doba má svých problém dost. Snad práv proto je dležité pipomínat, co lidé v nedávné minulosti dokázali, protože djiny se sice nikdy neopakují, ale lze se z nich pouit. M. Mahdal 7
( pokraování z minulého ísla TZ) DENÍK OTTY WOLFA 10. srpna 1942, pondlí 8. týden V 1/2 5 h jdeme pro vodu a v 7 h snídáme chléb a kávu. Tatu bolí v kíži a máma ho maže. V poledne je kmínová polévka a šlíšky a bramb. knedle. Byly výborné. Tatínek si odpoledne vyhívá na slunci záda a dlá mu to velmi dobe. Je však skrz propocený. Pjde dnes s námi pro potraviny. Veeíme chléb s masem. O 1/2 11 h jdeme já, tata a Lici pro potraviny. Na místo, kde jsou potraviny, se nkdo vykadil, a jsme celí od hoven, Licka ruce a já ruce i nohy celé od hoven. Kabele a ruksak též. Vykadil se tam Josef Kotlaba. Šli jsme zpt a umýváme ruce a kabele. S tatínkem jsem natrhal pár rábek. Procházka dlala tatovi velmi dobe. 16. srpna 1942, nedle 8. týden V 1/2 5 h ráno jdeme pro vodu a snídáme kávu a chléb. O 1/2 10 h vstáváme a škrabeme zemáky. K obdu je nudlová polévka a brambory s esnekovou omákou. Jako mouník široké nudle s mákem. ekáme dnes Sl., chceme s ním dležité vci mluvit. Odpoledne jsme vyrušeni z klidu. U boudy chodí muž a žena a sedí poblíž nás. Zhívám veei. V tom slyším šustot. Jakýsi páreek se prodírá nahoru. Dík však umlému maskování odboili, jinak by pišli pímo do stedu úkrytu. Sl. pišel pímo z pouti k nám, a to v 9 h. Odešel až ve 1/4 2 h v noci. Vc s T. [Tandlem] je stále nejasná. 17. srpna 1942, pondlí 9. týden Ve 1/4 5 h ráno jdeme pro vodu a snídáme hned kávu a chléb. Spíme do 1/4 11 h a pak obdváme brambor. polévku a zelí s nokama. Bylo to bezvadné. Odpoledne je krásn. O 5 h odp. jsme zažili pernou chvíli. Asi 1 m od našeho stanu se toí B. Nmcová, Dáša Šrámková a ješt s nimi jakási návštva. Na štstí se však obrátili a šli zpt. Nechtlo se jim prodírat se hustým houštím (maskováním). O 7 h veeíme noky na studeno. Ve 1/4 11 h jdeme pro potraviny a já jsem pešel potok a šel k Sl. na cibuli. Tata chodí te s námi, bolí ho v kíži. Cibule jsem natrhal asi 2 kg a pak jdeme zpt dom. 19. srpna 1942, steda 9. týden Pro vodu jdeme ve 1/4 5 h ráno. Mama jde s námi a celá se umývá. Já jdu zatím zase na esnek. Pišli jsme dom a snídáme. Spíme do 10 h. K obdu je oková polévka a chléb se sardinkama. Nemáme petrolej a doufáme, že dnes doneseme. Poasí je zatím nádherné. K veei není nic. V 1/2 11 h jdeme pro potraviny. Na míst jsme našli balík od L. [Lotky] a Sl. nám sdloval, že Angliané jsou již v Paíži, a tím je otevena druhá fronta. Vylodili se u Dieppe dnes ráno, a to Británie, USA, Kanada a De Gaullisté. Jsme velmi rádi. O 3/4 12 h jsme pišli dom a rozbalili jsme balík od L. a peetli dopis. 21. srpna 1942, pátek 9. týden O 1/4 5 h ráno jdeme pro vodu a celý jsem se umyl, tata také. Tata je celý nanic, že nemá zprávu z fronty. Pak hned snídáme. Spíme do 9 h. Tata vaí obd, a sice karfiolovou polévku a brambory s cibulkou. Od soboty již nepršelo. K veei je karfiolová polévka. O 1/2 11 h jdeme pro potraviny a jsou tam též noviny, v nichž stojí, že Nmci zahnali Angliany zpt a frontu zrušili. Jsme zklamáni. 24. srpna 1942, pondlí 10. týden Ve 3/4 na 5 h ráno jdeme pro vodu a hned snídáme kávu a chléb. Spíme do 10 h. Pak dláme si koncepty dopis pro Trudu. Petroleje máme málo, a proto je k obdu z kostek polévka a zhívané zelí a brambory. Odpoledne píšeme dopisy Trud a doufáme, že budou tyto mít úspch. Mama má bolavou nohu a nemže ani stoupnout. Veer jíme esnekovou polévku a brambory. O 1/4 11 h jdeme pro potraviny a zárove na fazole. Licka ztratila v poli baterku a byla z toho celá nešastná. Na štstí jsem ji já po dlouhém hledání našel. Donesli jsme ruksak a 2 plné kabele fazol a asi 8 kg jablek. 27. srpna 1942, tvrtek 10. týden O 3/4 5 h ráno jdeme pro vodu a hned snídáme. Spíme do 11 h a tata již vaí bramborovou polévku a fazole. Po obd jsme chvíli spali a já jsem istil primusovou hlavu. Myslel jsem, že jsem zalomil jehlu, ale jen se z drátku vyvlékla. Zašrouboval jsem ale do primusu novou hlavu a hoí bezvadn. Ušetíme alespo petrolej. Veer jíme bramborovou polévku a fazole z poledne. Veer musíme umývat nádobí, a proto musíme jít 2x pro vodu. Po první jdeme pro vodu o 3/4 11 h. Lici vymývá ešálky a já nabírám. Msíc krásn svítí. V tom zaslechl jsem na chodníku hlasy. Ptám se Lici, zdali neslyšela. Ona nic, ale prý nic. Nabíral 8
jsem tedy dále. Najednou mi Lici ekla: Honem do lesa! a popadla ešálky s kabelou a sklenku a utíkala do lesa. Mne nechala s 2 ešálkama a flaškou a konvou dole. Já jsem to rychle s lomozem sebral a utíkal za Lici do lesa. Postavil jsem ešálky do lesa, ponvadž jsem ml plnou náru nádobí. Jeden ešálek pitom spadl a kutálel se dol. Já jsem utíkal do hustjšího houští. Ešálek se na štstí zachytil na jednom strom. Kolem šli 2 chlapi. Jeden na mne zaval: Kdo je tam! Já jsem neodpovdl a utíkal pry. Tata nás ekal u sv. Anny a myslel, že jsme to my. Šel proto, jakoby nic nebylo. Jeden z nich na tatu zavolal: Kde vy! tata na to odpovdl: Tam, kde ve ste bele! a šel dál pry. Mezitím jsem s Lici došel k tatovi a šli jsme pak pro potraviny. ( pokraování píšt ) NAPSALI PED TIAŠEDESÁTI ROKY Pstujeme gumovník Je známo, že gumovník je cizokrajný zámoský strom, z nhož se k nám dováží surovina pro výrobu gumy. Tento gumovník, jak je veejnosti mén známo, pstujeme také u nás. Lidov se mu íká fikus (správn ficus elastica), jehož specielním pstováním v menším množství se zabývají brati Zdailové, zahradníci v Tršicích. K zakoenní tchto rostlin pod sklem je teba vysoké teploty 60 stup Celsia a teprve až povyroste, stává se otužilou pokojovou rostlinou, kterou možno pechovat i v chladné místnosti. Rostlina vydrží se svými ozdobnými listy mnoho. dl Naše Haná 13. záí 1946 28. íjen v Tršicích V pedveer národního svátku prošel Tršicemi prvod s hudbou, v nmž mimo dtí s lampiony šli krojovaní sokoli, hasii a obanstvo. Oslava 28. íjna se konala po prvodu v sále radnice a zahájil ji pedseda místní Osvtové besedy editel M. Vaculík. Po zazpívání mužského sboru Smetanova "Vna" promluvil uitel F. Švarc, který ke konci nastínil v hlavních rysech dvouletý budovatelský plán republiky. Následoval Nešverv sbor " Moravnce", hudební složky místního salonního orchestru, recitace a výstupy dtí. Závrem oslavného veera byla peliv pipravená scéna krojovaných školních dtí symbolizujících vrnost a práci republice. Každé íslo poadu odmnili hojní úastníci potleskem. Slavnost byla zakonena státní hymnou. V den svátku vyslechli obané dopoledne na Masarykov námstí projev pana presidenta, vysílaný rozhlasem z Prahy. dl Naše Haná 1. listopadu 1946 Z novin Naše Haná vybral M. Rozkošný 9
LETOS JEDINÉ HÍB A ZASE HEBEEK Štstí na hebeky mají v bývalé zákovské stáji Incitát. Zatím se ve stáji této spolenosti narodilo šest hebek a dv kobylky. Také první a letos jediné híb, které 26. bezna pišlo na svt v novém psobišti této spolenosti v Penicích, byl hebeek. "Je to fešák," íkají obdivovatelé nov narozeného híbte. Místo hebeka by však jeho majitelé radji vidli kobylku, která by pozdji nahradila svoji matku, ponvadž klisna Medlyn, po odkojení híbte, poputuje k novému majiteli na Zlínsko. Ten si ji koupil kvli pvodu, ve kterém má známého anglického plnokrevníka Masis. Hebekovi, který po ní ve stáji Incitát zstane, je pedurena dostihová kariéra. První by ho však mly ekat ktiny, které majitelé chtjí uspoádat, ale zatím neví pi jaké píležitosti. Obvykle se tato slavnostní událost koná pi jezdeckých závodech, ale jejich uspoádání Incitát zatím neplánuje, ponvadž nemá k tomu vhodné prostory. " Na Zákov jsme mli osm hektar luk a v Penicích jen jeden, a to je oproti Zákovu zatím naše jediná nevýhoda v Penicích," íká trenérka Kateina Ilíková. Naopak výhody má Incitát v Penicích ve vtších stájových prostorách a lepší dopravní obslužnosti v blízkosti msta, kterou již ve stáji Incitátu využívá nkolik nových zájemc o chov koní a jezdecký sport. K nim nedávno pibyl další zájemce o rehabilitaní jízdu na koni tzv. hipoterapii. Miroslav Rozkošný DOVOZ VODY DO BAZÉN Chtl bych upozornit všechny obany, že od letošního roku, nebude JSDH Tršice dovážet vodu do bazénu soukromým nebo právnickým osobám.je poteba si tuto službu zabezpeit jinou cestou. Za JSDH Tršice VJ Ambrož Pavel 10
ZE ŽIVOTA MYSLIVECKÉHO SPOLKU Letošní zima byla po dvou mírných zimách ponkud náronjší. Nebyly však extrémní mrazy ani extrémní snhová pokrývka. Zaznamenali jsme jen rychlý pechod ze zimního poasí tém na letní. Zdá se, že zv pestála dlouhou zimu bez vtších problém. Drobná zv má trvale nízké stavy, nejhorší situace je ve stavech bažant, které již je vzácnost uvidt. Stejn jako koroptve nemají ve zdejších podmínkách šanci ped predátory ( lišky, kuny, jestábi, ale také toulavé koky a psi ). Uplynulý msíc bezen byl v myslivosti také ukonením Mysliveckého roku a znamená konené bilancování innosti uplynulého roku. Probhla výroní lenská schze Mysliveckého spolku Tršice-Zákov. Ve Šternberku se uskutenila okresní pehlídka trofejí za rok 2008, kde náš MS byl zastoupen opt jednou z nejvtších kolekcí srní zve. V msíci dubnu a kvtnu se rodí v pírod nejvíce mláat a píroda, zejména pak voln žijící zv je velice citlivá na jakékoliv vyrušení a v mnoha pípadech pak vyrušené matky svá mláata opouští, a ty pak uhynou hladem. Pesto že, vycházky do pírody jsou velice píjemné a romantické, používejte z tmto úelm jen lesní cesty a pohyb mimo cesty omezte na minimum. Opakovan upozoruji nenechte voln pobíhat své psy po lese a po polích, nehled na probíhající preventivní leteckou vakcinaci lišek proti vzteklin. Posbírání vtšího množství návnad a pedávkování vakcinací mže znamenat i úhyn psa. Závrem bych chtl podkovat všem, kteí navštívili v lednu tradiní Myslivecký ples. Pipravujeme další mysliveckou akci a to na pátek 1. kvtna, kdy poádáme již tradiní Prvomájové setkání na chat Zatš Zahájení již osvden od 10 hod. Samozejmostí je myslivecký guláš, maso z udírny, toené pivo a jiné oberstvení pro malé i velké. Akce se bude konat za každého poasí. Ani pípadný prvomájový déš pece nikoho neodradí. Jaro je pkné za každého poasí a 1. máj je jen jednou do roka. Píspvek zpracoval Ing. František Rataj JAK VYPADALY TRŠICE Z POHLEDU TURISTY PED PTAOSMDESÁTI LETY!" Výlety do hranického okresu # $#%&'(... Za ti tvrt hodiny (z Radvanic) jsme v Tršicích. Hned ped obcí podíváme se, jak se chmel pne po tykách ve chmelnici. Tršice mají pkný park na námstí, vkusn upravené okolí nového kostela, ped nímž stojí socha sv. Cyrila a Metoda a do nich vloženy jsou desky s nápisy ve válce padlých oban. Zámek kapituly olomoucké promnn je v ústav, v nmž se vychovávají zmrzaené dti, které do školy choditi nemohou. V obci je mšanská škola, hospodáská škola a sídlo chmelaského obchodu. Rolník zdejší Hynek Florýk byl zakladatelem moravského chmelaství. Tršice a okolí mají po nm pknou památku. Ponvadž osada je obklopena lesy, jezdívají sem na letní pobyt rodiny z Olomoucka. Z Tršic dáme se cestou do kopeka, na nmž je upraveno pkné výletní místo pro slavnosti.... )')***$!+,"!''" "-,-'.#- # Ze stati autora eka Kramoliše ve Vlastivdném sborníku pro mládež župy olomoucké 1923 24 )!'+"$ vybral M. Rozkošný 11
"ŽELEZNÝ ZEKON" Nkdy poátkem msíce bezna se na dveích restaurace "Radnice" objevil plakát, zvoucí obany ke shlédnutí vystoupení "Železného ZEKONA", známého vítze nkolika siláckých soutží. Akce byla naplánovaná na 30.bezna. Zamluvila jsem si tedy místo, abych o tuto zajímavost nepišla. V urený den jsem zjistila, že to bylo zcela zbytené. Tršití opt nezklamali! Tradin pišlo "pt a pl lovka", jako na vtšinu akcí poádaných v Tršicích. Ale k samotnému vystoupení: Železný ZEKON se nedal zaskoit malým potem zájemc a byl pímo úžasný! Pedvedl nkolik svých siláckých kousk, které proložil zajímavým a vtipným vyprávním. Do své produkce zapojil i "diváky" a každého obdaroval malým upomínkovým dárkem. Jeho chování bylo srdené a velmi píjemné a hodina v jeho pítomnosti velmi rychle ubhla. Vím, že se paní provozovatelka restaurace nedá odradit a podobnou akci nkdy zopakuje. BM Kulturní komise pi OÚ v Tršicích a TJ Tršice vás zvou na na tršickém zámku 30. dubna 2009 od 19.00 zápis zkouška odvahy výlet do historického sklepení zámku ochutnávka lektvar let na koštti a další strašidelné disciplíny ve 20,00 pravá arodjnická hranice opékání kabanosu konec podle poasí a nálady Oberstvení zajištno =========================================================== Tršický zpravodaj vydává : Obec Tršice Redakní rada : Mgr. M.Mahdal, J.Bezovský, M.Polák, Vydávání povoleno : Ministerstvem kultury R, reg.. MK R E 12519 12