POSUDEK. SILNIČNÍ OKRUH KOLEM PRAHY STAVBY 518 a 519

POSUDEK DOKUMENTACE O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. SILNIČNÍ OKRUH KOLEM PRAHY STAVBY 518 a 519 RUZYNĚ - BŘEZINĚVES Říjen 2001 České Budějovice

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 2 POSUDEK DOKUMENTACE O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. SILNIČNÍ OKRUH KOLEM PRAHY STAVBA 518 a 519 RUZYNĚ - BŘEZINĚVES Zpracovatel: RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. oprávněná osoba pro posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11. 2. 1993 Zpracovatele posudku ustanovil příslušný orgán, MŽP ČR, Praha Zpracovatel posudku se nepodílel na vypracování dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí na po suzovanou stavbu. Spolupráce: Mgr. Radomír Mužík Mgr. Pavla Dušková Ing. Alexandra Čurnová Jitka Spurná

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 3 Říjen 2001 Obsah Strana 1. Základní údaje............................................... 4 2. Podklady................................................... 6 3. Úvod....................................................... 11 4. Vyhodnocení dokumentace...................................... 18 4.1. Formální posouzení dokumentace.............................. 18 4.2. Obsahové posouzení dokumentace............................. 19 5. Vyjádření veřejnosti, vyjádření příslušné obce a vyjádření dotčených orgánů státní správy....................... 52 5.1. Vyjádření příslušných obcí................................... 52 5.2. Vyjádření dotčených orgánů státní správy...................... 96 5.3. Vyjádření veřejnosti........................................ 122 6. Úplnost zjištěných veškerých kladných a záporných vlivů stavby, činnosti nebo technologie na ŽP, včetně jejich vzájemného působení........................................ 170 7. Použité metody hodnocení a úplnost vstupních informací.......... 194 8. Návrh technického řešení vzhledem k dosaženému stupni poznání, pokud jde o vyloučení nebo omezení znečišťování či poškozování životního prostředí.............................. 208 9. Varianty řešení.............................................. 212 10. Návrh opatření a podmínek pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na ŽP........ 217 Návrh stanoviska o hodnocení vlivů............................... 218

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 4 1. Základní údaje Název stavby: Silniční okruh kolem Prahy, úsek Ruzyně - Březiněves, stavby 518 a 519 Charakter stavby: Umístění stavby: liniová novostavba hlavní město Praha, okres Praha západ, okres Praha - východ, okres Mělník katastrální území: varianta J Praha 6 - Liboc Praha 6 - Ruzyně Praha - Přední Kopanina Praha - Nebušice Horoměřice Praha - Suchdol Praha - Suchdol - Sedlec varianta Sc Praha 6 - Liboc Praha 6 - Ruzyně Praha - Přední Kopanina Praha - Nebušice Horoměřice Únětice Statenice varianta Sd Praha 6 - Liboc Praha 6 - Ruzyně Praha - Přední Kopanina Tuchoměřice - Kněžívka Tuchoměřice Lichoceves Statenice Velké Přílepy - Kamýk Kněževes u Prahy varianta Ss Praha 6 - Liboc Praha 8 - Bohnice Praha 8 - Čimice Praha - Dolní Chabry Praha - Březiněves Praha - Ďáblice Zdiby Velké Přílepy Úholičky Roztoky - Žalov Husinec u Řeže Klecany - Draceny Klecany Sedlec u Líbeznic Velké Přílepy Úholičky Únětice Roztoky - Žalov Husinec u Řeže Klecany - Drasty Klecany Sedlec u Líbeznic Středokluky Tursko

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 5 Praha 6 - Ruzyně Praha - Přední Kopanina Tuchoměřice - Kněžívka Tuchoměřice Lichoceves Velké Přílepy - Kamýk Velké Přílepy - Svrkyně Kněževes u Prahy varianta T Praha 6 - Liboc Praha 6 - Ruzyně Praha - Přední Kopanina Tuchoměřice - Kněžívka Tuchoměřice Lichoceves Velké Přílepy - Kamýk Velké Přílepy - Svrkyně Tursko Kněževes u Prahy Úholičky Libčice n. Vlt. - Letky Větrušice u Klecan Klecany - Drasty Klecany Sedlec u Líbeznic Středokluky Libčice n. Vlt. - Letky Dolany - Debrno Dolany u Prahy Kralupy n. Vlt. Chvatěruby Zlončice Kozomín Postřižín Úžice Středokluky Oznamovatel: Projektant: Ředitelství silnic a dálnic Praha ČR Na Pankráci 546/56 145 05 Praha 4 Pragoprojekt, a.s. K Ryšárce 16 145 05 Praha 4 PUDIS, a.s. Nad Vodovodem 2/169 100 00 Praha 10 Termín zahájení: předpoklad 2003 Termín dokončení: předpoklad 2007 Zpracovatel dokumentace dle zák. ČNR č. 244/1992 Sb.: Ing. Michaela Vrdlovcová Ing Marcel Lauerman ENVISYSTEM s.r.o. U Nikolajky 15 150 00 Praha 5 a kolektiv Datum zpracování dokumentace: září 2000

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 6 2. Podklady Zpracovatel posudku obdržel od příslušného orgánu následující podklady: Silniční okruh kolem Prahy, úsek Ruzyně - Březiněves, stavby 518 a 519, dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., ing. M. Vrdlovcová, ing. M. Lauerman, ENVISYSTEM s.r.o., U Nikolajky 15, 150 00 Praha 5, září 2000 Silniční okruh kolem Prahy, úsek Ruzyně - Březiněves, stavby 518 a 519, oznámení dle 5, zák. č. 244/1992 Sb., č.j. 16648/00-327, ze dne 23.10.2000 Žádost o vyjádření příslušných obcí a dotčených orgánů státní správy, č.j. 500/3007/50310/00, ze dne 15.11.2000 Stanovení zpracovatele posudku, MŽP Praha, č.j. 500/3007/50012/00 ze dne 5.1.2001 Silniční okruh kolem Prahy, úsek Ruzyně - Suchdol, stavba 518, dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., ing. B. Sulek, ing. M. Lauerman, ENVISYSTEM s.r.o., U Nikolajky 15, 150 00 Praha 5, leden 1999 Silniční okruh kolem Prahy, stavba 519, Suchdol - Březiněves, dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., ing. M. Vrdlovcová, Daškova 3089, 143 00 Praha 4, leden 1999 Silniční okruh kolem Prahy, stavba 518 Ruzyně - Suchdol, oznámení dle 5, zák. č. 244/1992 Sb., ze dne 10.2.1999 Silniční okruh kolem Prahy, stavba 519 Suchdol - Březiněves, oznámení dle 5, zák. č. 244/1992 Sb., ze dne 10.2.1999 Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí Silniční okruh kolem Prahy, stavba 518 Ruzyně - Suchdol - žádost o vyjádření č.j. 800/425/800 12/99, ze dne 24.3.1999 Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí Silniční okruh kolem Prahy, stavba 519 Suchdol - Březiněves - žádost o vyjádření č.j. 800/426/800 12/99, ze dne 24.3.1999 Požadavek MŽP na zpracování nové dokumentace podle zákona ČNR, č. 244/1992 Sb., č.j.800/474/800/99, ze dne 14.6.1999 Žádost MŽP o konkretizaci připomínky k dokumentaci, č.j. 800/1239/80310/99 ze dne 17.6.1999 Stanovení rozsahu variant v návaznosti na dopis č.j. 800/474/80012/99 ze dne 14.6.1999, č.j. 800/1324/80310/99 ze dne 23.7.1999 Vyjádření příslušných obcí Stanovisko hlavního města Prahy, ÚRM č.j. 4649/00, ze dne 18.1.2001 Stanovisko městské části Praha 6, ze dne 2.1.2001 Stanovisko městské části Praha 8, č.j. OKS/2000/0222, ze dne 2.1.2001

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 7 Stanovisko městské části Praha 9, č.j. OŽPD/4930/Boč./01, ze dne 2.3.2001 Stanovisko městské části Praha Suchdol, č.j. 2/01/2001, ze dne 5.1.2001 Vyjádření městské části Praha Dolní Chabry, č.j. 862/00, ze dne 5.1.2001 Vyjádření městské části Praha Ďáblice, č.j. 552/Šev/01/Cim, ze dne 23.2.2001 Vyjádření městské části Praha Březiněves, č.j. 0100019/01, ze dne 8.1.2001 Vyjádření městské části Praha Kopanina, č.j. 4/01, ze dne 28.12.2000 Vyjádření městské části Praha Nebušice, č.j. 1577/00, ze dne 22.12.2000 Vyjádření městské části Praha Lysolaje, č.j. 8/01, ze dne 11.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Horoměřice, č.j. 2245/2000, ze dne 8.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Tuchoměřice, ze dne 27.12.2000 Vyjádření městského úřadu Roztoky, č.j. 249/01, ze dne 15.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Úholičky, č.j. 26/2001, ze dne 24.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Únětice, č.j. 17/01, ze dne 9.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Statenice, č.j. 05/01, ze dne 10.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Kněževes u Prahy, č.j. 988/00, ze dne 3.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Středokluky, č.j. 2/2001, ze dne 2.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Svrkyně, ze dne 5.2.2001 Vyjádření obecního úřadu Tursko, č.j. 5-01, ze dne 3.1.2001 Vyjádření městského úřadu Libčice nad Vltavou, č.j. 84/01, ze dne 10.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Velké Přílepy, č.j. 296/2000, ze dne 27.12.2000 Vyjádření obecního úřadu Dolany, č.j. 401/2000, ze dne 10.1.2001 Vyjádření městského úřadu Kralupy nad Vltavou, č.j. ŽP/992/2000/Ma, ze dne 11.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Chvatěruby, ze dne 22.12.2001 Vyjádření městského úřadu Klecany, č.j. 83/2001, ze dne 5.2.2001 Vyjádření obecního úřadu Husinec, č.j. 00/0002077, ze dne 22.12.2000 Vyjádření obecního úřadu Klíčany, ze dne 29.12.2000 Vyjádření obecního úřadu Lichoceves, ze dne 23.1.2001 Vyjádření obecního úřadu Kozomín, ze dne 12.2.2001 Vyjádření obecního úřadu Úžice, č.j. 571/2001/53/V, ze dne 15.2.2001 Vyjádření obecního úřadu Větrušice, č.j. 32,ze dne 20.3.2001 Vyjádření obecního úřadu Zdiby, č.j. S-19/01,ze dne 5.2.2001 Oznámení obce Sedlec, ze dne 24.1.2001 Vyjádření dotčených orgánů státní správy Stanovisko Ministerstva životního prostředí odboru ekologie krajiny, č.j. OEK/3157/00, ze dne 8.2.2001 Stanovisko Ministerstva životního prostředí odboru ochrany ovzduší, č.j. 727/740/01, ze dne 12.3.2001 Stanovisko Ministerstva životního prostředí odboru strategií, č.j.2181/os/01, ze dne 2.9.2001 Stanovisko Ministerstva zemědělství ČR odboru státní správy lesů a myslivosti 5050, č.j. 1710/00-5050, ze dne 19.1.2001 Interní sdělení Ministerstva životního prostředí odboru environmentálních rizik, č.j. 849/OER/01, ze dne 3.4.2001

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 8 Vyjádření Středočeského kraje, ze dne 17.4.2001 Vyjádření magistrátu hlavního města Prahy odboru životního prostředí, č.j. MHMP 082378/OŽP/VI/2000/2001, ze dne 10.1.2001 Vyjádření magistrátu hlavního města Prahy odboru dopravy, č.j. MHMP/82555/2000/DOP/O5,O4/Ší,Hk, ze dne 24.1.2001 Vyjádření magistrátu hlavního města Prahy odboru památkové péče, č.j. MHMP/82083/2000, ze dne 10.1.2001 Vyjádření magistrátu hlavního města Prahy odboru výstavby, č.j. MHMP- 82208/2000/VYS/Šv, ze dne 20.12.2000 Vyjádření okresního úřadu Praha - východ referátu životního prostředí, č.j. 040/2176/2000, ze dne 2.2.2001 Vyjádření okresního úřadu Praha - západ referátu životního prostředí, č.j. EIA 201/3661/00/Tom, ze dne 10.1.2001 Vyjádření okresního úřadu Mělník, č.j. 36566/00/RŽP/7604, ze dne 8.1.2001 Vyjádření hygienika hlavního města Prahy, č.j. 7166/14/01/RED-OÚP/Ing.Kn.- Mor., ze dne 18.1.2001 Vyjádření krajského hygienika, č.j. 3924-215/00/1287, ze dne 9.2.2001 Vyjádření ČIŽP, oblastního inspektorátu Praha, č.j. 1/HI/10440/01, ze dne 26.1.2001 Vyjádření Povodí Vltavy, č.j. 723/4212/00, ze dne 15.1.2001 Vyjádření Obvodního báňského úřadu v Kladně, č.j. 7428/00/630/HOR/VCH, ze dne 1.12.2000 Vyjádření veřejnosti Vyjádření občanského sdružení pro "Přijatelné řešení silničního okruhu (PŘISO)" ze dne 22.12.2000 Stanovisko občanského sdružení EKOFORUM, ze dne 20.12.2000 Vyjádření občanského sdružení Společnost Šáreckého údolí, ze dne 24.12.2000 Vyjádření občanského sdružení "Padesátník" ze dne 17.12.2000 Vyjádření občanského sdružení Hnutí DUHA, ze dne 22.12.2000 Vyjádření občanského sdružení ČSOP 10/RS - "METROPOLITNÍ REGION", ze dne 31.1.2001 Vyjádření občanské iniciativy v obci Tuchoměřice, ze dne 27.12.2000 Vyjádření občanů Statenic, ze dne 18.12.2000 Vyjádření Ing. D. a J. Kuchařových, ze dne 27.12.2000 Vyjádření Spolku pro ochranu a rozvoj obce Turska, ze dne 18.12.2000 Vyjádření Mysliveckého sdružení Zemědělského družstva Velké Přílepy honitba LIBČICE, č.j. 32/2000 Vyjádření Archeologického ústavu akademie věd ČR, ze dne 19.12.2000 Vyjádření České zemědělské univerzity, ze dne 21.12.2000 Stanovisko Mgr. E. a J. Razgových, ze dne 16.12.2000 Stanovisko Mgr. K. Čapounové, ze dne 20.12.2000 Připomínky T. Gremlici, Ústav pro ekopolitiku, o.p.s., ze dne 20.12.2000 Připomínky RNDr. J. Sádla, CSc., Botanický ústav AVČR Připomínky Doc. RNDr. J. Flegra, CSc. a Mgr. M. Flegrové

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 9 Stanovisko RNDr. P. Hofmanna, ze dne 7.1.2001 Vyjádření Českého zahrádkářského svazu - organizace na území MČ Suchdol a Sedlec, ze dne 2.3.2001 Vyjádření Ing. Z. Smrčky, ze dne 25.7.2001 Návrh místního spojení mezi městskými částmi Praha 6 - Praha 8. O.S. EKOFORUM, duben 2001 Vyjádření pana Karla Čapka, ze dne 21.8.2001 Oznamovatel poskytl zpracovateli posudku následující podklady: Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 + 519 Ruzyně - Březiněves, zpracovatelé PUDIS a.s. Praha a Pragoprojekt, a.s. Praha, září 2000. Intenzity automobilové dopravy v severozápadním sektoru Prahy sestavené podle provedených průzkumů v roce 2000. Ústav dopravního i nženýrství hlavního města Prahy, Bolzanova 1, Praha 1, duben 2001 Porovnání intenzit dopravy na profilech komunikací Prahy v severojižním řezu, varianta J. Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Bolzanova 1, Praha 1, duben 2001 Porovnání intenzit dopravy na profilech komunikací Prahy v severojižním řezu, varianta Ss. Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Bolzanova 1, Praha 1, květen 2001 Dopravně inženýrské podklady pro přípravu staveb pražského okruhu. Podklady pro EIA severozápadní části pražského okruhu v úseku Ruzyně - D8, varianta Ss se spojením Sedlec - Bohnice. Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy, Bolzanova 1, Praha 1, srpen 2001 Prohlášení měst a obcí prosazujících variantu J jako jedinou trasu vedení silničního okruhu (SO) na území hl. m. Prahy a středočeského kraje, autor ing. arch. Jan Winkler, městská část Praha 6. Souhlasy s prohlášením obcí Čičovice, Tuchoměřice, Lichoceves a Velké Přílepy. Zpracovatelé dokumentace EIA a kolektiv spolupracovníků poskytli zpracovateli posudku následující podklady: Silniční okruh Ruzyně Březiněves. Rozbor vypočtených hodnot v profilech na území Prahy. Zpracovatel ing. V. Píša CSc., ATEM Praha, září 2001 Silniční okruh Ruzyně Březiněves. Vyhodnocení závislosti koncentrací znečišťujících látek v ovzduší na dopravní zátěži silničního okruhu. Zpracovatel ing. V. Píša CSc., ATEM Praha, září 2001 Silniční okruh Ruzyně Březiněves. Vyhodnocení navržených opatření v okolí Suchdola. Zpracovatel ing. V. Píša CSc., ATEM Praha, září 2001

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 10 Zástupci občanských sdružení EKOFORUM a PŘISO poskytli zpracovateli posudku následující podklady: Národní strategický dokument ČR pro program ISPA - sektor dopravy Prague ring expressway R1. national ISPA Strategy, Transport Sector. Annex 4 - titulní strana ÚP VÚC Pražská - středočeská aglomerace z r. 1977 (změny v r. 86 a 95), xerokopie části výkresu s vedením SO v úseku Únětice - Klecany + další materiály, většinou zápisy z různých jednání a kopie novinových článků

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 11 3. Úvod Předmětem probíhajícího procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb. (proces EIA) je vyhodnocení vlivů na životní prostředí severozápadní části silničního okruhu kolem Prahy v úseku Ruzyně - Březiněves. Konkrétně se jedná o dvě stavby: č. 518 Ruzyně - Suchdol a č. 519 Suchdol - Březiněves. Posuzovaný úsek Ruzyně - Březiněves leží na silničním okruhu mezi radiálními komunikacemi R7 Praha - Slaný - Chomutov a D8 Praha - Ústí nad Labem. Navazuje na již prakticky dokončený úsek silničního okruhu č. 517 Řepy - Ruzyně na západě a bude pokračovat východním směrem úsekem č. 520 Březiněves - Satalice. Tento úsek se v současné době připravuje, oznamovatel předložil příslušnému orgánu oznámení a dokumentaci EIA. Posuzované varianty Všechny posuzované varianty jsou dostatečně podrobně popsány v předložené dokumentaci EIA. V následujícím textu proto shrnuji nejvýznamnější skutečnosti z hlediska vlivů na životní prostředí. Úsek silničního okruhu 518 a 519 Suchdol - Březiněves je v předkládané dokumentaci EIA vyhodnocen v pěti variantách s následujícím označením: J, Sc, Sd, Ss a T. Varianta J obsahuje podvarianty Jr a Jn, které řeší variantním způsobem přemostění vltavského údolí (Jr - dvoupatrový most, Jn - nízkovodní most). Součástí varianty J je přivaděč Rybářka v oblasti Suchdola. Všechny varianty mají společný začátek - navazují na ukončení předchozího úseku silničního okruhu v Ruzyni a pokračují v trase stávající silnice R7 Praha - Slaný okolo lokality Na Padesátníku. Od této silnice se silniční okruh odklání východním směrem (varianty J a Sc bezprostředně za lokalitou Na Padesátníku, varianty Sd, Ss a T za obcí Tuchoměřice). Dále je směrové vedení jednotlivých variant odlišné s některými společnými úseky. Trasa silničního okruhu je vedena většinou mimo obytnou nebo rekreační zástavbu. Do zástavby s nutností demolic vstupují varianty J a Sc v lokalitě Na Padesátníku a varianta J v lokalitě Suchdol (zde bude silniční okruh veden v tunelu, částečně to platí i pro přivaděč Rybářka). Významným úsekem je překročení údolí Vltavy. Varianta J překračuje Vltavu nejblíže ku Praze u Suchdola, navrženy a posouzeny jsou 3 varianty mostního objektu a navazujících úseků silničního okruhu (J, Jr a Jn). Varianty Sc a Sd překračují Vltavu u Husince, varianta Ss u Řeže a varianta T u Kralup nad Vltavou. Další mostní objekty většího rozsahu jsou ve variantě J mosty přes Čimické a Drahanské údolí a ve variantě Sc most přes Únětické údolí. Ve variantě J je součástí stavby 1 tunel v Suchdole a 1 tunel na přivaděči Rybářka, v podvariantě Jr ještě tunel Zámky. Součástí variant Sc a Sd jsou 2 tunely Řivnáč a Husinec, které navazují na mostní objekt přes Vltavu na levém (Řivnáč) a pravém (Husinec) břehu Vltavy. Ukončení posuzovaného úseku je v mimoúrovňové křižovatce silničního okruhu s dálnicí D8 u Březiněvsi. Varianta J dálnici D8 protíná s přímým pokračováním silničního okruhu v navazujícím úseku

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 12 520. Varianty Sc, Sd a Ss se na dálnici D8 napojují u Klecan a do koncového bodu posuzované stavby je silniční okruh doveden peáží s dálnicí D8. Podobná situace je u varianty T, místo napojení silničního okruhu na dálnici D8 je u Kralup nad Vltavou a peáž s dálnicí D8 je delší než v případě variant Sc, Sd a Ss. Historie posuzovaných variant Předložená dokumentace EIA připomíná historii posuzovaných variant pouze stručně v kapitole C.I. Popis navržených variant řešení. Není uvedena důležitá informace, že předložená dokumentace EIA vznikla přepracováním a rozšířením dvou původních dokumentací EIA na základě požadavku příslušného orgánu - Ministerstva životního prostředí. Původní dokumentace EIA byly zpracované odděleně pro stavby č. 518 Ruzyně - Suchdol a 519 Suchdol - Březiněves. Příslušný orgán obě dokumentace EIA oznamovateli vrátil s požadavkem doplnit vyhodnocení dalších variant a obě dokumentace EIA spojit do jedné společné pro obě stavby 518 a 519. K požadavku přiložil příslušný orgán specifikaci variant, které budou v nové dokumentaci EIA vyhodnoceny (doklady jsou obsaženy v Příloze posudku č. 1). Jelikož uvedené skutečnosti považuji za významné pro probíhající proces EIA, uvádím v následujícím textu stručný přehled historie jednotlivých variant ve vztahu k procesu hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 244/1992 Sb. V roce 1999 předložil oznamovatel ŘSD ČR Praha dvě oznámení s dokumentacemi EIA na stavby silničního okruhu 518 Ruzyně - Suchdol a 519 Suchdol - Březiněves (Silniční okruh kolem Prahy, úsek Ruzyně - Suchdol, stavba 518, dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., ing. B. Sulek CSc., ing. M. Lauerman, ENVISYSTEM s.r.o., U Nikolajky 15, 150 00 Praha 5, leden 1999, Silniční okruh kolem Prahy, stavba 519, Suchdol - Březiněves, dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., ing. M. Vrdlovcová, Daškova 3089, 143 00 Praha 4, leden 1999). V dokumentaci EIA pro stavbu 518 Ruzyně - Suchdol byla vyhodnocena jedna varianta směrového vedení silničního okruhu, shodná s variantou J v nové dokumentaci EIA a dvě varianty přivaděčů na silniční okruh v oblasti Suchdola - Kladiva a Rybářka. Silniční okruh v předložené variantě (J) je doporučen k realizaci s variantou přivaděče Kladiva. Do nové dokumentace EIA bylo převzato směrové vedení silničního okruhu s přivaděčem Rybářka (varianta J v nové dokumentaci). V dokumentaci EIA pro stavbu 519 Suchdol - Březiněves byl řešený úsek rozdělen do dílčích úseků, které byly posouzeny ve více variantách. Z hlediska nové dokumentace lze všechny předložené varianty označit jako subvarianty varianty J. Úsek přemostění Vltavy byl posouzen ve 4 variantách mostního objektu V1 - V4, úsek přechodu údolí Čimického potoka byl vyhodnocen ve 3 variantách Z1 - Z3, úsek přechodu přes Drahanské údolí byl posouzen ve 4 variantách D1 - D4, úsek mezi severní hranou Drahanského údolí a dálnicí D8 byl posouzen v 5 variantách U1 - U5. Variantně je posouzena i mimoúrovňová křižovatka Čimice (4 varianty - C1-D1, C2-D1, C3-D2, C4-D2). V závěru dokumentace je k realizaci doporučena varianta

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 13 Z1-D2. Doporučení varianty mostního objektu přes Vltavu a mimoúrovňové křižovatky Čimice závěr dokumentace neobsahuje. Do nové dokumentace EIA bylo převzato směrové vedení silničního okruhu v doporučené variantě Z1-D2 s malým oddálením trasy od Dolních Chaber severním směrem. V úseku přemostění Vltavy nejsou v nové dokumentaci porovnávány varianty konkrétního stavebního řešení mostního objektu, vyhodnocena jsou koncepčně odlišná řešení: základní varianta J - obvyklý most s jízdními pásy v jedné úrovni, podvarianta Jr - dvoupatrový most zhruba ve stejné niveletě, podvarianta Jn - nízkovodní most s obvyklým uložením pásů v jedné úrovni, která je blíže k hladině Vltavy ve srovnání se základní variantou J. I když v závěru původní dokumentace EIA nebyla konkrétně doporučena varianta mimoúrovňové křižovatky Čimice, z mapových podkladů vyplývá, že tvar křižovatky v nové dokumentaci je odlišný od doporučené varianty v původní dokumentaci EIA. Z uvedených údajů je zřejmé, že do nové dokumentace EIA, společné pro obě stavby 518 a 519 Ruzyně Suchdol byla převzata varianta s označením J, která je složena z doporučených variant z předchozích dokumentací s výjimkou přivaděče v Suchdole (doporučen byl přivaděč Kladiva, převzatý je přivaděč Rybářka) a mimoúrovňové křižovatky Čimice (doporučen byl odlišný tvar křižovatky). Dle vysvětlení oznamovatele variantu přivaděče Kladiva navrhlo ŘSD ČR v době před schválením Územního plánu hl.m. Prahy. Varianta Kladiva představovala maximální vstřícný krok k požadavkům MČ Suchdol. Varianta byla několikanásobně ekonomicky i technicky náročnější než přivaděč Rybářka. Od varianty Kladiva bylo upuštěno proto, že stanovisko MČ Suchdol zůstalo negativní stejně jako v případě varianty Rybářka, proti variantě Kladiva se postavily navíc další instituce (např. Česká zemědělská univerzita v Praze). Po schválení územního plánu hl.m. Prahy, který stabilizoval přivaděč ve variantě Rybářka, pominul důvod bránit stavebním aktivitám mimo stavební uzávěru silničního okruhu a v současné době je možnost realizace přivaděče ve variantě Kladiva zřejmě prakticky vyloučena. Tvar MÚK Čimice, který je v souladu s územním plánem hl.m. Prahy, byl vybrán na základě dopravně technických kritérií. Varianta J je v nové dokumentaci EIA prezentována jako řešení, které je v souladu se schváleným územním plánem hl. m. Prahy. Varianty Sc, Sd, Ss a T byly pro vyhodnocení v nové dokumentaci EIA stanoveny příslušným orgánem MŽP ČR. Oznamovatel akceptoval stanovené varianty, zajistil jejich technické zpracování na úrovni studie (Silniční okruh kolem Prahy, stavby 518 + 519 Ruzyně - Březiněves, zpracovatelé PUDIS a.s. Praha a Pragoprojekt, a.s. Praha, září 2000) a zajistil jejich vyhodnocení v nové dokumentaci EIA. Z dostupných podkladů nelze jednoznačně identifikovat historii jednotlivých variant stanovených příslušným orgánem k vyhodnocení. Přehled historických variant silničního okruhu v severozápadním segmentu je uveden v nové dokumentaci EIA v mapové příloze zařazené mezi strany textu 39 a 40. Z mapy vyplývá, že v minulosti byly uvažovány dvě skupiny tras silničního okruhu - jižní a severní. Obě skupiny tras mají společný začátek v Ruzyni a společný průběh do profilu mezi Nebušicemi a Přední Kopaninou. Trasy jižní skupiny překonávají Vltavu na severovýchodním okraji Suchdola a dálnici D8 mimoúrovňově kříží u Březiněvsi. Trasy severní skupiny překonávají Vltavu severně od Roztok a dálnici D8 mimoúrovňově kříží severně od

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 14 Zdib. Obě skupiny variant předpokládají pokračování silničního okruhu po křížení s dálnicí D8 východním směrem (úsek 520 do Satalic). Z uvedeného přehledu je zřejmé že pouze pro variantu J a do určité míry i pro variantu Sc lze najít historické předchůdce. Ve variantě Sc je však novým prvkem, dříve zřejmě neuvažovaným, napojení silničního okruhu na D8 severněji od Zdib a peáž silničního okruhu s dálnicí D8 až do křižovatky Březiněves s rozšířením dálnice v tomto úseku (totéž platí i pro varianty Sd a Ss). Pro varianty Sd, Ss a T se mi nepodařilo nalézt historického předchůdce, zřejmě nebyly v minulosti podrobně prověřovány. Společným rysem těchto variant je odpojení od rychlostní silnice R7 až za obcí Tuchoměřice. Varianty Sd a Ss mají společný koncový úsek s variantou Sc (napojení na dálnici D8), varianta T dálnici D8 kříží až u Kralup nad Vltavou. Základní problémy probíhajícího procesu EIA V dokumentaci EIA bylo vyhodnoceno celkem 5 variant trasy silničního okruhu - J (podvarianty Jr a Jn), Sc, Sd, Ss a T. Základní otázkou je, zda uvedené varianty jsou libovolně zaměnitelné bez dalších vlivů nebo požadavků na dopravní systém regionu. U varianty T je oprávněná otázka, zda je možné toto řešení považovat za segment silničního okruhu kolem Prahy. Podle mého názoru tomu tak není, varianta T představuje systémově odlišné dopravní řešení, ne doplnění silničního okruhu, neboť propojuje silniční okruh s tzv. aglomeračním okruhem. Rovněž předkladatel návrhu varianty T pan Karel Čapek akad. mal. (za občanské sdružení Společnost Šáreckého údolí) tuto variantu charakterizuje spíše jako alternativní řešení než jako variantu. Vytýká zpracovatelům dokumentace EIA, že tento smysl varianty T pominuli. Já se naopak domnívám, že tato varianta neměla být zařazena do vyhodnocení v předkládané dokumentaci EIA, neboť nemůže být považována za stavbu silničního okruhu kolem Prahy. Její případné uplatnění je třeba hledat na úrovni územního plánu, pravděpodobně v územním plánu velkého územního celku Pražského regionu (ÚP VÚC PR). U variant Sc, Sd a Ss mám určité pochybnosti, zda mohou být součástí silničního okruhu v takové podobě, jak byly zpracovány v technické studii a vyhodnoceny v dokumentaci EIA. Příčina pro moje pochybnosti je v nesystémovém napojení silničního okruhu na dálnici D8. V celé trase je silniční okruh navržen jako nadřazená komunikace, tzn. že ve všech mimoúrovňových křižovatkách je přirozený směr jízdy po okruhu, jízda po křižující radiále vyžaduje odbočení do jiné úrovně (nadjezd nebo podjezd). Křižovatka silničního okruhu s dálnicí D8 společná pro varianty Sc, Sd a Ss vnáší, tak jak je navržena, nový nesystémový prvek do silničního okruhu. V této křižovatce je nadřazeným směrem jízda po radiální komunikaci D8, pokračování jízdy po okruhu vyžaduje odbočení do druhé úrovně. Druhá křižovatka silničního okruhu s dálnicí D8 u Březiněvsi nebyla dosud pro tyto

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 15 varianty navržena. Jsem přesvědčen, že ve variantách Sc, Sd a Ss by bylo vhodnější zachovat nadřazenost silničního okruhu. Toho lze dosáhnout dvojím způsobem: 1. Navržením trasy silničního okruhu v úseku 520 v přímé návaznosti na mimoúrovňovou křižovatku variant Sc, Sd a Ss s dálnicí D8 (tak, jak to předpokládaly v minulosti navržené trasy). 2. Navržením jiných tvarů křižovatek silničního okruhu s dálnicí D8 tak, aby byl zachován přímý směr jízdy po okruhu (stejně, jako je tomu na začátku úseku stavby 518, kde je navržena peáž silničního okruhu s rychlostní silnicí R7 Praha - Slaný). Oznamovatel ŘSD ČR mi však potvrdil, že technické řešení vyhodnocené v dokumentaci EIA je plně funkční. V průběhu prací na posudku se ukázalo, že pro varianty Sc, Sd a Ss bude zřejmě nezbytné doplnit síť komunikací v Praze, případně mezi Prahou a silničním okruhem. V druhé polovině května předložilo občanské sdružení EKOFORUM příslušnému orgánu Návrh místního spojení mezi městskými částmi Praha 6 a Praha 8 jako doplnění silniční sítě ve variantě Ss. Pro potřebu zpracování posudku EIA zajistil oznamovatel zpracování dopravních zátěží u tohoto návrhu stejným matematickým modelem jako byly zpracovány dopravní zátěže pro dokumentaci EIA. Podle dostupných informací zadal pořizovatel územního plánu velkého územního celku Pražský region (ÚP VÚC PR) v srpnu 2001 v rámci prací na konceptu ÚPN VÚC PR zpracování přivaděče ze Suchdola na silniční okruh ve variantě Ss jako náhradu za přivaděč Rybářka a mimoúrovňovou křižovatku v lokalitě Výhledy ve variantě J. Zároveň zadal prověření možnosti vést silniční okruh v úseku 520 jako přímé pokračování varianty Ss. Z uvedených skutečností vyplývá jeden velmi důležitý poznatek. Z dopravního hlediska jsou zřejmě posuzované varianty nestejně připravené. Varianta J, která byla připravována k realizaci na úrovni územního plánu hl. m. Prahy, je variantou, u které známe zřejmě všechny důležité souvislosti a tak, jak byla navržena, bude zřejmě plně funkční se všemi svými klady i zápory. Na druhé straně varianty Sc, Sd a Ss nebyly od roku 1991 dále sledovány (varianty Sd a Ss nebyly v historii zřejmě sledovány vůbec) a dopravní systém připravovaný na úrovni územního plánu s nimi nepočítá. Pro potřeby posouzení v dokumentaci EIA byly tyto varianty dopracovány do technické úrovně studie, která prokázala jejich realizovatelnost. Vlivy začlenění nového prvku do dopravního systému, který byl připravován pro jiné řešení, se projevily s časovým odstupem, v plné šíři v době dokončování prací na posudku EIA. Z výše uvedeného poznatku vyplývá zásadní otázka. Je možné odpovídajícím způsobem vyhodnotit posuzované varianty? Po detailním vyhodnocení všech podkladů, zejména podkladů dopracovaných na základě doručených vyjádření jsem dospěl k přesvědčení, že toto vyhodnocení je možné. Důvody pro tento názor mám následující:

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 16 1. Podklady pro vyhodnocení vlivů výstavby a provozu posuzovaných variant přímo ve své trase a v jejím okolí jsou dostatečné. 2. Vyhodnocení zprostředkovaných vlivů na situaci v Praze je možné učinit na základě dopravních zátěží na uliční síti v Praze, které jsou po doplnění k dispozici a na základě dopravních zátěží zpracovaných v rámci jiných aktivit (územní plány hl.m. Prahy a VÚC Pražského regionu). Na závěr úvodní části posudku si dovolím trochu předběhnout výsledky vyhodnocení variant. Po úvodním pročtení dokumentace EIA a doručených vyjádření bylo zřejmé, že prakticky se bude rozhodovat mezi variantami J a Ss. Varianta Ss vykazuje jednoznačně nejmenší negativní vlivy na prostředí přímo ve své trase a nejbližším okolí, na rozdíl od varianty J však zřejmě přinese menší pozitiva pro zklidnění dopravy a zlepšení prostředí v Praze. U varianty J jsou očekávány nejpříznivější vlivy na zklidnění dopravy a snížení negativních vlivů na území Prahy, vykazuje však významné negativní vlivy přímo v trase a nejbližším okolí. U ostatních variant Sc, Sd a T byly shledány negativní rysy obou výše uvedených variant J a Ss. Ve vlastní trase vykazují významné negativní vlivy na životní prostředí (v některých parametrech srovnatelné s variantou J) a jejich pozitivní vliv pro Prahu je srovnatelný s variantou Ss (u varianty T je významně menší). Variantu T nelze navíc, dle mého názoru, považovat za variantu silničního okruhu kolem Prahy. Základní otázky, na které by měl proces EIA přinést odpověď, proto jsou: 1. Je možné akceptovat realizaci varianty J vzhledem k jejím negativním vlivům na prostředí přímo v trase a v jejím okolí? 2. Jsou přínosy varianty J pro zklidnění dopravy a zlepšení prostředí v Praze skutečně tak významné ve srovnání s variantou Ss, aby ospravedlnily její realizaci vzhledem k negativním dopadům na prostředí přímo v trase a v jejím okolí? Zpracovatelé dokumentace EIA přisoudili větší váhu pozitivnímu vlivu varianty J na situaci v Praze a tuto variantu doporučili k realizaci. S jejich závěrem nesouhlasí zpracovatelé některých doručených vyjádření. Vzhledem k závažnosti posuzovaných staveb jsem zahrnul do posudku, po dohodě s příslušným orgánem, veškerá vyjádření včetně těch, která byla doručena po uplynutí lhůt dle odstavců 1), 3) a 4) 7 zákona č. 244/1992 Sb. V rámci zpracování posudku jsem zajistil další podklady, které zpracovatelé dokumentace EIA a autoři vyjádření neměli k dispozici. Předkládaný posudek shrnuje průběh a výsledky hledání odpovědí na dvě výše uvedené základní otázky, což považuji za klíčové pro formulaci návrhu stanoviska příslušného orgánu.

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 17 Dosavadní průběh procesu EIA Dne 11. února 1999 oznamovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR oznámil dva záměry a předal dokumentace EIA příslušnému orgánu MŽP ČR v Praze pro stavby silničního okruhu kolem Prahy 518 Ruzyně - Suchdol a 519 Suchdol - Březiněves. Dokumentace EIA byly dne 23.4.1999 rozeslány příslušným obcím a dotčeným orgánům státní správy. Dne 14.6.1999 příslušný orgán vrátil obě dokumentace EIA oznamovateli se žádostí o zpracování nové dokumentace EIA. Dne 23.7.1999 stanovil příslušný orgán rozsah variant pro posouzení v nové dokumentaci EIA. Dne 24.10.2000 oznamovatel Ředitelství silnic a dálnic ČR oznámil záměr a předal novou dokumentaci EIA pro stavby silničního okruhu kolem Prahy 518 a 519 Ruzyně - Březiněves příslušnému orgánu MŽP ČR v Praze. Dne 15.11.2000 byla nová dokumentace EIA rozeslána příslušným obcím a dotčeným orgánům státní správy. Dne 5.1.2001 příslušný orgán stanovil zpracovatele posudku. Dne 22.5.2001 předal příslušný orgán zpracovateli posudku poslední doručené vyjádření. Ve smyslu 9 zákona ČNR č. 244/1992 Sb. posudek hodnotí následující oblasti: 1. Úplnost dokumentace 2. Vyjádření veřejnosti, vyjádření příslušné obce a vyjádření dotčených orgánů státní správy 3. Úplnost zjištěných veškerých kladných a záporných vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, včetně jejich vzájemného působení 4. Použité metody hodnocení a úplnost vstupních informací 5. Návrh technického řešení vzhledem k dosaženému stupni poznání, pokud jde o vyloučení nebo omezení znečišťování či poškozování životního prostředí 6. Varianty řešení 7. Návrh opatření a podmínek pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí Součástí posudku je návrh stanoviska příslušného orgánu.

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 18 4. Vyhodnocení dokumentace 4.1. Formální posouzení dokumentace Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 244/1992 Sb. Silniční okruh kolem Prahy, úsek Ruzyně - Březiněves, stavby 518 a 519 zpracovala společnost ENVISYSTEM s.r.o. s ing. M. Vrdlovcovou jako osobou oprávněnou ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivů na životní prostředí dle 6 zákona č. 244/1992 Sb. Dokumentace je tvořena vlastní textovou částí (Celkové hodnocení), Mapovými listy a speciálními odbornými studiemi: Modelové hodnocení kvality ovzduší (zpracovatel ATEM Praha), Hluková studie (zpracovatel EKOLA Praha), Vodohospodářská studie (zpracovatel ENVISYSTEM s.r.o. Praha), Biologický průzkum a hodnocení (zvlášť pro území levého břehu Vltavy - zpracovatel ENVISYSTEM s.r.o. Praha a území pravého břehu Vltavy - zpracovatel EVERNIA s.r.o. Liberec), Rámcové posouzení vlivu stavby na krajinný ráz (zpracovatel ATELIER V Praha) a Dopravně inženýrské podklady stavby SO kolem Prahy v úseku Ruzyně - D8 (zpracovatel Ústav dopravního inženýrství hlavního města Prahy). Celkové hodnocení, které představuje textovou část dokumentace, je napsáno na 360 stranách, za textem je zařazena část D - Fotodokumentace, Přehled použitých zkratek a Přehled použitých podkladů. Do textu dokumentace jsou zařazeny tabulky a grafické přílohy formátu A4. Velkoformátové grafické přílohy (mapy) jsou prezentovány v samostatné části Mapové listy, která obsahuje 5 analytických map týkajících se vyhodnocení vlivů na životní prostředí: 1. Mapa územního systému ekologické stability a zvláště chráněná území, 2. Mapa geofaktorů a vodohospodářských poměrů, 3. Mapa lesní půdy a tříd ochrany zemědělské půdy, 4. Mapa sídelní struktury území a archeologických nálezů a 5. Mapa kategorizace území z hlediska ekologické stability a biodiversity. Použité členění dokumentace na textovou část, mapové přílohy a speciální odborné studie je u takto obsáhlých elaborátů obvyklé a nezbytné. Dokumentace po formální stránce odpovídá požadavkům Přílohy č. 3 zákona č. 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Všechny požadované kapitoly jsou v dokumentaci zpracovány, některé kapitoly jsou zařazeny navíc, některé kapitoly mají jiný název ve srovnání s požadavky Přílohy č. 3. Navíc je zařazena kapitola Úvod, která přináší vstupní informace o posuzované stavbě a kapitola C.III.G. Hodnocení variant, která rekapituluje základní vlivy navržených variant na životní prostředí a provádí kvantitativní porovnání posuzovaných variant. Zařazení těchto kapitol je logické a v současné době zcela běžné. Kapitola, která obsahuje závěrečné vyhodnocení posuzovaných variant představuje logické vyvrcholení celé dokumentace. Praxe procesu EIA si tuto kapitolu vynutila, neobejde se bez ní žádná dokumentace, ve které jsou hodnoceny alespoň dvě reálné varianty. Kapitolu C.IX. Shrnutí netechnického charakteru zpracovatelka dokumentace EIA nazvala C.IX. Shrnutí hodnocených variant.

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 19 4.2. Obsahové posouzení dokumentace V této kapitole je posouzen obsah jednotlivých částí dokumentace. Je prověřena úplnost a správnost předkládaných údajů a úroveň jejich zpracování a prezentace. Jmenovitě jsou uvedeny všechny nedostatky ve zpracování, kterých se zpracovatelé dokumentace EIA dopustili, a je vyhodnoceno, jak tyto nedostatky ovlivňují závěry dokumentace. V případě potřeby je vyžádáno doplnění, případně vysvětlení údajů uvedených v dokumentaci. Úvod Autoři zařadili na začátek dokumentace kapitolu Úvod, kterou zákon č. 244/1992 Sb. nepředepisuje. V Úvodu stručně seznamují s úseky SO 518 a 519 a zdůrazňují návaznost obou připravovaných staveb. Dle mého názoru mohla být do této kapitoly zařazena stručná historie přípravy obou staveb. Postrádám zejména informaci o historii procesu EIA, neboť předkládaná dokumentace EIA není první dokumentací na uvedené stavby. V úvodní části dokumentace bývá zvykem prezentovat výsledky scopingu, tj. úvodní fáze prací na dokumentaci EIA, ve které zpracovatelé prověřují očekávaný význam vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a na základě získaných výsledků vybírají metody hodnocení. Je nepochybné, že fáze scopingu byla provedena, neboť významnost jednotlivých vlivů na životní prostředí byla jednoznačně identifikována při zveřejnění předcházejících dokumentací EIA (samostatné dokumentace pro úseky 518 Ruzyně - Suchdol a 519 Suchdol - Březiněves). Bez znalosti historie přípravy obou staveb (alespoň v procesu EIA) se nezasvěcený čtenář dokumentace EIA v problému zpočátku obtížně orientuje. Na druhé straně je z doručených vyjádření zřejmé, že účastníci procesu EIA mají o problematice posuzovaných staveb dostatek informací z přípravy záměru v minulosti, ať už přímo z procesu EIA nebo z přípravy územního plánu. Absence informací o historii přípravy posuzovaných staveb a o výsledcích fáze scopingu proto není závažným nedostatkem. Část A. Základní údaje Zpracovatelé dokumentace EIA tuto část člení přesně podle Přílohy č. 3 zákona č. 244/1992 Sb. Všechny požadované identifikační údaje jsou uvedeny. Kapitola Stručný popis technického a technologického řešení, která má seznámit čtenáře

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 20 dokumentace s posuzovanou stavbou je zpracována dostatečně podrobně a přináší všechny nezbytné informace. V tabulce Technické charakteristiky trasy SO na str. 5 dokumentace EIA je zaměněna délka přemostění Vltavy v podvariantách Jr a Jn (správně: Jr - 470 m, Jn - 290 m). Nejsou vyjádřeny provozní náklady jednotlivých variant, z hlediska posouzení vlivů na životní prostředí to však není nezbytná informace. Další údaje o technickém řešení jednotlivých variant silničního okruhu je možné nalézt v kapitole C.I. Popis navržených variant řešení. Významnější připomínku mám pouze ke grafickým přílohám. V dokumentaci EIA jsou uvedeny pouze mapy, ve kterých jsou posuzované varianty silničního okruhu zakresleny jako osy komunikace. Rovněž podélné profily jsou prezentovány pouze schématicky ve formátu A4. Nejsou přiloženy výkresy směrového vedení a podélného profilu z technické studie, která sloužila jako podklad pro vyhodnocení variant v procesu EIA. Pro odpovídající posouzení jsou tyto originální výkresy z technické studie nezbytné. Část B. Údaje o přímých vlivech na životní prostředí B.I. Údaje o vstupech B.I.1. Půda Kapitola je pojata velmi podrobně. Shrnuty jsou zábory ZPF jak trvalé tak dočasné, trvalý zábor je rozčleněn pro jednotlivé varianty dle kategorie tříd ochrany. Kategorizaci záboru ZPF dle BPEJ obsahuje kapitola dokumentace EIA C.II.A.3 Půda. Upozorňuji na chybné údaje o záboru zemědělské půdy v tabulce B.I.-1 u variant Sd (152,78 ha) a Ss (153,01 ha), dle tabulky B.I.-3 má být u varianty Sd 158,88 ha a u varianty Ss 145,92 ha, celkové výměry záboru jsou vypočteny správně. V tabulce B.I.-4 je uveden přehled ploch trvalého odnětí lesní půdy. Do tabulky je také zařazen zábor ploch porostů dřevin rostoucích mimo les (vyskytují se pouze u variant Sc a T). Z formálního hlediska to není správné, plochy s porostem dřevin rostoucích mimo les nelze řadit mezi plochy určené pro plnění funkcí lesa. Ostatně zpracovatelé dokumentace EIA to sami uvádějí v kapitole C.III.B.3. Vlivy na půdu, kde zařazení nelesních pozemků s porostem dřevin do lesní půdy odůvodňují skutečností, že tyto pozemky reálně funkci lesa více či méně plní. Z hlediska vyhodnocení posuzovaných variant silničního okruhu je to zanedbatelný problém. Konfliktními místy jsou křížení se zvláště chráněnými územími, případně jejich ochrannými pásmy. Trasa silničního okruhu ve variantě J prochází 400 m PP Sedlecké skály a 250 m PP Zámky, ve variantě Ss trasa vede ochranným pásmem NPR Větrušické rokle. Dále se trasy ve všech variantách dotýkají přírodního parku Šárka - Lysolaje (prakticky ale zanedbatelným způsobem - v počátečním úseku procházejí cca 400 m po hranici parku), varianta J kříží přírodní park Draháň Trója a varianty J, Sc, Sd a Ss přírodní park Dolní Povltaví. Varianta T do přírodního parku Dolní Povltaví nezasahuje, jak je chybně uvedeno na str. 9. Zmíněno je dotčení

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 21 významných krajinných prvků (VKP) ve smyslu 3 zákona č. 114/1992 Sb. - lesy (okolí Vltavy), vodní tok a údolní niva (Vltava a ve variantě Sc i Únětický potok). Za dotčený VKP je třeba považovat i ostatní křížené vodoteče: Čimický a Drahanský potok ve variantě J, Kopaninský a Únětický potok ve variantách Sd, Ss, T a Postřižinský potok ve variantě T. Na Mapě územního systému ekologické stability a zvláště chráněných území kříží trasa ve variantě J v km cca 11,8 VKP (polní cesta), který není v textové části zmíněn. V podkapitole Ochranná pásma chybí konstatování, že stavba nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů. Průchody ochrannými zónami nadregionálních biokoridorů jsou uvedeny v kapitole C.II.B.5 Ochranná pásma. Celkově hodnotím kapitolu jako dostatečně zpracovanou. B.I.2. Voda Ve fázi zpracování technické studie, která byl a podkladem pro zpracování dokumentace EIA, nejsou zdroje vody ani potřeba vody pro výstavbu stanoveny. Potřeba vody bude stanovena v dalších stupních projektové dokumentace, zajištění bude věcí dodavatele stavby. Konstatování, že provoz komunikace nevyžaduje žádnou trvalou potřebu vody vyjma občasné potřeby vody pro kropení komunikace, bych doplnil o potřebu vody na požární ochranu tunelu. Tato voda bude získávána z veřejného vodovodu. Ze zkušenosti s posuzováním liniových staveb mohu konstatovat, že n ároky těchto staveb na vodu jsou relativně nízké a s jejich pokrytím nejsou žádné problémy. Proto je možné předložené informace hodnotit jako dostatečné. B.I.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Uvedeny jsou základní stavební hmoty, které budou potřeba pro výstavbu posuzované komunikace, není odhadnuto potřebné množství stavebních materiálů. Z hlediska vlivů na životní prostředí je informace o potřebě materiálů důležitá ze tří hledisek: zda nejsou používány suroviny nebo materiály, které mohou způsobit negativní ovlivnění životního prostředí nebo zdraví obyvatel zda realizace posuzované stavby nevyvolá potřebu zřízení nových lomů pro těžbu surovin nebo nových provozů pro výrobu stavebních materiálů jaké budou přepravní nároky na dopravu materiálů na staveniště Při výstavbě a provozu silnic nejsou používány suroviny nebo materiály, které mohou způsobit negativní ovlivnění životního prostředí nebo zdraví obyvatel. Jedinou výjimkou jsou pohonné hmoty a mazadla v dopravních prostředcích jedoucích po silnici, případně ve stavebních mechanismech při výstavbě silnice.

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 22 Potřebu materiálů na stavbu konstrukce vozovky lze zhruba odhadnout z délky, šířky (34 m) a konstrukční výšky (cca 0,8 m). U peáže s dálnicí D8 předpokládáme šířku rozšířené vozovky 12 m. Varianta Délka Délka peáže Objem vozovky Objem vozovky Objem vozovky (km) s D8 (km) okruhu (m 3 ) peáže (m 3 ) celkem (m 3 ) J 16,40-447 000-447 000 Sc 16,56 4,16 451 000 40 000 491 000 Sd 20,19 4,16 550 000 40 000 590 000 Ss 20,98 4,16 571 000 40 000 611 000 T 22,34 13,15 608 000 127 000 735 000 Hodnoty uvedené v tabulce je nutné považovat za orientační odhad, ve kterém nejsou zahrnuty křižovatky, mostní objekty a tunely. Přesné stanovení objemu jednotlivých druhů stavebních materiálů bude provedeno pro vybranou stavbu v dalších fázích přípravy záměru. Není uvedena potřeba pohonných hmot pro stavební mechanismy a nákladní automobily. Tento údaj je však pouze ilustrativní, množství spotřebovaných pohonných hmot bude z hlediska celkové spotřeby v oblasti zanedbatelné. Pohonné hmoty budou zcela určitě čerpány v síti čerpacích stanic nebo ve vlastní čerpací stanici dodavatele stavby, pokud takovou provozuje. V kapitole je vyčíslena bilance zemních prací. Stavba vykazuje výrazný přebytek výkopového materiálu (až 4 491 000 m 3 u varianty J). Z hlediska potřeby materiálů je proto zřejmé, že stavba tělesa silničního okruhu je ve všech variantách soběstačná (nebude třeba dovážet materiál odjinud). V podkapitole Období provozu silničního okruhu je pozornost věnována potřebě el. energie. El. energie bude potřeba na osvětlení křižovatek a na případný provoz tunelu (odvětrávání, osvětlení a řídící systém tunelových úseků). Předpokládaný příkon el. energie se pohybuje od 0,32 MW (varianta Ss) do 4,0 MW (varianta Sc). Tento údaj má význam především z hlediska ekonomiky provozu okruhu, z hlediska vlivů na životní prostředí má význam pouze zprostředkovaný - el. energii bude třeba někde vyrobit. Požadavek na příkon max. 0,4 MW bude nepochybně pokryt ze stávajících zdrojů a nevyvolá sám o sobě nutnost výstavby dalšího zdroje. Celkově je možné konstatovat, že údaje o surovinách a energiích potřebných pro výstavbu a provoz posuzované stavby jsou pro potřeby vyhodnocení vlivů na životní prostředí dostatečné. B.I.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

SO Praha, stavby 518 a 519 Ruzyně - Březiněves Strana 23 Posuzovaná stavba je stavbou dopravní, proto její výstavba a zejména provoz budou mít významné vlivy na dopravu v širší oblasti. V době výstavby budou zvýšené dopravní nároky na stávající komunikace v území. Zpracovatelé dokumentace vyjmenovávají nejvýznamnější silnice, ulice a dopravní systémy, které budou stavbou silničního okruhu dotčeny. Nejsou uvedeny dopravní nároky jednotlivých variant během výstavby. Dopravní nároky lze zhruba odhadnout z objemu materiálů potřebných pro výstavbu silnice, který je třeba na staveniště dovézt (viz předcházející kapitola posudku EIA) a z objemu přebytku výkopového materiálu, který je třeba ze staveniště odvézt. Následující výpočty vycházejí z předpokladu, že nákladní automobil uve ze 10 m 3 materiálu. Varianta Objem materiálů (m 3 ) Počet jízd Přebytek výkopového materiálu (m 3 ) Počet jízd Počet jízd celkem J 447 000 44 700 4 491 000 449 100 493 800 Sc 491 000 49 100 1 498 000 149 800 198 900 Sd 590 000 59 000 1 418 000 141 800 200 800 Ss 611 000 61 100 309 000 30 900 92 000 T 735 000 73 500 209 000 20 900 94 400 Z tabulky vyplývá, že rozhodující dopravní nároky vznikají s nutností odvézt ze staveniště přebytek výkopového materiálu u variant s tunelovými úseky J, Sc, Sd. Vedle dopravy materiálu na a ze staveniště bude probíhat i intenzivní přeprava materiálů na staveništi. Počet těchto jízd nelze odhadnout. Souhlasím s konstatováním, že staveništní doprava bude probíhat na území trvalého záboru stavby. To považuji za podmínku realizace, kterou uplatňuji v návrhu stanoviska. Problematika dopravy materiálu pro výstavbu mostních objektů je v dokumentaci vyřízena konstatováním,... zvýšené dopravní nároky s sebou přinese dopravní obslužnost staveniště mostních opěr a předmostí, která jsou většinou z hlediska ochrany přírody cennými lokalitami. Podle mého názoru je výstavba mostu přes Vltavu ve variantě J možná pouze v případě, že stavební činnost včetně dopravy nezasáhne do cenných lokalit, tj. do území přírodních památek Sedlecké skály a Zámky. Z hlediska přepravních tras se v dokumentaci EIA konstatuje, že pro přepravní a přístupové trasy bude sloužit stávající komunikační systém silnic II. a III. třídy. Na jiném místě dokumentace EIA uvedeno, že přeprava přebytku výkopového materiálu může být realizována nákladními čluny po Vltavě bez bližšího popisu přepravy ze staveniště tunelu v Suchdole do člunů na Vltavě. Na tomto místě je třeba upozornit, že problém přebytku výkopového materiálu, místa jeho uložení a dopravy na místo uložení může být kritickým faktorem možnosti realizace zejména varianty J, která má největší přebytek výkopového materiálu. Problém místa uložení přebytku