Projekt OP VK CZ.1.07/1.1.07/11.0112 Podpora odborného vzd!lávání na st"edních #kolách MSK St"ední zahradnická #kola, Ostrava!ákovská 20 709 00 Ostrava-Hulváky www.szas-ostrava.cz tel.: 596 622 335 e-mail: szas.ostrava@tiscali.cz www.spravnysmer.cz KRAJINÁ$STVÍ BYLINNÉ VEGETA%NÍ PRVKY St"ední zahranická #kola, Ostrava Michal Richter Tento projekt je spolufinancován Evropsk"m sociálním fondem a státním rozpo#tem $eské republiky
St#ední zahradnická $kola, Ostrava, p#ísp%vková organizace!!!!!!!!! KRAJINÁ&STVÍ Bylinné vegeta'ní prvky MICHAL RICHTER PROJEKT OP VK CZ.1.07/1.1.07/11.0112 PODPORA ODBORNÉHO VZD!LÁVÁNÍ NA ST"EDNÍCH #KOLÁCH MSK OSTRAVA, DUBEN 2011 "#$%&'(!)!! 1
Obsah OBSAH 2 BYLINNÉ VEGETA"NÍ PRVKY 3 1. ÚVOD 4 2. ROZD(LENÍ OKRASN)CH KV(TIN 5 3. POU*ITÍ KV(TINOV)CH PRVK+ V ZAHRADNÍ TVORB( 10 4. ZÁKLADNÍ A P(STEBNÍ PÉ"E O VYBRANÉ KV(TINOVÉ VEGETA"NÍ PRVKY 14 SOUHRN 18 "#$%&'(!*!! 2
Bylinné vegeta!ní prvky v zahradní tvorb" (letni!ky, dvouletky, trvalky, traviny) Cíl: - Cílem p!edlo"eného materiálu je obecné seznámení pracovník# TS a.s. m$sta Fr%dek-Místek, kte!í provád$jí pé&i u zelen$ tohoto sídla, s okrasn%mi bylinami (letni&ky, trvalky, dvouletky a traviny) s ohledem na jejich nároky, p$stební pé&e a mo"nostech pou"ití. Sou&ástí je také uvedení základních typ# záhon# a celk# v zahradních kompozicích, kde se okrasné kv$tiny pou"ívají nej&ast$ji. Pr,vodce studiem: Prostudujte daná témata a b%hem jejich studia odpovídejte na zadané úkoly. Pokud na otázky nedoká-ete odpov%d%t, prostudujte danou 'ást op%tovn%. Studium tohoto tématu Vám vyplní asi 2-3 hodiny. Klí'ová slova: Letni&ky Dvouletky Trvalky Okrasné traviny Kv$tinové záhony Kv$tinové zídky Skalky (alpína) Zakládání kv$tinov%ch VP P$stební pé&e "#$%&'(!+!! 3
1. Úvod Bylinné vegeta&ní prvky (kv$tiny a okrasné traviny) jsou v%znamn%m a esteticky velmi p#sobiv%m dopl'kem/nedílnou sou&ástí zahrad, park# i krajinné zelen$. Nejv$t(ího kvantitativního zastoupení a svou nejkvalitn$j(í podobu kv$tinové prvky nab%vají zpravidla v historick%ch zahradách (u nás nap!. Kv$tná zahrada v Krom$!í"i), láze'sk%ch parcích, centrech m$st (nám$stí, p$(í zóny, hlavní t!ídy), v reprezentativních úpravách u v%znamn%ch budov (banky, muzea, soudy, magistráty a krajská za!ízení ), památník#, na h!bitovech &i v parcích nemocnic a samoz!ejm$ v rodinn%ch zahradách. V záhonech (ale i ostatních prvcích ozna&ovan%ch jako kv$tinové) rozeznáváme zám$rn$ p$stované rostliny (kultura) a rostliny, které zpravidla ze záhon# odstra'ujeme (plevele). Jednotlivé skupiny rostlin podle doby trvání jejich "ivotního cyklu (jednoleté ) a jednotlivé druhy záhon# nám umo"'ují pravidelné st!ídání p$stovan%ch druh# rostlin, celkové uspo!ádání a prom$nlivost kv$tinov%ch záhon# nejen mezi vegeta&ními obdobími, ale i b$hem jediného roku. Toto specifikum d$lá z kv$tinov%ch záhon# nejen velmi dynamick%, esteticky velmi p#sobiv% a reprezentativní celky v kompozici, ale zárove' je!adí mezi nejnáro&n$j(í s ohledem na vynakládání &asov%ch a finan&ních prost!edk# (velké mno"ství sadebního materiálu, &asová náro&nost, náro&nost na precizní p!ípravu p#dy a samotné zalo"ení, d#kladná a pravidelná pé&e, náklady na likvidaci &i p!ípravu na zimní období, náklady spojené s vandalismem a &etné jiné skute&nosti). "#$%&'(!,!! 4
2. Rozd"lení okrasn#ch kv"tin (bylin) v zahradní tvorb", charakteristika jednotliv#ch skupin a vybraní zástupci Letni!ky (Anuely) Prod$lávají cel% "ivotní cyklus od semene k tvorb$ nové generace a úhyn rostliny b$hem jedné vegeta&ní periody. Pou"ívají se do reprezentativních prostor, kde p#sobí p!edev(ím sv%m kv$tem (p!edev(ím období &erven a" zámraz). N$které jsou ozdobné listem. Celá!ada rostlin se p$stuje jako jednoletá okrasná kultura, ale jsou rostlinami vytrval%mi, anebo se jako letni&ky chovají v na(ich klimatick%ch podmínkách. Tyto ozna&ujeme jako tzv. nepravé letni&ky. Pravé letni&ky se mno"í z v%sev# (I.-IV.), kdy se musí p!edp$stovat ve skleníku. Do venkovních prostor se vysazují, jakmile pomine hrozba posledních mrazík# (obecn% termín po 15. III.). V$t(ina druh# je vy"aduje slunnou polohu, teplo, dostatek "ivin a p!im$!enou vláhu. Na extrémní stanovi(t$ se nehodí. Jako náhrada za letni&ky se n$kdy pou"ívají po celé léto kvetoucí záhonové &i p#dopokryvné r#"e. Z nejb$"n$ji pou"ívan%ch druh# jsou to nap!. tyto: "esk! název V%deck! název Barva kv%tu V!$ka Begónie Begonia semperflorens Bíl.,r#".,&er. 25 Kopretina Chrysanthemum carinatum Bílá-"lutá 50-80 Krásnoo&ko Coreopsis basalis Hn$dá 60 Letní cyp!i(ek Kochia scoparia Okr.listem 100 )alv$j Salvia splendens &ervená 30 Aksamitník Tagetes patula "lutá 25 Ostálka Zinnia elegans r#zné 50 "#$%&'(!-!! 5
Nepravé letni!ky Jsou ty, které v na(ich podmínkách zpravidla nep!ezimují ve venkovním prost!edí. Uchovávají se v mate&ních rostlinách (matkách) v interiérech, z kter%ch se pak za&átkem roku mno"í vegetativn$ (&i se p!emno"ují ji" od uschování na podzim). B$"n$ se pou"ívají jako tzv. balkónové rostliny pro v%sadby do truhlík# a nádob (okna, konstrukce nejen v zahradách, ale i m$stsk%ch prostor), ale také pro v%sadbu do záhon#. Z nejb$"n$ji pou"ívan%ch druh# jsou to tyto: "esk! název V%deck! název Barva kv%tu V!$ka cm Bidens ferulifolia "lutá P!evislá Petúnie Petunia r#zné *asto p!evislé Mu(kát Pelargonium zonale R#".,&er.,bílé 40 Mu(kát Pelargonium peltatum R#".,&er.,bílé *asto p!evislé *ílko Fuchsia R#".,&erv. 20-100 Dvouletky (Bieny) Podobn$ jako u letni&ek zde v$t(ina spadajících druh# jsou rostliny vytrvalé, ale v zahradách a parcích se p$stují jako klasické dvouletky. Je to dáno p!edev(ím pro jejich mén$ p!ízniv% vhled po více vegeta&ních periodách, nebo jsou jednodu(e vhodné k p!eklenutí období, kdy se práv$ dvouletky uplat'ují. Tímto obdobím, kdy dvouletky &asto dominují záhon#m, b%vá jaro (p!ed v%sadbou letni&ek &i p!ed nástupem trvalek a d!evin) a pak podzim, kdy je v$t(ina rostlin ji" odkvetl%ch. Ozna&ujeme je také jako kv$tiny mezidobé. Mno"í se zpravidla v%sevem do chladného pa!eni(t$ v m$sících kv$ten- &erven. Kvetou nej&ast$ji na ja!e následujícího roku, n$které druhy ji" na podzim (mace(ky). Druhy kvetoucí a" b$hem konce jara a léta mají specifické pou"ití; druhy kvetoucí klasicky brzy zjara se b$"n$ vysazují p!ed letni&kami (vysadí se na podzim, na ja!e vykvetou a p!ed v%sadbou letni&ek se odstraní). Prodlu"ují tak délku kv$tu záhon# na exponovan$j(ích místech, v zahradách, na hrobech apod. "#$%&'(!.!! 6
Z nejb$"n$ji pou"ívan%ch druh# jsou to tyto: "esk! název V%deck! název Barva kv%tu V!$ka Sedmikráska Bellis perennis Bílá 20 Hvozdík Dianthus barbatus Bíl.,&er.,r#". 40 Mace(ka Viola +wittrockiana R#zné 20 Trvalky (Pereny) Na stanovi(ti vytrvávají po více let. Jejich hlavní pou"ití je p!edev(ím v krajiná!sk%ch úpravách a v$t(ích m$stsk%ch parcích, jako sou&ást odpo&ívadel, kv$tinová rabata. V poslední dob$ se za&ínají uplat'ovat také nap!. v uli&ních zelen%ch pásech m$st a vyv%(en%ch záhon# (p$(í zóny ). Zakládají se v%sadbou mal%ch rostlin, ale trendy sp$jí také k zakládání kv$tinov%ch záhon# z p!ím%ch v%sev#, kdy se podobn$ jako u kv$tnat%ch luk b$hem n$kolika let dosp$je k trvalému osazení cílov%ch rostlin. V%hodou jsou ni"(í náklady a také p!írod$ blízk% vzhled, nebo, rostliny jsou v záhonu uspo!ádány náhodn$. Trvalky sk%tají velmi pestrou paletu tvar#, barev kv$t# i list#, textur, ekologicko-p$stitelsk%ch nárok# i dobou kv$tu. Z praktického pohledu je d$líme nap!. dle doby &i barvy kv$tu, podle vzr#stu, na trvalky okrasné kv$tem a okrasné listem, a p!edev(ím pak z pohledu nárok# - trvalky do stínu, polostínu 'i na slunce, trvalky na suchá stanovi$t%, mezofytní 'i vlhkomilné a- ba-inné 'i vodní druhy, skalni'ky, pol$tá#ovité druhy, sukulenty, kapradiny aj. V%razn$j(í, dlouhov$ké a vzr#stn$j(í trvalky mohou tvo!it v%znamnou dominantu kv$tinov%ch záhon# r#zn%ch typ# &i trávníkov%ch ploch. "#$%&'(!/!! 7
Z b$"n$ji pou"ívan%ch druh# jsou to nap!. tyto: "esk! název V%deck! název Barva kv%tu V!$ka cm -eb!í&ek Achillea Bílá, "lutá 50-150 Astra Aster R#zná 30-150 Bergénie Bergenia R#".+list Do 50 Kopretina Chrysanthemum Bílé, "luté 20-100 Záplevák Helenium.luté, &erv. 50-150 Pivo'ka Paeonia lactiflora Bíl., r#". Okolo 100 Rudbekie Rudbeckia fulgida.lutá 60-200 Zlatob%l Solidago "lutá 80-120 Kv"tiny cibulnaté a hlíznaté Cibulnaté a hlíznaté kv$tiny se mohou pou"ívat jako krátkodobá &i trvalá kultura. Vytrval%m a zásobním orgánem je hlíza &i cibule. V cibuli je zalo"ená celá rostlina, zatímco hlíza je pouze zásobní, a p!i jejich d$lení je d#le"ité, aby ka"dá obsahovala také vegeta&ní vrcholy (pupeny) - bez nich z hlízy rostlina nevyroste. Tato skupina rostlin nám op$t poskytuje obrovskou variabilitu tvar# a barev kv$t# (desítky tisíc kultivar#), celkového vhledu a dosahované v%(e, zbarvení list# a také nárok# (vlhkomilné a suchomilné, stínomilné a sv$tlomilné). Pat!í zde!ada druh#, která má pozoruhodn$ a zajímav$ utvá!ené kv$ty &i kv$tenství, p!ípadn$ nápadn$ plody. V parcích a zahradách se uplat'ují p!edev(ím podle doby kvetení - na ja!e kvetoucí druhy se dob!e kombinují s jin%mi typy rostlin (nap!. r#"emi, trvalkami, traviny), &i mohou p!edcházet letni&kám. Druhy kvetoucí v lét$ &i na podzim se v$t(inou kombinují s jin%mi typy rostlin. Nez!ídka se setkáváme se záhony slo"en%mi v%lu&n$ a &ist$ jen z cibulovin &i hlíznat%ch kv$tin, p#sobivé jsou druhy vykvétající zjara v trávníkov%ch plochách &i kobercov%ch trvalkách. Jsou také nezbytn%m dopl'kem n$kter%ch speciálních celk# - skalky, stepní partie. Mnohé hlíznaté druhy jsou natolik vzr#stné &i zvlá(tní, "e se p$stují samostatn$ v nádobách jako zajímavost. "#$%&'(!0!! 8
Z b$"n$ji pou"ívan%ch druh# jsou to tyto: "esk! název V%deck! název Barva kv%tu V!$ka cm Begónie kyselka H Begonia tuberhybrida R#zná 30 Dosna H Canna indica *er,, oran". 50-150 )afrán C-H Crocus R#zné 15 Ji!ina H Dahlia pinnata R#zné 20-p!es 100 Me&ík H Gladiolus (hybridy) R#zné Okolo 100 Kosatec H Iris R#zné 20-100 Hyacint C Hyacinthus Bílá, modrá 20-30 Tulipán C Tulipa r#zné 10-50 H= hlíznatá C=cibulovina Okrasné traviny Jsou &asto!azeny mezi trvalky, ale mnohé druhy mají zcela specifické nároky. V sadovnické praxi se &asto kombinují do trvalkov%ch záhon#, &i se vytvá!ejí spole&enstva travin (nap!. suchomilné &i naopak vlhkomilné). Traviny jsou ozdobné p!edev(ím listem, ale n$které druhy vynikají také kv$tenstvím. Jejich hodnota spo&ívá ve veliké variabilit$ tvar#, dosahovan%ch v%(ek, barev list# a zejména v p#sobení i b$hem zimního období (suché listy, odkvetlá kv$tenství). Velká &ást druh# je relativn$ nenáro&ná na o(et!ování b$hem vegetace (nap!. odpadá zálivka). P#dy mají odpovídat nárok#m druh# (druhy vylo"en$ vlhkomilné &i naopak suchomilné - tyto pak p#dy leh&í a" pís&ité, dob!e drená"ované), velká &ást taxon# pou"ívan%ch v zahradní tvorb$ je sv$tlomilná. V$t(ina choulostiv$j(ích druh# vy"aduje na zimu svázání nadzemní &ásti (jinak hrozí po(kozování vodou p!i sn$hové pokr%vce), p!ípadn$ d#kladn$j(í zakrytí nadzemní &ásti a p#dy. Negativním, &i naopak vy"adovan%m jevem je schopnost oddenkat%ch druh# (í!it se do okolí a vytvá!et v$t(í porosty. K této skupin$ je mo"né p!i!adit i módní bambusy, u nich" je dnes k dispozici celá!ada druh# odoln%ch velmi nízk%m mrazov%m teplotám. Pozor - chovají se velmi expanzivn$ a pleveln$, proto je lep(í jejich p$stování v nádobách &i stavebn$ odd$len%ch záhonech. "#$%&'(!1!! 9
Z pou"ívan%ch druh# jsou to kup!. tyto: "esk! název V%deck! název Typ V!$ka cm T!eslice Briza media drny 40 Kortaderie Cortaderia selloana Trs (náp.kv$ty) Do 200 Miskantus Miscanthus Kultivary s pana(ovan%mi listy 150-300 3. Pou$ití kv"tinov#ch prvk% v zahradní tvorb" Kv"tinové záhony Základní rozd%lení Kv$tinové záhony mohou b%t v základu dle pou"it%ch rostlin: a) podle po&tu pou"it%ch druh# kv$tin jednodruhové (monokulturní) &i vícedruhové b) dle pou"it%ch forem pouze letni&kové, trvalkové atd., ale také smí(ené, pokud kombinujeme nap!. cibuloviny s dvouletkami c) &ist$ kv$tinové (p!i pou"ití pouze kv$tinov%ch prvk#), anebo kombinované, pokud jsou pou"ity i kombinace s d!evinami &i polod!evnat$jícími rostlinami. Podle doby trvání kultury se mohou dále rozd$lit na: a) Krátkodobé (letni&ky, trvalky, dvouletky, n$které cibuloviny a hlíznaté, smí(ené) b) Dlouhodobé (trvalky, ostatní cibuloviny a hlíznaté, smí(ené) Dle tvaru a &len$ní záhon#: a) Pravidelné (geometrické) i. Pravidelné vnit!ní &len$ní (rozvr"ení) ii. Nepravidelné vnit!ní &len$ní b) Nepravidelné c) P!írodní (p!írod$ blízké) "#$%&'(!)2!! 10
Podle pohledov%ch stran (na pr#!ezu), p!edev(ím u trvalkov%ch záhon# a) Pravideln$ v%(kov$ &len$né - kompaktní (v%(ka jak samotného záhonu, tak rostlin v n$m) i. Jednostranné ii. Oboustranné iii. Kruhové b) Nepravidelné v%(kové &len$ní s rozvoln$n%m uspo!ádáním a st!ídáním vzr#stn%ch a ni"(ích druh# Dle tvaru, umíst$ní a celkového vzhledu: a) Kobercové - tvo!en nízk%mi kompaktními letni&kami, pestr% b) Ornamentální - vytvá!ejí r#zné motivy a ornamenty (historické zahrady, loga, kv$tinové hodiny apod.) c) Vyv%(ené (nap!. pudinkové - &asto na vrcholu s p!enosnou kbelíkovou d!evinou, palmou apod.) &i zahloubené Kv"tinové zídky Jsou sou&asn$ stavebním i vegeta&ním architektonicko-zahradním prvkem. Kv$tinové zídky se zakládají v$t(inou na pevn% základ, dal(í nadzemní vrstvy jsou ji" zpravidla kameny (ale také nap!. tvarovky, prefabrikáty apod.) prokládané (vypl'ované) zeminou. Hlavní funkcí zídky je stabilita svahu &i terénních skok#, proto musí b%t p!edev(ím stabiln$ a bezpe&n$ vybudované. Kv$tinová spole&enstva jsou dopl'kem, kter% nesmí zídky (pokud je pou"ito p!írodního kamene &i dekorativních stavebních prvk#) zcela p!ekr%t. Zídky se osazují zpravidla druhy, které sná(ejí sucho a dle expozice jsou slunomilné &i stínomilné. Nejb$"n$ji se jedná o kobercové trvalky, skalni&ky &i sukulentní rostliny. Podle ekologick%ch podmínek a intenzitní t!ídy údr"by se následná pé&e zam$!uje p!edev(ím na závlahu (mo"nost instalace trval%ch závlahov%ch systém#), odplevelování, opravy zídek. Sou&ástí kv$tinov%ch zídek je také v%sadba rostlin k pat$ a na korunu zídek a op$rn%ch st$n. "#$%&'(!))!! 11
Trendem vstupujícím do zahradn$-urbanistick%ch celk# jsou tzv. zelené fasády &i vertikální zelené fasády, je" je mo"né zalo"it také z kv$tinov%ch prvk# (pou"ívají se i popínavé d!eviny, mechy a aj. skupiny rostlin). Jejich zalo"ení a údr"ba je technologicky náro&ná, nicmén$ v souladu s udr"itelností p!íznivého m$stského prost!edí se snad do&káme jejich dal(í expanze. Skalky (alpína) Skalka má napodobit p!irozené prost!edí horské &i skalnaté partie. Mnohdy se setkáváme se skalkami, které nemají s p!irozen%m charakterem skalnat%ch a horsk%ch partií v#bec nic spole&ného. Ve skalkách mimo klasické tzv. skalni&ky a &etné cibulnaté kv$tiny roste p!irozen$ také celá!ada d!evin. Ze základních princip# tvorby skalek &i su,ovi(, uve/me pouze: - Pou"ití kamene z blízké lokality (charakteristick% kámen pro dan% region) a jejich správná instalace (stavba) - Budování skalky v p!irozen$ zvln$ném a &lenitém terénu - Správné umis,ování rostlin Na podobn%ch principech jsou také tvo!eny i jiné celky (nap!. stepní partie, v#esovi$t%, spole&enstva vodote&í ). Kv"tinové louky P!irozené louky se vlivem jejich neobhospoda!ování z na(í krajiny vytrácejí. Postupn$ zar#stají plevely a d!evinami a jejich mnohdy vzácné druhy (nap!. &etné orchideje) z nich nav"dy mizí. I u nás m#"eme najít specializované firmy, které se v$nují prodeji osiva kv$tnat%ch luk, jejich" v%znamn%m podílem jsou rostliny dvoud$lo"né (na rozdíl od jednod$lo"n%ch trav, je" tvo!í mnohdy a" 100% podíl jin%ch typ# luk a p!edev(ím pak okrasn%ch a sportovních druh# trávník#). Tyto kv$tnaté louky mohou najít uplatn$ní nejen v p!ím$stsk%ch typech zelen$ a p!ím$stské krajin$, ale nap!. i v rozlehlej(ích m$stsk%ch parcích. D#le"itá je jejich v%chova (kv$tnaté louky se po v%sevu ustálí na po"adovaném vzhledu a" po n$kolika vegeta&ních periodách) a pravidelná pé&e v následujících letech, je" je zpravidla &asov$ i finan&n$ mén$ náro&ná "#$%&'(!)*!! 12
(zpravidla dv$ a" t!i se&e/rok). Pokud dojde kup!. z provozních d#vod# k po"adavku nízké se&e, mohou se udr"ovat tyto louky i na nízk% pokos. Jestli"e dojde k p!eru(ení pravidelného nízkého (ni"(ího) kosení, louka op$t naroste, a za n$kolik t%dn# vykvete. Tyto louky p#sobí na své okolí nejen esteticky svou prom$nlivostí (postupné kvetení hlavních zástupc# b$hem roku), ale jejich velik% v%znam spo&ívá ve zvy(ování biodiverzity (obsahují desítky kvetoucích druh#, klasick%ch trav i jetelovin) a celkové p!irozené ekologické stability (jsou nap!. úto&i(t$m mnoh%ch p!irozen%ch nep!átel!ady (kodlivého hmyzu). Negativn$ v(ak m#"e p#sobit jako zdroj alergen#. Jejich pou"ití je proto ve frekventovan%ch &ástech m$st t!eba d#kladn$ zvá"it. P!íklady kv$tn%ch luk: *eská kv$tnice, Horská louka, Suchá strá'ka, Zámecká louka, louka do podrostu a stínu, Kopretinová louka aj. Viz dále nap!. firma Planta Naturalis, Markvartovice u Sobotky. Kv"tinové prvky v nádobách Nádoby (n$kdy také znám$j(í pod pojmem mobilní zele') mohou b%t umis,ovány do venkovního prostoru (nám$stí, zahradní restaurace, p$(í zóny, bulváry, odpo&ívadla apod.) bu/to trvale, nebo sezónn$ (p!enosné nádoby). Pro kv$tinové prvky se zpravidla pou"ívá první mo"nost. Pak m#"eme tyto kv$tinové nádoby rozd$lit na ty, ve kter%ch jsou rostliny vysázeny krátkodob$ (letni&ky, trvalky, p!ípadn$ cibuloviny a hlíznaté, kombinace), nebo trvaleji (trvalky, cibuloviny). Oblíben%mi i pro pou"ití v m$stsk%ch prostorách se stávají kv$tinové nádoby, je" jsou ka"doro&n$ obm$'ovány, a spolu s tím souvisí b$"n$ i odstran$ní nádob na zimní období (&asto s v%m$nou p#dy aj. úkony) - klasicky tzv. balkónové rostliny, ale nap!. také hlíznaté rostliny, které ve venkovních podmínkách nep!ezimují. P!i v%b$ru nádob je t!eba dbát nejen jejich vzhledu, ale také funk&nosti (nap!. samozavla"ovací, odolné pov$trnostním vliv#m apod.). D#le"it%m faktorem (zejména u velk%ch nádob umis,ovan%ch na zem) je jejich dostate&ná "#$%&'(!)+!! 13
velikost a volba vhodného substrátu spolu se zaji(t$ním snadného odtoku p!ebyte&né vody (drená"ní vrstva). Pé&e o tyto prvky b$hem vegeta&ního období spo&ívá p!edev(ím v zálivce, p!ípadn$ v odplevelování a dopl'ování chyb$jících rostlin. V%(e uveden%m v%&tem není pou"ití bylinn%ch prvk# zdaleka vy&erpáno. Své uplatn$ní mají dále nap!. na st!echách a st!e(ních zahradách, záhony k!ezu a su(ení, pou"ití na hrobech, bylinkové a kv$tinové zahrádky, v interiérech, vytvá!ení p!írod$ blízk%ch spole&enstev atd. atd. 4. Zakládání a p"stební pé!e o vybrané kv"tinové vegeta!ní prvky Zakládání kv$tinov%ch záhon# pat!í k velmi náro&n%m a finan&n$ nákladn%m úkon#m v oblasti managementu pé&e o zele' sídelních útvar# &i historick%ch zahrad. Z obecn%ch zásad pro zakládání lze uvést: 1. D#kladné mechanické zpracování p#dy (úprava p#dní struktury) 2. Vyrovnání, p!ípadn$ vymodelování povrchu 3. Pe&livé odplevelené 4. Ostatní vylep(ení p#dních podmínek (hnojení, drená"ování, vyleh&ení p#dy, p!idání hydroabsorbent#, p!íprava k zamul&ování u dlouhodob$j(ích záhon# aj. 5. Vyty&ení slo"it$j(ích tvar# a struktur v%sadeb dle detailního v%kresu projektu (nap!. &tvercová m!í") B$"ná údr"ba platná pro v(echny druhy v%sadeb: 1. Kyp!ení p#dního povrchu (okopávka) a odplevelování 2. Zalévání druh# náro&n$j(ích na vodu a zejména rostlin v nádobách 3. P!ihnojování 4. Dosazování uhynul%ch jedinc# "#$%&'(!),!! 14
Letni!kové záhony V%sadba po posledních mrazech (odoln$j(í druhy ji" od dubna) P#da s dostatkem "ivin Slunné a teplé polohy Volba sponu dle druhu pou"it%ch letni&ek Likvidace nejpozd$ji p!i prvních mrazech, kdy v$t(ina druh# hyne Dvouletky P!edp$stování &i p!ím% v%sev (kv$ten-&ervenec) Ochrana mlad%ch rostlin (p!istín$ní, okopávka, zálivka) V%sadba &i vyjednocení (p!i p!ímém v%sevu obtí"n$ p!esazovateln%ch druh#) b$hem srpna a zá!í (nap!. po letni&kách) Do zimy p!i suchu zálivka (musí zako!enit do zimy) N$které druhy kvetou ji" na podzim Hlavní doba kvetení - jaro následujícího roku, poté se zpravidla likvidují Trvalky Mimo obecné zásady se zde m#"e v%znamn$ uplatnit instalace trvalého závlahového systému U dlouhodob%ch záhon# je mo"né pou"ít ochranu stanovi(t$ proti zaplevelování (mul&ovací textilie kombinovaná s organick%m mul&em borka, sláma, (t$rk aj.) Hnojení do zásoby a údr"ba p#dy Odstra'ování odkvetl%ch a such%ch &ástí Dopl'ování uhynul%ch rostlin Svazování &i instalace opory u druh# náchyln%ch k rozklesávání &i zlomení Ochrana p!ed zimním obdobím (p!ikr%vka) Odstra'ování odum!el%ch nadzemních &ástí (&i(t$ní) "#$%&'(!)-!! 15
Rostliny cibulnaté a hlíznaté P$stební pé&e se odvíjí od skute&nosti, zda se jedná o trvalé &i krátkodobé v%sadby. U krátkodob%ch se cibule/hlízy pravideln$ vyjímají z p#dy poté, co zatáhne a uschne nadzemní &ást Hlízy a cibule se uchovávají v chladné (bezmrazé), suché a dob!e v$trané místnosti Hloubka v%sadby se!ídí obecn$ velikostí zásobního orgánu - pokud neznáme po"adovanou hloubku jednotliv%ch druh#, pak univerzáln$ se hloubka v%sadby = 2-3 násobku velikosti cibule/hlízy Termín v%sadby je podle druhu (&asto se!ídí termínem kvetení) Odstra'ování odkvetl%ch &ástí D$lení hlíz, odd$lování dce!in%ch cibulek (pacibulek) 1. Jaké je uplatn$ní letni&ek a dvouletek v zahradní tvorb$ a jaké mají obecn$ nároky, p!ípadn$ na jaké skupiny dle nárok# a pou"ití je lze dále rozd$lit? 2. Popi(te zakládání a údr"bu záhon# slo"en%ch z cibulovin kombinovan%ch s r#"emi? 3. Jaké znáte typy kv$tinov%ch záhon#? Podle &eho se d$lí a kde najdou jednotlivé typy/varianty uplatn$ní? 4. Vyjmenujte a stru&n$ charakterizujte z ka"dé skupiny (letni&ky, dvouletky a trvalky) minimáln$ 6 zástupc#. 5. Co jsou to tzv. nepravé letni&ky a kde se nej&ast$ji uplat'ují? 6. Jak budete p$stovat dvouletky - od v%sevu do likvidace? (Uve/te termíny a p!íklady u"ití.) 7. Kde se v zahradní tvorb$ uplatní traviny a jaké jsou jejich nároky? "#$%&'(!).!! 16
Pokud nevíte, jak jednotlivé uvedené druhy rostlin vypadají, vyhledejte si jejich vzhled a v!znamné ur'ovací znaky v p#íslu$n!ch informa'ních zdrojích - odborné a obrazové publikace, odborné periodika, internetové stránky. Vyhledejte si ceny letni'kové sadby a pokuste se vypo'ítat náklady na zalo-ení letni'kového záhonu (pouze za materiál) o rozm%ru 6.5.5 m. jak! pr,m%rn! spon v!sadby zvolíte (po'ítejte ni-$í a st#edn% vzr,stné druhy pro kobercovou v!sadbu). O kolik procent si myslíte, -e dále narostou ostatní náklady na zalo-ení takovéhoto záhonu (p#edv!sadbové zpracování p,dy, náklady na pracovní sílu p#i v!sadb%, následná zálivka a urovnání povrchu)? Jak dlouho bude tento záhon v m%stské zeleni funk'ní a esteticky p,sobiv!? "#$%&'(!)/!! 17
Kv%tinové vegeta'ní prvky pat#í k nejefektivn%j$ím prvk,m vyu-ívan!ch v zahradní 'i krajinné tvorb%. Jejich vysoká atraktivita je dále p#edev$ím pestrou paletou barev kv%t, i list, a dlouhodob!m kvetením. Ze základních skupin rozli$ujeme: Letni'ky (pravé a nepravé) Dvouletky Trvalky Okrasné traviny Z pohledu jejich dal$ího vyu-ití, nárok, 'i vzhled pak m,-eme vytvo#it celou #adu dal$ích skupin, které mnohdy spadají do p#edchozích (nap#. rostliny vodní a bahenní, kapradiny, bambusy, skalni'ky, p,dopokryvné a pol$tá#ovité kv%tiny, sukulenty a venkovní kaktusy ). Jejich vysoká atraktivita je v%t$inou vykoupena také vysok!mi nároky p%stební pé'e a s tím spojen!ch financí. V zahradní tvorb% je v%t$inou #adíme k velmi krátkodob!m 'i krátkodob!m vegeta'ním prvk,m, co- je zásadní m%rou odli$uje od d#evon (p#edev$ím strom,). Netvo#í (tém%# v-dy) základ (kostru) sadovnické kompozice, ale její nedíln! a v!znamn! dopln%k. Pou-itá a doporu'ená literatura: HURYCH, V et al.. : Sadovnictví. Praha, 1984. "#$%&'(!)0!! 18