Dopravně-psychologická diagnostika možnosti a hranice Christine Chaloupka-Risser
Historie Začátek minulého století: Výběr vhodných osob, které měly řídit motorová vozidla buď v rámci jejich profese nebo pro vojenské účely (tramvaje, drožky, vlaky, vojenská vozidla). 1910 Münsterberský tramvajový test: historicky první vyšetření v oboru dopravy = první test dopravní způsobilosti a začátek aplikované psychologie... Podnět: Vysoká odškodnění za nehody, jež byly tramvajovým společnostem vyměřeny soudně.
Historie Během 1. světové války : vyšetření o způsobilosti k řízení prováděny ve velké míře: od 1915 vyšetření cca 24.000 žadatelů v 11-14 armádních střediscích. Po 2. světové válce: stoupající motorizace přinesla značný nárůst dopravních nehod, Začátek let 1950 v Německu: založení medicínskopsychologických vyšetřovacích míst při TÜV. 1956 v Rakousku: zavedení diagnostiky o dopravní způsobilosti Prof. Klebelsbergem na Institutu pro psychologickou diagnostiku a aplikovanou psychologii v Innsbrucku, od 1959: provádění psychologické diagnostiky na Kuratoriu pro dopravní bezpečnost Prof. Klebelsbergem jako vedoucím Institutu pro dopravní psychologii. Ve Švýcarsku: ca. 1960 zavedení švýcarského dopravněpsychologického normálního vyšetření pro řidiče firmy Gubser & Spörli.
Psychologický vývoj posouzení způsobilosti k řízení 1 Psychotechnika - výběr nejlepších Od poloviny 20.tých let minulého století: posouzení charakteru, struktura osobnosti (koncept nehodářů) Obrat: výběr nejhorších (minimální požadavky) Počátek 60.tých let minulého století: koncept nehodářů je revidován. Dopravní způsobilost jako relativně přetrvávající charakterový rys už v německy mluvícím prostoru není zastoupena.
Psychologický vývoj posouzení způsobilosti k řízení 2 Polovina 60.tých/počátek 70. let minulého století: spolu s psychologií učení a sociální psychologií nabyly na důležitosti v diagnostice způsobilosti k řízení také učební a vývojové procesy: Zesílená registrace změn a vývojů v minulosti řidiče a posuzování, zda mohou být tyto změny a vývoje do budoucna považovány jako stabilní (Diagnostika změn). Od této doby hraje stále významnější roli při posuzování způsobilosti k řízení prognóza chování (Prognostika).
Psychologický vývoj posouzení způsobilosti k řízení 3 Ca. od 1975: Stoupá veřejná kritika posouzení způsobilosti k řízení (svévolné testování a dotazování) Následky : Nově definován vztah znalec klient Zesílené zohlednění zásad přiměřenosti prostředků, obzvláště vzhledem k psychologickému vyšetření osoby Sjednocení postupů jakož i větší transparentnost vyšetřovacích metod
Psychologický vývoj posuzování způsobilosti k řízení 4 1970/80: Německo: další rozvoj explorace, která se stala hlavní metodou (využití poznatků obzvláště z forenzní psychologie pro analýzu problémového chování a posouzení důvěryhodnosti výpovědí vyšetřovaných řidičů), zákaz osobnostních testů Rakousko: optimalizace a další rozvoj testování osobností a výkonů, vědecky ošetřeno studiem validity (i v Německu ALKOEVA 1988, EVAGUT 1997, EVA-MPU 2012)
Společenská hodnota diagnostiky dopravní způsobilosti Dopravně-psychologické posuzování se nachází v napěťovém poli mezi mobilitou a bezpečností v dopravě U úřadů (nebo podniků např. provozovatelů autobusové dopravy) se vyšetřování stalo podnětem k : -> úloha diagnostiky spočívá v hledání kompromisu mezi zájmy jednotlivce usilujícího o účast na motorizované dopravě a ochranou společnosti jako celku před nebezpečnými řidiči Zde nesmí stát zájem vyšetřovaného (i když on sám/ona sama je zadavatelem a plátcem vyšetření) v rozporu k veřejným zájmům dopravní bezpečnosti.
Cíle a úkoly dopravně-psychologické diagnostiky Posuzování : Individuálního chování řidiče upřednostňováno před speciálními poznatky z dopravní psychologie Kombinování s vědomostmi z ostatních psychologických oborů (všeobecná a experimentální psychologie, diferenciální psychologie, vývojová psychologie, klinická psychologie, sociální psychologie, psychologická diagnostika a metodologie, atd.)
S ohledem na dopravní systém Doprava = Chování Individuum Interakce mezi jednotlivci (účastníci dopravy) Vozidlo Společnost (zákony, nařízení, média) Infrastruktura
Varianty vyšetření 1. Úplné dopravně-psychologické vyšetření (výkonové schopnosti potřebné k řízení motorového vozidla a připravenost přizpůsobit se dopravním situacím) 2. Zkrácené dopravně-psychologické vyšetření (Screening), v případě negativného výsledku možnost úplného dopravně-psychologického vyšetření (např. u řidičů autobusu) 3. Dopravně-psychologické vyšetření jen výkonových schopností potřebných k řízení motorového vozidla 4. Dopravně-psychologické vyšetření jen připravenosti k přizpůsobení se dopravním situacím
Cíle, jichž je nutné dosáhnout Postoje s uvědoměním si rizika Ohleduplné chování Uvědomění si významu přestupků Pochopení příčin vlastních přestupků Uvědomění si osobních chybných postojů Vztah k osobním názorům Zlepšení rozpoznání nebezpečí
Metody
Výkonové schopnosti potřebné k řízení motorového vozidla dle FSG-GV (německý zákon) 1. Schopnost pozorovat a získávání přehledu 2. Reakční chování, rychlost a jistota rozhodování a reakce, jakož i zatížení reakčního chování, 3. Schopnost koncentrace, 4. Sensomotorika 5. Inteligence a paměť. Metoda: metody schváleny BMVIT TAVTMB, Tachistoskopický dopravní test vnímání LVT Test sledování linií RT Reakční test DT Determinační test Cog Cognitrone 2Hand Koordinace oběma rukama SPM Maticový test www.schuhfried.at
Připravenost k přizpůsobení se dopravním situacím dle FSG-GV (německý zákon) Sociální vědomí odpovědnosti Sebekontrola Psychická stabilita Připravenost k riziku Tendence k agresivní reakci v silniční dopravě Vztah k řízení auta se kriticky odchyluje od normy. Metody: Osobnostní test vztahující se k dopravě (např. IVPE, KFP30; FFT nebo KFA = náchylnost k alkoholu) a Detailní explorační rozhovor prováděný kvalifikovaným psychologem dle 20 pro dopravní psychologii
Model podle MICHONA (1996): Úrovně rozhodování v rámci úloh při řízení a příslušné časové zdroje pro rozhodování Strategická Hodně času Rozhodnutí před nástupem jízdy Taktická Přiměřené množství času Anticipační řídící manévry Operační Žádný čas Spontánní provedení manévrů k odvrácení nebezpečí Volba trasy nebo času jízdy Volba rychlosti jízdy, jízdního pruhu, odstupu, odhad chování jiných účastníků dopravy, atd. Brzdění, změna jízdního pruhu, vyhýbání se náhle vyvstanuvším překážkám v dopravě Dr. Christine Chaloupka - Risser Dr. Ralf Risser
Model podle MICHONA Úrovně rozhodování a vypovídací hodnota metod Výkonové testy Pozorování dopravního chování Strategická úroveň: Rozhodování před jízdou Taktická úroveň: Rozhodování o jízdních manévrech, anticipace Osobnostní metody Rozhovor Operacionální úroveň: Provedení jízdního manévru v situaci nebezpečí Malá vypovídací hodnota na této úrovni Střední vypovídací hodnota na této úrovni Vysoká vypovídací hodnota na této úrovni Dr. Christine Chaloupka - Risser Dr. Ralf Risser
Explorace obsahy dle směrnice 1. Podnětem k vyšetření je aktuální delikt, uvědomění si problému, strategie změn 2. Dosavadní účast na dopravě (praxe řízení, skupina/skupiny řidičského oprávnění, dřívější zaprotokolované dopravní přestupky, atd.) dopravně-psychologické relevantní socio-demografická data (věk, povolání a četnost změny profese, sociální prostředí) 3. Užívání/zneužívání alkoholu, léků, konzumace návykových látek, odvykací kúra, substituční terapie 4. Nápadnosti v chování během explorace 5. Vyhodnocení těchto dat vzhledem k budoucí účasti na dopravě
Explorace vyšší hodnota -> poradenství o mobilitě Obecné cíle poradenství o mobilitě Soupis kvality způsobilosti k řízení (přesahuje výkon testu) v exploračním rozhovoru: zvyklosti při řízení, zdravotní stav eventuelně pozorovací jízda (především u seniorů) V případě nezpůsobilosti k řízení: Vytvoření a uchování si mobility jinými prostředky Poradce tu nemá řešit problémy klienta!
Kompenzace/podněty k poradenství na příkladu seniorů Většinou výhodné: velmi nízká přijatelnost rizika zesílená senzibilizace vzhledem k vlastním řidičským schopnostem vyhýbání se komplexním dopravním situacím (jízda během dopravní špičky nebo v době dovolených) odložení jízdy (počasí, špatná viditelnost, zhoršená dopravní situace) Naopak: chybějící citlivost ke komplexním úkolům při řízení, z toho vyplývající neúnosné zatížení (jízda po silnici o více jízdních pruzích, křižovatky s mnohočetnými úkoly k rozhodování). strach z kontaktu a kompetenční bariéry (např. vzhledem ke studiu jízdních řádů a obsluze automatů na výdej jízdenek) Nutno objasnit při exploraci
Pozorování chování během jízdy proměnné Standardizované proměnné Přizpůsobení se překážkám a křižovatkám Chování při dávání ukazatele směru jízdy Změna jízdního pruhu Chování při jízdě v pruhu Rychlost vzhledem k situaci příliš velká Upřednostňování negativního chování Negativní chování vůči nechráněným účastníkům dopravy Negativní chovaní jako celek Nestandardizované proměnné Interakce pozitivní Interakce negativní Přehled positivní Pyramida konfliktů (nach Hydén 1987) Přehled negativní Chování u nechráněných účastníků dopravy positivní Chování u nechráněných účastníků dopravy negativní Chování při jízdě negativní Dopravní konflikty a jejich řešení
DĚKUJI!