1/2002 VODOHOSPODÁ SKÉ STAVBY. B ETON TKS JE P ÍM M NÁSTUPCEM âasopisò A

1/2002 VODOHOSPODÁ SKÉ STAVBY B ETON TKS JE P ÍM M NÁSTUPCEM âasopisò A

S POLEâNOSTI A SVAZY PODPORUJÍCÍ âasopis MATTER MATERIALS TECHNOLOGY SVAZ V ROBCÒ CEMENTU A VÁPNA âech, MORAVY A SLEZSKA tûtkova 18, 140 68 Praha 4 tel.: 02 6121 2863, fax: 02 4140 5710 e-mail: svceva@pha.pvtnet.cz C O N A J D E T E V T O M T O â Í S L E 3/ B E T O N V E V O D N Í M S T A V I T E L S T V Í P R E F A B R I K O V A N É Î E L E Z O B E T O N O V É N Á D R Î E DYWIDAG /14 SVAZ VÝROBCŮ BETONU ČR 23/ O P R AVA M O S T O V K Y K O R U N Y H R Á Z E V O D N Í H O D Í L A O R L Í K D I A G N O S T I C K P R Ò Z K U M SVAZ V ROBCÒ BETONU âr Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel./fax: 02 8191 4909 e-mail: svb@svb.cz www.svb.cz R E K O N S T R U K C E A I N T E N Z I F I K A C E âov R O Z T O K Y U P R A H Y /16 51/ B E T Ó N O V É P R I E H R A D Y N A S LOVEN S K U SDRUÎENÍ PRO SANACE BETONOV CH KONSTRUKCÍ Kfiídlovická 78/80, 603 00 Brno tel.: 05 4324 8190, fax: 05 4157 2425 e-mail: ssbk@sky.cz www.sanace-ssbk.cz V S T A V B A B E T O N O V C H P E H R A D V E P A N ù L S K U /55 âeská BETONÁ SKÁ SPOLEâNOST âssi Samcova 1, 110 00 Praha 1 tel.: 02 2231 6173 fax: 02 2231 1261 e-mail: cbz@cbz.cz www.cbz.cz C E N Y B R I T S K É B E T O N Á S K É S P O L E â N O S T I Z A R O K 2001 /50

B E T O N T ECHNOLOGIE K ONSTRUKCE SANACE C O N C R E T E T ECHNOLOGY S TRUCTURES RE HABILITATION O B S A H ÚVODNÍK Vlastimil rûma /2 TÉMA B ETON VE VODNÍM STAVITELSTVÍ Vojtûch BroÏa /3 PROFILY S VAZ V ROBCÒ BETONU âr Rozhovor s Ing. Janem Kupeãkem, pfiedsedou Svazu v robcû betonu âr /6 â ESKÁ BETONÁ SKÁ SPOLEâNOST âssi Jan L. Vítek /8 OBRAZOVÁ P ÍLOHA B ETONOVÉ P EHRADY VE PANùLSKU Vojtûch BroÏa /10 STAVEBNÍ KONSTRUKCE M ALÁ VODNÍ ELEKTRÁRNA V K LECANECH Pavel Kasal /12 P REFABRIKOVANÉ ÎELEZOBETONOVÉ NÁDRÎE DYWIDAG Jaroslav Svoboda /14 R EKONSTRUKCE A INTENZIFIKACE âov ROZTOKY U P R AHY Ludûk Poláãek /16 H LUBOKÉ ACHTY âistíren ODPADNÍCH VOD Petr Vesel, Vladislav Bure /18 SANACE R EKONSTRUKCE VELKÉ PLAVEBNÍ KOMORY V R OUDNICI Pavel Kasal, Pavel Barborka /20 O PRAVA MOSTOVKY KORUNY HRÁZE VODNÍHO DÍLA O R LÍK DIAGNOSTICK PRÒZKUM Tomá Míãka /23 S ANACE USAZOVACÍCH NÁDRÎÍ DOOR Jifií Pfiíhoda /26 EKOLOGIE S MùRNICE PRO STAVBY V POVOD OVÉM ÚZEMÍ Jaroslav Solafi, Darja Skulinová /2 MATERIÁLY A TECHNOLOGIE P OPÍLEK DO BETONU VYHOVUJÍCÍ âsn EN 206-1 Milan My ka /29 M ODERNÍ TECHNIKA V BETONOVÉM S TAVITELSTVÍ BETONÁRNY Antonín Vanûk /34 VùDA A V ZKUM V LIV ODCHYLEK VLASTNOSTÍ CEMENTÒ ZPÒSOBEN CH BùÎNOU VARIABILITOU V ROBY NA KVALITU BETONÒ Rudolf Hela, Petr Koukal, Hana Kuãerová /36 O Vù ENÍ VYBRAN CH TEPELNù -TECHNICK CH VLASTNOSTÍ BETONOVÉ SMùSI V PRÒBùHU HYDRATACE CEMENTU Jifií Zach, Stanislav Èastník /41 NORMY JAKOST CERTIFIKACE P LÁNOVANIE, ZDOKONAΩOVANIE A KONTROLA KVALITY BETÓNOV CH KON TRUKCIÍ Tibor ëurica /44 SPEKTRUM S UBSTANCE. CZ INFORMAâNÍ SYSTÉM NA INTERNETU O UDRÎITELNÉ V STAVBù Petr Hájek, Pavel Hovorka /48 H ISTORICKÉ BETONOVÉ VODOJEMY /49 C ENY B RITSKÉ BETONÁ SKÉ SPOLEâNOSTI ZA ROK 2001 /50 B ETÓNOVÉ PRIEHRADY NA S LOVENSKU: STATICKO- K ON TRUKâNÉ, URBANISTICKO- ARCHITEKTONICKÉ A EKOLOGICKÉ ZAUJÍMAVOSTI Michal Lukáã, Jana Pohaniãová /51 V STAVBA BETONOV CH P EHRAD VE PANùLSKU Vojtûch BroÏa /55 AKTUALITY B ETONÁ SKÉ DNY 2001 Ctibor âejpa, Vlastimil rûma /58 P ROF. ING. TOMÁ VANùK, DRSC., SEDMDESÁTNÍKEM Jifií Dohnálek /59 K ONFERENCE A V STAVY V âr A V ZAHRANIâÍ /59 FIREMNÍ PREZENTACE M URFOR PREFABRIKOVANÁ V ZTUÎ ZDIVA Marek Rusz /62 VLOÎENÁ P ÍLOHA T EMATICK REJST ÍK 1. ROâNÍKU B ETONU TKS A UTORSK REJST ÍK 1. ROâNÍKU B ETONU TKS Roãník: druh âíslo: 1/2002 Vychází dvoumûsíãnû Vydává BETON TKS, s. r. o., pro: Svaz v robcû cementu a vápna âech, Moravy a Slezska Svaz v robcû betonu âr âeskou betonáfiskou spoleãnost âssi SdruÏení pro sanace betonov ch konstrukcí Vydavatelství fiídí: Ing. Vlastimil rûma, CSc. éfredaktorka: Ing. Jana Margoldová, CSc. Redaktorka: Petra Jaro íková, Ctibor âejpa Redakãní rada: Doc. Ing. Jifií Dohnálek, CSc., Ing. Jan Gemrich, Doc. Ing. Petr Hájek, CSc. (pfiedseda), Doc. Ing. Leonard Hobst, CSc. (místopfiedseda), Ing. Jan Huteãka, Ing. Zdenûk Jefiábek, CSc., Ing. Jan Kupeãek, Ing. Petr Laube, Ing. Pavel Lebr, Ing. Milada Mazurová, Ing. Hana Némethová, Ing. Vladimír Novotn, Ing. Milena Pafiíková, Ing. Vlastimil rûma, CSc., Doc. Ing. RNDr. Petr tûpánek, CSc., Ing. Michal tevula, Ing. Vladimír Vesel, Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc, Ing. Miroslav Weber, CSc. Fotografie: archiv autorû Grafick návrh: DEGAS, grafick ateliér, Hefimanova 25, 170 00 Praha 7 Sazba a tisk: SdruÏení MAC, spol. s r. o., U Plynárny 85, 101 00 Praha 10 Adresa redakce a vydavatelství: Beton TKS, s. r. o. Samcova 1, 110 00 Praha 1, Redakce a objednávky pfiedplatného: tel./fax: 02 2481 2906, e-mail: redakce@betontks.cz Vedení vydavatelství a inzerce: tel.: 02 2231 6173, fax: 02 2231 1261 e-mail: betontks@betontks.cz Roãní pfiedplatné: 480 Kã (+ po tovné a balné 6 x 30 = 180 Kã) Vydávání povoleno Ministerstvem kultury âr pod ãíslem MK âr E 11157 ISSN 1213-3116 Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., OZ Stfiední âechy, Praha 1 ãj. 704/2000 ze dne 23. 11. 2000 Foto na titulní stranû: LevobfieÏní pilífi b valého jezu na Labi v Obfiíství (snímek: Michal Linhart) B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1 / 2001 1

Ò VODNÍK EDITORIAL V Á Î E N Í â T E N Á I! Ing. Vlastimil rûma, CSc., fieditel vydavatelství, jednatel BETON TKS, s. r. o. Ná spoleãn ãasopis BETON TECHNOLOGIE, KONSTRUKCE, SANACE vstupuje teprve do druhého roãníku. Ale nám v redakci a vydavatelství se zejména podle Va ich ohlasû zdá, Ïe navzdory vskutku útlému mládí jako by ná ãasopis hned v první sezónû prolétl dûtsk mi léty a klepal uï na dvefie gymnázia. Velmi nás to tû í. V ichni si jistû pamatujeme, Ïe nov betonáfisk ãasopis vznikl pfied rokem a pûl vûlí ãtyfi zakládajících svazû pûsobících v oboru betonu a betonov ch konstrukcí, jejichï jména nese druhá i poslední strana obálky. Îe mu bylo dáno do vínku stát se nástupcem ãasopisû Beton a zdivo a Sanace betonov ch konstrukcí, integrovat jejich odli ná obsahová zamûfiení a doplnit je o dimenzi typogaficky pfiitaïlivého média, které mûïe technické i nej ir í vefiejnosti pfiesvûdãivû ukázat zdánlivû samozfiejmou pravdu totiï, Ïe beton je pfii nápaditém a peãlivém provedení stavebním materiálem vizuálnû pfiíjemn m a esteticky pûsobiv m. Jednou ze základních snah redakce proto je, aby kaïdé ãíslo ãasopisu nenásilnû a na co nejvy í úrovni splàovalo tfii propojené cíle periodika: pfiiná et aktuální, odbornû pfiínosné technické informace, na pfiíkladu zdafiil ch staveb ukazovat vynikající uïitné vlastnosti a estetiku betonov ch konstrukcí a koneãnû - b t spolkovou informaãní platformou ãlenûm zakladatelsk ch svazû i ostatním ãtenáfiûm. První ãtyfii ãísla prvního roãníku vydala po dohodû âeská betonáfiská spoleãnost âssi, teprve potom, po registraci svého vzniku, se vydavatelství ujala spoleãnost BETON TKS, s.r.o., která byla za úãelem vydavání ãasopisu a pfiípadn ch dal ích publikací zmínûn mi svazy speciálnû zaloïena. Prakticky cel rok 2001 se vyvíjelo i personální obsazení redakce, coï se ale, jak vûfiíme, nijak nepromítlo do relativnû vyrovnané úrovnû jednotliv ch ãísel. âasopis od zaãátku sv m nákladem více neï zdvojnásobil spoleãn okruh ãtenáfiû obou pfiedcházejících periodik a i jeho rozsah stoupal. Plná polovina z esti ãísel vy la v rozsahu o 8 stran vût ím, neï se pfiedpokládalo. První ãíslo roãníku 2002 dostáváte do rukou se 64 stranami a v kvalitnûj í, lepené vazbû. Domníváme se, Ïe to by mûl b t cílov rozsah ãasopisu pro nejbliï í léta, a dal í úsilí bude proto vûnováno zejména zkvalitàování jeho obsahu. KaÏdé z ãísel prvního roãníku bylo vûnováno urãitému tématu a v této praxi bude redakce a redakãní rada pokraãovat i v leto ním roce. VÛbec to ale neznamená, Ïe v jednotliv ch ãíslech nenaleznou ãtenáfii i ãlánky s dan m zamûfiením nespojené. Ukazuje se prostû zatím jako nosné, ãasopis do urãité míry tematicky koncipovat a dotváfiet ho dal ími, aktuálními a pfiínosn mi pfiíspûvky, zejména v rubrikách Vûda a v zkum a Hmoty, materiály, technologie. Dobr ch ãlánkû pfiitom nikdy není dost a kaïd ãlánek mûïe b t vïdycky je tû lep í, zajímavûj í a pfiitaïlivûj í, neï jak je nakonec vydán. V tomto ohledu práce redakce nikdy nekonãí a i na té poslední, oti tûné verzi zb vá fiada vûcí k pomyslné dokonalosti. Redakce proto znovu otiskne doplnûné pokyny pro potenciální autory ãlánkû a bude je tû dûslednûji s autory na jejich ãláncích spolupracovat. Víme, Ïe ne kaïd je rodil spisovatel. A tomu, kdo má ponûkud tûï í ruku, redakce v rozumné mífie ochotnû pomûïe. V chozi úroveà zaslan ch podkladû textû a v ech grafick ch materiálû je totiï rozhodující pro úroveà v sledné podoby ãlánkû. Sebepeãlivûj í redakãní práce prostû nenahradí mj. kvalitní fotografii z v stavby díla. VáÏíme si v ech autorû, ktefií se rozhodli podûlit se se ãtenáfii o své nové zku enosti a znalosti, aè jsou znám mi odborníky ve svém oboru nebo mlad mi inïen ry a studenty fiádného nebo doktorandského studia. Mnohdy právû oni zkoumají a ovûfiují nové materiály, technologie a jejich aplikace, metody v poãtu a jejich vyuïití pfii navrhování, které mohou b t uïiteãné i leckterému starému praktikovi. Redakce pfiipravuje postupné roz ífiení obsahu o dal í rubriky, které by ãasopis zpestfiily a u nichï se pfiedpokládá, Ïe se setkají s Va ím zájmem. Pfiipravují se mj. rozhovory s v znaãn mi betonáfisk mi odborníky, diskuzní rubrika na aktuální témata, okénka do historie betonu a betonov ch konstrukcí, doplàující zajímavosti a noticky, struãné aktuální informace obchodní povahy o v voji v oblasti betonového stavitelství a roz ífiení ãlánkû se zahraniãních zdrojû. âasopis nab vá na v znamu i jako prostfiedek firemní prezentace. Kvalitní inzerce v pfiimûfieném rozsahu do ãasopisu patfií a zejména nápaditá a odbornû fundovaná prezentace nov ch materiálû, v robkû a technologií mûïe obsah periodika vhodnû dotvofiit. Obû formy firemní prezentace proto redakce vítá. Vydavatelství je v ak zároveà rozhodnuto trvale dbát o to, aby se z na eho odborného betonáfiského periodika nestal inzertní plátek, kter ch i v oboru stavebnictví jistû v ichni známe hned nûkolik. Od poãátku vydávání ãasopisu BETON TECHNOLOGIE, KON- STRUKCE, SANACE je prûbûïnû aktualizována webová stránka www.betontks.cz, na níï se lze do znaãné míry seznámit s obsahem jednotliv ch ãísel ãasopisu a s v Àatky z nejzajímavûj ích ãlánkû. Bûhem podzimu 2001 byla dopracována i verze v angliãtinû. Jak ãeská, tak i anglická verze jsou pravidelnû, ve dvoumûsíãních periodách obnovovány, vïdy s nov m vydan m ãíslem. Prostfiednictvím internetu je rovnûï moïno doobjednat jednotlivá star í ãísla, dokonce i vût inu ãísel b valého ãasopisu Beton a zdivo. VáÏení ãtenáfii, jménem zakládajících svazû, dne ních spoleãníkû vydavatelské spoleãnosti BETON TKS, jménem redakãní rady i redakce ãasopisu Vám pfieji úspû n rok 2002 a vûfiím, Ïe i 2. roãník na eho spoleãného betonáfiského periodika bude pro Vás v znamn m a mil m zdrojem nov ch poznatkû a informací. 2 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002

T ÉMA TOPIC B E T O N V E V O D N Í M S T A V I T E L S T V Í C O N C R E T E I N W A T E R E N G I N E E R I N G VOJTùCH BROÎA Typické pro betonové konstrukce ve vodním stavitelství jsou velké rozmûry (hydrataãní teplo) a velké nároky na vodotûsnost a trvanlivost. K zhospodárnûní pfiispívá zejména technologie válcovaného betonu. Aktuální jsou technologie oprav pfii zv ené vlhkosti, popfi. pod vodou. Large sizes (hydration heat) and high demands on water tightness and durability are typical features of concrete structures in water engineering. Roller compacted concrete technology improves the economy. Repair technologies based on increased moisture or applied under water are currently used. Beton, jako materiál schopn dlouhodobû odolávat tlakov m a prûsakov m úãinkûm vody, vût inou v kombinaci s úãinky prostfiedí a dal ími zatíïeními, se v irokém mûfiítku uplatàuje ve vodním stavitelství. Specifické nároky na vodotûsnost a trvanlivost vodních staveb si vynutily zvlá tní technologická opatfiení, která se pozdûji odrazila ve specializovan ch normách pro vodostavební betony. Pro mnohé betonové konstrukce vodních staveb jsou charakteristické velké rozmûry konstrukcí, popfi. jejich samostatn ch konstrukãních ãástí: jde o masivní objekty. Typick m pfiedstavitelem masivních betonov ch konstrukcí jsou pfiehrady. K masivním objektûm je moïno pfiifiadit i pevné jezy, popfi. spodní stavby jezû pohybliv ch, zdi plavebních komor, nábfieïní zdi, spodní stavby vodních elektráren, popfi. ãerpacích stanic i konstrukce velk ch podzemních vodojemû. Zásadním poïadavkem pro masivní betonové konstrukce je zvládnutí problémû spojen ch s v vinem hydrataãního tepla a se vznikem trhlin v masivním betonu. Proto postupnû do lo k v voji a uplatnûní iroké kály technologick ch i konstrukãních opatfiení, která v raznû posunula technologii masivního betonu kupfiedu. PoÏadavky na vodotûsnost betonov ch konstrukcí vodních staveb je nutno chápat nejen ve vztahu k vlastnímu betonu, ale také k nezbytn m dilataãním popfi. pracovním spárám, potenciálním trhlinám popfi. dal ím singularitám. Samotn beton je i v ideálním pfiípadû pórovit materiál s filtraãní souvislostí jednotliv ch pórû tudíï propustn (pokud se nûkdy charakterizuje pomocí filtraãního souãinitele, lze se setkat s hodnotami k < 10-12 ms -1 ). Podstatnû nároãnûj í v ak je zamezit soustfiedûn m prûsakûm vody v uveden ch singularitách. Pokud jsou nároky na vodotûsnost betonové konstrukce velmi vysoké, zpravidla se problém fie í samostatn m tûsnicím plá tûm z jiného materiálu. Jinou moïností je drenáïní soustava. Vodotûsnost betonu úzce souvisí s jeho odolností vûãi úãinkûm agresivních vod, mrazuvzdorností, popfi. dal ími nároky. Za nejpfiísnûj í je tfieba povaïovat hledisko trvanlivosti, následuje vodotûsnost a teprve za nimi pevnost, která b vá jako dûsledek prvních dvou kritérií vût inou vy í neï poïadovaná. Problém trhlin v betonu je stále aktuální. U konstrukcí z vyztu- Ïeného betonu je nutno uspofiádáním v ztuïe zamezit jejich vzniku a rozvoji, coï je stav, k jehoï dosaïení smûfiují pfiíslu né normativní zásady. Podstatu problému je nutno hledat zejména v celkové koncepci vyztuïení spolu s dodrïením zásad techno- Obr. 1 Vodní dílo Itaipu na fiece Paraná, Brazilie, v ka pfiehrady 196 m, instalovan v kon 12 000 MW Fig. 1 Itaipu Dam on the Paraná River, Brazil, height of the dam 196 m, installed capacity 12 000 MW logie betonu. V pfiípadû masivních betonû bez v ztuïe je zfiejmû v skyt trhliny zcela bûïn, jde v ak o to, aby tyto trhliny nebyly v znamné pro konstrukci z funkãního i strukturálního hlediska. Hydrataãní trhliny jsou zpravidla bez patrného dopadu na vlastnosti konstrukce; pfiesto je zfiejmá snaha technologû co moïná jejich v skyt omezit. Jako pfiíklad hodn pozornosti je moïno uvést v voj plá Èového betonového tûsnûní hutnûn ch násypû, napfi. pfiehrad, hrází kanálû v násypu atd. [1]. PÛvodní uspofiádání, pro nûï bylo charakteristické rozdûlení plá tû soustavou spár na vyztu- Ïené desky o rozmûrech 15 x 10 aï 15 m (ev. i 20 x 10 aï 20 m) se neosvûdãilo. âetné prûsakové i konstrukãní poruchy po zatíïení vodou vedly k velk m celkov m prûsakûm (fiádovû 10 2 aï 10 3 ls -1 ), navíc trvale úãinná náprava nepfiíznivého stavu se ukázala jako obtíïná. K renesanci v posledních desetiletích pfiispûla my lenka omezit vodorovné dilataãní spáry v zásadû na jednu obvodovou (oddûlující tûsnicí plá È od zavázání do podloïí), takïe betonové tûsnûní je pak sloïeno z betonov ch pásû, jejichï délka po spádnici mûïe pfiesáhnout 100 m i více. Tak se zamezilo kfiíïení tûsnicích prvkû dilataãních spár, v nichï docházelo k nejváïnûj ím poruchám, ov em za cenu akceptování velkého rizika trhlin v betonu vyztuïeném uprostfied tlou Èky pásû (o min. tlou Èce 0,3 m s nárûstem ~5 mm na 1 m hloubky vody). Ukázalo se, Ïe více neï 80 % zji tûn ch trhlin není nutno nijak dodateãnû sanovat, protoïe jejich pfiíspûvek k celkovému prûsaku je velmi mal. Toto nové konstrukãní fie ení lehce vyztuïeného betonového plá Èového tûsnûní se úspû nû aplikovalo, a to iupfiehrad v znamnû pfiekraãujících 100 m, napfi. Foz do Areia v Brazílii má v ku 160 m. Nejv znamnûj í realizace betonov ch konstrukcí vodních staveb jsou spojené s v stavbou vodních dûl na tocích. Prokazují to nûkteré vybrané údaje: B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002 3

T ÉMA TOPIC Vodní dílo Three Gorges (Tfii soutûsky) v âínû, v souãasné dobû v pokroãilém stadiu v stavby, bude mít ve sv ch objektech (pfiehrada, vodní elektrárna, plavební objekty a dal í) zabudováno 28. 10 6 m 3 betonu. Dosud nejvût í hydroenergetické dílo na svûtû, Itaipu na fiece Paraná (Brazílie Paraguay), si pfii v stavbû vyïádalo uloïení 12,3. 10 6 m 3 betonu (Obr.1). V evropsk ch pomûrech je vhodné pfiipomenout v carskou pfiehradu Grande Dixence o kubatufie betonu 5,96. 10 6 m 3, která je aï dosud nejvy í betonovou pfiehradou na svûtû (285 m). Na území âeské republiky, co do objemu uloïeného betonu zaujímá, první místo vodní dílo Orlík s 1,1. 10 6 m 3. Za zmínku stojí, Ïe pfii v stavbû vodního díla Dale ice, s nejvy í na í pfiehradou (100 m) kamenitou se stfiedním zemním tûsnûním a pfieãerpávací vodní elektrárnou u paty pfiehrady, byly vybudovány betonové objekty o celkové kubatufie pfiesahující 0,7. 10 6 m 3 pfieváïnû vyztuïeného betonu. Technologie masivního vodostavebního betonu zfiejmû dosáhla vrcholné úrovnû jiï pfii stavbû pfiehrady Hoover v USA vletech 1931 aï 1936. Po druhé svûtové válce je nutno ocenit pfiínosy odborníkû v rûzn ch evropsk ch zemích. Ve Francii byly navrïeny progresivní konstrukce betonov ch pfiehrad (A. Coyne), intenzivní v stavba vysok ch pfiehrad ve v carsku pfiinesla v znamné podnûty v oblasti racionalizace stavebních prací. V znamn byl i pfiínos italsk ch inïen rû. Pozdûji se mimofiádnû Obr. 2 Pfiehrada Rialb, panûlsko, vybudovaná technologií válcovaného betonu Fig. 2 Rialb Dam, Spain, roller compacted concrete gravity dam rozvinula v stavba betonov ch pfiehrad zejména ve panûlsku, mimo Evropu v Japonsku, Jihoafrické republice a âínû. Pfies kontinuálnû pokraãující zdokonalování technologie bylo jiï pfied rokem 1970 zfiejmé, Ïe budou nezbytné nové stimuly, aby betonové pfiehrady byly schopné obstát v konkurenci s hospodárnûj ími a z hlediska pracnosti a spotfieby energií ménû nároãn mi pfiehradami sypan mi. Bylo formulováno zadání: zrychlit a zhospodárnit v stavbu betonov ch pfiehrad. Po jistém váhání, kdy nûktefií odborníci poukazovali na nutnost dosáhnout celkové úspory betonu, pfieváïil trend pfiibliïující stavební postupy masivních betonov ch objektû vysoce mechanizované technologii hutnûn ch násypû. V prûbûhu 10 aï 15 let do lo k rozvinutí technologie betonu zhutàovaného válcováním (roller compacted concrete ve zkratce RCC, popfi. slangovû rollcrete ; francouzsky BCR). Od poãátku se rozvinuly dva hlavní smûry, z nichï první (hlavnû v USA, Austrálii atd.) znamenal vûdomû v razné odch lení od zásad klasické technologie masivního betonu; druh, pfiedstavovan japonskou kolou, naopak nijak nechtûl slevovat z dfiívûj- ích vysok ch poïadavkû. Mezi nimi byl vcelku dostateãn prostor pro irokou koncepãní variabilitu pfii konkrétních stavbách. První pfiehrady (Willow Creek v USA, Shimajigawa v Japonsku a dal í), dokonãené v letech 1980 aï 1985, prokázaly reálnost této cesty a zejména moïnost splnûní poïadavkû na zrychlení a zhospodárnûní v stavby. Ukázalo se, Ïe varianta gravitaãní pfiehrady z válcovaného betonu mûïe ãinit ve srovnání s klasick m stavebním postupem pouh ch 50 aï 60 % kalkulovan ch nákladû (napfi. pfiehrada Monkswille v USA). Podafiilo se zvládnout návrh betonov ch smûsí s mal m obsahem cementu (vût inou do 100 kg na 1 m 3 ), s pouïitím popíl- 4 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002

T ÉMA TOPIC ku nebo pucolánu, které dovolují zpracování na místû spoãívající v rozprostfiení souvislé vrstvy o tlou Èce zpravidla 0,3 m dozerem, s následujícím zhutnûním pojezdy vibraãního válce. V tom se postup v stavby masivních betonov ch objektû znaãnû pfiiblíïil technologii v stavby sypan ch pfiehrad. Zachovány zûstaly v znamné pfiednosti betonu z hlediska úãinkû vody, tj. odolnost proti povrchové i vnitfiní erozi. V souãasné dobû, kdy má technologie RCC za sebou stovky aplikací v rûzn ch státech pfieváïnû pfii v stavbû gravitaãních pfiehrad, je moïno ji povaïovat za plnû zvládnutou [2, 3]. Návrh slo- Ïení betonové smûsi se pfiizpûsobuje namáhání, pfiiãemï pevnost betonu (s ohledem na velk podíl pucolánu i na dostateãn ãasov odstup plného zatíïení od v stavby), hodnocená aï po 90, 180 dnech, popfi. i po roce, se mûïe pohybovat od 10 aï do 45 MPa. Podafiilo se zvládnout projektové fie ení tak, aby podporovalo pfiednosti stavebních postupû technologie RCC, stejnû jako racionální v stavbu lícních zón, které na sebe pfiejímají poïadavky na trvanlivost a vodotûsnost konstrukcí (Obr. 2). Rozvoj válcovaného betonu pfiinesl i nûkteré obecnû pouïitelné novinky, napfi. modely ãasového v voje teplotního namáhání masivních betonov ch konstrukcí od poãátku v stavby, vyuïití kameniva uloïeného do izolovan ch skládek v zimním období pro v raznou redukci poãáteãní teploty betonové smûsi a dal í. Neménû v znamn se ukázal zpûtn dopad technologie RCC na klasick postup v stavby masivních betonov ch objektû. Pro ilustraci stavu rozvoje je moïno uvést, Ïe v souãasné dobû je ve stavbû 7 pfiehrad vy ích neï 100 m, z toho nejvy í 188 m vysoká kolumbijská pfiehrada Miel I. V souãasné dobû se v âínû zahajuje v stavba dal ích pfiehrad touto technologií, z nichï dvû budou je tû vy í (196 m vysoká Guangzhao a klenbová pfiehrada Longtan o v ce 192 m, s moïností zv ení aï na 217,5 m). Dal í mezistupeà mezi betonov mi a sypan mi pfiehradami pfiedstavuje pouïití tzv. tvrdého násypu (hardfill), coï je dal í v vojov stupeà technologie RCC, pfii níï se vyuïívá místních zemin (popfi. materiálû z v kopû) jako kameniva do betonu o malé pevnosti. Projektov tvar pfiíãného fiezu pfiehrady tohoto typu je lichobûïníkov, sklon svahû v ak b vá strmûj í neï u sypan ch pfiehrad, tj. 1: 0,6 aï 1:1. Pfiedností tohoto fie ení je v hodné chování konstrukce pfii seizmick ch úãincích; nevznikají tahové zóny. Jistou modifikací je tzv. CGS stavební postup (cement, tûrk, písek), kter naznaãuje, Ïe zfiejmû není reálné pouïití libovoln ch zemin (napfi. jílovit ch). V âr byly tyto nové technologie se zájmem sledovány a uskuteãnily se i nûkteré experimenty in situ. BohuÏel v dûsledku celkového útlumu v stavby vodních dûl nedo lo k jejich ovûfiení na experimentální stavbû, i kdyï se pfiipravovala. Technologie masivního betonu v âr dosáhla vrcholu pfii v stavbû vodního díla Orlík (1963), kdy odpovídala vysokému evropskému standardu. V dal ích letech orientovan ch pfieváïnû na sypané pfiehrady se rozvíjela hlavnû v stavba nároãn ch manipulaãních objektû, v nichï se ãasto sdruïovaly funkce pfielivn ch, v pustn ch a odbûrn ch zafiízení (Obr. 3). Tyto sdruïené objekty je moïno povaïovat za ná pfiínos k rozvoji svûtové pfiehradní v stavby. Pfies tvarovou sloïitost byla pfii jejich v stavbû ãasto pouïita technologie kontinuální betonáïe do posuvného bednûní, zfiejmû jako v raz snah o vylouãení pracovních spár potenciálního zdroje problémû s prûsakem. Z technologického hlediska v ak optimalizaci sloïení betonové smûsi nebyla vïdy vûnována adekvátní pozornost, poïadovaná kvalita se ãasto Obr. 3 SdruÏen manipulaãní objekt pfiehrady Îelivka (pfieliv, v pust, odbûr vody) Fig. 3 Combined spillway-outlet-intake structure of the Îelivka Dam dohánûla zv en m obsahem cementu. RovnûÏ na v ztuïi se ne etfiilo. Dnes se betonové konstrukce vodních staveb z první poloviny 20. století blíïí nebo i pfiesáhly vûk 70 let, takïe na nich proces poru ování s ãasem znaãnû pokroãil. BohuÏel i mnohem mlad- í betonové objekty na vodních dílech vyïadují opravy, protoïe jejich realizace byla ãasto spojena s technologick mi nedostatky. U vodních staveb se pozornost vedle technologií zaji Èujících kvalitu oprav i v podmínkách vysoké vlhkosti spolu s úãinky rychle proudící vody atd. zamûfiuje i na technologie oprav provádûn ch pod vodou. âasto totiï není moïno vylouãit, ani doãasnû, pfiíslu n objekt z funkce, protoïe náhradní zásobování vodou není reálné. Pfiíkladem úspû ného zvládnutí opravy tohoto typu je vûïov odbûrn objekt z nádrïe Pfiíseãnice v Kru n ch horách. Opravou se odstranily velké nedostatky pfii v stavbû, jejichï dûsledkem byla mj. nereálnost uzavfiení odbûrn ch otvorû na poãátku pfiívodu vody k úpravnû vody. Vodohospodáfiská v stavba u nás, stejnû jako v mnoha dal ích zemích, je dnes v dlouhodobém útlumu, takïe není mnoho pfiíleïitostí uplatnit progresivní smûry rozvíjené v celosvûtovém mûfiítku. Trvale aktuální jsou v ak speciální technologie, spojené s modernizací, zv ením nebo zmûnami vyuïití vodních dûl a nápravou projevû jejich stárnutí. Literatura [1] ICOLD. Bulletin 70. Barrages en enrochements Ç masgue en béton, Paris, 1988 [2] BroÏa V.: Válcovan beton nová technologie v stavby masivních hydrotechnick ch konstrukcí, Stavební obzor I, 1992, ã. 4 [3] Dunstan M., Santus F.O.: The interrelationship between design and construction for efficient RCC Dams, In: Workshop Modern Techniques for Dams ICOLD, Dresden, 2001 Prof. Ing. Vojtûch BroÏa, DrSc. Katedra hydrotechniky, Stavební fakulta âvut v Praze Thákurova 7, 166 29 Praha 6 tel.: 02 2435 3879, 2435 4616, fax: 02 2435 5408 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002 5

P ROFILY PROFILES S V A Z V R O B C Ò B E T O N U âr C O N C R E T E P R O D U C E R S A S S O C I A T I O N C Z Rozhovor s Ing. Janem Kupeãkem, pfiedsedou Svazu v robcû betonu âr Interwiew with Ing. Jan Kupeãek, Chairman Concrete Producers Association CZ Pane pfiedsedo, jak byste v úvodu na eho rozhovoru ve struãnosti pfiedstavil Svaz v robcû betonu âr? Co vlastnû vedlo k jeho zaloïení, jaké jsou jeho hlavní úkoly a cíle? Po roce 1990 se zmûnil pohled v robcû transportbetonu na cel proces v roby. V echny v znamné spoleãnosti zaãaly modernizovat stará zafiízení a stavût nová. Cílem bylo zv ení produktivity a sníïení nákladû. Ruku v ruce s tím ly i poïadavky na sniïování dopadû v roby na Ïivotní prostfiedí. KaÏd rozumn producent si uvûdomoval, Ïe bez dodrïení poïadavkû na ekologii nemûïe dlouhodobû obstát ve vztahu ke státní správû. Zaãaly se stavût nové betonárny splàující nejpfiísnûj í ekologická kritéria zemí západní Evropy. Pohled iroké vefiejnosti v ak zûstával nezmûnûn. Proto v roce 1996 zaloïilo 7 spoleãností Svaz v robcû betonu âr s cílem zmûnit nepfiízniv pohled na tuto oblast v roby stavebních hmot. Z toho vyplynul i hlavní pfiedmût ãinnosti svazu: koordinace fiízení problematiky propagace v roby, pfiípravy a uïití betonu, koordinace fiízení problematiky Ïivotního prostfiedí, podpora vûdy a techniky vãetnû vzájemné spolupráce pfii aplikaci v zkumu a v voje a pfii technické normalizaci, pofiádání spoleãn ch odborn ch akcí a navazování spolupráce s externími tuzemsk mi i zahraniãními odborn mi institucemi. Aã ve v robû transportbetonu vládne tvrdá konkurence, dokázali se ãlenové svazu shodnout na tûchto cílech a postupnû je i naplàovat. ádn m ãlenem svazu se mûïe stát kter koli v robce a mimofiádn m kterákoli instituce ãi spoleãnost zab vající se záleïitostmi kolem transportbetonu. Mariánské lázně Plzeň Klatovy Most Louny Děčín Ústí n.l. Praha Benešov Mladá Boleslav České Budějovice Jihlava Pardubice Brno Ostrava Obr. 1 Rozmístûní provozoven ãlenû SVB âr k 1. 6. 2001 Fig. 1 Dislocation of the premises of the Concrete Producers Association members CZ as of June 1, 2001 Třinec Obr. 2 Fig. 2 Certifikát volícího ãlena ERMCO Certificate of an ERMCO voting member Jak vypadá souãasná ãlenská základna a organizaãní struktura Svazu v robcû betonu âr? âlenská základna se bûhem esti let vyvíjela. Do svazu vstupovaly novû vzniklé spoleãnosti ãi v robci, ktefií nebyli u vzniku, ale pochopili dûleïitost svazu pro svou ãinnost. Naproti tomu zaniklo ãlenství u nûkter ch firem, vût inou proto, Ïe ukonãily ãinnost v tomto oboru. V souãasné dobû má svaz 10 fiádn ch ãlenû: ILBAU AB-FRISCHBETON, Kámen Zbraslav, Readymix âr, TBG Betonmix, TBG Metrostav, TBG Severní Morava, TBG Bohemia, Transportbeton IPS, Holcim a ZAPA beton. Svaz podle rozhodnutí valné hromady fiídí tfiíãlenné pfiedsednictvo a tajemník svazu. Tím je nyní Ing. Michal tevula. Svaz je registrován v registru sdruïení u Obvodního úfiadu v Praze 4. V rámci svazu pracuje rovnûï Technická skupina, coï je spoleãnost technologû na ich ãlenû spolupracujících na fie ení problémû pfii zavádûní nov ch pfiedpisû a standardû do v roby. ProtoÏe v ní pracují lidé dennû plnící poïadavky zákazníkû kupujících transportbeton, vydávají rovnûï doporuãení pro publikaãnû-vzdûlávací ãinnost svazu zamûfienou na odbornou i laickou vefiejnost. Fungují podobné organizace a instituce i v zahraniãí? Mohl byste v této souvislosti struãnû pohovofiit o zahraniãních aktivitách Svazu v robcû betonu âr? 6 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002

P ROFILY PROFILES KaÏdá evropská zemû má svûj národní svaz. Jejich cíle a snahy jsou obdobné jako u na eho svazu. V echny tyto svazy se sdru- Ïují v Evropském svazu v robcû betonu ERMCO. Ná svaz se stal ãlenem ERMCO jiï v roce 1997, tedy rok po zaloïení. Hlavním úkolem ERMCO je sjednotit pohled na v robu betonu v rámci EU a pfiidruïen ch ãlenû. Konkrétní prací je nová evropská norma EN 206-1, která zaãala platit od 1. 9. 2001 a která mûní hodnocení betonu hlavnû z pohledu prostfiedí, ve kterém je uïit. Jak se podle Vás Svaz v robcû betonu âr podílí na prezentaci nejnovûj ích v sledkû v oboru mezi nej ir í vefiejností a jak mi formami jsou tyto poznatky prezentovány? Mám zde na mysli na pfiíklad nejrûznûj í publikaãní ãinnost (vãetnû publikování v ãasopise BETON TKS), pofiádání nejrûznûj ích odborn ch a prezentaãních akcí, kolení, semináfiû atd. Svaz v robcû betonu se snaïí od zaãátku své existence vyvíjet ãinnost smûfiující ke zv ení vûdomostí o betonu a jeho v robû. Jsou to hlavnû publikace Za betonem do Evropy, vydaná roku 1998, Betonárny a Ïivotní prostfiedí, vydaná v roce 1999, a Speciální betony, vydaná v roce 2001. Mimo to svaz ve spolupráci s Ministerstvem Ïivotního prostfiedí a âesk m ekologick m ústavem vydal knihu PoÏadavky na ochranu Ïivotního prostfiedí pfii v stavbû a provozu betonáren. Svaz také podporoval vydávání ãasopisu Beton a nyní i ãasopis Beton Technologie, Konstrukce, Sanace. Dále pofiádá odborné semináfie o v robû a ekologii, které jsou urãeny jak pro ãleny svazu, tak i pro odbornou vefiejnost. Pfii tûchto akcích spolupracuje napfiíklad s âeskou spoleãností pro Ïivotní prostfiedí, Kloknerov m ústavem âvut ãi VUMO Praha. Velice diskutovan mi otázkami jsou zvlá tû v poslední dobû problematika ekologie a zaji tûní kvality. Jaká konkrétní opatfiení byla ze strany Svazu v robcû betonu âr k realizaci tûchto opatfiení pfiijata? Jak jsem jiï fiekl na zaãátku na eho rozhovoru, ãlenové svazu se sdruïili mimo jiné i proto, aby dokázali vefiejnosti, Ïe na e v roba nemusí mít negativní vliv na Ïivotní prostfiedí. DÛkazem toho, jak dûraz kladou v robci transportbetonu na ekologii, je i publikace Betonárny a Ïivotní prostfiedí. Byla vydána jako druhá kniha v fiadû, tedy pfied Speciálními betony. Na základû této publikace vydal svaz kritéria pro hodnocení betonáren z pohledu Ïivotního prostfiedí. Podle nich se hodnotí betonárny v soutûïi O ekologickou betonárnu. Tato soutûï je, jako velmi prestiïní, vyhla ována i v ERMCO. Vítûz na í soutûïe se pravidelnû úãastní v roãních zasedání této organizace. Na i ãlenové tedy berou pfii v stavbû a modernizaci záleïitosti Ïivotního prostfiedí velmi váïnû. Napfi. vût- Obr. 3 V roba transportbetonu v âr v letech 1995 aï 2000 Fig. 3 Production of ready-mixed concrete in the Czech Republic in 1995 2000 ina zafiízení má bezodpadovou technologii, recyklaci zbytkû betonové smûsi, nûkolikanásobné ji tûní proti úniku prachu, a jsou konstruovány tak, aby neovlivàovaly okolí hlukem. Dopravní prostfiedky jsou pfieváïnû velkokapacitní a splàují pfiísné limity kladené na novû zavádûné dopravní prostfiedky. BûÏnou souãástí v stavby nové betonárny je úprava a ozelenûní bezprostfiedního okolí v robny. Jaké jsou dal í plány Svazu v robcû betonu âr v nejbliï í budoucnosti? Budeme i nadále propagovat beton jako stavební materiál, a to formou ãasopisu, semináfiû, odborn ch publikací apod. NejdÛleÏitûj í pro nás v ak je zavedení evropské normy EN 206-1 do Ïivota. Tato norma pfiinese v znamné zmûny v navrhování a provádûní betonov ch konstrukcí. Velk vliv bude kladen na prostfiedí, ve kterém se beton na stavbû pouïije. To bude urãovat mnoïství potfiebného cementu a tím i cenu. Na ím cílem je minimalizovat cenové dopady a tím i ceny betonové konstrukce. V tomto smûru pracují také ostatní národní svazy. Je jasné, Ïe jiné podmínky v roby jsou ve védsku a jiné v Itálii. Nová norma umoïàuje zohlednit tyto vlivy prostfiedí, jen je tfieba s ní rozumnû zacházet a aplikaci pfiiblíïit realitû stavebnictví. Mohl byste v závûru na eho rozhovoru struãnû zhodnotit produkci betonu v âeské republice a to, nakolik se na této produkci podílejí ãlenové Svazu v robcû betonu âr? Produkce transportbetonu se pohybovala v posledních letech mezi 3 900 aï 4 500 tis. m 3. V e roãní potfieby betonu je dána stavebními investicemi. âlenové svazu se na v robû transportbetonu podílejí s mírnû vzrûstajícím podílem. Napfiíklad v roce 2000 to bylo 3 400 tis. m 3. Pane pfiedsedo, dûkujeme za rozhovor. Svaz v robcû betonu âr Na Zámecké 9, 140 00 Praha 4 tel.: 02 6121 5769 e-mail: svb@svb.cz, www.svb.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002 7

P ROFILY PROFILES â E S K Á B E T O N Á S K Á S P O L E â N O S T âssi C Z E C H C O N C R E T E S O C I E T Y Doc. Ing. Jan L. Vítek, CSc., pfiedseda âbs âeská betonáfiská spoleãnost (âbs) je odbornou spoleãností âeského svazu stavebních inïen rû (âssi). Jejím cílem je podporovat zvy- ování technické úrovnû a jakosti jak betonu jako materiálu, tak i betonov ch konstrukcí, a to ve v ech fázích jejich vzniku a trvání - od návrhu pfies projektování, v stavbu, provoz a údrïbu, aï po jejich pfiípadnou likvidaci. Snahou âbs je, aby byla pfii rozvoji staveb z betonu sledována i hlediska trvale udrïitelného rozvoje a etrného pfiístupu k Ïivotnímu prostfiedí. âbs se snaïí ukazovat pfiednosti betonov ch konstrukcí a propagovat je v ude tam kde mohou b t pro uïivatele v hodné. âbs je neziskovou organizací, která je financována ãásteãnû z ãlensk ch pfiíspûvkû a ãásteãnû z v nosu konferenãních a vzdûlávacích akcí. ádné ãlenství ve spoleãnosti individuální (fyzické osoby) nebo kolektivní (firmy a instituce), je doplnûno speciálními formami ãlenství, studentsk m, seniorsk m, sponzorsk m a ãestn m ãlenstvím. âestn mi ãleny jsou jmenováni v znamní odborníci, ktefií se mimofiádn m zpûsobem zaslouïili o rozvoj betonu a betonov ch konstrukcí. V souãasné dobû âbs sdruïuje 203 individuální a 72 kolektivní ãleny. Zamûstnanci kolektivních ãlenû poïívají stejn ch v hod jako ãlenové individuální, proto fiada odborníkû pracujících v ãlensk ch firmách mezi individuálními ãleny chybí. Jedním z cílû âbs je zvy ovat prestiï sv ch ãlenû pfiedáváním technick ch informací, podporou jejich prezentace a zprostfiedkováváním kontaktû a spolupráce na projektech. âeská betonáfiská spoleãnost nepûsobí osamûle je pevnû zapojena do struktur a ãinnosti mezinárodních betonáfisk ch Obr. 2 Úvodní recepce Betonáfisk ch dnû 2001 Fig. 2 Welcome Reception at Czech Concrete Days 2001 Obr. 1 Sborníky z konferenci âbs Fig. 1 Convention proceedings of âbs organizací. Zastupuje âeskou republiku v Mezinárodní federaci pro konstrukãní beton fib (fédération internationale du béton - the international federation for structural concrete), která je dnes nejv znamnûj í svûtovou betonáfiskou organizací. âbs je zároveà národní skupinou fib za âeskou republiku. V evropském mûfiítku pûsobí dále relativnû mladá evropská síè betonáfisk ch spoleãností ECSN (European Concrete Societies Network) - organizace, která sdruïuje 14 evropsk ch betonáfisk ch spoleãností, mezi nimi tak v znamné spoleãnosti jako je britská Concrete Society, nûmeck Beton und Bautechnik Verein, holandsk Betonvereniging a dal í. âbs je po boku tûchto partnerû ãlenem 8 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002

P ROFILY PROFILES ECSN stále jako jediná spoleãnost ze stfiední a v chodní Evropy. V evropském regionu jiï dnes pfiib vá projektû ECSN smûfiujících ke sjednocování technick ch podmínek a propojování aktivit v betonáfiské oblasti. Ty nab vají na v znamu i pro na e firmy vsouvislosti s blíïícím se vstupem âr do Evropské unie. âbs organizuje pro své ãleny, ale téï pro celou technickou vefiejnost, fiadu semináfiû a konferencí. V posledních letech se plánují obvykle dvû akce na jaro a dvû aï tfii na podzim. Letos se na jafie, 20. a 21. bfiezna, koná konference Technologie, provádûní a kontrola betonov ch konstrukcí a 29. kvûtna semináfi o koncepci navrhování betonov ch konstrukcí. Na podzim probûhnou semináfie o nov ch evropsk ch pfiedpisech Eurokódech, 2. roãník konference Zdûné a smí ené konstrukce a tradiãní konference Betonáfiské dny 2002 (Obr. 1). Betonáfiské dny jsou hlavní v roãní konferenãní akcí âbs, jiï s devítiletou tradicí, která obvykle shrnuje novinky a v znamné realizace uplynulého roku. Spoleãensk program podtrhuje v znam konference jako v roãního setkání betonáfiû na celostátní úrovni (Obr. 2). Souãástí Betonáfisk ch dnû je tradiãnû v stava, od roku 2001 pod názvem BETON, na které firmy pûsobící v oboru betonu prezentují svoji ãinnost, své v robky a nové technologie, napfi. softwarové produkty. Sekretariát spoleãnosti sídlil po dlouhou dobu v Pardubicích, místû vzniku spoleãnosti v roce 1993. V lednu 2000 byl pfienesen do Prahy. Knihovna, slouïící ãlenûm spoleãnosti, obsahuje odborné knihy a ãasopisy a dal í technické dokumenty z âr a zejména ze zahraniãí. Ucelen soubor dokumentû fib pfiedstavuje nejnovûj í poznatky z oboru navrhování a realizace betonov ch konstrukcí. âbs byla jedním z iniciátorû zaloïení nového betonáfiského ãasopisu BETON TECHNOLOGIE, KONSTRUKCE, SANACE. Nov ãasopis roku 2001 nahradil pfiedchozí ãasopisy Beton Obr. 3 Fig. 3 Knihy z Edice betonové stavitelství Books from the Concrete construction series Obr. 4 Bulletiny a ãasopis fib Fig. 4 fib Bulletins, Journal of the fib a zdivo a Sanace betonov ch konstrukcí a bûhem velmi krátké doby se dostal do povûdomí betonáfisk ch odborníkû. âbs pfiipravuje a ve spolupráci s IC âkait vydává kniïní edici Betonové stavitelství, v níï nedávno vy el 3. svazek vûnovan vyztuïování sítûmi (Obr. 3). âtyfiikrát roãnû zasílá sekretariát âbs sv m kolektivním ãlenûm soubor technick ch a informaãních materiálû, zejména nové technické materiály z pracovních komisí fib, betonáfiské ãasopisy a odborné publikace (Obr. 4). Kolektivní i individuální ãlenové âbs mohou vyuïívat finanãní slevy na úãast na akcích âbs i na prezentaci svojí ãinnosti prostfiednictvím âbs. Vedle knihovny âbs, mohou ãlenové pouïívat informace z databáze âbs (více neï 4000 prûbûïnû aktualizovan ch kontaktû) a obracet se o podporu âbs pfii organizaci vlastních odborn ch a prezentaãních akcí. âeská betonáfiská spoleãnost pravidelnû obnovuje svoji webovou stránku www.cbz.cz, na níï je moïné získat podrobné informace nejen o ãinnosti a akcích âbs, ale i o kolektivních ãlenech spoleãnosti. Od fiíjna 2001 je tato stránka soubûïnû vedena ivangliãtinû. Prudk rozvoj technologií v oblasti betonu (technologie v roby betonu, v stavba konstrukcí, pfiedpisy, pfiíklady realizací, problematika trvanlivosti) vyïaduje od projektantû i dodavatelû nepfietrïité sledování v voje. âeská betonáfiská spoleãnost je právû tou spoleãností, která je schopna poskytnout sv m ãlenûm potfiebné informace a pomoci jim tak orientovat se v souãasném, mnohdy nepfiehledném pfiílivu nov ch poznatkû. âeská betonáfiská spoleãnost âssi Sekretariát Samcova 1, 110 00 Praha 1 e-mail: cbz@cbz.cz, www.cbz.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002 9

B E T O N O V É P E H R A D Y V E P A N ù L S K U C O N C R E T E D A M S I N S P A I N Pfiehradní nádrï Velle. Zahájení v stavby srpen 1962, dokonãení 1965 Dam reservoir in Velle. Construction beginning in August 1962, completion in 1965 Pfiehrada Susqueda, doba v stavby duben 1963 aï únor 1968, objem betonu 656 000 m 3 Dam in Susqueda. Construction time: from April 1963 to February 1968, volume of concrete 656 000 m 3 Pfiehrada Chandreja, doba v stavby ãerven 1949 aï kvûten 1954, objem betonu 155 000 m 3 Dam in Chandreja, construction time: from June 1949 to May 1954, volume of concrete 55 000 m 3 Pfiehradní nádrï Belesar, doba v stavby záfií 1957 aï listopad 1962, objem betonu 735 000 m 3 Dam reservoir in Belesar. Construction time: from September 1957 to November 1962, volume of concrete 735 000 m 3

Pfiehradní nádrï Beznar v Granadû má v ku 139 metrû a objem betonu 440 000 m 3 Dam reservoir in Beznar, Granada. Height 139 m. Volume of concrete 440 000 m 3 Pfiehradní nádrï Urdalur. Pfiehrada byla uvedena do provozu v roce 1994 Dam reservoir in Urdalur. The dam was put into operation in 1994 Celkov pohled na pfiehradu Guadalemar v Katalánsku. Celkov objem betonu ãiní 60 000 m 3 General view of the dam in Guadalemar, Catalunia. Total volume of concrete 60 000 m 3 Zábûr z v stavby pfiehrady Guadalemar View of the construction of the dam in Guadalemar Snímky: archiv Prof. Ing. Vojtûcha BroÏi, DrSc. Photos: archive of Prof. Ing. Vojtûch BroÏa, DrSc.

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES M A L Á V O D N Í E L E K T R Á R N A V K L E C A N E C H S M A L L W A T E R P O W E R P L A N T K L E C A N Y P AVEL K ASAL Náhrada staré, jiï nevyhovující malé vodní elektrárny novou, modernûj í, o vût ím v konu. This paper describes the replacement of an old, unsuitable small water power plant with a new, more modern station of higher output. V polovinû roku 2001 byla na Vltavû u Klecan uvedena do provozu nová malá vodní elektrárna (Obr. 1). Je ãástí ãtvrtého stupnû vltavské kaskády. Celé vodohospodáfiské dílo Klecany tvofií kromû dobudované elektrárny v pûvodní vorové propusti je tû pohybliv jez o tfiech polích a levobfieïní plavební kanál. Plavební kanál odboãuje asi 100 m nad jezem z hlavního fieãi tû Vltavy a vede ke dvojici za sebou umístûn ch plavebních komor u Roztok. Plavební dráha tím obchází jez a vodní elektrárnu. Proto se paralelní uspofiádání vodní cesty vûãi hlavnímu toku také oznaãuje jako derivaãní plavební kanál. Jeho délka je kolem 1300 m. Vodohospodáfiské dílo u Klecan bylo uvedeno do provozu jiï v roce 1899 jako souãást vltavské vodní cesty. Základní dispozice zûstala do souãasné doby stejná. Do lo pouze ke zmûnám, které odráïely technick v voj a zmûny uïivatelsk ch poïadavkû. PÛvodní pohybliv hradlov jez z konce 19. století byl v roce 1981 rekonstruován na pohybliv klapkov jez o tfiech nestejnû dlouh ch polích. Nejvût í svûtlost, která je pfies 40 m, má pravé jezové pole. Pfii pravém bfiehu jezu byla pfii této rekonstrukci sice zachována pûvodní vorová propust, ale byla upravena pro energetické vyuïití. Byl upraven vtok do propusti a v ní vybudována malá vodní elektrárna. Elektrárna byla vybavena 4 soustrojími, kaïdé s Kaplanovou pfiímoproudou turbínou, o celkovém maximálním v konu 272 kw. Elektrárna, dokonãená v roce 1981, ale nemûla dlouhou Ïivotnost. Pfiíãinou byly ãasté poruchy, nespolehlivost, velká hluãnost a nízká ekonomiãnost provozu. Po necel ch dvaceti letech, koncem 90. let, bylo rozhodnuto o odstranûní tohoto zafiízení a nahrazení efektivnûj ím. N OVÉ E ENÍ Hlavním cílem náhrady pûvodního zafiízení bylo optimálnû vyuïít hydroenergetick potenciál vodního stupnû v Klecanech a souãasnû dosáhnout pfiíznivého pomûru mezi investiãními náklady a mnoïstvím vyrobené energie. Nová bezobsluïná malá vodní elektrárna je opût umístûna v prostoru pûvodní vorové propusti. Toto fie ení umoïàuje pfiípadnou dostavbu dal í malé vodní elektrárny v prostoru mezi pilífiem velínu jezu a silniãní komunikací, která vede na pravém bfiehu rovnobûïnû s fiekou. Velikost zafiízení elektrárny byla pfiizpûsobena prostoru propusti. Vorová propust má celkovou délku 45,3 m a ífiku 12 m. V horní ãásti propusti bylo dno vodorovné, v dolní ãásti sklonûné po proudu. V nové elektrárnû jsou dvû pfiímoproudé Kaplanovy turbíny o celkovém maximálním v konu 964 kw. Elektrárna má horní stavbu ve vodotûsném provedení s moïností pfielití pfies ploché ãásti stfiechy pfii extrémních povodàov ch prûtocích. Pro prosvûtlení strojovny a pfiípadnou manipulaci s díly technologické ãásti slouïí demontovateln stfie ní svûtlík, tvofiící architektonickou dominantu stavby (Obr. 2). Obr. 1 Fig. 1 Pohled na horní ãást elektrárny vyãnívající nad hladinu fieky. Podstatná ãást objektu je skryta hluboko pod hladinou View of the upper part of the power plant showing above the water level of the river. A major part of the structure is hidden deep below the water level 12 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Îelezobetonová konstrukce vlastní elektrárny je zaloïena na základové desce tlou Èky 1 m o pûdorysn ch rozmûrech cca 29 x 12 m, která spoãívá na skalním podloïí (Obr. 3). Obvodové stûny spodní stavby mají tlou Èku 0,8 m. Rozmûry konstrukcí jsou navrïeny s ohledem na bezpeãnost stavby proti vyplavání. Jednou z nejnároãnûj ích ãástí stavby jsou savky, které pfiímo navazují na turbíny. SloÏité bylo bednûní i betonování konstrukce savek, kde se mûní postupnû prûfiez z kruhu na obdélník. DodrÏení pfiesn ch rozmûrû této ãásti konstrukce v raznû ovlivàuje úãinnost celé elektrárny. Atypické bednûní bylo navrïeno na základû podrobného statického v poãtu. Nosnou ãást bednûní savek tvofiily ramenáty vyrobené z fo en o tlou Èce 50 mm, spojené ocelov mi svorníky. Ramenáty zaji Èovaly pfiíãn tvar savky. Plá È bednûní byl z fo en o tlou Èce 35 mm. V tok ze savek má svûtlé rozmûry 4,6 x 3,35 m, dno savek je vodorovné. Horní stavba Obr. 2 Fig. 2 Poãátek montáïe stfiechy na dokonãenou Ïelezobetonovou konstrukci vrchní stavby elektrárny. Zcela nahofie je otvor stfie ního svûtlíku, kter slouïí také pro montáï technologické ãásti Beginning of the assembly of the roof on the completed reinforced concrete structure of the power plant superstructure. The opening of the skylight, which is also used for the assembly of the technological part, can be seen at the very top Stavební úpravy byly také provedeny na stávajícím velínu jezu. Plochá stfiecha byla zrekonstruována na sedlovou stfiechu s prosklen mi títy. Tímto fie ením se odstranily problémy s netûsností staré stfiechy a vznikl tak spojovací ãlánek mezi dostavûnou budovou malé vodní elektrárny a okolní zástavbou. Îelezobetonová konstrukce malé vodní elektrárny je provedena z vodostavebního betonu B20 HV8 s mrazuvzdorností T50. PoÏadované vlastnosti betonu byly v pfiedstihu ovûfieny na betonové smûsi vybrané pro v stavbu. Îelezobetonová konstrukce o celkovém objemu pfies 2500 m 3 je rozdûlena do ãtyfi dilataãních blokû: vtokov objekt, pfiívodní kanál, malá vodní elektrárna a v tokov objekt. V TOKOV OBJEKT A P ÍVODNÍ K ANÁL Vtokov objekt slouïí k pfiivedení vody kpfiívodnímu kanálu elektrárny. Staré dno bylo ubouráno a nahrazeno Ïelezobetonovou deskou o tlou Èce 0,6 m. Pro usmûrnûní proudu vody v oblasti nátoku a v pfiívodním kanále bylo pouïito tfiech usmûràovacích Ïelezobetonov ch kfiídel Obr. 3 Fig. 3 Pohled do b valé vorové propusti. V popfiedí probíhá betonáï základové desky elektrárny View of the former logway. Concreting of the foundation slab of the power plant is under way in the forefront hydraulicky vhodného tvaru, ovûfieného pomocí matematického modelu turbulentního proudûní. Na pravém bfiehu vtoku byla zfiízena nová nábfieïní stûna s pfiístupov m schodi tûm. Pfiívodní kanál tvofií polorámová konstrukce. Z ãásti jsou vyuïity upravené stûny pûvodní vorové propusti. ífika kanálu je 12 m a je shodná se ífikou pûvodní vorové propusti. K ONSTRUKCE ELEKTRÁRNY elektrárny má pûdorysné rozmûry cca 14 x12 m. Celá stavba je z hlediska vodotûsnosti fie ena jako bílá vana. V echny pracovní spáry jsou tûsnûny tûsnicími pásy z PVC. Fasádu elektrárny tvofií pohledov beton bez následn ch úprav. V TOKOV OBJEKT V tokov objekt navazuje bezprostfiednû na v tok ze savek turbín. ZklidÀuje vodu, která pro la turbínou, a vrací ji zpût do fieãi tû Vltavy. Je proveden jako polorámová Ïelezobetonová konstrukce. Souãástí v tokového objektu je dûlicí pilífi a nová nábfieïní stûna. Dno má tlou Èku 0,8 m. Celková délka v tokového objektu je 18 m. V stavbu malé vodní elektrárny provedl Metrostav, a. s. divize 6. Projektovou dokumentaci zhotovila firma Aquatis, a. s. Ing. Pavel Kasal Metrostav, a.s., divize 6 Rohansk ostrov, Praha 8 tel.: 02 2481 3818, fax: 02 2324 272 e-mail: kasal@metrostav.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002 13

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES P R E F A B R I K O V A N É Î E L E Z O B E T O N O V É N Á D R Î E DYWIDAG P R E F A B R I C A T E D P R E S T R E S S E D C O N C R E T E R E S E R V O I R S DYWIDAG J AROSLAV S VOBODA Do oblasti vodního hospodáfiství smûfiuje ãást v robního programu spoleãnosti DYWIDAG Prefa Lysá nad Labem, která na ãesk trh pfiivedla nové systémy monolitick ch a montovan ch prefabrikovan ch nádrïí. Part of the production programme of the company DYWIDAG Prefa Lysá over the Elbe aims at water management. This firm has introduced new systems of monolithic and assembled prefabricated reservoirs into the Czech market Z ÁKLADNÍ âlenùní PREFABRIKOVAN CH NÁDRÎÍ kruhové celistvé kruhové skládané oválné skládané obdélníkové skládané Obr.1 Fig. 1 Prefabrikovaná kruhová nádrï skládaná pfii montáïi vodojemu V enice Prefabricated circular reservoir put together during assembly of water reservoir V enice Obr. 2 Fig. 2 Prefabrikovaná skládaná oválná retenãní nádrï, objem 200 m 3, IKEA Bratislava Prefabricated assembled oval retention reservoir, capacity 200 m 3, IKEA Bratislava K RUHOVÉ NÁDRÎE CELISTVÉ Systém obsahuje fiadu kruhov ch nádrïí s vnitfiním prûmûrem 1 aï 2,5 m a v kou do 3 m. NádrÏe lze v kovû nastavovat skruïí. NádrÏ se uzavírá víkem s prostupem pro kruhov poklop (Obr. 4). Víko a nastavovací skruï jsou s jímkou spojeny tûsnûn m spojem. V plá ti nádrïe lze zhotovit prostupy, nebo pfiímo pfii v robû zabetonovat vloïky s tûsnûním pro napojovací potrubí. Do nádrïe lze osadit betonovou dûlicí pfiíãku, vybavit ji stupadly a kotvicími deskami pro osazení technologie. Hlavní zpûsoby pouïití: jímky na odpadní vody, jímky na de Èovou vodu, technologické jímky, ãerpací achty, achty pro tlakovou a podtlakovou kanalizaci, odluãovaãe kalu, odluãovaãe ropn ch látek a sorpãní filtry. K RUHOVÉ NÁDRÎE SKLÁDANÉ Systém obsahuje základní kruhové nádrïe s vnitfiním prûmûrem 5 a 7 m av kou do 6 m. NádrÏe mohou tvofiit otevfiené nebo uzavfiené objekty. Sestavují se ze základních pûlkruhov ch ãástí a vík (Obr. 1). Spojení prefabrikátû je zaji tûno systémem svorníkû a vkládaného tûsnûní. NádrÏe lze vybavit prostupy, prostupními armaturami, kotvicími deskami, stupadly a Ïebfiíky. NádrÏe se montují tûïk m autojefiábem do stavební jámy s pfiipraven m tûrkov m loïem. Hlavní zpûsoby pouïití: velkokapacitní jímky, vodojemy, poïární nádrïe, retenãní nádrïe a nádrïe âov. OVÁLNÉ NÁDRÎE SKLÁDANÉ NádrÏe jsou sloïené z krajních pûlkruhov ch dílû o vnitfiním prûmûru 5 m s vlo- Ïen mi U díly o ífii 2,5 m (Obr. 2). Stavebnicov systém oválné nádrïe umoïàuje sestavit nádrï o délce aï 30 m s v robními v kami nádrïe 2, 2,5 a 3 m. V plá ti nádrïe lze zhotovit prostupy, nebo pfiímo pfii v robû zabetonovat vloïky s tûsnûním pro napojovací potrubí. Do nádrïe lze osadit betonovou dûlicí pfiíãku, vybavit ji stupadly a kotvicími deskami pro osazení technologie. Tyto nádrïe jsou pouze 14 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES v uzavfieném provedení a slouïí jako velkokapacitní zásobníky vody, poïární a retenãní nádrïe. O BDÉLNÍKOVÉ NÁDRÎE SKLÁDANÉ Tyto nádrïe jsou sloïeny s krajních dílcû a vloïen ch U dílû. Mají vnitfiní ifiku 2,30 m a je moïné sestavit nádrï o délce 30 m. V ka základních dílcû je variantnû 2,68 nebo 3,18 m. V plá ti nádrïe lze zhotovit prostupy, nebo pfiímo pfii v robû Obr. 3 Fig. 3a Sestava skládané nádrïe kruhové a obdélníkové ORL na 250 l/s, Carrefour Ústí nad Labem a) montáï, b) dokonãen systém Set of a circular and rectangular reservoir ORL on 250 l/s, Carrefour Ústí over the Elbe a) Assembling, b) Competed system zabetonovat vloïky s tûsnûním pro napojovací potrubí. Do nádrïe lze osadit betonovou dûlicí pfiíãku, vybavit ji stupadly a kotvicími deskami pro osazení technologie. NádrÏe jsou uzavfiené a slouïí jako odluãovaãe kalu, odluãovaãe ropn ch látek na vût í prûtoky, DUN. Stavební v hody prefabrikovan ch nádr- Ïí spoãívají v kvalitû objektu, nenároãné pfiípravû stavby a zejména v rychlosti v stavby. Kvalita Ïelezobetonové konstrukce je dána továrním zpracováním, technologií v roby a její kontrolou. PouÏitá betonová smûs je tfiídy C35/45-3b. Vysoce pfiesné velkorozmûrové prefabrikáty se spojují systémem svorníkû a vkládaného tûsnûní. Smontovaná nádrï nepotfiebuje Ïádné dobetonávky, díky systému konstrukce má okamïitû statickou pevnost a je moïné ji zahrnout. Obr. 4 Fig. 4 Systém monolitick ch celistv ch prefabrikovan ch nádrïí ORL IKEA Bratislava System of monolithic compact prefabricated reservoirs ORL IKEA Bratislava a) Pfiíprava pro stavbu nevyïaduje nároãné postupy. Staãí vyhloubená odvodnûná stavební jáma s urovnan m tûrkov m loïem. Doba v stavby je velmi krátká. Podle velikosti a ãlenitosti nádrïí se pohybuje od 2 do 4 pracovních dnû. Stavba je provádûna formou kompletní dodávky. V echny systémy nádrïí jsou vybaveny tûsnûn mi achtov mi vstupy pro zarovnání stavby a upraveného terénu. NádrÏe lze zevnitfi továrnû povrchovû upravit potfiebn m nátûrov m systémem. Firma DYWIDAG Prefa Lysá nad Labem uvedená zafiízení vyrábí a zároveà zaji Èuje kompletní dodávku - odbornou montáï vãetnû dopravy. Souãástí sluïeb je technická pomoc a inïen rsk servis zákazníkûm. PÛvodní v robní dokumentace byla pfiepracována firmou Pontex, s. r. o., tak, aby odpovídala âsn a EN a splàovala poïadavky Kap. 18 TKP MDS âr. NádrÏe jsou certifikovány TZUS Praha. Proces fiízení jakosti v roby je certifikován dle âsn EN ISO 9002:1995. b) Jaroslav Svoboda DYWIDAG Prefa Lysá nad Labem, a. s. Jedliãkova 1190/1, 289 22 Lysá nad Labem tel: 0325 510 034(-5) fax: 0325 551 326 e-mail: voda@dywidag.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002 15

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES R EKONSTRUKCE A INTENZIFIKACE âov ROZTOKY U P R AHY R ECONSTRUCTION AND INTENSIFICATION OF THE WASTEWATER TREATMENT PLANT IN ROZTOKY BY PRAGUE L UDùK P OLÁâEK Problematika budování staveb v blízkosti toku fieky Vltavy. Stavební spoleãnost POHL CZ, a. s., buduje v souãasné dobû stavby, jejichï realizace byla a je v znamnû ovlivnûna blízkostí vodního toku Vltavy. Jednou z tûchto staveb je rekonstrukce a intenzifikace mûstské ãistírny odpadních vod v Roztokách u Prahy. The article deals with erection of constructions along the Vltava River. The building company POHL CZ, a. s., is currently building constructions whose erection has been influenced by the vicinity of the Vltava River. One of these constructions is the reconstruction and intensification of the municipal waste-water treatment plant in Roztoky by Prague. Zhotovitelem díla s navrhovanou kapacitou 20 000 ekvivalentních obyvatel je POHL CZ, a. s., která provádí dodávku stavební ãásti, a Esox DPC, spol. s r. o., Liberec, která jako nositel licence achtové aktivace Deep Shaft dodává technologickou ãást díla. K ONCEPCE E ENÍ âistírna je navrïena jako dvoustupàová, mechanicko-biologická. V mechanickém stupni budou pfiedãi tûny pouze spla kové odpadní vody. Takto pfiedãi tûné vody jsou poté vedeny spoleãnû s anaerobnû pfiedãi tûn mi vodami z prûmyslové ãistírny podniku ICN (b val V zkumn ústav antibiotik) na biologick stupeà. Biologick stupeà je charakterizován pou- Ïitím achtové aktivace Deep Shaft, pou- Ïité jako nitrifikátor v tzv. R-D-N systému ãi tûní. Znamená to, Ïe linku biologického stupnû doplàují denitrifikace, regenerace kalu a odplynûní aktivaãní smûsi za hlubokou achtou. Separace kalu bude zaji - tûna na stávajících dosazovacích nádrïích. Po zahu tûní kalu na mûstské ãistírnû bude odvodnûní kalu provedeno na sousední prûmyslové âov v ICN. T ECHNOLOGIE PROVÁDùNÍ Obvyklé stavební objekty realizované pfii obdobn ch rekonstrukcích âov byly v tomto pfiípadû doplnûny o objekt hloubkové achty Deep Shaft (Obr. 1), hloubky 60 m a hloubeného prûmûru 6,1 m. V âeské republice jde teprve o ãtvrt pfiípad, kdy byla jako nitrifikátor vyuïita hloubková achta se v emi jejími v hodn mi vlastnostmi, zejména úsporou zastavûného místa, vy í úãinností a v neposlední fiadû i omezením nepfiíjemn ch pachû v okolí ãistírny. Pfied realizací stavby byla geologie a hydrogeologie v místû hloubení achty ovûfiena vrty. Bylo zji tûno, Ïe v místû hloubení se do cca -11 m nacházejí naváïky a silnû zvodnûlé písky rûzného cha- Obr. 1 Fig. 1 Deep Shaft. Pohled ze dna achty, v hloubce 60 m, k jejímu okraji Deep Shaft. View of the shaft edge from the shaft bottom at the depth of 60 m 16 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES Obr. 2 Fig. 2 Îelezobetonové nádrïe odplynûní Reinforced concrete vent tanks rakteru. Hladina podzemní vody kopíruje v místû stavby hladinu Vltavy. Od úrovnû -11 m aï po dno achty, tj. do -60 m, bylo zastiïeno skalní podloïí zvûtralá aï slabû rozpukaná bfiidlice se siln mi pfiítoky podzemní vody. S ohledem na zji tûné geologické a hydrogeologické podmínky byla zvolena technologie hloubení. V prvé fázi byly po obvodu achty provedeny pfievrtávané piloty o prûmûru 0,63 m z betonu B20, s vetknutím cca 1 m do zdravého skalního podloïí. OdtûÏování zeminy po úroveà skalního podloïí poté probíhalo pod ochranou pfievrtávan ch pilot bez obvykl ch problémû s podzemní vodou a vyplavováním navá- Ïek a pískû. Po odtûïení zeminy bylo provedeno dotûsnûní pfievrtávan ch pilot injektáïí polyuretanovou pryskyfiicí. Toto opatfiení spoleãnû s vetknutím pilot do skalního podloïí zaji Èovalo maximální omezení prûniku spodní vody do budovaného díla. Hloubení ve skalním podloïí probíhalo za pomocí trhacích prací. Provizorní obezdívka achty byla provedena z dûlní v ztuïe KC-O-14 a stfiíkaného betonu BAUMIT TORKRET S. Vlastní hloubení i následné provádûní definitivní konstrukce Deep Shaft z vodostavebného betonu HV12 a HV8 velmi ztûïovalo pronikání Obr. 3 Fig. 3 Kruhová dosazovací nádrï Circular bearing tank podzemní vody pfiitékající do díla puklinami ve skalním podloïí. Tyto pfiítoky dosahovaly pfii dohlubování achty hodnot aï 35 ls -1. I pfies komplikace s pfiítoky podzemní vody, které provádûní achty provázely, byl stavební objekt dokonãen v dohodnutém termínu a kvalitû. Následnû byly v otevfiené stavební jámû postaveny jako zcela nové objekty, navazující na achtu Deep Shaft, Ïelezobetonové nádrïe odplynûní a regenerace z vodostavebného betonu (Obr. 2). Pro rekonstrukci ostatních stávajících Ïelezobetonov ch nádrïí a pro zlep ení jejich nepropustnosti a prodlouïení Ïivotnosti byla zvolena sanace krystalizaãní metodou materiálem LADAX, kter je vyroben na bázi jemného kfiemiãitého písku a speciálních pfiísad. Po jeho aplikaci se vytvofií v pórech a kapilárách betonu nerozpustné krystaly, které se stanou jeho neoddûlitelnou souãástí. Tímto zpûsobem byla opravena kruhová dosazovací nádrï (Obr. 3). Práce na sanaci ostatních nádrïí dosud probíhají v souladu s dohodnut m postupem v stavby. Ludûk Poláãek POHL CZ, a. s. NádraÏní 25, 252 63 Roztoky u Prahy tel.: 02 2091 1094(-5), fax: 02 2091 2299 e-mail: pohl@pohl.cz, www.pohl.cz B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002 17

S TAVEBNÍ KONSTRUKCE STRUCTURES H L U B O K É A C H T Y â I S T Í R E N O D P A D N Í C H V O D D E E P S H A F T S O F W A S T E W A T E R T R E A T M E N T P L A N T S P ETR V ESEL, VL ADISLAV B URE V posledních deseti letech byly ve mûstech Vla im, Stfiíbro, Tábor a Roztoky u Prahy realizovány ãistírny odpadních vod s novou technologií ãi tûní DEEP SHAFT PROCESS. Tato technologie pracuje na principu biologické ãistírny s aktivovan m kalem a vyuïívá pro nitrifikaãní stupeà ãi tûní tzv. hlubokou achtu namísto rozsáhl ch povrchov ch nádrïí. Several new waste water treatment plants in the Czech Republic are using the DEEP SHAFT PROCESS system for treating effluents. The system replaces large above-ground tanks with an underground deep shaft. These water treatment plants were built in the towns of Vla im, Stfiíbro, Tábor and Roztoky by Prague. ACHTA Îelezobetonové achty, které jsou po celé své hloubce zapu tûny pod úroveà terénu, mají kruhov pûdorys o vnitfiním prûmûru 2,5 aï 5 m a hloubku 50 aï 80 m (Obr. 1). Skládají se z primárního a sekundárního ostûní (obvodov ch stûn) a vnitfiních pfiepáïek. V horní ãásti jsou achty zakonãeny nadzemním objektem horní nádrïí. Geologické pomûry jsou u v ech realizovan ch objektû obdobné. V nadloïí skalního masivu se nacházejí kvartérní sedimenty, které jsou (vzhledem k poloze âov vût inou v nivách fiek) zvodnûlé. achty jsou podle kapacity ãistírny svisle rozdûleny jednou nebo dvûma navzájem kolm mi pfiepáïkami tlou Èky 250 mm. U vût ích achet je jedna pfiepáïka umístûna symetricky v ose achty, prochází po celé hloubce achty a dûlí ji na dvû samostatné ãásti. Tyto ãásti jsou stejnû jako men í achty rozdûleny pfiepáïkou umístûnou nesymetricky k ose achty. PfiepáÏka je zakonãena ve v ce cca 2,5 m nade dnem roz ífiením ve tvaru kapky. U men ích achet se pfiepáïka navrhuje obvykle monolitická. U vût ích achet jsou pfiepáïky montované z prefabrikovan ch dílcû. To vede ke zjednodu- ení tvaru taïeného bednûní, odstranûní problému taïení profilû s rûznou tlou Èkou, rûznou intenzitou ochlazování a ke zlevnûní celé stavby. Pfii v robû jednotliv ch dílcû pfiepáïek se vûnuje, oproti bûïn m prefabrikátûm, zv ená pozornost vyjímání z formy a dal ímu transportu, kdy hrozí zv ené riziko nevratného po kození prvkû trhlinami. Nev hodou oproti monolitick m pfiepáïkám je sníïená tuhost konstrukce a sníïená tûsnost pfiepáïek v místû jejich stykû. PfiepáÏky nejsou navrïeny na jednostranné zatíïení hydrostatick m tlakem. Stejná úroveà hladin v obou ãástech je zaji tûna pfii provádûní propojovacím prostupem u dna ez achtou PÛdorysn fiez 4 900 4 900 60 000 achty. Po osazení vlastní technologie ãistírny je prostup zru en a rovnomûrné zaplavení achty je zaji tûno samotn m provozem ãistírny. achty jsou navrïeny bez plá Èové izolace, která by dílo znaãnû prodraïila. Z tohoto dûvodu musí b t vodotûsnost zaji tûna samotnou betonovou konstrukcí v kombinaci s tûsností vlastního skalního masivu. Vodotûsnost sekundárního ostûní musí b t oboustranná. To znamená jak ve smûru ze achty ven, aby nedocházelo ke kontaminaci okolí zneãi tûnou vodou, tak dovnitfi, aby se nezvy ovalo provozní zatíïení ãistírny. Konstrukce achty je proto navrïena tak, aby pfii provozním zatíïení nedo lo ke vzniku trhlin v betonu. Sekundární ostûní je navrïeno Ïelezobetonové z vodostavebného betonu B30 ve tfiídách vodotûsnosti HV8 aï HV12 s pfiímûsí polypropylénov ch vláken. Po dokonãení je vnitfiní povrch opatfien celoplo n m systémem povrchové ochrany betonu. Vodotûsnost konstrukce v ak závisí pfiedev ím na správném technologickém návrhu betonové smûsi a postupu betonáïe. Tyto faktory v raznû ovlivàují vznik trhlin v prûbûhu v stavby. Pfii technologické nekázni bûhem v stavby mohou vzniknout místa se sníïenou vodotûsností. Vzhledem k vysokému tlaku vody a pouze jednostrannému pfiístupu k po kozenému místu je sanace tûchto netûsností sloïitá. Správnost návrhu a provedení se po zhotovení díla ovûfiuje zkou kou vodotûsnosti. H ORNÍ NÁDRÎ Horní nádrï je obdélníkového pûdorysu s polokruhov mi ãely a vnitfiními dûlicími stûnami, do které dnem ústí hluboká achta. Îelezobetonová nádrï má dno tlou Èky 500 mm, obvodové stûny 400 mm, pfiepáïky 250 mm, na polovinû pûdorysu je pfiekryta deskou o tlou Èce 200 mm. Objekt je ãásteãnû situován pod úrovní terénu. Îelezobetonová konstrukce horní nádr- Ïe je navrïena stejnû jako achty z vodostavebného betonu. Pracovní spáry s poïadavkem vodotûsnosti vznikají na styku dna s obvodov mi stûnami. Jejich Obr. 1 Fig. 1 Schéma konstrukce Diagram of the structure 18 B ETON TECHNOLOGIE KONSTRUKCE SANACE 1/2002