MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV LESNICKÉ A DŘEVAŘSKÉ TECHNIKY Diplomová práce Rozbor technických a organizačních faktorů odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec a.s. 2006 Radek Tesař

Poděkování: Chtěl bych tímto poděkovat doc. Ing. Jindřichu Nerudovi, CSc. za odborné a metodické vedení a podporu při tvorbě diplomové práce. Dále p. Antonínu Plickovi a Ing. Josefu Teplému, za cenné rady a pomoc při zpracování diplomové práce. Také svým rodičům za umožnění a podporu v celém průběhu mého studia.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Rozbor technických a organizačních faktorů odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec a.s. zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 SB. O vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Radek Tesař

Abstrakt Jméno a příjmení: Radek Tesař Název diplomové práce: Rozbor technických a organizačních faktorů odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec a.s. Práce řeší problematiku odvozu dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s.. Jsou zhodnoceny vybrané technické a provozní parametry odvozních souprav a na základě dosažených výsledků tohoto hodnocení jsou navrženy možné způsoby zlepšení odvozu dříví u dané společnosti. klíčová slova: odvoz dříví, odvozní souprava, technický parametr, provozní parametr, efektivnost provozu. Abstract Name: Radek Tesař Title of diploma work: Technically and organizing analyse of factors of timber hauling in the company Lesy Český Rudolec, a.s. This work solves problems of timber hauling in the company Lesy český Rudolec, a.s.. Selecting technical and running parameters were interpreted and possible methods of improving timber hauling are proposed by the attained results in the company. Key Words: Timber hauling, hauling rig, technical parameter, operating parameter, running efficiency.

Obsah 1 Úvod... 7 2 Metodika... 8 2.1 CÍL PRÁCE... 8 2.2 POPIS PLNĚNÍ DIPLOMOVÉHO ÚKOLU... 8 3 Technologie odvozu dříví podmínkách lesního hospodářství ČR... 10 3.1 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VOZIDEL... 11 3.2 VYBAVENÍ PROSTŘEDKŮ PRO ODVOZ DŘEVA... 12 4 Charakteristika společnosti Lesy Český Rudolec a.s... 16 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI... 16 4.2 CHARAKTERISTIKA VÝCHOVNÝCH A OBNOVNÍCH TĚŽEB V POROSTECH... 17 4.3 TĚŽBA DŘEVA... 20 4.4 ZPRACOVÁNÍ DŘEVNÍ HMOTY... 20 5 Zhodnocení současného stavu v odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec, a.s., doprava Slavonice, včetně bezpečnosti práce... 22 5.1 PODMÍNKY PRO ODVOZ DŘÍVÍ U FIRMY LESY ČESKÝ RUDOLEC A.S... 22 5.1 POPIS NÁSTAVEB PRO ODVOZ DŘÍVÍ... 22 PROSTŘEDEK 59... 24 5.3 ZPŮSOB ŘÍZENÍ ODVOZU DŘÍVÍ... 24 5.4 ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRÁCE... 24 5.5 TECHNOLOGICKÝ POSTUP A ORGANIZACE PRÁCE PŘI DOPRAVĚ DŘÍVÍ... 27 6 Podmínky pro provozování vnitrostátní a mezistátní dopravy dříví... 29 6.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ... 29 6.2 TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH... 31 6.3 FINANČNÍ POVINNOSTI DOPRAVCE VŮČI STÁTU VE VZTAHU K PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY... 31 6.4 EVROPSKÁ DOHODA O PRÁCI POSÁDEK V MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVĚ... 32 6.5 SPECIFIKA MEZISTÁTNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ... 34 6.6 PROVOZ MEZINÁRODNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ U DANÉ SPOLEČNOSTI... 36 7 Hodnocení technických a provozních ukazatelů odvozních souprav... 38 7.1 TECHNICKÁ KRITÉRIA... 38 7.2 PROVOZNÍ KRITÉRIA... 44 7.2.1 KRITÉRIA KVANTITATIVNÍ... 45 7.2.2 KRITERIA KVALITATIVNÍ... 47

8 Možnosti optimalizace odvozu dříví... 55 9 Diskuse... 70 10 Závěr... 71 12 Přílohy... 74

1 Úvod Nejobecněji lze charakterizovat dopravu jako jakékoliv přemístění osob či hmotných statků, provedené buď vlastní silou nebo silou zprostředkovanou. Z bohaté škály lidských požadavků byla vždy v popředí zájmů potřeba změny místa, přemisťování nejrozmanitějších věcí a vykonávání nejrůznějších cest. Doprava tak uspokojuje rozsáhlé potřeby v přemisťování, jejím prostřednictvím se uskutečňují materiálové toky mezi výrobou a spotřebou, mezi průmyslem a zemědělstvím a lesnictvím, mezi městem a venkovem i mezi oblastmi a státy. Také v oblasti lesní výroby je nedílnou součástí obousměrný transport osob a z nitra porostů jednosměrný transport dříví. Obousměrnost chápeme jako transport z nitra lesních porostů ven a z prostor mimo les do jeho nitra. Dopravní systém vytváří nezbytné předpoklady a podmínky pro efektivní fungování lesní společnosti. Odvoz dříví je důležitou součástí těžební a dále pak i obchodní činnosti. Tento odvoz je uskutečňován v naprosté převaze nákladními automobily. Zabezpečuje finální činnost těžebního procesu dodávky dříví na realizaci, které jsou hlavním zdrojem celkových tržeb lesní společnosti. Hlavní kriteria odvozu dříví jsou hospodárnost a pracnost. Je snahou, aby při odvozu dříví bylo vyhověno v maximální míře zásadám co nejvyšší hospodárnosti. Základní operace v odvozu dříví tvoří nakládání, jízda a skládání. Čím déle trvají jednotlivé úkony, tím více klesá přepravní výkonnost vozidla. Vzhledem k omezujícím podmínkám stanoveným pravidly silničního provozu nelze do budoucna očekávat snížení času potřebného na jízdu. Pozornost je proto třeba zaměřit na operace nakládání i skládání dříví a vytížení vozidla nákladem. V některých případech dochází k soustřeďování velkého objemu dřeva na jedno odvozní místo, které při běžném způsobu odvozu kapacitně nestačí. Zde se uplatní přepravní systémy, které zajišťují kontinuální odvoz dříví. Přepravní systémy umožňují zvýšit přepravní výkonnost vozidla tím, že nakládání a skládání probíhá nezávisle na tažném vozidle. Tažné vozidlo již přepravuje další náklad, zatímco se jím dovezený návěs teprve nakládá (skládá). Přepravní systémy mohou mít podobu kyvadlové přepravy nebo kontejnerového systému vhodného pro odvoz štěpky i rovnaného dříví.

2 Metodika 2.1 CÍL PRÁCE Metodickým cílem mého sledování bylo se seznámit s lesní akciovou společností, která jako jednu ze svých činností provozuje dopravu dříví, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. Poznat veškeré náležitosti, které jsou k tomuto provozování potřebné. Dále bylo mým cílem provést analýzu současných prostředků užívaných k dopravě a současného stavu dopravy dříví u sledované společnosti, a navrhnutí případných opatření vyplývající z analýzy. 2.2 POPIS PLNĚNÍ DIPLOMOVÉHO ÚKOLU 2.2.1 Pro zhodnocení současného skutečného stavu v odvozu dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. byl vybrán rok 2005. Za posledních 5 let je toto období bez změny vybavení odvozními soupravami proto bude u tohoto roku bude možné zhodnotit všechny technické a provozní ukazatele. 2.2.2 Potřebná technická data související s odvozem dříví u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. budou převzata z technických průkazů jednotlivých souprav a z prospektů výrobců nástaveb pro odvoz dříví, kteří jednotlivé odvozní soupravy kompletovali. 2.2.3 Ukazatelé technických a provozních parametrů odvozních souprav v daných pracovních podmínkách lesní akciové společnosti budou hodnoceny v užitečné hmotnosti odvozních souprav, rozměrů ložné plochy odvozních souprav, využití vozidla pro vlastní přepravní výkon, tj. využití vozidla nákladem, průměrné odvozní vzdálenosti, přepravní výkonnosti, pracnosti odvozu, spotřebě pohonných hmot na jednotku výkonu, podíl času nakládání a skládání na celkové době provozu vozidla a podílu počtu hodin oprav na celkové době provozu vozidla. 2.2.4 Pro potřeby výpočtu ukazatelů technických a provozních parametrů odvozních souprav budou čerpány data z dokladů dostupných na lesním závodě a z prospektů od výrobců odvozních souprav.

2.2.5 Výsledky ukazatelů technických a provozních parametrů odvozních souprav budou sestaveny do tabulek a grafů. 2.2.6 Budou shromážděny podmínky, které jsou potřebné k provozování dopravy dříví, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. Budou hodnoceny oprávnění k provozování dopravy dříví, technické podmínky provozu vozidel, finanční povinnosti vůči státu a povinnosti řidiče. Ze získaných poznatků budou vyzdvihnuty rozdíly při dopravě dříví vnitrostátní a mezistátní. 2.2.7 Na základě získaných údajů bude provedeno zhodnocení mezinárodní a vnitrostátní dopravy u dané firmy. 2.2.8 Budou zhodnoceny a případně navrženy možnosti úpravy zvolených technických parametrů odvozních souprav a zlepšení organizace v souvislosti se zvýšením výkonnosti odvozu dříví. 2.2.9 Na základě vyhotovených výpočtů a získaných poznatků bude provedeno zhodnocení výsledků. Poté bude vypracován návrh na zlepšení současného stavu, tak aby byl použitelný v podmínkách společnosti Lesy Český Rudolec a.s..

3 Technologie odvozu dříví v podmínkách lesního hospodářství ČR Technologie odvozu dříví závisí na formě dopravovaného dříví, na technickém řešení použitých vozidel a na nakládacích zařízeních. Dopravované dříví vychází z použité těžební metody a může mít v podmínkách lesního hospodářství ČR tyto formy: - surové kmeny v transportních délkách - sortimentní výřezy - rovnané dříví - celé stromy nebo jejich sekce Všeobecně platí, že koncentrace dříví na jednom odvozním místě bývá nízká a nízké bývají i jednotlivé odběratelské kapacity. Proto je obvyklé, že odvozní prostředek je vybaven vlastním nakládacím zařízením pro nakládání a skládání dříví a to i za cenu určitého snížení jeho užitečné hmotnosti. V současnosti se jako nakládací zařízení používají již výhradně hydraulické jeřáby. Obr.č. 1 Způsoby odvozu dříví OM odvozní místo MS manipulační sklad OB odběratel SK surový kmen SV sortimentní výřez RD rovnané dříví D odvozní prostředek pro odvoz dlouhého dříví V odvozní prostředek pro odvoz výřezů R odvozní prostředek pro odvoz rovnaného dříví

3.1 TECHNICKÉ ŘEŠENÍ VOZIDEL 3.1.1 Systematika prostředků pro odvoz dříví Silniční vozidla pro dopravu dříví se dělí: - motorová vozidla vozidla poháněná vlastním motorem - přípojná vozidla vozidla, která nemají vlastní motor, jsou určena ke spojení s tažným vozidlem - nemotorová vozidla jsou to např. potahové vozy - odvozní soupravy souprava spojená z tažného vozidla a vozidla přípojného Motorová vozidla: - traktory - sortimentní vyvážecí soupravy a traktory - nákladní automobily - valníky - plošinové automobily - tahače návěsů - kontejnerové nosiče Přípojná vozidla: - přívěsy (1 4 nápravové) přípojná vozidla, která nesou náklad samostatně - polopřívěsy vozidla určená k dopravě dlouhého materiálu, nejsou schopny nést náklad samostatně - jednonápravové - s ojí - bez oje - vícenápravové - s ojí - bez oje - návěsy (1 4 nápravové) nejsou schopny nést náklad samostatně, přední částí jsou uloženy na tažném vozidle Obr. č. 2 Přípojná vozidla

Odvozní soupravy - přívěsové soupravy - tažné vozidlo + 1 a více přívěsů Obr.č. 3 Přívěsová odvozní souprava - polopřívěsové soupravy - tažné vozidlo + polopřívěs Obr. č. 4 Polopřívěsová odvozní souprava - návěsové soupravy - tažné vozidlo + návěs Obr. č. 5 Návěsová odvozní souprava - kombinované soupravy - tažné vozidlo + návěs + přívěs V současné době se k odvozu dříví využívají v největší míře nákladní automobily. 3.2 VYBAVENÍ PROSTŘEDKŮ PRO ODVOZ DŘEVA Vybavení prostředků pro odvoz dříví tvoří vybavení pro upevnění nákladu dříví na vozidle a vybavení pro nakládání a skládání dříví na dopravní prostředek.

3.2.1 Vybavení pro upevnění nákladu dříví na vozidle Klanicový oplen Klanicový oplen je zařízení pro nesení a upevnění dlouhého kusového materiálu na vozidlech. Skládá se z oplenu (příčníku), klanic a případně točnice. Obr. č. 6 Klanicový oplen Oplen Oplen (příčník) je nosníkové zařízení umístěné příčně k podélné ose vozidla. Oplenové plochy mají hrany nebo hřebeny proti sklouznutí dříví při dopravě. Může být konstrukčně řešen jako pevný, otočný nebo posuvný. Pevné opleny jsou pevně spojeny s rámem vozidla a slouží pro odvoz výřezů Otočný oplen se montuje pro odvoz dlouhého dříví na polopřívěsových soupravách. Je umístěn na točnici, se kterou je spojen čepem, a která umožňuje otáčení oplenu s nákladem při průjezdu zatáčkou. Posuvný oplen je kluzně upevněn na rámu vozidla. Slouží k usnadnění nakládání dříví hydraulickou rukou posunutím tohoto oplenu k hydraulickému jeřábu. Může být posouván buď pomocí hydraulického přímočarého motoru nebo pomocí hydraulického jeřábu. Klanice Klanice zabezpečují náklad dříví ze stran jako stojiny spolu s oplenem, do kterého jsou na jeho koncích vsazeny a upevněny tak, aby umožňovaly bezpečné naložení, odvoz a složení nákladu. Podle konstrukce jsou klanice vyklápěcí, vyhazovací nebo jsou řešeny jako pevné stojiny.

Vyklápěcí (otočné) klanice Tyto klanice jsou otočné kolem čepu v oplenu. Jsou uvolňovány zabezpečovacím zámkem, který se při uvolňování klanice ovládá z vždy opačné strany, aby uvolněný náklad a klanice nemohly zasáhnout obsluhujícího pracovníka. Tento typ klanic se používá pří skládání dlouhého dříví na skladovací rampy pomocí skladových navijáků. Vyhazovací klanice Vyhazovací klanice nejsou drženy čepem v oplenu a při uvolnění ze zámku vypadnou a umožňují sesypat náklad pod klanice a pod řetěz bez toho, že by uvolněné klanice nebo upínací řetězy zůstaly přitlačeny dřívím. Nevýhodou je přemisťování klanic, což vyžaduje značnou fyzickou námahu. Zlamovací klanice Umožňují postupné zvedání klanic při nakládání dříví automobilovými navijáky. Klanice je možné řešit také jako vysouvací klanice, jejichž vysouvací část se postupně vysunuje při nakládání dříví. 3.2.2 Vybavení odvozních souprav pro nakládání dříví V současné době se k nakládání a skládání dříví na odvozní prostředky používají hydraulické nakládací jeřáby s drapákem. Hydraulické nakládací jeřáby Hydraulické nakládací jeřáby jsou zařízení, které pracují na principu přeměny tlakové energie kapalin na mechanickou práci. Mohou sloužit buď jako samostatná zařízení nebo mohou nést další zařízení (v případě nakládání dříví je to hydraulický nakládací drapák). Nevýhodou používání hydraulických nakládacích jeřábů je snížení užitečné hmotnosti vozidla, na kterém je hydraulický nakládací jeřáb instalován, o hmotnost tohoto hydraulického nakládacího jeřábu. Jednotlivé hlavní části hydraulického nakládacího jeřábu (HJ): - stabilizační podpěry - příčník - skříň otoče - natáčecí hydromotor - sedačka s ovládáním

- sloup natáčecí - zvedací rameno - rameno teleskopické - rotátor - hydraulické nakládací kleště - hydraulické válce Příklad schématu hydraulického jeřábu je uveden v příloze č. 1. Umístění HJ na vozidle je vždy v podélné ose vozidla. U odvozních souprav pro odvoz dlouhého dříví se v současné době nejvíce používají HJ složené do tvaru písmene Z za kabinou vozidla, protože toto uložení má nejpříznivější rozložení hmotnosti na nápravy a současně vytváří účinnou ochranu kabiny při případném posunu nákladu. Pro odvoz rovnaného dříví se HJ montuje buď za kabinu vozidla, a to v případě provozu vozidla samostatně. V případě provozu přívěsové soupravy je vhodnější umístění HJ na zádi tažného vozidla. Obr. č. 7 Způsoby umístění HJ na vozidle Pro využití je hydraulický jeřáb charakterizován nosností a prostorovým dosahem. Nosnost závisí na délce vyložení ramene a v prospektech se uvádí jako tzv. zátěžový diagram. Příklad zátěžového diagramu je uveden v příloze č. 2. Prostorový dosah je definován jako dosah výložníku hydraulické ruky při mezních délkových a zdvihových polohách. V prospektech bývá znázorňován opět diagramem. Příklad prostorového dosahu hydraulického jeřábu je uveden v příloze č. 3.

4 Charakteristika společnosti Lesy Český Rudolec a.s. 4.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI Společnost Lesy Český Rudolec a.s. byla založena podle 172 obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem společnosti je Fond národního majetku České Republiky se sídlem v Praze 1,Gorkého náměstí 32, na který přešel majetek státního podniku ve smyslu 11, odst.3, zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. Rozhodnutím mimořádné valné hromady v listopadu 2000 byla schválena a k 29.12.2000 uskutečněna fúze se společností Lesy Jindřichův Hradec a.s.. Společnost Lesy Jindřichův Hradec a.s. vznikla delimitací bývalého státního podniku Jihočeské státní lesy České Budějovice v roce 1992 a po fůzi se společností Lesy Český Rudolec a.s. stala univerzálním právním nástupcem. Rozhodnutím mimořádné valné hromady v listopadu 2003 bylo schváleno a k 31.12.2003 uskutečněno sloučení společností Lesy Český Rudolec a.s. a Lesní společnost Telč a.s.. Lesní společnost Telč a.s. byla založena FNM ČR dne 28.09.1992 na základě vládou schváleného privatizačního projektu bývalého s.p. Jihomoravské státní lesy Brno, Lesního závodu Telč. Lesy Český Rudolec a.s. se po fúzi s touto společností staly opět univerzálním právním nástupcem. Společnost je držitelem certifikátu C-o-C (spotřebitelský řetězec dřeva) č. 266/C-o- C/2004. Společnost je držitelem certifikátu ISO 9001:2001 č. 266/QMS/2004. Firma je zaregistrována v obchodním rejstříku od 2.10.1992 pod IČ 47239298. Jejím sídlem je Český Rudolec. Hlavními předměty její podnikatelské činnosti jsou: Dřevařská výroba výroba řeziva, sloupů a produktů s tím spojených Lesotechnické práce Myslivost v obhospodařovaných honitbách a rybářství v obhospodařovaných revírech

Poradenská činnost v lesnictví a myslivosti Obchodní činnost Organizační zajištěni nebo prováděni těžby, přibližování, odvozu, dopravy a prodeje dříví a ostatních výrobků z provozovaných činností Výroba pilařská a impregnace dřeva. Statutárním orgánem je představenstvo, jehož předsedou je v současné době ing. Jan Gajdušek. Firma hospodaří v Jihočeském kraji, a to zejména na území působnosti státního podniku Lesy České republiky, a to zejména na území lesních správ Český Rudolec, Telč, Jindřichův Hradec. Jedná se o oblasti příhraniční a jako takové mají těsnou vazbu se sousedním Rakouskem. V celé oblasti se zachovaly rozsáhlé komplexy lesů. Nejvíce se vyskytujícím LVS je stupeň 5. jedlobukový, ale zastoupeny jsou i LVS 3. dubobukový, 4. bukový. V nejvyšších polohách se vyskytuje i LVS 6. smrkobukový. Převažují smrkové porosty druhé generace, které vystřídaly původní bukovo - jedlové porosty. Smrkové monokultury zde trpí častými kalamitami, větrem, jinovatkou a námrazou. Podíl kalamit v dlouhodobém průměru činí 40 % normálních těžeb. Lesy jsou dosud poměrně málo zasaženy imisemi. 4.2 CHARAKTERISTIKA VÝCHOVNÝCH A OBNOVNÍCH TĚŽEB V POROSTECH Na území působnosti Lesů Český Rudolec a.s. se vyrábí surové dříví metodou kmenovou s druhováním na manipulačním skladě a metodou sortimentní. Při metodě kmenové je v porostu vyráběna tyčovina a surové kmeny v celých délkách (resp. krácené surové kmeny), které jsou dopraveny na odvozní místo a dále transportovány na manipulační sklad, kde až je provedeno úplné druhování. Tyčovina je dle ČSN 48 0055 dlouhé dříví, mající 1 m od čela tloušťku max. 13 cm s.k., minimální tloušťka čepu 2 cm a maximální délku 15m (jehličnaté tyče) a 13 m (listnaté tyče). Tyčovinu je možno vyrábět ze všech jehličnatých a listnatých dřevin, není dovolena hniloba ani jádra ani běli. V místních podmínkách se tyčovina vyrábí a odváží ve 14, max. 15 m délkách. Surové kmeny jsou osové části skácených a odvětvených stromů (lhostejno, zda odkorněného nebo v kůře), které mimo oddělení vršku zůstaly v celé své délce nezkráceny.

Ve smyslu ČSN 48 0051 je za surový kmen považován skácený a odvětvený strom, který je vhodný pro výrobu jmenovitých sortimentů podle technických norem či podle obchodních uzancí. Surové kmeny se vyrábějí ze všech listnatých i jehličnatých dřevin a dodávají se v neodkorněném stavu. Podle rozměrů se surové kmeny dělí na dvě skupiny: a) tenké - se středovou tloušťkou do 19 cm b.k. a minimální délkou 5 m, b) tlusté se středovou tloušťkou nad 20 cm b.k. a minimální délkou 8 m. Nejmenší dovolená tloušťka čepu u obou skupin je 6 cm b.k. Dle výrobních pokynů je vzhledem k následnému transportu nutné surové kmeny krátit na dopravní délky. Tímto získáme krácené surové kmeny. V podmínkách a.s. se vyrábí krácené surové kmeny v minimální délce 6 m, odvozní délka je 14 m. Konkrétní délka každého kusu je pak dána jeho následným zpracováním a jakostními parametry (např. 16 m surový kmen se zdravou špicí nebude krácen na 14 + 2 m, ale pro lepši další zpracování a zpeněžení na l0 + 6 m). Při metodě sortimentní je v porostu vyráběno dříví ve formě úplně vydruhovaných sortimentů, které jsou dopravovány k přímo k odběrateli nebo na manipulační sklad společnosti k následnému odkornění. Výchovné těžby lze rozdělit na dvě základní skupiny: do 40 let a nad 40 let věku porostu. Výchovné těžby do 40 let věku porostu jsou na zájmovém objektu prováděny dvěmi základními technologiemi: 1) JMP (káceni a odvětvování v porostu) + UKT (vyklizování a přibližování na OM) 2) JMP (dtto) + kůň (vyklizování) + UKT (přibližování na OM) Podíl první technologie činí cca 30% z objemu výchovných těžeb. Používá se zejména v porostech rozlámaných námrazou, protože tyto jsou po zpracování kalamit více zpřístupněny. Linky jsou vytvořeny v odstupu 25 m a směrovým kácením šikmo na linku lze pomocí lana navijáku UKT bezproblémově vyklízet. Podíl druhé metody dosahuje 70%. Obecně je možné říci, že zpřístupnění porostů (hustota dopravní sítě, linek, počet skládek, rozčlenění porostů) je na velmi dobré úrovni a vyklizování a přibližování je tímto usnadněno. Ve výchovných zásazích do 40 let je vyráběna především tyčovina a minimum surových kmenů (dimenze těžených stromů a následně vytěženého dříví odpovídají většinou parametrům tyčoviny).

Na základě dohody mezi LČR,s.p. a Lesy Český Rudolec, a.s. se nevyrábí: 1) tyčky:dle ČSN 3-6 cm na čepu, délka 2-8 m, zpracovaná hmota (výkon 058, podvýkon 311 zpřístupňování porostů řezem nebo zpracovaná jako samovýroba) zůstává v porostu v celé délce nebo v 2 m délkách, popřípadě je seštěpkována a využita jako palivo. 2) tyče třídy 4 (dle ČSN tloušťka 10 12 cm b.k., délka 12,1 15 m, přechází na surové kmeny 0 tř., tj. tloušťka 10 12 cm b.k., délka 5 8 m). Výchovné zásahy nad 40 let jsou prováděny 3 základními technologiemi: 1) JMP + UKT - cca 50% Dříví je v porostu nakáceno, odvětveno, vyklizeno navijákem traktoru na přibližovací linku a přiblíženo vlečením za traktorem na skládku surových kmenů. 2) JMP + kůň + UKT - cca 50% Jedná se o motomanuální výrobu surových kmenů s následným vyklizováním koněm a soustřeďováním UKT na skládku surových kmenů. Podle vzdálenosti k skládce surových kmenů lze zvolit v návaznosti na vyklizování koněm i soustřeďování koněm. Při této variantě vyplývají omezení z hmotnatostí těžených stromů, vzdáleností k přibližovací lince a konfiguraci terénu. Obě technologické varianty jsou využívány dle terénních podmínek, zakmenění, věku porostu (nad 70 let věku porostu vyklizuje a přibližuje UKT) a také dle technologického rozčlenění porostů. 3) harvestor - technologie využívaná minimálně. Pokud, pak v kalamitních těžbách (větrné a sněhové kalamity r. 1995, 1996, 2001,2006), popř. v porostech stejnověkých s podobnými dimenzemi těžených stromů. Tato technologie byla a je zaváděna - na základě žádosti LČR, s.p. spíše zkušebně a její další využití se v budoucnosti ve větším rozsahu neplánuje. V probírkách nad 40 let se vyrábí tyče, které jsou následně odváženy samostatně v celých délkách (resp. opět 14 m) a surové kmeny zkracované na odvozní délku (14 m). Obnovní těžby jsou na zájmovém objektu prováděny dvěma základními technologiemi: 1) JMP (káceni a odvětvování) + UKT (vyklizování a přibližování na OM) 2) JMP (dtto) + SLKT (vyklizování a přibližování na OM) Dle domluvy mezi LČR, s.p. a LAS se přidávají ke všem délkám standardně 1,5% nadměrky.

4.3 TĚŽBA DŘEVA Společnost Lesy Český Rudolec těží ročně cca 200 000 m 3 surového dříví na ploše cca. 40 000 ha lesa. V tabulce č. jsou uvedeny výše těžeb u společnosti Lesy Český Rudolec a.s. podle jednotlivých správ za rok 2005. Tab.č. 1 Výše a struktura těžeb u společnosti Lesy Český Rudolec a.s za rok 2005 kód Lesní správa Výchovná do 40 let (m 3 ) Výchovná nad 40 let (m 3 ) Obnovní (m 3 ) Nahodilá (m 3 ) Celková (m 3 ) 01 J.Hradec 800 1900 24300 4400 31400 02 K. Řečice 1100 3100 14600 6100 24900 04 Č. Rudolec 600 3000 28400 2000 34000 05 Kunžak 580 3600 16400 1900 22480 06 S. Město 1700 4600 13500 1900 21700 07 Telč 1800 8400 24700 3900 38800 08 Jemnice 1100 3900 17100 3600 25700 Celkem 7680 28500 139000 23800 198980 4.4 ZPRACOVÁNÍ DŘEVNÍ HMOTY Většinu dříví zpracovává společnost na třech vlastních manipulačních skladech - MS Telč, MS Slavonice a MS Barbora, přičemž MS Telč zpracovává pouze surové kmeny tenké. Manipulační sklady jsou vybaveny rampami, na které se dlouhé dříví skládá, proto se ke skládání používá skladových navijáků, umístěných na těchto rampách nebo čelních nakladačů. Výjimku tvoří manipulační sklad Telč, který není vybaven skladovými navijáky, a proto se i ke skládání používají hydraulické nakládací jeřáby. Společnost ještě provozuje dvě výrobní linky na zpracování jehličnaté tyčoviny. Je to provoz při MS Slavonice, kde se vyrábí soustružené okružované sortimenty a provoz v Českém Rudolci, jenž se zabývá výrobou kůlů do vinic.

V tabulce č. 2 jsou uvedeny měsíční a roční kapacity zpracování dřevní hmoty na jednotlivých manipulačních skladech. Tab č. 2 Měsíční a roční výrobní kapacity manipulačních skladů společnosti manipulační sklad výrobní kapacita [m 3 ] měsíční roční Telč 2000 25000 Slavonice 6-8000 100000 Barbora * 6-8000 100000 * manipulační sklad Barbora je navržen na roční výrobní kapacitu 150 000 m 3, ale tato kapacita není v současné době plně využívána (viz. tab č. 2). Tyto kapacity je možno dosáhnout za předpokladu vyhovujícího poměru objemu surových kmenů, a sice 1/3 objemu surových kmenů tenkých a 2/3 objemu surových kmenů tlustých.

5 Zhodnocení současného stavu v odvozu dříví u firmy Lesy Český Rudolec, a.s., doprava Slavonice, včetně bezpečnosti práce 5.1 PODMÍNKY PRO ODVOZ DŘÍVÍ U FIRMY LESY ČESKÝ RUDOLEC A.S. U lesní společnosti Český Rudolec je odvoz dříví řízen dopravním střediskem, jehož sídlo je na manipulačním skladě ve Slavonicích. Odvoz dříví u společnosti vychází v první zásadě z použitých těžebních metod. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.2, převládající těžební metodou je metoda kmenová s druhováním na manipulačním skladě a jen v minimální míře a na žádost LČR se používá také metoda sortimentní. Odvoz dříví, tj. doprava dříví z odvozních míst na jednotlivé odběratele a vlastní sklad je zajišťován výhradně automobilovou dopravou. Struktura dopravních prostředků pro odvoz a dopravu dřeva je patrná z tab. č. 3. Tabulka č. 3 Vozidla využívaná pro odvoz a dopravu dříví Číslo prostředku Nákladní automobil Hydraulická jeřáb Přípojné vozidlo 63 LIAZ 111.800 ESSEL 80 Polopřívěs DAV 7 66 TATRA 815.2 NT JONSERED 90 Z Polopřívěs DAV 12 323 TATRA 815.2 NT JONSERED 90 Z Polopřívěs DAV 12 324 TATRA 815.2 NT JONSERED 90 Z Polopřívěs DAV 12 326 TATRA 815 Terrno 1 OSTROJ WM 185 N Polopřívěs Lemex TR - 15 + nákladní plošina VNTP 1 61 TATRA 815 Terrno 1 OSTROJ WM 185 NT Polopřívěs Stroli 67 IVECO Eurotech V-KRAN 20.80 Z Návěs ASKO S 240 CS 60 SCANIA 124 C LOGLIFT 105 ZT Návěs NSK 3.1 59 SCANIA 124 C LOGLIFT 105 ZT Přívěs Lemex PK 24 Prostředky č. 326, 60 a 67 jsou upraveny na dovoz středně dlouhých sortimentů i dříví dlouhého. Prostředek č. 59 je upraven na odvoz krátkých sortimentů. Ostatní prostředky jsou upraveny na odvoz dlouhého dříví. Úplné technické popisy vozidel jsou uvedeny v příloze č. 4. 5.1 POPIS NÁSTAVEB PRO ODVOZ DŘÍVÍ 5.2.1 Odvoz dlouhého dříví

Všechny soupravy pro odvoz dlouhého dříví jsou vybaveny stejně. Na tažném vozidle je umístěn klanicový otočný oplen s vyklápěcími klanicemi. Polopřívěs s ojí je osazen rovněž otočným klanicovým oplenem s vyklápěcími klanicemi. 5.2.2 Odvoz výřezů a dříví rovnaného Prostředek 61 Tato odvozní souprava je návěsového typu. Návěs je vybaven 4 páry klanicových oplenů typu Laxo. Oplen i klanice jsou vyrobeny z tepelně zušlechtěného, vysoce odolného hliníku. Opleny jsou upevněny přímo na rám vozidla. První 3 klanicové opleny jsou pevně přichyceny k rámu vozidla. Zbývajících 5 klanicových oplenů je přichyceno kluzně a je možno je posouvat po rámu vozidla pomocí hydraulického přímočarého motoru. Jednotlivé opleny jsou mezi sebou propojeny táhly a řetězy jejichž délka je nastavitelná a nechá se měnit podle délky přepravovaných sortimentů, aby byl splněn požadavek na bezpečné uložení nákladu. Obr. č. 8 Klanicový oplen Laxo z lehkých slitin pozn. k obrázku č. 13 levá klanice je konstruována vcelku, pravá jako výsuvná s nástavcem. Prostředek 67 Tato odvozní souprav je rovněž návěsového typu. Návěs je opět vybaven 8 klanicovými opleny, vyrobenými z oceli. Opleny jsou umístěné přímo na rámu vozidla. Opleny jsou opět připevněny k rámu vozidla kluzně a jejich pohyb zajišťuje opět hydraulický přímočarý motor.

Prostředek 59 Tuto odvozní soupravu tvoří tažné vozidlo a přívěs. Nástavba obou vozidel této odvozní soupravy je konstruována jako plošinová. Za kabinou tažného vozidla je umístěn ochranný ocelový štít. Tažné vozidlo je vybaveno 4 klanicemi, přívěs 8 klanicemi. Klanice jsou usazeny do hnízd na okrajích plošiny, a to po stranách obou vozidle a na přídi a na zádi. Klanice je možno přesazovat podle přepravovaného sortimentu buď po stranách vozidla nebo na zádi a přídi vozidla. Prostředek 326 Tuto soupravu tvoří tažné vozidlo a polopřívěs. Souprava je vybavena výměnnou nástavbou, která je namontována na oplenový přívěs a tažné vozidlo na místo oplenů stejným způsobem jako opleny. Jedná se o teleskopickou, délkově roztažitelnou plošinu. Roztažení se provádí zabrzděním přívěsu a popojetím tažného vozidla. Nástavba je vybavena 10 klanicovými opleny. Výměnná nástavba musí být pevně spojena s opleny tažného a přípojného vozidla pomocí spojovacího zařízení, které je její součástí. 5.3 ZPŮSOB ŘÍZENÍ ODVOZU DŘÍVÍ V současné době jsou v každém prostředku u lesní akciové společnosti Lesy Český Rudolec k dispozici mobilní telefony. Vedoucí dopravního střediska v kontaktu s vedoucími lesních správ, hajnými a vedoucím skladu zajišťují provoz všech odvozních souprav bez zbytečných prostojů. Pro garážování jednotlivých souprav je využíváno garáží a prostranství u dílen společnosti v Českém Rudolci a v Telči. 5.4 ZÁSADY BEZPEČNOSTI PRÁCE Vozidla pro odvoz dříví se pohybují po lesních cestách a silnicích, veřejných cestách a silnicích. Zajištění bezpečnosti dopravy, ostatních uživatelů veřejných komunikací, okolí i samotného nákladu je stanoveno zákonem č. 361/2000 Sb. - Zákon o provozu na pozemních komunikacích. Posádky vozidel musí znát technické, technologické i organizační normy a směrnice pro odvoz dříví. Řidič musí mít příslušné řidičské oprávnění a odpovídá za bezpečný provoz vozidla, správnost uložení nákladu, vytížení vozidla a bezpečnost.

Vybavení odvozních souprav Odvozní soupravy pro odvoz dlouhého dříví a výřezů musí být vybaveny klanicovými opleny schváleného typu, poutacím zařízením předepsaného provedení pro použitý typ odvozní soupravy, žebříkem nebo pevně zabudovanými stupadly k zajištění bezpečného výstupu na vozidlo a oplenový polopřívěs. Vozidla pro odvoz rovnaného dříví musí být vybavena klanicemi, čely nebo postranicemi. Dále potřebným počtem poutacích zařízení, žebříkem nebo pevně zabudovanými stupadly. Řidič je povinen denně kontrolovat stav klanic a jejich uzávěrů v oplenech a stav hydraulické ruky. Při nakládání a skládání se musí vozidla zabezpečit proti pohybu. Nakládání a skládání dříví Při práci se zdvihacím zařízením nebo hydraulickou jeřábem s nákladem je zakázáno zdržovat se v kabině vozidla nebo v dosahu břemen, pokud nejsou tato zařízení obsluhována z kabiny. Je zakázáno pohybovat se pod zdviženým nákladem a v ohroženém prostoru. Je zakázáno pracovat v ohroženém prostoru elektrického vedení, nakládat dříví nad výšku klanic a jejich schválených nástavců, vystupovat na nezajištěný náklad na vozidle, pohybovat se pod nezajištěným nebo zdviženým nákladem. Přečnívá-li náklad vozidlo o více než 1 m, musí být konec nákladu označen červeným praporkem, při snížené viditelnosti červeným světlem nebo červenou odrazkou. Během jízdy je nutné sledovat náklad. V kabině smí být přepravován pouze povolený počet osob. Při jízdě nesmí nikdo sedět na nákladu. Při skládání se klanice oplenu rozepínají a uvolňují jen z opačné strany, než na kterou se dříví skládá. Poutací zařízení a úchyt pro jeho konec musí být připevněny k plošině vozidla. K pevnému sepnutí nákladu se používají spínací řetězy a lana. Pracovníci odpovídající z nepřekročení maximální velikosti nákladu musí být písemně seznámeni s tím, kolik m 3 nebo prm syrového a proschlého dříví jednotlivých dřevin a sortimentů se smí nakládat na konkrétní vozidla (soupravy) používaná k odvozu dříví. 5.4.1 Technický stav vozidel Provozovatel silničních vozidel je na svůj náklad povinen přistavit silniční vozidla k pravidelné technické prohlídce a silniční motorová vozidla i k pravidelnému měření emisí ve lhůtách stanovených tímto zákonem. Pro nákladní automobily, jejichž přípustná hmotnost převyšuje 3500 kg, speciální automobil a přípojné vozidlo, jehož hmotnost převyšuje 3500 kg ve lhůtě nejpozději

jednoho roku po zaregistrování vozidla a potom pravidelně nejpozději v jednoročních lhůtách. Při technické prohlídce se kontroluje technický stav, činnosti ústrojí a zařízení silničního vozidla. Kontrola technického stavu vozidla zahrnuje kontrolu: a) brzdové soustavy, b) řízení, c) náprav, kol, pneumatik, pérování, hřídelů, kloubů, d) podvozku a karoserie, e) světelných zařízení a světelné signalizace, f) ostatního ústrojí a zařízení, zejména elektrického zařízení a vedení, rychloměru a tachografu, palivové soustavy, těsnosti motoru a převodovky, spojky, řazení rychlostních stupňů, vytápění a větracího systému, spojovacího zařízení, výfukové soustavy, odrušení, hluku, g) předepsané výbavy a zvláštní výbavy. Technická prohlídka se provádí na stanicích technnické kontroly a je platná ve všech státech Evropské unie. 5.4.2 Kontrola zdvihacích zařízení Pro bezpečný provoz zdvihacího zařízení (v našem případě hydraulického jeřábu) je nutná pravidelná kontrola. Deník zdvihacího zařízení Provozovatel zdvihacího zařízení je povinen vést tento deník u každého zdvihacího zařízení. V tomto deníku se evidují výsledky denních kontrol, případně zjištěné závady a následné prováděné opravy tohoto zařízení. Dále se zde eviduje celkový počet břemen tímto zařízením přepravených za každý den provozu. Denní kontrola zdvihacího zařízení Tuto kontrolu je povinna provádět obsluha zdvihacího zařízení každý den před zahájením provozu. Kontrola se provádí vizuálně a zjišťuje se, zda na zařízení nejsou patrny viditelné známky poškození, například trhliny nebo praskliny na jednotlivých částech nebo zda neuniká z hydraulického systému olej.

Revize zdvihacích zařízení Mezi další povinnosti provozovatele patří vždy ve lhůtě nejpozději jednoho roku provést revizní zkoušku a pravidelnou inspekci zdvihacího zařízení. Tuto revizní zkoušku a pravidelnou inspekci provádí revizní technik zdvihacích zařízení na základě vykonaných zkoušek a živnostenského oprávnění. Při provádění revizní zkoušky vyhotovuje revizní technik zápis o provedené revizní zkoušce, ve kterém se evidují výsledky kontrol na jednotlivých částech zdvihacího zařízení, které podléhají kontrole. Všechny kontrolované části jsou patrné z přílohy č. 5 Zápis o provedené zkoušce a pravidelné inspekci. Na základě tohoto zápisu je pak zdvihací zařízení schopné nebo neschopné dalšího provozu. 5.4.3 Zkouška tachografů Tachograf je zařízení, které eviduje dobu a rychlost jízdy vozidla, dále dobu nakládání či skládání a dobu odpočinku řidiče. Protože jsou tyto doby upraveny zákonem, je provozovatel vozidla povinen nejpozději ve lhůtě do dvou let provést zkoušku toho zařízení. Zkoušku opět provádí autorizovaný servis a vyhotovuje zápis o zkoušce tachografu, na jejímž základě zařízení odpovídá nebo neodpovídá dalšímu provozu. 5.5 TECHNOLOGICKÝ POSTUP A ORGANIZACE PRÁCE PŘI DOPRAVĚ DŘÍVÍ Vlastní odvoz dříví zahrnuje následné technologické práce a úkony: 1. zajetí k místu nakládání dříví, případné roztažení oje u polopřívěsové soupravy, zajištění soupravy proti samovolnému pohybu, příjem nákladu, provedení přípravných prací na vozidle pro nakládání 2. nakládání dříví mechanizovaně - rovnané dříví v délce 1 2 m se loží kolmo k ose vozidla - výřezy délky od 2 do 6 m délky se loží do hrání za sebou rovnoběžně s osou návěsu - nakládání dlouhého dříví se provádí uchopením v těžišti jen v případech, kdy je nakládáno dříví odpovídající svou hmotností zdvihovému momentu použitého HJ. Je - li hmotnost jednotlivých kusů vyšší, používají se buď technika nakládání dříví s opřením o opěrku, provlečením mezi klanicemi, nebo zvážením těžiště. 3. upevnění a zajištění nákladu 4. jízda s nákladem

5. zajetí k místu skládání, odevzdání nákladu, zajištění soupravy proti samovolnému pohybu, provedení přípravných prací na vozidle pro skládání, uvolnění nákladu, skládání dříví HJ nebo celého nákladu pomocí skladového navijáku nebo čelního nakladače 6. úklid pracoviště 7. příprava vozidla k odjezdu 8. podle potřeby vyplňování pracovních a přepravních dokladů

6 Podmínky pro provozování vnitrostátní a mezistátní dopravy dříví Doprava dříví a obecně silniční doprava je obor, který je výrazně ovlivněn regulačními opatřeními státu, obsaženými v řadě právních předpisů. Tyto předpisy zahrnují úpravu podnikání v silniční dopravě, úpravou provozování silniční dopravy, právní úpravu silničního provozu, právní úpravu daňových povinností, pojištění, ale též úpravu provedenou celními předpisy. 6.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA PODNIKÁNÍ V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Zákon č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 304/1997 Sb., č.577/2002 Sb. a č.229/2005 Sb. umožňuje provozování silniční dopravy těmito formami: - provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby - provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, které není podnikáním - provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, které je podnikáním. Společnost provozuje dopravu dříví jak pro vlastní potřeby, ale rovněž pro cizí subjekty, které je podnikáním. 6.1.1. Vznik oprávnění k provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby Každý podnikatel, který za účelem své podnikatelské činnosti provozuje silniční dopravu tj. provozuje silniční dopravu pro vlastní potřeby, je oprávněn k této činnosti bez jakéhokoli omezení, ovšem s tím, že při výkonu této činnosti dodrží povinnosti dopravce stanovené zákonem č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 304/1997 Sb., č.577/2002 Sb. a č.229/2005 Sb. a povinnosti a podmínky stanovené předpisy o bezpečnosti a plynulosti provozu, bezpečnosti práce a zvláštními zákony pro určité druhy přeprav. Toto oprávnění k provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby tedy vzniká každému podnikateli přímo na základě zákona hned při vzniku jeho oprávnění k podnikání (zápisem do obchodního rejstříku, udělením živnostenského oprávnění). 6.1.2 Vznik oprávnění k provozování silniční nákladní dopravy pro cizí potřeby, která není podnikáním Pokud podnikatel, který udržuje vozidlový park za účelem provozování silniční dopravy pro vlastní potřeby a nechce být zároveň podnikatelem v silniční dopravě, ale při zajišťování podnikatelské činnosti občas provede nebo je nucen provést též silniční

dopravu pro cizí potřeby nebo provádí takovou dopravu za jiným účelem než za účelem dosažení zisku, nejde o podnikání. K výkonu této činnosti dopravce nepotřebuje koncesi, avšak musí si pro tuto dopravu pro cizí potřeby obstarat povolení, které uděluje dopravní úřad. 6.1.3 Vznik oprávnění k provozování silniční nákladní dopravy, která je podnikáním (živnost silniční doprava) Silniční motorová doprava provozovaná soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem zisku a za podmínek stanovených Zákonem č. 55/1991Sb. o živnostenském podnikání je zároveň živností ve smyslu 2. tohoto zákona a je zařazena mezi koncesované živnosti uvedené v příloze č. 3 tohoto zákona. Provozovat silniční motorovou dopravu podnikatelským způsobem může každá právnická nebo fyzická osoba, která splňuje všeobecné podmínky způsobilosti pro provozování živnosti stanovené v 6 Zákona o živnostenském podnikání a zvláštní podmínky tj. odbornou způsobilost a spolehlivost v rozsahu vymezeném zákonem č. 111/1994 Sb., ve znění zákona č. 304/1997 Sb., č.577/2002 Sb. a č.229/2005 Sb. Každý, kdo provozuje silniční motorovou dopravu jako živnost, musí tedy po celou dobu svého oprávnění splňovat tyto podmínky: dovršit věk 18 let, být způsobilý k právním úkonům, být bezúhonný, být spolehlivý, být odborně způsobilý a být finančně způsobilý. Oprávnění provozovat živnost silniční motorová doprava vzniká dnem doručení koncesní listiny vydané živnostenským úřadem. U nově zakládané obchodní společnosti nebo jiné právnické osoby, která vzniká dnem zapsání do obchodního rejstříku vznikne oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku (předložení koncese je podmínkou pro zápis předmětu činnosti v obchodním rejstříku). Opis koncesní listiny musí být v každém vozidle používaném v podnikání. 6.1.4 Vznik oprávnění k provozování mezinárodní silniční nákladní dopravy Provozovat mezinárodní silniční motorovou dopravu může každá fyzická nebo právnická osoba, která splňuje podmínky uvedené v předchozím odstavci, a která je držitelem Eurolicence pro mezinárodní přepravu zboží pro cizí potřeby. Tuto licenci vydává Krajský dopravní úřad na základě živnostenského listu žadatele o toto oprávnění. Opisy tohoto oprávnění musí být v každém dopravním prostředku, který tuto mezinárodní silniční motorovou dopravu vykonává.

6.2 TECHNICKÉ PODMÍNKY PROVOZU SILNIČNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL NA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH Právní úpravu podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích stanovuje Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Hlavním cílem tohoto zákona je předmětné oblasti vytvoření jednotné a ucelené právní úpravy podmínek způsobilosti silničních vozidel k provozu na pozemních komunikacích a způsobu prokazování této způsobilosti u vozidel uváděných na trh a u vozidel již provozovaných tak, aby tato úprava byla kompatibilní s podmínkami stanovenými právními normami Evropské unie, aby byly jasně stanoveny technické požadavky kladené z hlediska bezpečnosti provozu, ochrany životního prostředí a energetické náročnosti na silniční vozidla uváděná na trh a na vozidla již provozovaná, práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů vozidel spojené s uvedením vozidla do provozu a podmínky provozování vozidla, práva a povinnosti právnických a fyzických osob, které vyrábějí a uvádějí na trh vozidla, podmínky provozu stanic technické kontroly a stanic měření emisí a práva a povinnosti jejich provozovatelů. 6.3 FINANČNÍ POVINNOSTI DOPRAVCE VŮČI STÁTU VE VZTAHU K PROVOZOVÁNÍ DOPRAVY Mezi základní finanční povinnosti dopravce patří prokazování finanční způsobilosti k provozování dopravy. Kdo hodlá provozovat mezinárodní silniční nákladní dopravu nákladními automobily o užitečné hmotnosti větší než 3,5 tun nebo celkové hmotnosti věší než 6 tun musí prokázat finanční zajištění mezinárodní silniční dopravy (finanční způsobilost). Finanční způsobilost se rozumí prokázání investičního (hmotného) majetku společnosti, a to ve výši: - 300 000 Kč na první vozidlo - 180 000 Kč na každé další vozidlo, kterým se bude doprava vykonávat. Tato finanční způsobilost se vztahuje pouze na vozidla motorová (nikoliv přípojná). Mezi další povinnosti vůči státu patří placení silniční daně. Označování nákladních vozidel L (bílé písmo v zeleném kruhu) znamená vozidlo se sníženou hlučností podle rakouských národních předpisů. Vozidlo po zkoušce dostane certifikát a takové označení o tom, že jeho hlučnost za jízdy nepřesahuje hluk s hodnotou 78 db při

výkonu motoru do 150kW a nebo 80 db při výkonu nad 150 kw. Hlučnost pneumatik soupravy nesmí přesáhnout 72 db. G (bílé písmo v zeleném kruhu) opět znamená vozidlo s nižší hlučností avšak certifikované podle německého národního předpisu U (bílé písmeno v zeleném kruhu) označuje vozidlo s menším obsahem škodlivin ve výfukových plynech podle normy EURO 1 a současně plní i požadavky menší hlučnosti S (zelené písmeno v bílém kruhu anebo bílé písmeno v zeleném kruhu) patří vozidlům, které splnily podmínky pro tzv. zelenější a bezpečnější vozidla anebo jinak označované superzelené vozidla. Kromě podmínek pro emise výfukových plynů podle normy EURO 2 a EURO 3, EURO 4 a hlučnosti musí plnit i dodatečné podmínky týkající se technického stavu a bezpečnosti jejich provozu na cestách. 6.4 EVROPSKÁ DOHODA O PRÁCI POSÁDEK V MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ DOPRAVĚ Podmínky této dohody jsou povinni dodržovat řidiči jak v mezinárodní, tak i ve vnitrostátní nákladní silniční dopravě. Dohoda stanoví, kterým podmínkám z hlediska věku, odbornosti a spolehlivosti musí vyhovovat řidiči zaměstnaní v nákladní silniční dopravě a podmínky jejich pracovního režimu. Pokud jde o limity nepřetržitého řízení, týdenní a čtrnáctidenní přípustné doby řízení a limity minimálního denního a týdenního odpočinku a dále též podmínky konstrukce, zabudování a vedení kontrolního zařízení a kontroly a dodržování povinnosti a podmínek stanovených touto dohodou. Cílem bylo na prvním místě zajistit bezpečnost silničního provozu, neboť je nepopíratelné, že nadměrné trvání doby řízení a nedostatečná doba odpočinku nebo jejich špatné rozdělení jsou příčinou určitého počtu dopravních nehod, jejichž oběťmi nejsou jen samotní řidiči, ale i ostatní účastníci silničního provozu. V tabulce č. 4 je uveden přehled dob řízení, dob přerušení řízení a dob odpočinku.

Tab č. 4 Doba řízení, přerušení a doba odpočinku Článek Údaj hodnota 1. doba řízení denní týdenní dvanáctidenní 2. přerušení doby řízení po době trvající nepřetržitě min. doba přerušení řízení (přestávka) 3. Denní doba odpočinku - jeden řidič - dva řidiči 9 hodin (2x týdně 10 hodin) nejvýše 6 denních dob řízení 90 hodin 4,5 hodiny 45 minut (je možno nahradit přestávkami pop nejméně 15 minutách nelze započítat do denního odpočinku) 11 hodin (v průběhu 24 hodin) možnost zkrácení nejvýše 3x týdně na 9 hodin s tím, že jako náhrada bude poskytnuta doba odpočinku před koncem následujícího týdne 12 hodin (v průběhu 24 hodin) s tím, že čerpání je možné ve dvou nebo třech oddělených intervalech během 24 hodin, přičemž jeden interval musí nýt nejméně 8 hodin 8 hodin (v průměru 30 hodin) 4. Týdenní doba odpočinku 1) 45 hodin (včetně denní doby odpočinku za poslední den v týdnu) možnost zkrácení na 36 hodin v místě obvyklého odstavení vozidla, nebo v místě pobytu řidiče možnost zkrácení na 24 hodin mimo výše uvedená místa s tím, že každé zkrácení bude vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou vcelku před koncem třetího týdne Vysvětlivky: 1) Obecné pravidlo pro zkrácení: Zkrácená doba denního odpočinku (maximálně v jednom týdnu 6 hodin) nebo týdenního odpočinku (maximálně 21 hodin) musí být přiřazena k jinému odpočinku trvajícímu nejméně 8 hodin v místě, kde vozidlo parkuje nebo v místě pobytu řidiče. Definice: Odpočinkem se rozumí každá nepřerušená doba trvající nejméně jednu hodinu, během níž řidič může volně nakládat se svým volným časem. Denní doba řízení je celková doba řízení mezi dvěma odpočinky denními nebo jedním odpočinkem denním a jedním odpočinkem týdenním.

Přestávka je doba, během níž nesmí řidič vykonávat žádnou jinou činnost. Doba čekání a doba nevěnovaná řízení strávená ve vozidle při jízdě trajektu nebo ve vlaku se nepovažuje za jinou činnost. Povinnosti řidiče v mezinárodní silniční dopravě: 1. Odpovídá za správné fungování záznamového zařízení (tachografu) 2. Řidič je povinen používat záznamové listy tachografické kotoučky každý den, kdy řídí, od okamžiku, kdy převezme vozidlo. 3. Nachází-li se na vozidle více než jeden řidič, existuje povinnost měnit tachografické kotoučky tak, aby údaje o ujeté vzdálenosti, rychlosti vozidla a době řízení byly zaznamenávány na tachografickém kotoučku řidiče, který vozidlo skutečně řídil. 4. Řidič nesmí vyjímat tachografický kotouček před koncem denní pracovní doby, pokud jeho vyjmutí není jinak povoleno. 5. Řidič nesmí používat tachografický kotouček po dobu delší, než na kterou je určen. 6. Při poškození tachografického kotoučku, který obsahuje záznam, je řidič povinen zajistit jeho připojení k rezervnímu tachografickému kotoučku, použitému jako náhrada. 7. Řidič je povinen zapsat čitelně ručně, automatickým záznamem nebo jinými prostředky a bez zašpinění tachografických kotoučků časové úseky v případě, že nemůže být použito tachografu ve vozidle. 8. Na žádost pověřeného kontrolora je řidič povinen předložit kdykoliv tachografické kotoučky z běžného týdne a z posledního dne předcházejícího týdne, v němž řídil. 6.5 SPECIFIKA MEZISTÁTNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ Mezi hlavní specifikum mezistátní dopravy dříví patří hmotnostní omezující podmínky, které jsou odlišné od hmotnostních omezujících podmínek platících v ČR. Rozměrové omezující podmínky vozidel a souprav nejsou v ČR a ostatních státech rozdílné. V tabulce č. 5 jsou uvedeny hmotnostní omezující podmínky vybraných států a to u jednotlivých vozidel respektive u motorových nákladních vozidel a u přívěsů.

Tab. č. 5 Limitní hmotnosti motorových nákladních vozidle a přívěsů CZ EU Motorová nákladní vozidla a) se 2 nápravami 18 t 18 t b) se 3 nápravami 25 t 25 t Přívěsy a) dvounápravový b) třínápravový 32 t 32 t c) se 4 nápravami V tabulce č. 6 jsou uvedeny hmotnostní podmínky u přívěsových souprav ve vybraných státech. Tab č. 6 Limitní hmotnosti u přívěsových souprav Přívěsové soupravy CZ EU Přívěsová souprava se 3 nápravami 28 t 28 t Přívěsová souprava se 4 nápravami 36 t 36 t Přívěsová souprava se 5 (6) nápravami a) 2+3 42 t 40 t b) 3+2 (3) 44 t 40 t c) 3+3 48 t 40 t V následující tabulce č. 7 jsou uvedeny omezující podmínky u závěsových souprav ve vybraných státech.

Tab č. 7 Limitní hmotnosti u závěsových souprav Návěsové soupravy CZ EU Návěsová souprava se 3 nápravami 28 t 28 t Návěsová souprava se 4 nápravami s rozvorem náprav návěsu: a) 2+2 s rozvorem náprav 1 1,3 m 34 t 34 t b) 2+2 s rozvorem náprav 1,3 1,8 m 36 t 36 t c) 2+2 s rozvorem náprav více jak 1,8 m, jestliže celk. náprav. tlak dvojnápravy je 20 t., hnací náprava má 38 t 38 t dvojmont. a vzduch. pérování Návěsová souprava s 5(6) nápravami a) 2+3 42 t 40 t b) 3+2 (3) 44 t 40 t c) 3+2 (3) pro kontejnery a výměnné nástavby 48 t 44 t Z tabulek vyplývá skutečnost, že při mezistátní dopravě dříví dochází ke snížení užitečné hmotnosti vozidla a tím ke snížení objemu přepravovaného nákladu v důsledku předepsaných maximálních celkových hmotností vozidel a souprav. V novele rakouského silničního zákona je uvedena výjimka, kdy při dopravě kulatého dříví z lesa k nejbližšímu technicky vhodnému nakládacímu nádraží nebo zpracovatelskému závodu, nejvýše však 100 km vzdušnou čarou, pokud je vybavena zadní náprava přívěsu dvojitými pneumatikami nebo obě vozidla mají více než 2 nápravy, nesmí celková hmotnost soupravy překročit 42 000 kg. U nákladního automobilu, registrovaného ve státě EU, je nutné zaokrouhlit váhy, uvedené v předchozí větě, o 5 % na celé tisíce kg nahoru. 6.6 PROVOZ MEZINÁRODNÍ DOPRAVY DŘÍVÍ U DANÉ SPOLEČNOSTI Společnost Lesy Český Rudolec a.s. jako jednu ze svých obchodních aktivit provozuje mezinárodní dopravu dříví. Mezinárodní přepravu dříví zajišťuje výhradně jen do Rakouska. Vlastní odvozní soupravy, které vyhovují podmínkám pro provoz v Rakousku. Jedná se zejména o technický stav vozidel. Vzhledem k omezujícím hmotnostním podmínkám je však snížena užitečná hmotnost vozidel při této dopravě.