Sociálně - etopedický výzkum romské drobotiny. První žeň

Sociálně - etopedický výzkum romské drobotiny. První žeň Budilová, Jakoubek, Smolík (Průběžné výsledy k 6.9.2006) Anotace: Záměrem tohoto příspěvku je nastínit první etapu výzkumu prováděného výzkumným týmem ve složení Dr. Arnošt Smolík (vedoucí týmu), Dr. Marek Jakoubek, Mgr. Lenka Budilová a Mgr. Jiří Šimonek (konzultant) na Katedře primárního vzdělávání při UJEP v Ústí nad Labem. Jedná se o aktivity prováděné v rámci grantu MPSV ČR 1J 037/05-DP2:,,Příčiny a mechanismy vytváření vzdělávacích blokád příslušníků skupin z odlišného sociokulturního prostředí a formulace strategií k jejich překonávání (součásti Národního programu výzkumu,,moderní společnost a její proměny ), jehož nositelem je Katedra primárního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Snahou bylo uchopit mezioborově problematiku v souvislosti s informacemi o obdobných výzkumech ve světě, potvrdit zvolená východiska a interpretovat první část výzkumu. Klíčové pojmy: Psychosociální klima, sociokulturní vyloučení, subkultura chudoby, strategie přežívání, limitovanost výzkumné techniky, metoda BSA, theory of mind, I. ÚVOD OBECNÉ VYMEZENÍ PROBLEMATIKY V rámci řešení jednotlivých dílčích cílů a vzorku respondentů jsou orientačně vymezeny tři realizační týmy. Na tomto místě provedeme deskripci části realizované jedním z těchto týmů ve výše uvedeném složení. Jeho členové se zabývají ve své činnosti romským dítětem v průběhu školní docházky, s přesahem do dalšího vývoje až po dospělost. S ohledem na to, že doposud nebylo stanoveno oficiální označení pro činnost této pracovní buňky, budeme od této doby 1 používat pracovní označení Psychosociálně etopedický výzkum romské drobotiny. Za základní myšlenku jsme přijali fakt, že pokud se má zvýšit efektivita a někdy i smysluplnost eventuálních rozvojových, vzdělávacích, edukačních a následně i zaměstnanostních programů v sociokulturně a ekonomicky odlišných či vyloučených lokalitách, je nezbytné objektivněji formulovat sociokulturní specifika odpovídajících skupin. V praktické rovině to znamená směřovat k přiměřenějšímu uchopování stávající situace v lokalitách a to nejlépe v mezioborové perspektivě. K akcentaci zmíněné mezioborovosti přitom vedlo zejména porovnání dosavadních výsledků zejména badatelských a pedagogických aktivit jednotlivých členů týmu. Inspirací se mimo jiné stal již vícekrát citovaný výzkum O. Lewise 2 prováděný v oblastech charakteru sociálního 1 V návaznosti na první publikační výstup týmu vyprodukovaný jeho vedoucím: Smolík, A. - Sociálně - etopedický výzkum romské drobotiny, in: Lenk, L., Svoboda, M., Jakoubek, M., Kučerová, K. (eds.) Argonauti za obzorem západu. Sborník textů z 1 mezinárodní konference AntropoWebu, Plzeň 4. - 5. 11. 2005., Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Vlasty Králové, 2006, str. 118-121. 2 Srov. zejm.: Lewis, O.: The Culture of Poverty, Scientific American, sv. 215, č. 4, 1966, str. 19 25; (též viz: Lewis, O. Kultura chudoby, in: Hirt, T. & Jakoubek, M. /eds./ Romové v osidlech sociálního vyloučení, Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, str. 401-412), resp.: Lewis, O. The Culture of Poverty, In: Cohen, Y. (ed.) - Man in Adaptation. I. The Biosocial Background, Chicago 1968, str. 406-414. Těžiště konceptu kultury chudoby tvoří předpoklad, že v sociálně vyloučených lokalitách dochází v průběhu času 1

vyloučení. Snahou bylo napodobit a částečně rekonstruovat Lewisovo napojení na psychologický, či spíše psychosociální aspekt problematiky v kombinaci s kulturně antropologickým pohledem. S ohledem na charakter celé problematiky je nutné upozornit na tři aspekty přístupu k ní, na které jsme se rozhodli v naší části výzkumu klást zvýšený důraz. Za prvé, pokud chceme zvyšovat efektivitu učení, nesmíme vypustit jeho vztah s výchovou a s jedním ze základních socializačních faktorů - sociální normy. Pokud bychom chtěli nastínit určitou kontinuální osu, vypadala by v našem případě přibližně takto: sociální formace (majorita, minorita) norma (ethos) výchova vzdělávání rodina škola jedinec. Výchova zde pak zaujímá polohu středobodu. Zde se dostáváme k druhému aspektu. Tím je systémové pojetí sociálněkulturního vnímání dané formace, a to ať majority i minority. Na tomto místě nám jde také o přijetí teze, že jedinec vnímá podle určitého klíče rozvržení úspěšných i neúspěšných rodin ve vlastní sociální formaci (tedy toho jak se tyto rodiny a jejich členové mezi sebou vnímají), lhostejno zda pochází z prostředí majority či minority 3. Jiná bude přirozeně situace ve vztahu a vnímání sebe sama ve chvíli poměřování směrem k druhému pólu, k majoritě či minoritě. Shrneme-li ve zkratce výsledek dosavadního výzkumu, tento předpoklad se potvrdil u slovenské (v současnosti ukončované) části vzorku výzkumu 4. Tím pro nás byla v odpovídající úrovni potvrzena správnost Lewisových závěrů a tvrzení. Současně se tím ukázala i správná volba postupu a směrování prováděného výzkumu v rámci jmenovaného grantu. 5 Z výsledků lze mimo jiné vyvozovat, že rodina ze zmíněného prostředí rozhodně svou funkci plní a vychovává své dítě dobře. Dobře je ale relativní ve chvíli kdy se zaměřujeme na poměřování majority s konkrétní minoritou. Výchova rodiny je tedy systémová záležitost a zaměřuje se na úspěšné přežití na daném sociokulturním prostoru. Jednotlivé prvky, jejich kvalitativní i kvantitativní poměr jsou nenapodobitelné a jejich propojení dává vyšší efekt pro jedince i sociální formaci, než je jejich zde imaginární součet. Naruší-li se struktura systému, systém se hroutí a transformuje se z chaosu do nové podoby 6. Hledáme-li významnosti, které nás upoutají a jsou podle nás významné a hlavně transparentní, děláme dvě věci, které si musíme zdůraznit. Za prvé ne vždy je to, co je vidět (slyšet, cítit, hmatat etc.) tím, co má funkci klíčového kamene stavby. Za druhé jsme vlastní sociokulturní identitou limitováni k posuzování významností a domnělých významností (zejména co se týče kultury, resp. sociokulturního systému odlišného od toho našeho). Interpretace Jiného je tedy vždy determinována naší vlastní kulturní situovaností. Tím je dán minimálně dvojí k ustavení specifického kulturního vzorce, který vzniká jako reakce a adaptace na dlouhodobou chudobu a tuto provázející jevy jako symbolické či prostorové vyloučení, přičemž základem tohoto vzorce je alternativní soubor hodnot, který obyvatelé takové lokality sdílejí. Tyto alternativní hodnoty a od nich odvozené jednání pak sice těmto lidem umožňují v dané pozici přežít a obstát, zároveň jim však znemožňují zpětnou integraci do struktur majoritní společnosti tito lidé nejsou schopni chopit se šance ani využít programů nabízených jim ať již státem či nevládními organizacemi. Dotyčný soubor hodnot je navíc mezigeneračně předáván, takže následující generace je do něj již primárně socializována. Kultura chudoby je subkulturou majoritní společnosti, na níž je v mnoha ohledech závislá, na druhou stranu však funguje jako relativně autonomní kulturní systém s většinou klasických atributů takového útvaru. Základem Lewisova konceptu je též rozlišení mezi chudobou a kulturou chudoby: lidé žijící v kultuře chudoby nemusejí totiž být poměřováno např. výší jejich měsíčního příjmu chudí (naopak existuje či existovalo mnoho společenství jako např. nejnižší kasty v Indii, židovské komunity ve východní Evropě či většina preliterárních společností, které trpěly značnou materiální chudobou, ale nevykazovaly rysy charakteristické pro kulturu chudoby); hlavní potíž totiž spočívá ve skutečnosti, že tito lidé nejsou ať již se stanou držiteli libovolné částky peněz schopni vymanit se z daných podmínek a setrvávají na původních pozicích; důvodem jsou pak zejména internalizované hodnoty a s nimi spjaté postoje a jednání. 3 Jde v podstatě o přirozenou sociální nerovnost. Klíč k posuzování úspěšnosti bude pravděpodobně odlišný ale obecná struktura rozvrstvení bude podobná. 4 Vzorek vykazoval nadhodnocené Já směrem do operativy a odměňovacího systému. Viz str. 9 5 Bylo možné konstatovat, že vzorek jeví výskyt prvků (sub)kultury chudoby. 6 Např. v situaci migrace do Čech. 2

filtr, přes který získáváme data a na jejich podkladě volíme např. vhodnou intervenci. Tento filtr je dalším prvkem, na který je třeba upozornit. Jde konkrétně o vhodnou volbu metody sběru dat a její aplikace. Z pohledu práce se sociální skupinou je možné na podkladě analýzy skupinového vnějšího projevu usuzovat na vnitřní děje, interpretovat významy pro jedince a jeho osobnost. Tedy: subjekty se věnují té a té záležitosti, vykonávají tu a tu aktivitu, tedy podle mé, výzkumníkovy, zkušenosti, jsou u nich osloveny dané kognitivní funkce. Podle tohoto předpokladu si musí zákonitě myslet tuto myšlenku, asociovat tímto způsobem a dávat věcem tento význam. Platnost tohoto tvrzení je sporná pokud jedinec prochází odlišnou sociální zkušeností; tj.: osvojil-li si odlišné strategie přežívání v odlišném prostředí, je-li nucen stavět na odlišných preferencích a hodnotovém žebříčku. Zde hrozí jedno z rizik necitlivé aplikace dotazníků při sběru dat na ose majorita - minorita. Máme-li v úmyslu vyhnout se tomuto problému, lze také postupovat obráceně. Zjišťovat vnitřní děje probíhající v jedinci, či skupině jedinců a poté interpretovat vnější projevy. Naše skupina se rozhodla (s ohledem na efektivitu) pro zmíněnou druhou variantu s důrazem na uvedené systémové pojetí problematiky. V konkrétní rovině činnost týmu probíhá na výzkumném vzorku vymezeném na věkovou kohortu 9-16 let. Záměrně jde o výběr vývojového období člověka s nejdynamičtějším utvářením osobnosti. Geograficky se jedná o dvě základní oblasti. O české lokality s charakterem sociální exkluze a o romské osady na východním Slovensku. V Čechách to jsou primárně lokality Ústí nad Labem - Předlice, Česká Kamenice, Chanov, Chomutov. Na Slovensku Chminianské Jakubovany a Svinia (obojí v okrese Prešov). Doposud se výzkumná skupina věnovala slovenské části výzkumného vzorku. Sběr dat proběhl na 216 dětech, ze zamýšlených 250-300 respondentů. Stejná četnost je plánována i v českých lokalitách. Finálním výstupem je vícerozměrná komparace obou oblastí, kdy se v popředí zájmu nachází především deskripce klíčových jevů v souvislostech s ostatními prvky, které se vytvářejí, vyhasínají nebo transformují na Slovensku ve vybraných lokalitách a dále to, v jaké podobě se následně přenášejí do českých podmínek. Zvolené romské osady je možno považovat za typické z pohledu cíle migrace jejich obyvatel do námi sledovaných lokalit v Čechách 7. Odpovídají i fiktivnímu statisticky průměrnému, resp. typickému dítěti žijícímu v lokalitě slovenské romské osady. V neposlední řadě bude zajímavý i stav následné infiltrace jedince i skupiny konzumem majoritního světa. Do budoucna je tedy záměrem srovnávat vzorek i na úrovni jednotlivých suboblastí odpovídajících konkrétním lokalitám v ČR i na Slovensku. Výsledky a podrobnější interpretace jsou již částečně poskytnuty Dr. Svobodovi 8, který srovnává zjištěná data a závěry s odlišnostmi na vzorku dětí v oblasti Bílina. Jedinec jako reprezentant své rodiny přirozeně vypovídá nejen o sobě, ale také o svém nejbližším sociálním okolí. V souladu s vymezenou pracovní osou (viz výše) je naším cílem zejména zkoumání hodnotové charakteristiky a životního stylu dětí, pojetí rodiny a rodinné výchovy a strategie v interakci s blízkým i širokým okolím. Předmětem našeho zájmu je dále také to, jak jednotlivci ze sledovaného vzorku (a celá skupina) 7 Sběr dat probíhá na vzorku žáků Špeciálnej základnej školy v Chminianskych Jakubovanoch. a na děti ze Základní školy Svinija. Jedná se o spádové školy koncentrující děti z okolních osad.. Důvodem volby dané lokality je skutečnost, že místní základní a Speciální (tj. zvláštní) školu navštěvují výhradně děti žijící v přilehlých romských osadách, kde část týmu provádí šetření v rámci výzkumu edukačních strategií. Využívá se tak stávajících vazeb k pocitu důvěry respondentů. Dále je zde doložitelný fakt, že mnozí z žáků mají vazby ve sledovaných lokalitách Předlice v Ústí nad Labem, Česká kamenice, Bílina, Chanov, Chomutov (které byly zvoleny jako komparativní vzorky), anebo v těchto lokalitách i sami pobývali (či tu dokonce chodili do školy). Stejně tak je doložitelná migrace příslušníků těchto osad do námi vybraných zájmových oblastí. Lze konstatovat, že jde o typický vzorek s minimální kontaminací. 8 Úkolem je terénní činnost na území ČR (Bílina, Předlice, etc.) 3

přijímají socializační role školských zařízení. Dále se pokusíme identifikovat rizikové faktory vývoje dětí a na základě této identifikace navrhnout postupy optimalizace utváření osobnosti. Naším dalším cílem je zkoumání postojů k normám, případné relativizace či duality norem. II. METODOLOGICKÝ RÁMEC - POSTUPY, TECHNIKY Před započetím fáze vlastního sběru dat bylo nutné zvolit vhodné techniky tak, aby bylo možné sledovat účel projektu, finanční hledisko, vyrovnat se se sociálním a mnohdy i mentální znevýhodněním respondentů, vyhnout se limitovanosti v kontaktu majorita - minorita a pokud možno co nejpregnantněji zachovat systémové pojetí problému. Velmi frekventovanou a oblíbenou výzkumnou metodu dotazník jsme tentokrát vyloučili hned na počátku. Z hlediska respondentů jsme tuto techniku zamítli pro jejich vzdělanostní handicap, pouze částečnou gramotnost a pro vyšší limitovanost jeho výpovědi v případě majoritní interpretace. Z hlediska sběru a interpretace dat dále nevyhovoval, protože je sestavován z toho, co je již jako faktor známo nebo předpokládáno, pouze se neví jak a v jaké míře je v populaci či u jednotlivce tento faktor přítomen. Není tedy schopen odhadovat, odpovídat či měřit a objevit něco zcela nového. Respondent odpovědi formuluje převážně rozumovými procesy a je limitován jak kvalitou a obsahem formulovaných otázek, tak objemem a kvalitou známých informací, včetně rozumových schopností. V této souvislosti považujeme za vhodné zmínit to, na co upozorňují někteří psychologové a psychiatři v souvislostí s recentními výzkumy lidského mozku (1999-2002), prováděnými novými zobrazovacími metodami (hlavně PET - Pozitronová emisní tomografie a FMR - funkční magnetická rezonance). Tyto výzkumy dokládají, že mozková kůra odpovídá (reaguje, aktivuje se a zabývá se) pouze tím, na co se jí ptáme 9. Limitace výpovědní hodnoty jakkoli strukturovaných testů či dotazníků je tedy velmi vysoká, přestože nepochybně existují případy, v nichž kdy je jejich úloha nezastupitelná. Volba našeho dalšího postupu byla poznamenána také tím, že obvyklý sběr dat v sociálních formacích podobných našemu vzorku již několik let probíhá převážně právě dotazníkovou metodou či jinými, ještě méně adekvátními technikami. Vznikají tak výstupy rozporného charakteru, které realitě buď neodpovídají, nebo ji transformují tak, aby odpovídala implicitním předpokladům, z nichž dané techniky vychází. Jednotlivé jevy pak nejsou často vnímány a odlišovány jako kontinuální změna či transformace jedince, ale vysvětlují se všeobjímající sociokulturní odlišností, která snímá z jedince z tohoto prostředí odpovědnost za jeho jednání. Deviantní projev jedince z určité subkultury se tímto způsobem dá schovat za specifické črty celého sociálního celku. Pokud přitom jedinci tento mechanizmus dokáží rozpoznat, mohou jej využívat ve svůj prospěch a řadu osobnostních prvků pak mohou deklarovat jako projevy takzvaného pravého romství. Pro náš výzkum bylo nutné vybrat techniku, která bude sloužit jako komplementární prvek k metodě zúčastněného pozorování, a která napomůže eliminovat případné nepřesnosti a chyby výsledků získaných prostřednictvím této metody, případně tyto výsledky úplně vyvrátí. Inspiraci jsme hledali například ve výzkumných postupech Oscara Lewise, který ke zjišťování údajů aplikoval Rorschachův test. Ten nám bohužel nevyhovoval hned z několika důvodů. Samotný test je časově náročný, hůře se kvantifikuje (je konstruován na jednotlivce, nikoliv skupinu) a je silně podmíněn subjektivní zkušeností 9 Šimonek, J.,: BSA OKAV, DAPS, Krnov, 2000, str. 2 4

zadavatele. Hledali jsme tedy adekvátní náhradu a našli jsme ji v podobě psychologické techniky BSA prováděné metodou OKAV a objektivizované na různé sociální skupiny. Tato technika využívá a měří sociálně psychologické spektrum postojů, včetně jejich realizační síly. Výsledkem je tedy nejen to, co jedinci a skupiny preferují, ale i to, do jaké míry, jak zdařile a v jakém časovém horizontu jsou schopni tyto postoje realizovat ve svém chování. Způsob snímání stimuluje automatizované a intuitivní vzorce cítění a myšlení, ve kterých je realizován rozumový, emocionální, tělesný i sociálně vztahový princip integrity jedince. Respondent tak při snímání není limitován ani množstvím či kvalitou známých informací, ani úrovní svého racionálního myšlení, ačkoli i o nich test vypovídá. Při použití této techniky totiž odpovědi vznikají na podkladě asociačních mechanizmů, které u všech lidí probíhají téměř totožně (liší se pouze obsahovou kvalitou a cílovým zaměřením). Autor techniky zde vychází z neurobiologických výzkumů posledních deseti let 10. V termínech této disciplíny je možné prohlásit, že při zadávání jsou aktivovány rozsáhlé neuronové sítě zrakového, sluchového, motorického, řečového, paměťového, kognitivního, rozhodovacího, monitorovacího i sociálně zpětnovazebního typu. Tím jsou měřené informace o duševních stavech (dějích) tzv. theory of mind jednotlivce i skupiny mnohonásobně komplexnější a ucelenější. Jsou tak respektovány dlouhodobé i krátkodobé evoluční procesy vývoje mozku jedince a v sumované podobě (nejčastěji na úrovni korelací) i skupin a společnosti (dané subkultury). Uvedené naznačuje, že tato technika je sociokulturně nepodmíněná a tedy aplikovatelná i v rámci našich požadavků. Nicméně také tento předpoklad jsme podrobili verifikačnímu testu. Sociokulturní nepodmíněnost techniky doložil graf funkčnosti subsystémů vědomí. Významná je modrá linka vnitřního trendu, která je do značné míry shodná se statisticky zprůměrňovaným jedincem z prostředí české majority odpovídající věkem našemu vzorku. PODÍLY SUBSYSTÉMŮ VĚDOMÍ V POSTOJÍCH K REALITĚ a jejich trendy vlivu na chování 40 20 28,3 23,4 23,8 24,4 0-20 Somatický systém TĚLO Energetický systém EMOCE Mentální systém ROZUM Sociální systém VZTAHY -40-60 % Skupina výzkum celek trend vnitřní trend vnější Z grafu lze vyvodit závěr, že myšlenkové operace, myšlenkové procesy probíhající v psýché jsou vysoce shodné. Jako lidé, příslušníci druhu, máme všichni nezávisle na sociokulturním dědictví stejnou neurobiologickou výbavu. Tuto výbavu ovšem různým způsobem používáme, či spíše jsme nuceni ji používat různými způsoby. V grafu je tato skutečnost symbolizována modrou linkou, která vznikla zmapováním vnitřních procesů slovenského vzorku a byla porovnána s majoritou stejného věku. Červená linka dává 10 Šimonek, J.,: BSA - OKAV, DAPS, Krnov, 2000, str. 2 5

najevo odlišnost od majority v přípravě a provádění vnějšího projevu. Odlišnosti, které zamýšlíme sledovat, jsou tak rozhodně sociálně podmíněné. Výsledek je pro výzkumnou skupinu mimo jiné i zamýšleným potvrzením sociokulturní nepodmíněnosti zvolené techniky sběru dat. Závěr je tedy zřejmý: zvolená technika požadavkům výzkumu jednoznačně vyhovuje. V reálu se jedná o počítačové snímání prostřednictvím vytvořeného počítačového programu. Ten prostřednictvím internetu data odešle do vyhodnocovacího serveru. Zpět do počítače přijdou vyhodnocené grafy (korelací). Z tohoto důvodu se využívala počítačová učebna. Důležité bylo zajistit pocit bezpečí pro děti i jejich rodiče. Mohla nastat i situace, kdy by pod jakoukoliv záminkou některá rodina odmítla nechat testovat své děti. Taková situace přitom může mít v osadě efekt sněhové koule. Klíčovou roli zde hrála důvěra rodin v osoby výzkumníků na podkladě jejich vazeb na obyvatele osady a image ředitelky speciální školy v Chminianskych Jakubovanech 11. Samotné snímání začíná tak, že se před dítětem na obrazovce objeví osm barevných koulí pracovně nazývaných kulečníkové koule. Prvním úkolem dítěte je seřadit tyto barvy podle obliby, příjemnosti a seřazení potvrdit. Po tomto úkonu se na obrazovce objeví znovu osm barevných koulí, přičemž uprostřed mezi nimi je napsáno slovo. Úkolem dítěte je toto slovo přečíst nahlas a poté si je zopakovat v duchu. Tím se aktivují odlišné, avšak vzájemně propojené mozkové neuronové sítě. Dítě následně označí tři barvy, jejichž výběr mu navodilo slovo. Počet slov a jejich výběr je odlišný podle věkové kategorie. V našem případě jsme aplikovali variantu 60, to znamená soubor šedesáti slov a odpovídající počet výběrů. Na konci testu dítě opět volí preferenci barev, stejně jako na začátku. První a poslední úkon mají za účel vytvořit preferenční rastr a současně možnost vytvoření lžiskóru. Samotné snímání dětí nebylo bez problémů. Jako nezbytné se například ukázalo kontrolovat děti, jestli některé z nich není pouze fascinováno samotnou možností označovat barevné koule a nevynechává slova. Takové případy bylo nutno ze vzorku vyloučit. Stejně tak bylo nutné kontrolovat správnost čtení slov, a to zda si dítě například nedomýšlí slovo podle prvních písmen chybně. K dnešnímu dni je nasnímána většina dětí ze slovenského vzorku. Nasnímaná data se v současnosti začínají interpretovat. Využívá se skupinových setkání a zde se velmi osvědčil zvláště brainstorming 12. III. ZHODNOCENÍ - VÝSTUPY Výběr možných sledovatelných výstupů: Grafy postojů k realitě - korelace směrem k majoritě a směrem k vlastní skupině. Lze tak poměřovat osobnost dítěte a jeho šance být úspěšným směrem k majoritě i k vlastní skupině. Energetický potenciál ke změně: má-li dítě potenciál ke změně nebo ne. Graf slovních schémat: hodnotové schéma a jeho realizační podoba - tedy jak má dotyčné dítě nastaven plán a jak ho realizuje ve skutečném světě. Jiné významné korelace: např. CAD - sociopatomix - náchylnost k psychické závislosti, disponovanost k agresivitě a její tolerance směrem od skupiny k jednotlivci (u obyvatel romské osa u Chminianskych Jakubovan, tedy u současného vzorku, se ukázala například nižší tolerance k agresivitě). 11 Zde zdůrazňujeme zvláštní dík ředitelce speciální školy v Chminianskych Jakubovanech Mgr. Márii Pigulové. 12 Výzkumná skupina či tým je s nadsázkou označována svými účastníky jako kávová, či kofeinová skupina. 6

Získané informace se standardně vyhodnocují směrem k jedinci i ke skupině. Pro současný výzkum bylo prioritní vyhodnocení skupinové. Po získání grafů následuje jejich interpretace členy týmu. Vzhledem k závažnosti tématu byl jako konzultant přizván i autor techniky Mgr. Šimonek. Pro ilustraci uvádíme některé dílčí interpretace výsledků. V průběhu sběru dat vznikla zajímavá a lákavá možnost. Při shromažďování dat se ukázalo jako reálné nasimulovat u části respondentů podmínky českého sociálního prostředí a u části podmínky slovenského 13. Z tohoto pohledu byl technikou poměřován postoj respondentů k odpovídajícímu prostředí, s jejich následnou komparací. Vycházelo se z předpokladu, že české i slovenské majoritní prostředí není dětem z osady vlastní. Jsou však obeznámeny s jeho existencí a vytváří si o něm vlastní konstrukt. 14 Na základě uvedeného záměru a následného šetření vznikl tento graf funkčnosti subsystémů vědomí. 4 3 2 1 0-1 -2-3 -4 PODÍLY SUBSYSTÉMŮ VĚDOMÍ V POSTOJÍCH K REALITĚ a jejich trendy vlivu na chování Somatický systém TĚLO Energetický systém EMOCE Česká verze Mentální systém ROZUM Slovenská verze Sociální systém VZTAHY Získané informace lze částečně interpretovat tak, že v obou jazykových prostředích se budou děti ze zkoumané lokality chovat stejně z hlediska mentálního a sociálního subsystému (oba přesahové subsystémy, které mají mimo jiné základní uplatnění ve školství a vzdělání), ale projev v autonomních subsystémech somatickém a energetickém bude jiný. V českém jazykovém prostředí budou preferovat požadavky somatického subsystému (požitky), kdežto ve slovenském jazykovém prostředí budou preferovat požadavky a projevy emočního subsystému. Hodně zjednodušeně tedy můžeme říci, že ve slovenském jazykovém prostředí budou divočejší v expresi emocí - to by bylo možné doložit například vyšším počtem vzájemných konfliktů, střetů a třeba i počtem a závažností zranění, počtem činů v opilosti atd. Kdežto v českém jazykovém prostředí zase budou daleko více požadovat výhody pro svoje tělesno (majetek, potravu, oděvy, peněžní dávky atd. ) toto vše lze z grafu subsystémů porovnat. 13 Přirozeně bez vědomí respondenta o záměru výzkumníků. 14 Děti z osad jsou vyučovány podle literárních i audiálních textů v obou jazycích. Slovenští kolegové to vysvětlují kvalitou českých výukových prostředků. 7

Děti ze slovenské romské osady (zde Chminianske Jakubovany) vykazují také například vysoce přeidealizované Já, přeidealizovaný Self koncept. Respektive Já je jediným významným ideálem ve smyslu orientace do dlouhodobé budoucnosti 15. Silně egocentrický je ale jedinec i směrem k rodině. Ta se stmelí v duchu našich majoritních představ pouze pod vnějším tlakem. Jedinec tak nevykazuje vyšší emotivní vazbu na rodinu ale pouze vazbu utilitární, tendenčně ochrannou. Emotivní projevy v různých tragických situacích tak dostávají jiný kontext, například větší strach ze znejistění celého systému poskytujícího bezpečí. Tím dostává trhlinu například romantický ideál romské solidarity. Romové v našem vzorku se stmelí pod tlakem stejně jako jakákoli akceschopná majoritní skupina. Pomine-li však tlak, nastávají odstředivé tendence ve skupině, a to ne na úroveň frakcí ale na úroveň jedincova vystoupaného Já. Oba grafy kvantity konstruktivních forem chování podávají neméně inspirující informace. 50 KONSTRUKTIVNÍ TYPY CHOVÁNÍ V POSTOJÍCH K REALITĚ a jejich trendy vlivu na vědomí 40 30 20 10 22,8 14,6 12,8 11,5 20,2 18,1 0-10 -20 Logika Vitalita Ambice Kooperace Participace Dominance -30 % Skupina výzkum celek trend vnitřní +/- KVALITA KONSTRUKTIVNÍCH TYPŮ CHOVÁNÍ a její trendy vlivu na vědomí 100 80 60 40 20 0-20 -40-60 Logika + Logika - Vitalita + Vitalita - Ambice + Ambice - Kooperace + Kooperace - Participace + Participace - Dominance + Dominance - % Skupina výzkum celek trend vnitřní 15 Viz graf slovních asociací. 8

V grafu postojů je například oproti majoritní společnosti u tohoto vzorku vystoupána participace ale silně propadlá kooperace. Tedy obrazně řečeno: všichni se shodnou, že je potřeba společně vykopat studnu, ale nikdo už to neudělá. I s ohledem na existenci prozatím pouhého fragmentu ze zamýšleného výzkumu je možné tušit jeho význam pro výše popsané cíle. Podrobnější interpretace je přirozeně možná po ukončení sběru dat na úrovni celého zamýšleného vzorku. Do budoucna je třeba počítat s nutností korekcí některých mýtů týkajících problematiky sociálního vyloučení a také života lidí označovaných jako Romové. Mýtů často motivovaných spíše vlastním přáním a touhou po vytvoření vlastního uspokojivého sebeobrazu než objektivní realitou. PŘÍLOHA I. Chminianske Jakubovany Východoslovenská obec Chminianske Jakubovany leží v Prešovském kraji, asi 15 kilometrů západně od Prešova. Z hlavního tahu Poprad - Prešov odbočuje jedna ze silnic, která přes obce Chminianská Nová Ves a Chmiňany vede právě do Chminianských Jakubovan, kde končí. Podél této silnice, po obou jejích stranách, se před vjezdem do samotné obce rozkládá rozlehlá romská osada. Obec má v současnosti 1560 obyvatel, z toho 1100 osob tvoří obyvatelé romské osady 16. Majoritní obyvatelstvo dnes tedy v této lokalitě tvoří právě Romové (tato situace nastala až v posledních desetiletích; ještě ve dvacátých letech 20. století byl etnický poměr v obci právě opačný). Obyvatelé obce mluví šarišským dialektem slovenštiny, obyvatelé romské osady používají šarištinu při styku s ne-romským obyvatelstvem, mezi sebou potom používají výhradně slovenskou variantu romštiny. Romská osada náleží sice administrativně k obci, nicméně prostorově, sociálně, ekonomicky i kulturně je od obce značně separována. Obec byla založena německými kolonisty na přelomu 15. a 16. století, dodnes je výjimečná tím, že většinu (ne-romského) obyvatelstva zde tvoří evangelíci. Naproti tomu všichni obyvatelé romské osady jsou katolíky. Obyvatelé romské osady patří do skupiny slovenských Romů 17 a v obci se začali usazovat pravděpodobně v poslední třetině 19. století. V soupisu cigánského obyvatelstva z roku 1927 18 byly v obci evidovány 3 cigánské rodiny, celkem 21 osob, přičemž dvě nejstarší osoby se podle soupisu narodily v Chminianskych (resp. tehdy ještě Nemeckych ) Jakubovanech v 70. letech 19. století. V období první republiky a krátce ještě v poválečném období fungovala vzájemná ekonomická kooperace místních gadžů a Romů. Obyvatelé romské osady vyráběli pro sedláky valky (nepálené cihly), košťata, metly a další výrobky; také pracovali jako sezónní výpomoc na polích nebo jako celoroční pracovní síla v domácnostech sedláků. Ti nad svými Cigány drželi ochrannou ruku a tento vztah se stvrzoval i kmotrovstvím. Tato kooperace v období komunistického Československa zanikla, nicméně i v této době byla většina obyvatel romské osady zaměstnána - největším zaměstnavatelem bylo místní Jednotné rolnické družstvo (JRD) a řada průmyslových podniků v Prešově. Dnes je v celé oblasti málo pracovních příležitostí a vysoká nezaměstnanost. V ne-romské části obce je 16 Údaje z obecního úřadu v Chminianskych Jakubovanech ke květnu 2002. 17 Označení slovenský se vžilo zejména v odborné literatuře proto, že příslušníci této skupiny žili několik století na Slovensku, a to usedle. Hübschmannová, M. - Šaj pes dovakeras. Můžeme se domluvit, Olomouc 1998, str. 20; srov. též Hübschmannová, M. - Několik poznámek k hodnotám Romů, In: Romové v České republice 1945-1998 (kol.aut.), Praha 1999, str. 18 18 Štátny oblastný archív (ŠObA) Košice 9

v současnosti 85 % nezaměstnanost 19, v romské osadě je nezaměstnanost stoprocentní, všichni její obyvatelé žijí ze sociálních dávek. Do osady není zavedena přístupová cesta, vodovod (ten má pouze jediný dům v osadě, který patří obecnímu úřadu), kanalizace ani plyn (vodu čerpají obyvatelé osady z několika studen). Obytné prostory (nejčastěji tzv. chyžky - většinou jednoprostorové stavby ze dřeva a hlíny; výjimečně cihlové vícepokojové domy) jsou vytápěny dřevem. Všechny děti z osady navštěvují speciální školu, která je přímo v obci. Přestože díky účasti na nejrůznějších projektech a aktivitám zaměstnanců školy je dnes v osadě několik desítek mladých lidí vyučených, nemají tyto snahy zatím efekt v podobě vyšší zaměstnanosti. V osadě je rozšířena lichva, stejně jako používání drog (jedná se zpravidla o toluen). PŘÍLOHA II. Seznam jevů charakteristických pro koncept kultury chudoby (dle O. Lewise) - témata sledovaná v rámci výzkumu: sledovány zejména okolnosti, intenzita a četnost jejich výskytu OBECNÉ příčiny vznik a ustavení kultury chudoby - Transformace společnosti (revoluce) Diskriminace Segregace (prostorová, symbolická ) Nezaměstnanost (nízké mzdy /nekvalifikovaných/) PSYCHOLOGICKÉ symptomy Nedůvěra Strach Lhostejnost Rezignace Fatalismus Neschopnost odkládat požitky Impulzivní jednání Pocity méněcennosti Bezmoc Pocit závislosti Pocit marginalizace Slabé ego (muži?) Matrifokální rodiny (důvody) *Ženy mají vyšší nárok na děti *Ženy mají výhradní právo na majetek, finance, byt *Snaha vyhnout se výdajům a obtížím při rozvodu *Ženy nechtějí být v moci manžela, nechtějí se vázat, být připoutány (tj. chtějí stejnou svobodu jako muži) *Muži nepřispívají do rozpočtu (a nemají finance, majetek ani jiné bohatství, které by mohli předat dětem) v tomto ohledu jsou tedy zbyteční (trubci, hehe) *Muži jsou nespolehliví, krutí (bijí ženy) mačové ( baroni ) *Muži pouze přicházejí (plodí děti) a zase odcházejí 19 Údaje z Obecního úřadu v Chminianskych Jakubovanech ze srpna 2003. 10

Neformální svazky Nenavštěvování muzeí, galerií, knihoven, divadel Absence soukromí Absence dětství Rané sexuální zkušenosti Raná těhotenství Rané (neformální) svazky Shovívavost k patologiím všeho druhu Návštěvy a pobyty bíle spodiny (white trash), kriminálníků, bezdomovců, alkoholiků Omezenost světonázoru, (ne)znalost historie, geografie, mezinárodních vztahů Tendence k odporu? (revoluční duch) Tendence k subverzi? (černá síla) Negramotnost Neúčast v institucích majoritní společnosti Neúčast ve volbách, politických stranách, odborových svazech a ostatních zájmových (formálních) institucích (členství v klubech, spolcích ). Časté nákupy menšího množství Užívání starého oblečení (nábytku, aut ) EKONOMIKA *Absence peněžní hotovosti *Absence úspor *Absence spoření *Absence úvěrů v bance * Lichva (úžera) *Využívání (nevýhodných) rychlopůjček *Zastavování věcí *Dluhy *Půjčky na oslavy (křtiny, svatby, pohřby, odchody do důchodu.) - Participace v širší (příbuzenské) ekonomické solidární síti Nedůvěra k policii, úřadům, prezidentovi, vládě, politikům, armádě, státu, (církvi?) Otázka jak to bylo před revolucí? Minimální organizovanost Je tam něco více než rodina? Existuje vlastně sousedství? 11

Absence třídního vědomí Akcentace statusových symbolů Nezaměstnanost Rezignace na (legální) práci Rezignace na formální vzdělání 12