Plán pée o chránnou krajinnou oblast Kivoklátsko

Agentura ochrany pírody a krajiny eské republiky Správa chránné krajinné oblasti Kivoklátsko 270 24, Zbeno. 5 Plán pée o chránnou krajinnou oblast Kivoklátsko na období 2007-2016

2

Obsah strana 1. Úvod 5 1.1.Základní údaje 5 1.2.Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO 5 2. Cíle ochrany pírody 7 2.1. Ochrana pírody 7 2.1.1. CHKO 7 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic 7 2.1.1.2. Návrhy na zmnu bližších ochranných podmínek 7 2.1.1.3. Návrhy na zmnu zonace CHKO 7 2.1.2. Vybraná zvlášt chránná území 8 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území 8 2.1.2.2. Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území 8 2.1.2.3. Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území 8 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 8 2.1.4. Památné stromy 9 2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom 10 2.1.4.2. Opatení k ochran památných strom 10 2.1.5. Druhy rostlin a živoich významné pro OPK 10 2.1.5.1. Záchrana genofondu chránných nebo významných druh 10 2.1.5.1.1. Rostlinná spoleenstva 10 2.1.5.1.2. Rostliny 10 2.1.5.1.3. Živoichové 12 2.1.5.2. Invazní a geograficky nepvodní druhy 13 2.1.6. Neživá píroda 14 2.1.7. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) 14 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu 15 2.1.9. Monitoring, výzkum 16 2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby 17 2.2. Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny 18 2.2.1. Lesní hospodáství 18 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) 18 2.2.1.2. Stedndobé cíle a zpsoby pée o lesy 19 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodáství 19 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodáství 20 2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji 20 2.2.2. Hospodaení na zemdlské pd šetrné k životnímu prostedí 20 2.2.2.1. ový stav na ZPF 21 2.2.2.2. Cíle OPK na významných nelesních biotopech 21 2.2.2.2. Další obecná doporuení k aktivitám na zemdlské pd 21 2.2.3. Myslivost a rybáství 22 2.2.3.1. Cíle OPK v péi o zv 22 2.3.3.2. Cíle OPK v péi o rybáské revíry 23 2.2.3.3. Cíle OPK v hospodaení na rybnících 23 2.2.4. Cíle OPK ve vodním hospodáství 24 2.2.4.1. Pée o vodní plochy a toky 24 2.2.4.2. Požadavky OPK na regulaci vodárenského využívání povrchových i podzemních vod 24 2.2.5. Hospodáské aktivity a rozvojové zámry 25 2.2.5.1. Rozvojové aktivity sluitelné s posláním CHKO 25 3

2.2.5.2. Cíle OPK v oblasti výstavby 27 2.2.5.3. Cíle OPK v oblasti dopravy 28 2.2.5.4. Prmysl, drobná výroba, obchod, sklady a zacházení s odpady 28 2.2.5.5. Zásady umísování technické infrastruktury a inženýrských sítí 29 2.2.5.6. Cíle OPK v oblasti tžby nerostných surovin 29 2.2.6. Rekreace, sport, turistika 30 2.2.6.1. innosti v konfliktu s OPK 30 2.2.6.2. Trvale udržitelné využívání oblasti s ohledem na turistiku, rekreaci a sport 31 2.2.6.3. Stedndobé a krátkodobé cíle OPK 31 2.2.7. Cíle OPK v oblasti práce s veejností 32 3. Závrený pehled prioritních úkol za celou CHKO 33 4. Literatura 34 5. Pílohy.1 Naízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO Kivoklátsko.2 Rámcové smrnice pée o les 4

1. Úvod 1.1. Základní údaje Plán pée o CHKO je odborný a koncepní dokument ochrany pírody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a souasném stavu zvlášt chránného území navrhuje opatení na zachování nebo zlepšení stavu pedmtu ochrany ve zvlášt chránném území ( 38, odst. 1 zákona). Zpracování plán pée o CHKO zajišuje Ministerstvo životního prostedí eské republiky (dále MŽP) prostednictvím Agentury ochrany pírody a krajiny R (dále AOPK), zejména píslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zpsobu zpracování a obsahu plán pée jsou stanoveny provádcím pedpisem a pro CHKO dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zveejnném ve Vstníku MŽP. 6/2004. Plán pée slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany pírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný. Plán pée o CHKO Kivoklátsko je zpracován na období let 2007 až 2016 a navazuje na pedchozí plán pée schválený na období 1997 až 2006. Byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník správy CHKO Kivoklátsko a oddlení plán pée AOPK Praha. 1.2. Strategie ochrany pírody a krajiny v CHKO CHKO Kivoklátsko je rznorodou harmonicky utváenou krajinou s charakteristickým reliéfem. Osou oblasti je eka Berounka, která se významn podílí na geomorfologické rozmanitosti území. Ta spolu s geologicky pestrou skladbou a historicky podmínnými specifiky hospodaení umožnila vznik a zachování široké škály rostlinných i živoišných spoleenstev s adou chránných druh. Dlouhodobým cílem ochrany pírody a krajiny v CHKO je uchování typického rázu krajiny pi zachování pestré škály druhov bohatých pirozených a polopirozených spoleenstev se vzácnými druhy rostlin a živoich. V ochran pírody bude pozornost zamena na následující okruhy: - zachování, ochranu a rozvoj všech vyskytujících se pirozených lesních spoleenstev - trvalé udržování celistvosti komplex lesních porost tvoených stanovištn pvodními druhy devin - zvyšování ekologické stability lesních porost - udržování druhové pestrosti území péí o cenná spoleenstva travinných porost - udržování, píp. vytváení vhodných životních podmínek pro vzácné a chránné druhy rostlin a živoich V ochran krajiny bude pozornost soustedna na zachování a ochranu typického krajinného rázu, jeho pestrosti, vetn urbanizmu a architektury sídel. Prostor centrální ásti CHKO Kivoklátsko se opakovan objevuje v úvahách o vyhlášení národního parku. Ve Státním programu ochrany pírody a krajiny (SPOPK) z roku 1998 je obsažen úkol: Provit centrální ást CHKO Kivoklátsko z hlediska možnosti pehlášení tohoto území jako národního parku. V rámci ešení tohoto úkolu SPOPK byla zpracována studie a v letech 2003-2004 ešen výzkumný úkol VaV 620/03/03 Zhodnocení rizik a pínos uvažovaného vyhlášení Národního parku Kivoklátsko, vetn ekonomického zhodnocení. Výsledky obou prací nejsou jednoznané, ale celkov vyhlašování národního parku spíše nedoporuují. Za nejdležitjší argumenty lze považovat: - vysoký podíl výrazn zmnných lesních ekosystém (mozaikovit na celém území) 5

- absence uceleného území vhodného k vymezení I. zóny NP - vysoký podíl soukromého vlastnictví les - negativní postoj rozhodujících subjekt k vyhlášení Znovu se úvaha o národním parku na Kivoklátsku objevila v materiálu Koncepce ochrany pírody a krajiny Stedoeského kraje v letech 2006-2016, podle které má být v roce 2007 za úasti všech zainteresovaných subjekt, obcí a vlastník uspoádána konference k zámru vyhlášení NP Kivoklátsko a pípadn podle jejích závr zpracovány inicianí podklady pro vyhlášení. Plán pée je koncipován pro udržení a zlepšení stavu pírody a krajiny CHKO a nepoítá s vyhlášením národního parku. 6

2. Cíle ochrany pírody 2.1. Ochrana pírody 2.1.1. CHKO 2.1.1.1. Návrhy na úpravu hranic Hranice CHKO uvedená ve výnosu z roku 1978 je vtšinou vedena po jasn definovaných liniích, zejména silnicích. Výjimkou je nkolik úsek, kde hranice ve výnosu není pesn definována nebo v terénu zanikly místní komunikace, po kterých byla vedena (ást u Poteplí, u Knížkovic). Zmna hranice je žádoucí také v ásti na jihozápad oblasti, kde do CHKO zasahuje dálnice D5. Dílí cíl - dosažení pehlášení podle návrhu vládního naízení, které zpesuje hranice CHKO a upravuje bližší ochranné podmínky CHKO (píloha.1) 2.1.1.2. Návrhy na zmnu bližších ochranných podmínek Výnos z roku 1978 je zastaralý i z hlediska legislativního. Nkteré bližší ochranné podmínky v nm uvedené jsou dnes zajištny základními ochrannými podmínkami CHKO. Zkušenosti Správy CHKO ukazují nutnost regulovat nkteré innosti ohrožující nebo poškozující pírodní prostedí CHKO vázáním innosti na souhlas pomocí bližších ochranných podmínek. Dílí cíl - dosažení pehlášení podle návrhu vládního naízení, které zpesuje hranice CHKO a upravuje bližší ochranné podmínky CHKO (píloha. 1) 2.1.1.3. Návrhy na zmnu zonace CHKO Správa chránné krajinné oblasti Kivoklátsko uvažuje o nkolika dílích zmnách v souasn platné schválené zonaci. K aktualizaci zón by mohlo dojít v delším asovém horizontu (pi další obnov plánu pée), kdy po schválení evropsky významných lokalit v rámci soustavy Natura 2000 bude provedena analýza zonace ve vztahu k pedmtm ochrany EVL a požadavkm na zajištní administrativní ochrany EVL. - zabezpeení odpovídající ochrany území CHKO, vetn lokalit soustavy Natura 2000 Navrhovaná opatení - provést analýzu evropsky významných lokalit ve vztahu k zonaci CHKO a ochranným podmínkám zón a pípadn zpracovat návrh úprav zonace CHKO 7

2.1.2. Vybraná zvlášt chránná území Území chránné v MZCHÚ podchycuje nejvýznamnjší typy stanoviš, nejdležitjší lokality výskytu chránných druh a adu geologických fenomén. V MZCHÚ mají nejvtší zastoupení lesní, lesostepní nebo skalní ekosystémy. MZCHÚ tvoí tém 2% plochy CHKO (cca 1200 ha). V MZCHÚ nejsou chránny cenné luní ekosystémy. - udržení nebo zlepšení pírodního prostedí v MZCHÚ umožující udržení a rozvoj dochovaných spoleenstev a populací vzácných a ohrožených druh v nich 2.1.2.1. Návrhy vyhlášení nových zvlášt chránných území - doplnit sí maloplošných zvlášt chránných území o významné botanické lokality luních ekosystém vyhlášením lokality "Brejl" s výskytem více chránných druh rostlin (Gentianella *baltica, Orchis morio, O. ustulata, Phyteuma orbiculare) v kategorii PP nebo PR a zajistit management lokality 2.1.2.2. Pehlášení i úpravy stávajících zvlášt chránných území - nenavrhují se 2.1.2.3. Poteba zajištní vybraných zvlášt chránných území - prbžn zajišovat obnovu plán pée o MZCHÚ v souladu s metodickými materiály ješt ped skonením jejich platnosti (plány pée o všechna MZCHÚ v CHKO jsou zpracovány a schváleny) - zamit MZCHÚ, kde je teba ešit vlastnické vztahy - pravidelná údržba stávajících informaních tabulí v MZCHÚ a jejich doplnní na pístupové cesty k ostatním MZCHÚ 2.1.3. Lokality soustavy Natura 2000 CHKO Kivoklátsko je pro svou celkovou zachovalost a pestrost biotop významným územím i z pohledu soustavy Natura 2000. V roce 2004 zde byla vyhlášena ptaí oblast Kivoklátsko, zaujímající pes 50% rozlohy CHKO. Dále se v oblasti CHKO nachází 10 evropsky významných lokalit (EVL) zaazených do národního seznamu ( 45 a zákona). Jelikož se ptaí oblast nachází celá uvnit CHKO, její ochrana a management jsou z velké ásti pokryty plány pée o CHKO a MZCHÚ, vhodná opatení jsou i souástí rámcových smrnic pée o lesy. Totéž platí i pro velkou ást evropsky významných lokalit. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. - zachování nebo zlepšení stavu populací druh pták, které jsou pedmtem ochrany v ptaí oblasti - zachování stavu biotop nebo druh, které jsou pedmtem ochrany v EVL Navrhovaná opatení pro ptaí oblast: - zachovat lesy s pirozenou druhovou a vkovou skladbou 8

- pi hospodaení v lesích využívat pírod blízké zpsoby hospodaení, podporovat pvodní druhy lesních devin, ponechávat v porostech i stromy trouchnivjící a odumelé, a stromy doupné a vhodné pro založení hnízd (nap. silné staré stromy pro hnízda ápa erného nebo orla moského) - ízenou péí zvýšit a udržet kvalitu lokalit druh obývajících koviny a lesostepní oblasti, podpoit lenitost krajiny výsadbou remízk a stromoadí - snížit stavy vysoké a erné zve a podpoit tak zmlazování a pirozenou obnovu lesa - provádt monitoring hnízd, hnízdních lokalit a stavu populací druh pták, uvedených v píloze I. smrnice 79/409/EHS, vyskytujících se v oblasti - zachovat pirozený charakter beh vodních tok, zejména obnažených behových stn vhodných pro hnízdní ledáka íního - na lokalitách pnice vlašské zabránit úplné likvidaci kovin a vypalování, zvlášt v dob hnízdní - omezit rušivou innost v okolí hnízd ápa erného, dravc a sov (uvedených v píloze I.) v dob hnízdní a vyvádní mláat - v pípad poteby vhodným zpsobem usmrnit turistický ruch a chování návštvník - zvýšit informovanost veejnosti o ptaí oblasti a soustav Natura 2000 pro Evropsky významné lokality: - monitorovat xerotermní bezlesí (T3.1 a K4A v EVL Týov-Ouposký potok, T6.1 v EVL Lánská obora) a v pípad poteby provádt managementová opatení (potlaování sukcese) - pravidelnou seí udržovat mezofilní louky (T1.1) v EVL Týov-Ouposký potok - v EVL Týov-Ouposký potok, Lánská obora a Vznice nepipustit pi lesnickém hospodaení degradaci druhové skladby devin v lesních biotopech, které jsou pedmtem ochrany - v EVL Lánská obora vyhodnotit vliv oborního hospodaení na pedmty ochrany, u lesních biotop se zamit na ruderalizaci bylinného patra a (výbrový) okus devin - v EVL Lánská obora i nadále ponechávat nkteré duby na dožití (z dvodu ochrany významných živoišných druh) - v EVL Týov-Ouposký potok minimalizovat negativní vliv nepvodní zve (muflon) na lokalitu - v EVL Rakovník-za koupalištm udržovat vhodný management lokality modráska bahenního, tzn. jednosené mozaikovité (nejlépe runí) kosení, a to ped dobou letu modrásk, tj. do ervna, a zamezení odvodování a úpravy vodního režimu na lokalit - v EVL Jabrek trvat na extenzivním využívání rybníka a zachování litorálního porostu, pípadné úpravy beh a blízkého okolí konzultovat se správou CHKO 2.1.4. Památné stromy Cílevdomá ochrana významných strom je v CHKO dlouhodob uplatována. V krajin je zachováno velké množství významných strom, vetn nkolika významných alejí. Velké množství již vyhlášených památných strom vyžaduje pravidelné sledování jejich stavu a odpovídající údržbu. V krajin se vyskytují další významné stromy vhodné k vyhlášení. - zachování významných strom 9

2.1.4.1. Návrh vyhlášení nových památných strom - vyhlásit následující památné stromy: Beky pod Strážovem - pt mohutných bek ve smíšeném porostu Dub pod Strážovem mohutný dub na kižovatce cest na severním úpatí Strážova Lípa v astonicích dominantní lípa u vjezdu do statku, který byl prohlášen kulturní památkou Habr u Kalubic výjimený jedinec rostoucí uprosted polí 2.1.4.2. Opatení k ochran památných strom - zabezpeit uchování památných alejí ošetováním a výsadbou nových strom na míst strom uhynulých nebo chadnoucích - provést nutná opatení ke zlepšení zdravotního stavu památných strom (zdravotní oez, ošetení dutin, ukotvení koruny, odstranní výmladk apod.), zejména u následujících strom: Všivý dub, Dub v Mrchovišti, Dub u senné klny 1, Rohanv dub, Bek u Kouimecké rybárny, Dub u Kouimecké rybárny, Lípa u Hebenické lesovny, Modejovická lípa, Duby na Brejli, Lípa v Bli, Stradonický dub, Dub u Skalk, Požárecký buk, Betislavv dub, Dub u Horního rybníka, Dub nad Balatonem - prbžn monitorovat stav všech památných strom, v pípad zhoršení zdravotního stavu provést vhodné opatení ke zlepšení - ve spolupráci s obcemi a správci les aktualizovat seznam ostatních významných strom a stromoadí a u tchto strom dohodnout jejich ponechání na dožití bez nutnosti vyhlašovat je za stromy památné; u strom mimo les zpracovat návrh nutného ošetení a dohodnout jeho provedení ve spolupráci s vlastníkem nebo obcí 2.1.5. Druhy rostlin a živoich významné pro OPK 2.1.5.1. Záchrana genofondu chránných nebo významných druh 2.1.5.1.1. Rostlinná spoleenstva CHKO Kivoklátsko se vyznauje vysokou lesnatostí, neobvyklou pro stedoevropské pahorkatiny. V oblasti je pomrn vysoké zastoupení porost s pirozenou druhovou skladbou devin, v centrální ásti Kivoklátska pak porosty s pestrou smsí pvodních devin pevládají. V celkovém soutu však v oblasti pevažují lesní kultury s nepvodními devinami (podle výsledk mapování biotop pes 55 %). Na vysoký stupe biodiverzity stanoviš a organism má píznivý vliv pestré geologické podloží, velmi rznorodé orografické podmínky, spojené s psobením vrcholového a údolního fenoménu, a astá inverze vegetaní stupovitosti. Na kaon Berounky a pilehlá boní údolí je vázán celý komplex mozaikovit roztroušené xerotermní vegetace, která navazuje na sousední eský kras a smrem k západu vyznívá. V nejsevernjší ásti oblasti se ojedinle vyskytují i drobná rašeliništ. V lesích jsou roztroušeny luní enklávy, z valné vtšiny trpící absencí pée v novjší dob. - zvýšení zastoupení druh pirozené druhové skladby v lesích - udržení luních spoleenstev na dostatených plochách ve stavu píznivém z hlediska ochrany pírody - zachování xerotermní vegetace v souasném rozsahu 10

Dílí cíle - údržba luních a mokadních porost s výskytem druh erveného seznamu R, v návaznosti na inventarizaci luk v CHKO - pée o xerotermní spoleenstva Navrhovaná opatení - pi obnov lesních porost nedopustit zvyšování zastoupení stanovištn nepvodních devin (viz kap. 2.2.1.) - v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn nepvodní deviny a odstranit i jejich pípadné samovolné zmlazení - inventarizovat vlhké louky v CHKO, pedevším sv. Molinion a Calthion - zjistit souasný stav reliktního spoleenstva Potentillo albae-festucetum rubrae v údolí Berounky - peovat o cenné luní porosty, aby byla zachována plná diverzita jejich spoleenstev i druh (pravidelná se, naasovaná podle typu spoleenstva a období kvtu cílových druh) - monitorovat významné komplexy primární xerotermní vegetace a pi objevení ohrožujících faktor zasáhnout (pedevším odstraování devin) - zabránit likvidaci skalní vegetace tžbou (viz kap. 2.2.5.5.) - eliminovat škody psobené mufloní zví (viz kap. 2.2.3.1.), aby nedocházelo k další devastaci botanicky cenných lokalit (pedevším centrální ást CHKO) - udržovat sekundární stepní trávníky (nap. PR Na Bab, PP Stará ves), nejlépe pastvou (pípadn odstraováním devin i seí) 2.1.5.1.2. Rostliny Kivoklátsko je velmi floristicky bohaté, novji zde bylo potvrzeno 73 pvodních chránných druh. Celostátn významné jsou populace Taxus baccata a Botrychium matricariifolium. Gentianella *baltica zde má jednu ze dvou lokalit v R, v posledních letech však došlo k výraznému poklesu poetnosti. Praktická ochrana vtšiny druh spoívá v zachování jejich stanoviš a je uskuteována údržbou spoleenstev (viz pedchozí kapitolu). - uchování diverzity rostlinných druh Dílí cíle - aktivní podpora populací vybraných ohrožených druh Navrhovaná opatení - zajistit ochranu a rozvoj populací ohrožených a v hospodáských lesích opomíjených devin (viz kap. 2.2.1.3.) - pi inventarizaci vlhkých luk v CHKO (viz výše), se zamit na výskyt chránných druh (Dactylorhiza majalis, Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Ophioglossum vulgatum, Parnassia palustris, Phyteuma orbiculare, Pedicularis palustris, P. sylvatica, Trollius altissimus) - sledovat populaci Gentianella *baltica a provádt aktivní management k udržení lokality (se, pastva, narušování pdního povrchu), v pípad poteby iniciovat zachování druhu v kultue 11

- sledovat populace a udržovat lokality ohrožených rašelinných druh (Drosera rotundifolia, Epipactis palustris, Salix repens) a orchidejí (Orchis morio, O. purpurea, O. ustulata), pedevším pravidelnou seí (u D. rotundifolia také tvorbou drobných tnk) - sledovat lokality dalších chránných, vzácných a ohrožených druh s cílem zabránit jejich možné likvidaci (nap. zavážením, odvodnním nebo lesní tžbou) a nepipustit jejich omezování a poškozování 2.1.5.1.3. Živoichové Díky charakteru CHKO Kivoklátsko zstaly v území zachovány cenné populace vzácných a rznou mrou ohrožených druh živoich. asto se však jedná o populace, které jsou ve svém výskytu v širším okolí znan izolované a tím také velmi zranitelné. V dobrém stavu jsou druhy vázané na lesní prostedí, pedevším druhy dutinové a druhy starých listnatých les. Na druhou stranu jsou v celém území vzácnjší druhy vyžadující opakované zásahy k zabránní sukcese a druhy otevených ploch. Zranitelná je také vodní fauna. Udržení stabilních populací nkterých druh se dnes již neobejde bez trvalé pée a cílených zásah. Nejvtší ohrožení fauny lze spatovat v možném zániku lokalit (zarstání stepních lokalit, zneišování vodních tok apod.) a psobení nepvodních druh živoich (zejména norek americký). - stabilizace a rozvoj populací vzácných a ohrožených druh živoich - dsledná ochrana biotop výskytu ohrožených druh živoich a zajištní ízené pée o vybrané lokality Dílí cíle - udržování vhodných vybraných ploch ped postupem sukcese (lesostepní lokality, luní porosty na lokalitách ohrožených druh motýl, malé tky, náspy cest, zídky) - ochrana zachovaných lesních porost a pírod blízké lesní hospodaení - vypracování lokálních managementových opatení pro zvlášt ohrožené druhy živoich, které povedou k udržení a zlepšení stavu biotop tchto druh a k posílení a stabilizaci jejich populací Navrhovaná opatení - intenzivn monitorovat hnízda - pedevším hnízda velkých dravc, ápa erného a nkterých dalších ohrožených druh (nap. sovy); na monitoring bude navazovat cílené zajištní jejich ochrany v dob hnízdní, pedevším v pípadech konfliktu hnízdní lokality s lidskou inností (nap. tžbou deva) - zajistit kontinuální petrvání starých, zejména listnatých strom na vhodných lokalitách (nutno ešit dohodou s vlastníkem, náhrady újmy ) - chránit, udržovat a zakládat rozptýlenou zele v krajin solitérní stromy, aleje, pásy kovin a remízky - vhodné lokality udržovat proti plošnému zarstání (výez devin, kosení), osévat vybrané plošky smsí bylin a travin vhodnou pro semenožravé druhy pták, omezit používání biocid a hnojiv ve vybraných lokalitách - kosit vybrané luní porosty z dvod ochrany a zachování populací ohrožených druh motýl, pedevším modrásk (Maculinea telejus, M. nausithous, M. arion); jedná se pedevším o management vlhkých luk; kosení luk je vhodné provádt mozaikovit, run a mimo letové období modrásk rodu Maculinea (vhodný je erven nebo podzim), pi 12

nevhodn naasovaném kosení je možné na lokalit ponechat nepokosené nkolikametrové píné pásy i širší okraje jako refugia populací modrásk do dalšího roku; nepípustné je další odvodování vlhkých luk i zalesování stávajících lokalit; modrásek ernoskvrnný (M. arion) potebuje plochy výslunných strání s nízkým a ídkým drnem, kde mohou pežívat poetné kolonie hostitelského mravence, a je tedy závislý na extenzivní pastv - na základ monitoringu zajistit na vhodných místech (úhory na vlhkých místech - mokiny, lemy vodoteí) odpovídající management lokalit pro chástala polního - nepoužívat pesticidy, nepepásat, kosení od stedu nebo ástené, po vyvedení mláat - vyhledávat a monitorovat letní úkryty netopýr, zajistit odpovídající ochranu - prosazovat a podporovat vytváení vhodných nových biotop pro obojživelníky - obnova zanikajících tní, pée o známé biotopy hromadného výskytu a rozmnožování, každoroní zajištní transferu pi jarním tahu na frekventovaných komunikacích, kde dochází ke kolizi - v údolí Berounky udržovat vhodné biotopy ještrky zelené, pedevším náspy cest a železnice, ped zarstáním - sledovat kvalitu vodních tok a ploch; revitalizovat horní ásti tok, které asto procházejí obhospodaovanou zemdlskou krajinou - zpracovat návrhy managementových opatení pro vybrané ohrožené druhy živoich (nap. rak kamená, velevrub tupý, stevle potoní) a prosazovat je v praxi 2.1.5.2. Invazní a geograficky nepvodní druhy Invazními druhy rozumíme geograficky nepvodní taxony, které se v území nekontrolovan šíí. asto mají sklony vytváet celé porosty a negativn tak ovlivují pvodní vegetaci. Nejohroženjší jsou stepní spoleenstva, která mohou být invazí devin (pedevším akát /Robinia pseudacacia/ a škumpa /Rhus typhina/) naprosto zniena. Více druhy bývají invadovány nivy tok (nap. kídlatky /Reynoutria sp. div/), ale i neudržované suché trávníky (nap. celíky /Solidago sp. div./). Nepíznivý vliv na cenná spoleenstva mohou mít také pvodní, masivn se šíící druhy, oznaované jako expanzivní (nap ttina kovištní /Calamagrostis epigejos/). I mezi živoichy se na Kivoklátsku vyskytují druhy nepvodní a invazní. Nkteré nemají na pírodní biotopy tém žádný negativní vliv, jiné (nap. norek americký, stevlika východní, muflon, sika východní) psobí v ekosystémech znané škody. - zamezení výskytu a rozšiování invazních druh - pednostn na cenných lokalitách, vetn likvidace jejich ohnisek v okolí - zamezení výskytu expanzivních druh na lokalitách, kde dochází ke stetu s pedmtem ochrany Dílí cíle - zabránní šíení invazních i expanzivních druh rostlin na pírodovdn hodnotných plochách - odstraování stávajících výskyt invazních i expanzivních druh rostlin na lokalitách vzácných a ohrožených spoleenstev a druh - likvidace ohnisek i všech výskyt v území u vybraných invazních druh rostlin - eliminace vybraných nepvodních a invazních druh živoich 13

Navrhovaná opatení - pravideln odstraovat akát a škumpu z cenných stepních ploch; krom mechanické likvidace je vhodná taká individuální aplikace herbicidu (na paez i výmladky), plošný postik nelze použít - zahájit likvidaci ohnisek, z kterých se akát a škumpa rozšiují na hodnotné lokality; zde je možné i plošné použití herbicidu, za pedpokladu vylouení poškození dalších složek životního prostedí - omezit výskyt i šíení ttiny kovištní na cenných lokalitách; doporuuje se astá se (3-5 krát za rok) - soustavn potlaovat výskyt bolševníku a kídlatek na celém území CHKO - možná je kombinace postiku herbicidem a kosení; bolševníku je teba zabránit v kvtu, u kídlatky je vhodný postik ke konci vegetaní sezóny - monitorovat výskyt dalších invazních a expanzivních druh rostlin na celém území CHKO, pedevším na pírodovdn hodnotných lokalitách - eliminovat nepvodní a invazní druhy živoich - do budoucna prosadit likvidaci norka amerického a ve spolupráci s osobami oprávnnými pro výkon práva myslivosti a rybáství zajišovat metodickou i praktickou stránku opatení; v pípad zjištní stevliky východní likvidace zdroje ve spolupráci s rybáskou organizací - sledovat výskyt a šíení nepvodních druh rak a raího moru, v pípad poteby pijmout vhodná preventivní opatení (zásady pro stavební innosti na toku, transfery živoich apod.) 2.1.6. Neživá píroda CHKO Kivoklátsko je geologicky pestré území, pevládají zde starohorní usazeniny a vyveliny. Ochrana vtšiny významných geologických lokalit proterozoického stáí je dostaten zajištna tím, že jsou souástí vyhlášených zvlášt chránných území. Dosud nechránny jsou však objekty mladších útvar, piemž zdejší kambrické sedimenty jsou mezinárodn významné. Ohrožená jsou jen nalezišt zkamenlin u Skryjí. - zachování všech významných geologických lokalit - údržba významných stratigrafických profil Navrhovaná opatení - zabránit nevhodným rekultivacím i zavážení starých pískoven a lom - zabezpeit dozor na paleontologických lokalitách Luh, Buchava, Pod hruškou a Karáskova rokle u Skryjí za úelem zabránní nepovoleným vykopávkám - udržovat profily u Týovic, Skryjí a Toníku, vetn informaních tabulí 2.1.7. Územní systémy ekologické stability (ÚSES) Prakticky celé území CHKO Kivoklátsko je pokryto dokumentací ÚSES. Byla zpracovávána postupn v období 1993 až 2005, a to nkolika firmami s nejednotným pístupem. Zpracovaný ÚSES hodnotí stávající kostru ekologické stability vtšinou jako funkní, bez poteby dalšího doplnní. Jen malá ást území CHKO byla dotena v minulosti uplatnnými intenzifikaními opateními. Zde bude upednostnna praktická realizace prvk ÚSES. 14

ást obcí v CHKO má již zpracované a schválené územn plánovací dokumentace, ímž se do nich zakomponovaný ÚSES stal závazným. Pi schvalování nové i revizích stávající ÚPD bude nutné zajistit jednotný pístup k vymezení prvk ÚSES (hlavn návaznosti mezi katastry). - realizace ÚSES v krajin prostednictvím KPÚ na základ jednotného pojetí ÚSES zapracovaného do ÚPD Navrhovaná opatení - pi schvalování ÚPD revidovat vymezené prvky ÚSES s cílem zajistit jednotné pojetí v CHKO - iniciovat realizace navržených prvk ÚSES (biokoridory a interakní prvky) v rámci projekt KPÚ, prosazovat výsadbu ovocných devin, obnovu trvalých protierozních prvk (mezí, vedení polních cest po vrstevnici apod.), obnovu druhov bohatých luk 2.1.8. Cíle OPK v ochran krajinného rázu Krajinný ráz je tvoen souborem pírodních i lovkem vytváených podmínek daného prostoru, které v komplexu tvoí obraz dané krajiny. Jeho ochrana se týká nejen pírody samotné, ale v souasné dob zejména charakteru využívání zemského povrchu lovkem. Území CHKO je velmi lenité a mnohé oblasti krajinného rázu jsou pohledov uzavené bez výrazných dominant. Nkteré ásti se však díky jejich vyvýšení nad okolní krajinou uplatují v dálkových pohledech a narušení krajinného rázu hrozí i pi relativn malých zásazích (nap. jednotlivé stavby). Z hlediska ochrany krajinného rázu jsou nejvíce ohroženy bezlesé enklávy, kde probíhá ada forem hospodáského využití. Problémy ve vztahu ke krajinnému rázu mže psobit pedevším výstavba, zejména výrazné stavby (nap. zemdlská sila nebo telekomunikaní vže), ale velký vliv má i lesní a zemdlské hospodáství (nebo jeho absence) a tžba nerostných surovin. Podle zákona ( 12) je na území CHKO k innostem, které by mohly snížit nebo zmnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany pírody. Dále uvedená opatení platí obecn pro celé území CHKO, piemž hlavní draz je kladen na pohledov exponované plochy. - uchování souasného stavu tam, kde se zachovaly pírodní prvky nebo kde je hospodáské využívání provádno tradiními zpsoby šetrnými k pírod - v pohledov nejexponovanjších místech postupná náprava nevhodných zásah z minulosti Navrhovaná opatení - smrovat výstavbu do urbanizovaných ploch, v územích s vysokou hodnotou krajinného rázu (dle studie Preventivní hodnocení krajinného rázu v CHKO Kivoklátsko) dbát na používání tradiních architektonických prvk - nepovolovat novou tžbu nerostných surovin - zabránit výstavb plošných areál a nových komunikací (nebo výraznému rozšiování stávajících) v pohledov exponovaných lokalitách, kde by došlo ke snížení estetické hodnoty krajiny - omezovat výstavbu dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého naptí, vysílae apod.), pípadn pro jejich umístní volit stávající stavby 15

- v lesnictví omezit používání holých seí geometrických tvar na pohledov exponovaných svazích - obnovit mozaiku menších ploch luk a orné pdy - udržovat a doplovat nelesní zele ve volné krajin, v sídlech i podél komunikací - podporovat pístupnost krajiny (nerušit polní cesty, umožnit prchod po cestách pes pastevní areály, nezakládat obory apod.) - ve spolupráci se stavebními úady usilovat o odstranní negativních dominant v krajin, zvlášt výškových staveb v opuštných zemdlských areálech (silážní vže) - nepodporovat pípadné zalesování vtších ploch v bezlesých enklávách - nepovolovat zizování golfových hiš a jiných plošných sportovních areál v oblastech s vysokou hodnotou krajinného rázu 2.1.9. Monitoring, výzkum V CHKO Kivoklátsko byla nejvtší pozornost vnována cévnatým rostlinám a jejich spoleenstvm, o nichž byly zpracovány ucelené studie pro celou CHKO. Pedevším údaje o ohrožených druzích je však teba prbžn aktualizovat. Opomíjeny byly doposud houby, mechorostm je vnována pozornost až v posledních letech. Zoologické przkumy se zamovaly na obratlovce, z bezobratlých pak nejvíce na pavoukovce a nkteré skupiny brouk. Staršího data jsou údaje o mkkýších, v posledních letech jsou zpracováváni motýli. Z nkterých MZCHÚ dosud chybí jakékoliv zoologické údaje. Pro další zajištní následné pée o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provádné managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospodaení, tlak zve, sukcese apod.). - získání uceleného pehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živoišných druh i jejich spoleenstvech, o jejich vývoji a dlouhodobjších zmnách - definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opatení pro jednotlivé druhy i celá spoleenstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu pírody v území) Dílí cíle - komplexní inventarizace území pipravovaných k vyhlášení - zpracování inventarizaních przkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro nž jsou údaje již zastaralé - monitoring výskytu ohrožených druh v CHKO - vyhodnocování vlivu managementových opatení na cílové druhy i spoleenstva Navrhovaná opatení - komplexn zpracovat lokalitu Brejl, píp. další území pipravovaná jako MZCHÚ - inventarizovat PR Jezírka (geologie, mykologie, zoologie) - provést mykologické przkumy, pedevším v NPR a vybraných PR (Stíbrný luh, U Eremita aj.) - zpracovat botanické przkumy v MZCHÚ, kde nebyly v posledních 20 letech provedeny (ertova skála, Jouglovka, Na Bab, Vraní skála) - ornitologický výzkum zamit na PR Brdatka, PR Stíbrný luh (poslední údaje z 80. let) a NPR Vznice (návaznost na dívjší przkum, rozšíení metod) 16

- provést inventarizace obojživelník a plaz ve vybraných MZCHÚ (PR Nezabudické skály, NPR Týov, NPR Velká Pleš, PR Stíbrný luh, PR Na Bab), údaje zde pocházejí ze 70. a 80. let - zpracovat faunu bezobratlých v dosud neprozkoumaných MZCHÚ (PP Trubínský vrch, PP Vraní skála, PR Nezabudické skály, PR Lípa, PR ervený kíž), zamit se na indikaní skupiny (pavouci, mkkýši, brouci) - aktualizovat údaje o bezobratlých z NPR Kohoutov, PR Stíbrný luh, PR U Eremita, PR Jouglovka a PR Dubensko (przkumy jsou pes 20 let staré) - pokraovat ve sledování a vyhodnocování trvalých oplocených ploch v NPR Velká Pleš a NPR Týov ke zjištní vlivu nepvodních muflon na vzácná stepní spoleenstva - monitorovat známá místa hromadného rozmnožování obojživelník - vždy po 5 letech opakovat monitoring na trvalých plochách v NPR Vznice a NPR Velká Pleš - monitorovat PR Prameny Klíavy (vliv kolísání vody, rychlost samovolného zazemování odvodovacích kanál, výskyt nepvodních a invazních druh) - podílet se na monitoringu evropsky významných lokalit a bezzásahových území v lesích - pebírat vdecké údaje a informace, získávané na území CHKO jinými institucemi - aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu pi odborné péi o CHKO - vytvoit a doplovat botanickou a zoologickou databázi CHKO Kivoklátsko, zprvu se zamit na chránné a ohrožené druhy - zpracovat studii ekologické optimalizace zemdlského hospodaení a rozvoje multifunkního zemdlství v CHKO - iniciovat výzkum sukcese neobdlávaných ploch zemdlské pdy 2.1.10. Cíle OPK v oblasti terénní služby Nejcennjší lokality CHKO Kivoklátsko jsou pístupny jen omezen (NPR Týov, NPR Vznice), nebo je v nich návštvnost vylouena (NPR Kohoutov, NPR Velká Pleš). Pesto má terénní služba velký význam v prevenci poškození pírody v místech s koncentrovanou návštvností. Výrazný vliv na usmrnní a ovlivnní návštvník má vedle terénního znaení stráž pírody, organizovaná jako dobrovolná služba nebo jako souást innosti nkterých pracovník Správy CHKO Kivoklátsko. Z hlediska rekreace je nejzatíženjší ástí CHKO údolí eky Berounky, v nmž je umístno nejvíce rekreaních objekt a pevážná ást veejných táboiš. Hlavním problémem je udržení terénního informaního systému ve funkním stavu, nebo dochází asto k jeho poškozování. - udržení terénního informaního systému ve funkním stavu - funkní stráž ochrany pírody plnící funkci informaní, kontrolní, pípadn i v nezbytném rozsahu represivní Navrhovaná opatení - prbžn udržovat nauné stezky zízené správou CHKO, informaní panely a zaízení usmrující pohyb návštvník v MZCHÚ - zajistit opravu zaízení na nauné stezce U Eremita - podporovat jiné subjekty (obce, vlastníky les) pi zizování objekt informaního charakteru a spolupracovat s nimi pi zajištní odborné úrovn podávaných informací 17

- personáln posílit a stabilizovat stráž pírody CHKO Kivoklátsko, dosáhnout potu 3 profesionálních strážc a udržet alespo 12 dobrovolných strážc - organizovat dvakrát ron pravidelná setkání stráže pírody spojená se školením len, se zkvalitováním jejich informovanosti a vlastní práce v terénu podle aktuálních poteb - materiáln a finann podporovat innost dobrovolných strážc - spolupracovat se zájmovými organizacemi (KT, HS) pi sledování stavu pírody a pi pedcházení jejího poškozování 2.2. Lidské innosti ovlivující stav pírody a krajiny 2.2.1. Lesy a lesní hospodáství CHKO Kivoklátsko má velkou lesnatost, vyšší než je republikový prmr i než je prmr v CHKO R, a lesní hospodáství je pro stav území rozhodující lidskou inností. Vtšina les CHKO je ve II. zón a rozsáhlou I. zónu CHKO tvoí pouze lesy. Vlastnictví les v CHKO je rznorodé (nkolik typ státního vlastnictví, velký soukromý majetek, obce, drobní soukromí vlastníci) s rozhodujícím podílem státu. Lesy vytváí souvislé komplexy (mimo SZ CHKO). Významná ást je souástí obory a les vojenských. Hlavním problémem je udržení podílu stanovištn pvodních druh devin pi obnov lesa a stávajícího podílu starých listnatých porost. 2.2.1.1. Cílový stav lesa (dlouhodobý cíl) Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (100-120 let). Jako stanovištn (ne)pvodní devina je oznaen druh deviny, který se na daném typu stanovišt pirozen (ne)vyskytoval. I. zóna V I. zón jsou cílen pstovány porosty stanovištn pvodních devin (v závislosti na stanovištích zejména listnáe a JD) a geograficky nepvodní druhy se nevyskytují nebo se vyskytují vtroušen na omezené ploše. Lesní porosty jsou jednotliv nebo skupinov smíšené, druhov, vkov a prostorov diferencované, s vysokou ekologickou stabilitou. Pi obnov lesních porost se maximáln využívá pirozená obnova, v závislosti na ekologických nárocích devin jsou pi obnov využívány výbrné principy, pípadn maloplošné obnovní prvky. V lesích bžn zstává ást odumelého deva rzných dimenzí pro udržení biodiverzity. V ásti I. zóny (vtšina NPR, PR) jsou lesy ponechány samovolnému vývoji. II. zóna Ve II. zón jsou pstovány druhov bohaté, vkov a prostorov diferencované lesní porosty tvoené stanovištn pvodními (min. 50 %) i produkn významnými geograficky pvodními druhy. Pevažuje pirozená obnova porost, bžné je použití clonných seí a násek, výbrné principy se uplatují pomístn. V lesích zstává ást odumelého deva, pi obnov jsou malé skupiny ponechávány na dožití. III. zóna Ve III. zón se pstují porosty produkn významných geograficky pvodních druh s pímsí stanovištn pvodních druh zajišujících jejich ekologickou stabilitu (min.25-30 %). Porostní 18

skladba i struktura je na malých plochách zjednodušená. V závislosti na ekologických nárocích devin a stanovištních podmínkách se uplatuje pirozená i umlá obnova. IV. zóna - lesy se tém nevyskytují (pro malé plochy v rámci obcí viz III. zóna) 2.2.1.2. Stedndobé cíle a zpsoby pée o lesy - udržení pírod blízké skladby a genetické kvality porost - podpora druhové pestrosti stanovištn pvodních devin v lesních porostech - zlepšení vkové a prostorové diferenciace lesa - v I. zón CHKO postupný pechod k podrostnímu hospodaení úeln doplnnému o zpsob skupinov nebo jednotliv výbrný Stedndobé cíle pée o lesy v jednotlivých zónách vycházejí z dlouhodobých cíl a zpsoby pée jsou rozpracovány podle cílových hospodáských soubor, zón CHKO a aktuálního devinné skladby porostu v Rámcových smrnicích pée o les (píloha. 2). 2.2.1.3. Podporované aktivity lesního hospodáství - podporovat vlastníky lesa pi používání pirozené i umlé obnovy stanovištn pvodních devin - podporovat vlastníky lesa pi pechodu k podrostnímu hospodaení (pípadn doplnnému o zpsob jednotliv nebo skupinov výbrný) a propagovat metody hospodáské úpravy lesa tento pechod podporující - soustedit se na podporu obnovy dubu zimního na jeho pirozených stanovištích (na kyselých pirozenou obnovou, na živných umlou obnovou) - prosazovat zvýšené používání jedle blokoré pi obnov lesních porost a vlastníky lesa pi jejím pstování podporovat - podporovat vlastníky lesa pi pstování vtroušených devin pirozené skladby vetn druh hospodásky nevýznamných a lesních ke - prosazovat a podporovat hospodaení v lese v souladu se zpracovanými rámcovými smrnicemi pée o les (píloha. 2) - zpracovat program obnovy rozšíení tisu erveného v oblasti - provádt pímou pomoc pi sbru reprodukního materiálu devin v lesních porostech vzácných (tis ervený, jeáb muk, jeáb bek, teše ptaí, jilm horský) a zajišovat pstování sadebního materiálu tchto druh u osvdených pstitel - ve spolupráci s lesním provozem zajistit zmapování výskytu chlumního ekotypu smrku ztepilého a sbr reprodukního materiálu - zmapovat ve spolupráci s lesním provozem výskyt starých a významných exemplá pvodních devin a dohodnout jejich trvalé ponechání v porostech - ponechávat ve spolupráci s lesním provozem jednotlivé stromy nebo jejich skupiny jako trvalé výstavky do úplného rozpadu, pednostn pi okrajích obnovních prvk apod. - vyhledávat a ve spolupráci s vlastníky lesa chránit vhodné doupné stromy, zlomy a padlé kmeny v pedmýtných porostech; ochrana vybraných strom bude spoívat v tom, že vlastník lesa je nebude odstraovat v prbhu výchovy nebo pi asananích tžbách, pípadn pro jejich zachování vhodn upraví obnovní postup - vytipovat vhodnou plochu k ponechání samovolnému vývoji, zajistit v dohod s vlastníkem respektování bezzásahového režimu a monitoring stavu a vývoje lesa 19

- provádt osvtu vlastník lesa a lesního personálu k vytváení jednotlivé smsi devin pi obnov a k zachování vtroušených druh strom a ke pi výchov 2.2.1.4. Limity pro lesní hospodáství - místní populace lesních devin zachování a posílení místní populace tisu erveného zachování místní populace chlumního ekotypu smrku - geograficky nepvodní deviny (zámrné rozšiování zakázáno - možné pouze na základ výjimky ze zákona) MZCHÚ - hospodait dle schválených plán pée, modín nepoužívat pi umlé obnov, v pípad pirozeného zmlazení MD postupn redukovat a zámrn jeho zmlazení nepodporovat I. zóna mimo MZCHÚ - modín pi výchov porost postupn redukovat a zámrn nepodporovat jeho zmlazení, ostatní geograficky nepvodní druhy nepovolovat II. zóna - pouze MD na vhodných stanovištích do 5 % v cílové druhové skladb III. zóna - MD na vhodných stanovištích do 10 %, DG, JDO na vhodných stanovištích do 5 % v cílové druhové skladb 2.2.1.5. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji - ponechání samovolnému vývoji v NPR Kohoutov a v ásti NPR Týov deklarovat v plánech pée o tato území - managementovými zásahy pipravovat k ponechání samovolnému vývoji vhodné ásti území NPR Týov, NPR Velká pleš, PR Brdatka, PR Jezírka a PR Stíbrný luh 2.2.2. Hospodaení na zemdlské pd šetrné k životnímu prostedí Podíl orné pdy (OP) a trvalých travních porost (TTP) je v pohledu celé CHKO 76,6 % ku 23,4 %. Na orné pd zcela pevládají obiloviny (pedevším pšenice a jemen) a olejniny (pedevším epka), a to zhruba v pomru 3:1, víceleté pícniny na orné pd se vyskytují zídka a pstování okopanin tém zaniklo. ást pozemk zstává ležet ladem a pomalu se mní v koviny a lesy, jinde jsou naopak obhospodaovány souvislé bloky orné pdy, dosahující až 100 ha. Velmi negativní vývoj nastal v oblasti chovu hospodáských zvíat, bhem uplynulých 10 let se stavy dobytka snížily na cca 1/5 stav ped zahájením transformace zemdlství. Nízké poty dobytka mají za následek i nižší úrove využití TTP, na mnoha místech ponechání travních porost ladem a jejich postupnou degradaci a spontánní zalesování náletem devin. Komplexní pozemkové úpravy, které by mly vytvoit podmínky pro realizaci ÚSES a zlepšit podmínky ady mimoprodukních funkcí zemdlské krajiny, se realizují jen velmi zvolna a zatím pevážn v okrajových ástech CHKO. Mimolesní zele není obvykle udržována, pedevším kvli nevyjasnným vlastnickým vztahm. Ovocné výsadby, pedevším aleje a stromoadí, staré sady apod. vesms chátrají a zarstají náletovými devinami 20