ROTAVIROVÉ INFEKCE V NEMOCNIČNÍCH ZAŘÍZENÍCH M. KOLÁŘOVÁ SOUHRN Akutní průjmová onemocnění jso u celosvětovým problémem. Ročně je evidováno přibližně 3 5 mili ard případů akutního průjmu, který je následkem velké dehydratace a ztráty elektrolytů. V rozvojových zemích je příčino u 5 10 mili onů úmrtí. Akutní průjmy jso u vyvolávány celo u řado u původců včetně parazitů, bakteri í a virů. Viry nabývají na významu v posledních letech a konkrétně rotaviry (poprvé identifikovány v roce 1973) se vyskytují bez ohledu na soci oekonomický status nebo přírodní podmínky. Důsledky onemocnění jso u však signifikantně rozdílné v rozvinutých a rozvojových zemích. Rotavirová infekce nejčastěji postihuje děti do pěti let věku. Stejně vážná rizika však nese toto onemocnění i pro dospělé imunologicky oslabené osoby a hlavně pro osoby staršího věku. Zejména pak při společném umístění starších lidí v domovech důchodců, LDN či v nemocnicích nahrává řada různých faktorů snadnému šíření fekálně-orálně přenosných infekcí. Preventivní a event. při výskytu infekce represivní proti epidemická opatření jso u postavena na dobré ori entaci v epidemi ologických charakteristikách a znalosti vlastností rotavirů včetně sledování jejich změn. KLÍČOVÁ SLOVA rotaviry infekce epidemi ologi e proti epidemická opatření prevence ABSTRACT Rotavirus infections in hospitals. Acute diarrhoeal diseases are a global problem. Approximately 3 5 billion cases of acute diarrhoea are recorded each year causing 5 10 million deaths in developing countries as a result of severe dehydration and loss of electrolytes. Acute diarrhoea can have a wide range of causes including parasites, bacteria and viruses. Viruses have been increasing in importance in recent years and rotaviruses in particular (first identified in 1973) occur independent of socio-economic status or environmental conditions. The effects of the illness differ significantly, however, in developed and developing countries. Rotavirus infections most frequently affect children up to five years of age. The illness also represents a serious risk for adults with weakened immune systems and especially persons of advanced age. The accommodation of older people in close proximity to each other in retirement homes, long-term care facilities and hospitals provides a number of channels that facilitate transmission of infection via the faecal-oral route. Preventative and, in the event of an outbreak of infection, anti-epidemic measures are based on good orientation in epidemiological characteristics and a knowledge of the properties of rotaviruses including the monitoring of their changes. KEY WORDS rotaviruses infections epidemiology anti-epidemic measures prevention ÚVOD Problematice gastroenteritid s rotavirovo u eti ologi í je pro vysoko u incidenci v dětském věku věnována pozornost několik desítek let. Nemocné děti jso u významným zdrojem nákazy i pro dospělo u populaci a rotaviry moho u způsobit vážné zdravotní komplikace zejména zdravotně oslabeným a z různých příčin vysoce vnímavým jedincům. Fyzi ologickým handicapem je také vyšší věk. Při společném pobytu starších lidí, a zejména v nemocničním prostředí, vznikají z epidemi ologického hlediska navíc specifické podmínky pro snadný přenos rotavirů a kumulaci případů gastroenteritid. Proto vakcinace dětí ve svém důsledku může pozitivně ovlivnit epidemi ologicko u situ aci ve výskytu akutních průjmů nejen v očkované populaci, ale i snížit riziko infekce pro handicapované dospělé osoby. ALIMENTÁRNÍ INFEKCE Potraviny a nápoje jso u pro člověka základní životní potřebo u. Spolu s výživo u provází lidstvo také alimentární infekce. Primárně nebo sekundárně kontaminovaná strava a nápoje představují potenci ální vehikulum přenosu alimentární infekce, jehož prostřednictvím vstupuje ústy eti ologické agens do lidského organizmu. Vedle nutriční hodnoty je proto třeba sledovat i jejich mikrobi ologicko u bezpečnost. Spektrum původců a incidence alimentárně se šířících infekcí se stále mění v závislosti na celé řadě okolností. V potravinářství jso u lépe zabezpečovány suroviny (např. dezinfekce pitné vody, pasterizace ČES GER REV 2008; 6(3): 171 176 171
Proto téměř jakákoliv potravina může být vehikulem jejich přenosu. Mezi viry přenášené hlavně potravinami a vodo u patří původci VH-A, v našich podmínkách vzácně VH- E, dále původci gastroenteritid, jako jso u Norwalk viry, Norwalk-like viry, caliciviry, astroviry, adenoviry a také rotaviry. Graf 1. Trendy ve výskytu vybraných alimentárních infekcí v ČR v letech 1997 2007. mléka, konzervace) a je vyžadována vyšší hygi enická úroveň při přípravě jídel a následném zacházení s výrobky včetně sledování zdravotní způsobilosti potravinářů. Tak se podařilo významně snížit výskyt infekcí a v ně kte rých oblastech až eliminovat např. břišní tyf a choleru. V so učasnosti ohrožují zdraví obyvatelstva jiné alimentární infekce, např. Cyclospora cayetanensis, E. coli O157:H7, viry ze skupiny Norwalk. Jejich šíření v oblastech, kde nebyly dříve zjišťovány, napomáhá změna výrobních podmínek, distribuce potravin do celého světa, změny ekologi e a prostředí, stejně jako odlišné stravovací zvyklosti. Neošetřené syrové potraviny se považují za přírodní a zdravé, zatímco ošetřené výrobky (se sníženým počtem zárodků a s konzervačními přísadami) se považují za rizikové. Často se nedodržují ani základní hygi enická pravidla. Navíc jso u také dnes dostupné potraviny z jiných států, které se neřídí hygi enickými předpisy platnými v Evropě. I narůstající počet turistů do všech ko utů světa vede k importu alimentárních infekcí [1]. Rotaviry jso u proto často eti ologicky prokázány u cestovatelských průjmů. K ujasnění so uvislostí v problematice alimentárních infekcí výrazně přispívá medicínský rozvoj a modernizace laboratorních provozů a di agnostických možností. Až do počátku 70. let 20. století byly možnosti di agnostiky omezeny jen na bakteri ální a parazitární původce. Jen zřídka se podařilo skutečného původce nemoci prokázat. V di agnostice virů nastal významný pokrok díky elektronové mikroskopii. 95 % alimentárních infekcí se manifestuje jako gastroenteritis. Pomocí molekulární bi ologi e se stále častěji prokazuje, že jejich původci jso u viry. Na rozdíl od bakteri í jso u virové patogeny v potravinách mimořádně rezistentní k po užívaným technologickým postupům při zpracování potravin a zůstávají vysoce infekční. EPIDEMIOLOGICKÁ SITUACE Infekce vyvolané rotaviry jso u celosvětově rozšířené (ročně 111 125 mili onů onemocnění); vyskytují se ve vyspělých i rozvojových zemích a téměř 95 % dětí na celém světě prodělá tuto nákazu před ukončením třetího roku života [2]. Zaznamenány jso u i četné epidemické výskyty rotavirových gastroenteritid nemocničního původu; někdy i vzácné typy (P[6]G9) v 1. týdnu u novorozenců [3]. Předpokládá se, že rotaviry jso u ka uzálním patogenem v 5 % průjmových epidemi í v institucích, kde pečují o starší rezidenty [4]. V ČR je i při podceněném hlášení zřetelný vzestupný trend výskytu virových střevních infekcí (A08) i gastroenteritid vs infekčních (A09) v posledních letech (graf 1). ROTAVIRUS PŮVODCE GASTROENTERITIDY Mezi tzv. gastroenterické viry řadíme rotaviry, enterické adenoviry, astroviry, caliciviry, Norwalk a Norwalk-like viry. Rotaviry a enterické adenoviry jso u poměrně velké (70 80 nm) a mají zřetelný vzhled. Ostatní viry jso u si morfologicky velice podobné a je těžké je rozlišit. Předběžně je lze rozdělit na strukturované (astroviry, caliciviry, malé kulaté strukturované viry, small ro und structured viruses SRSVs, které zahrnují Norwalk a Norwalk-like viry) a beztvaré (malé 20 26 nm bez viditelné struktury jejich význam pro vznik gastroenteritidy je nejasný). Významné a diferenci álně-di agnostické rozdíly mezi jednotlivými viry vyplývají při srovnání typických epidemi ologických a klinických charakteristik (tab. 1) [6]. Rotaviry byly poprvé identifikovány u lidí v roce 1973 jako charakteristické partikuly nalézající se v cytoplazmě duodenálních epiteli álních malých dětí přijatých do nemocnice s akutním průjmem [7]. V roce 1979 byly definitivně nazvány rotaviry a zařazeny do čeledi Reoviridae. Skupina B rotavirů je známá až od roku 1982 [1]. Rotaviry jso u neobalené RNA viry, jejich třívrstvá kapsida se skládá ze zevní vrstvy, vnitřní vrstvy a jádra. Při zobrazení elektronovo u mikroskopi í (EM) se moho u vyskytovat také jednovrstvé partikuly (55 nm) nebo po uze jádra rotavirů (37 nm) (obr. 1). Ze všech tří forem jso u infekční po uze kompletní intaktní viri ony. Virový genom se skládá z dvo uvláknité RNA (do uble stranded RNA dsrna) s 11 segmenty. V so učasné době je možné rotaviry na základě antigenních vlastností zařadit do séroskupin A G. Po uze skupiny A, B, C a E jso u patogenní pro člověka nejvíce lidských infekcí je způsobeno rotaviry skupiny A. Skupinu A lze podle virového strukturálního proteinu kódovaného segmentem 6 začlenit do G (sérotypů) a P typů. 172 ČES GER REV 2008; 6(3): 171 176
TAB 1. EPIDEMI OLOGICKÉ A KLINICKÉ CHARAKTERISTIKY GASTROENTERICKÝCH VIRŮ. Charakteristika Rotavirus Enterické Astrovirus Calicivirus Norwalk (skup. A) adenoviry a Norwalk-like virus věková skupina 6 24 měsíců < 2 roky < 7 let děti starší děti a dospělí cesta přenosu osoba osoba, osoba osoba osoba osoba, osoba osoba, osoba osoba, potraviny, voda voda, syroví korýši voda, nevařené voda, nevařené potraviny, potraviny, syroví korýši syroví korýši výskyt nemoci endemi e endemi e endemi e, epidemi e endemi e, epidemi e epidemi e sezonalita zima ne zima ne ne klinické projevy dehydratující prolog. průjem; vodnatý průjem, u dětí jako akutní zvracení, průjem; zvracení zvracení obvykle krátce u rotavirů; dospělí průjem, horečka, a horečky velmi časté a horečka jako u Norwalk myalgi e, bolest hlavy, obvykle krátce prodromy 2 dny 3 10 dnů 1 2 dny 1 3 dny 1 2 dny trvání nemoci 3 8 dnů > 7 dnů 1 4 dny 4 dny 0,5 2,5 dne komunitní prevalence 5 10 % 4 8 % 7 8 % 0,5 6,6 % 20 40 epidemi í prevalence kolektivy 35 40 5 20 3 5 3 5 zřídka Je možné, že skupiny B a C jso u rotaviry přenášené ze zvířat na lidi. Při so učasné infekci různými sérotypy rotavirů moho u přeskupením vznikat nové typy, mající genové sekvence poskládané z různých sérotypů rotavirů. Rotaviry ze skupiny D, F a G byly nalezeny po uze u zvířat (prase, ovce, kráva, potkan, slepice aj.). Rotaviry se množí na buněčných kulturách. Jso u citlivé na UV záření a vyso ušení. Rotaviry jso u neobalené z toho vyplývá vysoká odolnost: při ph 3,5 10 (u kojenců je 3,2), při ph 2,0 (normální ph žaludeční šťávy dospělého člověka) přežívá po uze minutu, k teplotám při + 56 C přežívá 30 min, při +22 C přežívá 60 min, při 60 C přežívá roky, k chloroformu, éteru, fenolu a lysolu, na neživých předmětech při rozdílných teplotách (od 4 C do 20 C) a relativní vlhkosti (50 90 %) moho u přežívat až 60 dnů, zejména ve vodě na hladkých předmětech. Pro osoby ošetřující nemocné je důležité, že na kůži ruko u přežívá řádově hodiny. Proto jso u vážným problémem nozokomi ální rotavirové infekce, a to nejen tradičně pro dětská lůžková oddělení, ale i pro dospělé hospitalizované paci enty. Epidemi e rotavirových infekcí jso u zaznamenány v léčebnách dlo uhodobě nemocných a geri atrických odděleních zvláště při so učasné alteraci kli entů jinými komorbiditami [4,5]. EPIDEMIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ROTAVIRŮ Zdrojem rotavirové infekce jso u především nemocné děti. Od dětí moho u onemocnět rodiče a prarodiče. V nemocnicích se může od nemocných infikovat ošetřující zdravotnický personál. Vstupní bráno u pro rotaviry jso u ústa; zvažuje se i cesta přenosu kontaminovanými kapénkami vzduchem. Obr. 1. Elektronmikroskopický snímek rotavirů. Inkubační doba je obvykle kratší než 48 hod (může být od 1 do 7 dnů). Fekální exkrece virů začíná okamžitě ještě před začátkem symptomů a trvá 5 7 dnů i více; koncentrace mikro organizmů ve stolici závisí na rovnováze mezi produkcí a odstraňováním původců ve střevě. Virové partikuly jso u vylučovány ve velkém množství (10 12 / g) přitom k vyvolání infekce stačí ingesce deseti rotavirových partikulí. Přenos z osoby na osobu cesto u fekálně-orální je nejčastější způsob šíření rotavirů. Kontaminace potravin nebo vody rotaviry se objevují jako vektory přenosu u ně kte rých explozivních epidemi í. Přenos vzdušno u cesto u byl zvažován u dvo u epidemi í, i když pokusy o izolaci rotavirů z respiračního sekretu byly neúspěšné. Snadnému šíření rotavirových gastroenteritid nahrává schopnost přežívat dlo uhodobě v zevním prostředí mimo lidské tělo při zachování patogenity. Na neživých předmětech ČES GER REV 2008; 6(3): 171 176 173
při rozdílných teplotách (od 4 C do 20 C) a relativní vlhkosti (50 90 %) moho u přežívat až 60 dnů, zejména ve vodě na hladkých předmětech. Pro osoby ošetřující nemocné je důležité, že na kůži ruko u přežívá řádově hodiny. Proto jso u vážným problémem nozokomi ální rotavirové infekce, a to nejen tradičně pro dětská lůžková oddělení, ale i pro dospělé hospitalizované paci enty. Ohrožení jso u především imunosuprimovaní paci enti [9]. KLINICKÝ PRŮBĚH Typická rotavirová infekce probíhá pod obrazem febrilní gastroenteritidy. Často se objevuje jako inici ální symptom zvracení (u 60 70 % nemocných); následují zelené vodnaté průjmy (96 %) bez krve a hlenu; obvykle 3 8 stolic denně. Asi po čtyřech dnech (maximálně po deseti dnech) trvání většino u řídké stolice poměrně rychle ustávají. Onemocnění provází horečka (38 40 C; trvá 2 4 dny) může být i vyšší při výrazné dehydrataci. Obvykle onemocnění trvá 6 7 dnů. U vážných klinických průběhů může dojít k úmrtí v důsledku dehydratace a elektrolytové dysbalance [10]. Klinický průběh se ale může lišit podle věku. Novorozenecké rotavirové průjmy jso u vzácné a spíše s lehčím průběhem; so uvisí pravděpodobně s přítomností mateřských protilátek u kojenců s výjimko u neobvyklých vari ant sérotypů [3]. U starších dětí a dospělých může být průběh manifestní i asymptomatický (30 90 %). Z komplikací se setkáváme nejčastěji s dehydratací, parainfekční hepatopati í, dále s febrilními křečemi; u geneticky predisponovaných je možnost vzniku di abetes mellitus I. typu. V literatuře jso u popsány rotavirové meningoencefalitidy se záchytem rotavirů v likvoru. Po prodělaném onemocnění může dojít k sekundární malaabsorpci trvající i několik týdnů. Laboratorně bývají u těžších onemocnění známky dehydratace se zvýšeno u ureo u, kre atininem, metabolicko u acidózo u a prakticky uniformním nálezem je mírné zvýšení jaterních testů [11]. Nejtěžší průběh má přitom primo infekce; opakovaná onemocnění stejným nebo rozdílným sérotypem (dokonce so učasně) byla dokumentována a jso u již vždy lehčí. Imunita po prodělaném onemocnění je jen krátkodobá a typově specifická. Možná je reinfekce a du ální infekce rotaviry. U osob v dobré zdravotní kondici nebyly zaznamenány chronické průběhy rotavirových gastroenteritid. Léčba rotavirových infekcí je jen symptomatická; ka uzální neexistuje. Musí být věnována pozornost prevenci nebo léčení dehydratace. Rozhodujícím krokem je rehydratace, jejíž typ závisí na tíži onemocnění: Při perorální rehydrataci je možné po užít čaj, nesyceno u minerálku či orální rehydratační roztoky, třeba i nasogastricko u sondo u. U těžkých dehydratací, při profuzním zvracení a při hypertonické dehydrataci je indikována parenterální rehydratace roztoky krystalo idů. Z nespecifických protiprůjmových prostředků je možné po užít adsorbenci a (di osmectit) či probi otika. DIAGNOSTIKA ROTAVIROVÉ GASTROENTERITIS Klinická di agnóza onemocnění je postavena na epidemi ologické anamnéze a so uvislostech, klinickém a laboratorním vyšetření. Zvracení (zejména předcházející průjmu) nebo dehydratace naznačuje virovo u eti ologii. Další značné překrývání klinické manifestace různých gastroenterických virů komplikuje stanovení eti ologické di agnózy, a navíc vyžaduje komplexní a drahé techniky nedostupné ve většině klasických zdravotnických zařízení. V ČR se k identifikaci rotavirů dají využít: rychlé latexaglutinační metody, které prokazují antigeny rotavirů ve vzorku nativní stolice dražší, ale citlivější PCR metody průkaz rotavirů z rektálního stěru nebo opět ze vzorku nativní stolice vhodná je ELISA, ale je k dispozici na omezeném počtu pracovišť V rámci stanovení diferenci ální di agnózy lze na speci alizovaných pracovištích využít: Elektronová mikroskopi e (EM) je preferovaná screeningová technika, zejména k objasnění epidemického šíření virového původce. EM techniky vyžadují přítomnost nejméně 1 mili onu virových partikulí v 1 ml stolice; proto je nutný odběr vzorku na začátku onemocnění. Imunoelektronová mikroskopi e (IEM) navyšuje sensitivitu EM po užitím virus hyperimunního specifického antiséra, které váže partikuly. Rotaviry, adenoviry a astroviry moho u být kultivovány na buněčných kulturách. ROTAVIROVÉ INFEKCE VE SPOLEČNÝCH ZAŘÍZENÍCH PRO STARŠÍ OSOBY Zejména kumulace starších osob a imunologicky handicapovaných v nemocničním lůžkovém zařízení v kombinaci s intenzivním vylučováním viru stolicí nemocného a schopností rotavirů dlo uhodobě přežívat na neživých předmětech při zachování vysoké kontagi osity vytváří z epidemi ologického hlediska ide ální cílovo u skupinu pro rozšíření infekce. U starších osob může následkem klesající imunity vznikno ut i těžce probíhající reinfekce rotaviry. Tito paci enti mají často omezeno u pohyblivost. Jso u buď plně odkázáni na péči a frekventovaný kontakt s rukama ošetřujícího personálu, nebo se při samostatném pohybu opírají a rukama dotýkají různých potenci álně kontaminovaných ploch a předmětů. V obo u případech může snadno dojít k přenosu rotavirů z kontaminovaného neživého prostředí na kůži ruko u. A při podcenění nebo nedostatečném umytí, eventu álně dezinfekci ruko u, je umožněna akvirace rotavirů přímo nebo prostřednictvím potravy do úst. Cílené zavedení preventivních a represivních proti epidemických režimů může podstatně snížit riziko zavlékání a šíření virových původců gastroenteritid: 174 ČES GER REV 2008; 6(3): 171 176
A. PREVENTIVNÍ PROVOZNÍ REŽIM Tyto specifické epidemi ologické skutečnosti vyžadují zohlednění obecně už při nastavení preventivních hygi enicko-epidemi ologických provozních režimů, které jso u postaveny na předpokladu potenci ální infekci ozity každého paci enta a tomu odpovídající kvalitativně bezpečnostní úrovni. Je třeba: V rámci příjmové anamnézy je nutné zjišťovat případné příznaky gastroenteritidy či epidemi ologicky významné kontakty s akutním průjmem. Suspektní paci enty je třeba přednostně izolovat na infekčním oddělení nebo do vylo učení di agnózy uložit odděleně na expektačním pokoji se zostřeným proti epidemickým režimem jako u prokázaně nemocných (viz níže). Na mikrobi ol. vyšetření odebrat vzorek nativní stolice (la tex- - aglutinační metody a PCR) nebo provést rektální stěr (PCR). Ve zdravotní dokumentaci paci enta musí lékař vždy uvést epidemi ol. významné údaje včetně cestovní anamnézy. Při konzili árním vyšetření paci enta, zejména mimo domovské oddělení, je třeba upozornit i písemně na riziko šíření infekce. Při širokém spektru provozních úkonů kolem hospitalizovaného paci enta je důležitým požadavkem zabránit hlavně křížení tzv. čistých a nečistých provozů. V principu jde o důsledné rozlišení a odčlenění: čistých činností a vstupů směrem k paci entovi/ kli entovi, manipulace s po užitými (potenci álně kontaminovanými) nástroji a předměty a výstupy od paci enta. A) Pomůcky Všechny pomůcky pro osobní hygi enu, dále teploměry, mísy a další pomůcky po užívané zevně (pokud nelze zvolit pomůcky pro jednorázové po užití) musí být přednostně individu alizovány. Pomůcky stačí průběžně podle potřeby udržovat čisté a dekontaminovat, dále bezpečně mechanicky očistit a dezinfikovat po ukončení hospitalizace. Vše, co už bylo po užito a je určeno k likvidaci, musí být co nejrychleji a bez zbytečné manipulace odstraněno z okolí paci enta jako infekční odpad. Je-li nutné vybrané pomůcky po užít opakovaně u různých paci entů, je třeba pomůcky dekontaminovat v dezinfekčním roztoku, bezpečně mechanicky očistit bez vzniku infekčních aerosolů (pod hladino u čisticího roztoku) a infekčního prachu a dezinfikovat vždy po každém po užití. B) Prádlo Po užité prádlo je třeba uložit bez zbytečné manipulace a víření do čistého igelitového pytle. Čisté prádlo je transportováno v uzavřených obalech. Na odděleních je čisté prádlo uloženo do vyčleněných skříní nebo regálů v uzavřených skladech čistého prádla. Úklid a dezinfekce skříní se provádí dle harmonogramu 1krát týdně. C) Stravování Zaměstnanec, který manipuluje se stravo u, musí po užít vyčleněný ochranný oděv přes pracovní oděv a umýt si ruce. Pečivo je transportováno v ochranném obalu, personál po užívá při manipulaci s pečivem igelitové rukavice nebo kleště. Výdej stravy nesmí být zajišťován s pomocí paci entů/ kli entů. Zbytky jídel nesmí zůstávat na pokojích. Po užité nádobí je umýváno přednostně v myčkách nebo ručně. Při ručním mytí je třeba po užit detergent s následným oplachem pod teko ucí vodo u. Umyté nádobí se nechá okapat, nesmí se utírat. Ho ubičky na mytí nádobí je třeba po po užití naložit do dezinfekčního přípravku s virucidním účinkem. Hadříky na nádobí se vyměňují denně, během dne mezi po užitím se nechávají prosychat. Pracovní plochy je třeba udržovat v čistotě, dekontaminace se provádí 3krát denně po každém výdeji. Paci entům je zakázán vstup do kuchyněk. Jídlo přinesené návštěvami, které podléhá zkáze, je uloženo ve vyhrazených ledničkách. D) Úklid Úklid ploch v okolí paci enta, WC, ko upelny, sprchy a podlahy se provádí jednoetapově (mechanické mytí s po užitím so učasně saponátů a dezinfekčních prostředků s virucidním účinkem). Pořadí úklidu se stanoví od nejčistších místností k WC. Po užívají se vyčleněné pomůcky, které musí být po skončení práce očištěné, dezinfikované, vymáchané a vysušené. Při kontaminaci prostor, ploch nebo předmětů bi ologickým materi álem (krev, zvratky, stolice apod.) je třeba provést okamžito u dekontaminaci potřísněného místa překrytím mulem nebo papírovo u vato u namočeno u v dezinfekčním roztoku s virucidním účinkem nebo zasypáním absorpčními granulemi. Po uplynutí výrobcem stanovené expoziční doby lze dokončit očistu. B. REPRESIVNÍ PROVOZNÍ REŽIM Represivní proti epidemická opatření (zostřený proti epidemický režim) při výskytu rotavirové gastroenteritidy: Nemocné osoby je třeba přednostně izolovat na infekčním oddělení nebo zavést izolační opatření kolem paci enta: Na stejný pokoj nepřijímat další osoby do vyléčení a ukončení vylučování virů stolicí (obvykle 7 dnů). U spolubydlících, event. u dalších kontaktů, je vhodné provést odběr stolice na vyšetření rotavirů, na mikrobi ologické vyšetření odebrat vzorek nativní stolice (na latex- aglutinační metody a pro PCR) nebo provést rektální stěr (PCR). U rotavirů se neobjevuje nosičství; kontrolní vyšetření se neprovádí. V případě odchodu spolupaci entů a spolubydlících je nutné uvést do zdravotní dokumentace záznam o kontaktu s rotavirovým onemocněním. Na pokoji s infekčně nemocným (přednostně s WC jinak vyčlenit vlastní WC) je třeba dodržovat bari érovo u ošetřovatelsko u péči se zaměřením na zabránění fekálně-orálního přenosu infekce: ČES GER REV 2008; 6(3): 171 176 175
Na pokoj umístit ve vstupní části dezinfekční prostředek k dezinfekci ruko u pro všechny přicházející a odcházející osoby. Dodržovat správno u techniku mytí a dezinfekce ruko u. Omezit pohyb paci entů do společných prostor na nezbytné minimum. Dveře na izolační pokoj musí být důsledně zavírány. Dodržovat větrací režim (otevřená okna, klimatizace). Nepo užívat lokální ventilátory. Po po užití WC před spláchnutím zavřít poklop záchodové mísy. Po užité prádlo se odkládá bez zbytečného víření do čistého igelitového pytle. Veškerý odpad se považuje za potenci álně kontaminovaný (včetně novin, papírových kapesníků, po užitých plen, apod.) a musí být co nejrychleji a bez zbytečné manipulace odstraněn z okolí paci enta jako infekční odpad. Po vyléčení či propuštění nemocného provést sanitární úklid na pokoji s po užitím dezinfekčních přípravků s virucidním účinkem (přípravky na bázi chloru, peroxoslo učeniny, aldehydy, alkoholy). Personál manipulující s po užitými pomůckami a prádlem po užívá vyčleněný ochranný oděv, rukavice a ústní masku. Dodržuje zásady osobní hygi eny; po skončení práce provede hygi enicko u dezinfekci ruko u. PREVENTIVNÍ OČKOVÁNÍ PROTI ROTAVIRŮM Vysoká nemocnost a časté hospitalizace vedly v USA k vývoji rotavirové vakcíny. Od ledna 2008 je i v ČR dostupná humánně-bovinní pentavalentní rotavirová vakcína. Obsahuje pět nejčastěji se vyskytujících sérotypů rotavirů (G1, G2, G3, G4, P1), které představují 96 % typů způsobujících rotavirovo u gastroenteritidu v Evropě [12]. Vakcína je určena k vakcinaci dětí; vzhledem k vylučování viru po první dávce je třeba zachovat opatrnost při vakcinaci dítěte v blízkosti imunosuprimované osoby. Pro očkováním dětské populace se snižuje počet zdrojů rotavirových gastroenteritid v rodinách a komunitách s pozitivním epidemi ologickým dopadem i pro starší a imunokompromitované osoby. Očkování dospělých osob rotavirovo u vakcíno u se plošně neprovádí. ZÁVĚR Podle doc. Pazdi ory se u nás odhaduje, že ve skupině dětí ve věku do pěti let je kvůli rotavirům ročně hospitalizováno 2 200 až 4 100 dětí (v průměru 6 11 denně). Od dětí se infikují i dospělí, nejčastěji jso u to rodiče a zdravotnický personál, kteří se o nemocné děti starají; časté jso u i epidemi e mezi seni ory v domovech důchodců. V ČR dosahují přímé náklady na rotavirové infekce ročně do výše až 70 mili onů Kč. Očkování významně snižuje počet onemocnění, zejména těžkých průběhů gastroenteritid. Snižuje počty hospitalizací nemocných dětí, ambulantních ošetření, absencí rodičů v práci, a vede také ke snížení počtu zdrojů infekce s rizikem zavlékání infekcí do dalších ohrožených vnímavějších populačních skupin. LITERATURA 1. Höhne M, Schreiner E. Lebensmittelbedingte Virusinfekti onen. Pädi at Prax 2003; 62: 559 570. 2. Pazdi ora P. Rotavirové vakcíny. Vakcinologi e 2007; 1: 48 55. 3. Widdowson MA, van Do ornum GJ, van der Poel WH et al. Emerging gro up- A rotavirus and a nosocomi al o utbre ak of di arrhoe a. Lancet 2000; 356: 1161 1162. 4. Anderson EJ, Weber SG. Rotavirus infecti on in adults. THE LAN- CET Infecti o us Dise ases 2004; 4. 5. Lewis DC, Lightfo ot WD, Cubitt WD et al. Outbre aks of astrovirus type 1 and rotavirus gastroenteritis in a geri atric in-pati ent populati on. Jo urnal of hospital Infecti on 1989; 14: 9 14. 6. Beque RE, Gastaňaduy AS. Acute Gastroenteritis Viruses. In: Armstrong D, Cohen J (eds). Infecti o us Dise ases. London: Mosby 1999. 7. Lundgren O, Svensson L. Pathogenesis of rotavirus di arrhoe a. Microbes Infect 2001; 3: 1145 1156. 8. Rotavirus Home. http:/ / www.cdc.gov/ rotavirus/. 9. Bi enz KA. Virology. In: Kayser FH, Bi enz KA, Eckert J et al (eds). Medical Microbi ology. Thi eme Electronic Bo ok Library 2005. 10. Ambrožová H, Ari entová S. Rotavirové infekce a nové možnosti jejich prevence. Pedi atri e pro praxi 2008; 9: 104 108. 11. Táborská J. Infekční průjmová onemocnění. Interní medicína pro praxi 2005; 9: 414 416. 12. Petráš M. Rotarix od podzimu 2006 i v České republice. Očkování Internetové informační Centrum 2006, www.vakciny.net. doručeno do redakce 31. 7. 2008 přijato k publikování 2. 9. 2008 MUDR. KOLÁŘOVÁ MARI E, CSC. ODD. EPIDEMI OLOGI E INFEKČNÍCH NEMOCÍ ÚSTAV PREVENTIVNÍHO LÉKAŘSTVÍ LF MU MKOLAR@MED.MUNI.CZ MUDR. MARIE KOLÁŘOVÁ, CSC. (1949) Promovala v roce 1976 na LF MU Brno. Složila atestaci 1. stupně z epidemiologie a hygieny (1983). V roce 1986 obhájila kandidátskou disertační práci na téma Bakteriocinotypizace klebsiel. Od roku 1976 pracovala na oddělení epidemiologie infekčních nemocí ÚPL LF MU, od roku 1994 jako Nemocniční hygienik FN Brno. Je autorkou nebo spoluautorkou 13 článků a jedné monografie. Je členkou Společnosti pro nemocniční hygienu a členkou redakční rady časopisu Hygiena. 176 ČES GER REV 2008; 6(3): 171 176