Training Training of of European EuropeanPartnership PartnershipAnimators Animators Czech republika, Republic, Maďarsko, Hungary, Poland, Sweden Česká Polsko, Slovakia, Slovensko,Slovenia, Slovinsko, Švédsko Didaktické poznámky DIDACTIC NOTES výukové metodice TEPA to the Training of EuropeankPartnership Animators Methodology (Training of EuropeanTraining Partnership Animators)
Didaktické poznámky k výukové metodice TEPA (Training of European Partnership Animators) Zpracované Hanou Caletkovou, Goranem Šosterem a Jelou Tvrdoňovou shrnující zkušenosti členů projektového týmu TEPA Visegrádsko-slovensko-švédské iniciativy pro vzdělávání evropských animátorů místních partnerství Topic specific methods 2008 1
Editor: Jela Tvrdoňová Autoři: Hana Caletková (kapitola 1, kapitola 2.1) Goran Šoster (kapitola 1, kapitola 2.2) Jela Tvrdoňová (kapitola 1, kapitola 2.3) Exercises provided by: Urszula Budzich-Szukala (cvičení č. 8 a 10) Roman Haken (cvičení č. 1) Anna Jarzębska (cvičení č. 3) Barbara Kazior (cvičení č. 3) Ondřej Marek (cvičení č. 2) Zlatka Ploštajner (cvičení č. 5) Rafał Serafin (cvičení č. 3) Goran Šoster (cvičení č. 4 a 6) Jela Tvrdoňová (cvičení č. 7, 9, 11 a 12) Tento projekt byl financován za podpory Evropské komise. Tato publikace reprezentuje názory autora a Evropská komise není zodpovědná za jakoukoli informaci v ní obsaženou. Vydalo Centrum pro komunitní práci (2008) ISBN 978-80-86902-73-9 2
Předmluva Projekt TEPA byl navržen mezinárodním týmem expertů na rozvoj venkova, kteří jsou si vědomi toho, že v Evropě zejména v nových členských státech je urgentní poptávka po místních animátorech. Místní animátoři jsou osoby, které mohou hrát klíčovou roli v tvorbě místních partnerství, mobilizaci komunit a nacházení řešení místních problémů. Zároveň jim mohou pomáhat profitovat z evropských fondů. Role místního animátora je vysoce komplexní a vyžaduje různé sociální dovednosti. Projekt TEPA vytváří osnovy pro školitele místních animátorů v pěti nových členských státech Evropské unie. Jsou jimi Slovensko, Česká republika, Polsko, Maďarsko (tyto čtyři země tvoří Visegrádskou skupinu) a Slovinsko. Projekt je realizován osmi partnery: ze Slovenska Slovenský vidiecký parlament (VIPA) vedoucí konsorcia; z České republiky Centrum pro komunitní práci střední Morava (CpKP); z Polska Fond spolupráce (FFW), Polské venkovské fórum (FAOW) a Polská nadace Partnerství (FPS); z Maďarska Středoevropská informační síť místního rozvoje (CELODIN); ze Slovinska Slovinská síť rozvoje venkova (SRDN) a ze Švédska Švédská federace venkovského hospodářství a zemědělských společností (HUSH), která je zodpovědná za hodnocení projektu. Projekt zahrnuje vytvoření školicího programu a osnov a implementaci dvou pilotních školení pro účastníky ze všech pěti cílových zemí. Důležitým elementem ve vytváření školicích materiálů je tvorba manuálu praktického průvodce pro lidi, kteří by chtěli animovat své místní komunity a přispět k vytvoření venkovského partnerství. Školicí materiály budou doplněny výukovým DVD, které prezentuje příklady dobré praxe z místních partnerství z pěti zemí. Spolupráce mezi partnery projektu a mezinárodní školení také přispějí k vytvoření mezinárodní sítě animátorů partnerství. Didaktická příručka, kterou držíte v rukou, vhodně doplňuje manuál, DVD a školení vytvořené v rámci projektu TEPA. Poslouží velice dobře jako samostatný materiál pro ty, kteří se chystají uspořádat školení. Jedná se v podstatě o velmi praktický návod, jak vést efektivně školení zaměřené na rozvoj venkova. Soustředí se na tři stěžejní oblasti Zapojení veřejnosti na venkově a tvorba partnerství, Strategické plánování a Řízení venkovských zdrojů. Doufáme, že tento manuál přispěje k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí v Evropě. Projektový tým TEPA Září 2008 Předmluva 3
Topic specific methods 4
Obsah 1 obecná část...7 1.1 Základní standardy interaktivních metod výuky...........................7 1.2. Popis nástrojů/pomůcek...7 1.2.1 Praktické případové studie.............................................7 1.2.2 Studijní cesta...8 1.2.3 Didaktické DVD....................................................9 1.2.4 Interaktivní teoretické prezentace........................................9 1.2.5 Skupinová cvičení....................................................9 2 specifikace témat...11 2.1 Od místní participace k mezisektorovému partnerství....................11 2.1.1 Popis tématu...11 2.1.2 Hlavní okruhy, které mají být pokryty v rámci tohoto tématu...11 2.1.3 Přístup k výuce, který by měl být použit v této části školení...................11 2.1.4 Příklad detailní osnovy s časovým plánem................................12 2.1.5 Standardy pro školitele...............................................12 2.1.6 Příklady cvičení vztahujících se k příkladu osnov a jejich popis................12 2.2 Řízení venkovských zdrojů...18 2.2.1 Popis tématu...17 2.2.2 Hlavní okruhy, které mají být pokryty v rámci tohoto tématu...17 2.2.3 Příklad detailních osnov s časovým plánem...............................18 2.2.4 Standardy pro školitele...............................................18 2.2.5 Příklady cvičení vztahující se k příkladu osnov a jejich popis....18 2.3 Strategické plánování...............................................25 2.3.1 Popis tématu...25 2.3.2 Hlavní okruhy, které mají být pokryty v rámci tohoto tématu...25 2.3.3 Výukový přístup, který by měl být využit v této části školení...25 2.3.4 Příklad detailních osnov s časovým plánem...............................26 2.3.5 Standardy pro školitele...............................................26 2.3.6 Příklady cvičení vztahujících se k příkladu osnov a jejich popis................26 Obsah Příloha 1...34 Příloha 2...42 cvičení Cvičení 1: Cílové skupiny při zapojování veřejnosti...13 Cvičení 2: Aktualizace strategie nakládání s odpady..........................14 Cvičení 3: Identifikace vývojové fáze partnerství.............................16 Cvičení 4: Zdroje pro rozvoj venkova...19 Cvičení 5: SWOT Analýza...21 Cvičení 6: Studijní návštěva k praktickému příkladu management zdrojů pro rozvoj venkova...........................24 Cvičení 7: Případová studie: Marikova dolina Údolí Maríková...27 Cvičení 8: Dotazy pro studijní cestu.......................................29 Cvičení 9: Moje vlastní strategie..........................................30 Cvičení 10: Organizace procesu strategického plánování.......................31 Cvičení 11: Sestavení strategického rámce..................................32 Cvičení 12: Akční plán a Finanční plán...33 5
www.partnershipanimators.eu Metodologie školení Tato metodologie výcviku byla připravena Hanou Caletkovou, Goranem Šosterem a Jelou Tvrdoňovou a je založena na zkušenostech celého projektového týmu. Topic specific methods 6
1. obecná část Metodologie výcviku projektu TEPA je založena čistě na interaktivním a participativním přístupu výuky, který zahrnuje školení účastníků, potenciálních budoucích školitelů a animátorů ve všech teoretických aspektech a výukových aktivitách, jež jsou předvedeny během školení za použití následujících výukových instrumentů/nástrojů: Případové studie z praxe analyzované ve skupinových cvičeních Pro tento účel poslouží také studijní cesty nebo minimálně didaktická DVD s praktickými příklady se speciálním zaměřením na zamýšlená témata Interaktivní teoretické prezentace, které umožňují zapojení účastníků pomocí diskuze a dokonce i malá individuální nebo skupinová cvičení během těchto prezentací Skupinová cvičení vedená zkušenými školiteli, kde jsou účastníci přímo zapojeni do výsledku výuky svými vlastními zkušenostmi 1.1 Základní standardy interaktivních metod výuky Ve spojitosti s výše zmíněnými různými nástroji interaktivních školení a výcviku by měly být uvedeny následující obecné standardy: Školitel není učitelem, ale člověkem, který proces učení usnadňuje a přenáší aktivně znalosti za použití předešlých zkušeností účastníků. Zároveň se aktivně do tohoto procesu zapojuje Použité metody by měly umožnit přímé zapojení účastníků, kteří sami spoluvytvoří výsledek výuky, spíše než kdyby jen pasivně přijímali informace Každý by měl být povzbuzován k tomu, aby vyjádřil své postoje, podělil se o své znalosti, zkušenosti a dovednosti Výsledkem je vždy společný přínos Výukový přístup je vždy spíše zdola nahoru než shora dolů a jestliže už dojde na tu druhou variantu, tak pouze pokud se jedná o sdělení nových informací, znalostí a dovedností Rozdané výukové materiály by taktéž měly být interaktivní a umožňující spíše praktické využití ve formě podkladů a manuálů, které obsahují případové studie, podklady z praxe k procvičení, DVD, CD a další Flipchart a diskuse formou open space jsou vždy nejlepším přístupem ke skupinovým cvičením, musí být dodrženo pravidlo všichni musí vidět a slyšet to samé 1.2 Popis nástrojů/pomůcek Obecná část 1.2.1 Praktické případové studie Praktické případové studie by měly být využívány v interaktivní výuce, která umožňuje zapojení účastníků do situace z reálného života, která může být hlouběji rozebírána v rámci praktických cvičení. Je důležité, aby byl příklad podán s cílem nabídnout dostatek informací, které mohou být ještě dále doplněny a použity pro teoretická i praktická cvičení. Vypracování případové studie musí být dobře strukturované a to následujícím způsobem: Zaměření případové studie v souvislosti se zbytkem školení Obecný popis situace Prezentace důležitých dat zpracovaných způsobem se zaměřením na téma školení Dotazy, které by měli být účastníci schopni odpovět Poznámky pro vyučující, které by měli znát pouze oni, aby mohli podat skutečný výsledek dané situace Praktické případové studie by měly být napsány velmi jednoduchým jazykem bez použití příliš komplikovaných frází. Text by neměl být delší než 2 3 stránky, otázky pro účastníky by měly být otevřené, aby v efektu umožnily diskuzi. Měly by být v osnovách umístěny až za teoretickými prezentacemi, ale dříve než praktická cvičení. 7
Případové studie mohou být využity různým způsobem. Dva různé druhy užití případových studií jsou popsány níže: 1. Klasické užití: případová studie je prezentována formou PPT během školení a účastníkům je předán psaný text k přečtení ještě před cvičením. Na konci prezentace jsou účastníkům položeny otevřené dotazy, o kterých se následně diskutuje. Diskuze je řízena školitelem. 2. Užití jakožto soutěž: účastníci jsou rozděleni na dvě skupiny. Případové studie je prezentována pomocí PPT a několikrát přerušena školitelem. Při těchto přerušeních klade školitel dotazy. Když jsou zodpovězeny oběma skupinami zvlášť, sdělí jim školitel správnou odpověď a spočítá body každé skupiny podle kvality jejich odpovědi. Po ukončení prezentace jsou sečteny body obou skupin. Vítězná skupina je oceněna stejně tak jako ta druhá skupina, protože smyslem bodování není vítězství, ale aby se účastníci seznámili s případem, který budou později v rámci skupinových cvičení analyzovat. Příklad případové studie je uveden v Příloze 1 tohoto dokumentu (viz také manuál TEPA strany 115 124) 1.2.2 Studijní cesta Nejlepší možností interaktivní a participační výuky je studijní cesta, která umožňuje účastníkům vidět ve skutečnosti praktický případ, se kterým budou během skupinových cvičení pracovat. Studijní cesta není turistickým výletem a musí být dopředu důkladně připravena. Obecná část Prvním důležitým bodem je správné umístění studijní cesty do osnov výuky. To záleží na tom, jakou roli bude studijní cesta hrát. Existují tři hlavní funkce studijní cesty v rámci výuky: Podat obrázek toho, co již bylo prezentováno během školení (např. část výuky zaměřená na řízení venkovských zdrojů může být ilustrována pomocí příkladů na odborném řízení zdrojů přírodních). V takovémto případě muže být studijní cesta zařazena až do pozdějších fází školení až poté, co je dobráno dané téma nebo na samotném konci školení. Ukázat situaci, která bude probírána během skupinových cvičení. V tomto případě by měla být cesta navržena tak, aby podala účastníkům dostatek informací k použití při pozdějších debatách skupiny. Podklady pro účastníky s klíčovými dotazy k zodpovězení by měly být nachystány a předány účastníkům ještě před studijní cestou. V takovém případě by měla být začleněna na začátek nebo do úvodní části školení vždy před téma, které se poté chopí. Nabídnout řešení na určité situace, které jsou ve skupinových cvičeních probírány. V tomto případě by měla být cesta vložena přímo za tato cvičení. Nemá to jen názorný, ale i výukový charakter. Druhým důležitým bodem je výběr místa pro studijní cestu. Lidé a místa musí být zvoleny takovým způsobem, aby bylo dosaženo účelu cesty a účastníci měli možnost získat dostatek informací k pozdější části školení nebo případně dostali zpětnou vazbu k tomu, co se už naučili. Lidé ve vybrané oblasti by měli být informováni o tom, kdo je navštíví, na druh požadovaných informací a měli by si na hosty najít adekvátní množství času. Třetím důležitým bodem je struktura studijní cesty, která by měla být velmi pečlivě zvolena v souladu s výše zmíněným účelem. Pořadí navštívených míst a lidí by mělo být důkladně promyšleno. Studijní cesta by měla být samostatnou součástí výuky. Neměla by vzbuzovat pocit volného času, ale naopak být nedílnou součástí školení. Proto je čtvrtým důležitým bodem, aby měli účastníci příležitost dostat zpětnou vazbu a sdílet okamžité dojmy hned po ukončení cesty během večerního sezení a před jejich reálným využitím v rámci skupinových cvičení. 8
1.2.3 Didaktické DVD Pokud není dostatek času nebo prostoru pro podniknutí studijní cesty, může být tento nástroj nahrazen nebo případně i doplněn didaktickým DVD. V případě, že je DVD použito pro účely výuky jako základ skupinové práce, mělo by být navrženo a natočeno tak, aby poskytovalo dostatek informací pro účastníky k provádění příslušných cvičení. Mělo by vždy doplňovat teoretickou prezentaci a poskytnout základ pro debatu na určité téma. DVD by mělo mít velmi pečlivě připravený scénář s odstupňováním jako případová studie popis situace, poskytnutí dat a otevřené dotazy na konci prezentace. V takovémto případě by měly být součástí DVD poznámky pro školitele, jak dané DVD co nejlépe využít k výuce. Někdy může DVD hrát také roli ilustrační a předkládat to, co bylo v případové studii nebo přímo v prezentaci. Tehdy může být DVD podstatně jednodušší. 1.2.4 Interaktivní teoretické prezentace Součástí výuky jsou také teoretické prezentace, které by měly být taktéž připraveny interaktivním a participativním způsobem. To v praxi znamená, že kromě předání informací by měly obsahovat části, které přímo umožní během prezentace diskuzi s účastníky (např. otevřené dotazy vztahující se k určitým tématům nebo probrání témat ještě před poskytnutím teoretických znalostí). Případně by měly být příležitosti pro krátká několikaminutová individuální nebo skupinová cvičení včleněná do celkového obsahu. Smyslem pro účastníky je, aby nezůstali pasivními posluchači, ale spíše aktivními spolutvůrci prezentace. 1.2.5 Skupinová cvičení Skupinová cvičení jsou významným výukovým prostředkem, který umožňuje každému aktivně se podílet na debatách a tvorbě výsledku. Toto platí i pro ty, kteří se více stydí. Skupinová cvičení zakládají výukový proces na zkušenostech účastníků a školitel zůstává spíše řídícím prvkem, který dává otevřenější prostor pro vytvoření společného výstupu. Tato schopnost školitele je velice důležitá. Znamená usnadnění participace pomocí hladkého zapojení všech zúčastněných. Ničí nápady nejsou zatracovány přemýšlení je podněcováno mnoha cestami skrze brainstorming. Vše je zaznamenáváno transparentně a stejně tak probíhá rozhodování. Školitel je osobou, která působí jako zprostředkovatel procesu a umožňuje/usnadňuje diskuze. Zůstává v pozadí a neprosazuje vlastní názory na úkor ostatních. Tento postup je prováděn pomocí dobře a důkladně promyšlených dotazů, které jsou doplněny přídavnými otázkami. Řídí diskuzi, aby probíhala hladce a postupně provádí předmět přes všechny dotazy. Příprava dotazů je velice důležitá, aby mohl tento proces správně probíhat a být orientován patřičným způsobem. Dobrý školitel musí mít komunikační schopnosti na vysoké úrovni, měl by mít dostatečnou znalost o venkovském rozvoji a být proškolen o interaktivních výukových metodách. Obecná část Následující osobností schopnosti a dovednosti jsou vyžadovány od školitele: Schopnost organizovat skupinu Schopnost naslouchat, analyzovat problémy a vidět souvislosti mezi různými procesy Schopnost klást patřičné dotazy a řídit výukové hodiny Vyrovnané a příjemné chování Schopnost komunikovat a spolupracovat s lidmi Schopnost vytvořit a podporovat mezilidské vztahy Je vždy vhodné, když si roli školitele vyzkouší několik osob dá jim to možnost, aby byli též připraveni na budoucí výuku. 9
Další významná zodpovědnost při těchto metodách leží na reportérovi, který zaznamenává výstupy skupinových sezení a oznamuje je zbytku účastníků. Nejlepším způsobem je, pokud obě role účastníka i reportéra zastává jedna osoba, ale to je velice komplikovaný úkol. Mnohdy zůstává reportér mimo skupinu a pouze zapisuje, co bylo skupinou řečeno a shrnuje výsledky. Účastníci mají právo doplňovat tyto zprávy, případně je opravovat během toho, co jim je oznamuje. Skupinová cvičení by měla výt podepřena podklady, které skupinu během tohoto procesu vedou a mohou je někdy v budoucnu uplatnit. Podklady musí obsahovat následující body: Popis cvičení (metodologie) Cíl výuky, jehož má být dosaženo Materiály k použití Kroky, které mají být účastníky během cvičení učiněny Podpůrné dotazy používané především školiteli, ale pokud to je vhodné klidně i účastníky Obecná část 10
2. 2.1 Od místní participace k mezisektorovému partnerství 2.1.1 Popis tématu Toto téma popisuje mezisektorová partnerství, která jsou v dnešní době nezbytným prvkem místního rozvoje. Pracuje se základními principy partnerství a jeho budování. Základní podmínkou vybudování partnerství je dobrá úroveň veřejné participace na místní úrovni. Proto jsou v tomto tématu popsány její základy, výhody i nevýhody. Je nutné klást důraz na efektivní práci s místní komunitou. To je důvod, proč je nezbytné, aby byli místní aktéři vybaveni určitou škálou dovedností sociální animací a vůdčí schopností. Tyto dovednosti a schopnosti nejsou obsaženy přímo v rámci těchto školení, ale můžeme se jimi zabývat ve formě interaktivních cvičení. Hlouběji jsou rozvíjeny v manuálu pro školitele společně s podrobným popisem příslušných cvičení. 2.1.2 Hlavní okruhy, které mají být pokryty v rámci tohoto tématu Tyto hlavní okruhy jsou dva: Zapojení veřejnosti Mezisektorové partnerství 1) Zapojování veřejnosti Zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů není ve střední Evropě žádnou novinkou. Ve spojení s kvalitním zlepšováním procesů veřejné správy a zvyšováním jejich transparentnosti často slýcháme pojmy jako: zapojování veřejnosti, obecní plánování, uplatňování partnerských principů atd. Týká se to přístupu ke správě věcí veřejných. Tento princip je založen na aktivním poskytování informací veřejným a sociálním partnerům. Jedná se o získání podnětů a názorů na řešení určitých problémů. Veřejnou participaci můžeme definovat jako řadu činností, které přivádějí informace o organizacích občanům, kteří mají zájem. Následně ještě zisk jejich připomínek pro připravení a přijetí kvalitních rozhodnutí. Stejný princip se uplatňuje i v kontextu venkova. Proto je dobrý stupeň participace na místní úrovni velice důležitý pro přípravu kvalitních strategií místního rozvoje. 2) Mezisektorové partnerství Pro tuto část školení jsou navrhovány tři odlišná interaktivní cvičení. Jsou specifická pro každé příslušné téma. Prezentace teorie je nedílnou částí výuky, jak je uvedeno v osnovách. 2.1.3. Přístup k výuce, který by měl být použit v této části školení Topic Specifikace specific témat methods Pro tuto část školení jsou navrhovány tři odlišná interaktivní cvičení. Jsou specifická pro každé příslušné téma. Prezentace teorie je nedílnou částí výuky, jak je uvedeno v osnovách. 11
2.1.4 Příklad detailní osnovy s časovým plánem Téma Čas Popis Typ Úvodní hodina 1 hodina Představení tématu Prezentace Cvičení 45 min. Identifikace cílových skupin Interaktivní cvičení č. 1 Zapojení veřejnosti 4 hodiny - teorie zapojení veřejnosti - cílové skupiny - techniky - zaobírání se připomínkami veřejnosti Prezentace, Interaktivní cvičení č. 2 Mezisektorové partnerství 3 hodiny Definice, důvody, budování partnerství Prezentace, Interaktivní cvičení č. 3 Závěrečná hodina 1 hodina Shrnutí Základní doporučení 2.1.5. Standardy pro školitele odpovídající schopnosti a dovednosti zkušenosti s budování partnerství zkušenost s minimálně jedním případem zapojení veřejnosti 2.1.6 Příklady cvičení vztahujících se k příkladu osnov a jejich popis Cvičení 1: Cílové skupiny při zapojování veřejnosti Cvičení 2: Aktualizace strategie nakládání s odpady Cvičení 3: Identifikace vývojové fáze partnerství Prezentace 12
Cvičení 1: Cílové skupiny při zapojování veřejnosti Popis: Účastníci společně pracují v malých skupinách (do 8 lidí), aby sdíleli své vědomosti a utvářeli nové nápady založené na vlastních zkušenostech o cílových skupinách pro zapojení veřejnosti. V rámci každé skupiny se po účastnících požaduje definice problému, který chtějí řešit (např. plánování nového parku ve městě). Pokud to nezvládají vymyslet, poskytne jim školitel konkrétní příklad. Následně musí účastníci vytvořit strategii, jak by oslovili cílové skupiny. Měli by sepsat, které cílové skupiny by měly být vyzvány, proč a jak. Je po nich také vyžadováno navržení časového plánu a rozpočtu pro tuto akci. Cíl tohoto cvičení: Cvičení pomáhá účastníkům uvědomit si, jaké cílové skupiny musí být osloveny a jaké jsou k tomu nejvhodnější cesty. Materiály: Flipchart, psací potřeby, připínáčky / lepící hmota Postup: Trvání cvičení je zhruba 30 45 minut. 1. rozdělení účastníků do skupin - Skupina 1 úroveň vesnice - Skupina 2 úroveň municipality - Skupina 3 úroveň města 2. Účastníci si vyberou záležitost, kterou se chtějí zabývat, nebo jim je přidělena 3. Účastníci vytvoří strategii, jak oslovit cílové skupiny, včetně časového plánu a rozpočtu 4. Účastníci sepíšou své výstupy a nápady na flipchart 5. Prezentace zbývajících skupin. Poznámky...... 13
Cvičení 2: Aktualizace strategie nakládání s odpady Popis: Training participants are required to work in small groups (3-6 people) on planning the public participation project as a whole. Cíle: Přimět účastníky, aby si uvědomili všechny kroky aktivit vedoucích k zapojení veřejnosti, pomoci jim pochopit potenciální problémy, naučit je, jak mají identifikovat cílové skupiny, a jak pracovat s jejich rozdílnými zájmy. Materiály: popis modelové situace, flipchart, psací potřeby Postup: 1. Rozdělte účastníky do dvou skupin 2. Rozdejte jim podklady 3. Sdělte účastníkům, aby si přečetli pokyny a napsali své odpovědi na následující otázky: a) zkuste navrhnout časovou osu vaší akce b) jak vyberete účastníky? c) jakou(é) techniku(y) zapojení veřejnosti navrhujete a proč? d) jak podáte informace o své činnosti? Každá malá skupinka bude mít prezentaci před zbytkem skupiny na základě svých poznámek. Podpůrné dotazy pro školitele: Jaké cílové skupiny musí být vyzvány ke spolupráci na tomto procesu? Co si myslíte, že může být největším problémem vašeho projektu Poznámky...... 14
Popis modelové situace Popis místa: Mikroregion Zelená Hora se skládá z 25 municipalit. Vesnice jsou situovány okolo malé chráněné oblasti, jejíž součástí jsou bukové lesy, především blízko centra nazývaného Zelená Hora. Toto je hora, jejíž vrchol leží 542 metrů nad mořem. V nižších částech oblasti se nacházejí četné rybníky. Největší osídlení v tomto regionu má město Tučnov s 3 500 obyvateli. Tučnov tvoří přirozené těžiště regionu a dopravní křižovatku. Odsud se mohou místní obyvatelé dostat do oblastních a regionálních center. Celý mikroregion má 16 500 obyvatel a 6 500 domácností. Region má 5 mateřských školek, 8 škol základních a jednu střední. Více než polovina těchto institucí je umístěna přímo v Tučnově. Nachází se tady i domov důchodců. V mikroregionu převládá zemědělská výroba. V této oblasti funguje více než 80 zemědělských společností. Je tu také malá průmyslová zóna s 15 podniky. Největší, Světlo do vašich domovů, vyrábí plastová okna a čítá 150 zaměstnanců. Téměř v každé vesnici je aktivní sbor dobrovolných hasičů. V oblasti je také 15 knihoven a 2 pobočky asociace Caritas. Dále v regionu působí množství místních včelařských sdružení. Mikroregion má svého manažera, který pomáhá s přípravou projektu a jeho implementací na vesnice. Manažer má malou kancelář v jedné z vesnic a k dispozici auto. Mikroregion každý měsíc vydává magazín Zelený patriot. Cíl projektu: Mikroregion se připravuje na aktualizaci strategie managementu odpadu. Až do teď se o odpad staraly externí společnosti, ale s jejich službami nebyl nikdo spokojený. Skládka odpadu ve východní části oblasti je takřka plná a v některých vesnicích lidé stále ještě netřídí domovní odpad. Od strategie se očekává, že komplexně naloží s odpadem v mikroregionu (sběr, třídění, data odvozů, nebezpečný odpad, likvidace) po dobu následujících 15 až 20 let. Technický aspekt věci je navržen odbornou firmou, která je ochotna přizpůsobit své pracovní postupy místním potřebám. Počáteční situace pro zapojení veřejnosti: Manažer mikroregionu chce zapojit informovanou i neinformovanou veřejnost a nejvýznamnější tvůrce odpadu do procesu plánování strategie managementu odpadu. Váš úkol: Pokuste se najít nejschůdnější řešení dané situace. Vyneste návrh na výběr účastníků na projektu. Navrhněte možné techniky zapojení veřejnosti. Vytvořte koncept plánu zapojení veřejnosti, informační kampaň atd. Pracujte v malých skupinách. 15
Cvičení 3: Identifikace vývojové fáze partnerství Popis: The exercise presents the Partnering Cycle and uses this to provoke discussion on the partnership development process. Cíle: pomoci účastníkům s pochopením mezisektorového partnerství jako procesu nebo cyklu rozvoje pomoci účastníkům rozpoznat a dát do vztahu k určitým etapám procesu rozvoje partnerství své vlastní zkušenosti prodiskutovat možné ukazatele popisující různé fáze partnerského cyklu Materiály: Psací potřeby, flipchart, velké listy papíru čistého nebo s tabulkami obsahujícími nadpisy (viz tabulka uvedená níže) Postup: Vytvořte 3 4 pracovní skupiny, promíchejte účastníky z různých sektorů. Každá skupina je požádána, aby se zaměřila na 3 nebo 4 etapy partnerského cyklu (např. plánování, zdroje; viz manuál TEPA), a aby identifikovala jejich vlastnosti nebo rozlišila příslušné fáze v porovnání s těmi dalšími částmi partnerského cyklu. Cílem je popsat každý jednotlivý krok partnerského cyklu a předložit relevantní indikátory pro postup jejich sledování v rámci celého cyklu. Každé pracovní skupině je poskytnuta tabulka na formátu A3 (viz příklad níže). Pracovní skupiny předvedou výsledky svých diskuzí před celou skupinou. Klíčovým bodem je, že na otázky vznesené v tomto úkolu neexistuje žádná vyloženě správná či chybná odpověď. Každá ze skupin musí určit, jak je partnerský cyklus aplikován na zkušenosti v budování partnerství, které mají samotní účastníci. Indikátory partnerského cyklu: Fáze rozvoje Akce Indikace úspěchu/výsledku Např. plánování Partnerství spolupracuje na plánu společné činnosti, jež zahrnuje jisté úlohy: činnost, lidi odpovědné za implementaci a časový plán Celkový akční plán partnerství Podpůrné dotazy pro školitele: Zamyslete se nad partnerstvím, které znáte, a v jaké fázi rozvoje se právě nachází? Uplatňuje se partnerský cyklus na mezisektorové partnerství? Co způsobuje, že je mezisektorové partnerství procesem, který nikdy nekončí? Reference: Autorský kolektiv TEPA: Animace místních partnerství ve venkovských oblastech praktická příručka, Samorin, VIPA SR, 2008,185str. Cvičení č. 1 poskytnuto Romanem Hakenem, 2008 Cvičení č. 2 poskytnuto Ondřejem Markem, 2007 16
2.2 Řízení venkovských zdrojů 2.2.1 Popis tématu Aby byl člověk úspěšný v záležitostech venkovského rozvoje, musí místní komunita vzít v úvahu jejich konkrétní situaci a prvky procesu rozvoje. Na základě tohoto mohou místní obce vyvíjet svůj vlastní přístup ke stimulaci místního rozvoje. Je ovšem důležité, aby se místní činnost orientovala na ovlivňování těch nejkritičtějších prvků, jinak bude své omezené zdroje využívat neefektivně a neúčinně. Škála iniciativy místního rozvoje je velice široká od zlepšování infrastruktury, poskytování veřejných služeb, sponzorování projektů místního rozvoje atd., protože to záleží z velké míry na místně specifických okolnostech. Musíme sledovat multi-disciplinární aspekty venkovské oblasti, abychom rozpoznali všechny důležité venkovské zdroje, které by mohly být pro rozvoj podstatné. V některých oblastech může být určitá kombinace venkovských zdrojů příčinou rozvoje, jinde může být kombinace a volba těchto zdrojů naprosto odlišná, ale se stejným výsledným efektem. Neexistuje žádný přesný vzoreček k využití zdrojů tak, abychom stimulovali venkovský rozvoj. Měli bychom mít dobrý přehled o všech zdrojích v naší oblasti a poté musíme použít metody k odhalení těch nejvíce rozhodujících a musíme být inovativní. Některé základní principy tohoto tématu jsou rozvíjeny více do hloubky v manuálu pro školitele («Animace místních partnerství ve venkovských oblastech praktická příručka»). 2.2.2 Hlavní okruhy, které mají být pokryty v rámci tohoto tématu Tyto hlavní okruhy jsou dva: Rozpoznání venkovských zdrojů Udržitelný management venkovských zdrojů 1) Rozpoznání venkovských zdrojů Neexistuje žádné pravidlo, podle kterého by se dalo určit, které zdroje jsou nezbytné pro rozvoj venkova. Nicméně, když se potýkáme s venkovským rozvojem, měli bychom si být vědomi, že zdroje jsou: omezené, specifické podle oblasti, závislé na kontextu, základní podmínkou pro rozvojovou činnost, mohou být různě kombinovány, je potřeba, aby byly řízeny efektivně a účinně. Venkovské zdroje mohou být analyzovány z různých úhlů pohledu. Tady je obecný přehled základních typů zdrojů: lidské zdroje, sociální a organizační zdroje, ekonomické zdroje, finanční zdroje, přírodní zdroje, kulturní a historické zdroje a hmotné zdroje. 2) Udržitelný management venkovských zdrojů Účinný management procesu rozvoje vyžaduje provedení komplexního plánu řízení rozvoje a monitorování jeho úspěšnosti. Rozdělení zdrojů je rozhodujícím prvkem. Jakmile je rozhodnuto, že jeden či více projektů splňují určené cíle venkovské oblasti, musí být zhodnoceny dostupné zdroje, co se týká jejich schopností vyhovět potřebám projektu. Tedy celistvé pochopení veškerých rozvojových zdrojů a jejich dostupnosti musí být spojeno s rozhodnutím začít určité projekty, jinak se bude region potýkat s podstatným rizikem, že během životního cyklu projektu narostou neplánovaná omezení týkající se zdrojů a jako následek se zpozdí dosažení vytyčených cílů projektu. V budoucnu bude svět postaven tváří v tvář omezené kapacitě, což radikálně posune hodnoty, priority a co se týká potřeb i motivačních procesů. V souvislosti s tím získá řízení venkovských zdrojů rozhodující důležitost a stane se klíčem ke kvalitnímu životu obyvatel. Kapacita zdrojů na lokální úrovni 17
bude podstatně významnější než dnes. Fungování a řízení uvnitř systémů na místní úrovni (organizace, společenství, regiony nebo dokonce i úrovni rodiny) s ohledem na jejich únosnou kapacitu je základní podmínkou pro dosažení udržitelného rozvoje na globální úrovni. 2.2.3. Příklad detailních osnov s časovým plánem 2.2.4 Standardy pro školitele odpovídající schopnosti a dovednosti zkušenosti s managementem zkušenost s minimálně jedním případem řízení venkovských zdrojů 2.2.5 Příklady cvičení vztahující se k příkladu osnov a jejich popis Cvičení 4: Zdroje pro rozvoj venkova Cvičení 5: SWOT Analýza Cvičení 6: Studijní návštěva k prktickému příkladu management zdrojů pro rozvoj venkova 18
Cvičení 4: Zdroje pro rozvoj venkova Popis: Účastníci pracují od začátku jednotlivě, poté ve dvojicích a ještě později v malých skupinkách (do 4 5 lidí) pohromadě a dělí se o své znalosti a rozvíjejí nové nápady týkající se venkovských zdrojů Téma Čas Popis Typ Úvodní hodina 45 minut Seznámení se s tématem a vzájemné poznání (stručná výměna zkušeností vztahujících se k tématu) Presentation Interactive talk Identifikace venkovských zdrojů 45 minut Různé druhy venkovských zdrojů Hodnocení venkovských zdrojů Presentation Cvičení: znalost venkovských zdrojů 90 min. Identifikace a ohodnocení venkovských zdrojů propojovací metoda Interactive exercise no.4 Případová studie venkovských zdrojů 45 minut Popis vhodného příkladu využití venkovských zdrojů SWOT analýza 45 minut Otevřená diskuze o silných a slabých stránkách, hrozbách a příležitostech Řízení venkovských zdrojů 3 5 hodin Krátký úvod o teoriích řízení (managementu), procesech, manažerech, omezených venkovských zdrojích, udržitelném managementu Závěrečná hodina 45 minut Shrnutí Základní doporučení Výměna naučených znalostí a dovedností Presentation Interactive exercise no.5 Presentation, interactive exercise no.6 Presentation Open discussion Cíl cvičení: Cvičení pomáhá účastníkům uvědomit si, jaký druh venkovských zdrojů se nachází v jejich oblasti a jak se hodnotí důležitost těchto zdrojů. Materiály: Flipchart, psací potřeby, připínáčky Postup: Trvání cvičení je zhruba 90 minut. 1. Nechte účastníky popřemýšlet o venkovských zdrojích jejich oblasti individuálně (sepsat důležité venkovské zdroje na malý kus papíru jedna idea na jeden kus papíru) 5 minut 2. Rozdělte účastníky do dvojic, nechte je vybrat tři nejdůležitější venkovské zdroje z těch zvolených již v předchozí části, napíší je na malý papír 10 minut 19