Čekatelský kurz Řemřich

Čekatelský kurz Řemřich ročník 2012 Skripta předmětu Hospodaření obsah: HOSPODAŘENÍ... 3 CÍL (FUNKCE) HOSPODAŘENÍ... 3 1. SYSTÉM HOSPODAŘENÍ ODDÍLU A STŘEDISKA... 3 STŘEDISKO X ODDÍL, SMEČKA, ROJ... 4 KTERÝCH OSOB SE VE STŘEDISKU DOTÝKÁ HOSPODAŘENÍ?... 4 PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ OBLAST HOSPODAŘENÍ... 5 2. VEDENÍ POKLADNY A VYÚČTOVÁNÍ MALÉ AKCE... 8 DOKLADY... 8 PRVOTNÍ DOKLADY... 9 UKÁZKA JEDNOTLIVÝCH DOKLADŮ... 12 POKLADNÍ KNIHA... 15 VYÚČTOVÁNÍ MALÉ AKCE... 17 ROZPOČET... 17

3. INVENTÁŘ VE SPRÁVĚ ODDÍLU... 20 DĚLENÍ MAJETKU... 20 DĚLENÍ MAJETKU PRO ÚČELY HOSPODAŘENÍ V JUNÁKU... 20 INVENTÁŘ... 22 INVENTÁRNÍ ČÍSLO... 22 INVENTARIZACE... 22 NABYTÍ A POZBYTÍ MAJETKU... 23 VYJMUTÍ VĚCÍ Z INVENTARIZACE... 23 ELEKTRONICKÉ ZDROJE PŘEDPISŮ... 24 DOPORUČENÁ LITERATURA... 24 2

Hospodaření = soubor ekonomicko-správních činnosti zabezpečujících provoz Junáka či jeho OJ (=funkce hospodaření) je to nástroj (prostředek) dosažení určitých cílů => naplňovat své poslání a rozvíjet se a stále zlepšovat způsoby Cíl (funkce) hospodaření zajistit činnosti (příp. jejich rozšíření, zkvalitnění) naší organizace. Jedná se o soubor činností (bezprostředně navazujících a překrývajících se) - příkladně: vedení účetnictví majetek (peníze, budovy) finanční řízení, získávání finančních zdrojů a nakládání s nimi tvorba, čerpání a kontrola rozpočtu plnění daňových povinnosti tvorba vnitřních hospodářských předpisů koordinování pořádaných akcí pod hlavičkou OJ plnění ostatních povinností v oblasti hospodaření 1. Systém hospodaření oddílu a střediska finanční rozvaha na dané období (rozpočet) umět efektivně hospodařit s prostředky rozeznávat výdaje: - nutné (pronájem, voda, elektřina, oprava střechy) X nepotřebné (nová nástěnka místo té staré okoukané) - neplánované (mimořádný výdaj) - rezerva (je dobré ji mít) 3

Středisko X oddíl, smečka, roj středisko samostatný hospodářský a právní subjekt (vlastní IČO, DIČ) (tj. má právní subjektivitu) je zvláštní daňový subjekt vystupuje samostatně jako právní subjekt ke všem ostatním subjektům ve společnost (např. s fin.úřadem komunikuje sám) má finance a majetek (hospodaří s nimi a ručí za ně) finanční prostředky běžný účet, pokladna oddíl, smečka, roj nemá právní subjektivitu => nemohou nikde vystupovat za sebe a jednat se státem nevlastní majetek hospodaří jen na základě pověření (mohou hospodařit pouze tehdy, dá-li jim středisko určitou pravomoc nakládat s fin.prostředky) např. středisko oddílu svěří tzv. podružnou (dílčí) pokladu součást střediskové pokladny musí odpovídat požadavkům zákona Kterých osob se ve středisku dotýká hospodaření? činovník - osoba pověřená k vykonávání nějaké činnosti, za niž je zodpovědná; nemusí splňovat podmínku plnoletosti vedoucí střediska - jako statutární orgán je za veškeré hospodaření odpovědný, zejména vůči třetím osobám, ale i Junáku členové rady OJ např. schvalují rozpočet, přijímají rozhodnutí s dopady na hospodaření apod. hospodář střediska - (nepovinná funkce, je delegován vůdcem střediska) - prakticky hospodaření + účetnictví provádí (dle příkazů vedoucího stř. popř. stř. rady), např. sestavení rozpočtu, podklady k daňovému přiznání, vedení pokladní knihy předseda/člen revizní komise - kontroluje majetek, pokladny, hospodaření - zda je v souladu s právem a skautskými předpisy vč. usnesení stř.sněmu - odpovídá sněmu, ale nemůže vydávat závazná rozhodnutí 4

tajemník vyřizování střediskové korespondence, projekty, dotace, registrace, hlášenky, naháněči revize táborů předběžná kontrola (instrukce k letním táborům). (speciální funkce v Blaníku) Předpisy upravující oblast hospodaření Právní předpisy (aby stát měl absolutní přehled o hospodaření a peněžních tocích právních subjektů) Obecné právní normy upravují oblast hospodaření jen velmi jednoduše a nekonkrétně, proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost normám, které upravují účetnictví (pro neziskové organizace). zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění č. 410/2010 Sb. (nutnost účtovat ode dne vzniku do dne zániku pr.subjektu) o účetnictví = evidence příjmů a výdajů střediska a majetku o stanovený přesný postup evidence příjmů a výdajů fin.prostředků, evidence majetku, pohledávek a závazků popř. jiných složek majetku vyhláška č. 504/2002 pro neziskové organizace ve znění novely č. 471/2008 Sb. o rozvádí jednotlivá ustanovení zákona o účetnictví do takové šíře, aby každému účetnímu bylo jasné, jakým způsobem účetnictví v souladu se zákonem vést. o určuje, na jaké účty se má účtovat, způsob a sestavování účetní závěrky, výkazy zisků a ztrát, obsahové vymezení položek rozvahy, ) opatření MF ČR, kterým se stanoví postupy účtování pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví 5

Předpisy v Junáku (tzv. vnitřní předpisy) Nejvyšším vnitřním předpisem, který upravuje oblast hospodaření, jsou Stanovy Junáka. Dále v hierarchii vnitřních předpisů následují řády, směrnice a pokyny. Vzhledem k tomu, že v rámci těchto skupin je vydán větší počet předpisů, jsou zde uvedeny pouze ty nejvýznamnější. Řády - schvaluje Náčelnictvo Junáka - poskytují základní a dlouhodobou úpravu vymezené oblasti Hospodářský řád o je hlavním předpisem stanovujícím pravidla k hospodaření v naší organizace. Z něho vycházení návazné směrnice v těch oblastech, které potřebují podrobnější úpravu. o definuje základní pojmy, jejich obsah, základy hospodaření Junáka a jeho OJ, povinnost sestavovat rozpočet a vydávat zprávu o hospodaření aj., dále hospodaření na akcích, pravidla pro stanovení a výběr členských příspěvků, rozdělení činností Junáka a jeho OJ z daňového hlediska Revizní řád Organizační řád a systematizace Junáka Směrnice - schvaluje Výkonná rada, vydává je starosta - rozpracovávají určité dílčí oblasti většinou vyplývající z vydaných řádů Směrnice k proplácení telekomunikačních náhrad o upravuje podmínky pro proplácení telekomunikačních poplatků mezi Junákem a organizačními jednotkami; o definuje pojmy, kolik a komu, jednorázové X opakované proplácení, pravidla pro určení výše, postupy Směrnice k proplácení cestovních náhrad 6

o upravuje podmínky pro proplácení cestovních náhrad (vymezuje, co je to služební cesta a kdo ji povoluje a schvaluje, náležitosti vyúčtování cestovních náhrad (smlouva, cestovní příkaz a jeho přílohy), výpočet pro stanovení výše cestovních náhrad (jak spočítat náhradu při použití soukromého osobního vozidla nebo při jízdě vlakem či hromadnou dopravou), neproplácené náhrady Směrnice k majetku Junáka o upravuje základní pravidla pro nakládání s majetkem Junáka i jeho org.jednotek; o definuje majetkové kategorie a jejich přesné vymezení, pravidla pro nakládání s majetkem, oblast správy nemovitostí atd. Směrnice k inventarizaci o upřesňuje povinnosti organizačních jednotek vyplývající ze zákona o účetnictví týkající se každoroční inventarizace majetku a závazků o definuje pojmy, povinnosti účetní jednotky, termíny, přípravné práce, popis procesů, závěry Směrnice k hospodaření ústředních orgánů Směrnice k přechodu OJ na podvojné účetnictví o ukládá krajům vést podvojné účto od 1. 1. 2005, ostatním to jen doporučuje Pokyny - mají účinnost na jeden rok, jejich platnost končí tím, že je vydán pokyn nový Pokyn k dotacím organizačních jednotek pro rok 2011 o upravuje tzv. dotační pravidla, která vyplývají z metodických předpisů poskytovatele dotací např. MŠMT o stanovuje pravidla pro rozdělování, využívání a vyúčtování dotací, které poskytuje Junák jako celek organizačním jednotkám Pokyn k táborům Pokyn ke vzdělávacím akcím v roce 2011 Pokyn k registraci pro rok 2011 7

2. Vedení pokladny a vyúčtování malé akce Povinnost evidence pokladní hotovosti vyplývá přímo ze zákona o účetnictví (povinnost účtovat o stavu a pohybu pokladní hotovosti). Označením pokladna míníme krabičku či železný trezor, ve kterém se uchovávají peníze. Pojem správa pokladní hotovosti značí nakládání s penězi, jejich evidenci, kontrolu, resp. správu. Běžně se kromě střediskové pokladny (centrální pokladna) používají i další pokladny tzv. dílčí pokladny (jsou spravovány např. oddílem, základnou, na táboře či velké akci). Vedení pokladny oddílu je stejné jako vedení pokladny střediska (oddílová pokladna je součást pokladny střediska). Běžný účet střediska Pokladna střediska 0 Majetek střediska 0 Oddíl 1 Pokladna 1 Majetek 1 Oddíl 2 Pokladna 2 Majetek 2 Oddíl 3 Pokladna 3 Majetek 3 Vysvětlivky 0 majetek a finance střediska (i majetek musí mít nějaké provozní finance, které využije na správní výdaje, stany na tábor střediska, nákup střediskového počítače) 1,2,3 majetek a finance ve správě oddílů (nikoliv ve vlastnictví) Celkový majetek střediska: položky 0 + 1 + 2 + 3 (součet) Doklady a) prvotní (paragon; prodejka, stvrzenka, účtenka; faktura; výdejka ze skladu; stvrzenka od PPD; výpis z BÚ; inventarizační zápis; nájemní smlouva;...) 8

b) účetní/druhotné/krycí - řídí se podle zákona o ochraně spotřebitele, živnostenského zákona a dalších předpisů - musí splňovat zákonem požadované náležitosti Prvotní doklady Náležitosti prvotních dokladů jsou odvozeny od dokladů účetních + zvyklosti a praxe: o obsah operace - co jsme koupili položkově rozepsané o částka nebo informace o ceně + vyjádření množství o datum vystavení o identifikace stran operace (prodávající) Oblíbené omyly razítko (i bez razítka jsou považovány za správné a to v případě, že obsahují všechny uvedené náležitosti) podpis může sloužit k ověření vydání dokladu pověřeným pracovníkem Účetní doklady dokumentují vznik a pohyb nákladů, výnosů, majetku a zdrojů krytí (manipulace s penězi v pokladně) patří sem např. smlouvy, příjemky, výdejky, převodky a další originální písemnosti, stejnopisy a průpisy obsahující zákonem stanovené náležitosti pokud některé prvotní doklady neobsahují některé údaje, které stanovil zákon, musí být doplněny právě tzv. druhotným (krycím, účetním) dokladem. jsou vyhotovovány podle přiložených prvotních dokladů 9

Druhy účetních dokladů Příjmový pokladní doklad (PPD) Výdajový pokladní doklad (VPD) Výpis z běžného účtu Náležitosti účetních dokladů označení dokladu (PPD, VPD, výpis z BÚ, výpis z termínovaného účtu, interní doklad, faktura) obsah účetního případu účastníci obchodu (adresy, jména příp. IČ) částka nebo informace o ceně za měrnou jednotku + množství datum vyhotovení úč.dokladu datum uskutečnění úč.případu, není-li shodný s datem vyhotovení podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ (statutární orgán) a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování podpis příjemce (na VPD) Sběrný příjmový doklad - lze ho vytvořit pro souhrn několika jednotlivých např. příjmových dokladů (např. aby každý účastník akce obdržel doklad o tom, že zaplatil účastnický poplatek, pokladník vystaví doklad každému, od koho peníze přijal). - pro jednodušší následnou manipulaci s těmito PPD je ale vhodné vystavit tzv. souhrnný nebo též sběrný příjmový pokladní doklad a k němu přiložit tyto doklady jednotlivých účastníků) - např. k jednomu VPD patří tři paragony, tak na VPD v kolonce Přílohy by mělo být číslo 3 a na paragonech, které patří k tomuto výdajovému dokladu by měla být napsána čísla 1 3. 10

Seznam účastníků akce může také sloužit jako příjmový pokladní doklad. Seznam však musí obsahovat všechny požadované náležitosti, tj. jméno, příjmení, adresa, částka) Nákup na fakturu odběratelem bude vždy středisko: Junák svaz skautů a skautek ČR 7. středisko BLANÍK Praha 4 Pepíček Nováčků, Horní 5, Praha 10 Faktura adresovaná na fyzickou osobu je neplatná a nelze ji považovat za platný prvotní doklad pro střediskovou pokladnu (je platná jen pro pana Nováčka). Pro použití do vyúčtování střediska musí pan Nováček fakturu přefakturovat organizaci. Náležitostí údajů na faktuře je uvedení zápisu do Obchodního rejstříku u subjektů výstavců faktur, kteří v tomto rejstříku evidováni jsou (např. a.s., s.r.o, aj.) Uchování dokladů např. pro následné předání účetnímu nejvhodnější formou je nalepení prvotních a druhotných dokladů na list papíru tak, aby bylo patrné, který doklad prvotní patří ke kterému dokladu pokladnímu (druhotnému) někteří hospodáři či pokladníci lepí prvotní a druhé doklady tak chaoticky, že není možné při následném účtování či kontrole lehce zkontrolovat správnost součtů či náležitostí apod. Důvodem pro tuto formu bývá i skutečnost, že takto nahuštěné doklady zaberou méně místa či se reviznímu orgánu nebude chtít probírat takto zpracovanými doklady. Před tímto nešvarem varuji! Samopropisovací doklady jedno vyhotovení (originál) patří pokladníkovi, druhé vyhotovení nebo stvrzenka (průpis) náleží poskytovateli peněz. aby i průpis byl považován za originál, bude obsahovat originální razítko a originální podpis pokladníka 11

Ukázka jednotlivých dokladů Těm, kteří vedou jednoduché účetnictví, se doporučuje využívat jednoduché doklady, pro OJ vedoucí podvojné účetnictví je výhodnější používat složené doklady. Faktura přijatá (prvotní doklad) 12

Jednoduchý příjmový účetní doklad Složený příjmový účetní doklad 13

Jednoduchý výdajový účetní doklad Složený výdajový účetní doklad 14

Pokladní kniha kniha pro zapisování prvotních i druhotných dokladů (evidence všech příjmů a výdajů peněz v pokladně) v časové posloupnosti zapisujeme pouze tehdy, když máme v ruce účetní doklad podložený prvotním dokladem smyslem je mít přehled o stavu peněz ve všech pokladnách, které účetní jednotka zřídila => ke každé pokladně se vede jedna pokladní kniha mívá nejběžněji šest sloupců, do nichž se zapisuje v řádku takto: Poznámky k ukázce pokladní knihy: Každá pokladní kniha by měla být řádně označena název, nemělo by chybět pořadové číslo listu a razítko účetní jednotky, pod kterou daná pokladní kniha spadá. Číslování pokladních dokladů je prováděno dle klíče, který stanovil hospodář účetní jednotky. Na ukázce je vidět, že I. oddíl má pokladnu číslo 1 a každý pokladní doklad má před písmenným označením (P, V) číslo pokladní knihy. Tím je zaručena jednotná nezaměnitelná identifikace v celé účetní jednotce. Zůstatek se vede průběžně. Náležitosti pokladní knihy název knihy Pokladní kniha období, za které je pokladna vedena označení organizace jméno toho, kdo knihu vede pořadové číslo listu a razítko účetní jednotky kolik stran kniha obsahuje (po uzavření a archivaci) dělení sloupců (viz tabulka) 15

Názvy jednotlivých pokladních operací je vhodné zestručnit, ale zachovat jistou přehlednost pro následné dohledávání pokladních pohybů. V pokladně nikdy nesmíme dojít k zápornému zůstatku (klesnout pod nulu!!!). Fakticky to není možné, protože nemůžeme vydat něco, co v pokladně není!!! Do kolonky datum se zapisuje to datum, které je uvedeno na pokladním (tj. účetním/druhotném) dokladu. To je datum, kdy došlo k pohybu peněz v pokladně (nezapisuje se datum z prvotního dokladu)!!! Pokladní kniha je pomocný účetní záznam, musí se tedy také uchovávat, jak nám to ukládá zákon o účetnictví. Číslování dokladů jedna číselná řada pro všechny pokladní doklady (PPD i VPD) NEBO dvě samostatné číselné řady (VPD zvlášť a PPD zvlášť) výpisy z účtu a faktury jsou číslovány zvláštní řadou číslo dokladu je jeho jednoznačným identifikátorem (např. V1/09, P30/09) Obecně odpovídá za škodu každý, kdo porušil nějakou povinnost. Na co si dát pozor při vyplňování dokladů částka číslem se zapisuje tak, aby nebylo možné před či za částkou cokoliv dopsat částka slovy vždy začíná velkým písmenem a vypisuje se dohromady, pozor na vypisování jedniček do příjemce/výdejce peněz se nezapisuje nikdy na první místo jméno firmy, nýbrž jméno a příjmení (identifikace) toho, kdo peníze do pokladny donesl či z ní odnesl. Příslušnost k určité organizaci je možné zapsat za jméno. 16

Vyúčtování malé akce akce je definována v Hospodářském řádu rozlišujeme o velká akce o malá akce velká akce akce delší jak 6 dní nebo předpokládané výdaje vyšší než 10.000 Kč povolení střediskové rady (schválení vedoucího akce + rozpočtu) za hospodaření akce zodpovídá vedoucí akce malá akce vše ostatní, kde není splněna alespoň jedna z podmínek velké akce závisí na středisku (daná pravidla) (povolení od oddílového vůdce) za hospodaření akce zodpovídá vedoucí akce Každá akce končí evidencí dokladů ve střediskové pokladní knize Příprava akce stanovit si cíl akce určit zodpovědné osoby (pořádání, provedení) sepsat materiálně technické zabezpečení finanční náročnost k zabezpečení akce (naplánování rozpočtu a kde na to vezmeme) Rozpočet je jeden ze základních nástrojů pro finanční řízení každé organizace. netýká se tedy pouze podnikatelů, ale i nevýdělečné organizace. 17

bez peněz se při zabezpečení naší činnosti neobejdeme a je důležité s nimi nakládat co nejefektivněji. Rozpočet je soubor předběžně naplánovaných položek výdajů a příjmů vztahující se k určité činnosti na určité období nebo k plánované akci. V rozpočtu organizace je možné najít přehled finančních prostředků, které budeme potřebovat k zajištění chodu organizace a také zdrojů, kde tyto peníze zajistíme. Uvědomme si, že rozpočet JE finanční plán příjmů a výdajů nutných pro uskutečnění plánované činnosti; NENÍ v žádném případě neměnitelné dogma; NIKDY NENÍ stoprocentní. Skladba příjmů a výdajů akce účastnický poplatek příspěvek střediska dotace dar cestovné vstupné stravování provozně technické zabezpečení (papír, tužky, fáborky, aj.) Vyúčtování akce vyúčtování podle skutečných výdajů hospodaření akce je ukončeno jejím finančním vyhodnocením a zavedením do účetnictví OJ, tj. předání vyúčtování akce hospodáři OJ vrácení příp. přeplatků nebo příp. nedoplatků JEDINÝ SPRÁVNÝ VÝSLEDEK AKCE JE NULOVÝ!!!! Pokud na ni byla čerpána nějaká dotace. 18

Vracení účastnických poplatků pokud akce skončila s přebytkem, je třeba rozdíl vrátit účastníkům nebo ho ponechat v pokladně. vratky účastnických poplatků se však musí vyřešit v souladu s požadavky právních předpisů. Není možné používat lidově zažitá řešení, např. psát na přihlášky větu Rodiče souhlasí a svým podpisem stvrzují, že přebytečné prostředky z této akce je možné ponechat v oddílové pokladně ke krytí potřeb oddílu nebo neřešit přebytky hospodaření vůbec. správných řešení může být několik. V praxi je uplatňováno zejména zúčtování přebytků účastnických poplatků z hospodaření akce (tedy snížit účastnické poplatky, vyrovnat hospodaření na nulu) a následně jinou hospodářskou operací vložení prostředků, již mají jiný charakter - dary od rodičů). tento postup je možný pouze se souhlasem rodičů a je velmi vhodné mít na tyto peníze i darovací smlouvu, která původ peněz potvrdí. popsaný postup se dá řešit u jednotlivé akce (např. tábora). V případě více drobných akcí by to bylo velmi administrativně náročné a je možné je učinit současně za několik akcí v jednom účetním období. přebytky účastnických poplatků se v takovém případě evidují podle jednotlivých členů a akcí. 19

3. Inventář ve správě oddílu Základní právní úprava o majetku je obecně ustanovena v zákoně o účetnictví (561/1991 Sb.) a ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. Vnitřním předpisem Junáka, který se problematice majetku věnuje, je Směrnice o majetku Junáka. Majetku se také týká Směrnice k inventarizaci. Dělení majetku podle doby používání o krátkodobý o dlouhodobý nebo spíše o stálý majetek slouží dlouhodobě (tj. déle než 1 rok), např. klubovna, pozemek na tábořiště, plachetnice apod. Říkáme o něm, že se opotřebovává. o oběžný majetek jeho užíváním se postupně spotřebovává nebo účetní jednotkou obíhá. Patří sem např. kancelářské potřeby, materiál, drobné vybavení (lopatka, kladivo, klíny), ale také peněžní prostředky v pokladně a na účtu střediska či pohledávky podle podstaty hmotnosti o hmotný pokud si na samotnou podstatu majetku můžeme sáhnout o nehmotný licence, ochranné známky, dobré jméno, značka, SW atd. Dělení majetku pro účely hospodaření v Junáku a) dlouhodobý s dobou použitelnosti delší než 1 rok a. hmotný můžeme si na něj sáhnout (tj. má svou hmotnou podstatu), např. pozemky (tábořiště), stavby, budovy (klubovna), velká kopírka, auto, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, u kterých ocenění jedné položky převyšuje částku 40.000 Kč 20

drobný hmotný majetek samostatné movité věci nebo soubory movitých věcí, u kterých ocenění jedné položky je vyšší než 3.000 Kč a nepřevyšuje 40.000 Kč (např. počítač, motorová pila, kotel apod.) b. nehmotný v ocenění jedné položky od 60.000 Kč, např. software, licence, ochranné známky či patenty drobný nehmotný majetek ocenění jedné položky je vyšší než 7.000 Kč a nepřevyšuje částku 60.000 Kč Organizační jednotky mohou dolní hranici ocenění pro určení drobného majetku (7.000 Kč u nehmotného a 3.000 Kč u hmotného) svým rozhodnutím snížit, případně určit takový majetek, který bude považován za drobný majetek bez ohledu na jeho ocenění. b) zásoby materiál do okamžiku spotřeby, zboží do okamžiku prodeje. Zásobami rozumíme i movité věci s dobou použitelnosti do 1 roku bez ohledu na pořizovací cenu c) pohledávky právo jedné osoby (věřitele) na určité plnění druhou osobou (dlužníkem) d) finanční majetek jsou zejména peněžní prostředky v hotovosti nebo na bankovním účtu, ceniny, cenné papíry, půjčky a majetkové účasti e) ostatní majetek jsou takové věci, které nevyhovují žádné z výše uvedených majetkových kategorií. Organizační jednotka, která má ve správě nějaký majetek, má povinnost se o něj starat. Oddíl tento majetek může využívat, ale není v jeho vlastnictví speciální právo nájem. 21

Inventář drobné věci s životností delší než 1 rok a jejich pořizovací cena převyšuje 3.000 Kč. Všechny tyto věci se musí evidovat inventární seznamy, inventární čísla. Inventární číslo individuální označení inventární položky (kusu majetku) - odlišuje podobné věci, umožňuje spárovat reálnou věc s inventárním-účetním záznamem; má být jedinečné v majetku celého střediska pro každou věc, má být neoddělitelně a nepoškoditelně vyznačeno na věci (je-li to technicky možné) Inventární seznam majetku v užívání I. oddílu list -1- INV číslo Text Datum pořízení Cena pořízení Množství 11407PR28 Stan Saleva 28.2.2002 4.050 Kč 1 11407PR29 Sekera velká (Fiskars) 31.7.2005 3.854 Kč 1 11407PR30 Sekera malá (Fiskars) 31.7.2005 1.256 Kč 1 Inventarizace porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavem zachyceným v účetní a operativní evidenci (zjištění skutečného stavu majetku fyzickou kontrolou, zjištění stavu poškození, znehodnocení, případně ztráty, vytřídění majetku neupotřebitelného, přebytečného nebo nevyužitého a návrh, jak s tímto majetkem má být naloženo, kontrola ochrany majetku) za řádné provádění inventarizace odpovídá statutární orgán jednotky inventarizaci podléhá veškerý majetek a závazky 22

provádí se vždy k okamžiku sestavení účetní závěrky resp. uzavření účetnictví 31.12. (tedy min. 1x ročně) může se provádět i mimořádná inventarizace a to v případech, kdy bylo do majetku výrazně zasaženo z nějaké vnější příčiny (např. vyhoření skladu, vykradení klubovny) nebo tehdy, když jsou zjištěny nedostatky v účetní evidenci, či na přání odpovědných činovníků při předávání jejich funkce Nabytí a pozbytí majetku musí být vždy doloženo dokladem při nákupu jde např. o fakturu, při darování o darovací smlouvu dokladem při prodeji může být také faktura, příjmový doklad, či předávací protokol při vyřazení majetku např. z důvodu jeho nepoužitelnosti, je dokladem likvidační protokol, při ztrátě pak zápis o této skutečnosti způsoby vyřazení věcí z majetku OJ jsou prodej, bezúplatný převod, darování, fyzická likvidace nebo vyřazení zničeného nebo odcizeného majetku Vyjmutí věcí z inventarizace v případě škody na věci (tak, že už se to nedá opravit), např. větrem poškozený stan při víkendové akci oddíl to ohlásí střediskovému hospodáři, který toto vyřazení z inv. evidence provede zápis o této skutečnosti středisko by mohlo pro vedoucím akce požadovat náhradu záleží na tom, jak k poškození došlo (chybné použití) 23

Elektronické zdroje předpisů stránky Ministerstva financí ČR www.mfcr.cz; odkaz Legislativa (Finanční zpravodaj vyhlášky, opatření, informace, opravy); stránky Portálu veřejné správy http://portal.gov.cz; odkaz zákony (zákony, vyhlášky, opatření pouze aktuální); stránky www.zakonycz.cz obsahuje jak přehled právních předpisů od roku 1945, tak úplná znění vybraných zákonů; stránky http://business.center.cz/business; obsahuje plná znění různých právních předpisů); ú platná znění najdete také na www.krizovatka.skaut.cz/organizace/ucetnictvi ve složce Hospodaření a účetnictví Doporučená literatura Čekatelská zkouška 4. vydání http://krizovatka.skaut.cz/organizace/dokumenty/spisovna/ http://krizovatka.skaut.cz/organizace/ucetnictvi/ Zpracováno z příručky Čekatelská zkouška, brožury Hospodaření z edice Vůdcovská zkouška, knihy Hospodaření od A do Z od Jana Stejskala a webových stránek Junáka zabývající se problematikou hospodaření a účetnictví. 24