Investiční oddělení Březen 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem dubna vzrostly spotřebitelské ceny během března o 0,3 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny stouply o 0,7 procenta po růstu o 0,6 procenta v únoru. Březnová inflace byla lehce vyšší než činil průměrný odhad analytiků, nicméně ve srovnání s odhadem centrální banky byla o 0,1 procenta nižší. Inflace zůstává pod spodní úrovní cílového pásma centrální banky, které od letošního roku činí 2 procenta +/- 1 procento. Měnověpolitická inflace, která je očištěná od vlivu nepřímých daní, dosáhla v březnu hodnoty -0,3 procenta. V dalších měsících by se měla inflace pozvolna posouvat směrem vzhůru na úroveň 2 procent. Cenový vývoj v ekonomice zůstává nadále velmi příznivý. Míra registrované nezaměstnanosti v březnu klesla na úroveň 9,7 procenta z 9,9 procenta v únoru. Nezaměstnanost díky začátku sezónních prací klesla z nejvyšších úrovní od ledna 2005. Vzhledem k velmi pozvolnému oživování ekonomiky se nicméně nedá očekávat razantní obrat ve vývoji nezaměstnanosti. Spíše se bude jednat o stabilizaci okolo desetiprocentní hladiny. Především pod vlivem vysoké nezaměstnanosti a nejistot ohledně budoucího vývoje zůstává domácí spotřebitelská poptávka slabá. Potvrdil to i poslední vývoj maloobchodních tržeb, které v únoru klesly meziročně o 2,1 procenta po propadu o 4,7 procenta v lednu. Únorový údaj byl sice o něco lepší než očekávali analytici, nicméně potvrzuje očekávání, že domácí spotřebitelská poptávka zůstává stále velmi slabá. Nižší tržby byly zaznamenány především v segmentu nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Na druhé straně poprvé po šestnácti měsících vzrostly prodeje motorových vozidel. Na průmyslové úrovni je v domácí ekonomice patrný vliv pozvolného oživení u našich největších obchodních partnerů, především v Německu. Průmyslová výroba vzrostla v únoru meziročně o 7 procent po revidovaném lednovém nárůstu o 4,9 procenta, přičemž hlavní zásluhu na tom mají právě objednávky ze zahraničí. Domácí poptávka zůstává stále relativně slabá. Vzhledem k výraznému poklesu průmyslové produkce, ke kterému došlo v tomto období v loňském roce, není sedmiprocentní nárůst příliš překvapující. Zvýšená poptávka ze zahraničí se pozitivně projevuje ve vývoji bilance zahraničního obchodu, kde byl v únoru vykázán přebytek ve výši 15,3 miliardy korun. Jedná se o největší únorový přebytek v historii. Exporty, které zaznamenaly růst čtvrtý měsíc v řadě, vzrostly o 11 procent, zatímco dovozy vzrostly o 7,9 procenta. Pokud jde o budoucí vývoj, panuje mezi analytiky v této oblasti lehký optimismus. Pozitivní vývoj obchodní bilance má příznivý vliv na korunu, která během března posilovala vůči euru. Na březnovém měnovém zasedání sice ponechala centrální banka úrokové sazby beze změny, nicméně výsledek hlasování vyvolal na trhu poměrně silný rozruch. Dva ze šesti přítomných členů bankovní rady totiž hlasovali pro snížení sazeb o čtvrt procenta, s čímž na trhu nepočítal prakticky nikdo. Bankovní rada také projednávala novou situační zprávu o vývoji domácí ekonomiky, která vyznívá spíše protiinflačně, což vyvolává spekulace ohledně možnosti snížení úrokových sazeb v budoucnosti. Investoři tak budou netrpělivě očekávat výsledek květnového zasedání, na kterém bude prezentována aktuální velká makroekonomická zpráva. I když existuje reálné riziko snížení sazeb, domníváme se, že současná úroveň je minimální v současném cyklu měnové politiky. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Březnový vývoj byl pro investory pozitivní takřka na všech trzích. Setrvalý růst cen akcií během celého měsíce byl doprovázen překvapivě poklesem výnosů a tudíž růstem cen dluhopisů. I přes občasné negativní makroekonomické zprávy se trhy chytaly všeho, co jen trochu zavánělo pozitivním vývojem. Lepší maloobchodní tržby v USA, výrazně rostoucí ISM index, zvýšená prognóza vývoje HDP v roce 2011 ze strany ECB či vznik určité dohody členských států EU o pomoci zadluženému Řecku. Rizikové prémie tak po určitém nárůstu v únoru pomalu klesaly, což se trochu týkalo i tzv. PIGS států (jedná se především o tzv. periferní státy a jmenovitě o Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko). Jak už bylo řečeno, výnosy pomalu klesaly. Slovenské státní dluhopisy na tomto pozitivním vývoji příliš neparticipovaly díky oznámení nové emise, jejíž očekávání bránilo v růstu cen lokálních dluhopisů. Evropská centrální banka neměla opět jinou volbu než udržovat svůj tzv. wait-and-see mód (refi-rate neměnnou na 1 procentu). Nicméně, pomalu pokračovala v omezování svých extrémních monetárních stimulů, které stále ještě chrání bankovní systém před nedostatkem hotovosti. Základní úrokovou sazbu asi uvidíme ještě nějaký čas na 1 procentu než bude růst ekonomik natolik dostatečný, že se ECB rozhodne upravit i základní sazbu na normálnější (míněno vyšší) úrovně. Březnová prognóza Evropská komise odhaduje růst HDP v roce 2010 na +0,8 procentu a v roce 2011 kolem 1,5 procenta, což je výše než uváděla minulá prognóza. Aktuální makročísla jsou sice stále ještě velmi špatná (HDP pro 4Q meziročně -2,1 procenta, pokles maloobchodních tržeb o -1,3 procenta, celoevropská nezaměstnanost dosáhla 10-ti procent), nicméně některá čísla již naznačují možný odraz ode dna (HDP za 4Q kladné, sentiment indikátory na několikaletých maximech, kladná a zatím rostoucí inflace a průmyslová produkce poprvé po dlouhé době rostoucí). Statistiky Slovenska vypadají prozatím také nelichotivě. I přesto očekává Národní banka Slovenska v roce 2010 růst o +3,1 procenta a v roce 2011 dokonce +4,3 procenta. Ministerstvo financí odhaduje růst v roce 2010 kolem +2,8 procenta. Nejnovější údaje o růstu HDP za 4Q 2009 ukazují, že ekonomika poklesla o -2,6 procenta (anualizováno). Do budoucích let se tedy slovenská ekonomika může velmi pravděpodobně dívat mnohem optimističtěji než na loňský rok. Očekávaný deficit rozpočtu vzrostl z 1 procenta HDP v roce 2008 na cca 4,4 procenta v roce 2009, což například oproti Řecku s deficitem 13 procent nezní tak zle. Ministerstvo financí očekává za rok 2010 deficit opět kolem 5 procent HDP. Z dalších slovenských makroekonomických čísel je také výrazně cítit, že krize je stále ještě zde. Nezaměstnanost dosáhla 13-ti procent (před rokem to bylo ještě 9,0 procenta). Harmonizovaná inflace po lednu, kdy se dotkla nuly, znovu spadla do záporu -0,2 procenta. Opět se zlepšila čísla z průmyslové produkce (+19 procent meziročně oproti růstu +1,5 procenta v lednu). Maloobchodní tržby jsou stále velmi chabé (-3 procent meziročně) a naznačují, že se spotřeba obyvatel stále ještě nevzpamatovala.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika Díky pozitivnímu názoru investorů na středoevropské ekonomiky a příznivým makroekonomickým ukazatelům, především obchodní bilanci, koruna vůči euru poměrně výrazně posilovala. Toto posilování prakticky kompenzovalo oslabování eura vůči dolaru, takže vůči americké měně zůstala koruna přes zvýšenou volatilitu víceméně stabilní. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Trhy cizích měn nezměnily svoje trendy ani v březnu. V poklidu pokračoval trend posilujícího kurzu dolaru vůči euru. Stabilnější ekonomika USA a oproti tomu problémy s dluhy v Evropě jasně favorizovaly dolar. Za poslední 3 měsíce získal dolar na euro cca 6 procent. Další vývoj bude dán hlavně tím, jak se Evropská unie vypořádá s problémy svých členů (zvláště Řecka), kteří ohrožují samotnou existenci eura jako měny. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu v únoru pokračovaly v sestupné tendenci. ČNB sice ponechala klíčové sazby beze změny, ale výsledek hlasování měl za následek posun úrokových sazeb mírně dolů. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících:
Slovenská republika Peněžní trh na Slovensku resp. v Eurozóně se v březnu, stejně jako za posledních pár měsíců, neaktivoval a dál volně přešlapoval blízko svých minim. ECB však pomalu ukončuje některé ze svých výjimečných monetárních opatření a tím pádem roste možnost pomalého růstu velmi krátkých sazeb směrem k normálnějším úrovním odrážejícím nastavení refi-rate. Ta pravděpodobně zůstane ještě asi velmi dlouho ukotvena na pouhém jednom procentu. Roční Euribor se drží na hodnotě 1,22 procenta. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Výrazný přetlak likvidity, umírněná nabídka dluhopisů ze strany státu a výsledek hlasování centrální banky o nastavení úrokových sazeb měly za následek další výrazný růst cen a pokles výnosů domácích dluhopisů během března. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc:
Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Pokles výnosů českých státních dluhopisů byl větší ve srovnání s podobným vývojem na německém trhu, což znamenalo další snížení výnosového rozdílu mezi českou a německou křivkou.
Slovenská republika Dluhopisový trh se na Slovensku v březnu podobně jako v únoru takřka nezměnil. Výnosová křivka pouze mírně zestrměla, ale jinak veškerý pohyb žádný. To je v rozporu s pohybem swapové křivky, jejíž výnosy postupně klesaly. Onen rozdíl je pravděpodobně způsoben růstem rizikové přirážky Slovenska hlavně u delších splatností, což může být způsobeno očekávanými emisemi delších státních dluhopisů a růstem rizikových přirážek, zvláště u periferních zemí EMU. Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) Následující graf ukazuje relativní srovnání výnosu slovenského 10-ti letého státního dluhopisu a německého státního dluhopisu. Je zřejmé, že slovenské dluhopisy aktuálně nesou asi o 85bps větší výnos než německé. Za poslední měsíc se riziková přirážka lokálních dluhopisů oproti německým příliš nezměnila.
D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy se po krátké korekci a vybírání zisku z předchozího měsíce vrátily v měsíci březnu opětovně k růstu. K návratu pozitivní nálady a nákupního apetitu mezi investory přispěly zejména pozitivní zprávy o vývoji situace v Řecku, které přijalo úsporné plány na snížení hrozivého státního zadlužení a projevilo snahu a ochotu na snížení státních vydajů, které povedou ke snížení zadlužení. Podobný postoj zaujaly i vlády dalších podobně ohrožených evropských států (Španělsko, Portugalsko, Irsko). Pozitivní signál byl i postoj EU, které i přes určité výhrady Německa je připraveno nějakou formou Řecko podpořit či mu poskytnout v kooperaci s Mezinárodním měnovým fondem určitou formu pomoci, bohužel tato forma pomoci EU Řecku zatím nebyla podrobněji specifikována. K oživení na akciových trzích, kromě vyjasnění situace okolo řeckých problémů, přispěly i pozitivní ekonomické zprávy, zejména z USA, kde pozitivně překvapila hlavně hojně sledovaná data z tamního trhu práce, která indikovala mírné zlepšení. Také publikovaná data o americkém HDP, která indikovala růst americké ekonomiky, přijali investoři pozitivně. Středoevropské trhy v měsíci březnu vykázaly vyrazně lepší výkonnost než vyspělé akciové trhy, kdy jim výrazně pomohlo snížení averze vůči riziku mezi investory a jejich ochota investovat na rozvíjejících se trzích. Nejlepší výkonnost v uplynulém měsíci v lokálních měnách dosáhl maďarský akciový trh, následovaný polským a českým akciovým trhem. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc 5,10% +9,95% +13,43% +4,24% +4,39% +4,29% Od 1.1.2010 +7,12% +11,94% +8,89% +7,09% -2,22% +4,92%
VÝHLED Evidentní známky oživení, které přes svou zjevnou křehkost pozitivně působí na náladu investorů, a přetrvávající přetlak likvidity kombinovaný s udržováním extrémně nízkých úrokových sazeb ze strany centrálních bank, budou mít i v nejbližší budoucnosti pozitivní vliv na výkonnost akciových trhů a rizikových aktiv. Makroekonomické údaje, především velmi nízká inflace bez známek výraznějšího vzlínání, by zároveň měly udržovat výnosy dluhopisů na relativně nízkých úrovních. Na druhé straně očekáváme pokračující období zvýšené volatility v souvislosti s vývojem situace v Řecku. Způsob, jakým budou řecké problémy řešeny, bude mít enormní vliv na výkonnost prakticky všech druhů aktiv, především však na vývoj cen dluhopisů emitovaných státy, které se potýkají s podobnými těžkostmi při řešení dramaticky rostoucího zadlužení. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.