Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Leden 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Transkript

1 Investiční oddělení Leden 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údaj zve ejn ných za átkem února stouply spot ebitelské ceny v lednu o 7,5 procenta meziro n, co je dal í nár st po 5,4 procenta v prosinci a nejvy í r st spot ebitelských cen za více ne dev t let. R st cen výrazn p ekonal o ekávání analytik a dostal se o 3,5 procenta nad horní hranici cílového pásma NB. V lednové inflaci se významn projevily zm ny v DPH, deregulace nájemného a zavedení poplatk u léka. Inflace tak z stává pod výrazným tlakem z nákladové strany. Index spot ebitelských cen v lednu vzrostl o 3 procenta, p i em r st administrativních cen se na tomto r stu podílel 2,9 procenta. Takzvaná m nov -politická inflace, kterou p edev ím sleduje NB, vzrostla v lednu na úrove 5,3 procenta po 4,3 procenta v prosinci. Míra registrované nezam stnanosti v lednu dále mírn vzrostla, a to na úrove 6,1 procenta po 6 procentech v prosinci. Mírný nár st byl op t zp soben sezónními vlivy. Konsenzuální p edpov analytik se pohybovala na úrovni 6,2 6,3 procenta. Vývoj nezam stnanosti by m l být i nadále p íznivý, nicmén o ekávané zpomalení ekonomiky se v del ím horizontu m e za ít projevovat lehce negativn. R st maloobchodních tr eb v listopadu zpomalil na 4,4 procenta meziro n po íjnovém r stu o 7,9 procenta. Relativn výrazný pokles r stu maloobchodních tr eb byl zp soben p edev ím poklesem tr eb v segmentu potravin. Obchodní bilance vykázala v prosinci mírný deficit ve vý i 1,1 miliardy korun. Tento údaj byl o n co hor í ne o ekávání, kdy v t ina analytik p edpovídala mírný p ebytek. Za celý rok 2007 se v ak obchodní bilance vyvíjela velmi p ízniv. Celkový p ebytek dosáhl vý e 86,1 miliardy korun, co je více ne dvojnásobek hodnoty dosa ené v roce Ani siln zhodnocující se koruna tak zatím nemá výrazn negativní vliv na exportní výkonnost domácí ekonomiky. Podle odhad analytik by se m l p ebytek obchodní bilance v roce 2008 dále zvý it. B ný ú et platební bilance v listopadu p íjemn p ekvapil, kdy dosáhl p ebytku ve vý i 1,15 miliardy korun po tém trnáctimiliardovém íjnovém deficitu. Za celý rok 2007 by tak celkový deficit b ného ú tu mohl klesnout na 2,8 procenta HDP. V roce 2006 jeho vý e inila 3,1 procenta HDP. Podle nového kalendá e zasedání bankovní rady se první m nov -politické zasedání konalo za átkem února. Na tomto setkání bankovní rada p istoupila ke zp ísn ní m nové politiky a zvý ila klí ové úrokové sazby o tvrt procentního bodu. trnáctidenní REPO sazba se tak posouvá na úrove 3,75 procenta, tvrt procenta pod sazbou ECB. NB podle o ekávání reagovala na akcelerující inflaci, která by se na vysokých úrovních m la dr et po v t inu roku Hlasování v ak nebylo jednozna né, kdy dva ze sedmi len bankovní rady hlasovali pro ponechání sazeb na stávající úrovni. Zvý ení sazeb bylo dopln no p ekvapiv holubi ími komentá i. NB pova uje sou asné vzedmutí inflace za jednorázovou událost, která by m la koncem leto ního roku odeznít a inflace by m la rychle klesat zp t do cílového pásma. Zve ejn ná o ekávaná trajektorie vývoje úrokových sazeb tak po ítá s mo ností je t jednoho zvý ení sazeb v blízké budoucnosti, p i em koncem leto ního roku by m ly úrokové sazby spí e klesat. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: Bozd chova 2/344, Praha 5 Fax: Czech Republic

2 Slovenská republika Slovenská centrální banka ponechala v lednu základní úrokovou sazbu na 4,25 procentech. O zm n sazby se op t ani nehlasovalo. Centrální banké i diskutovali p edev ím novou infla ní zprávu se zp esn nými odhady budoucí inflace a r stu. Díky celosv tovému trendu r stu cen potravin, surovin a energií byly mírn zvý eny odhady inflací a díky pokra ujícímu skv lému výkonu slovenské ekonomiky byl zvý en odhad jejího r stu v tomto roce z 7,5 procenta na 7,7 procenta. Pro vy kávací postoj centrálních banké hovo í p edev ím ísla potvrzující silný, ale p esto zdravý (mín no neinfla ní) r st ekonomiky. Úrokový diferenciál v i hlavní úrokové sazb v Eurozón je tedy nastaven nadále na +25ti bazických bodech. P edpokládá se, e NBS sjednotí svoji sazbu se sazbou v EMU v pr b hu roku 2008, kdy se pravd podobn potvrdí vstup do Eurozóny. O ekávané zvy ování sazeb v Eurozón dostalo v posledních m sících silné trhliny. Na sv domí to mají turbulence na sv tových finan ních trzích (problémy sub-prime hypoték v USA a tzv. creditcrunch). Negativní náladu podpo ila navíc i poslední makrodata, která ji za ala ukazovat zhor ující se stav reálné ekonomiky, co se projevilo na hluboké korekci cen akcií a ve v eobecném poklesu výnos státních dluhopis. Taková reakce finan ních trh v minulosti vesm s p edpovídala p íchod recese. Evropská centrální banka sice nezvý ila svoji sazbu, nicmén rostoucí evropská inflace (op t hlavn díky r stu cen potravin a energií) udr uje ECB v ostra itosti. Zasedání ECB na po átku února ponechalo klí ovou sazbu na 4 procentech a varovalo p ed rostoucími infla ními tlaky. Banké i zmínili také rostoucí nejistotu ohledn budoucího r stu ekonomiky EU. Naproti tomu se centrální banka USA sna í zachránit ekonomiku prudkým sni ováním úrokových sazeb a v leto ním roce ji sta ila sní it sazby o bezprecedentních 125 bazických bod na rovné 3 procenta. Podle komentá slovenských centrálních banké budou infla ní cíle vycházející z Maastrichtských kritérií pro vstup do m nové unie spln ny s dostate nou rezervou i p es vy í poslední infla ní ísla. Je to dáno tím, e rostoucí ceny potravin zvedají inflaci také v zemích EU a tím se srovnávací kritérium posouvá vý e. Infla ní prognóza centrální banky p edpokládá inflaci harmonizovanou s pravidly EU na 2,8 procentech na konci roku 2008 (p edchozí odhad byl 2,3 procenta). Pro rok 2009 se odhad harmonizované inflace zvý il na 2,9 z 2,8 procent. Rostoucí hodnoty odhadované inflace podporují sou asnou opatrnost centrálních banké. Dal í siln sledované Maastrichtské kritérium je deficit ve ejných financí. Av ak celoro ní výsledek deficitu byl podle ministerských ú edník pod 2,5 procenty HDP a ani p ípadné dodate né státní výdaje neohrozí limit ve vý i 3 procent. Údaje zve ejn né v pr b hu ledna ukázaly, e slovenské spot ebitelské ceny v prosinci vysko ily o 0,3 procenta. Meziro ní inflace se dostala na 3,4 procenta z p edchozích 3,1 procenta. Slovenské spot ebitelské ceny harmonizované s pravidly Evropské unie vzrostly v prosinci o 0,3 procenta. V meziro ním srovnání je takto po ítaný r st cen na úrovni 2,5 procent oproti 2,3 procent m minulý m síc. Samotné potraviny vzrostly podle statistik o +7,2 procent meziro n. I nadále v ak Slovenská republika s dostate ným pol tá em spl uje Maastrichtské infla ní kritérium. Aktuáln zve ejn ná inflace za leden vysko ila na 3,8 procenta meziro n. Z dal ích zajímavých makroekonomických dat je vhodné se zmínit o mí e r stu ekonomiky za t etí tvrtletí. Ten dosáhl excelentní úrovn 9,4 procent meziro n, co je více ne se o ekávalo a navíc je toto íslo n kolikrát vy í ne r st ostatních zemí Eurozóny. Tahounem r stu je nadále export, který podporuje také vzmáhající se domácí spot eba. Ke zpomalení do lo u maloobchodních tr eb a stavební výroby. Av ak obecn se o ekává, e se jedná pouze o do asný pokles. Reálné mzdy stále rostou umírn n kolem 3 procent, p i em jejich r st je více ne vyvá en solidn rostoucí produktivitou (kolem 7 procent). Pr myslová výroba p idala meziro n silných 13 procent. Nezam stnanost se tak ka nezm nila a dosáhla 8 procent, co je meziro ní pokles o 1,4 procenta. I p es silná r stová ísla se NBS prozatím nebojí výrazn j ích poptávkových infla ních tlak, které by bylo nutné tlumit, pon vad r st je ta en p edev ím exportem a r st mezd je vyvá en r stem produktivity.

3 VÝVOJ NA F INANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika B hem ledna se na eské korun obnovil trend k postupnému posilování v i klí ovým m nám. Domácí m na tak dosáhla nových rekordních hodnot jak proti euru, tak proti americkému dolaru (viz následující grafy). Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (r st k ivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (r st k ivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)

4 Slovenská republika V pr b hu ledna slovenská koruna oslabovala a k hodnotám kolem 34 SKK/EUR, kam ji tla ila celkov negativní nálada na finan ních trzích a v i m nám v regionu. Nicmén, po komentá i guvernéra centrální banky pana ramka, který prohlásil, e p edpokládá nastavení vstupního kurzu SKK do Eurozóny na mnohem siln j ích ne aktuálních úrovních, slovenská koruna prudce posílila. Záv r m síce p inesl tr ní úrovn kolem 33,50 SKK/EUR oproti úrovním kolem 33,60 SKK/EUR p ed m sícem, co je zanedbatelná zm na. Graf vývoje devizového kurzu slovenské koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (r st k ivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Ceská republika 2W repo-sazba z stala v lednu na 3,50%. Vzhledem k rétorice centrální banky a vývoji na devizovém trhu se krátkodobé tr ní sazby b hem m síce posunuly lehce ní e. Trh je o n co mén agresivní ve svém o ekávání budoucího zvy ování úrokových sazeb. Vývoj dvoutýdenní repo -sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 3 měsících: ING Český fond peněžního trhu v m sí ní bilanci posílil o +0,17%. Výkonnost za posledních 12 m síc je +1,58%.

5 Slovenská republika Na pen ním trhu stále nic nového - dvoutýdenní repo-sazba z stala nezm n na na 4,25 procentech. Krátké tr ní úrokové míry lehce klesaly s tím, jak roste pravd podobnost leto ního vstupu Slovenska do Eurozóny. Tím pádem by se pen ní sazby srovnaly s evropskými, které jsou ní e a díky rostoucím obavám o reálnou ekonomiku navíc klesají. Graf vývoje dvoutýdenní repo-sazby NBS a jednoroční tržní sazby BRIBOR za posledních 12 měsíců: ING Slovenský fond peněžního trhu p inesl v m sí ní bilanci zisk +0,28%. Výkonnost za posledních 12 m síc je +2,33%. C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Výnosová k ivka eských státních dluhopis v lednu následovala vývoj na klí ových zahrani ních trzích, kde se obavy z recese v USA projevili v p esouvání prost edk investor z rizikových aktiv do bezpe í státních dluhopis a v následném r stu cen dluhopis. Výnosy domácích státních dluhopis se tak sní ily zhruba o 20 bazických bod po celé délce výnosové k ivky. Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc:

6 ING Český dluhopisový fond v m sí ní bilanci posílil o solidních 1,09%. Výkonnost fondu za posledních 12 m síc je -0,23%. Následující graf ukazuje srovnání výnos do splatnosti eských státních dluhopis s n meckými. Stejn jako v p edcházejícím m síci, i nyní se celá výnosová k ivka eských dluhopis nachází nad k ivkou v N mecku. Rozdíl mezi výnosy n meckých a eských státních dluhopis se b hem ledna dále roz í il. Slovenská republika Pokra ující nejistota, jak se bude vyvíjet reálná sv tová ekonomika v roce 2008 a rostoucí riziková averze, tla ila výnosy na hlavních trzích se státními dluhopisy prudce dol. Také na Slovensku výnosy klesaly, co pomohlo cenám dluhopis sm rem nahoru. Pokles výnos sice nebyl tak prudký jako na core trzích, ale u krátkodobých státních dluhopis výnosy klesly a o 40 bazických bod, co p edstavuje výrazný nár st jejich cen b hem ledna. Dlouhodobé výnosy vícemén stagnovaly. Graf změny výnosové křivky slovenských státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové k ivky vzh ru je negativní pro tr ní ceny dluhopis, a naopak) M sí ní výkonnost ING Slovenského dluhopisového fondu dosáhla +1,43%. Výkonnost za posledních 12 m síc dosahuje +2,41%.

7 Následující graf znázor uje relativní srovnání slovenské výnosové k ivky oproti státním dluhopis m v Eurozón (n mecké bundy ). Slovenské státní dluhopisy v men í mí e následovaly se svými výnosy sm rem dol dluhopisy n mecké, jejich výnosy padaly mnohem rychleji, a zvý ily si tak rizikovou p irá ku na úrovn kolem 50ti bazických bod. D) AKCIOVÉ TRHY Za átek roku byl ve znamení rozsáhlých pokles v ech akciových trh, kdy náladu jednozna n ur ovala negativní situace na rozvinutých trzích zp sobená obavou z pádu americké ekonomiky do recese. K mírnému zotavení akciových trh do lo po zásahu americké centrální banky, kdy na mimo ádném a ádném zasedání do lo ke sní ení amerických základních úrokových sazeb celkem o 1,25%. Na akciových trzích dále panuje nervozita, projevující se zvý enou volatilitou. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá) ING Český akciový fond ztratil -15,87%. Výkonnost fondu za 12 m síc je +10,02%.

8 Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Ma arský Americký Západoevropský eský WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index M síc -17,38% -14,20% -10,52% -6,12% -11,85% -7,77% Od ,38% -14,20% -10,52% -6,12% -11,85% -7,77% VÝHLED Obavy z makroekonomického vývoje v hlavních ekonomikách, zejména USA, budou nadále hlavním tématem finan ních trh v úvodu roku Lze o ekávat pokra ující zvý enou volatilitu. Pravd podobnost recese v USA v ak postupn roste a p inejmen ím krátkodob nebude takové prost edí p íznivé pro akciové trhy. Naopak dluhopisové trhy mohou z této nervozity profitovat. Rostoucí infla ní tlaky (komodity, potraviny) v ak reprezentují hrozbu, která m e r st cen dluhopis brzdit. Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost. V prvním m síci nového roku po slibném za átku, jeho trvání se dalo spo ítat na prstech jedné ruky, do lo k mohutnému propadu akciových trh nap í v emi regiony. Hlavním d vodem k tomuto výprodeji byly obavy z negativního vývoje americké ekonomiky, jen by mohl mít za následek i globální zpomalení ekonomického r stu. Výprodeje akcií byly navíc umocn ny i dal ími negativními zprávami z finan ního sektoru (prohlubující se krize na trhu dluhopisových cenných papír linkovaných na americké hypotéky, dal í ztráty bank, zejména francouzské Societe General). Propad trh byl zastaven ráznou akcií americké centrální banky, která ve dvou krocích p istoupila k razantnímu sní ení úrokových sazeb o 1,25% (sní ení o 0,75% na mimo ádném zasedání a o týden pozd ji na ádném zasedání 0,50%) na úrove 3,00%. Po tomto kroku do lo k mírnému zotavení akciových trh.