VZDĚLÁVÁNÍ, PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH OBORECH V LIBERECKÉM KRAJI

VZDĚLÁVÁNÍ, PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH OBORECH V LIBERECKÉM KRAJI

Ota Raiter, Josef Večerník a Josef Klofec Zdeňka Laštovičková účastníci 2

VZDĚLÁVÁNÍ, PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNANOST V UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝCH OBORECH V LIBERECKÉM KRAJI PANELOVÁ DISKUSE 24. LISTOPAD 25. LISTOPAD 2005 KAMENICKÝ ŠENOV LIBERECKÝ KRAJ 3

PRVNÍ DEN ČELO PANELOVÉ DISKUSE Josef Klofec Jablonex Group a.s. Josef Večerník Pearl Bohemica s.r.o. Milan Šorejs absolvent uměleckoprůmyslové školy Zdeňka Laštovičková Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod ŘÍZENÍ DISKUSE Blažena Hušková 4

PERSONÁLNÍ POLITIKA FIRMY Josef Klofec Tlumočení pozdravu předsedy představenstva Jablonex Group a.s. a poděkování za zorganizování a pozvání. Se zvoleným tématem panelové diskuse je bytostně spojen další rozvoj akciové společnosti Jablonex Group. Současné uspořádání Jablonex Group je vyvrcholením dlouhodobého procesu propojování jednotlivých bižuterních společností. V době konání panelové diskuse je tento koncern tvořen těmito firmami: Ornela a.s. (Jesenské sklárny, České perličky, Jizerské sklo, Bižuterie a Česká mincovna), Železnobrodské sklo, Jablonex a Bohemia Jewerly. Rozsahem své činnosti se řadí mezi nejvýznamnější firmy regionu. Zaměstnává více než 3500 osob a vykazuje několika miliardový obrat. Na produkci tohoto koncernu je navíc navázáno několik stovek zaměstnanců v jiných středních a malých podnicích nejen na Jablonecku. Při koncipování rozvojové vize byl vytčen cíl tohoto koncernu, a to: Stát se světovým lídrem v bižuterním průmyslu. Jako nutnou potřebu k dosažení tohoto cíle pokládá vedení společnosti spolupráci s uměleckými školami zaměřenými na obory reprezentované touto firmou. Hlavním důvodem této spolupráce je skutečnost, že pro tyto obory jsou velmi důležití pracovníci s tvůrčím myšlením a tyto školy představují předvoj a vklad pro tvořivé myšlení. Jedním ze základních kamenů pro dosažení cíle společnosti stát se lídrem ve světě bižuterie je kvalifikovanost lidí a síla tvořit nové. 5

Oblast rozvoje lidských zdrojů má v rámci společnosti významné postavení. Je dokonce jednou ze strategických oblastí, kterou ovlivňuje přímo představenstvo společnosti a je pro celou společnost řízena centrálně. Zahrnuje v sobě nejen motivační prvky (odměňování a benefity), ale důležitým faktorem je sféra vzdělávání. Na centrální úrovni společnosti bylo vytvořeno pracoviště, jehož náplní je zajišťování vzdělávání zaměstnanců. Mezi základní vzdělávací aktivity realizované přímo společností patří. 1. Kurz Základy zbožíznalství určen pro cca 45 zaměstnanců firmy, převážně mladých lidí v oblasti marketingu, vzorování či obchodu nastoupivších do firmy v letech 2004 a 2005. Velmi významnou pomůckou je vydání knihy Základní učebnice zbožíznalství obsahující potřebné informace o bižuterní produkci od složení sklářského kamene až po finální produkty. Na textech se podílely výhradně osoby z bižuterního průmyslu Jablonecka. Tato kniha významně pomůže vzdělávat vybrané skupiny zaměstnanců firmy a mohla by se stát velmi kvalitní pomůckou i pro další spolupráci s odbornými školami. 2. Intenzivní kurz Zbožíznalství speciál určen pro vybranou skupinu dalších zaměstnanců připravovaných pro vyšší řídící funkce. Úzké skupiny 2 až 4 zaměstnanců procházejí v týdenních cyklech jednotlivé oblasti činnosti společnosti a podrobně se seznamují s výrobou, technologiemi, sortimentem, vzorováním, organizací běžného chodu výroby i marketingem a prodejem. 3. Jazykové kurzy pro cca 110 zaměstnanců firmy. Otevřeno bylo celkem 27 tříd s výukou 7 základních jazyků ve 4 stupních, vč. obchodní konverzace. Výše uvedené / box na protější straně/ je v různé intenzitě naplňováno již v současné době. Intenzifikace a prohlubování vzájemné spolupráce povede k v současnosti nutnému dosažení hlavních potřeb, čímž je potřeba výrazně zvětšit přidanou hodnotu naší práce právě vkladem umu našich lidí a zkrátit čas potřebný k realizaci jednotlivých oblastí rozvoje společnosti. To je nutné zejména z těchto důvodů: neztratit přední pozici světově významného výrobce bižuterie a polotovarů, stát se světovým lídrem ve světě bižuterní produkce, při naplňování těchto cílů musíme být rychlejší než je svět, podílet se na rozvoji regionu, v němž je tato výroba tradiční, vytvářet zaměstnancům dobré sociální zázemí pro jejich práci. 6

JABLONEX GROUP A SPOLUPRÁCE S UMĚLECKOPRŮMYSLOVÝMI ŠKOLAMI základní nabídka a poptávka společnosti Zájem o systematický kontakt se školami a jejich poradními orgány a vzájemnou diskusi při vytváření profilu absolventa tak, aby absolvent byl kreativní, a to i v oblasti průmyslové výroby. Stěžejní je tedy výchova budoucích osobností pro průmyslový design. Rozšíření možností vybraných žáků více se v průběhu studia seznámit s obory realizovanými touto akciovou společností. Absolvent musí mít přehled o směrech reálného marketingu. Škola ve spolupráci s firmou vytipuje nadprůměrně nadané děti, kterým firma již v průběhu studia vytvoří podmínky pro rychlejší seznámení se s konkrétní produkcí. Některé odborné předměty musí být nutně posíleny, aby byl absolvent připraven k práci v průmyslovém designu. Firma má zájem zadávat termínované práce na nových kolekcích a tak poskytnout možnost práce s konkrétními materiály ze své výrobní základny s tím, že budou vybraným zájemcům k dispozici. Samozřejmostí je následné vyhodnocení a ocenění. Společnost je schopna spolupracovat při personálním zajištění některých přednášek zejména v oblasti zbožíznalství. Již nyní takto spolupracuje s katedrou designu Technické univerzity Liberec. Další výzvou je spolupráce s pedagogy i studenty v oblasti multimediální podpory marketingu a prodeje. Na druhé straně je otevřená možnost spolupráce v oblasti vzdělávání pracovníků firmy (dělnických profesí a mistrů), zejména s ohledem na technologickou větev vzdělávání na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě a v oblasti galvanizování na Střední škole řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou. Spolupráce je možná i v oblasti zušlechťování užitkového skla. 7

Příspěvek byl orientován zejména do oblasti uměleckoprůmyslové. Je ovšem nutné znovu připomenout, že technologická větev Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodu je pro firmu čerpací stanicí vysoce kvalitních pohonných hmot v podobě kvalitních mladých lidí pro sklářskou technologii a že Střední škola řemesel a služeb v Jablonci nad Nisou je rovněž škola, jejíž absolventi v bižuterních oborech jsou ve firmě vítáni. Organickou složkou akciové společnosti je rovněž Česká mincovna. Velmi významným partnerem je v tomto případě Střední uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou. Úplným závěrem tohoto diskusního příspěvku je konstatování, že chceme-li obstát ve velké konkurenci bižuterního průmyslu, pak potřeba kvalitních lidí zasahuje všechny úseky, tedy výrobu, řízení výrobních procesů, marketingu, designerské činnosti a mnoho dalších s tímto odvětvím souvisejících. 8

CO MŮŽEME NABÍDNOUT SVĚTU, JE "VÝTVARNO" Josef Večerník Reprezentuje malou firmu s ročním obratem 50-60 miliónů Kč, jejíž výroba je zaměřena na zahraniční trhy. Firma byla etablována jako výrobní podnik, který byl svou strukturou vázán na minulé období. Tento systém se ukázal jako nefunkční, a proto firma musela v průběhu tří let přejít na nový způsob řízení výroby pomocí malých objednávek. Filosofickou premisou firmy se stala skutečnost, že to, co světu nabízíme, svět již umí (zjednodušený příklad s barvením skleněné kuličky). Podstatným se ovšem jeví zázemí, a tím jsou uměleckoprůmyslové školy a školství obecně, které tvoří obrovskou základnu celého regionu. Co můžeme nabídnout světu, je výtvarno, které je nutno začít chápat jako zboží. Firma je řízena na základě jednoduché rovnice kvalita + nápad + výtvarno + rychlost = odezva zákazníků bez podpory marketingu. V rámci firmy je tento systém nazýván designfirma (všechny činnosti jsou zaměřeny na design tak, aby byl prodejný, tzn. kvalitní). Pro tento styl práce musela firma vychovat vlastní vzorkaře, aby vyhovovali cílovým trhům (USA, Francie). Úhrnem je 10% zaměstnanců zaměřeno na design. Jako velice progresivní a perspektivní se jeví propojení na textilní průmysl, neboť výroba bižuterie může čerpat z textilního průmyslu ve formě návrhové práce. 9

Proces navrhování má svá pravidla a je potřebné, aby byli - nejen žáci škol - tímto směrem vychováváni. Firma se snažila vymezit témata, která mají školy zahrnout do svých vzdělávacích programů. Nakonec ale dospěla k závěru, že hlavní úlohou školy je vyhledávat a nalézat talenty mezi svými studenty, protože na obrovském podhoubí absolventů vyroste několik osob, které mají potenciál být světovou špičkou v daném oboru. Důležitým prvkem tohoto hledání se stává motivace, a to nejen ze strany školy, ale i průmyslových podniků bez ohledu na jejich velikost. Při absenci správné motivace se skrytý talent nemusí vůbec projevit. Příkladem může být praxe z jejich firmy, kde byly nejen mezi studenty, ale i mezi svými zaměstnanci cíleně vybrány výrazné osobnosti, které následně podporovaly v rámci dalšího vzdělávání na vysoké škole uměleckoprůmyslové. I potom trvalo ještě čtyři roky v provozu, než se talent plně projevil a investice se firmě začala vracet. K rozvoji sklářského průmyslu je nutná větší součinnost škol a firem. Koncern typu Jablonex Group má možnost tento proces rozhýbat, ale velkou část odvětví tvoří malé firmy, jejichž problematika musí být rovněž řešena. Na druhou stranu si tyto menší firmy ne vždy plně uvědomují, jakou devizou je kvalitní výtvarník. Ve vztahu k designu je možné vzít si příklad z módního průmyslu. Bylo by dobré po jeho vzoru vytvořit nějakou hierarchii a různými soutěžemi podporovat vzájemnou konkurenci tvůrců a jejich zdravou rivalitu. Nikdo vlastně v tuto chvíli neví, kolik kvalitních designérů pracuje ve sklářském průmyslu. Jak již bylo zmíněno, hlavní úlohou školy je hledat talenty a ve spolupráci s firmami je podporovat. Stěžejně by podpora měla být cílena na tématickou a stylovou tvorbu, práci s informacemi a týmovou spolupráci při řešení jednotlivých úkolů. Důležitou složkou výchovy ve školách by mělo být rovněž zvyšování zdravého sebevědomí v kontaktu se zahraničím. 10

ZNALOST TECHNOLOGIE A NÁLEŽITOSTÍ VÝROBY Milan Šorejs Po ukončení studia na Střední uměleckoprůmyslové škole a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou pracoval v České mincovně. Následně přešel do akciové společnosti Ornela, později pracoval jako vedoucí divize měkkého a tvrdého pájení v podniku na Slovensku. V rámci své práce měl možnost přijímat nové pracovníky, mezi nimi i absolventy uměleckoprůmyslových škol. Základním problémem při nástupu do praxe, a to i ve vlastním případě, byla nedostatečná znalost technologie a dalších náležitostí výroby. Pro praxi je znalost výroby základní podmínkou, výroba pak pro design, z toho plyne, že bez znalosti technologie a zkušeností z praxe není možné navrhovat a vzorkovat. Z pohledu osoby, která absolventy přijímala do pracovního poměru, má jednu zásadní zkušenost. A to, že absolventi mají značně zkreslené představy o tom, jakou práci budou dělat a za jakých podmínek. Jejich očekávání jsou oproti skutečnosti nadsazená. Z vlastní zkušenosti může sdělit, že absolventa je nutné motivovat. Rozhodující ovšem nejsou pouze platové podmínky, ale i možnost profesního růstu a dalšího vzdělávání. Velice důležitým se ukazuje vzdělávání v oblasti marketingu a designu, a to i pro pracovníky, kteří se zabývají pouze specifickou částí procesu výroby. Celkově lze říci, že připravenost absolventů pro výrobu je nedostatečná. 11

sklářská huť zlatnická dílna brusírna 12

SOUČASNÁ SITUACE UMĚLECKOŘEMESLNÝCH OBORŮ REGIONU Zdeňka Laštovičková V úvodu diskusního příspěvku byly představeny školy nabízející vzdělávání v uměleckoprůmyslových oborech v Libereckém kraji, jejich struktura, vzdělávací systém, vzdělávací podmínky a cíle vzdělávání. V návaznosti na současnost byl shrnut historický vývoj uměleckoprůmyslového školství v regionu, zdůrazněny přímé vazby na firmy, podpora státu a souvislost s prosperitou hospodářství. Současný systém výuky na úrovni středního vzdělání spočívající v propojení všeobecné, odborné a praktické výuky v dané věkové úrovni se ukazuje velmi efektivním a z pohledu zahraničních odborníků příkladným. Vzdělávání v těchto oborech je značně náročné na vybavení a provoz odborných dílen. Z této skutečnosti vyplývá potřeba surovinové, materiální a technické podpory ze strany firem. Výuka na školách musí odpovídat mnoha faktorům, mezi kterými je nutné nalézt akceptovatelný průsečík. 13

Těmito faktory jsou zejména: potřeby a požadavky rodičů, potřeby a požadavky zaměstnavatelů, potřeby a požadavky studentů, společenská objednávka (koncepce vzdělávání). Velkým problémem v oblasti uměleckoprůmyslového vzdělávání se jeví připravovaná podoba jednotné, státem garantované maturitní zkoušky, která ve svém důsledku povede k zevšeobecňování odborného vzdělávání. Tím vzniká rozpor mezi profilem absolventa a požadavky zaměstnavatelů. Do tohoto problému se promítají další limitující faktory dané legislativní situací, zejména normativní financování, hodinové dotace, předpisy týkající se bezpečnosti práce apod. Současní žáci mají malý zájem nastoupit po absolvování středního vzdělávání přímo do praxe ve firmách. Absolutní většina z nich má zájem pokračovat v dalším studiu. Z prezentovaných grafů vyplývá následující: 3% 3% 15% 9% výtvarné obory 8% 62% technické obory 5% 2% 0% 17% 50% 26% vyšší odborné školy 20% 8% 38% 2% 9% 23% pokračování ve studiu zam ěstnání m im o obor nezam ěstnáno zam ěstnání v oboru zam ěstnání v zahraničí nezjištěno 14

m aturitní obory středních odborných učilišť 13% 0% 6% 2% nem aturitní obory středních odborných učilišť 6% 4% 1% 27% 36% 33% 43% 29% Vzhledem k výše uvedenému vystupuje do popředí možnost zainteresování absolventů pro nástup do praxe. Nabízí se možnost podchycení jejich potenciálu v průběhu studia, různé typy podpory ze strany firem a vyšší využívání pracovní praxe. S ohledem na probíhající kurikulární reformu mají firmy otevřenu význačnou možnost prosazení vlastních potřeb do studijních programů jednotlivých škol. Je nutná vzájemná spolupráce škol a firem při tvorbě jednotlivých školních vzdělávacích programů. Mezi priority všech typů středních škol patří v současné době nabídka celoživotního vzdělávání. Rovněž v této sféře se nabízí možnost spolupráce mezi školami a firmami daná cílenými požadavky firem na zajištění odborných kurzů, rekvalifikací apod. Na design je rozhodující měrou vázána úspěšnost výrobku na trhu. Ve většině oborů nejen uměleckoprůmyslových se kvalitní design jeví jako nezbytnost. I zde je otevřena další oblast spolupráce. Příkladem může být vyhlašování soutěží a obdobných aktivit Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě společně s firmami koncernu Ornela a. s. a firmou Steinel. V závěru diskusního příspěvku bylo poděkováno všem firmám, které nějakým způsobem podporují a sponzorují školy. 15

Robert Gamba a Milan Šorejs Blažena Hušková diskuse 16

REORGANIZACE OBORU ZUŠLECHŤOVÁNÍ SKLA Helfried Glössner - Walter Dernbach - Georg Linden Vzdělávání v oboru zušlechťování skla se do nedávné doby v Německu dělilo na tři základní podobory, a to: ohýbání zušlechťování plochého skla broušení a rytí skla malování skla a vitráže Nově jsou tyto podobory spojeny v jeden obor, kdy jsou v první fázi po dobu dvou let vzděláváni studenti v základních znalostech oboru a teprve ve druhé, jednoleté fázi dochází k rozdělení studentů na tři výše uvedené skupiny. Cílem takové reorganizace studia je: sloučit dřívější obory, aby bylo možné oslovit větší okruh zákazníků, vzdělávat žáky v základních znalostech a dovednostech více do hloubky, propojit obory zabývající se zušlechťováním skla, umožnit používání aktuálních pravidel vzdělávání. 17

Výhody nového systému: zhotovení více povinných prací, více pracovních příležitostí, širší znalosti, širší znalosti pro samostatnost. Nevýhody nového systému: menší rutina ve vlastním oboru, pokles tvorby vlastních návrhů. Změny v teoretickém vzdělávání s sebou nesou i nutnost změny vzdělávání v podnicích (odborné praxe): podniky musí rozšířit své strojové vybavení, zaměstnanci firem, popřípadě mistři se musejí dále vzdělávat, výměna učňů mezi podniky musí být mnohem intenzivnější, mezipodnikové vzdělávání se stává důležitou součástí výuky. 18

19 DISKUSE

Prof. Šilhán Je nutné najít průnik mezi profesionalitou a univerzalitou člověka. Střední uměleckoprůmyslové školy - a nejen tyto - mají úkol naučit své studenty učit se. V současné době se společnost spíše specializuje, což s sebou přináší mnoho neuvěřitelně špatných důsledků. Ak. soch. Komňacký Vše, co bylo zatím řečeno, jsou pouze obecné fráze. Měly by být jasně formulovány konkrétní kroky, tedy jednotlivé zúčastněné strany by zcela jednoznačně měly říci, co kdo konkrétně učiní. Ing. Klofec Otázka dalšího rozvoje bižuterního a sklářského průmyslu je velice složitá, stejně jako možnosti vzájemné spolupráce. V rámci této debaty se jí jistě nepodaří bezezbytku zodpovědět, ale může se stát základem pro další jednání. Pro danou chvíli je důležité říci, že Jablonex Group cítí silnou potřebu spolupráce s uměleckoprůmyslovými školami, může nabídnout spolupráci pedagogů, studentů a jejich společnosti, jedním ze způsobů spolupráce může být vzorkování, firma může nabídnout zkušenosti s reálným průmyslovým designem. Firma je schopna a ochotna v rámci spolupráce nabídnout materiál, neboť v současné době mají někdy pocit, že se na školách učí pracovat s materiály, s nimiž již firma nepočítá ve výrobě nebo nejsou hodnoceny jako perspektivní. Zároveň nabízí publikaci zbožíznalství, zmiňovanou již v rámci příspěvku. Ak. soch. Komňacký Dle jeho názoru by zmiňovaná publikace měla být součástí tématických plánů. Ing. Klofec Publikaci je možné získat, ale vzhledem k její jedinečnosti je poměrně finančně nákladná (1000,- Kč). Bližší informace o publikaci a možnost jejího zakoupení, stejně jako další informace z dané oblasti je možné získat na jeho e-mailové adrese klofec@jablonex.com. Ak. soch. Laštovičková Školy vítají možnost spolupráce s firmami. Vzorování je ale až na dalších místech v pořadí důležitosti. Školy a jejich absolventi nemohou suplovat firemní systém vzorování. Ing. Klofec Jejich firma má samozřejmě vytvořen vlastní systém vzorování. Školy a jejich absolventi nemohou tento systém nahradit, ale mohou jej doplňovat. Firma může nabídnout své zázemí, zejména materiály, s kterými pracují, vytyčit své technologické možnosti. Školy pak mají možnost s tímto pracovat ve zcela volných tématech. Určitě to není to, co firmu živí. 20

Prof. Šilhán V tuto chvíli není nutné hledat konkrétní kroky za každou cenu. Důležitá je dobrá filosofie, protože tam, kde není, nic se nepovede. Často se opakuje žádost o zcela konkrétní informaci ( řekněte, co zítra uděláte? ), ale není třeba to takto říkat. V oblasti technologie je nutné brát v potaz její neustálý vývoj. Jenže i tak je pořád něčím svázaná. Tím navíc, co výrobek činí kvalitním, je jeho krása. Na našem trhu se objevuje celá řada výrobků, které nelze označit jinak než jako póvl, a přece jsou vytvořeny stejnou technologií. Z toho vyplývá, že školy by měly být především uměleckoprůmyslové, nikoliv průmyslové. Krása je to, co člověk potřebuje, a krásné mohou být i tabule skla. Otázkou mířenou na školy i firmy je to, kolik absolventů středních škol zůstává u tvoření tohoto krásna a kolik z nich se jich potom stane jedničkou ve výtvarném zpracování. Co dělají školy, aby výjimečný talent dále rozvíjely? Měly by mu vytvořit naprosto výjimečné podmínky. Ing. Večerník Pohled malé firmy a školy může být odlišný, i tak je nutné najít styčnou plochu. Obecně lze říci, že všichni mají podobné problémy. Všichni požadují pokud možno co nejlepšího člověka, kvalitního a co možná nejlépe vzdělaného. Důležité je, aby se firmy shodly na určitém obecném názoru na kvalitu lidských zdrojů, tedy obecně na tom, jakého chtějí absolventa střední uměleckoprůmyslové školy. Měl by se najít někdo, kdo tuto problematiku vezme za svou a zastřeší jí. Možná by tuto roli mohl hrát Svaz výrobců bižuterie. Školy potřebují toto vědět, aby mohly vyvíjet efektivní tlak na své zřizovatele a potažmo i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Lobbyismus musí být koordinovaný. Stejně jako Prof. Šilhán i on se domnívá, že hlavním tahounem sklářského průmyslu České republiky musí být ono krásno. Představuje totiž přidanou hodnota, která nás odlišuje ob zbytku světa. Znovu apeluje na zvyšování zdravého sebevědomí studentů. Je nutné najít dostatečné finanční zdroje k tomu, aby studenti mohli v co možná nejvyšší míře cestovat za poznáním do zahraničí, učili se cizím jazykům a převzaté zkušenosti potom uplatňovali na domácí scéně. RNDr. Hušková Zazněl jeden zcela konkrétní návrh na zefektivnění spolupráce škol a firem, a to: najít koordinátora pro definování požadavků sklářských firem na uměleckoprůmyslové školy. RNDr. Gamba Na jednu stranu chápe volání firem po specialistech. Školství má však i jiné úkoly a odpovědnost nám nedovolí, abychom vychovávali jednostranně vzdělané specialisty, protože tím danou osobu výrazně znevýhodňujeme na trhu práce. Spíše je nutné hledat průsečík univerzálnosti a profesionalitou absolventa tak, jak to uvedl Prof. Šilhán. 21

Je rovněž nutné podívat se na demografickou situaci České republiky. Rapidně se snižuje počet dětí, a tím i klientů škol. V tuto chvíli se výrazně promítá zejména u základního školství, ale za několik let bude situace stejně kritická i u škol středních, protože do roku 2012 se dle prognóz sníží počet dětí ve věku středoškoláků o jednu čtvrtinu. S tím se sníží i výše finančních prostředků, což rozvoj školství v kraji samozřejmě rovněž značně zkomplikuje. Problematice financování školství bude více či méně věnován celý druhý den panelové diskuse, takže bude prostor to více analyzovat. Tuto situaci je nutné nějakým způsobem řešit a bylo to již několikrát naznačeno. Je to otázka celoživotního vzdělávání, kdy se cílovou skupinou středních škol musí postupně stávat dospělá populace, která se bude průběžně vzdělávat v různých, aktuálních problémech a situacích. Zde se přímo nabízí možnost spolupráce škol a firem. Ak. mal. Janák Problémem uměleckoprůmyslového školství je i to, že jsou zřizovány úplně nové školy s tímto zaměřením. Tyto školy bez tradice a mnohdy i bez potřebného zázemí potom odčerpávají finanční prostředky tradičně fungujícím školám. Stále vyšší počet škol bude produkovat stále větší počet řemeslníků, ale počet talentovaných je limitován. Prof. Šilhán Zatím se hovoří pouze o středních školách. Stejné a dost možná ještě větší problémy mají vysoké školy. p. Rath Ze vznesených připomínek je zřejmé, že toto plénum je zaměřené pouze na bižuterní průmysl. Úplně mu schází přítomnost jiných sklářských oborů. Ing. Nováková Za pořadatele je nutno říci, že byly osloveny firmy v celém spektru uměleckoprůmyslové výroby, tedy i čistě sklářské firmy. Účast nebyla nikým omezena, tyto firmy však neprojevily o účast v panelové diskusi zájem. Mgr. Kafka Agentura regionálního rozvoje zpracovávala studii o sklářském průmyslu v Libereckém kraji. V komunikaci s firmami nebyl nejmenší problém. Ing. Lednejová Je velice optimistické slyšet z úst představitele jedné z největších firem sklářského průmyslu (Jablonex Group pozn. organizátora), že cítí potřebu se školami spolupracovat a že absolventy škol pro svou činnost potřebují. Mnohdy to v poslední době totiž vypadalo zcela opačně. Odehrávají se sice dílčí jednání s jednotlivými firmami, ale jejich výsledek není vždy úplně optimální. 22

Ing. Moravec Již Archimédes řekl, že jedním z hlavních úkolů pedagogiky je nalézt v člověku génia. Žádný z pedagogů jistě není tak pyšný, aby řekl, že vychoval génia. Pouze jej pomohl zušlechtit. V tom spatřuje hlavní význam uměleckoprůmyslových škol. Rozšiřování počtu škol s uměleckoprůmyslovým zaměřením nepovažuje za vhodné řešení. Není možné neustále rozšiřovat počty oborů. Zároveň není ani možné, aby každý kraj měl v studijní nabídce svých uměleckoprůmyslových škol všechny obory. Mezi jednotlivými územně samosprávnými celky by měla být uzavřena speciální dohoda, která stanoví, jaké obory budou v jednotlivých krajích nabízeny. Stejně jako v Rheinbachu by mělo dojít k nějaké difůzi oborů. Pro srovnání v roce 1998 bylo v klasifikaci oborů uvedeno 2500 vzdělávacích oborů. Oproti tomu katalog zaměstnání obsahoval pouze 520 položek. Oproti tomu v Německu a Rakousku existuje duální systém středního vzdělávání, který je od našeho odlišný. Náš systém je obdobný například francouzskému. Na druhou stranu v Irsku byly vynaloženy značné finanční prostředky Evropské unie a výsledkem těchto investic není nic jiného než to, že i Irsko má stejný systém středního vzdělávání jako Česká republika. V porovnání s Evropskou unií vykazuje Česká republika mírně nadprůměrnou míru rozšíření celoživotního vzdělávání. Při bližší analýze ovšem zjistíme, že v jeho institucionální formě je ČR podprůměrná, neboť 49% tohoto vzdělávání je realizováno firmami, nikoliv školami. Cílem vzdělávání není pouze příprava na profesi, ale i příprava na život a pro společnost. Ing. Koutová Jedním z jejích úkolů v regionálním zastoupení CZECH INVESTU pro Liberecký kraj bylo zpracovat materiál o bižuterním průmyslu. Jen velice těžko sháněla informace o bižuterním průmyslu jako celku. Výrazně tu absentují public relations tohoto průmyslového odvětví. Zatím je realizováno jen na úrovni jednotlivých firem. S ohledem na bižuterní i sklářský průmysl je třeba stát oběma nohami na zemi. Musí být brána v potaz míra nezaměstnanosti regionu. Za poslední období došlo v tomto odvětví průmyslu k velké ztrátě pracovních míst (7000 8000). Částečně je tato skutečnost dána tím, že došlo k outsourcingu činností, které nesouvisí přímo se samotnou výrobou, ale i tak je toto číslo vysoké. Velká část firem se zabývá výrobou polotovarů (dle zjištění 80% - 90%). V těchto činnostech není design prvotní. Jestliže tedy chceme vytvářet krásno tak, jak bylo několikrát naznačeno, měla by se situace v tomto směru změnit. Stáváme-li se polotovarovou základnou, pak požadavky na absolventy škol budou jiné, než když budeme vyrábět finální výrobky. 23

p. Rath Zastupuje sklářský ateliér fungující dle starého systému kamenickošenovských zprostředkovatelů. Nemá žádné výrobní kapacity. Pro činnost jeho firmy je důležitá existence mnoha malých firem. Z tohoto důvodu považuje za nepříliš šťastné slučování firem do velkých konglomerátů. Podrobně zná anglický systém vzdělávání. Školy tam vlastně představují jakési velké podniky. Výsledkem toho je, že absentuje jakékoliv řemeslné vzdělávání. Obává se, že současný proces optimalizace školství povede k tomu samému. Uměleckoprůmyslové školy ve stavu, v jakém fungovaly do současnosti, jsou důležité pro rozvoj menších firem, protože neustále zvyšují kvalitu svých absolventů, tím i celého průmyslového odvětví a tím i kvalitu života v regionu. Co může jako vídeňák školám vytknout, je to, že se zaměřují zejména na odborné vzdělávání, ale poněkud v ústraní jejich zájmu je motivace studentů k dalšímu sebevzdělávání a práci na sobě samých. Dle jeho zkušeností není pro absolventa školy důležitý pouze výdělek, ale velkou roli hraje také společenský status dané profese. Nyní jsou jeho zkušenosti takové, že sklář umělec má ve společnosti vysoký společenský statut, zatímco sklářský mistr je stále považován za pouhého pomocníka. Úkolem školy v tomto ohledu je postupem času tyto rozdíly minimalizovat ( přivřít nůžky ). Mgr. Polanecký Úlohou školy není pouze vzdělávání a výchova. Školy plní rovněž roli skanzenu, rezervoáru technik. Kdykoliv se z jakékoliv důvodu přeruší tradice, trvá potom nejméně dvě století, než se vymizelé techniky podaří do jisté míry obnovit. Školy vychovávají nejen řemeslníky a umělce, ale zároveň konzumenty. Jejich pohled na zboží může být odlišný od ostatní společnosti. Absolventi škol jsou vyšinutí, ale tím správným směrem. Ing. Večerník V rámci svého vystoupení to nestihl dostatečně zdůraznit, ale dle jeho názoru je nevyhnutelné, abychom se stali výrobcem finálních výrobků s vysokou přidanou hodnotou, nikoliv výrobcem polotovarů a tím pouhou surovinovou základnou. Ing. Klofec K připomínce o nutnosti určení priority, zda budeme výrobci finálních výrobků nebo polotovarů, je nutné uvést, že některé součásti Jablonex Group jsou historicky výrobcem polotovarů a některé zase výrobcem finálních výrobků. Systém je historicky provázaný, protože mnoho firem na Jablonecku čerpá z polotovarové základny Jablonex Group a vyrábí z nich finální výrobky, na druhou stranu Jablonex Group odebírá od mnoha malých firem polotovary, z nichž vyrábí finální výrobky. Souhlasí s prof. Šilhánem v jeho tvrzení o technologiích, kterými lze vyrobit i póvl. V tomto vidí také hlavní přínos uměleckoprůmyslových škol, protože jsou to jejich absolventi, kteří kvalitu zvyšují. Nemáme-li se stát polotovarovou základnou, pak právě školy a jejich absolventi mají značný význam pro vytváření vysoké přidané hodnoty. 24

Ak. soch. Laštovičková Přerušení kontinuity řemesla je skutečně velmi těžké vracet zpět a školy mají nezastupitelnou úlohu v udržení technologií. Jako příklad lze uvést spolupráci Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Železném Brodě s firmou Železnobrodské sklo, kdy se pracovníci této firmy zúčastnili ve škole kurzu v jedné z technik, které firma již neprovozovala, ale chtěla ji ve výrobě obnovit. Prof. Šilhán Obecně lze k učňovskému školství říci, že jsme celý systém víceméně zničili za posledních 15 let. Na tomto fóru se zaměřujeme pouze na skláře a podobné profese, ale proč bychom měli mít skláře, když nemáme ani zámečníky, instalatéry apod. A určitě to není otázka financí. Ing. Nováková Neustále je řešena problematika sklářů - výtvarníků a mistrů. Otázkou pro tuto chvíli zůstává také vzdělávání technologů. V současné době se sklářské technologie vyučují pouze na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodu a na sklářské škole v Novém boru, kde se již nové ročníky neotvírají a dobíhá jeden ročník. Mgr. Zatloukal Jeho zkušenost s firmami působícími na území Libereckého kraje potažmo České republiky je poněkud odlišná. Naše firmy jako by o kvalitní řemeslníky a absolventy škol neměly zájem. Neustále jsou kontaktováni zahraničními firmami, které mají zájem o uskutečnění stáží u nás nebo naopak nabízejí možnost působení našich lidí včetně absolventů a studentů škol ve svých provozech. Naše firmy zatím dělají, jako by se jich to ani netýkalo. Ing. Večerník Jeho firma pět let sháněla kvalitního koloristu. Nepodařilo se jim jej nalézt, tak zvolili cestu vlastního vzdělávání. Jejich firma se musela stát soběstačnou i na poli vědy a výzkumu. Mgr. Raiter Vrací se zpět k problematice nově zakládaných škol. Před 150 lety založili v Kamenickém Šenově sklářskou školu, protože jí potřebovali místní podnikatelé. Vznikají i nové školy na základě potřeb trhu? Ing. Kuželka Zastupuje firmu Glassbor, která neustále potřebuje kvalitní řemeslníky, ale ti musí zvládat i nové věci. Je potřeba znalostí o moderním designu, protože potřeby a požadavky zákazníků se neustále vyvíjejí. Kvalitní rytec si v jejich firmě vydělá nadprůměrných 30 36 tis. Kč. Přesto mají s hledáním nových zaměstnanců problémy. Zároveň upozorňuje na nepříliš dobrou situaci ve sklářském a bižuterním průmyslu, která je zapříčiněna mnoha vlivy. Navrhuje, aby malé firmy byly podporovány třeba daňovými úlevami. Studenti by v rámci svých praxí mohli ve firmách pracovat po určitý čas zdarma, protože se učí a jejich výrobky nedosahují požadované kvality. 25