Behaviorální determinanty zdraví. a nemocí v ČR. SZÚ Centrum zdraví a životních podmínek. Komárek L., Skálová L.



Podobné dokumenty
PRIMÁRNÍ PREVENCE JAKO SOUČÁST PRIMÁRNÍ LÉKAŘSKÉ PÉČE

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

Obsah. Úvod Epidemiologie diabetu. 2 Definice diabetes mellitus Stávající definice Příčiny nedostatku inzulinu 19

ANALÝZA ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍHO STYLU MLÁDEŢE V KRAJI VYSOČINA. MUDr. Stanislav Wasserbauer

Studie HAPIEE regionální rozdíly v úrovni zdravotního stavu v rámci ČR

Jsou pojišťovny motivované k tomu, aby motivovaly své pojištěnce? Ing. Jaromír Gajdáček Ph.D., MBA

STANDARDY DIETNÍ PÉČE LÉČBY PACIENTŮ S DIABETEM

Léčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha

Monitoring alergických onemocnění 2011/2012

Arteriální hypertenze

Arteriální hypertenze vysoký krevní tlak

Determinanty vzniku fatálních kardiovaskulárních příhod v české populaci

Diabetická dieta dříve a nyní. Výuka na VŠCHT, říjen 2007

OBEZITA. Obezita popis onemocnění a její příčiny. Příčiny obezity

5 ŘEŠITELKOU NAVRHOVANÁ DIETÁRNÍ OPATŘENÍ PŘI LÉČBĚ DM. 5.1 Dietární opatření při prevenci vzniku DM

MÍSTO, KDE ŽIJEME. - domov, orientace v místě bydliště (plány). - škola bezpečná cesta do školy.

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 10. května 2010 (12.05) (OR. en) 9388/10 RECH 161 SAN 99

Příloha I. Vědecké závěry a zdůvodnění změny v registraci

Role KHS při formování zásad zdravotní politiky a tvorbě LEHAP. Malé poohlédnutí za možnostmi kraje Vysočina

Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020

Víš, co jíš? Ing. Jitka Götzová ředitelka Odboru bezpečnosti potravin Ministerstvo zemědělství ČR

Úloha technologií (CGM sensor v moderní léčbě diabetu 1. typu), poslední klinická data

Příloha č. 1 - Výsledky dotazníkového šetření Na základě dotazníkového šetření byly zjištěny následující výsledky:

Nutriční doporučení ministerstva zdravotnictví ke spotřebnímu koši

CHŘIPKA. MUDr. Miroslava Zavřelová Ústav preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Zdravotní stav a vybrané ukazatele demografické statistiky

Tělesná výchova - Prima

VYHLÁŠKA MV ČR č. 444/2008 Sb., o zdravotní způsobilosti uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele a strážníka obecní policie

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

KOMBINAČNÍ LÉČBA DIABETU, ANEB TERAPIE ŠITÁ NA MÍRU. MUDr. Jitka Kuchařová Skymed s.r.o

Kdy je a kdy není nutná biopsie k diagnóze celiakie u dětí JIŘÍ NEVORAL PEDIATRICKÁ KLINIKA UK 2.LF A FN MOTOL

Péče o K/N na interním oddělení. Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním - Diabetes mellitus

CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 16. dubna 2013 (OR. en) 8481/13 DENLEG 34 AGRI 240

PLÁNOVÁNÍ, ZÍSKÁVÁNÍ A VÝBĚR

Když nemám co dělat, pracuji. (Karel Čapek) aneb pracovní programy v Kontaktním centru Prevent v Českých Budějovicích. Jan Šnokhous, Lukáš Schmidt

Nadváha a obezita, PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Registr pacientů s FAP - výsledky centra

EUROVIA Kamenolomy, a.s. Podnik podporující zdraví

nemoc úraz operace síla energie vitalita Ensure Plus Advance Výživa nové generace Chrání a obnovuje Vaše svaly

Certifikát kvality v CSS Praha 2. Baliková Marieta Jarmila Veverková

Tab. Potřeba energie Energie v kcal/kg/den rok rok rok 70 Zásadní pravidlo: 1000 kcal kcal na každý rok věku

Prevence rakoviny. doc. MUDr. Jindřich Fiala, CSc. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU

Přínosy ekodesignu pro. Klára Ouředníková a Robert Hanus Centrum inovací a rozvoje

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

zajištění proteosyntézy zajištění přísunu esenciálních složek přísun specifických nutrietů, které zvyšují výkonnost (není doping)

Výskyt nadváhy a obezity

Světový den bez tabáku Národní sítě Zdravých měst ČR připravily na jednotné standardizované obaly Cesta za čistým vzduchem

Long distance travelling

Rizikové faktory hluku a vibrace

VDO občanská společnost svého bydliště a školy,cestu na. a škola - výchova dem. určené místo a rozliší možná. škola

Proč o tom mluvit právě teď?

5. PORUŠENÁ TOLERANCE S - definována výsledkem orálního glu. testu jde o hodnotu ve 120. minutě 7,7-11,1 mmol/l. Společně s obezitou.

SPECIÁLNÍ DRUHY POTRAVIN A ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ

Otázky z dětského zubního lékařství pro 4. ročník

Tematický plán. Střední škola AGC a.s., Rooseveltovo nám. 5, Teplice TEMATICKÝ PLÁN

V. Skupiny nemocí: prevence kardiovaskulárních onemocnění

DOPORUČENÍ K EDUKACI DIABETIKA

Specifické metody SP LS 2015 Tématické okruhy :

Standard SANATORY č. 7 Výživa seniorů

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

Metodické listy pro kombinované studium předmětu ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ. Metodický list č. 1

Zdravý životní styl předškolních dětí

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

Důchodováreforma Mýty a fakta

Péče o K/N na chirurgickém oddělení Ošetřovatelská péče u klienta s onemocněním ledvin, renální kolika

SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA ŠKOLÁKA

Co by měl každý vědět o epilepsii. Jana Zárubová

Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru VÝŽIVA DĚTÍ

Pro Hané. Kniha vyšla díky laskavé podpoøe firem. doc. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA OTÁZEK A ODPOVÌDÍ O KREVNÍM TLAKU

INFORMOVANÝ SOUHLAS PACIENTA PRO OPERACI AMPUTACE KONČETINY

Téma 8. Řešené příklady

Tvrdá tobolka se světle modrým víčkem a světle modrým tělem.

V Ý Ž I V A D I A B E T I K Ů

Tato část textu uvádí základní pojmy bakalářské práce v abecedním řazení.

Virové hepatitidy B a C v Libereckém kraji v letech

ZA4813. Flash Eurobarometer 233 (Young People and Drugs) Country Specific Questionnaire Czech Republic

SOCIÁLNÍ INKLUZE OSTRAVA Integrovaný program

Problematika primární prevence nemocí podmíněných prací

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Ondřej Pašek. Evropské fondy. období Příležitosti pro udržitelnost.

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Adéla Kárníková

Biologie - Prima. analyzuje možnosti existence živých soustav orientuje se v daném přehledu vývoje vymezí základní projevy života, uvede jejich význam

Standard ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby s duševním onemocněním Obsah

Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky. Leidemanová Blanka VNT Nemocnice Jihlava, přísp.org.

Kód předmětu: MSBP_PC1

Problematika úhrad z veřejného zdravotního pojištění. Konference Jsou pečující osoby pro naší legislativu neviditelné? Co dělat aby tomu tak nebylo?

28. INDIKACE NUTRIČNÍ PODPORY ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH

Popis funkcí osobních digitálních vah TANITA

Zahajovací konference

Ověřování metodiky krátkých intervencí v praxi Projekt podpory zdraví MZ

asné trendy rizikových faktorů KVO

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Obezita jako rizikový faktor civilizačních onemocnění

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG

Individuální přístup ke klientům trpící syndromem demence. Marie Báňová

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Transkript:

Behaviorální determinanty zdraví a nemocí v ČR Komárek L., Skálová L. SZÚ Centrum zdraví a životních podmínek

KVO: hlavní příčina časného úmrtí krácení délky života hlavní příčina smrti žen smrti mužů kromě Francie EVROPA EU ročně umírá 4 mil. lidí 1,5 mil. lidí příčina smrti 49% úmrtí 42% úmrtí ztracených let života > 30% < 30 % nemocnost, incidence, příčina smrti: pokles v severních, jižních a západních zemích nárůst v zemích střední a východní Evropy

KOUŘENÍ: EVROPA EU ročně umírá 1,2 mil. lidí 500 000 lidí na KVO 400 000 lidí 130 000 lidí pomalý pokles počtu nekuřáků ženy kouří téměř jako muži dívky kouří více než chlapci STRAVOVACÍ NÁVYKY: zlepšení v severních a západních zemích zhoršení v zemích jižní a střední Evropy zvyklosti se nyní vyrovnávají OBEZITA : nárůst v celé Evropě DIABETES MELLITUS : prevalence v celé Evropě stoupá

Zdroj:ÚZIS

Některé hlavní zevní rizikové faktory podílející se na úmrtnosti na nádory Nevhodná výživa 35% Kouření....30% Infekce....10% Sexuální chování, reprodukce...7% Alkohol...3% Radiace, sluneční záření..< 3% Profesionální expozice....4%

RIZIKO ISCHEMICKÉ CHOROBY SRDEČNÍ ŽENY MUŽI NEKUŘÁCI KUŘÁCI NEKUŘÁCI KUŘÁCI cholesterol (mmol/l) cholesterol (mmol/l) 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 mm Hg 180 věk 180 180 věk 180 S 160 70 160 160 70 160 S y 140 140 140 140 y s 120 120 120 120 s t t o 180 věk 180 180 věk 180 o l 160 60 160 160 60 160 l i 140 140 140 140 i c 120 120 120 120 c k k ý 180 věk 180 180 věk 180 ý 160 50 160 160 50 160 k 140 140 140 140 k r 120 120 120 120 r e e v 180 věk 180 180 věk 180 v n 160 40 160 160 40 160 n í 140 140 140 140 í 120 120 120 120 t t l 180 věk 180 180 věk 180 l a 160 30 160 160 30 160 a k 140 140 140 140 k 120 120 120 120 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 4 5 6 7 8 cholesterol (mmol/l) ÚROVEŇ RIZIKA: cholesterol (mmol/l) mm Hg Nízká < 5% Mírná 5-10% Střední 10-20% Vysoká 20-40% Velmi vysoká > 40%

DOPORUČENÍ ČESKÝCH ODBORNÝCH SPOLEČNOSTÍ PRO LÉČBU VYSOKÉHO TLAKU V PRIMÁRNÍ PREVENCI ICHS dtk>100 mmhg nebo stk>180 mmhg absolutní riziko ICHS < 20% bez org. postižení dtk 90-99 mmhg nebo stk 140-179 absolutní riziko ICHS > 20% orgánové postižení dtk > 90mmHg nebo stk > 140 režimová opatření a farmakoterapie režimová opatření po dobu 6 měsíců, potom opakovat měření TK režimová opatření po dobu 3 měsíců potom opakovat měření TK dodržovat režimová opatření farmakoterapie TK<140/90 mmhg dtk 90-94 mmhg nebo stk 140-159 dtk >95 mmhg nebo stk > 160 mm Hg dodržovat režimová opatření kontrola-interval 5 let zdůraznit režimová opatření kontrola-interval 1 rok dodržovat režimová opatření farmakoterapie

Režimová opatření zanechat kouření volit zdravější stravu zvýšit fyzickou aktivitu dosáhnout ideální tělesné hmotnosti

VÝŽIVA Optimální příjem živin, protektivní charakter Tuky- max. 30% energetického příjmu, saturované tuky 10% Cholesterol ze stravy max. 300 mg/den Sacharidy 55-60% energetického příjmu, jenoduché s. max. 10% Sůl max. 5g/den Dostatek látek s antioxidačním účinkem, vlákniny, stopových prvků

VÝŽIVA Nejběžnější chyby Nadměrný příjem masa a masných výrobků. Malé zastoupení ryb a drůbeže. Nízká spotřeba nízkotučných mléčných výrobků. Nízká spotřeba zeleniny a ovoce. Vysoká spotřeba pochutin a sladkých nápojů. Vysoká spotřeba soli.

VÝŽIVA Zdravotní rizika Saturované tuky a cholesterol sérový cholesterol, aterogeneze Saturované tuky, vysoký energ. příjem nádory prsu, kolorekta, endometria, ovarií Sůl hypertenze, karcinom žaludku Jednoduché sacharidy obezita, inzulinová rezistence, diabetes II. typu

VÝŽIVA Zdravotní rizika Nízký příjem vlákniny aterogeneze, diabetes II. typu, kolorektální karcinom. Nízký příjem vápníku, vitaminu D osteoporóza. Nízký příjem jódu porucha funkce štítné žlázy. Nízký příjem látek s antioxidačním účinkem (vitamin C, E, beta karoten, selen) aterogeneze, nádorová onemocnění.

VÝŽIVA - intervence Výživová politika státu Celospolečenská edukace

VÝŽIVA - intervence Role zdravotnictví Zdravotní výchova Stanovení základních dietárních doporučení Definice individuální spotřeby vzhledem ke zdravotnímu stavu Účast na projektech podpory zdraví Specializované nutriční poradenství

VÝŽIVA - intervence Pracovní postupy v primární péči Určení výživového stavu hmotnost, BMI, biochemické ukazatele Anamnéza stravovacích zvyklostí Orientační rozbor chyb a kladů pacientova stravování Dietní doporučení vzhledem k dg. a riziku Realistická doporučení správných stravovacích návyků

VÝŽIVA - intervence Pracovní postupy v primární péči Pomoc při sestavení jídelníčku s praktickými příklady Pozornost pacientům se zvláštními nutričními potřebami (děti, adolescenti, těhotné a kojící ženy, senioři aj.) Kontrola navržených opatření Doporučení pacienta do nutričních poraden a spolupráce s nimi

Cíle ovlivnění stravovacích návyků snížení celkového příjmu tuků na < 30% celkového energetického příjmu podíl nasycených tuků < 1/3 celkového příjmu tuků příjem cholesterolu < 300 mg/den snížení podílu nasycených tuků v potravě, nahrazením mono- a polynenasycenými tuky z rostlinných zdrojů a mořských živočichů zvýšení příjmu čerstvého ovoce, cereálií a zeleniny

pokračování Cíle ovlivnění stravovacích návyků snížení celkového kalorického příjmu v případě potřeby snížení tělesné hmotnosti snížení příjmu kuchyňské soli, alkoholu změna stravovacích zvyklostí celé rodiny možný efekt: snížení cholesterolu o 10-15% snížení triglyceridů o 30-50% vzestup HDL až o 10% (maximální snížení LDL chol.,65mmol/l)

KOUŘENÍ Bezpečná cigareta a neškodné kouření neexistují

KOUŘENÍ Zdravotní rizika Rozvoj KVO, 50% úmrtí na KVO 30% úmrtí na nádorová onemocnění 90% úmrtí na ca plic Chronické obstrukční nemoci plic Poškození plodu Zvýšení nebezpečí dalších rizik KVO Riziko pasivního kouření děti

KOUŘENÍ Intervence Komplexní plán Celospolečenská edukace

KOUŘENÍ - intervence Role zdravotnictví Zdravotní výchova Nekuřáctví zdravotníků jako model Chápání kuřáctví jako dg. Motivace k odvykání Specializované poradenství Účast na projektech podpory zdraví

KOUŘENÍ - intervence Pracovní postupy v primární péči Anamnéza Přesná evidence Informace o rizicích kouření a výhodách nekuřáctví Doporučení metod k odvykání Plán strategie odvykání Důsledná kontrola Doporučení do specializované poradny

ALKOHOL BEZPEČNÉ PITÍ Denní dávka max. 4 jednotky pro muže, 3 jednotky pro ženy Týdenní dávka max. 21 jednotek pro muže, 14 jednotek pro ženy

ALKOHOL - zdravotní rizika Cirhóza jaterní Nádory dutiny ústní, hltanu, hrtanu, jícnu, žaludku, tl. střeva, prsu Hypertenze iktus Gastritis, pankreatitis Poruchy nervového a reprodukčního systému Psychické poruchy Sociální důsledky

ALKOHOL - intervence Národní politika Celospolečenská edukace

ALKOHOL - intervence Role zdravotnictví Zdravotní výchova Definování rizikových skupin Prevence a léčba závislosti Účast na projektech podpory zdraví

ALKOHOL - intervence Pracovní postupy v primární péči Anamnéza, včetně postoje pacienta Stupeń konzumace u rizikových skupin (hypertenze, deprese) Informování o rizicích Doporučení abstinence u pacientů s kontraindikacemi Rozhovor o celkovém způsobu života Pomoc při odvykání Doporučení ke specializované péči

STRES Nesoulad mezi zevními požadavky a individuálními možnostmi Neschopnost aktivně se vyrovnávat se zátěží

STRES - zdroje Rodina Zdravotní stav Práce a seberealizace Ekonomická situace Životní plány a perspektivy

STRES - zdravotní rizika Poruchy psychického stavu a duševního zdraví Podíl na rozvoji psychosomatických poruch Podíl na rozvoji somatických onemocnění (KVO aj.) Negativní ovlivnění imunitních funkcí

STRES - intervence Sociální politika Edukace veřejnosti Omezování situací vyvolávajících stresovou reakci Účast na projektech podpory zdraví

STRES - intervence Role zdravotnictví Zdravotní výchova Uvažování o stresu jako možné příčině somatických obtíží a poruch Specializovaná péče

STRES - intervence Pracovní postupy v primární péči. Anamnéza Stanovení míry psychické zátěže Doporučení vhodného způsobu života Návrh a nácvik relaxačních technik Pravidelné kontroly navození důvěry Zajištění specializované péče

Pohyb Pohyb je základním projevem života Nedostatek pohybu je nezávislým rizikovým faktorem Dostatek pohybu má široký protektivní účinek

Pohyb Protektivní vlastnosti Snižování rizika onemocnění srdce a cév Snižování krevního tlaku Zlepšování lipoproteinového profilu Redukce hmotnosti, prevence obezity Prevence diabetu II. typu zvýšení glukózové tolerance snížení inzulinorezistence Prevence vzniku osteoporózy Snížení rizika nádorů ca prsu, kolorektální ca Zlepšení psychického stavu a zvládání stresu

POHYB - intervence Celospolečenská edukace Podpora sportovních aktivit školy, zájmové organizace

POHYB - intervence Obecné zásady Mírná intenzita 30 min. denně Střední intenzita 40 min. 3-5x týdně Dodržení optimální TF 60 % max. TF Maximální TF =220 věk (orientačně) Zátěž se zvyšuje postupně Zátěž musí být systematická a trvalá Forma pohybu musí vyhovovat Intenzita dýchání ústy symptom nadměrné zátěže

POHYB - intervence Bezpečnostní informace pro pacienta Příznaky pro okamžité zastavení cvičení Bolest na prsou, pažích, šíji, čelisti Dušnost Hukot v uších nebo závrať Žaludeční nevolnost Nepravidelnost srdečního tepu Bolest ve svalech

POHYB - intervence Role zdravotnictví Zdravotní výchova Pohyb jako součást obecných režimových doporučení Pohyb jako doplněk léčebných doporučení Zvyšování zdravotně orientované zdatnosti -kardiorespirační zdatnost, svalová síla, kloubní pohyblivost Účast na projektech podpory zdraví Specializované činnosti tělovýchovného lékařství

POHYB - intervence Pracovní postupy v primární péči Pohybová anamnéza Stanovení indikace a motivace ke zvýšení pohybu Informace o významu pohybu ve vztahu ke zdravotnímu stavu pacienta Pomoc při pohybovém programu Informace o rizicích a určení limitů Kontrola dodržování pohybového režimu Doporučení pacienta ke specializovanému vyšetření Doporučení do pohybové poradny

100 50 0 Výskyt protektivních a rizikových faktorů zdravé populace n=383 BMI výživa příprava pokrmů nekuřák alkohol BMI výživa příprava pokrmů kouření alkohol protektivní faktory rizikové faktory muži ženy %

Korelace sledovaných faktorů * 5% hladina stat.významnosti, ** 1% hladina stat. významnosti n = 707 kouření výživa (RF) fyzická aktivita stres výživa (rizikové faktory) příprava stravy (rizikové faktory) bez prevent.prohlídek příprava stravy (rizikové faktory) bez prevent.prohlídek výživa (protektivní faktory) prevent.prohlídky osobní anamnéza žen(rizik.faktory) ** ** ** ** ** ** ** *

% 70 60 50 40 30 20 10 0 Preventivní prohlídky, vyšetření v posledních 3 letech muži n = 349, ženy n = 358 % pozitivních odpovědí hemokult vyš.prostaty % pozitivních odpovědí PAP stěr mammografie Muži Ženy

% 60 50 40 30 20 10 0 Samovyšetřování prsů n = 358 pravidelně nahodile nevyšetřuje