STUDIJNÍ OPOR RA MODULU TVŮRCE SYSTÉMU Ivo Špička Michal Červinka Ostrava 2011
Název: Autoři: Vydání: Počet stran: Tisk: Vydala: první, 2011 Vysoká škola podnikání, a. s. Vysoká škola podnikání, a. s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava Slezská Ostrava Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 978 80 7410 031 4
O OBSAH Úvod... 10 VÝSTUPY Z UČENÍ... 11 po... Chyba! Záložka není definována. 1 Základní pojmy z teorie systémů a systémové analýzy... 12 1.1 Systém jako obecný a technický pojem... 13 1.1.1 Vazba systému na okolí.... 14 Účelovost a cílovost systému... 14 1.2 Vývoj informační technologie v komerční sféře... 15 Střediskové dávkové zpracování... 15 Centrální databázové systémy... 15 Nástup PC počítačů... 15 Síťové propojení... 15 Koncepcee klient / server... 16 1.2.1 Koncepce tenký klient/server... 16 1.2.2 Vývoj ultra tenkých klientů v poslední době... 16 1.2.3 Cloud computing... 17 Poskytování služeb cloud computingu je možné trojím způsobem:... 18 Možné nevýhody.... 19 2 Vývoj systému a jeho životní cyklus... 23 2.1 Životní cyklus informačního systému... 24 2.1.1 Stručná charakteristika metodiky MDIS... 24 2.1.2 Informační strategie podniku... 26 2.1.3 Úvodní studie systému......... 31 2.1.4 Globální analýza a návrh IS... 33 2.1.5 Detailní analýza a návrh IS... 35 2.1.6 Implementace IS... 36 2.1.7 Zavádění IS do provozu... 37 2.1.8 Provoz, údržba a další rozvoj IS......... 38 2.1.9 Závěr k tématu............ 39 2.2 Charakteristika přístupů k tvorbě informačního systému podle firmy LBMS... 40 2.3 Obecné principy analýzy a návrhu IS......... 41 2.3.1 Druhy přístupů k analýze a návrhu IS... 44 2.4 Druhy metodik vývoje IS a současné trendy... 45 3 Funkční modely informačních systémů... 53 3.1 Strukturovaný přístup... 54
Konceptuální úroveň modelů, první vrstva... 54 Technologická (logická) úroveň modelů, druhá vrstva... 54 Implementační (fyzická) úroveň modelů, třetí vrstva... 55 3.2 Kontextový diagram... 55 3.3 Seznam událostí... 56 3.4 Diagram funkční struktury systému... 57 3.5 Diagram datových toků... 59 Obecná pravidla tvorby DFD:... 62 Další doporučené zásady pro úložiště dat:... 62 Jazykové prostředky pro zápis minispecifikace:... 63 4 Datový model... 68 4.1 Datový modelu vyjádřený ERD (Entity Relationship Diagram).... 68 Pojem entita.... 68 Atributy, primární a cizí klíč... 69 Vazby v datovém modelu... 69 Kardinalita relační vazby... 69 Volitelnost relační vazby... 70 Postup tvorby datového modelu......... 70 4.2 Normální formy v datovém modelu... 71 4.3 Integrita dat... 71 4.4 Datový slovník... 72 4.5 Stavový diagram... 73 5 PROGRAMOVACÍ JAZYK A VÝVOJOVÉ PROSTŘEDÍ... 79 5.1 Programovací jazyk a vývojové prostředí...... 80 5.2 Instalace vývojového prostředí... 80 5.3 Spuštění vývojového prostředí......... 84 5.4 První program... 84 5.5 Uložení projektu... 87 5.6 Druhý program... 88 5.7 Soubory projektu... 92 5.8 Spustitelná podoba programu... 95 5.9 Průzkumník řešení... 97 6 Ovládací prvky... 103 6.1 Textové pole... 104 Pravidla pro tvorbu identifikátoru (jména) jsou následující:... 107 Vlastnostt text... 107 Další vlastnosti textového pole... 107
6.2 Popisek... 108 6.3 Klávesové zkratky a pořadí tabulátoru... 110 6.4 Zaškrtávací políčko... 114 6.5 Shrnutí kapitoly............ 115 7 Události............... 118 7.1 Události... 119 7.2 Obsluha událostí... 119 7.3 Chyba v programu... 121 7.4 Další události... 122 7.5 Knihovny podprogramů... 123 7.6 Volání podprogramů... 123 7.7 Bližší určování... 124 7.8 Hlavní událost objektu... 124 7.9 Společná obsluha více událostí... 125 7.10 Přejmenování události... 126 8 Přiřazovací příkaz... 130 8.1 Kopírování textového pole... 131 8.2 Přiřazovací příkaz... 132 8.3 Další přiřazování... 132 8.4 Více příkazů v metodě... 135 8.5 Sekvenční zpracování... 137 8.6 Sémantické chyby... 138 9 Datové typy a proměnné... 141 9.1 Nefunkční kalkulačka... 142 9.2 Datové typy... 142 9.3 Kalkulačka... 143 9.4 Vývojový diagram a pseudokód... 143 9.5 Převod řetězce na číslo... 144 9.6 Proměnné... 145 9.7 Návratová hodnota... 147 9.8 Chyby za běhu programu... 147 9.9 Ošetření chyb během chodu programu... 149 9.10 Deklarace s inicializací... 152 10 Grafikaa... 156 10.1 Kreslení čárových obrazců... 158 10.2 Událost paint... 159 10.3 Grafické příkazy a kreslicí plocha... 159
10.4 Pera... 160 10.5 Souřadný systém okna... 160 10.6 Kreslení úseček, obdélníků a elips... 161 10.7 Vyplněné obrazce... 162 10.8 Grafika v části okna... 163 10.9 Panel... 164 10.10 Zpracování vstupu od uživatele... 165 10.11 Geometrie elipsy... 165 10.12 Kompletní obsluha události paint... 166 10.13 Vyvolání události paint... 167 111 Objekty... 169 11.1 Objekty a třídy... 171 11.2 Dokumentace tříd... 171 11.3 Konstruktory třídy pen... 172 11.4 Vlastnosti třídy pen... 172 11.5 Statické složky třídy... 172 11.6 Autogenerující složky... 173 11.7 Výčtový typ... 173 12 Pokročilá práce s proměnnými......... 176 12.1 Seznam hlášení... 177 12.2 Složené přiřazení... 177 12.3 Řádkování... 178 12.4 Složené přiřazení a čísla... 179 12.5 Operátory ++ a... 180 Okno programu JAKO TŘÍDA... 181 13 Čísla... 184 13.1 Desetinná čísla... 185 13.2 Číslaa jako objekty... 185 13.3 Přehled výpočtůů... 185 13.4 Celočíselné dělení... 187 13.5 přehled číselných typů... 187 13.6 Kombinace číselných typů... 188 14 Podmíněné vykonávání a rozvětvení... 191 14.1 Podmíněné vykonávání... 192 14.2 řídicí konstrukce IF... 193 14.3 Dokončení programu Podmíněné kreslení... 194 14.4 Rozvětvení programu... 194
14.5 Relační operátory... 195 14.6 Vnořené větvení... 196 15 Desátáá kapitola... Chyba! Záložka není definována. Název subkapitoly... Chyba! Záložka není definována. 15.1 Cyklus... Chyba! Záložka není definována. 15.2 řídicí konstrukce FOR... 200 15.3 Stupnice... 201 16 Sítě a bezpečnost... 204 Název subkapitoly... Chyba! Záložka není definována. 16.1 ítačové sítě a komunikační technologie... 205 16.2 Počítačové sítě... 205 Význam sítí... 205 Souborové služby... 205 Tiskové služby... 205 Webové služby... 206 Elektronická pošta... 206 Služby přenosu souborů... 206 16.3 Topologie sítě... 206 Logická topologie... 210 16.4 Síťové protokoly... 210 Referenční model ISO/OSI............ 211 Referenční model TCP/IP... 212 Síťový hardware... 213 Server... 213 Síťové rozhraní... 214 Přenosová média... 214 Aktivní prvky sítě... 218 16.5 Síťové operační systémy a software... 219 UNIX... 220 Linux... 220 Solaris... 220 Novell NetWare... 220 Windows Server... 220 Active Directory... 221 16.6 Typyy sítí... 221 Domácí sítě... 222 Sítě peer to peer a personální sítěě LAN... 222
Místní sítě LAN... 222 Rozlehlé sítě WAN... 223 Bezdrátové sítě Wi Fii... 223 16.7 Bezdrátové technologie... 223 Technologie WiFi... 224 Bezpečnost WiFi... 225 Závěr... 228 Použitá literatura a další zdroje... 229
modulu tvůrce systému Úvod Vážené studentky, vážení studenti, dostáváte do rukou Studijní oporu dílčí části modulu Tvůrce systémů, tedy dokument, který pro Vás představujee velmi důležitý výukovýý materiál. Jak už vyplývá z názvu, o tento obsáhlý materiál se můžete opřít. Při studiu moduluu Tvůrce systémů, získáte mnoho užitečných a zajímavých informací z oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT). V tomto materiálu jsou uvedeny všechny potřebné informace týkající se obsahu modulu, jsou popsána všechna témata, která budou probírána a procvičována v rámci výuky. Každá kapitolaa obsahuje definované cíle, tj. přesněě uvádí, co budete umět, čeho budete schopni a co pro prostudování kapitoly a vypracování úkolůů získáte. Tyto informace budete moci použít rovněž pro vlastní kontrolu a sebereflexi. Zadaným úkolům a kontrolním otázkám věnujte pozornost a zpracovávejte je pečlivě, po vypracování vám umožní ihned zprostředkovat zpětnou vazbu, jak jste obsah dané kapitoly pochopili a na kolik rozumíte prostudovanému tématu. Studijní opora však není jediným studijním materiálem, který je vhodné a potřebné k úspěšnému absolvování modulu prostudovat. I když je poměrně podrobná, nezahrnuje celý rozsah a obsah modulu. Při studiu je rovněž nutné využívat i další odbornou literaturu, na které tato opora v jednotlivých kapitolách odkazuje. Pozorně si tuto studijní oporu prostudujte. Pokud budete postrádat nějakou informaci, či Vám nebudee něco jasné, zeptejte se příslušného vyučujícího. Přejeme Vám mnoho úspěchů při náročném procesu studia a získání spousty praktických dovedností a důležitých znalostí a souvislostí ve studovaném modulu. Autoři
VÝSTUPY Z UČENÍ VÝSTUPY Z UČENÍ Po úspěšném absolvování modulu budou student schopni 11
modulu tvůrce systému 1 Základní pojmy z teorie systémů ů a systémovéé analýzy ÚVOD Pro pochopení významu informačních a komunikačních technologií je vhodné získat i historický přehled vývoje těchto systém. Nesmírně důležité je si uvědomit vývojové trendy jak ve smyslu technickém tak i v obsahu náplně informačního systému. Pro úvod do systémového inženýrství je také nutno pochopit a jasně porozumět, co myslíme, když použijeme slovu systém. Rozvoj internetu a síťových komunikací také silně podporuje rozvoj distribuovaných aplikací ve formě cloud computingu. Uveďte stručněě kapitolu, její zaměření, případné pokynyy pro stadium kapitoly. CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů budete UMĚT: porozumět důležitosti počítačové komunikace a význam sítí informačních systémů a směr jejich vývoje; analyzovat trendy vývoje informačních a komunikačních technologií v oblast Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů ZÍSKÁTE: poznatkový systém z oblasti systémového inženýrství znalosti vývoje informačních systémů trendů jejich vývoje informace o cloud computinguu Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů BUDETE SCHOPNI: spojit důležitost počítačových sítí s významem a funkcí informačního systému
Základní pojmy z teorie systémů a systémové analýzy Informační systémů v současnosti symbolizují aplikace označované jako ERP (Enterprises Resource Planning). Jejich rozvoj ve světě i v naší republice začal na počátku devadesátých let. K rozvoji stávajících podnikových informačních systémů výrazně přispěly i další dvě důležité technologie. V roce 1991 byl u nás poprvé zpřístupněn internet. Ještěě dříve, před třiceti lety, se začal prosazovat osobní počítač, další důležitý milník podnikové informatiky. V porovnání s životem jednotlivce není třicet let dlouhá doba. V této době informační a komunikační technologie (ICT Information and Communication Technology) )se prosadily: informační systémy významně projevily v každodenním životě podnikůů i jednotlivců, informační systémy ovlivnily jednotlivce i celou společnost, informační systémy získaly svůj vnitřní řád" a terminologii a oblast informačních systémů ukázala své hranice a možná rizika. Rozvoje informačních systémů (IS) se v podnicích projevily v rámci změn výrobních i nevýrobních technologií a služeb. Změnily se postupy a přístupy lidí a změnami byly ovlivněny všechny důležité podnikové procesy i celé podnikové (business) modely. Těmito změnami a jejich řízením se zabývá podniková informatika. Ta se zařadila společně s marketingem, účetnictvím, personalistikou, logistikou a dalšími nezbytným podnikovým disciplinám. Vývoj podnikových IS lze sledovat z různých hledisek: měnící se funkcionality, trendůů v implementaci, provozování i očekávaných přínosů. Změny lze popsat i akronymem ERP (Enterprise Resource Planning). Z počátku byl kladen důraz na plánování (P planning), pak se pozornost soustředila na všechny podnikové zdroje (R resources), tj. hlavně materiálu, kapacit a financí. V Současnosti se důraz klade na podnik (E enterprise, a to v širším slova smyslu) a podnikání, zejména pak na efektivitu, na udržení a rozvoj konkurenceschopnosti podniku. Zde ale chápeme podnik jako kooperující a zřetězený v rámci sítí, o podnik otevřený vůči partnerům a díky informačním systémům umístitelný v libovolné části globalizovaného světa. Dominantní se stává business" přínos aplikací IS podniku. Takto integrované a optimalizované podnikové procesy umožňují snižovat náklady a podporovat příjmy z prodejů nových, resp. inovovaných výrobků a služeb. Životní cyklus" podnikového IS nekončí jeho symbolickým uvedením do provozu, ale pokračuje jeho efektivním provozováním, údržbou a dalším rozvojem či opětovnou inovací. Změny a rozvoj informačních systémů v podnicích (zejména malých a středních) aktuálně podporují i finanční prostředky rozvojových operačních programů vyčleněných pro ČRR z fondů EU pro léta 2007 2013. (Basl, a další, 2007) 1..1 Systém jako obecný a technický pojem 13
modulu tvůrce systému Pro práci se složitými a rozsáhlými objekty, mezi které patří i informační systémy, je nutný systémový přístup. Informační systém v podniku je nutno chápat ne jako izolovanou samostatnou část celku, ale je jej nutno chápat komplexně se všemi souvislostmi a vazbami ve svém dynamickém vývoji. Nejdůležitějším pojmem teorie systémů je pojem systém. Tento pojem lze chápat různým způsobem. Synonymy slova systém jsou slova režim, řád, soustava, uspořádání. Jednou z možných definic systému je (Burý, 2007): Stanoví li se vztahy, mezi na sebe navzájem působící objekty materiální, ale i nemateriální povahy, je na objektivní realitě vytvořen systém. Systém je definován jako účelově uspořádaná množina prvkůů a množina vazeb mezi nimi, s dynamickým chováním, které společně určují vlastnosti celku. Rozkladem systému na účelově vytvořené skupiny systémových objektů a jejich vazeb definujeme podsystém. Podsystém lze považovat za prvek systému nebo jej lze chápat jako nový systém. Prvek je část systému, který již z hlediska analýzy nelze (nebo jej nechceme) dále dělit. Pojem prvku úzce souvisí s pojmem rozlišovací úroveň. Rozlišovací úroveň určuje, jak podrobně budeme systém zkoumat a kolik a jakých prvků tento systém bude tvořit. jinak řečeno, rozlišovací úrovni označujeme, jak podrobně budeme systém zkoumat. Změnou rozlišovací úrovně se může dřívější prvek systému stát podsystémem, popřípadě i systémem a naopak. Dekompozicí (rozkladem) systému na jednodušší prvky se zvyšuje rozlišovací úroveň. 1..1.1 Vazba systému na okolí. Každý systém existuje v určitém prostředí, které jej obklopuje. Při analýze systému z celého okolí vybereme jen ty prvky, které nějakým způsobem mají se zkoumaným systémem určité podstatné vazby. Vazby prvků okolí se systémem nazýváme vstupy a výstupy systému. Prvky systému spojující vazbami systém s okolím se nazývají hraniční (mezní) prvky. Okolí působí na systém jeho vstupy a naopak systém ovlivňuje své okolí svými vstupy. ty, je do určité míry izolován od ostatních objektů (okolí). Pokud neexistují vazby mezi prvky okolí a prvky systému, pak takový systém se nazývá absolutně uzavřený (izolovaný). Opakem izolovaného systému je systém otevřený. Otevřený systém má všechny možné vazby s okolím. Nejčastějším druhem systémů jsou systémy relativně uzavřené, které mají některé, z určitého hlediska podstatné vazby na své okolí. Účelovost a cílovost systému Není li určen účel, pro který se systém zavádí (toto platí zcela obecně), pak chybí kritéria pro vymezení systému. Definice systému samaa o sobě klade důraz na účelovost. Použijeme li systém k jinému účelu, než pro který byl definován (určen), dopustíme se hrubých omylů. Účelovost je dána (Burý, 2007): 1. z jakého hlediska je systém zkoumán. 2. jaký je zvolen stupeň podrobnosti zkoumání.
Základní pojmy z teorie systémů a systémové analýzy S otázkou cílůů systémů úzce souvisí volba vhodné rozlišovací úrovně. Zvýší li se, (podrobnější rozlišovací úroveň) pak prvky daného systému se mohou stát samotnými systémy. Naopak při snížení rozlišovací úrovně se celý systém může stát prvkem systému definovaného na méně podrobné rozlišovací úrovni. 1..2 Vývoj informační technologie v komerční sféře Kromě speciálních případů, jako jsou vědecké a vojenské aplikace, které měly poněkud jiné podmínky pro nasazení informačních technologií, probíhal nástup informačních technologií do komerční sféry přibližněě v následujícím členění. Střediskové dávkové zpracování Velké objemy dat zpracovávaly dávkově mohutné, (výkonem i rozlohou) střediskové sálové počítače. Řešily úlohy skladové evidence, statistiky, účetnictví nebo jiných komplexních výpočtů. Uživatelé předávali ve stanovených termínech podklady pro zpracování a poté po nějaké době obdrželi výsledky ve formě tiskového výstupu tzv. tiskových sestav. Šíření výsledků takového zpracování bylo umožněno pouze v podobě šíření kopií tiskového výstupu. Často se stávalo, že i relativně dobře zpracované sestavy měly závažný nedostatek skoro nikdo je nepoužíval. Centrální databázové systémy V dalších letech došlo k rozmachu informačních technologií a rozšíření databázových programů a transakčního zpracován. Jádrem technologie se staly centrálně udržované databázové systémy, které umožnily současný přístup více uživatelůů do systému (například letecký rezervační systém letenek). Pro komunikacii se začaly využívat textově orientované specializované terminály obsluhované zaškoleným personálem. Kvalita zobrazení poskytovaných údajů čili forma výstupu byla dána možnostmi textově orientovaných terminálů. Interní komunikace ve firemních informačních probíhaly klasickým způsobem (telefon, pošta, rozesílání tištěných brožur apod.). Příkladem může být technologie SNA (Systems Network Architecture) od firmy IBM. Nástup PC počítačů Éra osobních počítačů PC odstartovala jejich využití pro běžnou kancelářskou práci. V počátcích se však jednalo především o náhradu psacího stroje počítačem nebo o vedení jednoduché kancelářské agendy pomocí tabulkových programů nebo jednoduchých databází. Počítače v počátcích nebyly spojeny sítí, takže se přenos dat prováděl pouze na disketách. Síťové propojení Jednotlivé osobní počítače se propojovaly počítačovými sítěmi (LAN i WAN). Hlavní výhodou se stává možnost sdílení, a to jak souborů, tak i zdrojů (například tiskáren). Přibyla možnost komunikovat pomocí elektronické pošty. Tato koncepce se nazývá " server / pracovní stanice" ". Objevují se však i nevýhody: zavalení pracovníků desítkami zpráv elektronické pošty, které si nevyžádali a které jim byly poslány pouze co kdybyy je 15
modulu tvůrce systému to zajímalo.: chaos v souborech, jejich místech uložení a názvech a především obtížnost řízení týmové práce. Koncepce klient / server Koncepce přenosů souborů není většinou vhodná pro potřeby sdílení informací. Důvodů je několik: soubor může být editován v jednom okamžiku pouze jedním uživatelem, je obtížně zajistitelná jedinečnost a aktuálnost dokumentu nehledě k tomu, že přenos celého souboru je neefektivní. Představme si rozsáhlou databázi. I při změně jen několika položek by musela být přenášena celá. Pokud ale rozdělíme úlohy mezi centrální počítač a pracovní stanici koncepce klient / server, pak. Ti k serveru přistupují prostřednictvím svých počítačů s malými částmi této aplikace klienty. Výhodou je možnost serveru nabízet své služby takřka neomezenému počtu uživatelůů záleží pouze na výkonnosti serveru. Další výhodou koncepce klient / server je větší logické oddělení klienta od serveru, takže oba mohou pracovat na rázných platformách. Tím se služby serveru, jenž obvykle běží na speciálním operačním software tzv. síťovém operačním software (Novell, Unix, Windows Server atd.), mohou zpřístupnit i na uživatelsky více přátelské a levnější platformě a mohou s nimi pracovat i méně zkušení uživatelé. A jednou z největších výhod je, že PC již nejsou pouhá zobrazovací zařízení, ale mají svou vlastní výpočetní sílu a mohou s nabízenými daty dále pracovat. Jsou velmi univerzální. Existuje pro ně velké množství aplikací, v rozsahu od malých jednoduchých programů, utilit až po velké databázové programy, DTP apod. 1..2.1 Koncepce tenký klient/server Původní koncepce typu klient/server předpokládala na straně klienta kvalitní a drahý software. Tento software navíc vyžadoval výkonné hardwarové prostředky. Výkonnost serverů se zvětšovala, zvětšovala se propustnost počítačových sítí, které byly schopny přenášet větší objemy dat. Pak se vyskytla otázka, zda by veškeré programy nebyly nainstalovány na serverech a na uživatelských počítačích by byl jen software schopný zajistit zadávání dat a zobrazování výsledků. S tímto návrhem přišel mimo jiné i Microsoft se systémem Windows NT, kdy odkoupí licenci firmy Citrix Systems a využil v terminálu NT 4.0 Server v rámci projektu s kódovým označením "Hydra". Funkčnost je zachována i v následujících verzích systému Windows včetně verze Windows 7 známou pod pojmem vzdálená plocha. Termín tenký klient byl vytvořen v roce 1993 Tim Negris, viceprezident marketingu Server Oracle Corp V té době, Oracle chtěl odlišit jejich server orientovaný software z plochy orientované na produkty společnosti Microsoft. Negris se slůvkem se pak popularizoval jeho časté použití v projevech Ellison a rozhovory týkající se produktů Oracle. 1..2.2 Vývoj ultra tenkých klientů v poslední době Tenký klient využíval celý operační systém, který zajišťuje k jiným počítačům. Dnešní trend směřuje k ultra tenkým klientům či nulovým klientům. Místo spuštění běžného operačního systému se spustí jen malé jádro, které pouze inicializuje síť, zahájí síťovou komunikaci s určeným síťovým protokolem a zprostředkovává graficky výstup ze serveru. Tencí klienti založené na webových aplikacích
Základní pojmy z teorie systémů a systémové analýzy Tito klienti se spoléhají na software internetových prohlížečů pro zprostředkování vlastní aplikace a ukládání dat. Jediné ale, zato zásadní selhání nastane, když selže připojení k Internetu. 1..2.3 Cloud computing Cloud computing je na model vývoje a používaní počítačových technologií postavený na internetových technologiích.[1] Lze jej charakterizovat jako poskytování služeb či programů uložených na serverech přístupných na Internetu. Uživatelé k těmto serverům přistupují pomocí webového prohlížeče nebo klienta příslušné aplikace. Ten je přístupný prakticky odkudkoliv, kde je k dispozici internet. Uživatelé neplatí (za předpokladu, že je služba placená) za vlastní software, ale za jeho užití. Nabídka aplikací se pohybuje od kancelářských aplikací, přes systémy pro distribuované výpočty, až po operační systémy provozované v prohlížečích, jako je například eyeos, Cloud či icloud. Charakteristikaa Technologie Cloud computingu se vyznačuje následujícími atributy: Multitenancy tento pojem lze volně přeložit jako "více nájmů". Jedná se o to, že počítačové zdroje jsou sdílené mezi všemi uživateli. Obrovská škálovatelnost a elasticita umožní uživatelům rychle změnit výpočetní zdroje dle potřeby. Plať za to, co spotřebuješ (Pay as you go) tento přístup je založen na principu kolik toho uživatel spotřebuje, tolik zaplatí. Aktualizovanost (Up to date) všechen software je automaticky aktualizovaný, uživatel nemusí do tohoto procesu nijak zasahovat, vše zařídí poskytovatel. Přístup přes internet uživatelé se mohou ke svému softwaru připojit kdekoliv po celém světě. 17
modulu tvůrce systému OBRÁZEK 1.1 Cloud computing. Zdroj: http: ://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Cloud_computing.svg Poskytování služeb cloud computingu je možné trojím způsobem: Veřejný (Public cloud computing) Někdy je označován jako klasický model cloud computingu. Jedná se o model, kdy je služba poskytnuta a nabídnuta široké veřejnosti. Soukromý (Private cloud computing) je provozován pouze pro organizaci a to buď organizací samotnou, nebo třetí stranou. Hybridní (Hybrid cloud computing) kombinují jak veřejné tak soukromé cloudy. Navenek vystupují jako jeden cloud, ale jsou propojeny pomocí standardizačních technologií. Infrastruktura komunitního cloudu (Community cloud computing) je sdílena mezi několika organizacemi, skupinou lidí, kteří ji využívají. Tyto organizace může spojovat bezpečnostní politika, stejný obor zájmu.
Základní pojmy z teorie systémů a systémové analýzy Možné nevýhody. Zásadní nevýhodou je závislost na poskytovateli společnosti využívající cloud ztrácí možnost rozhodovat, který software a kterou verzi používat. Čím větší společností je poskytovatel, tím hůře se s ním komunikuje a vyjednává podmínky. Uživatelé též musí počítat s tím, že poskytovatel může zdražit ceny svých služeb, v horším případě zbankrotovat. V některých případech je změna na nového poskytovatele neskutečně nákladná, zvlášť v případech, kdy poskytovatel používá proprietární technologie. Neexistuje skoro žádné dlouhodobé a spolehlivé doporučení týkajícíí se používání technologie cloudu. Také komunikace založená na internetu vyvolává otázky týkající se bezpečnosti dat. Migrační náklady používání clouduu by mělo snížit náklady za rutinní IT operacee a umožnit firmám investovat více peněz do vlastního byznysu. Neplatí to ale absolutně. Pro některé firmy přesun do cloudu znamená přeprogramování firemního softwaru tak, aby dobře spolupracoval s cloudovým řešením, vyškolit stávající zaměstnance ve firměě či si nabrat nové a změnit firemní pravidla. Online software může občas běžet pomaleji nebo být zcela nefunkční pokud selže internetové připojení. Dalším nebezpečím může být odlišný právní řád poskytovatele a klienta. Poskytovatel cloud computingu může být podřízen jiné jurisdikci než jeho klient. Například společnosti sídlící v USA nebo poskytující službu z USA jsou povinny podstoupit data klienta vláděě v souladu s PATRIOT Act, což může být v konfliktu s povinností ochrany osobních údajů uloženou klientovi zákonem ZAPAMATUJTE SI povinně Informační systémy: se významně projevily v každodenním životě podnikůů i jednotlivců, ovlivnily jednotlivce i celou společnost, získaly svůj vnitřní řád" a terminologii. Informační systémy zastřešují všechny důležité podnikové funkce Nejdůležitějším pojmem teorie systémů je pojem systém. Tento pojem lze chápat různým způsobem. Synonymy slova systém jsou slova režim, řád, soustava, uspořádání. Systém je definován jako účelově uspořádaná množina prvků a množina vazeb mezi nimi, s dynamickým chováním, které společně určují vlastnosti celku. Systém vždy chápeme jako část reality, modeluje jej včetně vazby na okolí. Koncepce klient znamená: aplikace běžící na centrálním počítači serveru see obvykle stará o data a zdroje a nabízí služby uživatelům logické oddělení klienta od serveru, oba mohou pracovat na rázných platformách. služby serveru se mohou zpřístupnit i na uživatelsky více přátelské a levnější platformě 19
modulu tvůrce systému Cloud computing je na model vývoje a používaní počítačových technologií postavený na internetových technologiích Technologie Cloud computingu se vyznačuje. obrovská škálovatelností a elasticitou zásadou plať za to, co spotřebuješ aktualizovanost přístup přes internet Nevýhodou je oddělení uživatele od jeho dat a to, že není majitelemm softwarové platformy KONTROLNÍ OTÁZKY povinně Co je systém. Jaký je trend ICT Jaký je trend ve vývoji informačních systémů
Základní pojmy z teorie systémů a systémové analýzy SHRNUTÍ KAPITOLY Systém jako obecný a technický pojem o vazba systému na okolí. o účelovost a cílovost systému Vývoj informační technologiee v komerční sféře o střediskové dávkové zpracování o centrální databázové systémy o nástup PC počítačů síťové propojení o koncepcee klient / server o tenký klient/server o ultra tencí klienti Cloud computing o možné výhody a nevýhody. STUDIJNÍ LITERATURA Projektování informačních systémů I : strukturovaný a objektový přístup / Dušan Kajzar, Ivan Polášek. Vyd. 1. Opava : Slezská univerzita, 2003 219 s. : il. ISBN 80 7248 214 9 (brož.) Tvorba informačních systémů II : proces vývoje informačního systému / Dušan Kajzar. Vyd. 1. Opava : Slezská univerzita, 2005 221 s. : il. ISBN 80 7248 288 2 (brož.) Tvorba WWWW stránek pro úplné začátečníky [Broža, 2006] / Petr Broža. 5. aktualiz. vyd.. Brno : Computer Press, 2006 dotisk x, 149 s. : il. ISBN 80 251 1300 0 (brož.) Inovace podnikových informačních systémů : podpora konkurenceschopnosti podnikůů / Josef Basl a kolektiv. 1. vyd.. Prahaa : Professional Publishing, 2011 150 s. : il. ISBN 978 80 7431 045 4 (váz.) Podnikové informační systémy : podnik v informační společnosti [Basl, 2008] / Josef Basl, Roman Blažíček. 2., výrazně přeprac. a rozš. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008 283 s. : il. ISBN 978 80 247 2279 5 (váz.) Analýza a návrh informačních systémů [Řepa, 1999] / Václav Řepa. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 1999 403 s. : il. ISBN 80 86119 13 0 (brož.) Architektury informačních systémů v průmyslových a obchodních podnicích / Jan Dohnal, Jan Pour. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 1997 301 s. : il. ISBN 80 86119 02 5 (brož.) Principy a modely řízení podnikové informatiky / Jiří Voříšek a kolektiv. Vyd. 1. Praha : Oeconomica, 2008 446 s. : il. ISBN 978 80 245 1440 6 (brož.) Informační systémy v podnikové praxi [Sodomka, 2010] / Petr Sodomka, Hana Klčová. 2. aktualiz. a rozš. vyd.. Brno : Computer Press, 2010 501 s. : il. ISBN 978 80 251 2878 7 (váz.) 21
modulu tvůrce systému
Vývoj systému a jeho životní cyklus 2 Vývoj systému a jeho životní cyklus ÚVOD Pro pochopení složitosti a komplexnosti návrhu informačníhoo systému potřebuje znát, jakým způsobem je systém vyvíjen a za jakých podmínek může být jeho nasazení a provoz úspěšné. Bez znalostí osvědčených postupů si dnes nejde představit práci v oblasti systémového přístupu. Metodiky a s ním definované etapy životního cyklu systému nám umožní se orientovat v této složité tématice. Pro úspěšnou práci ve vývoji a nasazování informačních systému v praxi je si vždy uvědomit, že nejdůležitější je znát cíl, kterého chceme, dosáhnou, že bez spolupráce zadavatele a tvůrce systému se nelze obejít a v neposlední řadě,, že na prosazování informační strategie v podniku je nezbytná účast nejvyššího managementu CÍLE KAPITOLY Po prostudování této kapitoly a budete umět chápat význam metodik při vývoji informačních systémů chápat význam životního cyklu Po prostudování této kapitoly ZÍSKÁTE: přehled moderních používaných metodik znalosti obsahu jednotlivých etap životníhoo cyklu a jejich náplně Po prostudování této kapitoly a vypracování úkolů BUDETE SCHOPNI: posoudit návrh informačního systému z různých hledisek 23