VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Katedra m stského inženýrství Bezbariérové užívání Stará B lá Barier free Stará B lá Student: Pavlína Sta ková Vedoucí bakalá ské práce: Ing. Renata Zda ilová, Ph.D. Ostrava 2018
Prohlášení studenta Prohlašuji, že jsem celou bakalá skou práci včetn p íloh vypracovala samostatn pod vedením vedoucího bakalá ské práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu. V Ostrav dne 4.5. 2018... Pavlína Sta ková
Prohlašuji, že jsem byla seznámena s tím, že na moji bakalá skou práci se pln vztahuje zákon č. 1Ň1/Ň000 Sb. - autorský zákon, zejména ň5 - užití díla v rámci občanských a náboženských ob ad, v rámci školních p edstavení a užití díla školního a 60 - školní dílo. beru na v domí, že Vysoká škola bá ská - Technická univerzita Ostrava Ědále jen VŠB-TUOě má právo nevýd lečn ke své vnit ní pot eb bakalá skou práci užít Ě ň5 odst. ň zákona č. 1Ň1/Ň000 Sb.ě souhlasím s tím, že jeden výtisk bakalá ské práce bude uložen v Úst ední knihovn VŠB-TUO k prezenčnímu nahlédnutí a jeden výtisk bude uložen u vedoucího bakalá ské práce. Souhlasím s tím, že údaje o bakalá ské práci budou zve ejn ny v informačním systému VŠB-TUO. bylo sjednáno, že s VŠB - TUO, v p ípad zájmu z její strany, uzav u licenční smlouvu s oprávn ním užít dílo v rozsahu 1Ň odst. 4 autorského zákona. bylo sjednáno, že užít své dílo - bakalá skou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠB-TUO, která je oprávn na v takovém p ípad ode mne požadovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad, které byly VŠB-TUO na vytvo ení díla vynaloženy Ěaž do jejich skutečné výšeě. beru na v domí, že odevzdáním své práce souhlasím se zve ejn ním své práce podle zákona č. 111/1řřŘ Sb., o ve ejných školách a o zm n a dopln ní dalších zákon Ězákon o vysokých školáchě, ve zn ní pozd jších p edpis, bez ohledu na její výsledek obhajoby. V Ostrav dne 4.5. 2018... Pavlína Sta ková
Pod kování Na tomto míst bych cht la pod kovat své vedoucí bakalá ské práce Ing. Renat Zda ilové, Ph.D. za vedení, cenné rady a p ipomínky, které pro m p i zpracovávání byly velkým p ínosem.
Anotace STů KOVÁ, P., Bezbariérové užívání Stará B lá, VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra m stského inženýrství, Ň01Ř, vedoucí bakalá ské práce: Ing. Renata Zda ilová, Ph.D., počet stran: 61 Bakalá ská práce se zabývá analýzou současného stavu bariér a novým návrhem bezbariérových tras v obci Stará B lá. Na základ analýzy, která obsahuje fotodokumentaci včetn zm ení rozm r problémových míst, byl proveden návrh odstran ní bariér s cílem vytvo it bezbariérové vn jší prost edí. Hlavním cílem práce je zvýšit dostupnost občanské vybavenosti a m stské hromadné dopravy p edevším pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Výsledný návrh p ších komunikací je v souladu s českými technickými normami a p íslušnými právními p edpisy včetn Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Klíčová slova ůnalýza bariér, bezbariérovost, bezbariérové trasy, osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, ešené trasy.
Annotation STů KOVÁ, P., Barrier - free Stará B lá, VŠB Technical university of Ostrava, Faculty of Civil engineering, Department of urban engineering, 2018, Supervisor of Bachelor thesis: Ing. Renata Zda ilová, Ph.D., pages: 61 This bachelor thesis focuses on the analysis of the current situation concerning the barriers and provides a new barrier free path solution for Stará B lá district. ů draft on the elimination of the barriers with the aim to create a barrier free external environment in this location was created on the basis of the analysis which provides photographs and measurements concerning the problematic locations. The main objective of this bachelor thesis is to increase the accessibility to common facilities and public transport particularly for people with limited abilities for movement and orientation. The final design of pedestrian zones is in accordance with the Czech technical norms and relevant legal regulations including The National Development Programme Mobility for All (NRPM). Key words: Barrier analysis, barrier free paths, barrier-free accessibility, common facilities, people with limited abilities for movement and orientation, solved paths.
Seznam použitých symbol a zkratek MHD MPP NRZP OOSPO OV P POV SFDI VVZPO Z M stská hromadná doprava Místo pro p echázení Národní rada osob se zdravotním postižením Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace Občanská vybavenost P echod pro chodce Pražská organizace vozíčká Státní fond dopravní infrastruktury Vládní výbor pro zdravotn postižené osoby ůutobusová zastávka
OBSAH 1 ÚVOD... 12 1.1 1.2 1.3 1.4 Cíl bakalá ské práce... 12 P edm t bakalá ské práce... 13 Stručný popis oblasti... 13 Podklady pro zpracování... 13 2 DOTůČNÍ TITULY ů PRÁVNÍ P EDPISY V OBLůSTI BEZBůRIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ... 14 2.1. Národní rozvojový program mobility pro všechny... 14 2.2. Pravidla pro financování opat ení ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opat ení ke zp ístup ování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace pro rok 2018... 16 2.3. Vyhláška č. ňřř/ň00ř Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívaní staveb... 17 2.4. ČSN 7ň 6110 Projektování místních komunikací... 17 2.5. ČSN 7ň 64Ň5 1 ůutobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, p estupní uzly a stanovišt Část 1: Navrhování zastávek... 19 3 METODIKY PRO TVORBU BEZBůRIÉROVÉHO PROST EDÍ... 23 3.1. 3.2. 3.3. Metodika kategorizace p ístupnosti tras a komunikací... 23 Metodika kategorizace p ístupnosti objekt... 24 Vyhrazená parkovací stání metodika mapování... 25 4 POPIS BEZBůRIÉROVÝCH TRůS EŠENÉHO ÚZEMÍ... 27 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. Trasa A ůnalýza současného stavu... 29 Trasa B ůnalýza současného stavu... 36 Trasa C ůnalýza současného stavu... 39 Trasa D ůnalýza současného stavu... 42
4.5. Trasa E ůnalýza současného stavu... 44 5 NÁVRH EŠENÍ PROBLÉMOVÝCH MÍST... 47 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. Návrh ešení autobusové zastávky Z A3... 47 Návrh ešení místa pro p echázení MPP A2... 47 Návrh ešení p echodu pro chodce P E3... 48 Návrh ešení občanské vybavenosti OV A2... 48 6 STRUČNÉ EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ VYBRůNÝCH PROBLÉMOVÝCH MÍST... 49 7 8 9 10 11 ZÁV R... 50 SEZNůM POUŽITÉ LITERůTURY ů INFORMůČNÍCH ZDROJ... 51 SEZNůM OBRÁZK... 53 SEZNAM TABULEK, GRůF ů P ÍLOH... 54 SEZNůM VÝKRESOVÉ ČÁSTI... 55
1 ÚVOD Stejn tak, jako je nutností jíst, pít a spát, pat í mezi základní pot eby člov ka, a už se jedná o dít, dosp lého, či seniora, v každodenním život i dokázat se p emístit z bodu A do bodu B. Když se nad touto skutečností zamyslíme, jist nás napadne celá ada p íklad, jako t eba dokázat se v p ípad nutnosti p esunou na toaletu, zajít do obchodu, do školy, do práce, k doktorovi a tak bychom mohli pokračovat dále. Pro člov ka bez omezení to nep edstavuje žádný problém, jenže v p ípad lidí, kte í jsou jakýmkoliv zp sobem omezeni, to je menší či v tší p ekážkou. Toto omezení nemusí být jen pohybové Ěnap. senio i, t hotné ženy, osoby doprovázející dít v kočárku nebo dít do ň let v ku, osoby po úrazech s berlemiě, ale i mentální, zrakové či sluchové. Tito handicapovaní lidé jsou mnohdy odkázáni na pomoc druhých, ale ne vždy mají v blízkosti n koho, kdo by jim pomohl, a tak se snaží být co nejvíce sob stačnými. Dle mého názoru, by každému svobodnému člov ku, a už se jedná o člov ka zdravého, či jakýmkoliv zp sobem omezeného v pohybu, m lo být umožn no s co nejmenšími obtíži a p edevším bez nutnosti pomoci od druhé osoby, snadného p ístupu do míst občanské vybavenosti, p ípadn k návšt v rodiny, či p átel. Velkým usnadn ním v p ístupu do míst občanské vybavenosti, p ístupu k MHD, ale i za jejich zájmy, je pro tyto lidi bezbariérový p ístup, což zahrnuje zejména bezbariérové p ší komunikace, místa pro p echázení, p echody pro chodce a zastávky MHD. Je d ležité si uv domit nesnadnou situaci t chto lidí, do které se kdykoliv m žeme dostat i my, a usilovat o zlepšení kvality jejich i našich život, alespo tímto zp sobem. ůčkoliv žijeme v tak sofistikované dob, plné nejmodern jších technologií a p epychu, je smutné, že se lidé starají pouze o sebe a druhé p ehlížejí. Proto bu me k handicapovaným lidem ohleduplní a snažme se jim umožnit vést plnohodnotný život. 1.1. Cíl bakalá ské práce Hlavním cílem této bakalá ské práce je odstranit bariéry na p ších komunikací pro nezávislý pohyb všech občan s návazností na m stskou hromadnou dopravu a občanskou vybavenost a zárove zlepšit současný stav p ších komunikací, míst pro p echázení, p echod pro chodce, autobusových zastávek a vstup do objekt občanské vybavenosti. 12
Navrhované ešení bude provedeno podle p íslušných právních p edpis a technických norem s akceptováním Národního rozvojového programu mobility pro všechny. 1.2. P edm t bakalá ské práce P edm tem bakalá ské práce je analýza současného stavu bariér a nový návrh bezbariérových tras v Ostrav v m stském obvodu Stará B lá. 1.3. Stručný popis oblasti Stará B lá je jedním z t iadvaceti m stských obvod statutárního m sta Ostravy. Žije zde celkem 4 0ř7 obyvatel a celková rozloha obce je 1ň,ř4km 2. Stará B lá leží asi 10km jihozápadn od centra m sta. I p es to, že se nachází v takové blízkosti centra, dodnes si udržela sv j venkovský ráz. [12] V m stském obvodu Stará B lá se nachází základní škola, dv mate ské školy, ú ad m stského obvodu, knihovna, d m s pečovatelskou službou, dva obchody s potravinami, t i restaurace, Česká pošta, zdravotní st edisko, lékárna, kade nictví a koupališt. Ve své práci jsem se zam ila p edevším na centrum obce a na hlavní ulice Junáckou, Mitrovickou, Blanickou, Plze skou, Na Lukách a Proskovickou, které spojují Starou B lou s dalšími m stskými obvody Dubina, B lský Les, Nová B lá, Proskovice, Výškovice a Polanka nad Odrou. 1.4. Podklady pro zpracování D ležitým podkladem pro vypracování této práce byla vlastní fotodokumentace, kterou jsem získala d kladným pr zkumem ešeného území. Jednalo se o fotodokumentaci p ších komunikací, míst pro p echázení, p echod pro chodce, autobusových zastávek a vstup do občanské vybavenosti. Dalšími podklady pro bakalá skou práci byly ve ejn p ístupné mapy ze serveru www.mapy.cz [11]. D ležité bylo také dodržet požadavky na zpracování projektové dokumentace pro poskytování p ísp vk na bezbariérové úpravy komunikací ze serveru www.sfdi.cz [8], p íslušné vyhlášky a normy, a také Národní rozvojový program mobility pro všechny [9]. 13
2 DOTůČNÍ TITULY ů PRÁVNÍ P EDPISY V OBLASTI BEZBůRIÉROVÉHO UŽÍVÁNÍ V současné dob mohou obce a m sta využívat dvou dotačních titul. Jedná se o Národní rozvojový program mobility pro všechny [9] a dotační program Státního fondu dopravní infrastruktury [8] zam ený na zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zp ístup ování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. Dotační tituly musí být v souladu s právními p edpisy a českými technickými normami. 2.1. Národní rozvojový program mobility pro všechny Jako v tšina vysp lých zemí, také Česká republika podporuje odstra ování bariér zdravotn postižených. V roce Ň01Ň vyhlásil Vládní výbor pro zdravotn postižené osoby ĚVVZPOě a Národní rada osob se zdravotním postižením ĚNRZPě program zvyšování bezpečnosti dopravy a jejího zp ístupn ní osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Po dobrých výsledcích programu vyhlašovatelé schválili nový plán s názvem Národní rozvojový program mobility pro všechny. V současné dob probíhá Vládní plán financování pro období Ň016-2025, který byl schválen v roce 2014 vládou České republiky. Podstatou programu mobility je realizace strategických cíl, jako jsou bezbariérová dostupnost veškeré občanské vybavenosti, vylepšení dostupnosti obyvatel k ve ejné doprav a zkvalitn ní bezbariérových p ších komunikací. Financováním NRPM se zabývá Vládní plán financování pro období Ň016-2025. Program pomáhá financovat zp ístup ování dopravy a odstra ování bariér v budovách státních a ve ejných institucí a služeb. Finanční prost edky jsou poskytovány pouze na realizaci ucelených, komplexních projekt na odstra ování bariér ve m st nebo v obci. Žadatelem je m sto nebo obec a p edkládá ke schválení komplexní zám r na odstra ování bariér ve m st. Zám r musí obsahovat všechny náležitosti, musí ešit současn bezbariérovou trasu i p ístupnost ve ejn p ístupných budov ležících na trase a p edkládá se na VVZPO. Zám r bezbariérové trasy je zpracován v tišt né i elektronické podob a musí obsahovat následující údaje a náležitosti: 14
1. vypln ný formulá pro p edkládání zám r v rámci Programu mobility, který obsahuje: identifikaci p edkladatele, celkovou výši rozpočtovaných náklad na realizaci zám ru a celkovou výši požadované dotace, včetn výše p ísp vku požadovaného pro p íslušný kalendá ní rok z rozpočt jednotlivých institucí zajiš ujících finanční vstupy, harmonogram realizace bezbariérové trasy, harmonogram realizace m že být plánován nejvýše na ň roky bezprost edn následující po roce, v n mž byl zám r p edložen ke schválení, stručnou charakteristiku ešeného území a demografické údaje vztahující se k p edloženému zám ru, p ehled současného stavu v oblasti odstra ování bariér ve m st /obci Ětrasy a budovy již zp ístupn né - bezbariérové, nep ístupné bariérové a trasy a budovy navržené k ešení v zám ruě, včetn zhodnocení stávajícího stavu bezbariérovosti ve ejné dopravy Ěpokud je v obci), popis plánované bezbariérové trasy, od vodn ní vedení trasy a lokalizace zám ru Ěgraficky zpracovaná mapa/y obce s vyznačením navržené bezbariérové trasy včetn úsek a budov již zp ístupn ných a úsek a budov určených ke zp ístupn níě, popis jednotlivých dílčích projekt p edkládaného zám ru s ohledem na financování z rozpočt jednotlivých institucí zajiš ujících finanční vstupy Ěstávající stav, návrh ešení, orientační p ehled náklad na jednotlivé položky úpravě, výsledky, kterých má být realizací zám ru dosaženo, 2. u projekt s plánovanou realizací v následujícím roce po p edložení zám ru projektovou dokumentaci, u zdvihacích za ízení technickou specifikaci od výrobce, a rozpočet pro jednotlivé projekty i úpravy, u ostatních projekt stačí p edložit studii, p ípadn vzorový návrh, u zdvihacích za ízení technickou specifikaci a rozklíčování orientačních náklad na dílčí úpravy, 3. vyjád ení kompetentního orgánu ve ejné správy, nap. dopravního či sociálního odboru krajského/m stského ú adu, o ve ejné prosp šnosti plánované bezbariérové trasy, zejména z hlediska odstra ování bariér pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, 15
4. vyjád ení p íslušného ú adu územního plánování o souladu plánované bezbariérové trasy s platným územním plánem, územním plánem obce nebo územním plánem sídelního útvaru, 5. vyjád ení odborníka na bezbariérové ešení staveb Ěnap. z Národního institutu pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace NIPI ČR či jiné kompetentní instituceě ke všem navrženým stavebním úpravám a technickým za ízením, 6. doklad o vlastnictví nebo spoluvlastnictví pozemk a objekt, kterých se jednotlivé projekty týkají Ěve form prohlášení statutárního zástupce a p iložených neov ených výpis z katastru nemovitostí, p ípadn dohody o partnerstvíě, 7. prohlášení statutárního zástupce žadatele o vlastních prost edcích účelov určených na realizaci zám ru v p íslušném kalendá ním roce. [9] 2.2. Pravidla pro financování opat ení ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy nebo opat ení ke zp ístup ování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace pro rok 2018 Státní fond dopravní infrastruktury Ědále jen SFDI ě poskytuje finanční prost edky zam ené na zvýšení bezpečnosti dopravy a zp ístupn ní pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace na p ších komunikacích, které se vyskytují podél silnic I., II., III. t ídy nebo podél místních komunikací. Musí být schválené i v rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Dále se zam uje na úpravy dopravní infrastruktury pro zklidn ní a plynulost dopravy na silnicích I., II. nebo III. t ídy. Financování je za azeno do dvou oblastí. První se zam uje na zp ístup ování dopravy osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a druhá na zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy. [4] Pro oblast I lze p ísp vek poskytnout na výstavbu, rekonstrukce a úpravy chodník a bezbariérové úpravy nástupiš linkových spoj a ve ejné hromadné dopravy ĚMHD, integrované dopravy, atd.ě podél autobusových zastávek, včetn vlastních autobusových záliv podél silnic I., II. nebo III. t ídy a podél místních komunikací (mimo místních komunikací IV. t ídy, na kterých je umožn n smíšený provozě, ležících na trase odsouhlasené v rámci Národního rozvojového programu mobility pro všechny s doloženou pr m rnou intenzitou dopravy vyšší než 500 vozidel/ň4hodin. [8] 16
Pro oblast II je p ísp vek poskytován na rekonstrukci nebo novou výstavbu p echod pro chodce, míst pro p echázení, lávek a podchod, které navazují na p ší komunikace. Dále také pro nasv tlení p echod, sv telné signalizační za ízení ídící provoz p echodu pro chodce, úpravy vjezdu do obce a m iče rychlosti vozidel. 2.3. Vyhláška č. 3řŘ/200ř Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívaní staveb Provád cí vyhláška č. ňřř/ň00ř Sb. je nejd ležit jším právním p edpisem pro tvorbu bezbariérového užívání staveb. Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého v ku, t hotnými ženami, osobami doprovázejícími dít v kočárku nebo dít do t í let. [3] Vyhláška má 4 p ílohy. Konkrétní požadavky na bezbariérové stavby jsou v p ílohách 1 3, v p íloze č. 4 jsou vyobrazeny a popsány symboly bezbariérového užívání. Pro snazší aplikaci této vyhlášky byla zpracována metodika [1] uvád jící konkrétní grafické ešení a komentá e k bod m vyhlášky. Z pohledu vn jšího prost edí byly zpracovány požadavky částí bezbariérových tras. Jejich principy jsou stanoveny v publikaci Bezbariérová doprava. [2] 2.4. ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací Tato norma popisuje mimo jiné bezpečnostní principy pro návrh místních komunikací. Z pohledu bezbariérovosti se jedná zejména o uspo ádání s ohledem na pot eby osob s omezenou schopností pohybu a orientace, ochranu chodc v místech k ížení s cyklistickou stezkou, v prostoru k ižovatek a p echod pro chodce. 2.4.1. Komunikace se smíšeným provozem a komunikace s vyloučením motorového provozu - komunikace pro chodce Pro účely bakalá ské práce jsou d ležité zejména následující kapitoly. 17
Všeobecné zásady ešení V první podkapitole Ě10.1.1ě jsou uvedeny následující podmínky pro tvorbu p ších komunikací: vysoká bezpečnost provozu; minimalizace subjektivního pocitu ohrožení; spojení cíl bez oklik; bezbariérový, plynulý pohyb; dostatečná svoboda pohybu Ěmíjení, p echázení, zm nu rychlostiě; co nejmenší rušení jinými účastníky silničního provozu; dobrá p ehlednost, pochopitelnost a orientaci; p íjemná ch ze prost edím s hodnotným výtvarným zpracováním; ochranu p ed nep ízní počasí, je-li to možné. [5] Uspo ádání komunikací pro chodce V této podkapitole Ě10.1.Ňě jsou vypsány jednotlivé rozm ry a hodnoty pro návrh komunikací pro chodce a p íklady uspo ádání chodník s vzorovými obrázky. Obr. 1 a 2 Chodník se souvislou podélnou p ekážkou vedený jak podél souvislé zástavby, tak podél volného prostoru (zelen ) P echody pro chodce, místa pro p echázení, lávky a podchody 18 Zdroj: ČSN 73 6110 [5] Tato podkapitola Ě10.1.ňě se zabývá návrhem p echod pro chodce podle funkčních skupin. Na izuje z ízení p echodu pro chodce pouze tam, kde nejvyšší dovolená rychlost není vyšší než 50km/h. Pokud rychlost není dodržena, musí se v míst p echod provést regulace.
Dále eší rozhledové pom ry, dopravní značení, sv telnou signalizaci, mimoúrov ové p echody, z ízení ostr vk, pevná schodišt, pohyblivé schody a výtahy u podchod. Popisuje také hmatné prvky pro osoby s omezenou schopností orientace - umíst ní varovného pásu, vodící linie a signálního pásu. Obr. 3 Nároží s p echody pro chodce Obr. 4 Místo pro p echázení - standardní standardní hmatové úpravy hmatové úpravy v míst nároží s p echody Zdroj: ČSN 73 6110 [5] Zdroj: ČSN 73 6110 Z1 [6] Rozhledové pom ry p ed p echody Podkapitola č. 10.1.4 se v nuje rozlišitelnosti chodc a p echod pro idiče vozidla. Uvádí vzdálenosti rozhledové a délky rozlišitelnosti p echodu. P ikazuje chránit chodníkové plochy proti odstavování motorových vozidel sloupky nebo zelení pro zajišt ní výhledu na chodce p i p echázení. Výkonnost komunikací pro chodce Podkapitola č. 10.1.5 eší základní vztahy mezi rychlostí, intenzitou a hustotou chodc. 2.5. ČSN 73 6425 1 ůutobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, p estupní uzly a stanovišt Část 1: Navrhování zastávek Norma o autobusových, trolejbusových a tramvajových zastávkách obsahuje 7 kapitol a 7 p íloh. Norma stanovuje zásady navrhování autobusových, trolejbusových a tramvajových 19
zastávek. Vztahuje se nejen k novostavbám, ale také k rekonstrukcím a zm nám staveb. Pro účely bakalá ské práce jsou d ležité zejména následující kapitoly. Společná ustanovení V kapitole č. 5 jsou uvedeny zásady pro navrhování zastávek: odd lit chodce od vozidel a cyklist ; zabezpečit p ehledný nástup a výstup cestujících z místa idiče; zabezpečit bezpečný, plynulý, logický a pohodlný pohyb chodc ; navrhovat cyklistické stezky v okolí zastávky; navrhovat zastávky s bezbariérovým p ístupem; nepoužívat více než dv barvy na ploše nástupišt. Výjimku smí tvo it hranice bezpečnostního odstupu ší ky minimáln 0,15 m, kde m že být použita t etí barva; označit zastávku dopravním značením; zajistit kvalitní povrch vozovky; navrhnout účinné odvodn ní. Uvedeny jsou také vzájemné vzdálenosti zastávek, které mají být v rozmezí ň00 m až 700 m a docházková vzdálenost nemá být v tší než 500 m. Pro občany je nutné umis ovat p ší trasy tak, aby na sebe navazovaly a spl ovaly podmínky pro užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Dále je zde uvedeno, kde se mají umis ovat odstavné plochy, jak mají být zastávky označeny, v jakých ší kách a výškách z izovat p íst ešky i čekárny, jakým zp sobem osv tlovat zastávky, a že na konečných zastávkách se doporučuje z ídit hygienická za ízení pro cestující a zam stnance. Pro cestující musí spl ovat požadavky na bezbariérové užívání. ůutobusové a trolejbusové zastávky Z šesté kapitoly vyplývá, podle jakých kritérií je stanovena poloha a umíst ní autobusové nebo trolejbusové zastávky. Nejd ležit jšími kritérii jsou rychlost a intenzita provozu dopravy. Dále jsou objasn ny postupy p i návrhu délky a ší ky zastávkových pruh, délky nástupních hran zastávek, délky vy azovacích úsek, podélných sklon zastávkových pruh a polom r zaoblení u odbočovacích a p ipojovacích pruh. Z bezbariérového hlediska je nejd ležit jší samotný návrh nástupišt, kdy se hodnotí zejména povrch nástupišt, výška nástupní hrany a ší ka nástupišt. 20
Povrch nástupišt musí být rovný, neklouzavý a zpevn ný s p íčným sklonem 0,5 % až Ň% a musí umožnit bezpečné pojížd ní osob na vozíku. Podélný sklon nástupiš se navrhuje obdobn jako na chodnících. Výška nástupní hrany nad vozovkou Ěnap. chodníku, mysuě se navrhuje Ň00 mm. U zm n staveb a zm n v užívání staveb se v od vodn ných p ípadech tato hodnota m že snížit až na 160 mm a provedení nástupišt musí umož ovat použití výsuvného nájezdu vozidla. K dosažení úplného bezbariérového užívání zastávky se doporučuje v délce nástupní hrany použít obrubník s navád cí úpravou pro vozidla. [7] Obr. 5 Detail uspo ádání bezbariérového obrubníku se zastávkovým zálivem Zdroj: ČSN 73 6425 1 [7] P ed označníkem zastávky, pokud je tento označník umíst n v pr b žném chodníku nebo nástupišti, ve vzdálenosti 0,Ř0 m plus/mínus 0,Ň0 m musí být z ízen vizuáln a hmatov kontrastní signální pás, který začíná u vodící linie a je ukončen 0,50 m od hrany nástupišt. Ší ka nástupišt musí být taková, aby umož ovala bezpečný pohyb cestujících. Nejmenší volná ší ka nástupišt Ěod nástupní hrany na prot jší hranu nástupišt, pop. po okraj zábradlíě je Ň,Ň0 m Ědoporučuje se Ň,5 mě, ve stísn ných podmínkách intravilánu 1,70 m Ědoporučuje se Ň,00 mě. Pokud to ší ka nástupišt umož uje, musí být ve vzdálenosti p ibližn ň,00 m od nástupní hrany zastávky funkční p irozená vodící linie pro nevidomé a slabozraké. [7] 21
Obr. 6 Standardní ešení úprav pro nevidomé a slabozraké na zastávce BUS extravilán Zdroj: ČSN 73 6425 1 [7] 22
3 METODIKY PRO TVORBU BEZBůRIÉROVÉHO PROST EDÍ Více než Ň0 let funguje v České republice Pražská organizace vozíčká (POV) se svým programem P es bariéry. Projekt P es bariéry se zam uje na p ístupnost okolního prost edí a volný pohyb občan, který je základem nezávislého života. Vzhledem k tomu, že každý druh a míra t lesného postižení či pohybového omezení p inášejí rozdílné pot eby, nelze jednoznačným zp sobem označovat mapované objekty za bariérové či bezbariérové. ůby byly informace vypovídající a využitelné všemi zainteresovanými skupinami, do kterých pat í i široká ve ejnost, bylo t eba mapování a záznam jeho výstup d sledn promyslet. V listopadu Ň011 se proto sešla skupina odborník z organizací a institucí v nujících se v České republice problematice architektonických bariér, jejich mapování, záznamu a distribuci získaných informací. Jejich cílem bylo ujasnit kritéria pro kategorizaci míry p ístupnosti a pravidla profesionálního mapování nadále ší it tak, aby informace o bezbariérovosti či bariérovosti vycházely z jednotného základu ve všech krajích České republiky. [10] 3.1. Metodika kategorizace p ístupnosti tras a komunikací Mapování dostupnosti tras a komunikací je proces, p i kterém je hodnoceno spousta hledisek a informací. Tyto informace získáváme p edevším pomocí profesionálního mapování, které nejčast ji probíhá v terénu. Součástí procesu je fotodokumentace. Po práci v terénu nastává zpracování informací prost ednictvím grafického znázorn ní na mapovém podkladu a také vyhotovení textových popis k fotografiím, v nichž jsou zaznamenány základní informace. Systém je rozd len na t i kategorie, které odd len hodnotí jednotlivé aspekty. První kategorie se zam uje na sklon, ší ku a kvalitu komunikace. Hodnotí se pomocí semaforové barevnosti, kde zelená je p ístupná, oranžová je částečn p ístupná a červená je obtížn p ístupná. Hodnotícími aspekty jsou nap. rovný povrch, ší ka komunikace, výškový rozdíl, podélný a p íčný sklon. Druhá kategorie hodnotí bodové bariéry prost ednictvím piktogram semaforové barevnosti. Zam uje se na výškové rozdíly, zúžení, podélné a p íčné sklony. 23
Obr. 7 Souhrnná tabulka piktogram pro bodové bariéry Zdroj: Pražská organizace vozíčká [10] Do t etí kategorie pat í p echody a místa pro p echázení. Hodnocení probíhá zvláš pro levou část p echodu, zvláš pro pravou část p echodu a zvláš pro prostor určený k p echázení pomocí barevné linky dle semaforové barevnosti. Hodnotícím parametrem je p edevším výška obrubníku. 3.2. Metodika kategorizace p ístupnosti objekt Metodika p ístupnosti d lí objekty do t í kategorií p ístupné Ěznačeny zelenou barvouě, částečn p ístupné Ěznačeny oranžovou barvouě a obtížn p ístupné nebo nep ístupné Ěznačeny červenou barvouě. Každá z t chto kategorií má nastaveny kritéria, podle kterých je rozd lujeme. Základním požadavkem pro p ístupné objekty je zvládnutí návšt vy vybraného objektu p evážn vlastními silami. Výjimku tvo í uzamčené vstupy pop ípad objekty, kde je p ekonání p evýšení zajišt no položením mobilní rampy. Zde je možné využít pomoci p ivolaného personálu pomocí zvonkové signalizace, ovšem tato služba musí být zajišt na, jinak nem že být objekt označen jako p ístupný. Nepat í sem objekty, u kterých je bezbariérovost ešena šikmou nebo svislou rampou, jelikož ve v tšin p ípad je nutná pomoc dalšího člov ka. 24
Částečn p ístupné objekty se vyznačují p ístupností pouze části objektu nebo nespln ním n kterého z požadavk u objektu p ístupného. Objekty, které jsou p ístupné jen za určitých podmínek, se v dnešní dob vyskytují nejvíce. Pro za azení objektu do částečn p ístupného je možné akceptovat šikmou i svislou plošinu. Za azení do této kategorie bývá z d vod rozdílných nárok na prost edí každého z nás a není možné p esn určit, komu bude jaká p ekážka více či mén vadit. Objekty obtížn p ístupné nebo nep ístupné se vyznačují velmi komplikovaným p ístupem nebo pohybem po objektu. V tšinou se jedná o kombinaci více d vod, které je pot eba odstranit. V druhé části metodiky jsou popsány limity pro hodnocení WC. D lí se do t í kategorií p ístupná toaleta WC I., částečn p ístupná toaleta WC II. a obtížn p ístupná nebo nep ístupná toaleta Ěb žné WCě. Požadavky pro za azení mezi toalety p ístupné jsou dve e široké minimáln Ř00 mm, rozm ry kabiny minimáln 1600 x 1600 mm, boční p ístup k míse minimáln Ř00 mm, madla v blízkosti mísy, toaletní papír v dosahu osoby sedící na míse a dostatečný prostor pro podjetí vozíku pod umyvadlem. Toaleta se musí nacházet na dámských pop ípad pánských toaletách nebo samostatn. Limity částečn p ístupné toalety jsou dve e široké minimáln 700 mm, rozm ry kabiny minimáln 1400 x 1400 mm a boční p ístup k míse je minimáln 700 mm. Toaleta se musí nacházet na dámských pop ípad pánských toaletách nebo samostatn. B žné WC se vyznačují nedostatečným rozm rem záchodové kabiny, nevyhovující ší kou dve í, nevyhovující dispozicí kabiny, úzkým bočním p ístupem k míse a umíst ním toalety v nep ístupné části objektu. 3.3. Vyhrazená parkovací stání metodika mapování Vyhrazené parkovací stání pro osoby s omezenou schopností pohybu Ědále jen OOSPO ě je parkovací místo s uzp sobenými rozm ry. Musí mít ší ku minimáln ň,5 m, podélný sklon nejvýše Ň,0 % a p íčný sklon maximáln Ň,5%. Podélné parkovací stání pro OOSPO musí mít délku minimáln 7,0 m. Pro určení počtu parkovacích stání pro OOSPO se vychází z celkového počtu míst každé parkovací plochy: až Ň0 stání 1 vyhrazené stání 25
Ň1 až 40 stání Ň vyhrazená stání 41 až 60 stání ň vyhrazená stání 61 až Ř0 stání 4 vyhrazená stání Ř1 až 100 stání 5 vyhrazených stání 101 až 150 stání 6 vyhrazených stání 151 až Ň00 stání 7 vyhrazených stání Ň01 až ň00 stání Ř vyhrazených stání ň01 až 400 stání ř vyhrazených stání 401 až 500 stání 10 vyhrazených stání 501 a více stání Ň % vyhrazených stání.[3][10] 26
4 POPIS BEZBůRIÉROVÝCH TRůS EŠENÉHO ÚZEMÍ P ší komunikace v ešeném území mají dohromady ř,7 km. Pro p ehledn jší a detailn jší tvorbu výkres byly rozd leny na p t tras s názvy TRůSů ů, TRůSů B, TRůSů C, TRůSů D a TRůSů E. Na obrázku č. Ř m žeme vid t barevné rozlišení bezbariérových tras s návazností na okolní m stské obvody Statutárního m sta Ostravy. Obr. 8 Schéma ešených tras Zdroj: vlastní zpracování P i pr zkumu stávajících p ších komunikací byly sledovány všechny parametry bezbariérového užívání po celé délce navržených tras ší kové parametry, podélné a p íčné sklony, nájezdy na chodníky, ešení hmatových úprav, ešení nástupiš m stské hromadné dopravy a ešení vstup do veškeré občanské vybavenosti. Vzhledem ke členitosti terénu a pom rn velké rozloze m stského obvodu Stará B lá byly základní trasy zvoleny tak, aby tvo ily ucelený soubor bezbariérových tras a zárove umož ovaly p ístup do občanské vybavenosti a na zastávky m stské hromadné dopravy, která se v obci nachází. 27
Trasa A Trasa ů se nachází v centrální části obce a vyskytuje se zde v tšina občanské vybavenosti, celkem 15 objekt. Je označena žlutou barvou, m í Ň,4km a skládá se ze t í úsek. První úsek začíná u objektu Církve československé husitské ĚOV A1), kde navazuje na trasu E, pokračuje kolem autobusových zastávek ĚZ A2) a (Z ůňě, podél komunikace Junácká, kolem objektu Ú adu m stského obvodu Stará B lá až k okružní k ižovatce, která se nachází na komunikaci Mitrovická, kde navazuje na trasu B. Druhý úsek začíná na k ížení ulic Mitrovická a U Sochy, kde navazuje na trasu C, pokračuje podél komunikace Mitrovická k okružní k ižovatce, kde se napojuje na ulici Junácká, poté pokračuje kolem objektu restaurace Sokolovna (OV ů14ě a kolem autobusové zastávky ĚZ ů6ě, poté pokračuje kolem objekt Kostela svatého Jana Nepomuckého ĚOV ů11ě a Mate ské školy ĚOV ůřě, podél komunikace Blanická až k objektu h bitova ĚOV ů15ě. T etí úsek začíná u objektu Základní školy ĚOV ůňě, pokračuje kolem objektu České pošty (OV ů5ě, pak podél komunikace Blanická kolem objektu Potraviny Hruška ĚOV A6) a autobusové zastávky ĚZ ů4ě až po k ížení s ulicí Na Zámčiskách, kde plynule navazuje na trasu D. Trasa B Trasu B a trasu ů spojují v r zných místech dva p echody pro chodce P A4 a P A5. Ve výkrese č. 1 je rozlišena sv tle modrou barvou a její délka je 0,ř km. Jedná se tedy a nejkratší trasu. Začíná u objekt občanské vybavenosti, kde se v jedné budov nacházejí t i knihovna (OV B1ě, kade nictví ĚOV BŇě a M stská policie ĚOV Bňě, pokračuje kolem autobusové zastávky ĚZ B1ě a podél komunikace Mitrovická až k hranicím katastrálního území Stará B lá, Nová B lá. Trasa C Trasa C se nachází na východní části katastrálního území Staré B lé a spojuje obec se t emi m stskými obvody Statutárního m sta Ostravy Proskovicemi, Polankou a Výškovicemi. Ve výkrese č. 1 a č. Ň1 je značena zelenou barvou a její délka je ň,ň km, je tedy trasou nejdelší. Začíná u k ížení ulice Mitrovická a U Sochy, kde plynule navazuje na trasu ů. Dále trasa vede podél komunikace Mitrovická okolo autobusových zastávek Z C1, Z C2, Z- C3 a Z C4, a také okolo objektu pekárny ĚOV CŇě a objektu Mate ské školy ĚOV Cňě až ke 28
k ížení ulic Mitrovická, Proskovická a Na Lukách, kde se tato trasa rozbíhá do t í částí, které končí zástavbou rodinných dom. Trasa D Trasa D se skládá ze dvou úsek. První úsek m í p ibližn Ň00m a jedná se o p vodní p ší komunikaci na rozdíl od druhého úseku, který je označen jako stezka pro chodce a cyklisty. Výstavba nového druhého úseku začala na ja e roku Ň017 a m la být zhotovena do konce téhož roku. Nicmén stále nebyla dokončena z d vodu nedodržení termínu harmonogramu stavební firmy. Z tohoto d vodu, není možné analyzovat úsek v celé jeho délce, ale pouze p ibližn z Ř0%. Tato trasa propojuje m stské obvody Stará B lá a Výškovice. První úsek začíná k ížením ulic Blanická a Na Zámčiskách a končí p ibližn po Ň00m zástavbou rodinných dom. Druhý úsek začíná k ížením ulic Blanická a U sochy, pokračuje kolem autobusové zastávky ĚZ DŇě, podél komunikace Blanická až k hranicím katastrálního území Výškovice. Trasa E Trasa E je trasou v severní části obce, m í 1,ř km a ve výkrese č.1 a č.ňň je označena fialovou barvou. Začíná na hranicích katastrálního území Dubina v blízkosti autobusové zastávky Z E1, odtud pokračuje podél komunikace Plze ská, pak po komunikaci Junácká, kolem autobusových zastávek Z E4 a Z E5 až ke k ížení s ulicí Kališní. 4.1. Trasa A ůnalýza současného stavu 4.1.1. Místa pro p echázení Nejv tší bariérou na této trase jsou místa pro p echázení, kterých je celkem 13, všechny jsou bariérové. Místa pro p echázení jsou vyobrazeny na výkresech č. 3 6. Nejv tším problémem jsou chyb jící signální a varovné pásy, a také u míst pro p echázení, které jsou v šikmém sm ru, v oblouku nebo jsou delší než Ř000 mm, chybí um lá vodící linie. Jediným pozitivem je to, že ve v tšin p ípad zde nejsou výškové rozdíly v tší než Ň0mm. 29
4.1.2. P echody pro chodce P echody pro chodce na trase ů jsou z pohledu bezbariérovosti v lepším stavu než místa pro p echázení. Z p ti p echod pro chodce jsou dva bezbariérové. Další t i p echody jsou bariérové a chybí zde nebo jsou špatn provedeny signální a varovné pásy. Všechny p echody pro chodce jsou detailn popsány ve výkrese č. 6 a č.7. 4.1.3. Autobusové zastávky Na této trase se nachází šest autobusových zastávek, která jsou vyobrazeny na výkresech č. 7 a č. Ř pomocí fotografií. Pouze jedna ze zastávek je bezbariérová. Mezi nejv tší bariéry pat í chyb jící kontrastní pás, chyb jící zastávkový obrubník, nedostatečná manipulační plocha a chyb jící nebo špatn provedený signální pás. 4.1.4. Současný stav komunikací pro p ší Součástí výkresu č. ř je detailn jší analýza celkového stavu komunikací pro p ší. V tšinou se na trase vyskytují p ší komunikace tvo ené betonovou zámkovou dlažbou. Jedinou výjimkou je část p ší komunikace na ulici Blanická vedoucí kolem h bitova ĚOV A15), která je tvo ena rovinným asfaltem. Tato část p ší komunikace je označena jako stezka pro chodce a cyklisty. Celkov jsou komunikace v dobrém stavu, ovšem ve v tšin p ípad chybí p irozené vodící linie. 4.1.5. Vstupy do budov občanské vybavenosti Celkem se na trase nachází 15 objekt občanské vybavenosti. Jedná se o církev československou husitskou, zdravotní laborato, základní školu, zdravotní st edisko, poštu, potraviny Hruška, dv restaurace, koupališt, mate skou školu, školní jídelnu, d m s pečovatelskou službou, kostel, obchod, obecní ú ad, a h bitov. Posuzované vstupy do objekt jsou znázorn ny pomocí fotodokumentace ve výkresové části. Vztahují se k nim výkresy č. 10 14. Níže je podrobný popis vybraných objekt. Zdravotnická laborato Označení: OV ůň, viz. výkres č.11 Celkové hodnocení: bariérový vstup Vstup do budovy je p ístupný z bariérového schodišt, kde musí návšt vníci p ekonat výškový rozdíl 1Ň60 mm. P ístup je zajišt n ze shromaž ovací plochy, na které navazuje 30
parkovišt a následn p ší komunikace. Nástupní a výstupní schodiš ový stupe není kontrastn odlišen oproti pozadí. Zábradlí má dostačující výšku 1100 mm. Vstupní dve e jsou automatické ší ky 1Ň50 mm, ovšem nejsou chrán ny proti mechanickému poškození do výšky 400 mm a chybí jim kontrastní označení oproti pozadí v podob pruh ší ky minimáln 50 mm ve výšce Ř00 1000 mm a zárove ve výšce 1400 1600 mm. P ed vstupními dve mi je dostatečná manipulační plocha se sklonem maximáln Ň% spl ující minimální rozm ry 1500 x 1500 mm. Základní škola Označení: OV ůň, viz. výkres č. 11 Celkové hodnocení: bariérový vstup P ístup k základní škole je po bezbariérové p ší komunikaci nacházející se na ulici Junácká. P ímému vstupu z p ší komunikace do budovy brání jeden schodiš ový stupe, který není kontrastn odlišen oproti okolí. Hlavní dve e jsou otvíravé ven a chybí jim vodorovné madlo ve výšce Ř00 900 mm. Sklon plochy p ed vstupem nep esahuje 2 %, ale manipulační plocha nespl uje minimální požadavek 1500 x Ň000 mm. Dve e mají dostatečnou ší ku ř00 mm a v p ípad pot eby je možné otev ít až na 1Ř00 mm. Zdravotní st edisko Označení: OV ů4, viz. výkres č. 11 Celkové hodnocení: bariérový vstup Hlavní vstup do budovy zdravotního st ediska je z parkovišt navazujícího na p ší komunikaci. Ší ka hlavního dve ního k ídla je 1000 mm. Vstupní dve e jsou chrán ny p ed mechanickým poškozením až do výšky 600 mm. P ed vstupem je vyhovující sklon, který není v tší než Ň%, a také rozm r plochy spl uje minimální požadavek 1500 x Ň000 mm. Dve ím chybí vodorovné madlo ve výšce Ř00 ř00 mm a kontrastní označení v podob pásk ší ky minimáln 50 mm ve výškách Ř00 1000 mm a 1400 1600 mm. Potraviny Hruška Označení: OV ů6, viz. výkres č. 1Ň Celkové hodnocení: bariérový vstup 31
Vstup do budovy je zajišt n automatickými dve mi ší ky 1100 mm, které jsou chrán ny proti mechanickému poškození do výšky 400 mm. Bezbariérový p ístup k objektu zabezpečuje p ší komunikace nep esahující podélný sklon Ř,ňň %. Plocha p ed vstupem je dostatečná a její sklon není v tší než Ň%. Nedostatky jsou zde v podob sloupu umíst ného Ň000 mm p ed vstupem v ose dve í a chyb jícího kontrastního označení oproti pozadí. D m s pečovatelskou službou Označení: OV ů10, viz. výkres č. 1ň Celkové hodnocení: bariérový vstup V dom s pečovatelskou službou p ed pár m síci skončila rekonstrukce, ovšem p ístup k objektu se p íliš nezlepšil. P ístup k budov je zajišt n po bezbariérové p ší komunikaci, ovšem plocha p ed vstupem není dostatečn velká Ěminimáln 1500 x Ň000 mmě a navíc povrch této plochy je nerovný a tvo í ho více druh materiál. Hlavní dve e nejsou chrán ny proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm. Dve e jsou dob e rozeznatelné oproti okolí, ale chybí zde kontrastní označení ve dvou výškách podle vyhlášky. Ú ad m stského obvodu Stará B lá Označení: OV ů1ň, viz. výkres č. 14 Celkové hodnocení: bariérový vstup P ístup je zajišt n po p ší komunikaci nacházející se na komunikaci Junácká. Budova ú adu je zp ístupn na dv ma schodiš ovými stupni což p edstavuje velkou bariéru, kterou je pot eba vy ešit nájezdovou rampou. Schodiš ové stupn nejsou kontrastn označeny. Dve e jsou otvíravé ven a hlavní dve ní k ídlo má pouze 700 mm místo požadovaných ř00 mm. Podesta p ed vstupem nespl uje minimální manipulační plochu 1500 x Ň000 mm. Dve ím chybí vodorovné madlo ve výšce Ř00 900 mm. 4.1.6. Parkování Parkování pro návšt vníky zdravotního st ediska, základní školy a potravin Hruška je zajišt no společným parkovišt m o celkové kapacit 35 parkovacích míst z toho t i vyhrazená parkovací stání jsou pro vozidla p epravující osoby t žce pohybov postižené. 32
Vyhrazená parkovací místa jsou rozd lena do dvou míst, jedno z nich je blíže ke zdravotnímu st edisku Ěobr. řě a zbylé dv blíže potravin Hruška Ěobr. 10ě. Obr. 9 Vyhrazené parkovací stání u zdravotního st ediska Obr. 10 Vyhrazené parkovací stání u potravin Hruška Zdroj: vlastní zpracování Pro návšt vníky obecního ú adu je k dispozici parkovišt o celkové kapacit 17 parkovacích míst z toho jedno vyhrazené pro vozidlo p epravující osobu t žce pohybov postiženou, avšak z toho dv místa jsou vyhrazena pro pracovníky ú adu m stského obvodu Stará B lá a dalších sedm míst pro bytový d m, který sousedí s tímto parkovišt m. Obr. 11 Vyhrazené parkovací stání u Obecního ú adu Obr. 12 Parkovišt u Obecního ú adu Zdroj: vlastní zpracování 33
D m s pečovatelskou službou má k dispozici čty i parkovací místa podél bezejmenné p ístupové komunikaci, nicmén žádné z nich není vyhrazeno pro vozidla p epravující t žce t lesn postižené. Parkování pro návšt vníky mate ské školy je zajišt no sedmi parkovacími místy, ale žádné z nich není vyhrazeno pro vozidla p epravující t žce t lesn postižené. Obr. 13 Parkovišt u domu s pečovatelskou službou Obr. 14 Parkovišt u mate ské školy Zdroj: vlastní zpracování Parkování pro návšt vníky zdravotnické laborato e je zajišt no parkovišt m o celkové kapacit 33 parkovacích míst. Žádné v nich není vyhrazeno pro vozidla p epravující osoby t žce pohybov postižené. 34
Obr. 15 Parkovišt zdravotnické laborato e - Obr. 16 Parkovišt zdravotnické laborato e - pravá strana levá strana Zdroj: vlastní zpracování 4.1.7. Celkové zhodnocení trasy A Výslednou analýzu trasy ů zobrazuje graf č. 1. Znázor uje počet ešených bezbariérových a bariérových míst. Mezi ešená místa pat í vstupy do občanské vybavenosti, místa pro p echázení, p echody pro chodce a autobusové zastávky. Vstup do občanské vybavenosti jsem hodnotila celkem 15. Všechny jsem vyhodnotila jako bariérové. Nejv tšími bariérami zde jsou schodišt a s tím související označení schodiš ových stup, malá manipulační plocha p ed vchodem, chyb jící vodorovná madla a chyb jící kontrastní označení dve í. Mezi pozitiva pat í dostatečná ší ka dve í, a to že sklon plochy p ed vstupem nep esahuje Ň%. Míst pro p echázení se na trase vyskytuje celkem 1ň. Všechny jsou bariérové, jelikož žádný z nich nemá signální ani varovný pás a u míst pro p echázení, které jsou vedeny v šikmém sm ru, v oblouku nebo jsou delší než Ř000 mm, chybí um lá vodící linie. P echody pro chodce jsou na tom z bezbariérového pohledu nejlépe oproti ostatní ešeným míst m. Na trase ů se jich nachází celkem p t, z toho dva jsou bezbariérové, jeden částečn bariérový a dva bariérové. U bariérových a částečn bariérových p echod pro chodce chybí nebo jsou špatn provedeny signální a varovné pásy. Na trase ů se nachází celkem šest autobusových zastávek, z toho jednu jsem vyhodnotila jako bezbariérovou a ostatní jako bariérové. Nejčast ji zde chybí zastávkový obrubník, kontrastní pás a signální pás. 35
sloup, na n mž je nevhodn umíst n označník. Chybí signální pás ší ky Ř00 1000 mm umíst ný Ř00 mm p ed označníkem. Dále schází kontrastní pás ší ky ň00 mm. 4.2.4. Současný stav komunikací pro p ší Trasa B se nachází podél jedné strany ulice Mitrovické. Z velké části je tvo ena zámkovou dlažbou, ovšem objevuje se zde také povrch asfaltový. V první polovin, ze sm ru od obce Nová B lá, je komunikace široká pouze 1ň00 mm. V druhé polovin má požadovaných 1500 mm. Nejv tšími bariérami jsou na této trase velké výškové rozdíly a chyb jící p irozená vodící linie. Současný stav komunikací je detailn popsán ve výkrese č. 1Ř. 4.2.5. Vstupy do budov občanské vybavenosti Na trase se nachází celkem t i objekty občanské vybavenosti označeny jako OV B1, OV B2 a OV B3 a jsou ešeny na výkrese č. Ň0. Jedná se o knihovnu, kade nictví a objekt m stské policie. Všechny t i objekty jsou součástí jedné budovy, nicmén každý má samostatný vstup. Níže je podrobný popis všech ešených objekt. Knihovna Označení: OV B1, viz výkres č. Ň0 Celkové hodnocení: bariérový vstup P ístup do knihovny je zajišt n po p ší komunikaci nacházející se na ulici Mitrovická. Vstup je ešen kontrastními dve mi ší ky ř00 mm. Dve e nejsou opat eny vodorovným madlem ve výšce Ř00 900 mm ani nejsou opat eny proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm. Plocha p ed vstupem spl uje požadavek na maximální sklon Ň % a minimální rozm r 1500 x 1500 mm p i otvírání dve í dovnit. Kade nictví Označení: OV BŇ, viz. výkres č. Ň0 Celkové hodnocení: bariérový vstup P ístup ke kade nictví je po p ší komunikaci jednotného sklonu. Hlavní vstup tvo í dvouk ídlé dve e ší ky 1Ň50 mm, ší ka hlavního dve ního k ídla je ř00 mm. Dve e se otvírají dovnit a jsou dostatečn kontrastní oproti okolí. Plocha p ed vstupem je dostatečná a její sklon není v tší než Ň%. Dve ím chybí vodorovné madlo ve výšce Ř00 ř00 mm a ochrana proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm. 37
M stská policie Označení: OV Bň, viz. výkres č. Ň0 Celkové hodnocení: bariérový vstup Totožný vstup jako v p ípad objektu kade nictví ĚOV B1). 4.2.6. Parkování Parkování pro budovu, ve které se nachází veškerá občanská vybavenost na této trase, je zajišt no šesti parkovacími místy. Dv z nich jsou vyhrazena na povolení ÚMOb Stará B lá, ale žádné z nich není vyhrazeno pro vozidla p epravující t žce t lesn postižené osoby. Obr. 17 Parkovišt u knihovny, kade nictví a m stské policie Zdroj: vlastní zpracování 4.2.7. Celkové zhodnocení trasy B Z grafu č. Ň m žeme vyčíst, že počet ešených míst není p íliš velký. Je to dáno tím, že trasa B m í pouze 0,ř km. Všechny objekty občanské vybavenosti jsou bariérové. Ve všech t ech p ípadech vstupní dve e nejsou chrán ny proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400 mm a dalším problémem je chyb jící vodorovné madlo ve výšce Ř00 900 mm. Na trase B se nachází celkem osm bariérových míst pro p echázení. Nejv tšími bariérami jsou chyb jící signální pásy, varovné pásy a um lé vodící linie. P echody pro chodce se na trase B nenacházejí. Jediné nástupišt MHD není vybaveno signálním ani kontrastním pásem. 38
4.3.3. Autobusové zastávky Na trase C jsem analyzovala sedm autobusových zastávek s označením Z C1 Z C7. P t autobusových zastávek se nachází na ulici Mitrovická a zbylé dv na ulici Proskovická. Na zastávkách není dodržen bezpečností odstup 500 mm, není použit zastávkový obrubník a chybí signální pás ší ky Ř00 1000 mm umíst ný Ř00 mm p ed označníkem. Detailn jší popis je uveden na výkresech č. Ň7 a ŇŘ. 4.3.4. Současný stav komunikací pro p ší Komunikace na trase C jsou tvo eny ze zámkové dlažby, z betonových dlaždic a z asfaltového betonu. Nejčast ji se jedná o zámkovou dlažbu, která vyžaduje dopln ní o hmatové úpravy a vytvo ení p irozených vodících linií. Část trasy, která je tvo ena betonovými dlaždicemi vyžaduje celkovou rekonstrukci. Celková analýza současného stavu p ších komunikací je podrobn ji popsána na výkrese č. Ňř. 4.3.5. Vstupy do budov občanské vybavenosti Na trase C se nachází p t objekt občanské vybavenosti potraviny, pekárna, mate ská škola a dv restaurace. Jejich fotografie s popisem jsou uvedeny na výkresech č. ň0 a ň1. Níže je podrobný popis vybraných objekt. Potraviny Označení: OV C1, viz. výkres č. ň1 Celkové hodnocení: bariérový vstup K objektu nevede žádná p ší komunikace ani p echod pro chodce. Pro p ístup k potravinám je nutné p ejít p es komunikaci bez p echodu pro chodce, což m že být nezdolnou p ekážkou pro osoby nevidomé a slabozraké. P ed objektem je dostatečná manipulační plocha se sklonem, který nep esahuje Ň%. Dve e jsou otvírané dovnit. Toto jsou, ale jediné kladné znaky bezbariérovosti. Dále zde chybí vodorovné madlo ve výšce 800 ř00 mm a kontrastní označení oproti pozadí. Dve e nejsou chrán ny proti mechanickému poškození do výšky 400 mm. Povrch plochy p ed vstupem je nerovný, a tudíž se vyskytují výškové rozdíly vyšší než Ň0 mm. Pekárna P ístup do objektu je po schodišti s p ti schodiš ovými stupni. Z tohoto d vodu je nutné vybudovat nájezdovou rampu. Není spln n požadavek na minimální plochu p ed vstupem do budovy, chybí vodorovné madlo na dve ích, chybí označení nástupního a výstupního 40
schodiš ového stupn. Dve e mají ší ku Ř00 mm což je dostatečné a jsou chrán ny proti mechanickému poškození až do výšky 1000 mm. Mate ská škola P ístup do budovy je po p ší komunikaci, na které navazuje schodišt. Schodiš ové stupn nejsou kontrastn označeny. Podesta sloužící jako manipulační plocha p ed vstupem nespl uje minimální požadavek. Dve e mají dostatečnou ší ku Ř00 mm, ale chybí jim vodorovné madlo ve výšce Ř00 900 mm a nemají ochranu proti mechanickému poškození vozíkem do výšky 400mm. 4.3.6. Parkování Parkování pro návšt vníky potravin je zajišt no volnou betonovou plochou, která ale není označena jako plocha s parkovacími místy. Stejn je zajišt no parkování u pekárny a u obou restaurací, tudíž u t chto objekt není vyhrazeno ani parkovací stání pro vozidla p epravující osoby t žce postižené. Pro návšt vníky mate ské školy nejsou zajišt na žádná parkovací místa. Obr. 18 Parkovišt u potravin Obr. 19 Parkovišt u restaurace Zdroj: vlastní zpracování 4.3.7. Celkové zhodnocení trasy C Výsledkem analýzy na trase C je graf, který znázor uje počet ešených míst. Jedná se o vstupy do občanské vybavenosti, místa pro p echázení, p echody pro chodce a autobusové zastávky. Objekt občanské vybavenosti se na trase C vyskytuje celkem 5 a všechny jsou bariérové. Nejv tšími bariérami jsou schodišt a s tím související označení schodiš ových stup, chyb jící vodorovná madla a chyb jící kontrastní označení dve í. 41