Březovský vodovod - voda pro Brno Josef Slavík
Přehledná situace
Hydrogeologický rajón 4232 nejjižnější souvislý výběžek České křídové tabule, zakončený brachysynklinálním uzávěrem
Hg rajón 4232 - Ústecká synklinála v povodí Svitavy Střídání kolektorů a izolátorů Vznik čtyř samostatných zvodní
Litologicko-stratigrafický vývoj křídových sedimentů Stratigrafický stupeň Číselné označen í Litologická jednotka Mocnost jednotlivých vrstev (m) Hydrogeologická charakteristika Třída průtočnosti (transmisivity) Coniak Kcn X e,f pískovce, jílovce s polohami pískovců 28 Kolektor D II - III Turon svrchní Kt3 X a-d jílovce vápnité, místy prokřemenělé slínovce glaukonitická kontaktní vrstva 30 35 0-1 izolátor C/D Turon střední Kt2 IX c,d IX a,b VIII pískovce s vápnito-křemitým tmelem slínovce spongilitické pískovce prachovce glaukonitické s polohami spongilitických pískovců 27 25 50 20 50 Kolektor C I - III Turon spodní Kt1 V - VII slínovce vápnité (měkké) 15-30 izolátor B/C IV IIIb pískovce glaukonitické s vápnitým a vápnito-křemitým tmelem, s polohami rohovců, slínovce písčité, prachovce 30 40 25 40 Kolektor B IIIa slínovce glaukonitické, plastické 0,5 1,5 izolátor A/B I - III Cenoman Kc II I Pískovce jílovce s polohami pískovců, slepence 30 40 30-40 Kolektor A III - IV Podloží krystalinikum, poorlický perm podložní izolátor
Využívané hydrogeologické kolektory: pískovce středn edního turonu (kolektor C) pro vodárenskou praxi jsou označovány jako I. zvodeň puklinovo průlinově propustné zvodeň má volnou hladinu podzemní vody pískovce spodního turonu (kolektor B) puklinově propustné pro vodárenskou praxi jsou označovány jako II. zvodeň zvodeň má napjatou hladinu podzemní vody s negativní výstupnou úrovní
Schematický hydrogeologický řez
Schematický hydrogeologický řez
Režim doplňování Zdrojem podzemní vody jsou atmosférické srážky, které spadnou na území ústecké synklinály. I. zvodeň k dotaci dochází v celé ploše kolektoru doba zdržení podzemní vody - 1 až 2 měsíce v osové části kolektoru II. zvodeň k dotaci dochází na okrajích synklinály na kuestách v osové části má podzemní voda zdržení 4 až 6 měsíců.
hydrologické rozvodí leží v úrovni obcí Opatov - Opatovec. přirozené odvodnění synklinály probíhalo v místě drenážní baze řeky Svitavy přelivnými prameny Odvodnění I. zvodně: Petrovy Luční Banínské Odvodnění II. zvodně: Sulkovy Nádražní
Podzemní voda jímacího území je Ca HCO 3 typu. Ve všech parametrech vyhovuje požadavkům vyhlášky 252/2004 Sb. Před dodáním do vodovodní sítě je pouze hygienicky zabezpečovaná.
Historie jímacího území I. Březovský vodovod vybudován v roce 1913 jímané množství 300 l/s II. Březovský vodovod vybudován v roce 1975 jímaného množství max. 1 000 l/s
Vodárenská exploatace I. Březovský vodovod násoska s 12 vrty situovanými ve štole + 2 vrty mimo štolu exploatována I. zvodeň.
Vodárenská exploatace II. Březovský vodovod 7 vrtů osazených čerpadly exploatována II. zvodeň.
Vodárenská exploatace II. Březovský vodovod násoska s 28 vrty umístěná ve štole 688 m dlouhé
Pohled na jímací území II. Březovského vodovodu
Trasa vodovodních přivaděčů
Revize ochranného pásma 2. stupně Byly zpracovány: mapy zranitelnosti podzemní vody mapy rizika znečištění podzemní vody měřítko 1 : 10 000
Rozsah ochranných pásem Ochranné pásmo 1. stupně vymezeno odděleně pro I. a II. Březovský vodovod v terénu je ohraničeno oplocením vyhlášeno od roku 1999 plocha 360 ha
Principy sestavení mapy zranitelnosti podzemní vody Pro konkrétní plochy pásma byly hodnoceny vybrané hydrogeologické, geologické a pedologické charakteristiky: charakteristika půdy (zrnitostní složení, hloubka) typ zvodnění mocnost nenasycené zóny
Mapa zranitelnosti podzemních vod v měřítku 1 : 10 000
Principy sestavení mapy rizika znečištění podzemní vody mapa je zjednodušeným vyjádřením mapy zranitelnosti podzemní vody zvýrazněny jsou lokalizace potenciálních zdrojů znečištění je uveden předpokládaný průběh privilegovaných cest pohybu podzemní vody (na základě analýzy reliéfu)
Mapa rizika znečištění podzemních vod v měřítku 1 : 10 000 - podklad pro návrh stanovení ochranného pásma vodního zdroje II. stupně.
Rozsah ochranných pásem Ochranné pásmo 2. stupně vymezeno společně pro I. a II. Březovský vodovod zahrnuje část infiltrační oblasti vymezené na podkladě sestavené mapy rizika znečištění podzemních vod vyhlášeno v roce 2008 plocha 50 km 2
October, 2008, Brno, Czech Republic RNDr. Josef Slavík, RNDr. Jitka Novotná GEOtest Brno, Czech Republic
Ohrožení jakosti podzemních vod především zemědělskou činností obsahy NO 3
Problematika zvyšování obsahu dusičnanů V podzemní vodě jímacího území Březová nad Svitavou ovšem neustále dochází k narůstání obsahu dusičnanů.
Směsná voda - obsah dusičnanů (mg/l) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Obsah dusičnanů v podzemní vodě středního turonu (mg/l) 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 10.1999 02.2000 06.2000 10.2000 02.2001 06.2001 10.2001 02.2002 06.2002 10.2002 02.2003 06.2003 10.2003 02.2004 06.2004 10.2004 02.2005 06.2005 10.2005 02.2006 06.2006 10.2006 02.2007
Obsah dusičnanů v podzemní vodě spodního turonu (mg/l) 30 28 25 23 20 18 15 13 10 8 5 3 0 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Střety zájmů vzhledem k trvalému nárůstu NO 3 v I. zvodni je vyvíjen tlak na vodárenské odběry z II. zvodně. Vodovod Svitavy versus Březovský vodovod. Řešení: nutná rebilance přírodních zdrojů a využitelných zdrojů II. zvodně.
A něco navíc z historie Březovského vodovodu..
Děkuji za pozornost E-mail: slavik@geotest.cz