LABEL ZHOTOVENÍ PODKLADŮ PRO MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK LIBERECKÝ KRAJ POVODÍ JIZERY MAPOVÉ PŘÍLOHY Praha, červen 2010
OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE STAVBY... 2 2. ÚVOD... 3 3. CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ... 3 3.1 SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ... 3 3.2 POLOHA A GEOGRAFIE... 5 3.3 KLIMATICKÉ POMĚRY... 5 3.4 VODNÍ TOKY... 7 4. SMĚRNICE 2007/60/ES A JEJÍ NAPLNĚNÍ... 8 5. LABEL - NADNÁRODNÍ SPOLUPRÁCE PŘI PREVENCI RIZIK... 9 6. METODIKA TVORBY MAP POVODŇOVÝCH NEBEZPEČÍ A POVODŇOVÝCH RIZIK... 11 7. STANOVENÍ ZÁPLAVOVÉHO ÚZEMÍ Q 500... 13 8. HISTORICKÉ POVODNĚ... 18 9. POSTUP PRACÍ A ZHOTOVENÍ PODKLADŮ PRO MAPY POVODŇOVÝCH RIZIK... 25 10. ZÁVĚR... 26 LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 1 -
1. ZÁ K L A D N Í I D E N T I F I K A C E S TAV B Y Název zakázky: Kraj: Zájmové území: LABEL zhotovení podkladů pro mapy povodňových rizik Liberecký Povodí Jizery v Libereckém kraji Investor: Řešitel: Řešitel GIS: Účel díla: Liberecký kraj U jezu 642/2a 461 80, Liberec 2 IČ: 708 91 508 Ing. Martina Chárová AQUATEST, a.s. Divize stavební a vodohospodářské projekce Geologická 4 152 00 Praha 5 Barrandov IČ: 447 94 843 David Lanča, AQUATEST, a.s. Účelem díla je zhotovení podkladů pro předběžné vyhodnocení povodňových rizik za účelem naplnění požadavku Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Hydrologické povodí: ČHP 1-05-01-0010 Mumlava ČHP 1-05-01-0060 Jizerka ČHP 1-05-01-0200 Oleška ČHP 1-05-01-0350 Kamenice ČHP 1-05-01-0580 Desná ČHP 1-05-01-0700 Bílá Desná ČHP 1-05-01-0680 Černá Desná ČHP 1-05-01-0651 Žernovník ČHP 1-05-02-0020 Libuňka ČHP 1-05-02-0100 ČHP 1-05-02-0340 Správce vodního toku: Povodí Labe, s.p. Víta Nejedlého 951 500 03, Hradec Králové Veškeré výškové údaje jsou ve výškovém systému Balt po vyrovnání (Bpv), polohové údaje jsou v systému S-JTSK. LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 2 -
2. Ú VO D Zakázka byla vypracována na základě smlouvy o dílo č. OLP/2968/2009 (č. sml. zhotovitele 09CDSD533) mezi objednatelem Libereckým krajem a zhotovitelem AQUATEST, a.s. zakázka č. 241090347000 ze dne 16.12.2009. Dílo se zabývá zhotovením podkladů pro předběžné vyhodnocení povodňových rizik za účelem naplnění požadavku Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, podle kterého musí členské státy EU omezit rizika povodní. 3. C H A R A K T E R I S T I K A ZÁJM O V É H O Ú ZE M Í Zájmové území je vymezeno povodím řeky Jizery na území Libereckého kraje. Jedná se o rozlohu cca 1 262 km 2. 3.1 SPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ Území Libereckého kraje zaujímá svojí rozlohou 3163 km 2 cca 4 % rozlohy České republiky a počtem 428 184 obyvatel se řadí mezi druhý nejméně lidnatý kraj s 4,18 % obyvatel České republiky [1]. V kraji je 216 obcí, které se skládají celkem z 508 katastrálních území a obsahují 762 částí obcí. Průměrná velikost území obce je 14,6 km 2 (celostátní průměr 12,6) a 1994 osob (celostátní průměr 1645), průměrná hustota 135 obyv/km 2, což řadí Liberecký kraj na 6. místo mezi kraji a mírně nad celostátní průměr (130 obyv/km 2 ). Administrativní uspořádání, dle vyhlášky MV ČR č. 388/2002 Sb. v platném znění, člení území kraje do 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II.stupně) - Cvikov, Česká Lípa, Český Dub, Doksy, Frýdlant, Hodkovice nad Mohelkou, Hrádek nad Nisou, Chrastava, Jablonec nad Nisou, Jablonné v Podještědí, Jilemnice, Liberec, Lomnice nad Popelkou, Mimoň, Nové Město pod Smrkem, Nový Bor, Rokytnice nad Jizerou, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod a do 10 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III.stupně) - Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod. Zájmové území zasahuje do pěti obcí s rozšířenou působností Tanvald, Jilemnice, Semily, Železný Brod a Turnov. ORP obec vodní tok - záplava toku Albrechtice v Jizerských horách Kamenice Desná Desná, Bílá Desná, Černá Desná Tanvald Harrachov Mumlava Jiřetín pod Bukovou Kamenice Plavy Kamenice Smržovka Kamenice LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 3 -
Jilemnice Semily Železný Brod Turnov Tanvald Velké Hamry Zlatá Olešnice Benecko Jablonec nad Jizerou Jestřabí v Krkonoších Jilemnice Paseky nad Jizerou Peřimov Poniklá Rokytnice nad Jizerou Víchová nad Jizerou Vítkovice Bělá Benešov u Semil Bozkov Bystrá nad Jizerou Háje nad Jizerou Chuchelna Jesenný Košťálov Libštát Semily Slaná Vysoké nad Jizerou Záhoří Držkov Koberovy Líšný Vlastiboř Železný Brod Frýdštejn Karlovice Kobyly Malá Skála Mírová pod Kozákovem Modřišice Pěnčín Přepeře Příšovice Radimovice Rakousy Svijany Sychrov Turnov Kamenice, Desná, Bílá Desná Kamenice Kamenice Jizerka Jizerka Jizerka, Jizerka Jizerka Oleška Kamenice Kamenice, Oleška Oleška, Oleška Oleška Kamenice Kamenice, Kamenice, Žernovník Libuňka, Libuňka LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 4 -
Jablonec nad Nisou Liberec Vlastibořice Všeň Žďárek Jablonec nad Nisou Josefův Důl Pulečný Rádlo Rychnov u Jablonce nad Nisou Bílá Český Dub Hodkovice nad Mohelkou Jeřmanice Všelibice Kamenice Tab.č.1 Obce protékané vodními toky, které mají vyhlášená záplavová území 3.2 POLOHA A GEOGRAFIE Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky. Území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor [1]. Svým severním okrajem tvoří v délce 20 km státní hranici se Spolkovou republikou Německo, na kterou navazuje 130 km dlouhá hranice s Polskem. Východní část kraje sousedí s Královéhradeckým krajem, na jihu přiléhá ke Středočeskému kraji a na západě ke kraji Ústeckému. Liberecký kraj tvoří jen 4,0 % území celé České republiky. S výjimkou hlavního města Prahy je kraj se svými 3 163 km 2 nejmenším v republice. Zemědělská půda zaujímá 44,5 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze (22,3 %) je hluboko pod celostátním průměrem. Naopak výrazně vysoký podíl území kraje představuje lesní půda (44,2 %). Celý kraj je převážně hornatý. Jeho výšková členitost odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Nejvyšším bodem kraje je 1 435 m vysoký vrchol Kotel nedaleko Harrachova v okrese Semily, nejnižší bod 208 m n. m. leží v okrese Liberec v místě, kde řeka Smědá opouští území České republiky. Nejznámějším vrcholem kraje je Ještěd, který je se svými 1 012 m nejvyšším vrcholem Ještědského hřebenu. Klima v severovýchodní části kraje (Jizerské hory, Krkonoše a podhůří) spadá do lehce chladné oblasti. Západní a jihozápadní část má podmínky mírně teplé oblasti. Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek-ploučnice, Jizery a Lužické Nisy. Západ a východ kraje je odveden do povodí Labe a sever do povodí Odry (Nisy). Zásoby podzemních vod se nacházejí převážně při jižní hranici kraje, na severovýchodě pak je chráněná oblast přirozené akumulace povrchových vod. V kraji jsou rovněž prameny minerálních vod a léčivé rašeliny. 3.3 KLIMATICKÉ POMĚRY Liberecký kraj lze zařadit, dle členění prof. Quitta (1971), do několika oblastí s typickými klimatickými charakteristikami [1]. Základní klimatické charakteristiky se na území kraje výrazněji odlišují v prostoru Jizerských hor, Krkonoš a Lužických hor, LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 5 -
kde převažuje chladné a vlhčí klima od relativně teplých a sušších oblastí navazujících vrchovin a pahorkatin, až po nejteplejší oblast MT 11 v od v nivě Jizery od Turnova k jihu a okolí Hrádku n.nisou. Důvodem rozložení klimatických oblastí je proměnlivá nadmořská výška, srážkový stín hraničních hor, a další mezoklimatické vlivy. Celkem lze na území kraje vymezit devět klimatických oblastí, a to šest s mírně teplými oblastmi (MT11, MT10, MT9,MT7, MT4 a MT2) a tři s chladnými oblastmi (CH7, CH6 a CH4). Dlouhodobé průměrné roční teploty se pohybují na většině území kraje mezi 6 a 8 C v závislosti na nadmořské výšce, konfiguraci terénu, charakteru ploch ap. Ve vrcholových partiích Jizerských hor a Krkonoš průměrné roční teploty klesají i pod 4 C. Vyšších hodnot dosahují průměrné roční teploty v Pojizeří na Turnovsku a SZ od Frýdlantu na dolním toku Smědé. Oceánický ráz podnebí se projevuje zejména na návětrné straně Jizerských hor v celkových srážkových úhrnech a vyrovnanosti v průběhu roku. Srážkové úhrny a charakter rozložení srážek se na území kraje mění výrazněji ve směru sever - jih. Severní část kraje, a to zejména celé Jizerské hory a jejich předhůří jsou výrazně vlhčí než oblast Českolipska, nebo Semilska. V Jizerských horách roční suma srážek překračuje 1000 mm, v centrální části hor i 1400 mm a na srážkoměrné stanici Bílý Potok, U studánky dosahuje 1705 mm. Srážkový stín Lužických a Jizerských hor a částečně i Krkonoš, doplněný o druhotnou hradbu Ještědsko-kozákovského hřbetu se částečně projevuje v jižní části kraje, kde srážkové úhrny většinou dosahují průměrných hodnot v České republice. Stanice I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok ø Bedřichov přehr. (JN) -5,2-4,6-1,4 3,3 9,1 12,4 14,0 13,3 10,0 5,1 0,5-3,1 4,4 Desná-Souš (JN) -5,5-4,6-1,4 3,1 8,7 12,5 14,2 13,5 10,1 5,2 0,5-3,3 4,4 Harrachov (SM) -4,9-3,8-0,6 4,0 9,6 12,9 14,7 14,0 10,6 5,5 1,1-2,7 5,0 Liberec (LI) -2,9-2,3 1,8 7,0 12,2 15,5 17,2 16,3 12,8 7,6 3,1-0,9 7,3 Česká Lípa (CL) -2,6-1,5 2,4 7,5 12,6 16,1 17,7 17,0 13,3 7,8 3,4-0,6 7,8 Karlovice (SM) -2,7-1,6 2,5 7,8 12,9 15,9 17,5 16,9 13,3 8,2 3,6-0,5 7,8 Vysoké nad Jiz. (SM) -4,4-3,5 0,4 5,2 10,7 13,9 15,7 15,1 11,7 6,2 1,3-2,6 5,8 Tab.č.2 - Průměrná teplota vzduchu ( C) za období 1931-1960 Stanice I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok ø Frýdlant 46 47 38 56 76 93 109 92 64 57 49 44 771 Smrk 123 113 91 106 110 160 158 142 113 108 110 121 1455 Desná, Souš 120 111 88 93 99 110 146 128 104 110 108 106 1323 Liberec 71 66 52 60 84 96 115 108 69 74 68 66 929 Rovensko 51 46 39 47 59 66 88 80 47 57 54 51 685 Kravaře (CL) 40 40 35 41 55 65 95 68 43 51 39 40 612 Doksy 39 37 35 43 61 68 94 65 39 47 40 40 608 Tab.č.3 - Průměrné roční úhrny srážek (mm) za období 1931-1960 LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 6 -
3.4 VODNÍ TOKY Území Libereckého kraje je významnou pramennou oblastí na rozvodí Odry (Smědá, Lužická Nisa) a Labe (, Ploučnice) [1]. Vodohospodářský význam území podtrhuje existence dvou chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída (ochrana podzemních vod) a Jizerské hory a Krkonoše (ochrana povrchových vod ve srážkově bohaté horské oblasti). Území Libereckého kraje se nachází na hlavním evropském rozvodí. Severní část kraje, tj. Frýdlantsko, Žitavská pánev a přilehlé části Jizerských hor jsou odvodňovány přes Odru do Baltského moře, zbývající (většinová) část území přes Labe do Severního moře. V rámci povodí Odry na území kraje zasahují především dvě hlavní povodí: 2-04-07 Lužická Nisa po Mandavu a 2-04-10 Smědá a Lužická Nisa pod Smědou, podružné zastoupení mají povodí 2-04-06 Kwisa a 2-04-09 Lužická Nisa od Mandavy po Smědou. V rámci povodí Labe se na území Libereckého kraje uplatňují především povodí 1-05-01 pod Kamenicí, 1-05-02 od Kamenice po Klenici a 1-14- 03 Ploučnice. Okrajové zastoupení mají zcela na východě povodí 1-01-01 Labe po Úpu, zcela na západě pak 1-14-05 Kamenice a Labe pod Kamenicí. Vyhlášená záplavová území v povodí Jizery jsou patrná z následující tabulky. vodní tok úsek toku vyhlášené záplavové území Q 5 Q 20 Q 100 Q akt Mumlava po soutok s Jizerou Aurum, 2007 Aurum, 2007 Aurum, 2007 Aurum, 2007 po soutok s Jizerkou Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Jizerka po soutok s Jizerou Ing. Kladivo, 2005 Ing. Kladivo, 2005 Ing. Kladivo, 2005 Ing. Kladivo, 2005 po soutok s Oleškou Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Oleška po soutok s Jizerou Ing. Kladivo, 2005 Ing. Kladivo, 2005 Ing. Kladivo, 2005 Ing. Kladivo, 2005 po soutok a Kamenicí Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Kamenice po soutok s Desnou - - Hydroprojekt, 2000 - Bílá Desná po soutok s Č. Desnou Aurum, 2007 Aurum, 2007 Aurum, 2007 Aurum, 2007 Černá Desná po soutok s B. Desnou Ing. Kladivo, 2004 Ing. Kladivo, 2004 Ing. Kladivo, 2004 Ing. Kladivo, 2004 Desná po soutok s Kamenicí Ing. Kladivo, 2004 Ing. Kladivo, 2004 Ing. Kladivo, 2004 Ing. Kladivo, 2004 Kamenice po soutok s Jizerou Ing. Krška, 2003 Ing. Krška, 2003 Ing. Krška, 2003 Ing. Krška, 2003 po soutok s Žernovníkem Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Skořepa, 2007 Žernovník po soutok s Jizerou Valenta, 2007 Valenta, 2007 Valenta, 2007 Valenta, 2007 po soutok s Libuňkou Ing. Kladivo, 2003 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Kladivo, 2003 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Kladivo, 2003 Ing. Skořepa, 2007 Ing. Kladivo, 2003 Ing. Skořepa, 2007 Libuňka po soutok s Jizerou Ing. Verner, 2003 Ing. Verner, 2003 Ing. Verner, 2003 Ing. Verner, 2003 po soutok s Mohelkou Ing. Kladivo, 2003 Ing. Kladivo, 2003 Ing. Kladivo, 2003 Ing. Kladivo, 2003 po soutok s Jizerou - - Hydroprojekt, 2000 - Tab.č.4 Vyhlášená záplavová území v povodí Jizery na území Libereckého kraje LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 7 -
4. S M Ě R N I C E 2007/60/ES A J E J Í N A P L N Ě N Í Za řádné zavedení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 27. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (tzv. povodňové směrnice) je v České Republice odpovědné Ministerstvo životního prostředí. Směrnice již byla transponována do návrhu novely vodního zákona a během roku 2009 bude doplněna do novelizované prováděcí vyhlášky č.142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod [2]. MŽP založilo pro implementaci směrnice pracovní skupinu ze zástupců Ministerstva zemědělství, jednotlivých státních podniků Povodí, Českého hydrometeorologického ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského. Skupina projednává a koordinuje jednotlivé kroky a postupy při zavádění směrnice, tj. předběžné vyhodnocení povodňových rizik, tvorbu map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik a v konečné fázi tvorbu plánů pro zvládání povodňových rizik. První cyklus má být ukončen do roku 2015. Česká Republika je také aktivně zapojena do práce evropské Pracovní skupiny WG F on Floods, která je součástí Společné implementační strategie pro vodní politiku EU. V rámci pracovních skupin mezinárodních komisí pro ochranu Labe, Odry a Dunaje se řeší zejména harmonizace postupů při zavádění směrnice v mezinárodních povodích. Řada prací souvisejících s naplňováním požadavků směrnice bude spolufinancována z Operačního programu Životní prostředí a z mezinárodního Operačního programu Central Europe v evropských nadnárodních projektech. Pro vymezené oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem se v další fázi provede mapování a zpracují se plány pro zvládání povodňových rizik s cílem snížit potenciální povodňové riziko. Koncepce Povodňového informačního systému a první digitální povodňové plány vznikaly ještě před vydáním této směrnice, přesto představují použitelný a flexibilní nástroj pro publikování úvodních podkladů a analytických prací ve směrnici požadovaných. První cyklus zavádění Směrnice předpokládá tři etapy: do roku 2011: předběžné vyhodnocení povodňových rizik a vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem; do roku 2013: zpracování map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik pro oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem; do roku 2015: zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik pro oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem. Požadavky směrnice lze stručně shrnout takto: Předběžné vyhodnocení povodňových rizik (články 4 a 5): popis a předběžné vyhodnocení rizika povodní na území členského státu na základě snadno dostupných a existujících dat a informací, s ohledem na popis a vyhodnocení nepříznivých účinků minulých povodní; LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 8 -
vyhodnocení nepříznivých účinků možných budoucích povodní. vymezení oblastí s potenciálně významným povodňovým rizikem a popis metodiky způsobu vymezení. Mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik (článek 6): s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře (Q 500 ); se středně vysokou pravděpodobností výskytu (Q 100 ); s vysokou pravděpodobností výskytu (Q 5, Q 20 ). U každého scénáře povodně se uvedou tyto prvky: rozsah povodně; hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny; případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody. Mapy povodňových rizik budou zobrazovat škálu povodňového rizika a míru přijatelnosti potenciálního povodňového rizika pro dané využití území. Plány pro zvládání povodňových rizik (články 7 a 8): závěry předběžného vyhodnocení povodňových rizik v podobě souhrnné mapy oblasti povodí nebo správní jednotky, vyznačující oblasti, na něž se vztahuje plán pro zvládání povodňových rizik; mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik; popis příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik; souhrn opatření a jejich řazení podle priorit zaměřené na dosažení příslušných cílů v rámci zvládání povodňových rizik; popis metodiky pro analýzu nákladů a přínosů používanou k posuzování opatření s nadnárodními účinky. Výše popsaný postup se bude cyklicky opakovat v periodě 6 let v souladu s plánováním podle Rámcové směrnice o vodě. 5. LABEL - NADNÁRODNÍ SPOLUPRÁCE P Ř I P R E V E N C I R I ZI K Oblasti ohrožené povodněmi v povodí Labe byly ve větší míře identifikovány a tyto údaje zpřístupněny veřejnosti po povodních v r. 2002 [3]. Pomocí zvažování intenzity rizik prostředky územního plánování bude položen základ trvalého rozvoje v povodí Labe. Ochrana před povodněmi tu sehrává integrující roli. Vedle nových, k LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 9 -
prevenci rizik směřujících požadavků na územní plánování, se musí rizikům povodní přizpůsobit i současné plánování využití konkrétních ploch. Poskytnutím informací o rizicích a zahrnutím těchto informací do procesů plánování bude zajištěn atraktivní a trvalý rozvoj hospodářského území kolem Labe. Šance na rozvoj tohoto území vyplývají mimo jiné z výzev v souvislosti s požadavky klimatických změn a trvalých strategií k přizpůsobení se jim. Název & acronym: LABE-ELBE - Adaptace na povodňové riziko v povodí Labe Program: Opatření: Finance: INTERREG IV B, CENTRAL EUROPE 3.2 Redukce přírodních a člověkem způsobených rizik a jejich dopadů Evropským fondem regionálního rozvoje (ERDF) Období projektu: 01.09.2008-28.02.2012 Obr.č.1 Struktura prací projektu LABEL [3] Labe charakterizuje to, co je příznačné pro řeky ve střední Evropě: přírodní říční krajina; hospodářský rozvoj podél řeky; ekonomický potenciál (např. v oblasti cestovního ruchu a dopravy) a atraktivní životní a osídlený prostor. Veškeré rozvoje podél řeky jsou ovšem vystaveny vysokému povodňovému riziku, které je ovlivňováno dopady změn klimatu. Povodně jsou jedním z největších rizik podmíněných přírodou ve střední Evropě a v povodí Labe-Elbe. Záplavy opakovaně vedou ke katastrofám pro člověka, ekologii a ekonomii. Příčiny problému jsou rozmanité: měnící se odtokové a odlehčovací podmínky, budoucí změny klimatu; LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 10 -
omezené informace o rizicích, doba předpovědi a povodňové riziko vědomí problému; vysoký tlak na užívání v oblastech ohrožených povodněmi; hospodářské zájmy na řekách; nedostatečná priorita rizik při rozhodování o užívání Každý z těchto problémů má význam v systému managementu povodňových rizik. Ovšem řešení jednoho problému nevyřeší celkovou situaci. Riziko mohou snížit pouze integrované metody. 6. M E TO D I K A T VO R B Y M A P P O VO D Ň O V Ý C H N E B E ZP E Č Í A P O VO D Ň O V Ý C H R I ZI K Základní cíle metodiky stanovení povodňových rizik a potenciálu povodňových škod v záplavových územích České republiky jsou těsně spjaty s celospolečenskými požadavky, vyvolanými nezbytností zmírnit dosavadní nepříznivé účinky povodní [4]. V případě zjišťování povodňových rizik a škod v záplavových oblastech jde jednak o požadavek důkladně i systémově analyzovat a zhodnotit vlastní povodňové vlivy především pomocí kvalitních informačních systémů zaměřených na srážko-odtokové, průtokové, objemové, statistické, pravděpodobnostní veličiny atp., jednak o kvalifikovaná poznání v oblastech fyzikálních, hodnotových, ekonomických, sociálních a environmentálních charakteristik. Klíčovými prvky analýz a hodnocení povodňových rizik jsou samozřejmě reálně i potenciálně ohrožované subjekty, stavby, funkční plochy a zařízení v údolních nivách. Metodika stanovování povodňových rizik a škod v záplavovém území vychází zejména z vymezené úrovně povodňového nebezpečí, zranitelnosti ohrožovaného území a stanovení potenciálu povodňových škod. Současně jsou navrženy postupy, na jejichž základě lze - pro konkrétní zadání, konkrétní lokalitu či území o určitém rozsahu a s danou mírou úplnosti datových podkladů i nutných informací - zvolit vhodnou metodu rizikové analýzy a jí odpovídající nástroje. Navržené metody a přístupy, použité v metodologii, byly v mnoha ohledech ověřeny právě v podmínkách povodí Labe a Vltavy i v dalších územích zasažených povodní v srpnu 2002. Prezentace aplikací těchto postupů v rámci několika mezinárodních projektů, prokázaly úplnou srovnatelnost s přístupy a metodami využívanými pro hodnocení povodňových rizik v jiných státech EU. Přístupy patřící do skupiny metod semikvantitativní analýzy byly také aplikovány v ohrožených oblastech povodí Svratky, Jihlavy, Dyje, Lužnice. Postupy uplatněné v metodice jsou zaměřeny především na klíčové povodňové faktory: povodňové nebezpečí, jehož důsledkem jsou povodňové rozlivy, zranitelnost území, která se projevuje náchylností objektů nebo zařízení ke škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodně a v důsledku tzv. expozice, dále již zmíněné povodňové riziko, které se dá vyjádřit mimo jiné mírou pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu, a konečně povodňové škody, vyhodnocované implicitně jako přímé účinky povodňové události, které nepříznivě postihnou určité území. Povodňové nebezpečí je charakterizováno rozsahem rozlivu, hloubkou LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 11 -
a rychlostí vody v zaplaveném území Zranitelnost je náchylnost objektů nebo zařízení ke škodám v důsledku malé odolnosti vůči extrémnímu zatížení povodně a v důsledku expozice Riziko je vyjádřeno jako míra pravděpodobnosti výskytu nežádoucího jevu a nepříznivých dopadů na životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí, je kombinace nebezpečí, zranitelnosti a expozice, riziko roste s mírou nebezpečí, délkou expozice a mírou zranitelnosti objektu. Riziko je považováno za funkci pravděpodobnosti výskytu příslušné povodně a tzv. intenzity povodně. Intenzita povodně přitom vyjadřuje ničivé účinky povodně, které závisí především na rychlosti proudění vody a hloubce zaplavení. Obr.č.2 Metodika tvorby povodňových rizik [4] LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 12 -
7. S TA N O V E N Í Z Á P L AVO V É HO Ú ZE M Í Q 5 0 0 Záplavové území Q 500 bylo stanoveno na základě stávajícího hydraulického modelu v programu HEC-RAS, který zpracovatel získal k tomuto účelu od Povodí Labe, s.p. Průtoky Q 500 byly stanoveny extrapolací známých N-letých vod Q 1 až Q 100. Extrapolace je patrná z následujícího obrázku a z dále uvedených tabulek. Obr.č.3 Čáry opakování velkých vod 1 2 3 4 5 6 7 8 9 po soutok s Havírenským potokem po soutok se Zabylým potokem po soutok s Ponikelským potokem po soutok s Jizerkou po soutok s potokem od Bystré n.jizerou po soutok s Oleškou po soutok s Chuchelenským potokem po soutok s Kamenicí za soutokem s Kamenicí Tab.č.5 Dílčí povodí Jizery pro stanovení Q 500 Tok : 1: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 68.00 96.00 139.00 175.00 214.00 269.00 315.00 450 LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 13 -
Tok : 2: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 72.00 102.00 147.00 184.00 225.00 283.00 330.00 475 Tok : 3: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 85.00 119.00 171.00 213.00 259.00 324.00 377.00 530 Tok : 4: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 93.00 130.00 185.00 231.00 280.00 349.00 405.00 580 Tok : 5: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 113.00 156.00 218.00 270.00 324.00 400.00 462.00 640 Tok : 6: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 121.00 167.00 234.00 288.00 346.00 427.00 493.00 690 Tok : 7: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 147.00 201.00 280.00 345.00 413.00 507.00 584.00 800 Tok : 8: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 150.00 201.00 286.00 352.00 421.00 517.00 595.00 815 Tok : 9: N [roky] 1 2 5 10 20 50 100 500 Q N [m 3.s -1 ] 170.00 233.00 325.00 400.00 479.00 590.00 680.00 950 LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 14 -
Stávající hydraulický model v programu HEC-RAS byl aktualizován a pro výše určené průtoky Q 500 byly pomocí modelu vypočteny výšky hladiny vody v jednotlivých příčných řezech. Zátopa byla vykreslena na základě stávající sítě příčných řezů a interpolace mezi nimi. Výpočet proudění vody pod, resp. přes mostní konstrukce je součástí hydraulického modelu. Základní výpočetní schéma modelu HEC-RAS je založeno na řešení metody po úsecích pro výpočet nerovnoměrného proudění vody v neprizmatických korytech. Hlavní předností programu je rozdělení profilu na vlastní koryto a levou či pravou inundaci. V případě řešení průběhu hladin a dalších veličin v zakřivených tratích program umožňuje počítat s různými vzdálenostmi mezi těmito částmi dvou sousedních údolních profilů. Vzdálenost mezi profily je řešena váženým průměrem mezi třemi zadanými hodnotami (váhami jsou velikosti průtoků v jednotlivých třech sekcích). Čára mechanické energie je dána přičtením střední rychlostní výšky získané jako průměr hodnot rychlostních výšek pro koryto a obě části inundace. 90.834 90.527 90.206 89.859 89.548 88.871 88.165 85.569 87.655 85.980 85.244 87.019 84.898 84.579 84.192 83.835 83.524 91.543 93.875 94.224 92.857 92.423 94.725 95.402 96.009 96.745 97.369 98.282 99.078 99.723 100.308 100.991 101.295 101.769 102.051 102.345 102.883 103.240 103.539 104.343 105.102 105.451 105.693 106.111 106.453 106.850 107.513 113.981 113.069 109.042 111.175 112.491 110.055 111.853 115.524 114.837 115.871 114.503 142.991 142.397 141.819 141.552 140.960 140.390 140.121 139.499 138.927 138.335 136.141 135.811 137.823 137.440 137.175 135.376 117.961 118.775 117.670 116.850 134.735 134.312 133.882 133.638 133.093 132.563 132.102 131.771 131.464 130.989 130.346 129.838 129.427 129.080 128.525 127.282 126.979 126.485 125.933 125.464 125.058 124.490 120.777 120.019 119.440 ZERA 2 J I 123.801 123.421 123.143 122.818 122.435 122.016 121.749 Some schematic data outside default extents (see View/Set Schematic Plot Extents...) Obr.č.4 Model HEC-RAS řeka, situace LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 15 -
Elevation (m) Elevation (m) Zakázka je financována Evropskou unií 600 500 jizera Plan: souèasný stav 4.3.2010 JIZERA2 Legend WS Q 500 WS Q 100 WS Q 50 WS Q 20 WS Q 5 Ground 400 300 200 80 90 100 110 120 130 140 150 Main Channel Distance (km) Obr.č.5 Model HEC-RAS řeka, celkový podélný profil 400 395 jizera Plan: souèasný stav 4.3.2010 JIZERA2 Legend WS Q 500 WS Q 100 WS Q 20 WS Q 5 Ground 390 385 380 121 122 123 124 Main Channel Distance (km) Obr.č.6 Model HEC-RAS řeka, dílčí podélný profil LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 16 -
Elevation (m) Elevation (m) Zakázka je financována Evropskou unií 490 488 486 484 jizera Plan: souèasný stav 4.3.2010 RS = 136.879 PF 270.06.04.06 Legend WS Q 500 WS Q 100 WS Q 20 WS Q 5 Ground Bank Sta 482 480 478 476 474-60 -40-20 0 20 40 Station (m) Obr.č.7 Model HEC-RAS řeka, příčný řez ve staničení 136,879 ř.km. 288 286 284 jizera Plan: souèasný stav 4.3.2010 RS = 99.078 PF 65.06.04.06 Legend WS Q 500 WS Q 100 WS Q 20 WS Q 5 Ground Levee Bank Sta 282 280 278 276-80 -60-40 -20 0 20 40 Station (m) Obr.č.8 Model HEC-RAS řeka, příčný řez ve staničení 99,078 ř.km. LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 17 -
8. H I S TO R I C K É P O VO D N Ě Kapitolu týkající se historických povodní zpracoval historik Jiří Svoboda. Při pohledu na záplavou poničené vesnice a města v Čechách a na Moravě v roce 1997, 2002, 2006 a 2010 se neodbytně vnucuje otázka, jaké živelní katastrofy postihovaly naši zem v minulosti. S tím souvisí podrobná analýza všech dostupných historických informací o záplavách, které naši zem postihovaly v minulosti s cílem vypracování dlouhodobé předpovědi. Povodně a silné zimy patří k těm kronikářským zápisům, které mají největší frekvenci. To je již dáno charakterem ohrožení, které s sebou taková pohroma přináší. Je lidsky pochopitelné, že středověký letopisec si všímal právě takových pohrom, které měly celoplošný dopad ve velkém měřítku. A jednou z nich byly nesporně i povodně. V době, kdy neexistovala regulace toku, představovala velká povodeň vážné nebezpečí nejen pro obyvatele žijící poblíž břehů, ale byla potenciálním zdrojem i pro ty, kteří bydleli dále. Jestliže, například přišla ničivá letní povodeň, velmi pravděpodobně ohrozila úrodu pícnin, které se tou dobou dosoušely na přilehlých loukách. Tím se jistě zvedly ceny tohoto zboží, které se později promítly i do dalšího stoupání nákladů ve všech oblastech lidské činnosti. Uzavřený cyklus středověké ekonomiky byl z velké části postaven především na zemědělských výnosech. Pokud byl tento uzavřený cyklus přerušen, znamenalo to vždy vážnou hrozbu nejen pro současníky, ale i pro jejich potomky. Z tohoto pohledu lze pak pochopit, proč informací o povodních se ve středověkých kronikách objevuje takové množství. Při hodnocení velikosti historických povodní je nutno brát v úvahu i osobní kronikářovy pocity. Dá se totiž předpokládat, že přímý prožitek průběhu povodně silně ovlivní i míru objektivity zápisu, takže například středně silná povodeň bude považována kronikářem za katastrofickou. Tento osobní přístup bylo tedy nutné posoudit nezávislou metodou. Z území Čech byly vybrány všechny povodně, u nichž byl znám průtok, a to za období let 1811-1984 pro Labe i pro Vltavu. Z nich byly postupně odfiltrovávány povodně s kulminujícím průtokem větším než 1.500 m 3 /s a s krokem po 500 m 3 /s, tedy 2.000, 2.500 a 3.000 m 3 /s. Frekvence jejich výskytu byla podrobena harmonické analýze, při níž bylo postupně získáváno vždy 11 základních časových period, v nichž se vybrané povodně opakovaly. Dalším krokem bylo vybrání všech zaznamenaných historických povodní v Čechách, což bylo poměrně snadné díky již existující klimatologické databázi. Větší četnost zápisů dovolila vytvořit základní soubor povodní, přibližně od roku 1280 do roku 1800. Takto bylo získáno přes 380 záznamů. Frekvence těchto historických povodní byla zpracována stejnou metodou (Fourierův harmonický rozvoj) a výsledky obou analýz byly porovnány. Ukázalo se, že nejtěsnější statistická vazba mezi povodněmi kronikářskými a instrumentálními existuje při kulminacích průtoku mezi 2.000-2.500 m 3 /s. Dostatečně vysoký počet pozorování dovoluje proto vyslovit předpoklad, že středověcí kronikáři zaznamenávali převážně velké a mimořádné povodně, zatímco menších povodní si příliš nevšímali. Toto zjištění tak dokresluje i původní názor, že menší povodně se osídlených ploch příliš nedotýkaly, neboť obydlená místa byla zakládána v dostatečně velkém odstupu od inundačního pásma. Vzhledem k tomu, že všechny historické informace klimatologického charakteru jsou převedeny na počítač, (Svoboda, 1993) je možné i jejich statistické LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 18 -
zpracování standardními metodami. Výsledkem je následující tabulka, zobrazující velké letní povodně. Její stavba byla koncipována poměrně jednoduchou, ale účinnou metodou a to statistickým zpracováním rozdílů jednotlivých let v chronologickém sledu. Díky tomu lze identifikovat střídání vlhčích a sušších období. Období Délka (roky) Typ do 1275-1276 - 1315 39 + 1316-1320 4-1321 - 1343 22 + 1344-1360 16-1361 - 1373 12 + 1374-1404 30-1405 - 1413 8 + 1414-1430 16-1431 - 1463 32 + 1464-1500 36-1501 - 1545 44 + 1546-1594 48-1595 - 1627 32 + 1628-1652 24-1653 - 1690 37 + 1691-1736 45-1737 - 1750 13 + 1751-1770 19-1771 - 1800 29 + Průměrný roční úhrn srážek za srážkový cyklus (mm) * 1801-1810 10-432.83 1811-1819 9 + 505.47 1820-1826 7-417.67 1827-1833 7 + 550.99 1834-1835 2-333.65 1836-1839 4 + 583.68 1840-1843 4-395.9 1844-1847 4 + 531.23 1848-1880 33-418.48 1881-1901 21 + 490.94 1902-1909 8-408.2 1910-1916 7 + 485.41 1917-1919 3-444.8 1920-1928 9 + 481.16 1929-1935 7-438.09 LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 19 -
1936-1950 15 + 519.11 1951-1953 3-397.77 1954-1958 5 + 535.76 1959-1964 6-423.47 1965-1968 4 + 556.1 1969-1976 8-434.01 1977-1981 5 + 531.5 1982-1992 11-454.45 1993 1997 4 + 527,00 1998 1999 2-397,00 2000 2009 10 + 454,60 Tab.č.6 Tabulka historických sušších a vlhčích období * zahájení instrumentálního pozorování v roce 1804. Znaménko (+) představuje srážkově bohatší období, znaménko (-) naopak období sušší. Průměrný roční úhrn za srážkový cyklus je zaznamenám od zahájení instrumentálních měření. Z uvedené tabulky vyplývá, že délky obou cyklů se od sebe příliš neliší. Průměrná délka záporného cyklu v období před zahájením instrumentálního měření, tedy takového, který je na srážky chudší se pohybuje okolo 27 let a průměrná délka kladného je kolem 26 let. Po zahájení instrumentálního měření v Praze-Klementinu v roce 1804 se vyhodnocení zřetelně zpřesnilo, nicméně délky obou cyklů zůstaly stejné. Délka suchého cyklu činí 8.0 roků a délka vlhkého je rovněž 8.0 roku. Tato metoda je ovšem velmi citlivá na nastavení počátku, takže bylo nutno testovat několik souborů se začátky v letech 1280, 1290, 1301, 1310, 1318 a 1330. Z toho důvodu je také u jednotlivých cyklů poměrně vysoké variační rozpětí. Získané výsledky jsou však natolik významné, že je nutné s nimi reálně počítat. Ještě názorněji lze vidět rozdíly obou cyklů při vyhodnocení ročních srážkových úhrnů za jednotlivé cykly po zahájení instrumentálních měření. Celkový průměr záporné oscilace je 415.1 mm, zatímco dlouhodobý průměr kladné je 519.5 mm. Rozdíl je 104 mm. Dojde-li pak k náhlé srážkové příhodě (přívalové deště), je tento rozdíl vyrovnán během jediného dne! Je-li tato studie věnována převážně východočeské oblasti, je zcela logické, že dominantním tokem bude Labe. Historických informací je relativně více věnováno Labi nežli Vltavě. Tato skutečnost je dána logikou umístění Labe do převážně nížinných oblastí Čech s dřívějším a hustším osídlením, nežli má povodí Vltavy. Informace o labských povodních jsou tedy výsledkem zvýšené srážkové činnosti především v oblastech povodí horního toku, převážně ve východních Čechách. Při studiu archivních dokumentů byl v Archivu hl.m. Prahy objeven dokument popisující stavy vody na Labi od roku 1801. Tento objev je zajímavý z toho důvodu, že samotní němečtí kolegové mají táž data teprve od roku 1816. Objev byl publikován v časopise Vesmír (r.70, 1991, č.4, s.195-198), přičemž vyvolal pozoruhodnou reakci. První, kdo se přihlásil o zaslání dat nebyla žádná česká insituce, ale byli to němečtí hydrologové z Wasseramt Dresden. Ti se přihlásili téměř okamžitě po publikování zmíněného článku s prosbou o postoupení dat. Další pozoruhodností bylo, že dosud žádné oficiální české hydrologické pracoviště o data neprojevilo nejmenší zájem. Ačkoliv tato řada poskytuje množství údajů vhodných k interpretaci LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 20 -
(jde o denní hodnoty od roku 1801 do roku 1827) do českého prostředí (což se stalo již v roce 1990), musel autor celý soubor dat ČHMÚ doslova vnutit. Střídání maxim a minim a zvláště pak dlouhé minimum (v letech 1848-1880), které vrcholilo kolem roku 1865 je dobře patrné. Toto dlouhodobé minimum je již doloženo i obrazovým materiálem. Na dobové fotografii z roku 1868 (září) je vidět téměř vyschlé koryto Vltavy v Praze pod Letnou a především naprosto suchý jez. Obdobně lze doložit, že v témže období vystoupil z vody v Děčíně tzv. "kámen sucha", na kterém jsou vyryty letopočty s roky, kdy nebyl pod hladinou. V následujícím cyklu 1881-1901, který byl mimořárně vlhký jsou zastoupeny ničivé povodně a to v letech 1890 (Praha, září) a 1897 (červenec, severní Čechy). Faktem je, že prvních asi 40 největších ročních srážkových úhrnů leželo vždy v kladné srážkové oscilaci, tedy na trendu, který má na grafu stoupající tendenci. Obr.č.9 Roční průtoky Labe Labská průtoková řada byla podrobena frekvenční analýze, přičemž bylo získáno několik základních period v časovém úseku 1851-2009. Testoval se roční průměr a letní průměr, přičemž roční průměr se pohyboval v těchto oscilacích: 5,5-7,3 14,0 23,5 25,6 34,0 51,0 roku a letní průtokový průměr: 5,4 12,4 16,0 17,7 22,5 28,8 34,0 53,0 roku. V tomto ohledu se labská průtoková řada nijak neliší od průtokových řad většiny evropských řek (viz Pekárová, 2003, Dynamika kolísánia odtoku svetových a slovenských tokov, Bratislava). Povodně jsou nesporně zajímavým přírodním elementem, který byl také odnepaměti zaznamenáván značkami. Například na skále s křížem v Děčíně jsou značky velkých povodní na Labi, které tímto městem protekly. Jsou měřeny v loktech, ovšem potíž je v tom, který loket byl pro jednotlivé roky použit. V úvahu přicházejí prakticky tři různé délkové míry a to buď loket český (0.5939 m), saský LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 21 -
(0.5625 m) nebo rakouský (0.7776 m). S českým loktem bude nutné počítat spíše ve starších obdobích, saský loket bude platit pravděpodobně ve středním časovém úseku a rakouský loket pak v nejmladším úseku záznamů. Nicméně stanovit přesnou hranici použití těchto měr není vůbec jednoduché. Proto uvádím tabulku zaznamenaných výšek velkých vod na Labi v Děčíně, tak jak je zachytil páter Krolmus v roce 1847. Značka (") znamená označení loktů, který měl 24 palců, takže označení 18" 16 znamená, že výška vody dosáhla 18 loktů a 16 palců. Rok Výška vody 1118 18" 16 1845 17" 00 1832 15" 19 1805 15" 12 1784 15" 01 1655 14" 13 1501 14" 04 1570 13" 17 1799 13" 17 1830 13" 16 1595 12" 01 1824 11" 22 Tab.č.7 Tabulka historických povodní se zaměřenou výškou vody Vzhledem k tomu, že existuje celá řada dokladů o zaznamenaných povodních, které byly v dobových pramenech označovány za škodlivé a ničivé, bylo možné jejich hlavní řadu zachytit a popsat. V následujícím přehledu jsou uvedeny všechny zachycené velké povodně na Labi i na Vltavě. Úvodní troj nebo čtyřčíslí je letopočet, za pomlčkou posléze následuje zkratka pro sezonu (L - Léto, J - Jaro, P - Podzim, pořípadě tam kde je to možné i datum) a za letopočtem zkratka pro tok (VL - Vltava, LA - Labe). Podtržený letopočet znamená, že šlo o mimořádně velkou povodeň. 590 - L, LA 1280 - (23.8.), VL 1501 - (15.8.), VL, LA 1670 - L, LA 820 - L, LA 1282 - (25.3.), Vl 1503 - P, LA 1674 - (24.2.), LA 821 - J, LA 1306 - J, LA 1504 - (III.), VL 1675 - (25.6.), VL 823 - J, LA 1310 - (25.7.), VL 1506 - (7.8.), LA 1682 - (26.1.), VL 824 - J, LA 1315 - (25.6.), VL 1511 - (25.7.), LA 1684 - L, LA 838 - J, LA 1318 - J, LA 1525 - L, LA 1693 - J, LA 841 - L,P, LA 1321 - (26.6.), VL 1529 - L, VL 1694 - J, VL 865 - (?), LA 1322 - J, VL 1539 - (XII.), LA 1695 - L, LA 868 - J,L, LA 1330 - L, VL 1546 - (I. - II.), LA 1696 - (2.12.), LA 875 - J, LA 1342 - (3.2.), VL 1555 - (17.1.), LA 1698 - (I. -II.), L, VL 876 - L, LA 1343 - (12.3.), LA 1557 - (1.2.), LA 1706 - J, La LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 22 -
962 - P, LA 1345 - (?), LA 1560 - (21.7.), LA 1709 - J, LA 987 - (?), LA 1355 - (11.3.), LA 1563 - (1.6.), LA 1712 - (24.4.), VL 1000 - L, LA 1358 - (1.9.), VL 1564 - J, LA 1714 - J, VL 1002 - J, LA 1362 - (27.2.), LA 1565 - (III.), LA 1729 - L, VL 1008 - (?). LA 1367 - (3.3.), VL 1566 - (III.), LA 1731 - (19.3.), VL 1015 - P, LA, VL 1370 - (15.8.), VL 1569 - (VI. - VII.), LA 1740 - (XII.), VL 1020 - J, LA 1373 - (13.3.), VL 1571 - (?), LA 1747 - (14.12.), VL 1032 - J, LA 1374 - (5.2.), VL 1572 - (?), LA 1748 - (6.4.), VL 1034 - (24.8.), VL 1392 - (5.12.), VL 1573 - (13.8.), LA 1750 - (10.2.), VL 1059 - J,P, VL 1400 - (22.7.), LA 1584 - (1.1.), LA 1751 - (14.3.), VL 1071 - P, VL 1404 - L, LA 1585 - L, LA 1761 - (21.2.), VL 1086 - L, LA 1413 - (5.8.), LA 1595 - (III., 17.8.), LA 1762 - (14.2.), VL 1094 - L, LA 1416 - J, LA 1597 - J, LA 1764 - (31.12), VL 1118 - P, VL, (XI.) 1418 - J, LA 1598 - (25.2.), LA 1767 - (10.12.), VL 1141 - J, VL, (III.) 1424 - L, LA 1599 - (24.1.), LA 1768 - (21.2.), VL 1150 - L, LA 1427 - L, LA 1601 - (XII.), LA 1769 - (30.6.), VL 1157 - (?), VL 1428 - (23.8.), LA 1602 - J, L, LA 1770 - (11.4.), VL 1162 - (16.2.), LA 1430 - L, LA 1605 - (?), LA -"- - (3.8.), VL 1163 - (?), LA 1431 - (15.6.), VL 1614 - J, L, LA 1771 - (16.3.), VL 1170 - (?), VL 1432 - (22.7.), VL 1622 - (?), LA -"- - (3.7.), VL 1179 - J, LA 1433 - (13.7.), VL 1625 - (III., IX.), LA 1775 - (5.2.), VL 1180 - (10.8.), VL 1434 - (VIII.), VL 1627 - (27.6.), LA 1776 - (8.2.), VL 1187 - (24.6.), VL 1437 - L, LA 1629 - (10.10.), VL 1777 - (25.2.), VL 1196 - J, L, VL 1445 - (24.6.), VL 1635 - J, LA -"- - (19.3.), VL 1203 - L, LA, VL 1446 - (?), LA 1640 - (25.9.), LA 1780 - (8.3.), VL 1208 - J, LA 1447 - (?), LA 1650 - (VI.), LA 1781 - (10.2.), VL 1221 - J, LA 1449 - (IV. - V.), LA 1651 - (11.5.), VL 1783 - (11.3.), VL 1222 - J, L, LA, (21.7.) 1452 - (?), LA 1652 - (VII.), LA 1784 - (27.2.), VL 1250 - (22.7.), VL 1454 - (?), LA 1654 - J, L, LA 1785 - (18.4.), VL 1264 - (18.12.), LA 1463 - (24.6.), VL 1655 - (5.2.), VL, LA 1789 - (28.1.), VL 1265 - L, LA 1468 - L, VL, LA 1658 - (II.), LA 1794 - (27.2.), VL 1272 - (4.3.), VL 1481 - (1.6.), VL, 1661 - (VIII.), LA 1799 - (23.2.), VL 1273 - (18.8.), VL 1491 - L, LA 1666 - (16.6.), LA 1275 - (24.8.), LA 1495 - (5.8.), VL, Z 1669 - (?), LA Tab.č.8 Výčet jednotlivých povodní "Toho roku dne 19.7. v sobotu se spustil velký déšť a trval až do úterý 22.7. Rozvodnily se všechny řeky a potoky a hned v noci z pondělí na úterý vystoupila LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 23 -
Vltava a rozlévala se přes luka a pole a přes vsi, co bylo po cestě s sebou vzala. Oblouky Pražského mostu se ucpaly velkým nánosem, chalupami, dřívím, senem, obilím - byl čas žní - a jinými věcmi. Pro velkou zástavu se pak voda na obě strany široko rozlila, tak že téměř celé Staré město stálo ve vodě. Na Staroměstském náměstí se v lodích vozili a na Ovocném trhu tekla voda jako velká řeka. Pražský most se na 3 místech protrhl. Všechny mlýny byly pobořeny a vodou odplaveny; mnoho lidí i dobytka utonulo, protože voda stála velmi vysoko po celý týden. Červenec - 1432." V.V. Tomek - Kronika pražských povodní. Praha 1845. 1445 4.4. A po provodu (4.4.) byla tak veliká voda u Hradce Králové, že most i mlýny vzala a mnoho škod na předměstí učinila. SLČ, s. 154, Praha 1980. 1491 léto V tomto roce byla v Čechách velká voda zvláště v Trutnově. To spadla v létě v poledne nad Krkonošemi průtrž mračen, takže v Trutnově voda vystoupila vysoko, až 9 kroků k jatkám a nad třetí stupeň hlavního oltáře, až k bílému pruhu na Petzelově kameni, ale za půl hodiny bylo všecko pryč. Jeden člověk běžel napřed a varoval lidi.. Kronika Simona Hüttela, vyd. H.Schlesinger, 1881. 1591 24.6. Téhož léta v pondělí den památky sv. Jana Křtitele božího, 24. Dne měsíce června, okolo dvanáctý a třináctý hodiny navštívil Pan Bůh pro hříchy a nepravosti naše město Hradec nad Labem hroznou prudkou a prvé neslýchanou povodní, která ted den trvala, ač na obou řekách, však nejvíce na Labi, takže do kostela svaté Anny na tři čtvrti lokte pražského vstoupila, hrobníky i dlážděním nemálo hnula a zduvši se mimo Rozberk přes Smetanovou šafranici do cesty Svinarské velmi silně a prudce, i také tou branou u Lichnovejch na Střezinu běžela, lidem zvláště na Pražském předměstí kamna pobořila, ploty převracela, sklepy pod zemí poderala. U mlej na Rormejstrova strůhu, kterou se vede voda na rouru ve dvou místech hrozně protrhla, takže sotva pila ostala a summou sousedům na travách, obilích, domích zahradách, hlatýřích, plotích, hradbách, březích, obci jak na staveních, mlejních mostech, lavičkách, hatěch, cestách téměř nenabytou škodu učinila. Nebo tak prudce a náhle přišla a tak velmi rychle jí přibejvalo, že sotva lidé s hrdly utéci mohli. Mostek u Beránků vzala, u Macka kováře hroznej důl vyplákla a u Rormejstrova mlejna přes most jíti počala, však aqby proto kdo při městě tu se utopiti měl, o žádným slyšáno není. Z Pán Bůh pochválen buď. Marek Bydžovský z Florentina, Praha 1987. LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 24 -
Vyhodnocení historických podkladů Na základě analýzy především dlouhých zim v Čechách za uplynulých tisíc let je možno dojít k závěru, že vývoj klimatu se v současném období nachází na přelomu několika cyklů. Z nich nejdominantnější je především onen přibližně 90-letý cyklus a za ním pak následují 50-letý, 25-letý a v průtocích se zřetelně objevuje i solární cyklus s délkou 22 roků. Ovšem jde o méně významné cykly. Celkové matematicko-statistické vyhodnocení jak srážkové řady, tak i průtoků českých řek ukazuje naprosto zřetelně, že nastupuje nový, 90-letý cyklus, který je vlastně polovinou již dříve některými badateli, zjištěného 178-letého cyklu. Tento cyklus je přítomen prakticky ve všech přírodních řadách (viz má přednáška 14.5.1997 na hvězdárně v Úpici "Periodicita jevů v přírodních řadách") a jeho vliv jak na přírodní, tak i na sociální děje na Zemi nebyl dosud plně zhodnocen. Z doloženého asi 90-letého cyklu, který je z matematického statisticky významný, se dá předpokládat, že jevy, které se opakovaly v minulosti se budou opakovat i v budoucnosti. 9. P O S T U P P R A C Í A ZH O TO V E N Í P O D K L A D Ů P R O M A P Y P O VO D Ň O V Ý C H R I Z IK Práce na zhotovení podkladů pro mapy povodňových rizik v Libereckém kraji probíhaly v době od prosince 2009 do června 2010. Jednalo se zejména o zpracování získaných podkladů, o zákres záplavové čáry Q 500, o práci v mapovém prostředí GIS a v neposlední řadě o terénní práce. Mapové analýzy a grafické výstupy byly zpracovány v programu ArcMap 9.3 od ESRI. Práce vycházely z následujících podkladů: Podklady od Libereckého kraje (předány na základě protokolu 12/2010/334): ZABAGED RZM10, RZM50 ortofotomapy Podklady od Povodí Labe, s.p.: hydraulický model Jizery a jejích přítoků povodňové značky tabulka se značkami z roku 2000 Další použité podklady: informace o zvláštních povodních z VD Souš a Josefův Důl Dibavod Digitální báze vodohospodářských dat PRVKUK Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území krajů RSD silniční databanka CENIA česká informační agentura životního prostředí Historické povodně veškeré historické údaje a text o historických povodních zpracoval historik Jiří Svoboda LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 25 -
Zdroje informací: [1] http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/dpp/dokumenty/hydrologie.htm [2] http://www.povis.cz/met_dpp/index.html?mdpp_souvislosti_200760es.htm [3] http://www.label-eu.eu/cz/projekt.html [4] http://www.vuv.cz/fileadmin/user_upload/pdf/250/metodika_riziko_skody_2008.pdf Výsledky prací jsou uspořádány do následujících příloh: Tabulkové přílohy Identifikační listy Mapové přílohy 10. Z Á V Ě R Dílo se zabývá zhotovením podkladů pro předběžné vyhodnocení povodňových rizik za účelem naplnění požadavku Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/60/ES o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik, podle kterého musí členské státy EU omezit rizika povodní. V rámci získání podkladů pro předběžné vyhodnocení povodňových rizik byly vyhodnoceny historické povodně, identifikovány byly v daném území povodňové značky, vymezeny byly úseky komunikací, které budou zaplaveny jednotlivými průtoky až do výše Q 500 a identifikovány byly významné objekty ohrožené povodněmi. Podklady budou v budoucnu využity i pro plány zvládání povodňových rizik tak, aby byly eliminovány nepříznivé účinky povodní na lidské zdraví, jejich majetky, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost. V Praze, červen 2010 LABEL zhotovení podkladů pro mapy - 26 -