Integrace & inkluze PONTIS Šumperk o.p.s. WWW.pontis.cz 2010 pontis@pontis.cz 1
Obsah Integrace / inkluze... 3 Integrace / inkluze jako pojem... 3 Historický vývoj pojmu a pojetí integrace/inkluze... 5 Legislativa a kurikulární dokumenty... 6 Použitá literatura... 9 Další dostupné zdroje:... 9 2
Integrace / inkluze Integrace / inkluze jako pojem V moderní speciální pedagogice se stále častěji setkáváme, ve spojitosti se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, s pojmy integrace, inkluze. V následující kapitole proto uvádíme nejčastější vymezení a chápání uvedených pojmů. Pro úplnost uvádíme i definici předchůdce integrace/inkluze - segregace/ segregované vzdělávání, tj. vyřazování/vyčleňování osob z majoritní společnosti/oddělené vzdělávání žáků odlišujících se od svých vrstevníků. Rozlišuje se: 1. oddělování rasové, etnické; 2. opak integrovaného vzdělávání, tj. oddělování žáků zdravotně nebo jinak znevýhodněných. 1 Integrací v nejobecnějším slova smyslu rozumíme spojování částí v celek. V sociologickém pojetí jde zpravidla o problém vztahu minorit a majorit. Lze ji chápat jako spojování osob, skupin a podmínek, jejich existence vůbec, speciálně pak spojování handicapovaných osob s většinovou společností. Cílem integrace je zamezit vyřazování jakkoliv odlišných dětí ze struktur majoritní společnosti. Integrace ovlivňuje jak interpersonální a skupinové vztahy, tak identitu jednotlivců a skupin. Integrace představuje partnerské soužití majoritní společnosti a např. národnostních menšin. Potenciální konflikt tohoto soužití nesmí být překážkou, ale stimulem k dosažení integrace v pozici jeden pro druhého. 2 Opakem integrace je segregace/exkluze oddělení, odloučení postižených od intaktní populace. Integrace má za cíl poskytnout osobám s národnostních menšin stejná práva a podmínky pro život, a to nejen v oblasti vzdělání, ale i v pracovní, právní, ekonomické a sociální oblasti. 3 Inkluze v nejširším slova smyslu zahrnuje občanství, občanská a politická práva a povinnosti, společenské příležitosti a veřejnou angažovanost. Příležitost se týká hlavně přístupu k práci a ke vzdělání. 4 Inkluze může být chápána jako změna. Hlavní myšlenkou inkluze je zapojení všech studentů. Jde o nekonečný proces zkvalitňování učení, je to ideál, o který škola může usilovat, ale kterého nikdy zcela nedosáhne. K inkluzi dochází ihned, jakmile je proces zvyšování míry zapojení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného života nastartován. Inkluzivní škola je škola v pohybu. Jedním z prvních předpokladů inkluze je připuštění si odlišností mezi studenty a respektování těchto odlišností. Dalším důležitým bodem je komplexní vnímání žáka, tedy zájem o celou jeho osobnost 5 (srov. Jesenský, 2000). 1 PRŮCHA, J. WLATEROVÁ, E. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 2. vyd. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-252-1, s. 219 2 JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. ISBN 80-7041-196-1 3 PRŮCHA, J. WALTEROVÁ, E. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. vyd. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178- 772-8 4 KOCUROVÁ, M. Komunikační kompetence jako téma inkluzivní školy. 1. vyd. Dobrá voda : Aleš Čeněk, 2002. ISBN 80-86473-23-6, s. 255 5 BOOTH, T. AINSCOW, M. Ukazatel inkluze rozvoj učení a zapojení ve školách. 1. vyd. Rytmus o. s., 2007. 109 s. ISBN 80-903598-5-X 3
Vztahy mezi pojmy segregace, integrace a inkluze ve výchově jsou uvedeny v následující tabulce zveřejněné organizací DEE 6 : SEGREGACE INTEGRACE INKLUZE (klade důraz na) (klade důraz na) (klade důraz na) Službu postiženým Potřeby lidí s postižením Práva postižených lidí Labelling osob s postižením Speciální /zvláštní přístup Postižení je problém, který by měl být odstraněn (na specializovaném pracovišti) Služba je dostupná v segregovaném prostředí Snaha změnit osoby s postižením Běžný přístup Postižení je problém, který by měl být napraven Snaha změnit školy/organizace/instituce Rovnost každý přijímá podporu, kterou potřebuje k rozvoji a naplnění svého potenciálu Každý je přínosný Přínos integrace pro jedince Přínos pro každého, každý je s postižením součástí společnosti Profesionálové/odborníci Profesionálové/odborníci Legislativní opatření, přátelé a podpora Speciální terapie Techniky Přínos prožitku každodenního života Kategorizace a vyčlenění Naučená bezmocnost Asertivita Konkurence mezi lidmi Odborné s postižením intervence/přístupy Transformace mezilidských vztahů Důraz na vstupní opatření Důraz na proces Důraz na výsledek; mít cíl Speciální obsah vzdělávání Upravený obsah vzdělávání Běžný vzdělávací obsah Integrace pro některé není Integrace může být žádoucí realizována Inkluze musí být prosazena (srov. Kocurová 2002) 7 Integrace Inkluze zaměření na potřeby jedince s postižením zaměření na potřeby všech vzdělávaných expertizy specialistů expertizy běžných učitelů speciální intervence dobrá výuka pro všechny prospěch pro integrovaného studenta prospěch pro všechny studenty dílčí změna prostředí celková změna školy zaměření na vzdělávaného postiženého zaměření na skupinu a školu jedince speciální programy pro studenta s postižením celková strategie učitele hodnocení studenta expertem hodnocení učitelem, zamření na vzdělávací faktory 6 DEE (Disability Equality in Education) Integrtation/Inclusion. [on line]. leden 2009 [cit. 20.1.2009] Dostupné z WWW: <http://www.diseed.org.uk/integration_inclusion.htm> 7 KOCUROVÁ, M. Komunikační kompetence jako téma inkluzivní školy. Dobrá voda : Aleš Čeněk, 2002. ISBN 80-86473-23-6 4
Historický vývoj pojmu a pojetí integrace/inkluze Integrace/inkluze v České republice V následujících odstavcích se pokusíme nastínit velice stručný přehled vývoje péče a vzdělávání osob s národnostních menšin v České republice, a to od přelomu 19. a 20. století do současnosti. Snaha o vzdělávání dětí s národnostních menšin je spjata s formováním speciální pedagogiky jako vědecké disciplíny, která začínala být uznávána na přelomu 19. a 20. století. Zmiňované období bylo charakteristické snahou o budování speciálních vzdělávacích institucí, ve kterých se vzdělávání dětí takřka výlučně realizovalo. Výstavba a rozvoj speciálních ústavů a škol odpovídala tehdejšímu přesvědčení o jejich nutnosti pro poskytnutí vzdělání těchto dětí. Otázkou tehdy nebylo, jak či jaké vzdělání poskytnou, nýbrž zda vůbec. 8 Po roce 1950 dochází k dalšímu rozvoji institucionálního vzdělávání. Toto se rozdělilo do dvou hlavních proudů obecného vzdělávání (pro dětí mentálně, fyzicky i smyslově zdravé) a speciálních institucí (pro děti, které nesplňovaly přísná kritéria zařazení do běžné školy). Vzdělávání i výchova probíhala zpravidla v rozsáhlých uzavřených školách. Jedinci tak byli naprosto vyřazeni z majoritní společnosti. 9 Přínosem speciálních škol byla relativně vysoká úroveň poskytovaného vzdělání a propracovanost systému škol a nabízených intervencí, pomůcek i upravených učebnic. Po Sametové revoluci v roce 1989, která znamenala definitivní pád totalitního režimu, se Česká republika otevřela vlivům západního světa. Jedním z trendů, který k nám po roce 1989, přišel byla i snaha integrace jedinců s národnostních menšin do majoritní společnosti, a to jak v rámci volného času, tak v rámci vzdělávání. Integrativní snahy byly spojeny i se změnou přístupu k lidem s národnostních menšin: je kladen důraz na individuální rozvoj jedince namísto zdůrazňování odlišností; pozitivní diagnostika zaměřená na možnosti rozvoje (ne na omezení). Celkový model péče se ze segregačního mění v integrační. 10 Přechod od zažitého systému k moderním přístupům však nebyl jednoduchý. Devadesátá léta 20. století byla charakteristická bouřlivou debatou o přínosu integrovaného vzdělávání žáků s národnostních menšin do běžného vzdělávacího proudu. Objevilo se mnoho názorů pro i proti integračními snahám. Některé z nich uvádí Leeber 11 : Pro speciální vzdělávání: je vhodnější učit děti v homogenních skupinách, protože všichni žáci jsou na stejné úrovni a naučí se tak víc než v běžných třídách, v nichž by nestačili tempu výuky; inkluzivní vzdělávání je pro děti příliš stresující. Pro integraci: příležitost učit se jeden od druhého; speciální vzdělávání v oddělených školách nezřídka směřuje k nutnosti zavedení individuální celoživotní péče, která se pro řadu jedinců stává jakýmsi náhradním, neúplným životem. 8 MICHALÍK, J. Školská integrace dětí se zdravotním postižením. Olomouc : Univerzita Palackého, 1999. ISBN 80-7067-981-6, s. 69 9 MICHALÍK, J. Školská integrace dětí se zdravotním postižením. Olomouc : Univerzita Palackého, 1999. ISBN 80-7067-981-6 10 KOCUROVÁ, M. a kol. Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2002. ISBN 80-7082-844-7 11 LEBEER, J. (ed). Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-7367-103-4 5
Přes veškeré názory proti integraci a obtíže spojené se zařazováním prvních žáků do hlavního vzdělávacího proudu se integrace/inkluze stala v průběhu let přijímaným celospolečenským trendem. Integrované/inkluzivní vzdělávání žáků s národnostních menšin dnes úspěšně probíhá na všech stupních škol. Nelze opomenout, že jednou ze základních podmínek integrovaného/inkluzivního vzdělávání byla legislativní úprava stávajících norem a s tím související školská reforma. Podrobnější informace uvádí následující kapitola. Legislativa a kurikulární dokumenty Jak již bylo zmíněno představovala změna politického systému naší země zásadní zlom v postoji k lidem s postižením. Změna společenských postojů sebou nesla i změny legislativní a kurikulární. Česká republika přijala mezinárodně platné dokumenty vztahující se k právům lidí s postižením, na jejichž základě vytvořila vlastní dokumenty komplexního charakteru i nové právní normy. Následující odstavce budou věnovány krátké charakteristice vybraných dokumentů. Vybrané mezinárodní dokumenty schválené OSN Všeobecná deklarace lidských práv (International Bill of Human Rights a Universal Declartion of Human Rights) z roku 1948 článek 26: Každý má právo na vzdělání. Vzdělání má směřovat k plnému rozvoji lidské osobnosti a k posílení úcty k lidským právům a základním svobodám. Má napomáhat k vzájemnému porozumění, snášenlivosti a přátelství mezi všemi národy a všemi skupinami rasovými i náboženskými. 12 Deklarace práv dítěte (Declaration of the Rights of the Child) 13 1959 - v podobě krátkého textu shrnutého do deseti zásad...vyzývá všechny muže a ženy všech zemí, aby uznali, že lidstvo je povinno dát dětem to nejlepší, co jim může dát, a aby se všichni snažili dosáhnout dodržování práv dětí ve všech ohledech. 14 Úmluva o právech dítěte (Convention on the Rights of the Child) 15 nabyla právní moci 2. září 1990. Jejím cílem je definovat dětská práva na celosvětové úrovni. Z 54 článků, které Úmluva obsahuje, se jich 45 věnuje právům dítěte. Úmluva o právech dítěte převzala část práv ze Všeobecné deklarace lidských práv, některé z nich posílila a jiná přidala. Úmluva o právech dítěte zahrnuje občanská, sociální, kulturní a politická práva, která odpovídají třem kritériím ochraně dětí, zajištění dětí a účasti dětí na řešení všeho, co se jich týká. 6. února 1991 ji přijalo Federální shromáždění ČSFR a ratifikoval ji prezident republiky. Od té doby platí i v ČR. 16 12 OSN. International Bill of Human Rights a Universal Declartion of Human Rights. [on line] [cit. 2.12.2008] Dostupné z WWW: <http://daccessdds.un.org/doc/resolution/gen/nr0/043/88/img/nr004388.pdf?openelement> 13 OSN. Declaration of the Rights of the Child. [on line] [cit. 2.12.2008] Dostupné z WWW: <http://daccessdds.un.org/doc/resolution/gen/nr0/142/09/img/nr014209.pdf?openelement> 14 ZÁBOJNÍKOVÁ, H. Úmluva práv dítěte. [on line] 18.10.2007 [cit. 10. listopadu 2008] Dostupné z WWW: <http://www.rvp.cz/clanek/271/1659> 15 OSN. Convention on the Rights of the Child. [on line] [cit. 8. prosince 2008] Dostupné z WWW: <http://www.unhchr.ch/html/menu3/b/k2crc.htm> 16 ZÁBOJNÍKOVÁ, H. Úmluva práv dítěte. [online] 18.10.2007 [cit. 10. listopadu 2008] Dostupné na WWW: <http://www.rvp.cz/clanek/271/1659> 6
Dokumenty komplexního charakteru vytvořené vládou České republiky Listina základních práv a svobod byla vládou České republiky přijata jako součást ústavního pořádku České republiky. Přijetím této listiny se naše země zavázala k uznávání neporušitelnosti přirozených práv člověka, práv občana a svrchovanost zákona. 17 Legislativní a kurikulární rámec pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (Bílá kniha) 2001 - vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako závazný vládní dokument vzdělávací politiky. Vyjadřuje myšlenky, obecné záměry a rozvojové programy, které mají být směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy ve střednědobém horizontu od roku 2005 2010. 18 Mezi stěžejní legislativní dokumenty umožňující integraci patří především zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen školský zákon). Zákon stanovuje obecné cíle a zásady vzdělávání, uvádí systém vzdělávacích programů 19 a zabývá se dalšími náležitostmi vztahujícími se ke vzdělávání. Paragraf 16 (1) vymezuje žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jako osoby se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. (2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. (3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. (4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona - rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy; nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo; postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu. 20 Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, se zabývá především vymezením obsahu poradenských služeb v 2, definuje typy poradenských zařízení v 3, zabývá se popisem obsahu služeb Pedagogicko psychologických poraden (PPP) v 5 a Speciálně pedagogických center (SPC) v 6. Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. V této vyhlášce lze nalézt zásady a cíle speciálního vzdělávání v 2. Formy speciálního vzdělávání žáků se zdravotním postižením jsou uvedeny v 3 odstavec 1 až 4, kde můžeme nalézt druhy integrace (individuální, skupinová, ve škole pro žáky se zdravotním postižením, kombinace předešlých) a vymezení individuální a 17 Listina základních práv a svobod. [on line] [cit. 13. října 2008] Dostupné z WWW: <http://www.concourt.cz/pages/prav_uprava/listina.html> 18 VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika (Integrace školní a sociální). 2. vyd. Brno : Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9 19 Rámcové vzdělávací programy vymezují cíle, formu, délku a povinný obsah vzdělávaní a některé obecnější podmínky pro jeho realizaci včetně podmínek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Na rámcové vzdělávací programy navazují školní vzdělávací programy vytvářené jednotlivými školami 20 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, 16 7
skupinové integrace. Důležitý je 3 odstavec 4 Žák se zdravotním postižením se přednostně vzdělává formou individuální integrace v běžné škole, pokud to odpovídá jeho potřebám a možnostem a podmínkám a možnostem školy. 21 21 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 8
Použitá literatura PRŮCHA, J. WLATEROVÁ, E. MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 2. vyd. Praha : Portál, 1998. ISBN 80-7178-252-1, s. 219 JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. ISBN 80-7041-196-1 KOCUROVÁ, M. Komunikační kompetence jako téma inkluzivní školy. 1. vyd. Dobrá voda : Aleš Čeněk, 2002. ISBN 80-86473-23-6, s. 255 BOOTH, T. AINSCOW, M. Ukazatel inkluze rozvoj učení a zapojení ve školách. 1. vyd. Rytmus o. s., 2007. 109 s. ISBN 80-903598-5-X JESENSKÝ, J. Základy komprehenzivní speciální pedagogiky. Hradec Králové : Gaudeamus, 2000. ISBN 80-7041- 196-1. s. 34-36 Büreli, 1997 in VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika (Integrace školní a sociální). 2. vyd. Brno : Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9. s 16 KOCUROVÁ, M. a kol. Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2002. ISBN 80-7082-844-7 LEBEER, J. (ed). Programy pro rozvoj myšlení dětí s odchylkami vývoje. Praha : Portál, 2006. ISBN 80-7367-103-4 VÍTKOVÁ, M. a kol. Integrativní speciální pedagogika (Integrace školní a sociální). 2. vyd. Brno : Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9 Další dostupné zdroje: Diplomová práce: Chytilová, K. Determinanty inkluzivního prostředí na vybraných základních školách v regionu Vysočina. Masarykova univerzita Brno, 2009 DEE (Disability Equality in Education) Integrtation/Inclusion. [on line]. leden 2009 [cit. 20.1.2009] Dostupné z WWW: <http://www.diseed.org.uk/integration_inclusion.htm> OSN. International Bill of Human Rights a Universal Declartion of Human Rights. [on line] [cit. 2.12.2008] Dostupné z WWW: <http://daccessdds.un.org/doc/resolution/gen/nr0/043/88/img/nr004388.pdf?openelement> OSN. Declaration of the Rights of the Child. [on line] [cit. 2.12.2008] Dostupné z WWW: <http://daccessdds.un.org/doc/resolution/gen/nr0/142/09/img/nr014209.pdf?openelement> OSN. Declaration on the Rights of Disabled Persons. [on line] [cit. 8. prosince 2009] Dostupné z WWW: <http://daccessdds.un.org/doc/resolution/gen/nr0/001/60/img/nr000160.pdf?openelement> ZÁBOJNÍKOVÁ, H. Úmluva práv dítěte. [online] 18.10.2007 [cit. 10. listopadu 2008] Dostupné na WWW: <http://www.rvp.cz/clanek/271/1659> Listina základních práv a svobod. [on line] [cit. 13. října 2008] Dostupné z WWW: <http://www.concourt.cz/pages/prav_uprava/listina.html> Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, 16 Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. 9