Stanice Střížkov se stane ozdobou architektonicky zanedbaného Proseku

Měsíčník akciové společnosti OHL ŽS Únor 2007 Ročník XIII Setkání s osobností Ing. Josef Martinovský strana 3 Studentům v Uherském Hradišti začalo sloužit nové ubytovací a stravovací centrum strana 4 Příloha: OHL ŽS, a.s. očima Skupiny OHL strana 5-8 Stanice Střížkov se stane ozdobou architektonicky zanedbaného Proseku Nově budovaná stanice Střížkov na letňanském úseku trasy C pražského metra je ve velmi vysokém stupni dokončenosti a zároveň velice architektonicky výjimečnou stavbou. Stanici navrhl architekt Patrik Kotas, který je mimo jiné autorem výjimečné tramvajové trati z Hlubočep na Barrandov. Stavebně a architektonicky se stanice vyznačuje především tím, že její podzemní vestibul bude díky unikátní ocelové konstrukci zastřešení osvětlen přímým denním světlem. V prvním čtvrtletí roku 2008 proběhne na trase IV.C2 zkušební provoz a ve druhém čtvrtletí téhož roku by měla být trasa zprovozněna pro veřejnost. Stanice metra Střížkov je jednou ze tří hloubených stanic na nově budovaném úseku trasy metra IV.C2 z Ládví do Letňan, který po zprovoznění (patrně ve druhém čtvrtletí roku 2008) významně zlepší dopravní obslužnost v těchto částech Severního Města. Jedná se o hloubenou stanici s bočním nástupištěm a jedním vestibulem zakomponovaným do halového prostoru. Úroveň pokračování na straně 2 Pohled na unikátní ocelovou konstrukci tvořenou dvojicí protnutých oblouků

2 3 Stanice Střížkov se stane ozdobou architektonicky zanedbaného Proseku pokračování ze strany 1 nástupiště je 5,6 m pod terénem. Vlastní stanici bude tvořit otevřený halový prostor s lehkým ocelovým zastřešením, které umožňuje maximální prosklení obvodového pláště stanice a tím i prosvětlení celé staniční haly denním světlem. Zahloubená stanice tak získává charakter stanice povrchové. Otevřením jedné boční stěny do navrhovaného zahloubeného atria získá stanice přímý vizuální kontakt s vnějším prostorem a možnost budoucího úrovňového propojení s obchodním centrem, které je plánováno v blízkosti stanice. Na opačné straně navazuje na stanici podchod pod ulicí Vysočanskou, jenž umožní pohodlný a bezbariérový přístup na obě hrany nástupiště. Celková délka stanice je 228 m. Provozně- -technické části na obou koncích stanice jsou zapuštěny pod terén a hlavní architektonickou dominantou je prostor určený veřejnosti. Objektu dominuje ocelová konstrukce, jejíž dva hlavní obloukové vazníky o rozponu 150 m a maximálním průřezu 3 1,5 m nesou na systému nerezových táhel nosnou konstrukci střešního pláště. Nosnou konstrukci prosklené střechy vlastní stanice tvoří dva šikmé, vzájemně se protínající ocelové oblouky s obdélníkovým příčným profilem proměnné výšky. Jsou vetknuty do mohutných betonových základových bloků skrytých v podzemních částech stanice. Na oblouky je zavěšena pomocí čtyř řad táhel konstrukce střechy. Výstavba stanice Střížkov začala v listopadu roku 2004 zajištěním stavební jámy záporovým pažením se dvěma, místy třemi kotevními úrovněmi. V polovině ledna 2005 byl zahájen výkop jámy o objemu 95 000 m 3. Svahy výkopů poměrně členité základové spáry byly podobně jako svahy výkopů budoucího východního přednádraží opatřeny stříkaným betonem. Během postupujících výkopových prací a zajišťování základové spáry byly pilotově založeny čtyři základové bloky hlavních obloukových vazníků ocelové konstrukce. Současně s dokončováním zemních prací na jednotlivých úsecích stanice byly prováděny podkladové betony, fóliové izolace základové desky a vlastní železobetonové konstrukce stanice. Velká pozornost byla Hlavní údaje o stanici Střížkov: Délka stanice: Průměrná hloubka stanice: věnována základovým blokům hlavních oblouků ocelové konstrukce, které přenášejí zatížení z oblouků (až 3000 t na jednu patku) do podloží. Stanice Střížkov bude plnit funkci páteřní dopravní trasy pro návaznou autobusovou dopravu, která je dnes vedena po ulici Vysočanské a Lovosické. Dnešní autobusová stanice Liberecká bude upravena u nového vestibulu a budou zde vybudovány 228 m 13 m Zemní práce: 110 000 m 3 Žlb. nosné konstrukce: 1 100 t Zastřešení: 3 328 m 2 Fasádní pláště: 2 350 m 2 Základní údaje o stavbě metra IV.C2: Stavební délka IV.C2 4 599 m Maximální podélný sklon tratě: 3,95 % Minimální poloměr směrového oblouku traťových kolejí: Počet stanic: 3 Názvy stanic: Celková délka ražených úseků: Celková délka hloubených úseků: Údaje ze smlouvy o dílo: Název stavby: Objednatel: Projektant: 500 m Střížkov, Prosek, Letňany 2 445 m 2 154 m Výstavba stanice Prosek I. metra IV.C2 (Ládví Letňany) Sdružení metro IV.C2 Metroprojekt, a.s. Termín realizace: červen 2004 30.6. 2007 Cena: Dodavatel: Vedoucí projektu: 1 329 599 200 Kč Metro IV.C2 Prosek 1, tj. OHL ŽS, a.s., závod Pozemní stavitelství, divize Stavitelství Praha a HOCHTIEF VSB, a.s. Jan Bosák autorizovaný technik v oboru pozemní stavby nové autobusové zálivy podél ulice Vysočanské. Všechny autobusové linky budou průjezdné. Dva nové autobusové zálivy budou vybudovány také v Lovosické ulici a motoristům bude u stanice Střížkov sloužit záchytné parkoviště typu P+R pro 158 vozidel a s deseti parkovacími místy pro vozidla invalidů. Ing. Bc. Hana Babušková specialista pro systémy řízení - provoz Setkání s osobností Ing. Josef Martinovský, výkonný ředitel pro pozemní stavby a člen představenstva společnosti Pane řediteli, kdybyste porovnal pozici ředitele pro strategii, ve které jste u OHL ŽS, a.s., od svého příchodu působil, s pozicí výkonného ředitele pro pozemní stavby, našel byste nějaké obsahové průniky? Bezpochyby ano. Neustálé promýšlení a vytyčování strategických cílů je podstatnou součástí mé práce. Možnost seznámit se se strukturou, možnostmi, personálem a cíli celé firmy tzv. shora v počátku mého působení a zároveň příležitost podílet se na formulaci celopodnikové strategie mi dodala potřebný nadhled a vybavenost pro současně zastávanou funkci. Zároveň máte zkušenost s řízením závodu i v rámci jiné společnosti. Jsou podmínky v OHL ŽS, a.s., něčím specifické? Zajisté každá firma je specifická, má své zvyklosti, vzorce chování. Musím však říci, že jsem se obával mnohem větších rozdílů. Časem, po bližším prozkoumání, zjistíte, že pokud přibližně stejně vzdělaní lidé z jednoho kulturního okruhu řeší v jednom čase stejné problémy, dojdou většinou k podobným závěrům. Takže ta specifika nebyla a nejsou zase až tak dramaticky velká. Ing. Josef Martinovský Vaším příchodem do vedení závodu Pozemní stavitelství se zastavil jeho hospodářský neúspěch a závod začal prosperovat a expandovat. Čím jste této změny dosáhnul? Víte, je to souhrn okolností. Za prvé, popravdě řečeno, nic nikdy neklesá ani neroste do nekonečna, takže možná lze říci, že jsem se ocitl ve správný čas na správném místě. Jistě ovšem, příležitost přeje připraveným. Možná nejdůležitější bylo přimět lidi věřit, že věci mohou probíhat jinak a že máme na to, abychom se měřili s nejúspěšnějšími firmami v oboru, jinými slovy že našimi konkurenty nejsou, při všem respektu,malé lokální brněnské firmy, ale Skanska, Metrostav, Hochtief, Strabag Dále kapitálový vstup OHL. Velice to posílilo naši schopnost účastnit se těch opravdu velkých a důležitých tendrů. Došlo v této souvislosti i k personálním změnám? Jistě. Personální politika je zásadní. Ne nadarmo se s mírnou nadsázkou říká, že stavební firma jsou v podstatě jen lidé. Bylo nutné udělat hned zpočátku razantní změny na klíčových místech ve vedení závodu i ve vedení některých divizí. Myslím, že se vesměs podařily a současné širší vedení závodu, které čítá 10 lidí, považuji za velmi výkonný a vyváženě složený tým s velkým potenciálem. Váš závod působí snad ve všech oblastech pozemních staveb. Existuje nějaká oblast trhu, kam byste ještě rádi pronikli? Co se technologického pohledu týče, máme své záměry, které by měly realizovat zejména divize Podzemních staveb a divize Stavin. Z tržního pohledu jsou to jen variace na základní témata. Stavební firma musí být schopna reagovat na poptávku trhu. Závod Pozemní stavitelství má svoje divize v Brně, Ostravě, Olomouci a Praze. Je toto pokrytí v rámci republiky dostatečné? Strategie závodu počítá se vznikem další divize, možná divizí, v Čechách. Letošní výkon divize řed. Kopeckého bude atakovat hranici dvou miliard korun, což je obdivuhodné číslo, vzpomeneme-li, že před pěti lety to byla prakticky nula. Na druhou stranu je zde stále ještě řada bílých míst a tedy prostor pro intenzivnější práci s trhem.

4 5 Nejvýznamnější stavbou vašeho závodu je v současnosti výstavba univerzitního kampusu v Brně Bohunicích. Jak tato stavba probíhá? Tato stavba je opravdu chloubou závodu a významnou stavbou i v rámci skupiny OHL. Jsem rád, že tým pod vedením ředitele výstavby Ing. Radka Svobody odvádí opravdu vynikající práci. Není to jen můj názor, chválu slyším i od zákazníka, projektanta, společnosti A plus a zástupců firmy Bovis, která provádí na stavbě inženýring. Předpokládám, že stavba bude zákazníku, Masarykově universitě, předána v termínu a parametrech smlouvou dohodnutých. Na českém trhu existuje stálý přetlak stavebních firem. Je v oboru pozemních staveb možné expandovat i do zahraničí? Možné to jistě je. Otázka zní, za jakých podmínek je při tom možné tvořit zisk. Mám za to, že jediný možný model spočívá v realizaci projektů financovaných z České republiky, u kterých bude buď jednoznačným přáním zákazníka nebo podmínkou financování uzavření smlouvy s českým dodavatelem. Tím způsobem se vlastně soutěž o dodavatele přenáší do Česka a s tím umíme pracovat. Za výjimku považujeme Slovensko, trh nám natolik blízký, že jsme se rozhodli účastnit se na něm postupy podobnými, jako doma. Jinak ovšem musím upozornit, že ten tzv. přetlak stavebních firem je již nějakou dobu provázen nedostatkem kapacit jak technických, tak výrobních, mnohdy je nouze i o stavební materiály. S tímto jevem se musí vypořádat zejména investoři a ve svém zájmu se musí naučit rozpoznat věrohodné nabídky od mystifikací. Plán externích výnosů závodu je v roce 2007 vyšší téměř o jednu miliardu. Co bude nutné učinit k jeho dosažení? Dovolím si zpřesnit, že oproti loňské skutečnosti se jedná o růst o více než jednu miliardu Kč. Na základě současné zajištěnosti mám za to, že dosáhnout plánované výnosy by mělo být realistické. Spíše se nyní zabýváme tím, aby z těch výnosů na konci byl plánovaný zisk. To vůbec není samozřejmé, je to spojeno s mnoha nejistotami a riziky. V obchodní oblasti už myslíme spíše na rok 2008, víme, že akcionáři bezpochyby budou chtít růstové trendy udržet, a to též není samozřejmé. Spolupracujete na některém projektu i s dalšími závody OHL ŽS, a.s.? Dne 1. února 2007 bylo slavnostně otevřeno nové Ubytovací a stravovací centrum ve vysokoškolském areálu v Uherském Hradišti. Vedle Regionálního vzdělávacího centra a Centra celoživotního vzdělávání tvoří tento objekt třetí samostatnou součást vysokoškolského areálu v prostoru bývalých uherskohradišťských kasáren. Vybudování otevíraného Ubytovacího a stravovacího centra si vyžádalo investici ve výši necelých 92,5 mil. Kč. včetně DPH. Ve zrekonstruované budově je zajištěno stravování a ubytování pro 115 studentů. Společně s ubytovací částí loni otevřeného Regionálního vzdělávacího centra je přímo ve vzdělávací zóně k dispozici ubytování pro přibližně 300 studentů. Pracovníci stravovacího centra budou pro vysokoškoláky i ostatní zájemce z řad veřejnosti připravovat každý den 1000 jídel a strávníci si budou denně vybírat z 9 pokrmů. Vzdělávací zóna se nachází v centrální části městské aglomerace v areálu bývalých kasáren. Původní kasárna Přemysla Otakara II. zbudovaná ve 30. letech minulého století přestala sloužit armádě v roce 2001 a od dubna 2002 je sedmnáct hektarů pozemků s téměř 60 objekty ve vlastnictví města. Urbanistická koncepce rozvoje areálu byla schválena zastupitelstvem v prosinci 2003 a následovala příprava projektové dokumentace dílčích záměrů. Stavební práce v areálu probíhají již od roku 2004, ale výstavba vlastních univerzitních objektů byla zahájena na podzim roku 2005. Již v září loňského roku bylo otevřeno Regionální vzdělávací centrum vysokoškolský areál a Centrum celoživotního vzdělávání. Celkové náklady na přeměnu bývalých kasáren na moderní vzdělávací areál dosáhly 350 mil. Kč. Díky finanční podpoře z Evropské unie a Ministerstva pro místní rozvoj ČR se městu Uherské Hradiště podařilo nákladnou rekonstrukci celého areálu uskutečnit v rekordně krátkém čase. Projektantem jednotlivých center je společnost GG Archico z Uherského Hradiště, technický dozor zajistila společnost Kompletprojekt. Dodavatelem stavby je divize Pozemní stavitelství Brno závodu Pozemní stavitelství Z důvodu velmi logického uspořádání naší firmy jsou mezizávodové kooperace spíše výjimečné, nicméně existují. V současné době se např. divize podzemních staveb chystá k účasti na ražbě tunelu Dobrovského v Brně. Pod Vaším přímým vedením vznikla v minulosti řada zajímavých staveb. Na kterou z nich vzpomínáte nejraději? To jsem ovšem byl ještě mlád a pracoval u jiné firmy. Z důvodu toho mládí vzpomínám rád na všechny. Jako asistent hlavního stavbyvedoucího na stanici metra Můstek, jako stavbyvedoucí na stanici metra Náměstí Republiky a jako hlavní stavbyvedoucí, což byla funkce odpovídající dnešnímu řediteli výstavby, na stavbách Centrální tenisový dvorec na ostrově Štvanice a stanice metra Skalka. Všechno v Praze.Tím to skončilo, stal jsem se ředitelem a začal jsem se živit udělováním cenných rad mladším, někdy i starším, kolegům. Vzhledem k těmto zkušenostem, i když je to už téměř dvacet let, si stále ještě umím docela dobře představit, jaké problémy řeší moji spolupracovníci na stavbách, i jaké finty asi používají, abychom se my nahoře dozvěděli jen to, co už opravdu nemohou zatlouct. Děkuji Vám za rozhovor Jan Rupp Studentům v Uherském Hradišti začalo sloužit nové ubytovací a stravovací centrum OHL ŽS, a.s. Investice do vzdělání jsou investicemi do naší společné budoucnosti a pro každou stavební firmu je ctí se na podobných projektech podílet, řekl při příležitosti otevření stavby Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS, a.s. Útvar Public Relations Výzva pro Skupinu OHL v podobě jedné miliardy eur ve Střední a Východní Evropě Česká republika země na prvním místě z hlediska výnosů a počtu zaměstnanců v zahraničí Na jaře 2003 se otevřela cesta OHL k působení v České republice. V dubnu tohoto roku byla završena jedna z nejstrategičtějších operací Skupiny: akvizice stavební skupiny ŽPSV-ŽS Brno. Tato operace usnadnila vstup do Střední a Východní Evropy, kde si Skupina OHL vytyčila cíl v podobě dosažení jedné miliardy eur ve výnosech. Vstup OHL do České republiky se udál v klíčovém okamžiku, jak z hlediska Skupiny OHL (expanze na zahraniční trhy na počátku nového tisíciletí), tak i z hlediska očekávaného vstupu vybraných zemí Střední a Východní Evropy do Evropské unie. Poté co se OHL stala jednou z nejvýznamnějších společností zabývajících se stavebnictvím, koncesemi a službami v Latinské Americe a získala zakázku na stavbu vysokorychlostní železnice v Turecku, zaměřila svoji pozornost také na Střední a Východní Evropu. Celý proces byl zahájen v roce 2001 a završen v dubnu 2003, kdy OHL získala kontrolní balík akcií společnosti ŽPSV Uherský Ostroh, vedoucí společnosti koncernu, ve kterém vyniká ŽS Brno jako jedna z největších stavebních firem působících v České republice. V současné době podíl OHL představuje 78,4 % z celkového kapitálu firmy ŽPSV, která zároveň vlastní 96 % kapitálu OHL ŽS (dříve ŽS Brno). K přejmenování společnosti ŽS Brno na OHL ŽS došlo 27. března 2006 na žádost českého vedení firmy s cílem usnadnit vstup OHL do okolních zemí. Díky tomuto kroku si OHL vytvořila dostatečnou základnu pro působení v tomto regionu a otevřela si cestu k zakázkám v České republice a ve zbývajících 10 zemích Střední a Východní Evropy, které se o rok později 1. května 2004 staly novými členy Evropské unie. Čas ukázal, že to byla jedinečná příležitost. OHL se stala jednou z prvních španělských stavebních firem mající trvalé zastoupení v tomto regionu a prakticky po 4 letech zůstává jedinou firmou usídlenou v České republice. Francisco Marín, generální ředitel pro mezinárodní stavitelství Skupiny OHL, vzpomíná na průběh celé této operace: Byl to výsledek velmi podrobné a náročné analýzy, která zkoumala možnosti průniku na trh Střední a Východní Evropy. Analýza současně měla také vytipovat nejvhodnější zemi pro vytvoření naší základny. Díky ní jsme dospěli k závěru, že je nejvhodnější investovat do firem s dobrým vedením a vysoce kvalifikovaným personálem. Samozřejmě dodává Marín poté, co padlo rozhodnutí, nás čekala dlouhá a komplikovaná cesta, která si kladla za cíl objevit tu nejzajímavější firmu a úspěšně se s ní dohodnout. V okamžiku, kdy jsme viděli potenciál České republiky a hovořili jsme s vedením konsorcia ŽPSV a ŽS Brno, nám bylo jasné, že máme zájem. A tak se OHL zařadilo mezi pět největších českých stavebních společností z hlediska obratu, objemu aktiv a počtu zaměstnanců. Francisco Marín hodnotí realizaci tohoto projektu dvěma slovy: Velmi pozitivní, jak z hlediska vývoje obratů, tak z hlediska proniknutí do jiných zemí. Objem výnosů a zisk české skupiny roste ročně o 15 %. Naplnil se plán restrukturalizace, který umožnil snížení režijních nákladů o 30 %. Kromě toho OHL rozšířila své působení z České republiky také na Slovensko, do Bulharska, Maďarska, Chorvatska, Černé Hory a Ázerbajdžánu, kde realizuje stavby prostřednictvím českých provozoven. V roce 2005 přinesla Česká republika do Skupiny OHL nejvíce výnosů ze všech zahraničních firem (26,9 % z celkové hodnoty 986,7 miliónů eur). Spolu s výnosy ostatních zemí Střední a Východní Evropy (bez Turecka, které nespadá pod OHL Central Europe), to představuje 30 %. Rozšíření aktivit do Střední a Východní Evropy bylo v roce 2005 vyznamenáno cenou Best of European Business Awards udělenou poradenskou společností Roland Berger a ekonomickým deníkem Financial Times.

6 7 2 629 zaměstnanců v České republice Největší pracovní tým OHL v zahraničí Ing. Michal Štefl Vstup OHL do České republiky znamenal radikální změnu v rozložení lidských zdrojů Skupiny OHL (v roce 2005 pracovalo v zahraničí 59 % z celkového počtu 12 652 zaměstnanců). Na konci roku 2005 pracovalo pro Skupinu OHL 2 629 zaměstnanců v České republice, tj. 35,5 % z celkového počtu zaměstnanců OHL pracujících mimo Španělsko. Spolu se zeměmi Střední a Východní Evropy to představuje 39,8 %. Česká národnost je druhou nejvíce zastoupenou národností ve Skupině OHL. Výzva pro Skupinu OHL v podobě jedné miliardy eur ve výnosech Strategická poloha České republiky v srdci Evropy umožňuje vstup OHL do dalších zemí, které vykazují schopnost rychlého vývoje v blízké budoucnosti. Česká republika s více než 10 miliony obyvateli nabízí jako plnohodnotný člen EU vysoký potenciál pro rozvoj v oblasti stavebnictví. V tomto oboru se očekávají velké projekty budování infrastruktury, které by mohly být finančně podpořeny Evropskou unií. V České republice se očekávají investice v oblasti stavebnictví ve výši více než 10 miliard Styčným bodem galaxie OHL ve Střední a Východní Evropě je OHL Central Europe, firma založená v květnu 2003 jako základna pro expanzi Skupiny OHL do těchto zemí. Mezi hlavní firmy české skupiny působící na území České republiky a v sousedních státech patří: ŽPSV - mateřská společnost české skupiny. Ing. František Sekanina eur ročně. Bereme-li v úvahu i ostatní země Střední a Východní Evropy, tyto investice se několikrát zvýší. O úspěch na českém trhu musí Skupina OHL soupeřit s hlavními rivaly, jako jsou Skanska, SSŽ, Metrostav, Strabag a Hochtief. Nárůst aktivit ve všech těchto zemích přivedl vedení Mezinárodní výstavby Skupiny OHL na myšlenku vytyčit si cíl spočívající v dosažení jedné miliardy eur výnosů během několika příštích let, což prakticky znamená ztrojnásobit současnou částku. Galaxie OHL ve Střední a Východní Evropě Výrobce prefabrikátů z železobetonu a z předpjaté oceli. Základním výrobkem jsou pražce pro železnice. V této oblasti má firma 40letou zkušenost a je jejich jediným výrobcem v České republice. OHL ŽS - stavební firma působící v oblasti dopravních staveb a pozemního stavitelství. Lídr na poli výstavby železnic. Při integraci nových firem a jejich personálu postupuje OHL podle tradičního modelu, který zachovává řídící tým ve vedení. Michal Štefl setrval ve funkci generálního ředitele OHL ŽS. Spolu s ním zůstali na vedoucích pozicích Václav Bartoněk, výkonný ředitel pro dopravní stavby, a Josef Martinovský, výkonný ředitel pro pozemní stavby. Také František Sekanina stojí i nadále v čele ŽPSV Uherský Ostroh jako generální ředitel. Přítomnost španělských řídících pracovníků v České republice je prakticky omezena pouze na generálního ředitele OHL Central Europe pana Manuela Vicianu a na manažera obchodu, Álvara Zubiaura, který se zabývá obchodními a kontrolními aktivitami a zajišťuje kontakt českých dceřinných společností s OHL. OHL zavedlo do českých firem vlastní systém řízení. Tento krok byl doprovázen intenzivní výměnou informací a procesem vzdělávání vedoucích a technicko-administrativních zaměstnanců, které proběhlo v České republice i ve Španělsku. ŽPSV Čaňa - slovenská firma zaměřující se na prefabrikáty. Jediná firma vyrábějící pražce na Slovensku. ŽS Bratislava - slovenská firma s dlouholetou tradicí na poli výstavby železnic. Začíná se rozvíjet i v oblasti pozemního stavitelství. ŽPSV Varna - hlavní bulharský výrobce železničních pražců. OHL ŽS - klenot Skupiny OHL v České republice OHL ŽS je klenotem Skupiny OHL v České republice. Společnost byla založena v roce 1952 jako státní podnik s názvem Železniční stavitelství Brno. V roce 1992 byl státní podnik zařazen do první vlny kuponové privatizace. Po své privatizaci společnost přijala v roce 1993 nový název ŽS Brno, a. s., a stala se jednou z největších stavebních firem v zemi. Celková fakturace, která v roce 1992 činila 500 milionů korun, dosahovala v roce 2005 7 314 milionů korun (252,2 milionů eur), tedy o 18,5 % více než v roce 2004. Ve spolupráci s OHL došlo k realizaci plánu restrukturalizace, která umožnila snížení režijních nákladů o 30 %. Rok 2005 byl nejúspěšnějším rokem firmy s růstem ukazatele EBITDA o 102 % a s růstem čistého zisku o 107,6 % (8,2 milionů eur). Firma má 1 847 zaměstnanců a po reorganizaci v roce 2005 jsou její aktivity soustředěny do dvou oborových závodů: Dopravní stavby (železnice a silnice) a Pozemní stavby. Nejdůležitější stavby OHL ŽS Česká republika Optimalizace trati Břeclav Rekonstrukce trati Plzeň-Stříbro Tunel Dobrovského VMO Silnice I/12 Hlinky, Brno Laguny Ostramo, Ostrava Technická knihovna, Praha Univerzitní kampus, Brno Obchodní centrum, Zlín Slovensko Modernizace trati Trnava - Piešťany Modernizace trati Trnava - N. Mesto Maďarsko Rozpočet (v milionech) 37 64 80 20 24 25 42 15 57 25 Železniční stanice Cegléd 21 Černá Hora Modernizace trati Niksic - Podgorica 40 Ázerbajdžán Dálnice Baku - státní hranice s Ruskem, úsek I 58 Lídr na poli železnic Jedním z hlavních aspektů OHL ŽS je vedoucí postavení na železnicích, kde se firma podílela na velkých projektech modernizace železničních koridorů s celoevropským významem. Tyto aktivity vzrostly v roce 2005 o 35 % a tvořily 52,4 % z celkových příjmů firmy. Firma si klade za cíl udržet svou pozici mezi čtyřmi nejvýznamnějšími českými stavebními firmami působícími v této oblasti. Silnice - priorita firmy V roce 2005 tvořily příjmy z této činnosti 42,2 milionů eur (34,4 % růst) a představovaly 17 % celkového obratu OHL ŽS. Společnost chce posilovat své aktivity v této oblasti a vybudovat si pevnou pozici na trhu. Pozemní stavby proces k zajištění výnosů Pozemní stavby představují druhou nejdůležitější aktivitu OHL ŽS. V roce 2005 představovaly příjmy 67,8 milionů eur a podílely se 27 % na výnosech společnosti. Přidělené zakázky v roce 2005 a 2006 zaručují růst těchto aktivit a jejich výnosnost. Nové možnosti v zahraničí OHL ŽS se podařilo úspěšně proniknout na zahraniční trhy. Dokazují to projekty realizované na Slovensku, v Chorvatsku, Maďarsku, Bulharsku, Černé Hoře a Ázerbajdžánu. Výnosy z aktivit v těchto zemích vzrostly v roce 2005 o 43,5 % a představovaly 10 % celkového obratu. Cílem rozvíjet své aktivity na těchto trzích je proniknout na další trhy v Rumunsku a Polsku a účastnit se velkých projektů v Rusku.

8 9 Ing. Manuel Viciana, generální ředitel OHL Central Europe, a.s. Musíme vstoupit na rumunský, polský a ruský trh Co bylo při vstupu do České republiky považováno za největší výhody? Zejména adekvátní právní prostředí, politická stabilita, fungující instituce a existence striktní měnové politiky, respektující v hlavních směrech požadavky a doporučení mezinárodních finančních institucí, například Měnového fondu či Evropské banky pro obnovu a rozvoj. To zaručovalo naši dlouhodobou soukromou investici. Nesmíme zapomínat, že se nacházíme v členské zemi Evropské unie, jejíž tradiční historické a kulturní vztahy se sousedními zeměmi usnadňují vstup na tyto trhy. A největší překážky? V tomto směru jsme žádné větší potíže nezaznamenali, s výjimkou jazykové bariéry, jistých kulturních rozdílů a nezbytné adaptace na české zákony, které se však zároveň přizpůsobovaly evropské legislativě. Považuji za velmi prospěšné, že jsme do OHL Central Europe přijali české zaměstnance, což celý proces velmi usnadnilo. Tito lidé ovládají oba jazyky a měli možnost seznámit se s fungováním Skupiny OHL, která pro ně připravila speciální stáž přímo ve Španělsku. Trakční napájecí stanice Břeclav Takže vstup do České republiky proběhl hladce? Pohled na filtračně kompenzační zařízení trakční napájecí stanice Manuel Viciana, ředitel OHL Central Europe. Ing. Manuel Viciana, 49 let, ženatý, jedno dítě. Muž, který má na starosti činnost Skupiny v České republice a ze svého hlavního stanu, který rozbil v Praze, řídí i další aktivity OHL ve Střední a Východní Evropě. Svoji dosavadní zkušenost hodnotí jako velmi pozitivní a ohledně budoucnosti tvrdí, že je nutné proniknout na nové trhy, které se otevírají v této oblasti, zejména v Rumunsku, Polsku a v Ruské federaci. Jaká je vaše dosavadní praxe ve Skupině? Nastoupil jsem do firmy Obrascón v roce 1985 jako stavbyvedoucí. Začínal jsem na stavbě přehradní hráze v Alicante, po čase jsem se stal vedoucím divize vodních staveb a dohlížel na zakázky po celém Španělsku. Když se členem Skupiny stala společnost Elsan, přešel jsem do ní jako ředitel výroby. V této funkci jsem působil do doby, než se firma restrukturalizovala a transformovala do podniku Elsan-Pacsa. V té době jsem byl jmenován zástupcem pro oblast Levante a Murcie, odkud jsem byl vyslán řídit pobočku OHL Central Europe. Jak bilancujete zkušenosti nabyté v České republice? Jako velmi dobré. Jsme velmi spokojeni s touto zahraniční expanzí. Potvrzuje se, že OHL zvolila správnou cestu ve svém úsilí integrovat se do rozmanitých místních podmínek organizovanou formou. Naším zájmem je, abychom ve zvolených oblastech vyvíjeli dlouhodobou činnost, protože jen tak můžeme dosáhnout patřičných výsledků a uznání. Přesně tak. Zpočátku jsme zvolili pomalejší a trpělivý postup, abychom překonali zmíněné jazykové a kulturní odlišnosti, které mohly v počátcích zhatit vzájemné porozumění. Šlo nám o to, abychom dosáhli uspokojivých výsledků ve středně a dlouhodobém výhledu. Zastáváte nějaké funkce v řídicích orgánech českých podniků ve Skupině? Jsem členem statutárních orgánů několika společností: jsem předsedou představenstva firmy ŽPSV Uherský Ostroh a členem představenstva ve společnostech OHL ŽS a ŽPSV Čaňa. Kromě toho jsem rovněž členem dozorčí rady společnosti ŽS Bratislava. Jaké jsou budoucí plány OHL Central Europe? Jakmile upevníme svou pozici v České republice a na Slovensku a stabilizujeme působení v Maďarsku, Bulharsku, Chorvatsku, Bosně a Hercegovině a v Černé Hoře, čeká nás pronikání na trhy dalších zemí v této zájmové oblasti. Mám na mysli zejména Rumunsko a Polsko, přičemž nesmíme pouštět ze zřetele téměř neomezené možnosti, které nabízí ruský trh. Už nyní pracujeme na třech stavbách v Azerbajdžánu a zjišťujeme, jaké příležitosti se nabízejí v dalších zemích této oblasti, protože víme, že například kazašský trh je velmi důležitý. Bude Česká republika i nadále v čele zahraničních akvizic s nejvyššími výnosy, jako tomu bylo v roce 2005? To nemohu vědět a také to nepovažuji za tak důležité. Skupina má velké ambice, chce rozšiřovat své aktivity v různých oblastech. Důležité je, abychom v České republice soustavně rostli a mohli na tomto základě spolehlivě expandovat do vybraných zemí. Divize Technologie předala do provozu zrekonstruovanou trakční napájecí stanici ČD, s.o., Břeclav. Jednalo se o stavbu situovanou do stávajících prostor, přičemž musela být respektována podmínka objednatele - realizovat kompletní rekonstrukci pouze za částečného omezení provozu bez přerušení napájení drážní dopravy. S touto podmínkou jsme se vypořádali rozdělením výstavby do tří úseků. V prvním úseku byla zrušena polovina stávající rozvodny 110 kv, přesunuta vlastní spotřeba, přesunuty ochrany a řízení do provizorního stanoviště, provedeny demontáže části venkovní rozvodny 27 kv a venkovního stání filtrace a kompenzace. Tím byl vytvořen prostor pro zahájení druhého úseku prací. V této etapě byla zrealizována výstavba nových zastřešených stání pro trakční transformátory 110/27 kv o výkonu 12,5 MVA, rekonstrukce provozní budovy, do které se instalovala nová rozvodna 27 kv, betonáž základů nové rozvodny 110 kv a venkovní části filtračně kompenzačního zařízení (dále jen FKZ), montáž prefabrikovaného domku ochran, v němž je soustředěno veškeré ovládání a chránění rozvodny. Výsledkem bylo zprovoznění kompletních nových rozvoden 110 kv, 27 kv a vlastní spotřeby. V tomto okamžiku vyvstal ze strany objednatele požadavek nově řešit celkovou koncepci FKZ. Byli jsme to my, kdo se na návrhu a realizaci projektu nové koncepce podílel. Naše konstrukce nahradila kobkový rozváděč za rozváděč skříňový, čímž byl bez nároků na stavební úpravy vyřešen prostorový problém s umístěním nově navržených RC členů, které společně s doplněním vypínačů do přívodů a záměnou vzduchových dekompenzačních transformátorů za olejové splnily nově očekávaná kritéria na toto zařízení. Třetím úsekem bylo dokončení demolice zbývajících částí rozvoden 110 kv a 27 kv a rekonstrukce FKZ. Pro tento objekt byla postavena nová přízemní budova pro dvě FKZ, vždy jedno ke každému trakčnímu transformátoru. Vnitřní dispozice je členěna na prostory, ve kterých jsou umístěny 2 stanoviště transformátorů dekompenzace, podružný rozvaděč 27 kv pro FKZ a regulátory dekompenzačního výkonu. Tlumivky, kondenzátory dekompenzačních obvodů a filtrů a přístrojové transformátory napětí byly instalované na venkovních stanovištích po stranách zděného objektu FKZ. Uvedením této technologie do provozu byla úspěšně dokončena kompletní rekonstrukce trakční napájecí stanice Břeclav. Poděkování za skvěle odvedenou práci patří zajisté všem zainteresovaným zaměstnancům. Stanislav Šůstek vedoucí střediska 2022 Základní parametry stavby: Investor ČD, s.o., SŽDC, s.o., Stavební správa Olomouc Projektant Sudop Praha a.s Zhotovitel OHL ŽS, a.s. Řízení prací Martin Tlapák mistr DT, Rostislav Hanuška vedoucí prací Finanční objem 98 219 495 Kč Termín zahájení duben 2005 Termín ukončení listopad 2006 Energetická bilance: Instalovaný výkon Jmenovité napětí 2 12,5 MVA 110 kv / 27 kv-dc

10 Dětské hematoonkologické oddělení Fakultní nemocnice Olomouc v novém Od 13. února 2007 slouží dětským pacientům s nádorovými onemocněními krvetvorby nově zrekonstruované hematoonkologické oddělení Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Zlepší se tak nejen podmínky pro léčbu malých pacientů, ale také pracovní podmínky lékařů a zdravotnického personálu. Cílem rekonstrukce bylo nové uspořádání lůžkových pokojů, vytvoření hygienické propusti a u vybraných pokojů také doplnění klimatizace se třetím, protibakteriálním stupněm filtrace. Nově je na oddělní pět jednolůžkových a čtyři dvoulůžkové pokoje, všechny s vlastním sociálním zařízením, stážovna a dvě vyšetřovny. Jednolůžkové pokoje slouží jako izolační a na jednom z nich je umístěna jednotka intenzivní hematologické péče, která je vybavena vstupním hygienickým filtrem. Celková plocha oddělení, které je kompletně přístupné bezbariérově, je 947 m 2. Během rekonstrukce byly vybudovány nové rozvody medicinálních plynů, nové elektroinstalace včetně slaboproudých rozvodů a nové zdravotechnické instalace (rozvody vody a kanalizace). Nové je rovněž ústřední topení. Celá rekonstrukce proběhla za 60 dnů, a to za plného provozu ostatních částí Dětské kliniky. Náklady na rekonstrukci dosáhly 16 mil. Kč včetně DPH. Finanční prostředky zajistila Fakultní nemocnice z větší části z vlastních zdrojů, částkou 2,5 mil. Kč přispělo rovněž Sdružení rodičů Šance. Generálním dodavatelem rekonstrukce je divize Pozemní stavitelství Olomouc závodu Pozemní stavitelství akciové společnosti OHL ŽS. Hematoonkologické oddělení sídlilo v původních prostorách Dětské kliniky FNO, která byla postavena již v roce 1976. Od té doby procházelo pouze dílčími úpravami a kompletní rekonstrukce se dočkalo až nyní. Je to pro nás určité zadostiučinění vzhledem k výsledkům, kterých naše pracoviště řadu let dosahuje. Jsme referenčním centrem pro Moravu a úroveň diagnostiky dětských maligních onemocnění krvetvorby je na naší klinice srovnatelná s evropskou špičkou, řekl přednosta Dětské kliniky FNO prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc. Pro pacienty s takto závažnými onemocněními je nezbytná úzkostlivá hygiena. Jsem rád, že jsme rekonstrukcí mohli přispět k tomu, že hygienické podmínky na oddělní se zásadně zlepšily, řekl při příležitosti předání stavby do užívání Ing. Michal Štefl, předseda představenstva a generální ředitel OHL ŽS, a.s. útvar Public Relations O NÁS V TISKU Červená skála ožije 13. 2. 2007, ASB, str. 18, Reality a investice Nedaleko Prahy v obci Řež vyroste podle projektu Jiran & Kohout Architekti nová rezidenční čtvrť Červená skála. Developerem projektu je stejnojmenná akciová společnost a zhotovitelem OHL ŽS, a. s., divize Stavitelství Praha. Nová zahradní čtvrť Červená skála vyroste v horní části Řeže u Prahy na slunných terasách pravého břehu řeky Vltavy, která zde protéká elegantním meandrem. Za zeleným ochranným pásmem u silnice vyroste společenské centrum Červené skály s malým náměstím a provozovnami služeb. Do konce příštího roku zde vznikne celkem čtyřiadevadesát bytových jednotek v pěti bytových domech (každý z nich se sedmi byty), v dvaceti řadových domech holandského typu, šestnácti atriových a třinácti řadových domech a pěti dvojdomech. Celý projekt by měl být ukončen do prosince 2007. Podpis v Přelouči 15. 1. 2007, Euro, str. 19, Reality Skanska DS a OHL ŽS podepsaly smlouvu na výstavbu nového plavebního kanálu na Labi včetně plavební komory, který umožní nákladní přepravu po vodě až do Pardubic. Kanál o délce 3,22 kilometru začíná východně od města Přelouč v území slepých ramen Labe. Dílo by mělo sdružení dodavatelů pod vedením Skanska DS začít stavět v květnu letošního roku, dokončení je plánováno na polovinu roku 2011. Investorem projektu za více než 1,8 miliardy korun je Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC), finanční prostředky poskytne Státní fond dopravní infrastruktury. Součástí záměru je tříkilometrový kanál a plavební komora. Dílo zahrnuje také výstavbu dvou nových mostů. Jeden povede přes plavební kanál, druhý přes Labe a naváže na již vybudované přemostění železničního koridoru. Starý most na jezu zůstane zachován, ale nebude již součástí hlavního silničního tahu Přeloučí. Stavbě se už několik let snaží zabránit ochránci přírody. Kanál má totiž zasahovat do lokality Slavíkových ostrovů, ve které žijí evropsky významné živočišné druhy. Stavba získala kladný posudek EIA a ministerstvo životního prostředí ji povolilo se stanovením řady podmínek k ochraně přírody, které už několik let plníme, tvrdí ředitel ŘVC Miroslav Šefara. Míní tím zejména přenesení motýla modráska a vytvoření nového biokoridoru podél pravého břehu kanálu, jenž propojí lokální biocentra. Stavbu by nemělo podle vedení Ředitelství vodních cest výrazně zdržet ani rozhodnutí antimonopolního úřadu, který před koncem loňského roku organizaci uložil, aby zrušila soutěž na projektového manažera díla kvůli porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Problematiku kanálu ještě ovšem řeší Evropská komise, k níž svou stížnost poslali čeští ekologové. Vydává: OHL ŽS, a.s., Burešova 938/17, 660 02 Brno-střed, tel.: +420 541 571 111, fax: +420 541 212 166; předseda redakční rady: Ing. Pavel Procházka; členové redakční rady: PhDr. Taťjana Pelíšková, Mgr. Jan Rupp, Ing. Petr Kubica, Ing. Miroslav Váňa, Ing. Antonín Kučera, Jiří Cenek, Ing. Marta Lešovská; http://www.ohlzs.cz; Registrováno Odborem kultury Magistrátu města Brna pod č. R-19/75 ze dne 31. října 1995.