Histologie a organologie. Pojiva II

Podobné dokumenty
Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace 605

2. Histologie: pojivové tkáně

Pojivové tkáně - vazivo

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Chrupavka vs. kost. Chrupavka a kost. Histogeneza chrupavky. Chrupavka - cartilago. Chondrocyty. Mezibuněčná hmota

GIT 2b Orgány dutiny ústní - zub Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242

Pojivové tkáně se skládají z buněk a mezibuněčné hmoty, která je hojně zastoupena a určuje vlastnosti pojiv.

Typy kostní tkáně, stavba a funkce Histogenese kosti Dentin a cement

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

Stručný přehled tkání pohybového systému

Seminář pro maturanty

Vazivo. Chrupavka. Kost

CHRUPAVKA A KOST. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie & embryologie LF MU.

- charakter mezibuněčné hmoty je měkký, tuhý a tvrdý.

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK

:25 1/5 1. přednáška

Šablona č Přírodopis. Opakování: Kosterní soustava člověka

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Živá soustava, hierarchie ž.s.

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Mikrostruktura a složení kostní tkáně

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Kostra. Osová kostra. Kostra končetin. Páteř Kostra hrudníku Kostra hlavy. Horní končetina Dolní končetina. Pletenec pánevní

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

Fysiologie pojivové tkáně. Kryštof Slabý RHB a TVL UK 2. LF

Živočišné tkáně EPITELOVÁ TKÁŇ

7 (2) Opěrná soustava KOSTRA pasivní pohybový aparát spojen pomocí vazů pohybuje se činností svalů Kostra 206

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

ANATOMIE. ORGÁNOVÉ SOUSTAVY kosterní, svalová, dýchací, kožní, nervová... jsou složeny z orgánů orgány se skládají z dásní rozdělení tkání:

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_01_BI1 TRÁVICÍ SOUSTAVA

POHYBOVÝ APARÁT (Soustava kosterní)

Modelování a aproximace v biomechanice

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Téma: Tkáně. Epitely. Praktické cvičení č. 1. Příklady epitelů histologické preparáty. Teoretický úvod:

Stavba pojivová tkáň (spojuje a izoluje orgány, složí k ukládání rezervních látek, plní funkci ochrannou). Tvoří ji: - vazivo - chrupavka - kost

SSOS_ZD_3.01 Ústní dutina

Úloha mezenchymu, VAZIVO A JEHO DETOXIKACE

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Vývoj obličeje nosní a ústní dutiny Vývoj zubu

Buňka --- tkáň --- orgán --- org. soustava --- organismus

Tkáně- rozdělení, základní stavba a funkce Pojiva-obecná charakteristika Mezibuněčná hmota, její tvorba a složení Stavba chrupavky

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

ZUB dens, dentis odus, odontos

Anatomie kostry. Kostra psa. 1. lebka 2. obličej 3. dolní čelist 4. jazylka. 5. hrtanové a průdušnicové chrupavky.

Stavba kosti (Viz BIOLOGIE ČLOVĚKA, s ) Mechanické vlastnosti kosti. Vznik a vývoj kosti

Stavba a chemické složení zubu - rozdíly mezi stálými a dočasnými zuby

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

2. Pohybová soustava člověka

OSIFIKACE A RŮST KOSTÍ

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné soustavy

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

SOUSTAVA OPĚRNÁ A POHYBOVÁ. Vývoj a růst kostí. Tvary kostí

Pojivo VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, rná a pohybová soustava. a) vazivo b) chrupavka c) kost. e) trofická pojiva

Chrup člověka EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

KOSTRA OPĚRNÁ SOUSTAVA

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

odontogeneze (vývoj zubu) dočasná (mléčná) a trvalá dentice prořezávání mechanizmus a časový přehled

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 1

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

Pojiva. Přednáška, 18.října 2011

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

Obecná anatomie kostí a kloubů.

DIAGNOSTIKA A LÉČBA OSTEOPORÓZY A DALŠÍCH ONEMOCNĚNÍ SKELETU

Tkáně. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ANATOMIE. název anatomie je odvozen z řeckého ezávat, pitvat i označen. ení morfologie morfé = tvar

KOSTRA. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidské kostry.

Histologický odhad dožitého věku jedince ze spálené a nespálené kompaktní kosti lidského žebra

Variace Dýchací soustava

TKÁNĚ POJIVA OBECNÁ CHARAKTERISTIKA MEZIBUNĚČNÁ HMOTA TVORBA A SLOŽENÍ CHRUPAVKA STAVBA A FUNKCE

Buněčná dynamika během vývoje difyodontní dentice. Gymnázium Brno - Řečkovice T. Novákové 2, , Brno

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Praktikum z histologie. Modul B

KOSTERNÍ SOUSTAVA. DLOUHÉ KOSTI(stehenní), PLOCHÉ ( lopatka), KRÁTKÉ ( články prstů)

Zdraví kostí a osteoporosa doc. RNDr. Ing. P. Stratil, Ph.D.

Opěrná a pohybová soustava

Variace. Kostra :54:28 Powered by EduBase

Zdravotní nauka 1. díl

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Histologie. 1. Buňka. Jádro. Cytoplazma. Buněčná membr ána. Histologie

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

MOŽNOSTI ANALÝZY ARCHEOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ POMOCÍ ICP-MS

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

- příjem a zpracování potravy, rozklad na tělu potřebné látky, které jsou z TS převedeny do krve nebo lymfy

Úvod do kosterní soustavy

Transkript:

Histologie a organologie Pojiva II 10.10. 2017

Pojiva oporná: chrupavka kost Oporná pojiva u bezobratlých chrupavka kroužkovci, měkkýši Kruhoústí, žraloci, některé ryby kostra chrupavčitá i v dospělosti Charakteristika chrupavkové tkáně: mezibuněčná hmota má pevnou konzistenci pružná, hladká, nedeformuje se, opora měkkých tkání tlumí nárazy klouby důležitá pro vývoj dlouhých kostí - osifikace Typy chrupavkové tkáně: Chondroidní tk. parenchymová hyalinní elastická vazivová Histogeneze hyalinní chrupavky

Složky chrupavkové tkáně Buňky - chondrocyty Mezibuněčná hmota (matrix): vlákna amorfní hmota Kolagen, proteoglykany, glykoproteiny, kyselina hyaluronová. proteinové jádro + glykosaminoglykan (chondroitinsulfát- chondroitinsírová kys.) Soudržnost chrupavkové tkáně: - elektrostatické síly mezi kolagenem a glykosaminoglykany - hydratace záporně nabitých řetězců glykosaminoglykanů (vazba na Na, hydratace)

Chondrocyty, chondroblasty Oválné buňky 10 30 μm, hodně vyvinutý proteosyntetický aparát, na povrchu drobné výběžky a prohlubně pro lepší výměnu látek s mezibuněčným prostorem Typické tzv. izogenetické skupiny růst vnitřně intersticiálně Chondrocyty metabolizují glukózu cestou anaerobní glykolýzy, produktem je kyselina mléčná

Výživa chrupavky, perichondrium Chrupavka je bezcévná Výživa se děje difúzí z perichondria Perichondrium: Vnější - tuhé kolagenní vazivo (husté vláknité pojivo), vnitřní ř. vl. Pojivo, buňky fibroblasty, které se na straně, chrupavky diferencují v chondrocyty Na kloubních plochách není Růst chrupavky Intersticiální - intususcepce Apoziční Regenerace Jen v mládí, regenerační aktivita vázána Na perichondrium Degenerativní změny Kalcifikace Tvorba agregátů abnormálních kolagenních fibril

Typy chrupavky Chondroidní tk., také vezikulární pojivo oválné b., vnitřní turgor, blízko sebe, málo hmoty, hrubá kolagenní vl. /kruhoústí, ryby, embryon. stádium) Parenchymová ch. cytopl. Vyplněna tukem, podobná ch. tkáni, (boltec hlodavců)

Typy chrupavky Hyalinní Nejvíce prostudovaný typ modravě-bílá zárodečný skelet růstové ploténky dlouhých kostí Perichondrium: Vnější - tuhé kolagenní vazivo (husté vláknité pojivo), vnitřní ř. vl. pojivo, buňky fibroblasty, které se na straně, chrupavky diferencují v chondrocyty, výživa, b. v komůrkách izogenní sk. V dospělosti: kloubní plochy spojení žeber se sternem chrupavky dýchacích cest (trachea) Kolagen II typu - jemná vl. Chondroitin-4-sulfát, chondroitin-6-sulfát zákl. hmota převažuje Hyaluronová kyselina Chrondronektin Inter (dvorce) - teritoriální matrix Vysoký obsah hydratační vody Izogenní skupiny ve dvorcích - teritoria

Elastická chrupavka Vlákna: kolagen II, elastin více elast. vl, pružná Perichondium, chondrocyty samostatně, nažloutlá Kde: ušní boltce, zevní zvukovod, epiglotttis Odolnější vůči degenerativním procesům Vazivová chrupavka Vlákna: kolagen I, silná vl. Amorfní hmoty málo, chondrocyty mezi svazky vláken, tlak, tah Kde: meziobratlové ploténky, spojení kostí v pánvi

1. primitivní pojiva Vesikulární (= buněčné) pojivo

Retikulární (= síťovité) pojivo např. červená kostní dřeň: retikulární buňky, retikulární vlákna...

Zárodečný mezenchym a rosolovité vazivo

Řídké kolagenní vazivo

Husté vazivo neuspořádané x husté vazivo uspořádané (šlachy, aponeurózy, vazy)

3. chrupavky: chondrocyty a chondroblasty; chondroitinsulfát; elastin, kolagen.

Kostní tkáň Preparáty kostní tkáně: výbrusy řezy odvápněnou kostí, barvené

Typy kostní tkáně Primární vláknitá (fibrilární), u nižších obratl. jako první v embryonálním vývoji, při reparačních procesech u nižších obratlovců je to definitivní typ kostní tkáně u vyšších obratlovců dočasná, pak náhrada lamelární kostí plsťovitě propletená kolagenní vlákna neuspořádaná, Haverzovy sytémy chybí, méně minerální složky, úpony svalů, vazů Sekundární lamelární kost : kompaktní spongiózní (houbovitá, trámčitá)

Struktura lamelární kosti Mezibuněčná hmota: org. vl. kolagenu a glykosaminoglykany se sdružují ve svazky a mezi nimi anorg. hmota Lamely (svazky) z kolagenních fibril 3-7μm Lamely uloženy: a/ koncentricky v kompaktní kosti Haversův systém lamel (osteon) uvnitř kanálek (ŘVP, cévy a nervy) b/ paralelně v spongiózní kosti Mineralizovaná matrix: Anorganické látky tvoří až 50% suché hmotnosti: fosforečnan vápenatý Hydroxyapatit Ca 10 (PO 4 ) 6 (OH) 2, Ca 3 (PO 4 ) 2, uhličitan vápenatý, fosforečnan hořečnatý, NaCl

Struktura lamelární kompaktní kosti

Struktura trámčité lamelární kosti Lamely uspořádány převážně paralelně, tvoří trámce, mezi nimi kostní dřeň Epifýzy dlouhých kostí, jádro krátkých kostí, prostřední část lebečních kostí (diploe)

Buňky kostní tkáně Osteoblasty Na povrchu kostí, podobné jednovstrevnému epitelu Oválné až cylindrické Mají výběžky, postupně se obklopují mezibuněčnou hmotou, kterou samy produkují, přitom se diferencují a nazýváme je osteocyty Hodně vyvinutý proteosyntetický aparát Osteocyty V lakunách mezi lamelami matrix Oválné až ploché Komunikují spolu pomocí výběžků Málo vyvinutý proteosyntetický aparát

Buňky kostní tkáně Osteoklasty Řadí se k buňkám monocyto-makrofágové řady Mají větší počet jader (5 50) mohou být velmi velké Umístěny v tzv. Howshipových lakunách v rozrušené kostní matrix Funkce: enzymatické rozrušování kostní hmoty nebo zvápenatělé chrupavky (chondroklasty)

Periost a endost Vrstva vaziva s osteogenními (osteoprogenitorovými) buňkami na povrchu kostí (periost okostice), Sharpeyova vlákna - upevnění vnitřní výstelka dřeňové dutiny (endost) Hojení zlomenin

Vznik kostí osifikace(desmogenní, chondrogenní (enchondrální)) Desmogenní osifikace (intramembranózní) Lebeční kosti: čelní, temenní, část spánkové a týlní, čelisti) Kondenzace mesenchymové tkáně spolu s diferenciací mesenchymálních buněk na osteoblasty

Vznik kostí osifikace Chondrogenní osifikace (enchondrální) Vznik skeletu na chrupavkovém podkladu Krátké a dlouhé kosti Průběh procesu osifikace: Kalcifikace chrupavkové matrix, hypertrofia a destrukce chondrocytů, resorpce zbytků zvápenatělé chrupavky osteoklasty, migrace osteoprogenitorových buněk do místa tvorby nové kostní hmoty, jejich diferenciace na osteoblasty, které produkují kostní matrix a mění se na osteocyty. V obou případech osifikace se tvoří nejprve primární (vláknitá) kost, pak nastává její remodelace na sekundární kostní tkáň.

Osifikace enchondrální

Enchondrální osifikace: epifýzo-diafyzární ploténka

Kloubní spojení kostí Diartrózy: volný pohyb kostí Synartrózy: malý nebo žádný pohyb kostí: - synostózy: lebeční kosti, spojení kostní tkání - synchondrózy: žebro se sternem, spojení hyalinní chrupavkou - syndesmózy: pánevní kosti, spojení vazivovou chrupavkou Diartróza

Dáseň kostní lůžko alveolus Zub Kořen kryt cementem Podobný kostní tkáni Cementocyty Korunka kryta sklovinou Velmi tvrdá tkáň, nejvíc vápníku Ameloblasty jsou ektodermového původu, na hranici mezi dentinem a sklovinou Krček stýká se cement a sklovina Periodontální vazy upevnění zubu v dásni Husté vazivo, připojení cementu ke kostní tkáni čelisti

Dentin: Složení podobné kosti, víc vápenatých solí. Odontoblasty jsou mezodermového původu Leží na rozhraní mezi dentinem a dřeňovou dutinou Mají výběžky (Tomesova vlákna) a produkují dentin. Nejprve vzniká predentin, pak mineralizace na dentin. Zubní pulpa: Řídké pojivo, cévy, nervy, nemyelinizovaná vlákna mohou pronikat i do kanálků v dentinu bolest! Dáseň: Sliznice, vrstevnatý dlaždicový epitel, gingivální žlábek

Vyvíjející se zub Dentální pulpa detail odontoblastů s výběžky

Zubní vzorec Řezáky (dentes incisivi I) Špičáky (dentes canini C) Třenové zuby (dentes premolares P) Stoličky (dentes molares M) Člověk: 2 1 2 3 2 1 2 3 Skot: - - 3 3 3 1 3 3 Kočka: 3 1 3 1 3 1 2 1 Pes: 3 1 4 2 3 1 4 3

Imunologické procesy na rozhraní dáseň - zub

Kompaktní kost na příčném řezu (foto: M. Nakládal)

Kompaktní kost na podélném řezu (foto: M. Nakládal)

Použité zdroje: Knoz, J.: Obecná zoologie. I, Taxonomie, látkové složení, cytologie a histologie [Knoz, 1990]. 4. vyd. Praha: SPN, 1990. 328 s.: skriptum. Pravda, O.: Zoologie. [D] 3, Obecná zoologie. Praha: SPN, 1982. 323 s.: i. Edice Učebnice pro vysoké školy. Určeno posluchačům pedagogických a přírodovědeckých fakult. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha: Scientia, 2003. 797 s.

Použité zdroje a obrázky Čihák R.: Anatomie 1. díl Junqueira L. C., Carneiro J.: Basic Histology. Text and Atlas Kerr J. B. Atlas of Functional Histology Wolf J.: Histologie http://www.sci.muni.cz/ptacek/ Tichý a kol.: Histologie Krejsek,, Kopecký: Klinická imunologie, 2004 König, Sautet, Liebich: : Veterinární anatomie Paleček: Biologie buňky, 1996 Sadler T.W.: Langmannova lékařská embryologie, překlad 10. vydání, Grada Publishing, 2011