BEZOBRATLÍ ZÁSTUPCI FAUNY STŘEDOZEMNÍHO MOŘE 97% známých druhů organismů jsou bezobratlí. V každé třídě bezobratlých živočichů najdeme zástupce žijící v moři. Miloslav Petrtýl Katedra zoologie a rybářství ČZU v Praze petrtyl@af.czu.cz home.czu.cz/petrtyl/ Photo by: Arthur Anker Vybrané kmeny Středozemního moře Bezobratlých skupin je velké množství, Jen některé však mají větší význam. DVOJLISTÍ PORIFERA houby CNIDARIA žahavci CTENOPHORA žabernatky TROJLISTÍ PRVOÚSTÍ DRUHOÚSTÍ BRYOZOA mechovci ANNELIDA kroužkovci ECHIURIDA rypohlavci ECHINODERMATA ostnokožci TUNICATA pláštěnci Porifera (houbovci) Porifera Vápenatí (Calcarea) CaCO3 Clathrina clathrus houbatka žlutá 1
Porifera Křemití (Hexactinellida) Si jehlice Přírodní sklo materiál budoucnosti Porifera Rohovití (Desmospongiae) Si+kolagen Euplectella aspergillum Křemitka pletená chondrosia reniformis Houba pryžová Porifera Mytí školních tabulí i koupelnový doplněk Axinella polypoides houba polypovitá Suberites domuncula houba domečková Pagurites eremita Petrosia ficiformis Houba korová Houba mycí (Spongia officinalis) http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:sponge-natural.jpg Cnidaria (žahavci) Cnidaria: Anthozoa Hydrozoa - polypovci Cubozoa - čtyřhranky Scyphozoa medúzy Anthozoa korálnatci (tj. sasanky a korály) Actinia equina sasanka koňská Anemonia sulcata sasanka hnědá NEMATOCYSTA Pennatula rubra pérovník červený 2
Cnidaria: Scyphozoa Ctenophora (žebernatky) Aurelia aurita talířovka ušatá Chrysaora hysoscella talířovka kompasová Pleurobranchia rhodopsis Cestus veneris pásovnice Venušina Rhizostoma pulmo kořenoústka plicnatá Cotylorhiza tuberculata kořenoústka hrbolatá Bryozoa (mechovky) Polychaeta (mnohoštětinatci) č. Nereidae Myriapora truncata mechovka korálovitá Sertella septentrionalis mechovka severní Nereis sp. Adeonella calveti Hermodice carunculata Polychaeta (mnohoštětinatci) Serpula vermicularis rournatec červovitý Echiurida (rypohlavci) č. Terebellidae Sabella spallanzani rournatec vějířovitý Sabella pavonia rournatec paví Bonellia viridis rypohlavec zelený 3
OSTNOKOŽCI, POLOSTRUNATCI PLÁŠTĚNCI Možné schéma evoluce strunatců bezlebeční polostrunatci pláštěnci Tunicates - ostnokožci - Symetrie? -Hřbetní struna? - Obratle? Ostnokožci Lilijice Hvězdice sumyši ježovky ECHINODERMATA Polostrunatci Pláštěnci Sumky Salpy vršenky Echinodermata Charakteristika CRINOIDEA lilijice Recentně zhruba 6500 druhů OPHIUROIDEA hadice ECHINOIDEA ježovky Striktně mořští, všechny oceány, i hlubokomořští, 7000 druhů Deuterostomia Bilatelární larva, dospělci sekundárně radiální symetrie (obv. pětipaprsčití), bentický způsob života Endoskelet vnitřní vápenitá (CaCO 3 ) kostra z mesodermu, tvořený destičkami (ossicles) někdy srůstají (ježovky) nebo redukují (sumýši) Ostny součást kožní kostry, ovládané svaly, obrana i lokomoce Pedicelárie čistící funkce (hvězdice, ježovky), obrana unikátní ambulakrální soustava ASTEROIDEA hvězdice HOLOTHUROIDEA sumýši 4
Echinodermata (ostnokožci) AMBULAKRÁLNÍ SOUSTAVA systém vodních kanálků, u recentních slouží k pohybu kruhové chodby, vybíhající do ramen, panožky, ampule, váčky MADREPORIT komunikace s vnějším prostředím PEDICELÁRIE Špatně se zachovávají ve fosilním záznamu CRINOIDEA lilijice OPHIUROIDEA hadice ASTEROIDEA hvězdice ECHINOIDEA ježovky HOLOTHUROIDEA sumýši - pohyb - dýchání -příjem potravy - sensorická funkce Coelom AMBULAKRÁLNÍ SOUSTAVA -systém vodních kanálků Madreporit Ampuly Kruhový kanál Radiální kanál Ampuly Ambulakrální panožka Přísavka HVĚZDICE DETAIL VIDEO PANOŽKY VIDEO Regenerace Jakákoliv část těla obsahující část centrálního disku je schopna se regenerovat v kompletního dospělce. Tento proces je ovšem pomalý a trvá přibližně jeden rok. 5
Rozmnožování obvykle gonochoristi, nepohlavní rozmnožování vnější oplodnění dvoustranně souměrné, obrvené planktonní larvy živí se planktonem nebo žloutkem Larvární vývoj mořské hvězdice. Bilaterální larva se nazývá bipinnaria ROZMNOŽOVÁNÍ Časté je synchronní výpouštění pohlavních produktů volně do vodního sloupce Ukázka:... HVĚZDICE ROZMNOŽOVÁNÍ VID CRINOIDEA (lilijice) - nejstarší skupina Ordovik, až 6000m -tělo vyztuženo komplexem váp. destiček - centrální kalich, ramena, pinnule - filtrátoři -přisedlé i volně pohyblivé CRINOIDEA (lilijice) - ústní otvor i anus nahoru, trávicí dutina do U - filtrátoři - lepivé panožky zachycují potravu LILIJICE VIDEO Anthedon mediterranea (lilijice středomořská) Astrospartus mediterranea (gorgona středomořská) 6
GORGONA VIDEO VÁLEC ASTEROIDEA (hvězdice) - ústa naspod, anus nahoře, madreporit - pohyb panožkami ambulakrální soustavy - ramena gonády a trávicí soustava -predátoři -larva ASTEROIDEA (hvězdice) Druhy: Marthasterias glacialis (hvězdice obrovská): až 35 cm Coscinasterias tenuispina Sphaerodiscus placenta (hvězdice pětiúhlá): do 10 cm VID HVĚZDICE POHYB Echinaster sepositus hvězdice vzácná Oscinasterias tenuispina VID HVĚZDICE POTRAVA TRNOVÁ KORUNA PROBLÉM Acanthaster planci ve velkém likviduje korály 7
ECHINOIDEA (ježovky) Vápenité sklerity spojeny schránka Naspod: ústa, nahoře: řit, vyústění gonád, madreporit Ústní otvor: ARISTOTELOVA LUCERNA Ambulakrální soustava vyvinuta, 5 dvouřad panožek ARISTOTELOVA LUCERNA REGULARIA - radiální -ostny IRREGULARIA - bilaterální -štětiny ENDOSKELETON JEŽOVKA DETAIL VIDEO ECHINOIDEA (ježovky) VID Arbacia lixula Paracentrotus lividus (ježovka dlouhoostná) Spaerechinus granularis (ježovka obecná) JEŽOVKY JEŽOVKY KANIBALISMUS VID VID 8
OPHIUROIDEA (hadice) - druhově nejpočetnější - slepá trávicí soustava - centrální disk, ramena bez dutin - pohyb kráčejí - redukovaná ambulakrální soustava Ophiocomina nigra hadice černá Ophioderma longicaudum HADICE BRITTLE STAR Skrytý způsob života často jsou světloplaché velmi křehká stavba odlamování končetin http://www.youtube.com/watch?v=mj8zyysr mxu&feature=results_main&playnext=1&list= PL027DA1E036BFC279 http://www.youtube.com/watch?v=myhp8if W6ig&feature=related HOLOTHUROIDEA (sumýši) - redukovaná kostra, jen drobné sklerity - sekundárně bilaterální, protáhlé válcovité tělo - kolem úst věnec chapadélek k lapání potravy - vodní plíce - voda nasávána přes řitní otvor - 3 pásy panožek na břišní straně pohyb HOLOTHUROIDEA (sumýši) - Cuviérovy žlázy ústí do kloaky, vylučují lepivá vlákna, jed - vysoká regenerační schopnost - Holothuria tubulosa sumýš obecný Holothuria forskali sumýš Forskalův HOLOTHUROIDEA (sumýši) -Cuviérovy žlázy lepivý sekret, jed -mistři regenerace Cuviérovy žlázy Produkt Cuviérových žláz je extrémně lepivý, pokud vám ulpí na kůži či oděvu jen velmi těžko se odstraňuje, nejlépe třít ruce pískem * Aplikací této lepivé hmoty na chodidla, můžete zabránit poranění o ostré skály na mořském pobřeží * Pokud se u moře zraníte, můžete použít lepivá vlákna k zástavě krvácení * Použitím na chodidla, můžete také usnadnit šplhání na palmy :o) 9
SUMÝŠ VIDEO Zajímavý obyvatel sumýšů VID Carapus acus jehlička obecná (Ophidiiformes) Tunicata (pláštěnci) Ascidiacea (sumky) V dospělosti žijí přisedle. SUMKY Pohyblivá larva se tělem velmi podobá pulci, má hřbetní strunu. Halocynthia papillosa sumka červená Phallusia mammilata sumka hrbolatá Dospělec primitivnější než larva, ztrácí hřbetní strunu. Aplydium conicum pospolitka SUMKY SALPY Mají červenou nebo oranžovou barvu. Žijí v koloniích, které se vznášejí mořem a nebo přisedle. Jsou menší nežli 20 cm. Pohybují se pomocí protékání a pumpují vodu podobně jako medúzy. Na rozdíl od sumek je v jejich pohlavním cyklu přítomna rodozměna. 10
SALPY JEDINEC VIDEO SALPA A POTAPĚČ VID SALPY KOLONIE VIDEO SALPY SPIRÁLNÍ KOLONIE VID VRŠENKY Nejvyspělejší z pláštěnců. Jako jediní pláštěnci mají hřbetní strunu na celý život. Žijí u hladiny, jelikož k životu potřebují světlo a živí se řasami, které se zde nacházejí. Žijí ve všech oceánech a mají takzvané sítko, kterým filtrují. Když se toto sítko zanese, tak se z něj vršenky svléknou. Jejich schránku tvoří vápník a bílkovina. 11
Zdroje literatury Wikipedia Gaisler, Zima: Zoologie Obratlovců Tietz: Stručný přehled bezobratlých (1999) Středozemního moře 12